C-226/22
Citované zákony (0)
Žádné explicitní citace zákonů v textu.
Rubrum
Rozsudek Soudního dvora ze dne 7. září 2023
Výrok
Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto:
Odůvodnění
Z odůvodnění rozsudku "22) Článek 9 odst. 2 druhý pododstavec čtvrtá odrážka směrnice 97/67 umožňuje členským státům, aby ‚ve vhodných případech' vázaly udělení oprávnění subjektům v poštovním odvětví na ‚povinnost finančního příspěvku na provozní náklady' vnitrostátních regulačních orgánů v odvětví. Podstatou všech projednávaných otázek je rozsah této povinnosti přispívat na financování ‚provozních nákladů' vnitrostátních regulačních orgánů v tomto odvětví. Posledně uvedený pojem je přitom předmětem druhé předběžné otázky, kterou je tedy třeba zkoumat na prvním místě." Ke druhé otázce "23) Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 9 odst. 2 druhý pododstavec čtvrtá odrážka směrnice 97/67 ve spojení s článkem 22 této směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že pojem ‚provozní náklady' uvedený v prvním z těchto ustanovení zahrnuje zaprvé náklady, které vnitrostátní regulační orgány v poštovním odvětví vynaložily na regulační činnosti týkající se poštovních služeb, které nejsou součástí všeobecných služeb, a zadruhé náklady vzniklé v důsledku činností těchto vnitrostátních regulačních orgánů, které nejsou přímo spojeny s jejich regulační činností, ale jsou určeny k plnění institucionálních pravomocí těchto orgánů jako celku, a sice náklady vzniklé uvedeným vnitrostátním regulačním orgánům z důvodu jejich činností správní a institucionální povahy, přípravných nebo nezbytných k výkonu jejich regulačních činností (dále jen ‚průřezové náklady'). 24) V tomto ohledu je třeba uvést, že v souladu se zněním čl. 9 odst. 2 druhého pododstavce čtvrté odrážky směrnice 97/67 se povinnost, kterou mohou členské státy na základě tohoto ustanovení zavést, týká financování provozních nákladů vnitrostátního regulačního orgánu podle článku 22 této směrnice, a sice orgánu, který musí každý členský stát určit pro poštovní odvětví, zejména k zajištění dodržování uvedené směrnice. 25) Tato směrnice však pojem ‚provozní náklady' nedefinuje. Konkrétně čl. 9 odst. 2 druhý pododstavec čtvrtá odrážka této směrnice je v tomto ohledu formulován zvláště obecně. Je třeba ostatně uvést ... že prostudování jednotlivých jazykových znění této směrnice nepřináší poznatky, které by mohly dále objasnit výklad tohoto pojmu . 26) Podle judikatury přitom platí, že i když znění ustanovení směrnice samo o sobě neumožňuje rozhodnout o otázce položené předkládajícím soudem, je třeba pro účely výkladu tohoto ustanovení zohlednit jeho kontext, jakož i obecnou systematiku a účel této směrnice ...9) 27) Pokud jde konkrétně o první část druhé otázky, Soudní dvůr již měl příležitost upřesnit, že činnosti vnitrostátních regulačních orgánů v poštovním odvětví se týkají celého tohoto odvětví, a nikoli pouze poskytování služeb patřících mezi všeobecné služby. Vzhledem k tomu, že činnosti příslušející vnitrostátním regulačním orgánům, které jsou, jak vyplývá z čl. 22 odst. 2 směrnice 97/67, pověřeny zajišťovat dodržování povinností vyplývajících z této směrnice a pravidel hospodářské soutěže v poštovním odvětví, se týkají celého tohoto odvětví a jelikož úloha a úkoly těchto orgánů byly normotvůrcem Evropské unie koncipovány tak, že musí být ve prospěch všech subjektů v poštovním odvětví, článek 9 odst. 2 druhý pododstavec čtvrtá odrážka směrnice 97/67 musí být vykládán v tom smyslu, že všem poskytovatelům poštovních služeb, včetně těch, kteří neposkytují poštovní služby patřící mezi všeobecné služby, může být uložena povinnost přispívat na financování těchto orgánů ...10) 28) Podle judikatury Soudního dvora jsou přitom ‚poskytovateli poštovních služeb' ve smyslu této směrnice podniky silniční dopravy, nákladní dopravy nebo služby expresního doručování zásilek, které poskytují služby spočívající ve výběru, třídění, přepravě a dodávání poštovních zásilek, s výjimkou případů, kdy je jejich činnost omezena na přepravu poštovních zásilek ...11) I když se expresní doručovací služby odlišují od všeobecných poštovních služeb přidanou hodnotou poskytovanou zákazníkům, pro niž zákazníci souhlasí s vyšší cenou, není-li uvedeno jinak a s ohledem na dotčenou povinnost, čl. 9 odst. 2 druhý pododstavec čtvrtá odrážka uvedené směrnice nemůže být vykládán v tom smyslu, že vylučuje provozovatele těchto služeb ze své osobní působnosti ...12) 29) Vzhledem k této celkové koncepci úkolů svěřených vnitrostátním regulačním orgánům v poštovním odvětví a výhodám, které z ní mohou vyplývat pro všechny subjekty tohoto odvětví, je tak třeba mít za to, že pojem ‚provozní náklady' musí být vykládán v tom smyslu, že mezi náklady, které mohou být financovány poskytovateli poštovních služeb, zahrnuje náklady, které vznikly vnitrostátním regulačním orgánům pověřeným odvětvím při plnění jejich úkolů v oblasti regulace služeb patřících mezi všeobecné služby, jakož i náklady související se službami, které mezi všeobecné služby nepatří . 30) Pokud jde o druhou část druhé otázky, je třeba konstatovat, že s ohledem na to, co bylo konstatováno v bodě 25 tohoto rozsudku, z kontextu ani z obecné systematiky směrnice 97/67 nevyplývá skutečnost, která by mohla omezit rozsah pojmu ‚provozní náklady' uvedeného v čl. 9 odst. 2 druhém pododstavci čtvrté odrážce této směrnice v tom smyslu, že by tento pojem nezahrnoval průřezové náklady . 31) ... výklad tohoto pojmu se navíc nemůže opírat o výklad pojmu ‚správní náklady' uvedeného v právním rámci upravujícím elektronické komunikace, který je zmíněn v předkládacím rozhodnutí. 32) V tomto ohledu článek 16 evropského kodexu pro elektronické komunikace13) označuje náklady spojené s regulací trhu elektronických komunikací, které mohou být pokryty správními poplatky uloženými podnikům zajišťujícím sítě nebo poskytujícím služby elektronických komunikací. Konkrétněji podle odst. 1 písm. a) tohoto článku poplatky v něm uvedené pokrývají v plném rozsahu výlučně správní náklady, které vzniknou při řízení, kontrole a prosazování systému všeobecného oprávnění, práv na užívání a zvláštních povinností, které mohou být těmto podnikům uloženy, které mohou zahrnovat náklady na mezinárodní spolupráci, harmonizaci a normalizaci, analýzu trhu, sledování plnění a na další kontrolu trhu, jakož i na regulační činnost zahrnující přípravu a prosazování sekundárního práva a správních rozhodnutí, jako jsou rozhodnutí o přístupu a propojení. 33) Právě v souvislosti s čl. 12 odst. 1 autorizační směrnice14), který má v podstatě stejný rozsah jako čl. 16 odst. 1 písm. a) evropského kodexu pro elektronické komunikace, jenž je nástupcem uvedené směrnice, Soudní dvůr rozhodl, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, na jejímž základě jsou podniky působící v odvětví telekomunikací povinny platit poplatek určený k pokrytí veškerých nákladů, které nese vnitrostátní regulační orgán pověřený odvětvím a nejsou financovány státem, za podmínky, že tento poplatek byl určen výlučně k pokrytí nákladů spojených s činnostmi zmíněnými v uvedeném ustanovení a veškeré příjmy dosažené na základě výběru uvedeného poplatku nepřekročí veškeré náklady spojené s těmito činnostmi ...15) 34) Nelze přitom než konstatovat, že na rozdíl od ustanovení uvedených ve dvou předchozích bodech, která přesně vyjmenovávají náklady, které mohou být kryty poplatky vybíranými od podniků působících v dotyčných odvětvích, je čl. 9 odst. 2 druhý pododstavec čtvrtá odrážka směrnice 97/67 formulován obecně, aniž činí rozdíl podle původu nebo povahy nákladů, které vznikají fungováním vnitrostátních regulačních orgánů . 35) Tento doslovný výklad je rovněž v souladu s cílem sledovaným směrnicí 2008/6, z něhož vychází současné znění čl. 9 odst. 2 druhého pododstavce čtvrté odrážky směrnice 97/67, zajistit, aby vnitrostátním regulačním orgánům byly poskytnuty ‚veškeré zdroje ve smyslu personálního zajištění, odbornosti a finančních prostředků, které jsou nezbytné k plnění jejich úkolů'. 36) S ohledem na výše uvedené úvahy je tudíž třeba na druhou otázku odpovědět tak, že čl. 9 odst. 2 druhý pododstavec čtvrtá odrážka směrnice 97/67 ve spojení s článkem 22 této směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že pojem ‚provozní náklady' uvedený v prvním z těchto ustanovení zahrnuje zaprvé náklady vynaložené vnitrostátními regulačními orgány v poštovním odvětví na jejich činnosti regulace poštovních služeb, které nepatří mezi všeobecné služby, a zadruhé náklady vzniklé v důsledku činností těchto vnitrostátních regulačních orgánů, které sice nejsou přímo spojeny s jejich úkolem regulace, ale jsou určeny k plnění jejich regulační funkce v poštovním odvětví." K první otázce "37) Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 9 odst. 2 druhý pododstavec čtvrtá odrážka a odstavec 3 směrnice 97/67 ve spojení s článkem 22 této směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že brání systému financování vnitrostátních regulačních orgánů pověřených poštovním odvětvím, který se opírá pouze o příspěvky vybírané od subjektů v tomto odvětví na základě tohoto článku 9, s vyloučením jakéhokoli veřejného financování. 38) V tomto ohledu nelze zaprvé ze samotného použití slovesa ‚přispívat' uvedeného v čl. 9 odst. 2 druhém pododstavci čtvrté odrážce směrnice 97/67 vyvodit, že toto ustanovení počítá pouze s možností uložit subjektům poštovního odvětví prostou účast na financování provozních nákladů vnitrostátních regulačních orgánů v tomto odvětví. I když totiž sloveso ‚přispívat' může být chápáno tak, že odkazuje na činnost účasti na společném díle, neznamená to však pomoc financování ze státního rozpočtu. Naopak vzhledem k velmi obecné formulaci tohoto ustanovení je třeba z něj vyvodit, že členským státům je přiznán široký prostor pro uvážení, pokud jde o vymezení zdrojů systému financování vnitrostátních regulačních orgánů pověřených poštovním odvětvím. 39) ... článek 9 směrnice 97/67 ponechává členským státům volbu mezi systémem financování založeným výlučně na poplatcích vybíraných od provozovatelů poštovních služeb, systémem financování z vnitrostátních rozpočtů, nebo konečně smíšeným systémem spolufinancování vnitrostátních regulačních orgánů v poštovním odvětví, a to jak z příspěvků od subjektů z tohoto odvětví, tak z rozpočtu dotyčného členského státu. Odstavec 3 tohoto článku se v tomto ohledu omezuje na upřesnění, že povinnosti uvedené v odstavci 2 zmíněného článku jsou transparentní, přístupné, nediskriminační, přiměřené, přesné a jednoznačné, jsou předem zveřejněny a založeny na objektivních kritériích. 40) Zadruhé, pokud jde o kontext ustanovení uvedeného v předchozím bodě, je nutno konstatovat, že článek 1 směrnice 97/67, který upřesňuje, že tato směrnice stanoví společná pravidla týkající se mimo jiné vytvoření vnitrostátních regulačních orgánů v dotyčném odvětví, neposkytuje žádné další upřesnění, pokud jde o pravidla upravující způsob jejich financování . 41) Žádné jiné ustanovení této směrnice neumožňuje zpochybnit závěr učiněný v bodě 39 tohoto rozsudku ani konkrétně slučitelnost systému financování vnitrostátních regulačních orgánů pověřených poštovním odvětvím výhradně z příspěvků subjektů v tomto odvětví se směrnicí 97/67. 42) Je pravda, že článek 22 uvedené směrnice ukládá členským státům povinnost určit vnitrostátní regulační orgány, které působí nezávisle na provozovatelích poštovních služeb. Je však třeba konstatovat ... že pokud vnitrostátní regulační orgán skutečně disponuje finančními zdroji, které mu umožňují plnit jeho úkoly a vyhnout se nepatřičnému vlivu jak účastníků trhu, tak státních orgánů, nejsou způsob a zdroje jeho financování jako takové rozhodující . 43) Konečně zatřetí účel čl. 9 odst. 2 druhého pododstavce čtvrté odrážky směrnice 97/67, jak je uveden v bodě 35 tohoto rozsudku, nebrání tomu, aby byl tento článek vykládán v tom smyslu, že umožňuje členským státům, aby si zvolily způsob financování vnitrostátních regulačních orgánů v poštovním odvětví výhradně prostřednictvím příspěvků od subjektů z tohoto odvětví, za podmínky, že je zajištěno, že tyto vnitrostátní regulační orgány mají k dispozici zdroje nezbytné k jejich řádnému fungování, a tedy právní prostředky k tomu, aby mohly od těchto subjektů vyžadovat zaplacení uvedených příspěvků . 44) S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na první otázku odpovědět tak, že čl. 9 odst. 2 druhý pododstavec čtvrtá odrážka a čl. 9 odst. 3 směrnice 97/67 ve spojení s článkem 22 této směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby se členský stát rozhodl pro mechanismus financování vnitrostátního regulačního orgánu pověřeného poštovním odvětvím výhradně prostřednictvím příspěvků vybíraných od subjektů z tohoto odvětví na základě čl. 9 odst. 2 druhého pododstavce čtvrté odrážky této směrnice, s vyloučením jakéhokoli financování ze státního rozpočtu, za předpokladu, že tento systém zaručuje dotyčnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, že bude mít skutečně k dispozici finanční prostředky nezbytné k zajištění svého řádného fungování a nezávislého plnění svých úkolů regulace v poštovním odvětví nebo právní prostředky, které mu umožňují tyto finanční prostředky získat." Ke třetí otázce "45) Podstatou třetí otázky předkládajícího soudu je, zda unijní právo, zejména zásady proporcionality a zákazu diskriminace, jakož i čl. 9 odst. 2 druhý pododstavec čtvrtá odrážka směrnice 97/67, musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby byla všem subjektům z poštovního odvětví, včetně poskytovatelů expresních doručovacích služeb, uložena povinnost finančně přispívat, a to jednotně bez ohledu na údajně proměnlivou intenzitu regulační činnosti vnitrostátního regulačního orgánu, kterému podléhají, v závislosti na tom, zda jimi poskytované služby patří mezi všeobecné služby. 46) V tomto ohledu je nutno konstatovat, že směrnice 97/67 nestanoví zvláštní způsob výpočtu výše dotčeného příspěvku. Jak však bylo připomenuto v bodě 39 tohoto rozsudku, taková povinnost platit příspěvek, uložená na základě čl. 9 odst. 2 druhého pododstavce čtvrté odrážky této směrnice, musí v souladu s odstavcem 3 tohoto článku kromě toho, že musí být transparentní, dostupná, přesná, jednoznačná, předem zveřejněná a založená na objektivních kritériích, dodržovat zásady zákazu diskriminace a proporcionality . 47) Pokud jde na prvním místě o přiměřenost povinnosti platit příspěvek uložené na základě čl. 9 odst. 2 druhého pododstavce čtvrté odrážky uvedené směrnice jednotným způsobem všem subjektům z poštovního odvětví, je třeba připomenout, že je na předkládajícím soudu, aby při celkovém posouzení všech relevantních právních a skutkových okolností ověřil, zda je taková povinnost s to zaručit uskutečnění sledovaných cílů a nepřekračuje meze toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné. Soudnímu dvoru však přísluší, aby mu za tímto účelem poskytl všechny prvky výkladu unijního práva, které mu umožní rozhodnout ...16) 48) Co se týče na jedné straně způsobilosti takové povinnosti zaručit uskutečnění cíle, který sleduje, je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora platí, že vnitrostátní právní předpisy jsou vhodné k zaručení uskutečnění dovolávaného cíle pouze tehdy, pokud opravdu odpovídají snaze jej dosáhnout soudržným a systematickým způsobem ...17) 49) Za této situace není v projednávané věci sporné, že dotčené opatření, které jednotným způsobem ukládá všem subjektům z poštovního odvětví stejnou povinnost platit příspěvek a zejména stejnou sazbu příspěvku, aniž zohledňuje míru intenzity regulační činnosti vnitrostátního regulačního orgánu, pokud jde o služby poskytované každým subjektem, je způsobilé zaručit uskutečnění sledovaného cíle nebo to, že vnitrostátní právní předpisy takový cíl sledují soudržným způsobem. Ostatně vzhledem k tomu, že cílem tohoto vnitrostátního opatření je v podstatě zaručit dotyčnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu co největší financování, které mu umožní plnit úkoly zcela nezávisle, musí být uvedené opatření v zásadě považováno za opatření, které je způsobilé zaručit uskutečnění takového cíle . 50) Na druhé straně nelze mít za to, že toto opatření překračuje meze toho, co je nezbytné k dosažení sledovaného cíle, pouze z toho důvodu, že pro účely výpočtu sporného příspěvku není zohledněna případná vyšší míra intenzity činnosti tohoto vnitrostátního regulačního orgánu v oblasti služeb patřících mezi všeobecné služby . 51) Je totiž pravda, jak uvádí Evropská komise ve svém vyjádření, že regulace všeobecné služby zahrnuje přijetí konkrétních opatření a v určitých souvislostech intenzivní sledování ze strany dotyčného vnitrostátního regulačního orgánu. Nic to však nemění na tom, že se tato činnost neliší od ostatních činností takového vnitrostátního regulačního orgánu, jejichž cílem je regulace dotčeného trhu jako celku, a musí tak být posuzována v celkovém kontextu liberalizace poštovního odvětví. V tomto ohledu nelze vzhledem k vývoji tohoto odvětví vyloučit, že jednotlivé subjekty mohou vykonávat stále podobnější činnosti a že . . . poštovní služby jsou vzájemně zaměnitelné . 52) S ohledem na prostor pro uvážení zmíněný v bodě 38 tohoto rozsudku tak zásada proporcionality, jakož i čl. 9 odst. 2 druhý pododstavec čtvrtá odrážka a čl. 9 odst. 3 směrnice 97/67 nemohou být vykládány v tom smyslu, že musí existovat přesná spojitost mezi výší příspěvku uloženého subjektu a náklady, které skutečně vynaložil dotyčný vnitrostátní regulační orgán z důvodu své regulační činnosti vůči tomuto provozovateli . 53) Pokud jde na druhém místě o zákaz diskriminace, podle ustálené judikatury zásada rovného zacházení vyžaduje, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněno ...18) 54) I když se, jak bylo připomenuto v bodě 28 tohoto rozsudku, expresní doručovací služby liší od všeobecných poštovních služeb přidanou hodnotou poskytovanou zákazníkům, nelze z toho vyvodit, že poskytovatelé takových služeb se z hlediska své případné povinnosti přispívat na financování provozních nákladů vnitrostátních regulačních orgánů pověřených poštovním odvětvím podle čl. 9 odst. 2 druhého pododstavce čtvrté odrážky směrnice 97/67 nacházejí v situaci, která odůvodňuje odlišné zacházení, než je zacházení vyhrazené ostatním subjektům z tohoto odvětví. 55) Totéž platí obecněji, s ohledem na úvahy uvedené v bodě 51 tohoto rozsudku, pro subjekty, které neposkytují služby patřící mezi všeobecné služby, jejichž situace sama o sobě neodůvodňuje zacházení odlišné od zacházení vyhrazeného těm, kteří takové služby poskytují. S ohledem na výhody, které všem subjektům v poštovním odvětví plynou z celkové činnosti takového vnitrostátního regulačního orgánu, je totiž třeba mít za to, že se tyto subjekty v zásadě nacházejí ve srovnatelných situacích bez ohledu na povahu služeb, které poskytuje každý subjekt . 56) V každém případě je třeba zdůraznit, že srovnatelnost dvou situací musí být posuzována zejména ve světle cíle opatření, které mezi nimi rozlišuje, nebo naopak s nimi zachází stejně ...19) 57) S ohledem na cíl sledovaný opatřením dotčeným v původním řízení, jak byl identifikován v bodě 49 tohoto rozsudku, je přitom třeba mít za to, že subjekty, které neposkytují služby patřící mezi všeobecné služby, a subjekty, které takové služby poskytují, se nacházejí ve srovnatelné situaci . 58) S výhradou celkového posouzení všech relevantních právních a skutkových okolností, které přísluší provést předkládajícímu soudu, tudíž nelze mít za to, že taková právní úprava, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, je v rozporu se zásadou zákazu diskriminace. 59) S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na třetí otázku odpovědět tak, že unijní právo, a zejména zásady proporcionality a zákazu diskriminace, jakož i čl. 9 odst. 2 druhý pododstavec čtvrtá odrážka směrnice 97/67, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která s cílem zaručit vnitrostátnímu regulačnímu orgánu pověřenému poštovním odvětvím financování, které mu umožní plnit jeho úkoly související s regulací tohoto odvětví zcela nezávisle, jednotně ukládá všem subjektům z uvedeného odvětví povinnost přispívat na financování provozních nákladů tohoto vnitrostátního regulačního orgánu, aniž zohledňuje intenzitu úkolů regulace a sledování vykonávaných v závislosti na jednotlivých druzích poštovních služeb a aniž za tímto účelem rozlišuje mezi poskytovateli všeobecných poštovních služeb a subjekty expresních poštovních služeb, za předpokladu, že povinnost, kterou tato právní úprava ukládá těmto subjektům, je kromě toho transparentní, dostupná, přesná a jednoznačná, je předem zveřejněna a je založena na objektivních kritériích."
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.