C-107/23 PPU
Citované zákony (0)
Žádné explicitní citace zákonů v textu.
Rubrum
Rozsudek Soudního dvora ze dne 24. července 2023
Výrok
Z těchto důvodů Soudní dvůr (velký senát) rozhodl takto:
Odůvodnění
Z odůvodnění rozsudku K použití naléhavého řízení o předběžné otázce "48) Předseda Soudního dvora na základě pravomoci, kterou mu svěřuje čl. 107 odst. 3 jednacího řádu Soudního dvora, navrhl čtvrtému senátu, určenému podle čl. 108 odst. 1 tohoto jednacího řádu, aby posoudil nezbytnost projednat tuto žádost o rozhodnutí o předběžné otázce v naléhavém řízení upraveném v čl. 23a prvním pododstavci statutu Soudního dvora Evropské unie. 49) Z článku 107 odst. 1 jednacího řádu vyplývá, že v naléhavém řízení mohou být projednány pouze žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, které se týkají jedné nebo více otázek v oblastech upravených v hlavě V části třetí Smlouvy o FEU, přičemž tato hlava V se věnuje prostoru svobody, bezpečnosti a práva . 50) V projednávaném případě se předběžné otázky týkají zejména výkladu čl. 2 odst. 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů, která byla vypracována na základě článku K.3 EU. Posledně uvedený článek se stal článkem 31 EU, jehož ustanovení byla převzata do článků 82, 83 a 85 SFEU, které jsou součástí hlavy V části třetí Smlouvy o FEU. 51) Z toho vyplývá, že se tato žádost o rozhodnutí o předběžné otázce týká otázek v oblastech upravených v této hlavě V, a může tedy být projednána v naléhavém řízení . 52) Pokud jde o kritérium naléhavosti, z ustálené judikatury vyplývá, že toto kritérium je splněno, pokud je osoba dotčená ve sporu v původním řízení ke dni podání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce zbavena svobody a její další zadržování závisí na výsledku tohoto sporu ...9) 53) Z předkládacího rozhodnutí v tomto ohledu vyplývá, že navrhovatelé v původním řízení byli odsouzeni k trestům odnětí svobody a dva z nich ... jsou v současné době ve výkonu trestu. 54) V odpovědi na žádost o vysvětlení, kterou Soudní dvůr zaslal předkládajícímu soudu dne 15. března 2023, posledně uvedený soud upřesnil, že tito dva navrhovatelé v původním řízení jsou v současné době ve vězení na základě trestního rozsudku předkládajícího soudu ... a kdyby tento soud vyhověl mimořádným opravným prostředkům znějícím na zrušení, které u něj tito navrhovatelé v původním řízení podali proti rozsudkům, jimiž byli odsouzeni, výkon jejich trestu by byl ukončen. 55) Z vysvětlení podaného předkládajícím soudem kromě toho vyplývá, že výsledek mimořádných opravných prostředků znějících na zrušení, které podali navrhovatelé v původním řízení, závisí na odpovědích Soudního dvora na položené otázky. 56) Za těchto podmínek čtvrtý senát Soudního dvora na základě čl. 108 odst. 1 jednacího řádu dne 23. března 2023 na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta rozhodl, že tato žádost o rozhodnutí o předběžné otázce bude i bez návrhu projednána v naléhavém řízení o předběžné otázce. 57) Tento senát kromě toho na základě čl. 113 odst. 2 jednacího řádu rozhodl o předání projednávané věci Soudnímu dvoru za účelem jejího přidělení velkému senátu." K přípustnosti předběžné otázky "58) L. N. a C. I. tvrdí, že žádost o rozhodnutí o předběžné otázce je v plném rozsahu nepřípustná. L. N. v tomto ohledu zejména uvedl, že za okolností sporu v původním řízení nejsou relevantní rozhodnutí 2006/928 a směrnice o ochraně finančních zájmů. 59) Rumunská vláda se kromě toho zabývá tím, zda není třetí položená otázka hypotetická. 60) C. O., C. I. a rumunská vláda konečně namítají nepřípustnost návrhu ... a to z toho důvodu, že v rámci sporu v původním řízení nebyl u předkládajícího soudu podán kasační opravný prostředek, nýbrž mimořádný opravný prostředek znějící na zrušení. 61) Je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury je v rámci spolupráce mezi Soudním dvorem a vnitrostátními soudy zavedené článkem 267 SFEU věcí pouze vnitrostátního soudu, kterému byl spor předložen a jenž musí nést odpovědnost za soudní rozhodnutí, které bude vydáno, aby s ohledem na konkrétní okolnosti věci posoudil jak nezbytnost rozhodnutí o předběžné otázce pro vydání rozsudku, tak relevanci otázek, které Soudnímu dvoru klade . Týkají-li se tedy položené otázky výkladu unijního práva, je Soudní dvůr v zásadě povinen rozhodnout ...10) 62) Z toho plyne, že se k otázkám týkajícím se unijního práva váže domněnka relevance. Odmítnutí rozhodnout o předběžné otázce položené vnitrostátním soudem ze strany Soudního dvora je možné pouze tehdy, je-li zjevné, že žádaný výklad unijního práva nemá žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení, jestliže se jedná o hypotetický problém nebo také jestliže Soudní dvůr nedisponuje skutkovými nebo právními poznatky nezbytnými pro užitečnou odpověď na otázky, které jsou mu položeny ...11) 63) Co se v projednávané věci v prvé řadě týče všech tří předběžných otázek položených předkládajícím soudem, je třeba zaprvé zdůraznit, že výklad unijního práva, který požaduje uvedený soud, by mohl vést k tomu, že zmíněný soud upustí od uplatnění rozsudků Curtea Constitutională (Ústavní soud) č. 297/2018 a č. 358/2022 nebo rozsudku Înalta Curte de Casatie si Justitie (Nejvyšší kasační a soudní dvůr) č. 67/2022, jichž se navrhovatelé v původním řízení dovolávají za účelem konstatování, že jejich trestní odpovědnost je promlčená. Tyto otázky tedy nejsou hypotetické. 64) Zadruhé je však třeba uvést, že podle článku 16 směrnice o ochraně finančních zájmů12) - přičemž předkládající soud v rámci první předběžné otázky žádá o výklad článků 2 a 12 uvedené směrnice - platí, že tato směrnice od 6. července 2019 nahrazuje Úmluvu o ochraně finančních zájmů . Skutky, které jsou základem sporu v původním řízení, přitom byly spáchány v roce 2010. Uvedenou směrnici tedy na tento spor zjevně nelze použít, takže vše nasvědčuje tomu, že její výklad není pro řešení tohoto sporu nezbytný . 65) Dále je třeba podotknout, že skutky dotčené v původním řízení nenaplňují dle informací poskytnutých Soudnímu dvoru znaky korupce, a proto je zjevné, že pro účely odpovědi na první a druhou předběžnou otázku není relevantní ani výklad rozhodnutí 2006/928 . 66) Pokud jde zatřetí o ostatní ustanovení unijního práva, jichž se týkají tři předběžné otázky položené předkládajícím soudem, postačuje naproti tomu připomenout, že pokud není zjevné, že výklad ustanovení unijního práva nemá žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení, námitka vycházející z nepoužitelnosti tohoto ustanovení na věc v původním řízení se nedotýká přípustnosti žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, nýbrž meritorní stránky otázek ...13) 67) Co se ve druhé řadě týče návrhu ... jeho cílem je podle vysvětlení podaného předkládajícím soudem zjistit, zda unijní právo vyžaduje, aby třicetidenní lhůta pro podání kasačního opravného prostředku začala běžet ode dne, kdy Soudní dvůr vydá rozsudek v projednávané věci. 68) V rámci sporu v původním řízení ovšem u předkládajícího soudu nebyl podán kasační opravný prostředek, nýbrž mimořádné opravné prostředky znějící na zrušení ... 69) Otázka uvedená v bodě 47 tohoto rozsudku se tedy týká hypotetického problému ve smyslu judikatury připomenuté v bodě 62 tohoto rozsudku, a musí být proto rozhodnuto, že je nepřípustná. 70) Z výše uvedeného vyplývá, že projednávaná žádost o rozhodnutí o předběžné otázce je přípustná, a to s výjimkou první a druhé otázky v rozsahu, v němž se týkají výkladu směrnice o ochraně finančních zájmů a rozhodnutí 2006/928, a otázky uvedené v bodě 47 tohoto rozsudku." K otázkám samým K první a druhé otázce "71) První a druhá otázka, které je třeba zkoumat společně, se týkají výkladu článku 2, čl. 4 odst. 3 a čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU, čl. 325 odst. 1 SFEU, čl. 49 odst. 1 poslední věty Listiny, čl. 2 odst. 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů, jakož i směrnice 2006/112. 72) Z odůvodnění předkládacího rozhodnutí nicméně vyplývá, že pochybnosti předkládajícího soudu, ze kterých vychází tyto otázky, se v podstatě týkají zaprvé výkladu ustanovení unijního práva, která ukládají členským státům povinnost účinně bojovat proti protiprávním jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie, a zadruhé výkladu záruk vyplývajících ze zásady zákonnosti trestných činů a trestů. 73) Za těchto podmínek je třeba první a druhou otázku zkoumat pouze z hlediska čl. 325 odst. 1 SFEU, čl. 49 odst. 1 Listiny a čl. 2 odst. 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů. 74) Podstatou těchto otázek předkládajícího soudu tedy je, zda musí být tato ustanovení vykládána v tom smyslu, že soudy členského státu jsou povinny upustit od uplatnění zaprvé rozsudků Ústavního soudu tohoto členského státu, jimiž je prohlášeno za neplatné ustanovení vnitrostátního právního předpisu, které upravuje důvody přerušení promlčecí doby v trestních věcech, a to kvůli porušení zásady zákonnosti trestných činů a trestů v jejích požadavcích týkajících se předvídatelnosti a určitosti trestního zákona, a zadruhé rozsudku nejvyššího soudu uvedeného členského státu, z něhož vyplývá, že pravidla upravující tyto důvody přerušení, jak vyplývají z této ústavní judikatury, lze použít zpětně jakožto příznivější trestní zákon (lex mitior) za účelem zpochybnění pravomocných odsuzujících rozsudků s tím, že v důsledku těchto rozsudků bude kvůli promlčení trestní odpovědnosti zastaveno trestní stíhání ve značném počtu případů, a to i v případech týkajících se trestných činů závažného podvodu poškozujícího nebo ohrožujícího finanční zájmy Unie. 75) Předně je třeba uvést, že přesnou působnost pravidel, kterými bylo v Rumunsku upraveno přerušení promlčecích dob v trestních věcech v období od 25. června 2018, kdy byl zveřejněn rozsudek Curtea Constitutională (Ústavní soud) č. 297/2018, do 30. května 2022, kdy vstoupilo v platnost OUG č. 71/2022, si zúčastněné strany projednaly jak v rámci písemných vyjádření, tak na jednání před Soudním dvorem. 76) V tomto ohledu je třeba připomenout, že v rámci řízení upraveného v článku 267 SFEU, které je založeno na jasném rozdělení funkcí mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem, je ke zjištění a posouzení skutkových okolností sporu v původním řízení i k výkladu a uplatňování vnitrostátního práva příslušný pouze vnitrostátní soud ...14) 77) V projednávané věci je třeba uvést, že podle vysvětlení podaného předkládajícím soudem z rozsudků Curtea Constitutională (Ústavní soud) č. 297/2018 a č. 358/2022 ... vyplývá, že v období od 25. června 2018 do 30. května 2022 nebyl v rumunském právu upraven žádný důvod pro přerušení promlčecí doby trestní odpovědnosti. Pro účely odpovědi na první a druhou otázku je tudíž třeba mít za to, že právě v takovém stavu se v tomto období nacházelo rumunské právo. 78) S ohledem na judikaturu ... je třeba na tyto otázky odpovědět rovněž na základě toho, jak předkládající soud vyložil rozsudek Înalta Curte de Casatie si Justitie (Nejvyšší kasační a soudní dvůr) č. 67/2022 - předkládající soud konstatoval, že výklad zásady zpětného použití příznivějšího trestního zákona (lex mitior) provedený Înalta Curte de Casatie si Justitie (Nejvyšší kasační a soudní dvůr) umožňuje, aby účinky absence důvodů pro přerušení této doby v rumunském právu dopadaly zpětně na procesní úkony provedené před 25. červnem 2018, kdy byl zveřejněn rozsudek Curtea Constitutională (Ústavní soud) č. 297/2018. K porušení povinnosti bojovat proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie odrazujícími a účinnými opatřeními 79) Vzhledem k tomu, že z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že se spor v původním řízení týká mimo jiné i skutků představujících závažné podvody v oblasti DPH, je třeba připomenout, že je na členských státech, aby přijaly nezbytná opatření k zajištění skutečného a úplného výběru vlastních zdrojů Unie, kterými jsou příjmy plynoucí z použití jednotné sazby na harmonizovaný vyměřovací základ DPH ...15) 80) Přijímání trestních sankcí za účelem ochrany finančních zájmů Unie, a zejména řádný výběr těchto příjmů ovšem spadá ve smyslu čl. 4 odst. 2 SFEU do oblasti pravomoci, kterou Unie sdílí s členskými státy ...16) 81) V projednávané věci je třeba konstatovat, že v době rozhodné z hlediska skutkového stavu v původním řízení nebyl unijním normotvůrcem harmonizován režim promlčení vztahující se na trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie; k harmonizaci, a to jen částečné, došlo až později prostřednictvím směrnice o ochraně finančních zájmů ...17) která se - jak již bylo uvedeno v bodě 64 tohoto rozsudku - na spor v původním řízení nepoužije. 82) Přijetí pravidel upravujících promlčení trestní odpovědnosti za trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie tudíž v době rozhodné z hlediska skutkového stavu v původním řízení spadalo do pravomoci členských států . Členské státy však musí při výkonu této pravomoci dodržovat povinnosti, které pro ně vyplývají z unijního práva ...18) 83) V tomto ohledu je třeba v prvé řadě zdůraznit, že čl. 325 odst. 1 SFEU ukládá členským státům povinnost bojovat proti podvodům a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy Unie odstrašujícími a účinnými opatřeními ...19) 84) I když mají členské státy při výběru použitelných sankcí, které mohou mít formu správních sankcí, trestních sankcí nebo kombinace obou, volnost, musí podle čl. 325 odst. 1 SFEU zajistit, aby případy závažných podvodů nebo jiného závažného protiprávního jednání, které ohrožují finanční zájmy Unie, bylo možné trestat účinnými a odrazujícími trestními sankcemi ...20) 85) Ve druhé řadě je třeba podotknout, že čl. 2 odst. 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů ukládá členským státům povinnost přijmout nezbytná opatření, aby jednání zakládající podvod poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, a to včetně podvodů v oblasti DPH, bylo možné trestat účinnými, přiměřenými a odrazujícími tresty včetně, alespoň v případech závažných podvodů - tj. podvodů dosahujících minimální částky, kterou členské státy nemohou stanovit na více než 50 000 eur - trestů odnětí svobody ...21) 86) Členské státy musí z tohoto důvodu zajistit, aby pravidla, jimiž se řídí promlčení, jež jsou stanovena vnitrostátním právem, umožňovala účinný postih trestných činů souvisejících s takovými podvody ...22) 87) V projednávané věci z vysvětlení poskytnutého předkládajícím soudem ... vyplývá, že na základě rozsudků Curtea Constitutională (Ústavní soud) č. 297/2018 a č. 358/2022 nebyl v rumunském právu v období od 25. června 2018, kdy byl zveřejněn rozsudek č. 297/2018, do 30. května 2022, kdy vstoupilo v platnost OUG č. 71/2022, stanoven žádný důvod, který by umožňoval přerušení promlčecí doby trestní odpovědnosti, a dále že podle rozsudku Înalta Curte de Casatie si Justitie (Nejvyšší kasační a soudní dvůr) č. 67/2022 se lze této ústavní judikatury dovolávat coby příznivějšího trestního zákona (lex mitior), a to i za účelem zpochybnění pravomocných odsuzujících rozsudků. 88) Pokud jde o konkrétní účinky, které by mohla mít citovaná judikatura, předkládající soud podotkl, že kdyby bylo pravidlo vyplývající z rozsudků Curtea Constitutională (Ústavní soud) č. 297/2018 a č. 358/2022 - podle něhož v rumunském právu nebyl v období zmíněném v předchozím bodě stanoven žádný důvod pro přerušení promlčecí doby trestní odpovědnosti - v rámci sporu v původním řízení uplatněno jakožto příznivější trestní zákon (lex mitior), desetiletá promlčecí doba stanovená pro trestné činy dotčené v původním řízení by uplynula před tím, než rozsudky o odsouzení navrhovatelů v původním řízení nabyly právní moci, v důsledku čehož by bylo trestní řízení ukončeno a tito navrhovatelé by nemohli být odsouzeni. 89) Předkládající soud rovněž zdůraznil, že rozsudky Curtea Constitutională (Ústavní soud) č. 297/2018 a č. 358/2022 mohou mít vliv na ‚značný počet případů', a to i na případy ukončené pravomocnými odsuzujícími rozsudky, které by mohly být napadeny takovými mimořádnými opravnými prostředky, jako jsou ty, o něž se jedná ve věci v původním řízení. 90) Jak kromě toho bylo uvedeno v bodě 65 tohoto rozsudku, i když se na takové trestné činy daňového podvodu, jako jsou trestné činy dotčené ve věci v původním řízení, bez dalšího nepoužije rozhodnutí 2006/928, nic to nemění na tom, že existenci rizika, že kvůli promlčení trestní odpovědnosti již nebude možné postihnout mnoho případů závažných podvodů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, potvrzují i informace, které předložila Komise ve své zprávě Evropskému parlamentu a Radě ze dne 22. listopadu 2022 o pokroku Rumunska v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování23)... na základě článku 2 zmíněného rozhodnutí. Z této zprávy, o které se zmiňuje předkládající soud, totiž vyplývá, že rozsudky Curtea Constitutională (Ústavní soud) č. 297/2018 a č. 358/2022 by mohly vést ‚k ukončení trestních řízení a zbavení trestní odpovědnosti ve značném počtu případů' a že vzniklá situace s sebou nese ‚[r]iziko, že tisíce obviněných nebudou čelit trestní odpovědnosti'. 91) Z výše uvedených skutečností lze vyvodit, že právní situace vyplývající z uplatnění rozsudků Curtea Constitutională (Ústavní soud) č. 297/2018 a č. 358/2022 a rozsudku Înalta Curte de Casatie si Justitie (Nejvyšší kasační a soudní dvůr) č. 67/2022 vyvolává systémové riziko beztrestnosti trestných činů závažných podvodů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, a to zejména v případech, jejichž složitost vyžaduje ze strany trestních orgánů delší vyšetřování. 92) Existence takového systémového rizika beztrestnosti přitom představuje situaci neslučitelnou s požadavky čl. 325 odst. 1 SFEU a čl. 2 odst. 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů, jak jsou připomenuty v bodech 83 až 86 tohoto rozsudku ...24) 93) V tomto ohledu je především na vnitrostátním zákonodárci, aby přijal opatření nezbytná k naplnění těchto požadavků, která budou spočívat zejména v tom, že přijme nezbytná ustanovení a případně pozmění stávající ustanovení, a zajistí tak, aby režim stíhání a trestání trestných činů závažného podvodu poškozujícího nebo ohrožujícího finanční zájmy Unie, včetně pravidel upravujících promlčení trestní odpovědnosti, byl v souladu s ustanoveními čl. 325 odst. 1 SFEU a čl. 2 odst. 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů. Tento režim musí být koncipován tak, aby z důvodů jemu vlastních nevyvolával systémové riziko beztrestnosti skutků zakládajících takové trestné činy a aby zároveň zajistil ochranu základních práv stíhaných osob ...25) 94) Právní situace, v níž byl právní předpis členského státu upravující přerušení promlčecí doby trestní odpovědnosti prohlášen za neplatný, a byl tudíž zbaven účinku ústavním soudem tohoto členského státu, přičemž vnitrostátní zákonodárce tuto situaci po dobu téměř čtyř let nikterak nenapravil, je přitom neslučitelná s povinností, která je připomenuta v bodech 83 až 86 tohoto rozsudku a podle níž je nutno zajistit, aby případy závažných podvodů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, které jsou spáchány v tuzemsku, bylo možné trestat účinnými a odrazujícími trestními sankcemi . Taková situace, která se týká ustanovení s obecnou působností, jež se vztahovalo na všechna trestní řízení a v souvislosti s nímž nemohly orgány činné v trestním řízení ani trestní soudy předvídat, že po prohlášení jeho protiústavnosti nebude nahrazeno, totiž s sebou již ze své podstaty přináší riziko, že kvůli uplynutí této doby nebude možné postihnout mnoho případů závažných podvodů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, a to zejména případů, jejichž složitost vyžaduje ze strany trestních orgánů delší vyšetřování . K povinnostem vnitrostátních soudů 95) Z ustálené judikatury vyplývá, že zásada přednosti unijního práva ukládá vnitrostátnímu soudu, jenž má v rámci svých pravomocí uplatnit ustanovení unijního práva, aby v případě, že nemůže vyložit vnitrostátní právní úpravu v souladu s požadavky unijního práva, zajistil plný účinek požadavků tohoto práva ve sporu, jenž mu byl předložen, tak, že na základě vlastní pravomoci podle potřeby upustí od použití jakékoli vnitrostátní právní úpravy nebo praxe, i když je pozdějšího data, která je v rozporu s ustanovením unijního práva majícím přímý účinek, aniž musí nejprve žádat o její předchozí odstranění legislativní cestou nebo jakýmkoliv jiným ústavním postupem či na toto odstranění čekat ...26) 96) K projednávané věci je třeba uvést, že čl. 325 odst. 1 SFEU a čl. 2 odst. 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů jsou formulovány jasně a přesně a nejsou vázány na žádnou podmínku, takže mají přímý účinek ...27) 97) Je tudíž v zásadě na vnitrostátních soudech, aby zajistily plný účinek povinností, které vyplývají z čl. 325 odst. 1 SFEU a čl. 2. odst. 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů, a upustily od použití vnitrostátních ustanovení, která v rámci řízení týkajícího se závažných podvodů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie brání v uložení účinných a odrazujících sankcí za účelem boje proti takovýmto trestným činům ...28) 98) Vše tedy nasvědčuje tomu, že vnitrostátní soudy jsou podle tohoto čl. 325 odst. 1 a čl. 2 odst. 1 v zásadě povinny upustit od uplatnění rozsudků Curtea Constitutională (Ústavní soud) č. 297/2018 a č. 358/2022, z nichž vyplývá, že v období od 25. června 2018, kdy byl zveřejněn rozsudek č. 297/2018, do 30. května 2022, kdy vstoupilo v platnost OUG č. 71/2022, nebyl v rumunském právu stanoven žádný důvod pro přerušení promlčecí doby trestní odpovědnosti, a to v rozsahu, v nichž na základě těchto rozsudků dochází k promlčení trestní odpovědnosti ve značném počtu případů závažných podvodů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, a tudíž ... ke vzniku systémového rizika beztrestnosti takových trestných činů. 99) Stejně tak jsou vnitrostátní soudy v souladu s těmito ustanoveními v zásadě povinny upustit od uplatnění rozsudku Înalta Curte de Casatie si Justitie (Nejvyšší kasační a soudní dvůr) č. 67/2022 v té části, v níž tento rozsudek umožňuje namítat promlčení trestní odpovědnosti na základě účinků rozsudků Curtea Constitutională (Ústavní soud) č. 297/2018 a č. 358/2022 jakožto příznivějšího trestního zákona (lex mitior), a to v případech závažných podvodů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, a zvyšuje tak systémové riziko beztrestnosti takových trestných činů. 100) Je však ještě nutno ověřit, zda v takové situaci, jako je situace dotčená ve věci v původním řízení, není povinnost upustit od uplatnění takových rozsudků v rozporu s ochranou základních práv. 101) V tomto ohledu je třeba zaprvé připomenout, že jak vyplývá z ustálené judikatury, povinnost zajistit účinný výběr zdrojů Unie neznamená, že by vnitrostátní soudy nemusely dodržovat základní práva zaručená Listinou a obecné zásady unijního práva, neboť trestními řízeními zahájenými pro trestné činy v oblasti DPH je uplatňováno unijní právo ve smyslu čl. 51 odst. 1 Listiny ...29) 102) V projednávané věci z vysvětlení poskytnutého předkládajícím soudem vyplývá, že vnitrostátní judikatura relevantní v rámci sporu v původním řízení ... vychází ze dvou odlišných zásad - rozsudky Curtea Constitutională (Ústavní soud) č. 297/2018 a č. 358/2022 vychází ze zásady zákonnosti trestných činů a trestů v jejích požadavcích týkajících se předvídatelnosti a určitosti trestního zákona a rozsudek Înalta Curte de Casatie si Justitie (Nejvyšší kasační a soudní dvůr) č. 67/2022 vychází ze zásady zpětného použití příznivějšího trestního zákona (lex mitior), a to i na pravomocné odsuzující rozsudky vydané po 25. červnu 2018. 103) V unijním právním řádu jsou zásada zákonnosti trestných činů a trestů a zásada zpětného použití příznivějšího trestního zákona (lex mitior) zakotveny v čl. 49 odst. 1 Listiny . 104) Podle zásady zákonnosti trestných činů a trestů musí trestněprávní ustanovení zajistit zejména dostupnost a předvídatelnost, a to pokud jde jak o definici trestného činu, tak o stanovení trestu ...30) 105) Požadavek určitosti použitelného práva, jenž je nedílnou součástí této zásady, kromě toho znamená, že právo jasně definuje trestné činy a tresty, které jsou za ně ukládány. Tato podmínka je splněna, pokud má jednotlivec možnost se ze znění příslušného ustanovení - a v případě potřeby z výkladu, který k němu podaly soudy - dozvědět, jaká konání a opomenutí zakládají jeho trestní odpovědnost ...31) 106) A konečně ze zásady zpětného použití příznivějšího trestního zákona (lex mitior) podle čl. 49 odst. 1 poslední věty Listiny vyplývá, že pokud poté, co již byl trestný čin spáchán, stanoví zákon mírnější trest, uloží se tento mírnější trest . 107) Uplatnění posledně uvedené zásady předpokládá postupnou změnu právních režimů v čase a spočívá na konstatování, že tato změna odráží v rámci dotčeného právního řádu změnu postoje buď ohledně trestní kvalifikace skutků, které mohou představovat trestný čin, nebo ohledně trestu, který se má za takový trestný čin uložit ...32) 108) Z judikatury Soudního dvora dále vyplývá, že pravidla upravující promlčení v trestních věcech nespadají do působnosti čl. 49 odst. 1 Listiny ...33) 109) Povinnost vnitrostátních soudů upustit od uplatnění rozsudků Curtea Constitutională (Ústavní soud) č. 297/2018 a č. 358/2022 a rozsudku Înalta Curte de Casatie si Justitie (Nejvyšší kasační a soudní dvůr) č. 67/2022 tudíž neodporuje ani zásadě předvídatelnosti, určitosti a zákazu retroaktivity trestných činů a trestů, ani zásadě zpětného použití příznivějšího trestního zákona (lex mitior), jak jsou zaručeny v čl. 49 odst. 1 Listiny. 110) Zadruhé je třeba připomenout, že má-li soud členského státu - stejně jako v projednávané věci - přezkoumat, zda je v souladu se základními právy vnitrostátní ustanovení nebo opatření, které v situaci, kdy postup členských států není zcela určen unijním právem, uplatňuje toto právo ve smyslu čl. 51 odst. 1 Listiny, vnitrostátní orgány a soudy mohou uplatnit vnitrostátní standardy ochrany základních práv, neohrozí-li toto uplatnění úroveň ochrany stanovenou Listinou, jak ji vykládá Soudní dvůr, ani přednost, jednotu a účinnost unijního práva ...34) 111) V projednávané věci z vysvětlení poskytnutého předkládajícím soudem vyplývá, že rozsudky Curtea Constitutională (Ústavní soud) č. 297/2018 a č. 358/2022 a rozsudek Înalta Curte de Casatie si Justitie (Nejvyšší kasační a soudní dvůr) č. 67/2022 vychází z předpokladu, že v rumunském právu spadají pravidla pro přerušení promlčecí doby trestní odpovědnosti do oblasti trestního práva hmotného, a podléhají tudíž zásadě zákonnosti trestných činů a trestů a zásadě zpětného použití příznivějšího trestního zákona (lex mitior), jak jsou zaručeny v Rumunské ústavě. Tyto zásady tudíž musí být považovány za vnitrostátní standardy ochrany základních práv ve smyslu předchozího bodu. 112) Z toho, co bylo uvedeno v bodech 108 a 109 tohoto rozsudku, vyplývá, že tyto vnitrostátní standardy ochrany základních práv nemohou v takových věcech, jako jsou věci v původním řízení, ohrozit úroveň ochrany stanovenou Listinou, jak ji vykládá Soudní dvůr. 113) V tomto ohledu je třeba připomenout význam, který má v unijním právním řádu i ve vnitrostátních právních řádech zásada zákonnosti trestných činů a trestů ve svých požadavcích na předvídatelnost, určitost a zákaz retroaktivity použitelného trestního zákona ...35) 114) Tyto požadavky na předvídatelnost, určitost a zákaz retroaktivity trestního zákona jsou specifickým vyjádřením zásady právní jistoty. Tato základní zásada unijního práva totiž vyžaduje, aby právní pravidla byla jasná a přesná a jejich použití bylo pro jednotlivce předvídatelné, zejména pokud mohou vyvolat nepříznivé důsledky. Uvedená zásada je základním atributem právního státu, který je v článku 2 SEU označen jak za základní hodnotu Unie, tak za hodnotu společnou členským státům ...36) 115) V projednávané věci je třeba poznamenat, že když rumunský Ústavní soud zprvu rozhodl, že rumunský zákonodárce porušil ústavní zásadu předvídatelnosti a určitosti trestního zákona tím, že umožnil, aby běh promlčecí doby přerušovaly procesní úkony, které nebyly podezřelému nebo obžalovanému oznámeny, uplatnil vnitrostátní standard ochrany základních práv, který doplňuje ochranu před svévolí v trestní oblasti, jak ji zaručuje unijní právo v rámci zásady právní jistoty. Takový vnitrostátní standard ochrany základních práv uplatnil rumunský Ústavní soud i tehdy, když následně v podstatě konstatoval, že jelikož rumunský zákonodárce nenahradil ustanovení trestního zákoníku týkající se přerušení promlčecí doby, které bylo prohlášeno za protiústavní, nastala v rozporu s touto ústavní zásadou nová situace, který byla nejasná a nepředvídatelná. 116) Právě s ohledem na význam ochrany před svévolí v unijním právním řádu i v právních řádech členských států Soudní dvůr ... [v rozsudku ve věci C-42/17, M. A. S. a M. B., bodech 58 až 62] ... v podstatě rozhodl, že vnitrostátní standard ochrany, v němž jsou zakotveny požadavky předvídatelnosti, určitosti a zákazu retroaktivity trestního zákona, a to včetně režimu promlčení týkajícího se trestných činů, může bránit povinnosti, kterou měly za okolností věci, v níž byl vydán uvedený rozsudek, vnitrostátní soudy na základě čl. 325 odst. 1 a 2 SFEU a podle níž musí upustit od použití vnitrostátních ustanovení upravujících promlčení v trestních věcech, i když uplatnění těchto vnitrostátních ustanovení může ve značném počtu případů závažných podvodů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie zabránit uložení účinných a odrazujících trestních sankcí . 117) V tomto ohledu byla relevantní i skutečnost, že režim promlčení vztahující se na trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, o který se jednalo v této věci, nebyl - stejně jako je tomu v projednávaném případě - plně harmonizován, jak bylo uvedeno v bodě 81 tohoto rozsudku. 118) S ohledem na úvahy uvedené v bodech 113 až 117 tohoto rozsudku a v návaznosti na ... [rozsudek ve věci C-42/17, M. A. S. a M. B.] ... je tedy třeba dospět k závěru, že v rámci takové věci, jako je věc dotčená v původním řízení, nejsou rumunské soudy povinny podle čl. 325 odst. 1 SFEU a čl. 2 odst. 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů upustit od uplatnění vnitrostátní judikatury uvedené v bodě 111 tohoto rozsudku, a to nehledě na existenci systémového rizika beztrestnosti trestných činů závažných podvodů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, neboť rozsudky uvedené v tomto bodě 111 se zakládají na zásadě zákonnosti trestných činů a trestů, jak je chráněna ve vnitrostátním právu, v jejích požadavcích týkajících se předvídatelnosti a určitosti trestního zákona, včetně režimu promlčení týkajícího se trestných činů . 119) Z vysvětlení poskytnutého předkládajícím soudem ovšem vyplývá, že rozsudek Înalta Curte de Casatie si Justitie (Nejvyšší kasační a soudní dvůr) č. 67/2022 se zakládá i na zásadě zpětného použití příznivějšího trestního zákona (lex mitior) plynoucího z rozsudků Curtea Constitutională (Ústavní soud) č. 297/2018 a č. 358/2022. Podle výkladu rozsudku Înalta Curte de Casatie si Justitie (Nejvyšší kasační a soudní dvůr) č. 67/2022, který provedl předkládající soud, prvně zmíněný soud konstatoval, že uvedená zásada umožňuje, aby účinky absence důvodů pro přerušení promlčecí doby trestní odpovědnosti v rumunském právu, která je důsledkem těchto dvou rozsudků Curtea Constitutională (Ústavní soud), dopadaly zpětně na procesní úkony učiněné před 25. červnem 2018, tedy přede dnem zveřejnění rozsudku posledně uvedeného soudu č. 297/2018. 120) Uplatnění vnitrostátního standardu ochrany týkajícího se zásady zpětného použití příznivějšího trestního zákona (lex mitior) je však třeba odlišovat od uplatnění vnitrostátního standardu ochrany, který zkoumal Soudní dvůr ... ... [v rozsudku ve věci C-42/17, M. A. S. a M. B.] ... 121) Z předkládacího rozhodnutí v tomto ohledu vyplývá, že uplatnění prvně uvedeného vnitrostátního standardu ochrany může prohloubit systémové riziko, že trestné činy závažných podvodů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie uniknou v rozporu s čl. 325 SFEU odst. 1 a čl. 2 odst. 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů veškerému trestnímu postihu. 122) Na rozdíl od vnitrostátního standardu ochrany týkajícího se předvídatelnosti trestního zákona, který podle předkládajícího soudu toliko neutralizuje účinek přerušení promlčecí doby, který měly procesní úkony učiněné v období od 25. června 2018, kdy byl zveřejněn rozsudek Curtea Constitutională (Ústavní soud) č. 297/2018, do 30. května 2022, kdy vstoupilo v platnost OUG č. 71/2002, totiž vnitrostátní standard ochrany týkající se zásady zpětného použití příznivějšího trestního zákona (lex mitior) umožňuje - alespoň v některých případech - neutralizovat účinek přerušení promlčecí doby, který měly procesní úkony, k nimž došlo ještě před 25. červnem 2018, avšak poté, co dne 1. února 2014 vstoupil v platnost trestní zákoník, tedy po dobu více než čtyř let. 123) S ohledem na nutnost vyvážit posledně uvedený vnitrostátní standard ochrany s ustanoveními čl. 325 odst. 1 SFEU a čl. 2 odst. 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů je třeba mít za takových okolností za to, že pokud vnitrostátní soud uplatní uvedený standard za účelem zpochybnění přerušení promlčecí doby trestní odpovědnosti procesními úkony učiněnými před 25. červnem 2018, kdy byl zveřejněn rozsudek Curtea Constitutională (Ústavní soud) č. 297/2018, takový postup může ohrozit přednost, jednotu a účinnost unijního práva ve smyslu judikatury připomenuté v bodě 110 tohoto rozsudku ...37) 124) Je tudíž třeba konstatovat, že vnitrostátní soudy nemohou v rámci soudních řízení, jejichž cílem je trestní postih trestných činů závažného podvodu poškozujícího nebo ohrožujícího finanční zájmy Unie, uplatnit vnitrostátní standard ochrany týkající se zásady zpětného použití příznivějšího trestního zákona (lex mitior), jak je uvedena v bodě 119 tohoto rozsudku, za účelem zpochybnění přerušení promlčecí doby trestní odpovědnosti procesními úkony učiněnými před 25. červnem 2018, kdy byl zveřejněn rozsudek Curtea Constitutională (Ústavní soud) č. 297/2018. 125) S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na první a druhou otázku odpovědět tak, že čl. 325 odst. 1 SFEU a čl. 2 odst. 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů musí být vykládány v tom smyslu, že soudy členského státu nejsou povinny upustit od uplatnění rozsudků Ústavního soudu tohoto členského státu, jimiž je prohlášeno za neplatné ustanovení vnitrostátního právního předpisu, které upravuje důvody přerušení promlčecí doby v trestních věcech, a to kvůli porušení zásady zákonnosti trestných činů a trestů, jak je chráněna ve vnitrostátním právu, v jejích požadavcích týkajících se předvídatelnosti a určitosti trestního zákona, i když bude v důsledku těchto rozsudků kvůli promlčení trestní odpovědnosti zastaveno trestní stíhání ve značném počtu případů, a to i v případech týkajících se trestných činů závažného podvodu poškozujícího nebo ohrožujícího finanční zájmy Unie. Uvedená ustanovení unijního práva naproti tomu musí být vykládána v tom smyslu, že soudy tohoto členského státu jsou povinny upustit od uplatnění vnitrostátního standardu ochrany týkajícího se zásady zpětného použití příznivějšího trestního zákona (lex mitior), který umožňuje zpochybnit - a to i v rámci opravných prostředků směřujících proti pravomocným rozsudkům - přerušení promlčecí doby trestní odpovědnosti v takových věcech procesními úkony učiněnými před tímto prohlášením neplatnosti." Ke třetí otázce "126) Podstatou třetí otázky předkládajícího soudu je, zda zásada přednosti unijního práva musí být vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě nebo praxi, podle níž jsou obecné soudy členského státu vázány rozhodnutími Ústavního soudu a rozhodnutími nejvyššího soudu tohoto členského státu a nemohou z tohoto důvodu - neboť jinak hrozí, že dotčení soudci budou pohnáni ke kárné odpovědnosti - upustit z úřední povinnosti od uplatnění judikatury vyplývající z těchto rozhodnutí, i když mají s ohledem na rozsudek Soudního dvora za to, že tato judikatura odporuje unijnímu právu. 127) V tomto ohledu je třeba připomenout, že i když organizace soudnictví v členských státech spadá do pravomoci těchto států, musí členské státy při výkonu této pravomoci dodržovat povinnosti, které pro ně vyplývají z unijního práva . Totéž platí v oblasti kárné odpovědnosti soudců v důsledku nerespektování rozhodnutí Ústavního soudu a nejvyššího soudu dotyčného členského státu ...38) 128) Podle ustálené judikatury Soudního dvora platí, že zásada přednosti unijního práva zakotvuje nadřazenost unijního práva nad právem členských států. Tato zásada tedy ukládá všem orgánům členských států povinnost zajišťovat plný účinek jednotlivých unijních norem, přičemž právo členských států nemůže narušovat účinek přiznaný těmto jednotlivým normám na území těchto států ...39) 129) Jak bylo připomenuto v bodě 95 tohoto rozsudku, ze zásady přednosti plyne vnitrostátnímu soudu povinnost zajistit plný účinek požadavků unijního práva ve sporu, který mu byl předložen, tak, že na základě vlastní pravomoci podle potřeby upustí od použití jakékoli vnitrostátní právní úpravy nebo praxe, i když je pozdějšího data, která je v rozporu s ustanovením unijního práva s přímým účinkem, jako je čl. 325 odst. 1 SFEU, aniž musí nejprve žádat o její předchozí odstranění legislativní cestou nebo jakýmkoliv jiným ústavním postupem či na toto odstranění čekat . 130) V projednávané věci předkládající soud uvedl, že kdyby z odpovědi na první a druhou otázku vyplynula neslučitelnost s unijním právem a vyšlo by najevo, že s ohledem na důvody, které mu byly předloženy, nelze provést výklad slučitelný s unijním právem, možná bude muset upustit od uplatnění závěrů vyplývajících z vnitrostátní judikatury uvedené v bodě 111 tohoto rozsudku. 131) Předkládající soud přitom zdůraznil, že nový kárný režim upravený v článcích 271 a 272 zákona č. 303/2022 o postavení soudců a státních zástupců40) umožňuje postih soudců, kteří se zlým úmyslem nebo v hrubé nedbalosti postupovali v rozporu s rozsudky Curtea Constitutională (Ústavní soud) nebo Înalta Curte de Casatie si Justitie (Nejvyšší kasační a soudní dvůr), jimiž bylo rozhodnuto o kasačních opravných prostředcích v zájmu zákona. 132) V tomto ohledu je třeba připomenout, že rozhodnutí vydané Soudním dvorem v řízení o předběžné otázce je, pokud jde o výklad dotčených ustanovení unijního práva, pro vnitrostátní soud závazné při řešení sporu v původním řízení ...41) 133) Vnitrostátní soud, který využil možnosti, kterou mu přiznává čl. 267 druhý pododstavec SFEU, tedy případně musí odmítnout posouzení vnitrostátního soudu vyššího stupně, pokud má s ohledem na výklad podaný Soudním dvorem za to, že tato posouzení nejsou v souladu s unijním právem, a v případě potřeby upustit od použití vnitrostátního pravidla, které mu ukládá povinnost řídit se rozhodnutími tohoto vyššího soudu ...42) 134) Vnitrostátnímu soudu, který využil možnosti nebo splnil povinnost předložit Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, nelze bránit v tom, aby unijní právo okamžitě uplatnil v souladu s rozhodnutím nebo judikaturou Soudního dvora, neboť v opačném případě by byl oslaben užitečný účinek tohoto článku. Je třeba dodat, že pravomoc učinit v samotném okamžiku uplatňování unijního práva vše, co je nezbytné k upuštění od použití vnitrostátní právní úpravy nebo praxe, která případně představuje překážku plné účinnosti norem unijního práva, je nedílnou součástí úlohy unijního soudu, která přísluší vnitrostátnímu soudu pověřenému uplatňováním těchto norem v rámci své pravomoci ...43) 135) Vnitrostátní právní úprava nebo praxe, podle které rozhodnutí Ústavního soudu a nejvyššího soudu dotčeného členského státu zavazují obecné soudy, přestože tyto soudy mají ve světle rozsudku vydaného Soudním dvorem v řízení o předběžné otázce za to, že judikatura vzešlá z těchto rozhodnutí je v rozporu s unijním právem, je přitom způsobilá bránit těmto soudům v tom, aby zajistily plný účinek požadavků tohoto práva, přičemž tento obstrukční účinek může být umocněn skutečností, že vnitrostátní právo může kvalifikovat případné nedodržení této judikatury jako kárné provinění ...44) 136) Pokud jde konkrétně o kárnou odpovědnost, které mohou být na základě právní úpravy členského státu vystaveni soudci v případě nerespektování rozhodnutí Ústavního soudu a nejvyššího soudu tohoto členského státu, skutečnost, že vnitrostátní soud plní úkoly, které mu byly svěřeny Smlouvami, a dodržuje povinnosti, které má na základě Smluv, tím, že v souladu se zásadou přednosti unijního práva uplatní takové ustanovení tohoto práva, jako je čl. 325 odst. 1 SFEU nebo čl. 2 odst. 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů, a naplní výklad tohoto ustanovení provedený Soudním dvorem, nelze již z povahy věci považovat za kárné provinění soudců zasedajících u takového soudu; v opačném případě by byly toto ustanovení a tato zásada ipso facto porušeny ...45) 137) Z výše uvedeného vyplývá, že zásada přednosti unijního práva musí být vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě nebo praxi, podle níž jsou obecné vnitrostátní soudy členského státu vázány rozhodnutími Ústavního soudu a rozhodnutími nejvyššího soudu tohoto členského státu a nemohou z tohoto důvodu - neboť jinak hrozí, že dotčení soudci budou pohnáni ke kárné odpovědnosti - upustit z úřední povinnosti od uplatnění judikatury vyplývající z těchto rozhodnutí, i když mají s ohledem na rozsudek Soudního dvora za to, že tato judikatura odporuje ustanovením unijního práva, která mají přímý účinek."
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.