C-36/11
Citované zákony (0)
Žádné explicitní citace zákonů v textu.
Rubrum
Rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2012
Výrok
Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto:
Odůvodnění
Z odůvodnění rozsudku „55) Za účelem určení rozsahu předběžné otázky je úvodem třeba vymezit právní kontext sporu v původním řízení. 56) Nejprve je třeba konstatovat, že odrůdy kukuřice MON 810 nebyly v souladu s čl. 17 odst. 2 směrnice 2001/18 předmětem oznámení k obnovení souhlasu podaného před 17. říjnem 2006. 57) Dále je třeba uvést, že k používání osiva odrůd kukuřice MON 810 a k jeho uvádění na trh byl udělen dvojí souhlas. 58) K výše uvedenému používání a uvádění na trh byl udělen souhlas, neboť dotčené odrůdy představují ,stávající produkty’ ve smyslu článku 20 nařízení č. 1829/2003, jelikož byly v souladu s odst. 1 písm. a) a odst. 4 tohoto článku jako takové oznámeny Komisi dne 11. července 2004, tedy před 18. říjnem 2004 a o obnovení souhlasu s nimi bylo požádáno dne 4. května 2007, tedy ve lhůtě devíti let stanovené pro tento účel, která začala běžet dne 5. května 1998, tj. v den, kdy bylo rozhodnutí 98/2945) zveřejněno v Úředním věstníku a v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení č. 641/20046) uplynula dne 5. května 2007. 59) K používání osiva odrůd kukuřice MON 810 a k jejich uvádění na trh byl udělen souhlas rovněž tím, že tyto odrůdy byly zapsány do společného katalogu upraveného směrnicí 2002/53. 60) Kromě toho je třeba uvést, že i když byly odrůdy kukuřice MON 810 povoleny na základě článku 20 nařízení č. 1829/2003 a tyto odrůdy byly zapsány do společného katalogu podle směrnice 2002/53, je na ně použitelný článek 26a. 61) Konečně je třeba poznamenat, že ve sporu v původním řízení je ratione temporis relevantní pouze doporučení ze dne 23. července 2003. 62) Poté, co byl právní kontext sporu v původním řízení takto vymezen, je třeba chápat předběžnou otázku předkládajícího soudu tak, že její podstatou je to, zda se může uplatnit vnitrostátní postup udělování souhlasu s pěstováním takových GMO, jako jsou odrůdy kukuřice MON 810, pokud byl k používání těchto odrůd a k jejich uvádění na trh udělen souhlas na základě článku 20 nařízení č. 1829/2003 a uvedené odrůdy byly zapsány do společného katalogu upraveného směrnicí 2002/53. Tento soud se rovněž táže, zda článek 26a směrnice 2001/18 umožňuje členskému státu, aby zakázal pěstování takových GMO na svém území do doby, než budou přijata opatření k zajištění koexistence, jejichž cílem bude předcházet nezáměrné přítomnosti GMO v jiných plodinách. K povinnosti požádat o vnitrostátní souhlas 63) Nařízení č. 1829/2003 uvádí v bodě 1 odůvodnění7), že volný pohyb bezpečných a zdravých potravin a krmiv je podstatným aspektem vnitřního trhu. Článek 19 odst. 5 téhož nařízení stanoví, že povolení udělené postupem uvedeným v tomto nařízení je platné v celé Unii. 64) Směrnice 2002/53 v bodě 11 odůvodnění8) uvádí, že je důležité, aby osivo a sadba, na které se vztahuje tato směrnice, mohly být po zveřejnění ve společném katalogu volně uváděny na trh v celé Unii. Její čl. 16 odst. 1 proto stanoví, že členské státy zajistí, aby od okamžiku zveřejnění ve společném katalogu nepodléhalo uvádění na trh osiva odrůd, které byly povoleny podle této směrnice, žádným omezením na základě odrůdy. 65) Z toho vyplývá, že cílem jak nařízení č. 1829/2003, tak směrnice 2002/53, je umožnit, aby GMO byly na celém území Unie volně používány a uváděny na trh, pokud k nim byl udělen souhlas podle nařízení č. 1829/2003 a tyto GMO byly zapsány do společného katalogu v souladu se směrnicí 2002/53. 66) Kromě toho s ohledem na body 9, 33 a 34 odůvodnění nařízení č. 1829/20039), jakož i čl. 4 odst. 4 a 5 a čl. 7 odst. 4 směrnice 2002/5310), se jeví, že podmínky uložené nařízením č. 1829/2003 pro udělení souhlasu a podmínky uložené směrnicí 2002/53 pro zápis do společného katalogu pokrývají požadavky na ochranu zdraví a životního prostředí. 67) Pokud jde o stávající produkty, k jejichž používání a uvádění na trh je udělen souhlas na základě článku 20 nařízení č. 1829/2003, měl unijní zákonodárce v zásadě za to, že tyto požadavky byly dočasně splněny v době oznámení těchto produktů díky hodnocení provedenému ve stádiu souhlasu udělenému již předtím na základě směrnice 90/220 nebo směrnice 2001/18. 68) Kromě toho zákonodárce tím, že odkázal v čl. 20 odst. 4 nařízení č. 1829/2003 na článek 23 a prostřednictvím tohoto článku na články 18 a 19 téhož nařízení, postavil stávající produkty na roveň produktům, k nimž byl původně udělen souhlas na základě nařízení č. 1829/2003 v souvislosti s hodnocením rizika pro zdraví a životní prostředí ve fázi žádostí o obnovení souhlasů. 69) Z těchto zjištění vyplývá, že za současného stavu unijního práva není členský stát oprávněn podmínit pěstování GMO, k nimž byl udělen souhlas podle nařízení č. 1829/2003 a jsou zapsány do společného katalogu v souladu se směrnicí 2002/53, udělením vnitrostátního souhlasu podloženého posouzením aspektů ochrany zdraví nebo životního prostředí. 70) Členský stát může naopak stanovit zákaz nebo omezení pěstovat takové produkty v případech výslovně stanovených unijním právem. 71) K těmto výjimkám patří jednak opatření přijatá podle článku 34 nařízení č. 1829/2003, jakož i opatření přijatá podle čl. 16 odst. 211) nebo článku 18 směrnice 2002/5312), tedy podle ustanovení, která nejsou dotčena v původním řízení, a jednak opatření k zajištění koexistence přijatá podle článku 26a směrnice 2001/18. K zákazu pěstovat GMO do doby, než budou přijata opatření k zajištění koexistence 72) Úvodem je třeba konstatovat ... že článek 26a směrnice 2001/18 stanoví pouhou možnost členských států zavést opatření k zajištění koexistence. 73) Pokud by členský stát nepodnikl žádné kroky v této oblasti, mohl by být tedy zákaz pěstovat GMO neomezeně prodlužován a představovat prostředek k obejití postupů stanovených v článku 34 nařízení č. 1829/2003, jakož i v čl. 16 odst. 2 a článku 18 směrnice 2002/53. 74) Výklad článku 26a směrnice 2001/18, který by umožnil členským státům stanovit podobný zákaz, by tedy byl v rozporu se systémem zavedeným nařízením č. 1829/2003 a směrnicí 2002/53, který je založen na zajištění okamžitého volného pohybu produktů, k nimž byl udělen souhlas na úrovni Společenství a které byly zapsány do společného katalogu poté, co byly v průběhu postupů udělování souhlasu a zápisu do katalogu zohledněny požadavky na ochranu zdraví a životního prostředí. 75) Článek 26a směrnice 2001/18 může totiž vést k územně vymezeným omezením či dokonce zákazům pouze v důsledku opatření k zajištění koexistence, která byla skutečně přijata v souladu s jejich cíli. Toto ustanovení tedy neumožňuje členským státům přijmout takové opatření, jako je opatření dotčené v původním řízení, které do doby, než budou přijata opatření k zajištění koexistence, obecně zakazuje pěstování GMO, k nimž byl udělen souhlas na základě unijní právní úpravy a které jsou zapsány do společného katalogu. 76) S ohledem na výše uvedené je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že: - Vnitrostátní postup udělování souhlasu se nemůže uplatnit na pěstování takových GMO, jako jsou odrůdy kukuřice MON 810, pokud byl k používání těchto odrůd a k jejich uvádění na trh udělen souhlas na základě článku 20 nařízení č. 1829/2003 a uvedené odrůdy byly zapsány do společného katalogu upraveného směrnicí 2002/53; - článek 26a směrnice 2001/18 neumožňuje členskému státu, aby na svém území obecně zakázal pěstování takových GMO do doby, než budou přijata opatření k zajištění koexistence, jejichž cílem bude předcházet nezáměrné přítomnosti GMO v jiných plodinách.“
Poučení
Skutkové a právní okolnosti Otázka vnitrostátního soudu Výrok rozsudku
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.