C-4/18 a C-5/18
Citované zákony (0)
Žádné explicitní citace zákonů v textu.
Rubrum
Rozsudek Soudního dvora ze dne 16. října 2019
Výrok
Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto:
Odůvodnění
Z odůvodnění rozsudku K přípustnosti předběžných otázek "32) Žalobkyně ve sporech v původním řízení napadají přípustnost žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce. 33) Zaprvé tvrdí zejména to, že v rozsahu, v němž mají položené otázky určit, zda je osvobození od daně stanovené v čl. 132 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112 použitelné na taková plnění, jako jsou plnění dotčená v původním řízení, nejsou tyto otázky užitečné pro vyřešení sporů v původním řízení. Pokud bude totiž rozhodnuto, že plnění dotčená v původních řízeních musí být považována za součást všeobecných služeb a že takoví poskytovatelé poštovních služeb, jací jsou dotčení v původních řízeních, musí být považováni za poskytovatele všeobecných služeb, musí být tato plnění nezbytně osvobozena od daně na základě tohoto ustanovení. 34) Zadruhé v rámci sporu v původním řízení ve věci C-5/18 předkládající soud již v usnesení ze dne 15. prosince 2016 rozhodl, že úřední doručování písemností je součástí všeobecných služeb, které jsou osvobozeny od DPH. Z tohoto usnesení vyplývá, že uvedený soud neměl žádné pochybnosti ohledně výkladu ustanovení unijního práva, která jsou předmětem projednávaných předběžných otázek, takže nebylo nezbytné podat k Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU. ... 37) V projednávané věci, pokud jde o argument uvedený v bodě 33 tohoto rozsudku, je třeba konstatovat, že ze skutečností, kterými disponuje Soudní dvůr, vyplývá, že předkládající soud skutečně projednává spory, v jejichž rámci má rozhodnout o otázce, zda činnosti úředního doručování písemností, jaké provádí společnosti DIREKTexpress Holding a JUREX, mohou být osvobozeny od DPH na základě čl. 132 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112. V tomto ohledu z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že tento soud má za to, že odpovědi Soudního dvora na položené otázky se jeví jako rozhodující pro vyřešení těchto sporů. Za těchto podmínek je odpověď Soudního dvora na položené otázky podle všeho nezbytná k tomu, aby umožnila předkládajícímu soud vydat rozsudek. 38) Pokud jde o argument vznesený žalobkyněmi v původním řízení, připomenutý v bodě 34 tohoto rozsudku, stačí konstatovat, že předkládající soud uvádí ve svých žádostech o rozhodnutí o předběžné otázce, že má pochybnosti o odpovědi, kterou Soudní dvůr poskytne na položené otázky. Navíc žalobkyně nevznesly žádnou skutečnost, která by mohla zpochybnit zjištění v předchozím bodě, podle kterých projednává předkládající spor spory, jejichž vyřešení závisí na odpovědích, které poskytne Soudní dvůr na položené otázky. 39) Žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce jsou proto přípustné v plném rozsahu. K otázkám samým "40) Podstatou otázek předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda čl. 2 bod 13 a článek 3 směrnice 97/67 musí být vykládány v tom smyslu, že takoví poskytovatelé služeb doručování zásilek, jako jsou poskytovatelé dotčení v původním řízení, kteří jsou jakožto držitelé vnitrostátní licence, která jim povoluje nabízet tuto službu, povinni provádět v souladu s ustanoveními vnitrostátního práva úřední doručování písemností od soudů nebo správních orgánů, musí být považováni za ‚poskytovatele všeobecných služeb' ve smyslu těchto ustanovení, takže tato plnění musí být osvobozena od DPH jako služby poskytované ‚veřejnými poštami' podle čl. 132 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112. 41) V tomto ohledu je úvodem třeba připomenout, že podle čl. 132 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112 jsou osvobozena od DPH poskytnutí služeb a dodání zboží, která s těmito službami souvisejí, veřejnými poštami. ... 43) Osvobození od daně stanovená v článku 132 směrnice 2006/112 ... představují autonomní pojmy unijního práva a proto musí být vykládány a uplatňovány jednotně na úrovni Evropské unie ...5)) 44) Z tohoto hlediska podřízení určité činnosti DPH nebo její osvobození od DPH nemůže záviset na její klasifikaci ve vnitrostátním právu ...6)) 45) Kromě toho podle ustálené judikatury Soudního dvora je třeba výrazy použité za účelem označení takového osvobození od daně, jako jsou uvedená v článku 132 směrnice 2006/112, vykládat restriktivně vzhledem k tomu, že osvobození představuje odchylku od obecné zásady, podle které je DPH vybírána z každého poskytnutí služby za protiplnění uskutečněného osobou povinnou k dani. Výklad těchto výrazů však musí být v souladu s cíli sledovanými uvedenými osvobozeními od daně a splňovat požadavky zásady daňové neutrality, která je vlastní společnému systému DPH. Toto pravidlo striktního výkladu tak neznamená, že by výrazy použité pro definici uvedených osvobození od daně uvedených v článku 132 měly být vykládány způsobem, který vyloučí jejich účinky ...7) 46) V tomto ohledu je třeba uvést, že článek 132 směrnice 2006/112 je uvedený v kapitole 2, nadepsané ‚Osvobození některých činností od daně ve veřejném zájmu'', hlavy IX této směrnice. Z toho vyplývá, že osvobození od daně stanovená v tomto článku mají za cíl zvýhodnit určité činnosti v obecném zájmu, jako je poskytování služeb uskutečňované veřejnými poštami uvedené v odst. 1 písm. a) tohoto článku. 47) Z povahy sledovaného cíle zejména vyplývá, že osvobození nelze uplatnit na specifické služby, které lze oddělit od služeb v obecném zájmu, mezi které patří služby, které odpovídají zvláštním potřebám hospodářských subjektů . . .8) 48) Služby poskytované veřejnými poštami, jejichž podmínky byly individuálně dohodnuty, nelze tedy považovat za osvobozené od daně na základě čl. 132 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112. Taková poskytování služeb odpovídají svojí povahou zvláštním potřebám dotčených uživatelů ...9) 49) Je kromě toho třeba poznamenat, že obecný cíl uvedený v bodě 46 tohoto rozsudku se v oblasti poštovních služeb projevuje specifičtějším cílem, a sice nabízet za omezenou cenu poštovní služby plnící základní potřeby veřejnosti . Takový cíl se za současného stavu unijního práva v podstatě kryje s cílem sledovaným směrnicí 97/67, a sice poskytováním všeobecných poštovních služeb ...10) 50) V tomto ohledu již Soudní dvůr rozhodl, že za ‚veřejné pošty' ve smyslu čl. 132 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112 je třeba považovat veřejné nebo soukromé provozovatele, kteří se zavázali poskytovat poštovní služby plnící základní potřeby veřejnosti, a tedy, v praxi, poskytovat v členském státě všeobecné poštovní služby nebo jejich část, tak jak jsou definovány v článku 3 směrnice 97/67 ...11) 51) Pokud jde o pojem ‚všeobecné poštovní služby', i když jsou jeho obrysy definovány v čl. 3 odst. 1 směrnice 97/67, podle kterého taková služba odpovídá trvalému poskytování poštovní služby ve stanovené kvalitě ve všech místech na daném území za dostupné ceny pro všechny uživatele, odstavec 4 tohoto článku stanoví, že každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby všeobecné služby obsahovaly přinejmenším výběr, třídění, přepravu a dodání poštovních zásilek a poštovních balíků, jejichž váha nepřekračuje váhy uvedené v tomto ustanovení, jakož i služby doporučených a cenných zásilek . Článek 2 body 4 až 6 a 9 směrnice 97/67 poskytuje prostřednictvím různých definic další upřesnění týkající se obsahu takové minimální služby. 52) Ze žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že plnění dotčená ve věci v původním řízení spočívají v úředním doručování písemností v rámci soudních nebo správních řízení. Podle pravidel použitelných na taková doručování je písemnost, která se má doručit, předmětem pověření k doručení udělenému poště nebo obdobnému poskytovateli. Tato písemnost je vložena do uzavřené obálky společně s řádně připraveným formulářem dokladu o doručení, který je hned po doručení písemnosti vrácen orgánu, který o doručení požádal. Z těchto žádostí rovněž vyplývá, že poskytovatel služeb, který provádí úřední doručování, neposkytuje žádnou paušální záruku. 53) Přitom ze samotného znění čl. 3 odst. 4 směrnice 97/67, a zejména z pojmu ‚přinejmenším', který je v něm uveden, vyplývá, že pokud členský stát musí přinejmenším dbát na to, aby byly zajištěny v něm uvedené služby, nic to nemění na tom, že je možné i další poštovní služby považovat za služby, které případně patří do všeobecných služeb zaručených tímto členským státem . 54) Přestože tedy není nezbytné přezkoumat, zda takové služby, jaké poskytly společnosti DIREKTexpress Holding a JUREX, patří do jedné ze zvláštních kategorií poštovních služeb, na které odkazuje čl. 3 odst. 4 směrnice 97/67, je třeba v projednávané věci uvést, že s ohledem na charakteristiky, které jsou jim vlastní, a kontext, ve kterém jsou poskytovány, mohou být tyto služby v každém případě považovány za součást všeobecných služeb, jak jsou definovány v tomto článku. 55) V tomto ohledu je třeba nejprve připomenout, že Soudní dvůr již rozhodl, že provozovatelé, kteří zajišťují všeobecné poštovní služby nebo jejich část, podléhají zvláštnímu právnímu režimu se zvláštními povinnostmi . Rozdíl mezi ‚veřejnými poštami' a ostatními provozovateli totiž netkví v povaze poskytovaných služeb, nýbrž ve skutečnosti, že podléhají takovému režimu ...12)) 56) V projednávané věci ze skutečností, které má Soudní dvůr k dispozici, vyplývá, že během relevantního období společnosti DIREKTexpress Holding a JUREX skutečně podléhaly pravidlům, které nevyplývaly z individuálních dohod, ale ze zvláštních povinností podle německé právní úpravy. 57) Konkrétně podle této právní úpravy je držitel licence, která ho opravňuje k poskytování služeb doručování zásilek, povinen úředně doručit písemnosti bez ohledu na jejich váhu v souladu s ustanoveními procesních předpisů a zákonů, které upravují doručování ve správním řízení. Kromě toho odměna takového držitele licence podléhá požadavkům stanoveným touto právní úpravou a musí být schválena příslušným vnitrostátním orgánem. Ze skutečností, které má k dispozici Soudní dvůr, dále vyplývá, že úřední doručování soudních rozhodnutí zahajuje běh lhůt k podání opravných prostředků a zahrnuje svěření veřejných úkolů, jelikož podle německé právní úpravy je poskytovatel služeb doručování zásilek, jestliže je povinen provést úřední doručení, nadán veřejnou mocí, aby mohl splnit své povinnosti. 58) Z toho vyplývá, že tyto služby neslouží k uspokojení konkrétních potřeb hospodářských subjektů nebo některých dalších konkrétních uživatelů, ale k zajištění řádného výkonu spravedlnosti, jelikož umožňují úřední doručení dokumentů v rámci soudních nebo správních řízení. 59) Dále, pokud jde o podmínku stanovenou v čl. 3 odst. 1 směrnice 97/67, podle které se všeobecné služby poskytují pro ‚všechny uživatele', jak poznamenává předkládající soud, o úřední doručení, na které se vztahuje německá právní úprava dotčená v původním řízení, žádají hlavně soudy a správní orgány. Z toho vyplývá, že o toto doručení nemůže požádat jakákoliv soukromá osoba, ale jsou v zásadě k dispozici orgánům veřejné moci. 60) Nicméně tato okolnost v žádném případě nebrání tomu, aby podmínka, na kterou se odkazuje v předchozím bodě, byla v projednávané věci splněna. Konkrétně zaprvé, jak správně připomíná Komise ve svém písemném vyjádření, ‚uživatelé' poštovních služeb ve smyslu čl. 2 bodu 17 směrnice 97/67 jsou nejen fyzické nebo právnické osoby, které využívají takovou službu jako odesílatelé, ale i příjemci těchto služeb. 61) Zadruhé, i když jsou úřední doručení prováděna na základě pověření vydaných orgány veřejné správy, nic to nemění na tom, že činnost těchto orgánů nesměřuje k uspokojení jejich vlastních potřeb, ale k zajištění řádného fungování soudního nebo správního systému, jehož jsou členy. Tato činnost se tak vykonává na účet všech osob, kterých se týká možnost doručit písemnost postupem uvedeným v bodě 52 tohoto rozsudku. 62) Zatřetí, jak rovněž správně zdůrazňuje Komise, úřední doručování písemností představuje jen jednu složku všeobecných služeb, která musí být zajišťována členským státem, přičemž tento členský stát je navíc oprávněn určit v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice 97/67 několik poskytovatelů, aby zajistili jednotlivé složky všeobecných služeb nebo pokryli různé části území státu . 63) Konečně ze skutečností předložených Soudnímu dvoru vyplývá, že se služby úředního doručování písemností, které držitel licence na služby doručování zásilek musí povinně nabízet, zjevně musí nabízet v souladu s vnitrostátní právní úpravou, která tyto služby upravuje, za přijatelné ceny a na jakémkoliv místě německého území, což však musí ověřit předkládající soud. 64) Za těchto podmínek musí být takové služby, jako jsou služby dotčené ve sporech v původních řízeních považovány za služby odpovídající základním potřebám německého obyvatelstva v souladu se zvláštním cílem poštovní oblasti, připomenutým v bodě 49 tohoto rozsudku. 65) S ohledem na výše uvedené je třeba konstatovat, že takové hospodářské subjekty, jako jsou společnosti DIREKTexpress Holding a JUREX, které, jak vyplývá ze skutečností, které má k dispozici Soudní dvůr, ale které přísluší ověřit předkládajícímu soudu, byly oba držiteli licence, která je opravňovala nabízet služby doručování zásilek, a byly tedy povinny zajistit na jakémkoliv místě německého území úřední doručování písemností podle zvláštních podmínek uvedených v bodě 57 tohoto rozsudku, zajišťují část ‚všeobecných poštovních služeb' ve smyslu článku 3 směrnice 97/67. Přitom, jak vyplývá z bodu 50 tohoto rozsudku, jelikož tyto služby jsou součástí všeobecných služeb, tyto hospodářské subjekty se musí považovat za ‚veřejné pošty' ve smyslu čl. 132 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112, když poskytují uvedené služby, takže musí být osvobozeny od DPH podle tohoto posledně uvedeného ustanovení. 66) Tyto úvahy nemohou být zpochybněny okolností, že podle vnitrostátní právní úpravy dotčené v původním řízení nejsou dotyčné služby považovány za součást všeobecných služeb ... kvalifikace určité transakce ve vnitrostátním právu nemůže mít za následek, že bude podléhat DPH, ačkoliv podle unijního práva je na ni použitelné osvobození od DPH. 67) Totéž platí pro okolnost zdůrazněnou finskou vládou v jejím písemném vyjádření, podle které DIREKTexpress Holding a JUREX nebyly Komisi oznámeny jakožto poskytovatelé, kteří zajišťovali část všeobecných poštovních služeb, v rozporu s povinností uvedenou v čl. 4 odst. 2 směrnice 97/67. 68) Konkrétně porušení této oznamovací povinnosti, i kdyby bylo prokázané, nemůže samo o sobě vést k tomu, že by členské státy mohly podle vlastního uvážení bránit použitelnosti osvobození od daně stanoveného v článek 132 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112, třebaže by se jednalo o služby, které spadají do všeobecných poštovních služeb. Přiznání takové možnosti členským státům by totiž porušovalo nejen judikaturu ... ale rovněž zásadu daňové neutrality, která brání tomu, aby v oblasti vybírání DPH bylo zacházeno rozdílně s hospodářskými subjekty, které uskutečňují tatáž plnění ...13) 69) Úvahy uvedené v bodě 65 tohoto rozsudku nejsou navíc zpochybněny čl. 3 odst. 7 směrnice 97/67, podle kterého všeobecné služby zahrnují vnitrostátní i přeshraniční služby . 70) I když toto ustanovení má zajisté za následek, že do pojmu ‚všeobecné služby' jsou zahrnuty přeshraniční poštovní služby, jak jsou definovány v článku 3 směrnice 97/67, nelze jej pouze z tohoto důvodu vykládat tak, že vede k tomu, že takové vnitrostátní služby, jako jsou služby dotčené ve sporech v původních řízeních, jsou z působnosti tohoto pojmu vyloučeny z důvodu, že nabídka těchto služeb poskytovaných dotčeným poskytovatelem nezahrnuje přeshraniční služby. Stačí totiž uvést, jak vyplývá z bodu 62 tohoto rozsudku, že skutečnost, že členský stát může svobodně určit více poskytovatelů za účelem zajištění různých prvků všeobecných služeb nebo k pokrytí různých územních celků, znamená, že tento členský stát se může rozhodnout svěřit konkrétnímu hospodářskému subjektu pouze úřední doručování písemností dotčené v původním řízení, které se vztahuje pouze na území dotyčného členského státu. 71) S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba odpovědět na položené otázky, že čl. 2 bod 13 a článek 3 směrnice 97/67 musí být vykládány v tom smyslu, že takoví poskytovatelé služeb doručování zásilek, jako jsou poskytovatelé dotčení v původním řízení, kteří jsou jakožto držitelé vnitrostátní licence, která jim povoluje nabízet tuto službu, povinni provádět v souladu s ustanoveními vnitrostátního práva úřední doručování písemností od soudů nebo správních orgánů, musí být považováni za ‚poskytovatele všeobecných služeb' ve smyslu těchto ustanovení, takže tyto služby musí být osvobozeny od DPH jako služby poskytované ‚veřejnými poštami' podle čl. 132 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112."
Poučení
Skutkové a právní okolnosti Věc C-4/18 Věc C-5/18 Otázky vnitrostátního soudu Věc C-4/18 Věc C-5/18 Výrok rozsudku
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.