C-163/21
Citované zákony (0)
Žádné explicitní citace zákonů v textu.
Rubrum
Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. listopadu 2022
Výrok
Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto:
Odůvodnění
Z odůvodnění rozsudku K časové působnosti čl. 5 odst. 1 prvního pododstavce směrnice 2014/104/ EU "27) Úvodem je třeba připomenout, že směrnice 2014/104 stran její působnosti ratione temporis obsahuje zvláštní ustanovení, které výslovně stanoví podmínky pro časové použití procesních a hmotněprávních ustanovení této směrnice ...1) 28) Podle článku 22 odst. 1 směrnice 2014/104 totiž členské státy zajistí, aby se vnitrostátní předpisy přijaté podle článku 21 směrnice, které jsou nezbytné pro dosažení souladu s hmotněprávními ustanoveními této směrnice, nepoužily se zpětnou působností. 29) Podle článku 22 odst. 2 směrnice 2014/104 mají členské státy dále zajistit, aby se žádné jiné vnitrostátní předpisy, než které jsou uvedeny v čl. 22 odst. 1 této směrnice, nepoužily na řízení o žalobě o náhradu škody zahájená u vnitrostátního soudu přede dnem 26. prosince 2014, kdy byla přijata uvedená směrnice. 30) Za účelem určení časové použitelnosti ustanovení směrnice 2014/104 je tedy třeba zaprvé určit, zda dotyčné ustanovení je hmotněprávní či nikoli s tím, že tato otázka musí být vzhledem k neexistujícímu odkazu na vnitrostátní právo v článku 22 této směrnice posuzována z hlediska unijního práva, a nikoli z hlediska použitelného vnitrostátního práva ...2) 31) V tomto ohledu je zaprvé třeba uvést, že cílem čl. 5 odst. 1 prvního pododstavce uvedené směrnice je dát vnitrostátním soudům možnost nařídit žalované nebo třetí straně za určitých podmínek povinnost zpřístupnit relevantní důkazy, které mají pod kontrolou. 32) Jelikož toto ustanovení ukládá členským státům povinnost dát těmto soudům zvláštní pravomoci při posuzování sporů o žalobách na náhradu škody znějících na náhradu škody vzniklé z důvodu porušení práva hospodářské soutěže, usiluje o to napravit asymetrii informací, která je v zásadě příznačná pro tyto spory v neprospěch poškozeného ... a která této osobě ztěžuje získání nezbytných informací k podání žaloby na náhradu škody ...3) 33) Zadruhé vzhledem k tomu, že čl. 5 odst. 1 první pododstavec směrnice 2014/104 má právě umožnit žalobci v takových sporech kompenzovat nedostatek informací na jeho straně, vede zajisté k tomu, že je tomuto účastníku řízení, když se za tímto účelem obrací na vnitrostátní soud, dána výhoda, kterou neměl. Nic to však nemění na tom ... že tento čl. 5 odst. 1 první pododstavec upravuje pouze procesní opatření použitelná před vnitrostátními soudy, která těmto soudům dávají zvláštní pravomoc za účelem prokázání skutečností, kterých se dovolávají účastníci řízení ve sporech, v nichž je žalováno na náhradu škody za takové protiprávní jednání, a nemá tedy bezprostředně vliv na právní postavení těchto účastníků řízení, neboť toto ustanovení se netýká skutečností zakládajících mimosmluvní odpovědnost. 34) Článek 5 odst. 1 první pododstavec směrnice 2014/104 podle všeho konkrétně nezavádí nové hmotněprávní povinnosti pro účastníky tohoto typu sporů, což by umožňovalo považovat toto ustanovení za hmotněprávní ve smyslu čl. 22 odst. 1 této směrnice ...4) 35) Je tedy třeba dospět k závěru, že čl. 5 odst. 1 první pododstavec směrnice 2014/104 nepatří mezi hmotněprávní ustanovení této směrnice ve smyslu jejího čl. 22 odst. 1, a že je tedy součástí jiných ustanovení, na něž míří čl. 22 odst. 2 uvedené směrnice, v jeho případě procesním ustanovením. 36) Zadruhé vzhledem k tomu, že žaloba v původním řízení byla v tomto případě podána dne 25. března 2019, tedy po 26. prosinci 2014 a po datu provedení směrnice 2014/104 do španělského právního řádu, je čl. 5 odst. 1 první pododstavec této směrnice ratione temporis použitelný na takovou žalobu na základě čl. 22 odst. 2 uvedené směrnice, takže je třeba předkládajícímu soudu odpovědět ve věci samé." K otázce samé "37) Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 5 odst. 1 první pododstavec směrnice 2014/104 vykládán v tom smyslu, že v něm obsažený odkaz na zpřístupnění relevantních důkazů pod kontrolou žalované strany nebo třetí strany se vztahuje pouze na dokumenty pod jejich kontrolou, které již existují, nebo i na dokumenty, které účastník řízení, jemuž je adresována žádost o zpřístupnění důkazů, musí vytvořit ex novo tím, že shromáždí či utřídí informace, poznatky nebo údaje, které má pod kontrolou. 38) Co se týče rozsahu výrazu ‚mají pod ... kontrolou' obsaženého v čl. 5 odst. 1 prvním pododstavci směrnice 2014/104, je třeba v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora vzít v úvahu nejen znění ustanovení unijního práva, které má být vyloženo, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí ...5) 39) Zaprvé znění tohoto ustanovení vede k závěru, jak poznamenává předkládající soud ... že se v případě žádosti o zpřístupnění důkazů, kterou žalobce zaslal dotčenému vnitrostátnímu soudu, týká pouze již existujících důkazů. 40) Zadruhé, pokud jde o kontext čl. 5 odst. 1 prvního pododstavce směrnice 2014/104, je třeba zaprvé zohlednit definici pojmu ‚důkazy' uvedenou v čl. 2 bodu 13 této směrnice. Rozsah tohoto pojmu je totiž podmíněn tím, co se nachází ‚pod ... kontrolou' žalovaného nebo třetí osoby ve smyslu prvního ustanovení. 41) Podle čl. 2 bodu 13 směrnice 2014/104 se přitom uvedený výraz vztahuje na ‚všechny druhy získaných důkazních prostředků, které jsou přípustné u příslušného vnitrostátního soudu, zejména dokumenty a veškeré jiné předměty obsahující informace bez ohledu na nosič, na němž jsou tyto informace uloženy'. Kromě toho, že slovní spojení ‚důkazní prostředky' je samo o sobě obecné, tato definice svědčí stran povahy důkazů, jejichž předložení může nařídit tento vnitrostátní soud, ve prospěch širokého významu tohoto výrazu ‚důkazní prostředky' vyplývajícího z čl. 5 odst. 1 prvního pododstavce této směrnice. V tomto ohledu není v uvedené definici činěn žádný rozdíl v závislosti na tom, zda důkazy, jejichž předložení je požadováno, již existují, či nikoli. Z toho vyplývá, že důkazní prostředky zmiňované v posledně uvedeném ustanovení nemusí být nutně již existující ‚dokumenty', jak naznačuje předkládající soud v předběžné otázce. 42) Tento závěr je podpořen body 28 a 39 odůvodnění směrnice 2014/1046), které používá formulace ‚důkazy, které existují nezávisle na řízení orgánu pro hospodářskou soutěž' a ‚jiné důkazy, než které má k dispozici' porušitel, ‚jako jsou důkazy již získané v průběhu řízení nebo důkazy, kterými disponuje některá ze stran nebo třetí strany', čímž připomínají různorodost dotyčných důkazů, zejména pokud jde o osoby, které jimi disponují. 43) Zadruhé je třeba uvést, že čl. 5 odst. 1 první pododstavec směrnice 2014/104 se skládá ze dvou vět. První z nich stanoví, že žalobce, který doložil věrohodnost svého nároku na náhradu škody za pomoci ‚přiměřeně dostupných' skutečností a důkazů, může od vnitrostátního soudu vyžadovat, aby nařídil žalovanému nebo třetí straně zpřístupnit ‚relevantní důkazy, které mají pod svou kontrolou', s výhradou dodržení podmínek stanovených v kapitole II této směrnice, nadepsané ‚Zpřístupnění důkazů'. Druhá věta stanoví, že žalovaný musí mít možnost požádat tento soud, aby nařídil žalobci nebo třetí straně zpřístupnění ‚relevantních důkazů'. Je tedy třeba poukázat na rozdíl ve formulaci první a druhé věty čl. 5 odst. 1 prvního pododstavce směrnice 2014/104, neboť pouze tato první věta obsahuje slova ‚které mají pod kontrolou'. 44) Bod 14 odůvodnění směrnice 2014/1047) je zvláště poučný, pokud jde o ratio legis těchto dvou vět, neboť uvádí, že ‚důkazy potřebné k prokázání nároku na náhradu škody má často výhradně žalovaný nebo třetí strany a žalobce o nich není dostatečně informován, nebo k nim nemá přístup', což je důvod, proč nelze klást ‚přísné právní požadavky na to, aby žalobci na počátku řízení podrobně uvedli veškeré skutečnosti svého případu a předložili přesně stanovené podpůrné důkazy', a neomezit tím nepřiměřeně účinný výkon práva na náhradu škody, které je zaručeno ve Smlouvě o FEU. 45) Unijní normotvůrce tedy s odkazem na důkazy ‚pod ... kontrolou' žalovaného nebo třetí osoby především konstatoval skutečnost ilustrující asymetrii informací, kterou hodlá kompenzovat ... a toto konstatování též vysvětluje, proč v druhé větě čl. 5 odst. 1 prvního pododstavce směrnice 2014/104 nebylo zopakováno slovní spojení ‚které mají pod kontrolou'. Vzhledem k tomu, že se tato druhá věta týká návrhu na předložení důkazů, který byl tentokrát podán žalovaným, a že ‚žalobce [o potřebných důkazech často] není dostatečně informován,', bylo by totiž protismyslné předpokládat, že má tento žalobce tyto důkazy ‚pod ... kontrolou'. To je ostatně důvod, proč toto ustanovení pouze stanoví, že jsou od něj požadovány ‚přiměřeně dostupné ... důkazy' vzhledem k minimu informací, které má obecně k dispozici při podání žaloby na náhradu škody. 46) V tomto ohledu bod 15 odůvodnění směrnice 2014/1048), který opět připomíná, že důvodem pro čl. 5 odst. 1 první pododstavec této směrnice je skutečnost, že se spory týkající se porušení právních předpisů o hospodářské soutěži vyznačují asymetrií informací mezi dotčenými stranami, uvádí, že za účelem vyřešení takových obtíží ‚je vhodné zajistit, aby žalobci měli právo na zpřístupnění důkazů, které jsou relevantní pro jejich nárok, aniž by museli jednotlivé důkazy upřesnit', a že by ‚tyto prostředky měly být k dispozici rovněž žalovaným stranám v řízeních o náhradě škody, aby mohly požádat o zpřístupnění důkazů těmito žalobci'. 47) Z tohoto bodu odůvodnění tak vyplývá, že unijní normotvůrce klade důraz ... na ‚vztah mezi vyžádaným důkazem a nárokem na náhradu škody', což je pro dotčený vnitrostátní soud prvořadé, aby mohl užitečně rozhodnout o návrhu na zpřístupnění důkazů, který mu byl předložen, při dodržení zásady rovnosti zbraní mezi stranami sporu, o němž rozhoduje. 48) Ve stejném smyslu, avšak ještě jasněji, bod 16 odůvodnění směrnice 2014/1049) vyjadřuje potřebu vnitrostátního soudu, jemuž byla věc předložena, nařídit, aby byly zpřístupněny ‚jednotlivé důkazy' nebo ‚jejich kategorie', které by měly být vymezeny jejich společnými charakteristikami, jako je například u dokumentů ‚doba, v níž byly vydány'. 49) Znění těchto bodů odůvodnění směrnice 2014/104 tak objasňuje znění čl. 5 odst. 1 prvního pododstavce této směrnice a ukazuje, že odkaz na relevantní důkazy, které má pod kontrolou žalovaný nebo třetí osoba, v tomto ustanovení pouze odráží konstatování, jak je připomenuto v bodě 44 tohoto rozsudku, že tyto osoby ‚často' skutečně mají k dispozici takové důkazy a že tyto důkazy mohou být obecně vzato seskupeny, jak je připomenuto v předchozím bodě tohoto rozsudku, do ‚kategorií důkazů', nebo se mohou týkat pouze ‚jednotlivých důkazů'. Použití slovního spojení ‚které mají pod kontrolou' má jinými slovy zohlednit skutkovou situaci, kterou unijní normotvůrce hodlal řešit. 50) Zatřetí je tato analýza potvrzena zněním čl. 5 odst. 1 prvního pododstavce směrnice 2014/104 ve světle odstavců 2 a 3 tohoto článku, přičemž tento odstavec 2 stanoví požadavek na specifičnost návrhu na zpřístupnění důkazů, zatímco odstavec 3 uvedeného článku připomíná použití zásady proporcionality v této oblasti. 51) Článek 5 odst. 2 směrnice 2014/104 tak vyžaduje, aby vnitrostátní soudy omezily zpřístupnění důkazů na ‚jednotliv[é] důkaz[y] nebo relevantní ... kategori[ e] důkazů vymezen[é] co nejpřesněji a co nejúžeji na základě přiměřeně dostupných skutečností uvedených ve zdůvodnění'. 52) Článek 5 odst. 3 písm. b) této směrnice pak stanoví, že vnitrostátní soudy, kterým byla věc předložena, musí zohlednit za účelem omezení ‚zpřístupnění důkazů na to, co je přiměřené' zejména ‚rozsah a náklady zpřístupnění, zejména pro případné dotčené třetí strany, včetně předcházení nespecifickému vyhledávání informací, které nejsou pro strany řízení pravděpodobně relevantní'. 53) Takové ustanovení přitom implicitně, avšak nutně předpokládá, že náklady na zpřístupnění důkazů mohou případně výrazně převyšovat náklady na pouhé předání fyzických nosičů, zejména dokumentů pod kontrolou žalovaného nebo třetí osoby. 54) Zatřetí je třeba ověřit, zda je tato analýza slučitelná s účelem čl. 5 odst. 1 prvního pododstavce směrnice 2014/104. 55) Je třeba připomenout, že unijní normotvůrce při přijímání směrnice 2014/104 vycházel z konstatování, že boj proti protisoutěžním jednáním z podnětu orgánů veřejné moci, tedy Komise a vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, nebyl dostatečný k zajištění úplného dodržování článků 101 a 102 SFEU a že je důležité usnadnit soukromému sektoru možnost přispět ke splnění tohoto cíle, jak to dokládá bod 6 odůvodnění této směrnice10). 56) Tato účast soukromého sektoru na peněžité sankci, a tedy i na prevenci protisoutěžního chování, je o to důležitější, že může nejen napravit přímou škodu, kterou dotyčná osoba údajně utrpěla, ale i nepřímé škody na struktuře a fungování trhu, který nemohl plně rozvinout svou hospodářskou účinnost, zejména ve prospěch dotčených spotřebitelů ...11) 57) Aby to bylo umožněno a současně bylo zabráněno zneužívání takových postupů, směrnice 2014/104 zavádí slovy čl. 5 odst. 3 této směrnice vážení ‚oprávněných zájmů všech stran a dotčených třetích stran'. 58) V tomto ohledu unijní normotvůrce konkrétně v čl. 6 odst. 5 uvedené směrnice dbal na zachování výsad Komise a vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, takže povinnost předložit důkazy z jejich strany nebo ze strany podniků, kterých se týká některé z jejich šetření, tím není dotčena. 59) Předpokladem pro dosažení cíle uvedeného v bodě 55 tohoto rozsudku je použití nástrojů, které mohou napravit asymetrii informací mezi stranami sporu, jelikož z podstaty věci ten, kdo se dopustil protiprávního jednání, ví, čeho se dopustil a co mu bylo případně vytýkáno, a zná důkazy, které mohly v takovém případě sloužit Komisi nebo dotčenému vnitrostátnímu orgánu pro hospodářskou soutěž k prokázání jeho účasti na protisoutěžním jednání v rozporu s články 101 a 102 SFEU, zatímco osoba poškozená tímto jednáním nemá tyto důkazy k dispozici. 60) Toto ustanovení je třeba vykládat ve světle těchto úvah týkajících se účelu čl. 5 odst. 1 prvního pododstavce směrnice 2014/104. 61) Zaprvé je třeba z praktického hlediska poznamenat, že to, že byly žalobkyni poskytnuty pouze již existující neupravené dokumenty, které jsou potenciálně velmi objemné, nevyhovuje dokonale jejímu návrhu, jelikož toto ustanovení je naopak třeba aplikovat účinně tak, aby poškozeným stranám byly poskytnuty nástroje, které mohou vyvážit asymetrii informací mezi účastníky sporu. 62) Zadruhé, pokud by byla bez dalšího vyloučena možnost požadovat zpřístupnění dokumentů či jiných důkazů, které by strana, jíž je žádost adresována, musela vytvořit ex novo, vedlo by to v některých případech k vytvoření překážek ztěžujících soukromoprávní uplatňování unijních pravidel hospodářské soutěže, ačkoli z bodu 55 tohoto rozsudku vyplývá, že usnadnění soukromoprávního uplatňování těchto pravidel je prvořadým cílem směrnice 2014/104, který je ilustrován v bodě 6 odůvodnění této směrnice. 63) Takový výklad nemůže být zpochybněn tím, že by narušil rovnováhu mezi zájmem žadatele získat informace relevantní pro jeho věc a zájmem osoby, které je uloženo tyto informace předložit, být chráněna před ‚lovením údajů' popsaným v bodě 23 odůvodnění této směrnice12) a nadměrnou zátěží v tomto ohledu. 64) Z článku 5 odst. 2 a 3 směrnice 2014/104 totiž konkrétně vyplývá, že unijní normotvůrce zavedl mechanismus pro vážení dotčených zájmů za přísného dohledu vnitrostátních soudů, které ve věci rozhodují, s tím, že tyto soudy musí - jak vyplývá z bodů 51 a 52 tohoto rozsudku - provést podrobnou analýzu návrhu, který jim byl předložen, pokud jde o relevanci požadovaných důkazů, vztah mezi těmito důkazy a předloženou žalobou na náhradu škody, dostatečnou míru přesnosti uvedených důkazů a jejich přiměřenost. Je tedy na těchto soudech, aby posoudily, zda hrozí, že návrh na zpřístupnění důkazů vytvořených ex novo z již existujících důkazů, které má žalovaný nebo třetí strana pod kontrolou, může například s ohledem na jeho neúměrnost či přílišnou obecnost klást nepřiměřenou zátěž na žalovanou nebo dotčenou třetí stranu, ať už se jedná o náklady nebo o pracovní zatížení v důsledku tohoto návrhu. 65) V tomto ohledu vzhledem k výsadám, které má Komise a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž v oblasti kontroly a předávání dokumentů, nelze zásady pro boj proti protisoutěžnímu jednání z podnětu veřejného sektoru použít na tento boj v případě, že k němu došlo na podnět ze soukromého sektoru. 66) Nicméně s ohledem na kritéria připomenutá v bodech 51 a 52 tohoto rozsudku, na jejichž dodržování musí vnitrostátní soudy, kterým byla věc předložena, dbát, nemůže výklad čl. 5 odst. 1 prvního pododstavce směrnice 2014/104 vést k tomu, že žalované v původním řízení nahradí žalobce v původním řízení v tom, co je jeho úkolem, a sice prokázat existenci a rozsah vzniklé škody. Toto odůvodnění platí tím spíše pro řízení, v jejichž rámci Komise nebo vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž předtím nesankcionovaly žádné protiprávní jednání. 67) Jak je kromě toho připomenuto v bodě 53 odůvodnění této směrnice13), ustanovení této směrnice musí být uplatňována v souladu se základními právy a zásadami uznanými Listinou základních práv Evropské unie. 68) V tomto rámci tedy musí soudy v souladu se zásadou proporcionality zohlednit, zda jsou pracovní zátěž a náklady vyvolané, tím že musí být ex novo vytvořeny fyzické nosiče, tj. zejména dokumenty, přiměřené, či nikoli a zohlednit všechny okolnosti dané věci zejména s ohledem na kritéria vyjmenovaná v čl. 5 odst. 3 písm. a) až c) uvedené směrnice, jako je doba, za kterou je zpřístupnění důkazů požadováno. 69) Z výše uvedeného vyplývá, že na položenou otázku je třeba odpovědět tak, že čl. 5 odst. 1 první pododstavec směrnice 2014/104 musí být vykládán v tom smyslu, že v něm obsažený odkaz na relevantní důkazy pod kontrolou žalované strany nebo třetí strany se týká i důkazů, které musí účastník řízení, jemuž je předložena žádost o zpřístupnění důkazů, vytvořit ex novo tím, že shromáždí nebo utřídí informace, poznatky či údaje, které má pod svou kontrolou, s výhradou striktního dodržení čl. 5 odst. 2 a 3 této směrnice, který vnitrostátním soudům, jež o věci rozhodují, ukládá povinnost omezit zpřístupnění důkazů na to, co je relevantní, přiměřené a nezbytné s ohledem na legitimní zájmy a základní práva tohoto účastníka řízení."
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.