C-528/16
Citované zákony (0)
Žádné explicitní citace zákonů v textu.
Rubrum
Rozsudek Soudního dvora ze dne 25. července 2018
Výrok
Z těchto důvodů Soudní dvůr (velký senát) rozhodl takto:
Odůvodnění
Z odůvodnění rozsudku K první otázce „26) Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zaprvé zda čl. 2 odst. 2 směrnice 2001/18 musí být vykládán v tom smyslu, že organismy získané technikami/metodami mutageneze představují geneticky modifikované organismy ve smyslu uvedeného ustanovení. A zadruhé zda čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/18 ve spojení s její přílohou I B bodem 1 a ve světle bodu 17 jejího odůvodnění2) musí být vykládán v tom smyslu, že takové organismy jsou vyloučeny z působnosti uvedené směrnice, pouze pokud byly získány technikami mutageneze, které jsou již dlouho běžně používány a u kterých je dlouhodobě dokumentována bezpečnost. Ke kvalifikaci organismů získaných mutagenezí jako ,geneticky modifikované organismy‘ 27) Článek 2 odst. 2 směrnice 2001/18 definuje geneticky modifikovaný organismus jako organismus, s výjimkou lidských bytostí, jehož genetický materiál byl změněn způsobem, jehož se přirozenou cestou nedosáhne pářením ani přirozenou rekombinací. 28) S přihlédnutím k informacím poskytnutým předkládajícím soudem je třeba mít za to, že mutace vyvolané takovými technikami/metodami mutageneze, jako jsou techniky/metody dotčené v původním řízení, jejichž účelem je vyšlechtit odrůdy druhů rostlin s odolností proti herbicidům, představují změny genetického materiálu organismu ve smyslu čl. 2 odst. 2 uvedené směrnice. 29) A dále jak plyne z předkládacího rozhodnutí, jelikož některé z těchto technik/metod spočívají na působení chemických nebo fyzikálních mutagenních činitelů a jiné na genetickém inženýrství, mění tyto techniky/metody genetický materiál organismu způsobem, jehož se přirozenou cestou nedosáhne, ve smyslu uvedeného ustanovení. 30) Z toho vyplývá, že organismy získané technikami/metodami mutageneze musí být považovány za geneticky modifikované organismy ve smyslu čl. 2 odst. 2 směrnice 2001/18. 31) Tento výklad je podepřen obecnou systematikou dané směrnice, která je jedním z prvků, jež je třeba zohlednit při jejím výkladu. 32) Je totiž třeba uvést, že v definici geneticky modifikovaného organismu uvedené v čl. 2 odst. 2 dané směrnice se výslovně rozlišuje mezi technikami, jejichž použití vede ke genetické modifikaci, a technikami, které nejsou považovány za techniky vedoucí k takové genetické modifikaci. 33) V tomto ohledu čl. 2 odst. 2 písm. a) směrnice 2001/18 upřesňuje, že pro účely definice geneticky modifikovaného organismu se genetická modifikace uskuteční přinejmenším při použití technik uvedených v příloze I A části 1 téže směrnice. 34) I když příloha I A část 1 uvedené směrnice přitom techniky/metody mutageneze výslovně neuvádí, nemůže tato okolnost sama o sobě vyloučit, že organismy vzniklé pomocí těchto technik/metod spadají do definice geneticky modifikovaného organismu uvedené v čl. 2 odst. 2 téže směrnice. 35) Je totiž třeba uvést, že jak vyplývá z výrazu ,mezi jiným’ uvedeným v první části věty tvořící část 1 přílohy I A směrnice 2001/18, seznam technik genetické modifikace uvedený v této části není vyčerpávající. Nelze tudíž mít za to, že uvedený seznam vylučuje jiné techniky genetické modifikace, než které jsou v něm výslovně uvedeny. 36) A dále je třeba uvést, že unijní normotvůrce nezahrnul mutagenezi do taxativního seznamu technik nevedoucích ke genetické modifikaci uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/18 ve spojení s částí 2 její přílohy I A. 37) Naopak, mutageneze je v příloze I B uvedené směrnice výslovně uvedena mezi technikami/metodami ,genetické modifikace’, na něž se odvolává čl. 3 odst. 1 směrnice týkající se organismů, které je třeba z působnosti směrnice vyloučit. 38) S ohledem na výše uvedené musí být čl. 2 odst. 2 směrnice 2001/18 vykládán v tom smyslu, že organismy získané technikami/metodami mutageneze představují geneticky modifikované organismy ve smyslu uvedeného ustanovení. K vyloučení některých technik/metod mutageneze z působnosti směrnice 2001/18 39) Z článku 3 odst. 1 směrnice 2001/18, který se týká výjimek, vyplývá, že se směrnice nevztahuje na organismy získané technikami genetické modifikace vyjmenované v příloze I B dané směrnice. 40) V tomto ohledu uvedená příloha I B vyjmenovává techniky/metody genetické modifikace, jejichž výsledkem jsou organismy, které za předpokladu, že nezahrnují použití rekombinantních molekul nukleové kyseliny nebo geneticky modifikovaných organismů jiných než těch, které jsou produktem jedné nebo více technik/ metod vyjmenovaných v dané příloze, jsou z působnosti uvedené směrnice vyloučeny. Mezi tyto techniky/metody patří i mutageneze uvedená v bodě 1 téže přílohy. 41) Bez dalšího je třeba zdůraznit, že čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/18 ve spojení s její přílohou I B bodem 1 musí být jakožto ustanovení upravující výjimku z požadavku, aby organicky modifikované organismy respektovaly povinnosti stanovené uvedenou směrnicí, vykládán restriktivně ...3) 42) Kromě toho pro výklad ustanovení unijního práva je třeba vzít v úvahu nejen jeho znění, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí ...4) 43) Pokud jde nejprve o znění čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/18 ve spojení s její přílohou I B bodem 1, je třeba uvést, že to obecným odkazem na mutagenezi samo o sobě neposkytuje rozhodující vodítko, pokud jde o konkrétní druhy technik/metod, které unijní normotvůrce zamýšlel z působnosti uvedené směrnice vyloučit. 44) Co se týče následně kontextu, jehož součástí tato výjimka je, je třeba uvést, že unijní normotvůrce upřesnil v bodě 17 odůvodnění směrnice 2001/18 podmínky, za jakých by některé geneticky modifikované organismy měly být vyloučeny z působnosti dané směrnice. 45) Předmětný bod 17 odůvodnění uvádí, že by směrnice 2001/18 neměla být uplatňována na organismy získané určitými technikami genetické modifikace, které jsou již dlouho běžně používány a u kterých je dlouhodobě dokumentována bezpečnost. 46) Dosah výjimky stanovené v čl. 3 odst. 1 uvedené směrnice ve spojení s její přílohou I B bodem 1 tudíž musí být určen ve světle upřesnění takto provedených unijním normotvůrcem. 47) V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že předkládající soud má rozhodnout zejména o technikách/metodách řízené mutageneze, které využívají genetického inženýrství, jež se objevily nebo byly většinově vyvinuty po přijetí směrnice 2001/18 a jejichž nepříznivé účinky na životní prostředí nebo na lidské zdraví nemohly být doposud s jistotou prokázány. 48) Jak přitom v podstatě zdůrazňuje předkládající soud, nepříznivé účinky spojené s používáním těchto nových technik/metod mutageneze by se mohly ukázat být obdobou nepříznivých účinků plynoucích z výroby a šíření geneticky modifikovaných organismů prostřednictvím transgeneze. Z informací, které má Soudní dvůr k dispozici, tak vyplývá, že přímá modifikace genetického materiálu organismu prostřednictvím mutageneze má stejné účinky jako zavedení cizího genu do uvedeného organismu a dále že rozvoj uvedených nových technik/ metod umožňuje produkovat geneticky modifikované odrůdy rychlostí a rozsahem nesrovnatelnými s použitím tradičních metod náhodné mutageneze. 49) Navíc se mohou, jak upřesňuje bod 4 odůvodnění směrnice 2001/185), živé organismy, které jsou ve velkých nebo malých množstvích uvolňovány do životního prostředí pro vědecké účely nebo jako produkty obchodního charakteru, v tomto prostředí rozmnožovat a překračovat hranice států, čímž může docházet k jejich působení v dalších členských státech. Účinky tohoto uvolňování na životní prostředí mohou být nevratné. Stejně tak bod 5 odůvodnění uvedené směrnice uvádí6), že ochrana lidského zdraví vyžaduje, aby byla věnována dostatečná pozornost kontrole rizik spojených s takovým uvolňováním. 50) V bodě 8 odůvodnění uvedené směrnice7) bylo ostatně zdůrazněno, že při vypracování této směrnice byla vzata v úvahu zásada předběžné opatrnosti a je třeba zajistit, aby byla uplatňována i při jejím provádění. V bodě 55 odůvodnění směrnice 2001/188) byl mimoto kladen důraz na nutnost pozorně sledovat vývoj a využívání geneticky modifikovaných organismů. 51) Za těchto podmínek nemůže být čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/18 ve spojení s její přílohou I B bodem 1 vykládán tak, že z působnosti uvedené směrnice vyjímá organismy získané novými technikami/metodami mutageneze, jež se objevily nebo byly většinově vyvinuty po přijetí uvedené směrnice. Takový výklad by totiž vedl k popření úmyslu unijního normotvůrce odrážejícího se v bodě 17 odůvodnění směrnice, kterým bylo z její působnosti vyloučit pouze organismy získané technikami/metodami, které jsou již dlouho běžně používány a u kterých je dlouhodobě dokumentována bezpečnost. 52) Tento závěr je navíc potvrzen cílem směrnice 2001/18, kterým je, jak vyplývá z jejího článku 1, chránit v souladu se zásadou předběžné opatrnosti lidské zdraví a životní prostředí jednak pro případy záměrného uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí z důvodů jiných, než je uvádění na vnitrounijní trh, a jednak pro případy uvádění geneticky modifikovaných organismů nebo produktů, které tyto organismy obsahují, na uvedený trh. 53) Jak se totiž stanoví v čl. 4 odst. 1 směrnice 2001/18, členským státům přísluší v souladu se zásadou předběžné opatrnosti zajistit přijetí veškerých vhodných opatření k odvrácení nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí, které mohou nastat v důsledku záměrného uvolnění geneticky modifikovaných organismů nebo jejich uvedení na trh. To s sebou především nese, aby k takovému záměrnému uvolnění nebo uvedení na trh mohlo dojít až po skončení postupů hodnocení rizik uvedených v částech B a C uvedené směrnice. Jak přitom bylo uvedeno v bodě 48 tohoto rozsudku, nepříznivé účinky na životní prostředí nebo lidské zdraví spojené s používáním těchto nových technik/metod mutageneze, na které odkazuje předkládající soud, by se mohly ukázat být obdobou nepříznivých účinků plynoucích z výroby a šíření geneticky modifikovaných organismů prostřednictvím transgeneze. Z toho vyplývá, že výklad výjimky uvedené v čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/18 ve spojení s její přílohou I B bodem 1, který by z působnosti této směrnice vyjímal organismy získané technikami/metodami mutageneze, bez jakéhokoli rozlišování, by ohrozil cíl ochrany sledovaný uvedenou směrnicí a porušoval by zásadu předběžné opatrnosti, kterou má daná směrnice uplatňovat. 54) S ohledem na předchozí úvahy je na první otázku třeba odpovědět následujícím způsobem: - čl. 2 odst. 2 směrnice 2001/18 musí být vykládán v tom smyslu, že organismy získané technikami/metodami mutageneze představují geneticky modifikované organismy ve smyslu uvedeného ustanovení, a - čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/18 ve spojení s její přílohou I B bodem 1 a ve světle bodu 17 jejího odůvodnění musí být vykládán v tom smyslu, že z působnosti uvedené směrnice jsou vyloučeny pouze organismy získané technikami mutageneze, které jsou již dlouho běžně používány a u kterých je dlouhodobě dokumentována bezpečnost.“ Ke druhé otázce „55) Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 4 odst. 4 směrnice 2002/53 musí být vykládán v tom smyslu, že z povinností určených uvedeným ustanovením jsou vyňaty odrůdy získané pomocí technik/metod mutageneze. 56) V tomto ohledu je třeba připomenout, že směrnice 2002/53 se týká, jak vyplývá z jejího čl. 1 odst. 1, zapisování odrůd určitých druhů zemědělských rostlin do společného katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, jejichž osivo nebo sadbu lze uvádět na trh, přičemž uvedený společný katalog byl v souladu s odstavcem 2 uvedeného článku sestaven na základě katalogů členských států. 57) Článek 4 odst. 4 směrnice 2002/53 stanoví, že geneticky modifikovanou odrůdu ve smyslu čl. 2 odst. 1 a 2 směrnice 90/220 lze povolit pouze tehdy, pokud byla přijata veškerá vhodná opatření, aby se zabránilo nepříznivým účinkům na lidské zdraví a životní prostředí. 58) Pokud jde zaprvé o dosah pojmu ,geneticky modifikovaná odrůda’ uvedený v čl. 4 odst. 4 směrnice 2002/53, je třeba uvést, že toto ustanovení odkazuje na definice uvedené v čl. 2 odst. 1 a 2 směrnice 90/220, aniž výslovně odkazuje na odrůdy získané pomocí technik/metod mutageneze. 59) Jak v tomto ohledu upřesňuje článek 36 směrnice 2001/18, jelikož byla směrnice 90/220 zrušena, považují se odkazy na tuto směrnici za odkazy na směrnici 2001/18. Podle srovnávací tabulky uvedené v příloze VIII dané směrnice je proto odkaz uvedený v čl. 4 odst. 4 směrnice 2002/53 třeba chápat jako odkaz na čl. 2 odst. 1 a 2 směrnice 2001/18. 60) Jak bylo konstatováno v bodě 30 tohoto rozsudku, organismy, které jsou produktem takových technik/metod mutageneze, jako jsou techniky/metody dotčené v původním řízení, je nutno považovat za spadající pod pojem ,geneticky modifikované organismy‘ uvedený v čl. 2 odst. 2 směrnice 2001/18. V důsledku toho odrůdy získané pomocí takových technik/metod mutageneze, na jaké odkazuje předkládající soud, je třeba stejně tak považovat za spadající pod pojem ,geneticky modifikovaná odrůda’ uvedený v čl. 4 odst. 4 směrnice 2002/53. 61) Pokud jde zadruhé o to, zda určité geneticky modifikované odrůdy nespadají do působnosti čl. 4 odst. 4 směrnice 2002/53, je sice třeba konstatovat, že uvedené ustanovení neodkazuje výslovně na výjimku stanovenou v čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/18 ve spojení s její přílohou I B bodem 1. 62) Je však nutno uvést, že čl. 7 odst. 4 písm. a) směrnice 2002/53 stanoví, že u geneticky modifikovaných odrůd ve smyslu čl. 4 odst. 4 směrnice se provádí posuzování rizika pro životní prostředí podle směrnice 90/220, přičemž tento odkaz má být v souladu s tím, co bylo připomenuto v bodě 59 tohoto rozsudku, chápán tak, že se týká směrnice 2001/18. 63) Soudní dvůr ... [v rozsudku ve věci C-165/08, Komise proti Polsku, bod 63] ... ostatně v tomto ohledu ... rozhodl, že v případě, kdy byla určitá geneticky modifikovaná odrůda schválena na základě ustanovení směrnice 2001/18, předpokládá se, že byla přijata veškerá vhodná opatření týkající se dané odrůdy k zabránění nepříznivým účinkům na lidské zdraví ve smyslu čl. 4 odst. 4 směrnice 2002/53. 64) ... bylo by nekonzistentní, pokud by byly pro geneticky modifikované odrůdy ve smyslu směrnice 2002/53 uloženy povinnosti týkající se posouzení nepříznivých účinků na zdraví a životní prostředí, když jsou z takových povinností výslovně vyňaty směrnicí 2001/18. 65) V důsledku toho musí být odkaz na pojem ,geneticky modifikovaný organismus‘ v čl. 2 odst. 2 směrnice 2001/18 obsažený v čl. 4 odst. 4 směrnice 2002/53 za účelem určení, zda je určitá odrůda geneticky modifikovaná, vykládán v tom smyslu, že zahrnuje výjimku týkající se organismů získaných mutagenezí stanovenou v čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/18 ve spojení s její přílohou I B bodem 1. 66) V tomto ohledu je třeba připomenout, že se výjimka obsažená v čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/18 vztahuje pouze na organismy získané technikami/ metodami mutageneze, které jsou již dlouho běžně používány a u kterých je dlouhodobě dokumentována bezpečnost, jak bylo konstatováno v bodě 54 tohoto rozsudku. 67) Z toho vyplývá, že takové geneticky modifikované odrůdy získané pomocí technik/metod mutageneze, jako jsou odrůdy dotčené v původním řízení, s výjimkou odrůd získaných pomocí technik/metod mutageneze, které jsou již dlouho běžně používány a u kterých je dlouhodobě dokumentována bezpečnost, spadají do působnosti čl. 4 odst. 4 směrnice 2002/53 a povinností v oblasti ochrany zdraví a životního prostředí, které dané ustanovení ukládá pro zapisování odrůd do společného katalogu. 68) S ohledem na výše uvedené je třeba na druhou otázku odpovědět tak, že čl. 4 odst. 4 směrnice 2002/53 musí být vykládán v tom smyslu, že z povinností určených uvedeným ustanovením jsou vyňaty geneticky modifikované odrůdy získané pomocí technik/metod mutageneze, které jsou již dlouho běžně používány a u kterých je dlouhodobě dokumentována bezpečnost.“ Ke třetí otázce 69) "Podstatou třetí otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/18 ve spojení s její přílohou I B bodem 1 musí být vykládán v tom smyslu, že na jeho základě jsou členské státy zbaveny možnosti uplatnit povinnosti stanovené uvedenou směrnicí nebo jiné povinnosti na organismy získané technikami/metodami mutageneze vyloučené z působnosti dané směrnice. K přípustnosti předběžné otázky "70) Úvodem se Komise zabývá přípustností třetí otázky, jelikož v rámci řízení probíhajícího před předkládajícím soudem žalobci v původním řízení zpochybňují legalitu vnitrostátního ustanovení dotčeného v původním řízení, tedy článku D. 531-2 zákoníku životního prostředí, nikoli z důvodu, že dané ustanovení uplatňuje na organismy získané mutagenezí povinnosti nestanovené směrnicí 2001/18, ale proto, že uvedené ustanovení tyto organismy vyjímá z regulačního rámce stanoveného vnitrostátní opatřeními provádějícími uvedenou směrnici. 71) Podle Komise směrnice 2001/18 v rozsahu, v němž své působnosti vylučuje organismy získané mutagenezí, nebrání členským státům přijímat opatření ve vztahu k těmto organismům, za předpokladu, že ostatní pravidla vyplývající z unijního práva, jako jsou zejména ustanovení týkajících se volného pohybu zboží, budou dodržena. Otázka, zda členské státy mohou přijmout opatření regulující uvedené organismy, má tudíž hypotetickou povahu. 72) V tomto ohledu je třeba bez dalšího připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora v rámci řízení upraveného v článku 267 SFEU je věcí pouze vnitrostátního soudu, kterému byl spor předložen a jenž musí nést odpovědnost za soudní rozhodnutí, které bude vydáno, posoudit s ohledem na konkrétní okolnosti věci nezbytnost rozhodnutí o předběžné otázce i relevanci otázek, které klade Soudnímu dvoru. Týkají-li se tedy položené otázky výkladu unijního práva, je Soudní dvůr v zásadě povinen rozhodnout ...9) 73) V rámci postupu spolupráce mezi Soudním dvorem a vnitrostátními soudy zavedeného článkem 267 SFEU10) se totiž na otázky týkající se unijního práva vztahuje domněnka relevance. Soudní dvůr může odmítnout rozhodnout o předběžné otázce podané vnitrostátním soudem na základě uvedeného článku pouze tehdy, jestliže nejsou dodrženy požadavky na obsah žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, které jsou uvedeny v článku 94 jednacího řádu Soudního dvora11), nebo pokud je zjevné, že výklad nebo posouzení platnosti unijního pravidla, o které vnitrostátní soud žádá, nemají žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení nebo jestliže se jedná o hypotetický problém ...12) 74) Jak upřesňuje předkládající soud, v projednávané věci přezkum žaloby podané žalobci v původním řízení předpokládá vymezit prostor pro uvážení, kterým disponovaly členské státy při provádění směrnice 2001/18, a to s cílem zjistit, zda měly v projednávaném případě francouzské orgány možnost uplatnit na organismy získané technikami/metodami mutageneze vyňaté z působnosti uvedené směrnice povinnosti stanovené danou směrnicí nebo jiné povinnosti. 75) Z předkládacího rozhodnutí totiž vyplývá, že cílem uvedené žaloby je v podstatě to, aby bylo francouzským orgánům uloženo podrobit odrůdy plodin s odolností proti herbicidům získanou mutagenezí ustanovením zákoníku životního prostředí týkajícím se geneticky modifikovaných organismů, a to bez ohledu na použitou techniku/metodu mutageneze. 76) Z toho plyne, že třetí předběžná otázka není hypotetická, a musí být tedy považována za přípustnou.“ K otázce samé „77) Jak bylo konstatováno v bodě 54 tohoto rozsudku, organismy získané technikami/metodami mutageneze, které nejsou již dlouho běžně používány a u kterých není dlouhodobě dokumentována bezpečnost, spadají do působnosti směrnice 2001/18, a proto podléhají z ní plynoucím povinnostem. 78) Naopak do působnosti uvedené směrnice na základě jejího čl. 3 odst. 1 ve spojení s přílohou I B bodem 1 směrnice nespadají organismy získané technikami/metodami mutageneze, které jsou již dlouho běžně používány a u kterých je dlouhodobě dokumentována bezpečnost. 79) Vzhledem k tomu, že unijní normotvůrce posledně uvedené organismy nereguluje, mají členské státy možnost určit jejich právní režim a při dodržení unijního práva na ně vztáhnout zejména pravidla týkající se volného pohybu zboží stanovená v článcích 34 až 36 SFEU13), povinnosti stanovené směrnicí 2001/18 nebo jiné povinnosti. 80) Unijní normotvůrce totiž vyloučil tyto organismy z působnosti uvedené směrnice, aniž jakkoliv upřesnil právní režim, kterému mohou podléhat. Z uvedené směrnice zejména nevyplývá, že skutečnost, že organismy získané technikami/metodami mutageneze, které jsou již dlouho běžně používány a u kterých je dlouhodobě dokumentována bezpečnost, jsou vyloučeny z této působnosti, znamená, že zúčastněné osoby mohou takové organismy nebo produkty s jejich obsahem libovolně záměrně uvolňovat do životního prostředí nebo uvádět na trh v rámci Unie. 81) Výjimka uvedená v čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/18 ve spojení s její přílohou I B bodem 1 proto nemůže být vykládána tak, že brání členským státům přijímat v této oblasti právní předpisy. 82) Za těchto podmínek je třeba na třetí otázku odpovědět tak, že čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/18 ve spojení s její přílohou I B bodem 1 musí být vzhledem k tomu, že z působnosti uvedené směrnice vylučuje organismy získané technikami/metodami mutageneze, které jsou již dlouho běžně používány a u kterých je dlouhodobě dokumentována bezpečnost, vykládán v tom smyslu, že na jeho základě nejsou členské státy zbaveny možnosti na takové organismy při dodržení unijního práva vztáhnout zejména pravidla týkající se volného pohybu zboží stanovená v článcích 34 až 36 SFEU, povinnosti stanovené uvedenou směrnicí nebo jiné povinnosti.“ Ke čtvrté otázce „83) Podstatou čtvrté otázky předkládajícího soudu je platnost článku 2 směrnice 2001/18 a jejího článku 3 ve spojení s přílohou I B této směrnice s ohledem na zásadu předběžné opatrnosti, tak jak je zaručena ustanovením čl. 191 odst. 2 SFEU14). 84) V tomto ohledu je třeba uvést, že jak vyplývá z předkládacího rozhodnutí, odpověď na tuto otázku by byla nezbytná pouze v případě, že by Soudní dvůr vyložil článek 2 směrnice 2001/18 a její článek 3 ve spojení s přílohou I B této směrnice tak, že z působnosti uvedené směrnice vyjímají veškeré organismy získané technikami/ metodami mutageneze bez ohledu na použitou techniku. Tak tomu však není, jelikož jak vyplývá z odpovědi na první otázku, organismy získané technikami/metodami mutageneze, které nejsou již dlouho běžně používány a u kterých není dlouhodobě dokumentována bezpečnost, podléhají obdobně jako jiné geneticky modifikované organismy spadající do působnosti směrnice jí stanoveným povinnostem. 85) Za těchto podmínek není namístě na čtvrtou otázku odpovídat.“
Poučení
Skutkové a právní okolnosti Otázky vnitrostátního soudu Výrok rozsudku
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.