C-525/14
Citované zákony (0)
Žádné explicitní citace zákonů v textu.
Rubrum
Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. září 2016
Výrok
Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto:
Odůvodnění
Z odůvodnění rozsudku K přípustnosti žaloby "14) Vzhledem k tomu, že Soudní dvůr může i bez návrhu zkoumat, zda jsou splněny podmínky stanovené v článku 258 SFEU pro podání žaloby pro nesplnění povinnosti ...3) a že se žaloba netýká ustanovení vnitrostátního zákona či podzákonného právního předpisu, nýbrž praxe českého puncovního úřadu, je třeba úvodem připomenout, že správní praxe členského státu může být předmětem žaloby pro nesplnění povinnosti, pokud vykazuje určitý stupeň stálosti a obecnosti ...4) 15) V projednávané věci Česká republika nezpochybňuje, že praxe českého puncovního úřadu, na niž Komise poukazuje a jejíž existenci doložila dvěma sděleními předsedy tohoto úřadu přiloženými k žalobě, tato kritéria naplňuje. Česká republika nezpochybňuje ani to, že lze tuto praxi přičítat k její tíži. Přípustnost žaloby naproti tomu zpochybňuje z důvodu, že postrádá jasnost a přesnost. 16) V souladu s čl. 120 písm. c) jednacího řádu a se související judikaturou musí každý návrh na zahájení řízení obsahovat předmět sporu, dovolávané žalobní důvody a argumenty a stručný popis uvedených žalobních důvodů . Tyto údaje musí být dostatečně jasné a přesné, aby umožnily žalovanému připravit si obranu a Soudnímu dvoru provést přezkum. Z toho vyplývá, že hlavní skutkové a právní okolnosti, na kterých je žaloba založena, musí uceleně a srozumitelně vyplývat z textu samotné žaloby a že návrhová žádaní žaloby musí být formulována jasně, aby se předešlo tomu, že Soudní dvůr rozhodne nad rámec návrhových žádání nebo opomene rozhodnout o některém z žalobních důvodů ...5) 17) Podle ustálené judikatury dále platí, že v řízení o žalobě podané na základě článku 258 SFEU výzva dopisem zaslaná Komisí členskému státu a odůvodněné stanovisko vydané uvedeným orgánem vymezují předmět sporu, který již nemůže být následně rozšířen. Možnost dotčeného členského státu předložit vyjádření totiž představuje - i když se tento stát rozhodne této možnosti nevyužít - základní záruku zamýšlenou Smlouvou a dodržování této záruky je podstatnou procesní náležitostí řízení o nesplnění povinnosti členským státem. V důsledku toho musí být odůvodněné stanovisko a žaloba Komise založeny na stejných vytýkaných skutečnostech, jako byly skutečnosti vytýkané ve výzvě dopisem, kterou se zahajuje postup před zahájením soudního řízení ...6) 18) V odůvodněném stanovisku a v žalobě podané na základě článku 258 SFEU musí být výtky uvedeny soudržně a přesně, aby členský stát a Soudní dvůr mohly přesně pochopit rozsah vytýkaného porušení unijního práva, což je podmínka nezbytná k tomu, aby zmíněný stát mohl užitečně uplatnit důvody na svou obranu a Soudní dvůr mohl ověřit, zda k tvrzenému nesplnění povinnosti došlo ...7) 19) Pakliže Komise v projednávané věci zamýšlí použitím slovního spojení ‚některé nizozemské puncovní značky' v petitu žaloby zahrnout do jejího předmětu i jiné nizozemské puncovní značky, než jsou v ní výslovně uvedeny, tj. než puncovní značky WaarborgHolland, nesplňuje tato žaloba požadavky jednacího řádu a judikatury, které jsou připomenuty v bodě 16 tohoto rozsudku, neboť totožnost těchto jiných puncovních značek není v uvedené žalobě upřesněna a použití slova ‚některé' vylučuje, že by se mohlo jednat o všechny nizozemské puncovní značky. 20) Navíc je třeba poznamenat, že ačkoli se výzva dopisem týkala obecně použití článku 34 SFEU a související judikatury na drahé kovy, výslovně se zmiňovala pouze o puncovních značkách WaarborgHolland. Pokud jde o petit žaloby, ten sice stejně jako výrok odůvodněného stanoviska hovoří o ‚některých nizozemských puncovních značkách', nicméně odůvodnění tohoto stanoviska se týkalo pouze puncovních značek WaarborgHolland. Ani požadavky stanovené judikaturou připomenutou v bodech 17 a 18 tohoto rozsudku tedy nelze považovat za splněné. 21) Za těchto podmínek je namístě odmítnout žalobu Komise jako nepřípustnou v části, v níž se týká tvrzeného neuznávání jiných nizozemských puncovních značek než puncovních značek vyražených puncovním úřadem WaarborgHolland." K věci samé "34) Podle ustálené judikatury Soudního dvora je třeba veškerou obchodní právní úpravu členských států, která by mohla ať přímo, nebo nepřímo, skutečně, nebo potenciálně narušit obchod uvnitř Unie, považovat za opatření s účinkem rovnocenným množstevnímu omezení dovozu ve smyslu článku 34 SFEU ...8) 35) Překážky volnému pohybu zboží, které při neexistující harmonizaci vnitrostátních právních předpisů vyplývají z toho, že členský stát použije na zboží pocházející z jiných členských států, kde je legálně vyráběno a uváděno na trh, pravidla týkající se podmínek, které musí toto zboží splňovat, i když se tato pravidla použijí bez rozdílu na všechny výrobky, tedy představují opatření s rovnocenným účinkem, která jsou zakázána článkem 34 SFEU, pokud toto použití nelze odůvodnit cílem obecného zájmu způsobilým převážit nad požadavky volného pohybu zboží ...9) 36) Rovněž je třeba připomenout, že v souladu s čl. 28 odst. 2 SFEU se zákaz množstevních omezení mezi členskými státy upravený v článcích 34 až 37 SFEU týká výrobků, které pocházejí z členských států, jakož i těch výrobků pocházejících ze třetích států, které jsou v členských státech ve volném oběhu. Podle článku 29 SFEU se za výrobky ve volném oběhu v členském státě pokládají ty výrobky, které pocházejí ze třetích států, u kterých byly v tomto členském státě splněny dovozní náležitosti a zaplacena cla a poplatky s rovnocenným účinkem a u kterých nedošlo k plnému ani částečnému navrácení těchto cel a poplatků. 37) Soudní dvůr z toho vyvodil, že pokud jde o volný pohyb zboží uvnitř Unie, výrobky propuštěné do volného oběhu jsou s konečnou platností a zcela stavěny na roveň výrobkům pocházejícím z členských států, a že se tedy ustanovení článku 34 SFEU použijí bez rozdílu na výrobky pocházející z Unie a na výrobky, které byly propuštěny do volného oběhu uvnitř kteréhokoli členského státu, bez ohledu na prvotní původ těchto výrobků ...10) 38) Z judikatury Soudního dvora ale rovněž vyplývá, že uvedení na trh je fází následující po dovozu. Stejně jako výrobek legálně zhotovený v Unii nemůže být uveden na trh pouze na základě této samotné skutečnosti, legální dovoz výrobku neznamená, že by byl automaticky vpuštěn na trh. Výrobek pocházející ze třetího státu, který se nachází ve volném oběhu, je tedy stavěn na roveň výrobkům pocházejícím z členských států, pokud jde o odstranění cel a množstevních omezení mezi členskými státy. Avšak v rozsahu, v němž neexistuje unijní právní úprava harmonizující podmínky uvádění dotyčných výrobků na trh, může členský stát, v němž jsou uvedeny do volného oběhu, bránit jejich uvedení na trh, pokud nesplňují příslušné podmínky, které stanoví vnitrostátní právo při dodržení unijního práva ...11) 39) ... z výše uvedeného vyplývá, že na rozdíl od tvrzení Komise se zásada vzájemného uznávání stanovená judikaturou ... nemůže použít na obchod v rámci Unie se zbožím pocházejícím ze třetích států a nacházejícím se ve volném oběhu, pokud toto zboží nebylo před svým vývozem do jiného členského státu, než ve kterém se nachází ve volném oběhu, legálně uvedeno na trh na území některého členského státu. 40) V projednávané věci je nesporné, že se žaloba netýká neuznávání puncovních značek WaarborgHolland Českou republikou - a dodatečného opuncování, jež by mohlo být v důsledku toho vyžadováno - v případě, kdy jsou na její území přímo dovezeny ze třetího státu drahé kovy, které jsou opatřeny puncovními značkami WaarborgHolland vyraženými mimo území Unie. Tato žaloba se rovněž netýká puncovních značek, na něž se vztahuje Úmluva o kontrole a označování předmětů z drahých kovů, podepsaná ve Vídni dne 15. listopadu 1972 a pozměněná dne 18. května 198812), ani puncovních značek, na které se vztahují dvojstranné smlouvy o vzájemném uznávání puncovních značek na předmětech z drahých kovů uzavřené mezi některými členskými státy a třetími státy ... 41) Komise naproti tomu touto žalobou zpochybňuje soulad s článkem 34 SFEU v případě české praxe, která neuznává puncovní značky WaarborgHolland, a z toho důvodu vyžaduje dodatečné opuncování dotyčných drahých kovů, jakmile jsou do České republiky dovezeny drahé kovy opatřené těmito puncovními značkami, které byly buď legálně opuncovány a zároveň legálně uvedeny na trh na nizozemském území, nebo případně na území jiného členského státu, anebo byly opuncovány na území třetího státu v souladu s nizozemskými právními předpisy a nacházejí se ve volném oběhu v některém jiném členském státě než České republice, ať už se jedná o Nizozemské království nebo o jiný členský stát. 42) Soudní dvůr přitom již rozhodl, že účinkem vnitrostátní právní úpravy, která vyžaduje, aby předměty z drahých kovů dovezené z jiných členských států, v nichž jsou legálně uvedeny na trh a opuncovány v souladu s právními předpisy těchto států, byly nově puncovány v členském státě dovozu, je činit dovozy obtížnějšími a nákladnějšími, a tato právní úprava tedy představuje opatření s účinkem rovnocenným množstevnímu omezení dovozu ve smyslu článku 34 SFEU ...13) 43) Tak je tomu i v případě praxe, o niž jde v projednávané věci. Na základě této praxe totiž drahé kovy opatřené puncovními značkami nizozemského puncovního úřadu WaarborgHolland - bez ohledu na to, zda již byly legálně opuncovány i uvedeny na trh na nizozemském území či případně na území jiného členského státu, anebo byly opuncovány na území třetího státu v souladu s nizozemskými právními předpisy a propuštěny do volného oběhu v některém členském státě, ať již byly či nebyly legálně uvedeny na trh na území některého členského státu - smějí být uváděny na trh na území České republiky až po kontrole a po dodatečném vyznačení puncovní značky v České republice, což může činit dovoz těchto výrobků na území České republiky z jiných členských států obtížnějším a nákladnějším. 44) Tato praxe je tedy článkem 34 SFEU zakázána, ledaže by mohla být objektivně odůvodněna. 45) Z ustálené judikatury Soudního dvora v tomto ohledu vyplývá, že vnitrostátní právní úprava, která představuje opatření s účinkem rovnocenným množstevnímu omezení dovozu ve smyslu článku 34 SFEU, může být odůvodněna jedním z důvodů obecného zájmu uvedených v článku 36 SFEU nebo kategorickými požadavky ...14) 46) V projednávané věci poukazuje Česká republika na kategorický požadavek vycházející z nutnosti zajistit ochranu spotřebitele. 47) Soudní dvůr totiž v daném ohledu již dříve rozhodl, že povinnost dovozce nechat na předmětech z drahých kovů vyrazit puncovní značku uvádějící ryzost je principiálně způsobilá zajistit účinnou ochranu spotřebitele a podporovat poctivost obchodních transakcí ...15) 48) V tomto kontextu však Soudní dvůr rovněž rozhodl, že členský stát nemůže v případě výrobků dovezených z jiného členského státu, ve kterém byly legálně uvedeny na trh a opuncovány v souladu s právními předpisy tohoto státu, ukládat nové puncování, jsou-li údaje původní puncovní značky, bez ohledu na jejich formu, rovnocenné údajům požadovaným členským státem dovozu a pro spotřebitele posledně uvedeného státu srozumitelné ...16) 49) V projednávané věci však nejde o rovnocennost údajů puncovních značek WaarborgHolland a údajů předepsaných Českou republikou pro její vlastní puncovní značky ani o jejich srozumitelnost pro spotřebitele z České republiky, což Česká republika nezpochybňuje, nýbrž o míru záruky spojenou s opuncováním provedeným na území třetích států pobočkami nizozemského puncovního úřadu, v daném případě puncovního úřadu WaarborgHolland, který je na základě nizozemského práva oprávněn vykonávat alespoň část puncovních činností mimo území Unie. 50) Česká republika, podporovaná Francouzskou republikou, totiž tvrdí, že i když je opuncování prováděno pobočkami nezávislého puncovního úřadu, který je v souladu s právem svého členského státu oprávněn vykonávat část svých činností na území třetích států, neposkytuje taková puncovní značka vyražená mimo území Unie dostatečné záruky k tomu, aby mohla být považována za rovnocennou puncovní značce vyražené nezávislým orgánem členského státu na území tohoto členského státu. Spolehlivost takového opuncování provedeného mimo území Unie nemůže být podle těchto členských států zaručena vzhledem k překážkám, které členskému státu tohoto orgánu brání v provedení dostatečné kontroly nad jeho činností vykonávanou na území třetích států. 51) V tomto ohledu je nutné připomenout, že v souvislosti s požadavkem, aby byla puncovní značka vyražena právnickou osobou splňující určité podmínky způsobilosti a nezávislosti, již sice Soudní dvůr rozhodl, že členský stát nemůže s tvrzením, že garanční funkci puncovní značky může zajistit pouze příslušný subjekt členského státu dovozu, bránit tomu, aby byly na jeho území uváděny na trh předměty z drahých kovů opuncované nezávislým subjektem v členském státě vývozu . Existence dvojích kontrol, tj. v členském státě vývozu a v členském státě dovozu, je totiž neodůvodnitelná, pokud výsledky kontroly provedené v členském státě původu vyhovují potřebám členského státu dovozu. V tomto ohledu též Soudní dvůr rozhodl, že je-li puncovní značka vyražena nezávislým subjektem v členském státě vývozu, je její garanční funkce zajištěna ...17) 52) Avšak s přihlédnutím k riziku podvodů na trhu s předměty z drahých kovů, kdy drobné změny v obsahu drahého kovu mohou mít značný dopad na ziskovou marži výrobce, Soudní dvůr uznal, že při neexistenci unijní právní úpravy přísluší výběr vhodných opatření na ochranu před tímto rizikem členským státům, jimž přitom náleží široká posuzovací pravomoc ...18) 53) Soudní dvůr v této souvislosti uvedl, že volba mezi prováděním předběžné kontroly nezávislým subjektem na jedné straně a systémem umožňujícím výrobcům z členského státu vývozu, aby předmětné zboží sami opuncovali, na straně druhé sice spadá do posuzovací pravomoci každého členského státu, nicméně členský stát, jehož právní předpisy vyžadují opuncování nezávislým subjektem, nemůže bránit tomu, aby byly na jeho území uváděny na trh předměty z drahých kovů, které byly dovezeny z jiných členských států, pokud tyto předměty byly skutečně opuncovány nezávislým subjektem v členském státě vývozu. Soudní dvůr dále zdůraznil, že záruky nezávislosti subjektu z členského státu vývozu nemusí být shodné se zárukami stanovenými vnitrostátními právními předpisy členského státu dovozu ...19) 54) Soudní dvůr se však dosud nevyslovil k puncovním značkám vyráženým na území třetích států. V tomto ohledu je přitom třeba připustit - vzhledem k riziku podvodů na trhu s drahými kovy a vzhledem k široké posuzovací pravomoci, kterou již Soudní dvůr přiznal členským státům při volbě vhodných opatření na ochranu před tímto rizikem - že při neexistenci unijní právní úpravy v dané oblasti je členský stát oprávněn v rámci boje proti podvodům, jehož účelem je zajištění ochrany spotřebitele na jeho území, nedovolit, aby jeho puncovní úřad či úřady nebo jiné entity, které by oprávnil k označování drahých kovů puncovními značkami tohoto členského státu, vyrážely tyto puncovní značky na území třetích států. 55) Z výše uvedeného vyplývá, že za současného stavu unijního práva a vyjma případů, které se řídí mezinárodní dohodou a kterých - jak bylo připomenuto v bodě 40 tohoto rozsudku - se projednávaná žaloba netýká, může členský stát na základě judikatury připomenuté v bodě 52 tohoto rozsudku v zásadě mít za to, že puncovní značky vyrážené na území třetích států neposkytují úroveň ochrany spotřebitele, která by byla rovnocenná puncovním značkám vyráženým nezávislými subjekty na území členských států. 56) Komise v tomto ohledu nemůže úspěšně argumentovat nařízením č. 765/200820) na podporu tvrzení, že poněvadž je WaarborgHolland subjektem posuzování shody akreditovaným nizozemským akreditačním orgánem na základě tohoto nařízení, je Česká republika v každém případě povinna vpustit na své území drahé kovy označené puncovními značkami tohoto posuzovacího subjektu, jsou-li dovezeny z jiného členského státu, a není oprávněna provést kontrolu či případně dodatečné opuncování. 57) Zaprvé je totiž třeba uvést, že čl. 7 odst. 1 nařízení č. 765/2008 sice stanoví, že pokud subjekt posuzování shody žádá o akreditaci, činí tak v zásadě u vnitrostátního akreditačního orgánu členského státu, v němž je usazen, avšak toto nařízení mlčí o tom, na jakém území mohou či musí subjekty posuzování shody vykonávat činnost a nakolik akreditace, kterou jim vydá vnitrostátní akreditační orgán na základě tohoto nařízení, může či nemůže nebo musí či nesmí pokrývat také činnost subjektů posuzování shody vykonávanou jejich pobočkami na území třetích států. Zadruhé otázka, zda česká praxe zpochybňovaná Komisí je či není v souladu s nařízením č. 765/2008, ostatně není předmětem projednávané žaloby. 58) Je však třeba zdůraznit, že využití možnosti přiznané členským státům v bodě 55 tohoto rozsudku nemůže být odůvodněné, pokud v souladu s judikaturou připomenutou v bodě 51 tohoto rozsudku výsledky kontroly prováděné v členském státě, z něhož jsou předmětné drahé kovy vyvezeny, vyhovují potřebám členského státu dovozu. 59) To v projednávané věci přitom nutně platí pro drahé kovy opuncované puncovním úřadem WaarborgHolland na nizozemském území a legálně uvedené na trh v tomto členském státě, či případně na území jiného členského státu, v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora připomenutou v bodě 53 tohoto rozsudku. 60) Rovněž to platí pro drahé kovy označené puncovní značkou WaarborgHolland vyraženou ve třetím státě, které byly propuštěny do volného oběhu v Unii a před vývozem do České republiky byly legálně uvedeny na trh na území některého členského státu, který se stejně jako Česká republika rozhodl nedovolit, aby jeho puncovní úřad či úřady nebo jiné entity, jež by oprávnil k vyrážení puncovních značek tohoto členského státu na drahé kovy, vyrážely tyto puncovní značky na území třetích států. V tomto případě je totiž třeba mít za to, že kontrola prováděná takovým členským státem při uvedení dotyčných drahých kovů na trh na jeho území vyhovuje potřebám České republiky, neboť v daném případě oba tyto členské státy sledují rovnocennou úroveň ochrany spotřebitele. 61) Je tedy nutno konstatovat, že v případech uvedených v bodech 59 a 60 tohoto rozsudku nemůže být neuznávání puncovních značek WaarborgHolland Českou republikou odůvodněné, a tvrzené nesplnění povinnosti je tudíž dáno. 62) Z předchozích úvah naproti tomu vyplývá, že jedná-li se o drahé kovy označené puncovní značkou WaarborgHolland na území třetího státu, které byly propuštěny do volného oběhu v Unii a jsou vyvezeny do České republiky bez předchozího legálního uvedení na trh v některém členském státě, a stejně tak jedná-li se o takovéto zboží, které po propuštění do volného oběhu bylo legálně uvedeno na trh v členském státě, který nevyžaduje opuncování drahých kovů nezávislým subjektem, nebo v členském státě, který takové opuncování vyžaduje, ale připouští jeho provedení na území třetích států, nemohou výsledky kontroly prováděné členským státem, z něhož jsou předmětné drahé kovy vyvezeny, potřebám České republiky vyhovět. 63) Je však třeba uvést, že předmětná česká praxe je sice takto zčásti odůvodnitelná, zejména proto, že může nastat situace, kdy předmětné drahé kovy nebudou vyhovovat podmínkám legálního uvádění na trh v členském státě, nicméně k přípustnosti takového odůvodnění je ještě zapotřebí, aby tato praxe byla způsobilá zaručit dosažení tohoto cíle a nešla nad rámec toho, co je za tím účelem nezbytné ...21) 64) Přitom je nesporné, že se předmětná česká praxe vztahuje na drahé kovy označené puncovními značkami WaarborgHolland obecně, a nikoli pouze na drahé kovy označené puncovními značkami WaarborgHolland vyraženými na území třetích států, a to navíc bez rozlišení podle toho, za jakých podmínek jsou tyto drahé kovy vyvezeny do České republiky, tj. zejména podle toho, zda jsou vyvezeny do České republiky poté, co byly pouze propuštěny do volného oběhu v jiném členském státě, nebo poté, co byly též legálně uvedeny na trh v jiném členském státě. 65) Česká republika v tomto ohledu poukazuje na to, že u puncovních značek WaarborgHolland nejsou rozlišitelné značky vyražené na území třetích států a značky vyražené v Unii, neboť tyto puncovní značky jsou identické bez ohledu na to, kde byly vyraženy. Na základě takové skutečnosti se však nelze domnívat, že tato praxe - v rozsahu, v němž je odůvodnitelná - je přiměřená sledovanému cíli. 66) Bylo by totiž možné - například požadavkem, aby dovozce do České republiky doložil listinný důkaz potvrzující místo vyražení dané puncovní značky a případně místo propuštění předmětných drahých kovů do volného oběhu a jejich legálního uvedení na trh v Unii - zúžit neuznávání puncovních značek WaarborgHolland pouze na případy, kdy je dodatečná kontrola těchto kovů ze strany českých orgánů skutečně odůvodněná ochranou spotřebitele, což by bylo opatření, které by představovalo menší zásah do volného pohybu zboží než všeobecné neuznávání těchto puncovních značek a dodatečné opuncování všech drahých kovů označených uvedenými puncovními značkami. 67) Skutečnost, že v takovém případě by koncový spotřebitel nebyl sám schopen ověřit, zda puncovní značka WaarborgHolland byla na drahý kov vyražena na území třetího státu, nebo v Unii, a že by tak mohl být uveden v omyl o jakosti tohoto drahého kovu, nemůže na rozdíl od tvrzení České republiky dokládat přiměřenost předmětné praxe, ledaže by se vycházelo z toho, že se takový spotřebitel nemůže spolehnout na příslušné orgány členského státu spotřeby, pokud jde o jimi prováděnou kontrolu jakosti výrobků, jež vpouští na svůj trh, což nelze připustit. 68) Je tedy třeba konstatovat, že z důvodu své všeobecnosti a systematičnosti je předmětná česká praxe - v rozsahu, v němž může být odůvodněna ochranou spotřebitele - nepřiměřená ve vztahu k cílům, jež sleduje. 69) S ohledem na všechny předchozí úvahy je třeba určit, že Česká republika tím, že neuznává puncovní značky WaarborgHolland, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 34 SFEU, a ve zbývající části žalobu odmítnout."
Poučení
Skutkové a právní okolnosti Výrok rozsudku
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.