C-536/20
Citované zákony (0)
Žádné explicitní citace zákonů v textu.
Rubrum
Rozsudek Soudního dvora ze dne 24. února 2022
Výrok
Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto:
Odůvodnění
Z odůvodnění rozsudku K první otázce "24) Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 2 bod 2 směrnice 2011/83 musí být vykládán v tom smyslu, že ‚obchodníkem' ve smyslu tohoto ustanovení je nejen fyzická nebo právnická osoba, která jedná za účelem, který lze považovat za její vlastní obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání, pokud jde o smlouvy, na které se vztahuje tato směrnice, ale také fyzická nebo právnická osoba jednající jako zprostředkovatel, a to jménem nebo na účet tohoto obchodníka, a zda tohoto zprostředkovatele a tohoto hlavního obchodníka lze oba považovat za ‚obchodníky' ve smyslu uvedeného ustanovení, pokud jde o případ dvojího poskytování služeb. 25) Rovnou je třeba uvést, že jednotlivá jazyková znění čl. 2 bodu 2 směrnice 2011/83 vykazují rozdíly. Jak totiž zdůrazňuje předkládající soud, podle litevské verze tohoto ustanovení každá osoba jednající jménem nebo na účet obchodníka, který je definován jako fyzická nebo právnická osoba veřejného nebo soukromého práva, která ve smlouvách, na které se vztahuje tato směrnice, jedná za účelem, který lze považovat za provozování její obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo povolání, je sama obchodníkem ve smyslu této směrnice. Naproti tomu jiná jazyková znění téhož ustanovení, zejména jeho anglické a francouzské znění, stanoví, že takovým obchodníkem je každý, kdo splňuje tuto definici, a to i tehdy, jedná-li prostřednictvím třetí osoby jednající jejím jménem nebo na její účet, čímž naznačuje, že skutečnost, že určitá osoba využívá služeb zprostředkovatele, ji nezbavuje postavení obchodníka. 26) Bez ohledu na jazykovou verzi čl. 2 bodu 2 směrnice 2011/83 tak musí být takový zprostředkovatel, jako je Tiketa, kvalifikován jako ‚obchodník' ve smyslu tohoto ustanovení, pokud jedná pro účely, které spadají do rámce jeho vlastní obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo povolání, pokud jde o smlouvy, na které se vztahuje tato směrnice. Je však třeba určit, zda takový zprostředkovatel není ve všech případech ‚obchodníkem' ve smyslu tohoto ustanovení již jen vzhledem ke skutečnosti, že jedná jménem nebo na účet takového obchodníka. ... 28) Pokud jde o obecnou systematiku směrnice 2011/83, je třeba uvést, že podle čl. 6 odst. 1 písm. c) a d) této směrnice je každý obchodník povinen před tím, než je spotřebitel vázán smlouvou uzavřenou na dálku nebo smlouvou uzavřenou mimo obchodní prostory či odpovídající smluvní nabídkou, sdělit spotřebiteli případně totožnost a adresu obchodníka, v jehož zastoupení jedná, jakož i případně adresu místa podnikání obchodníka. Toto ustanovení tak do kategorie obchodníků ve smyslu čl. 2 bodu 2 této směrnice zahrnuje fyzické nebo právnické osoby jednající jménem jiných obchodníků . 29) Kromě toho ... Soudní dvůr rozhodl1), že pojem ‚obchodník', jak je definován směrnicemi 2011/83 a 2005/292), musí být vykládán jednotně, jelikož tyto směrnice jsou založeny na článku 114 SFEU, a sledují tedy tytéž cíle, a sice přispívat k řádnému fungování vnitřního trhu a zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele v rámci právních a správních předpisů, na něž se vztahují ... Soudní dvůr v podstatě rozhodl3), že na rozdíl od pojmu ‚spotřebitel' ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2011/83, který označuje každou fyzickou osobu, která neprovozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti, pojem ‚obchodník' znamená, že dotyčná fyzická nebo právnická osoba jedná za účelem, který spadá do rámce její obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo povolání, nebo jménem obchodníka nebo na jeho účet . 30) Konečně cíl připomenutý v předchozím bodě, který je zmíněn v čl. 1 směrnice 2011/83, vyžaduje přijetí širokého výkladu působnosti této směrnice, a tedy pojmu ‚obchodník' ve smyslu čl. 2 bodu 2 této směrnice. 31) Z předcházejícího vyplývá, že ‚obchodníkem' ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice 2011/83 je nejen fyzická nebo právnická osoba, která jedná za účelem, který lze považovat za provozování její vlastní obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo povolání, pokud jde o smlouvy, na které se vztahuje tato směrnice, ale také fyzická nebo právnická osoba jednající jako zprostředkovatel, jménem nebo na účet tohoto obchodníka. 32) Je tomu tak nezávisle na tom, zda takový zprostředkovatel splnil povinnosti, které pro něj vyplývají ze směrnice 2011/83. 33) V tomto ohledu ačkoli je pravdou, že v bodě 45 ... [rozsudku ve věci Wathelet] ... Soudní dvůr rozhodl, že osoba jednající jako prostředník jednotlivce v rámci prodeje zboží může být považována za osobu, která je sama o sobě ‚prodávajícím' ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží4)... v případě, že řádně neinformovala kupujícího o totožnosti vlastníka tohoto zboží, nelze řešení přijaté v tomto rozsudku přenést na výklad pojmu ‚obchodník' ve smyslu směrnice 2011/83, který se řídí jinou logikou. Zatímco totiž směrnice 1999/44 zavádí zvláštní odpovědnost prodávajícího v případě prodeje zboží, které není v souladu s kupní smlouvou, z bodů 14 a 16 odůvodnění5), jakož i z čl. 3 odst. 5 směrnice 2011/83 vyplývá, že tato směrnice upravuje práva spotřebitelů, a nikoli obecné aspekty smluvního práva, jako jsou pravidla použitelná v oblasti uzavírání smluv nebo právního zastupování. Směrnice 2011/83 konkrétně neurčuje totožnost stran smlouvy uzavřené se spotřebitelem v případě, že by hlavní obchodník využil prostředníka, ani neupravuje rozdělení odpovědnosti mezi tyto posledně uvedené osoby v případě porušení povinností, které stanoví. 34) S ohledem na předcházející úvahy nemá otázka, zda fyzická nebo právnická osoba jednající jako zprostředkovatel jménem nebo na účet jiného obchodníka oznámila spotřebiteli, že jednala v tomto postavení, rovněž vliv na kvalifikaci tohoto zprostředkovatele jako ‚obchodníka' ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice 2011/83. 35) Konečně ze znění tohoto ustanovení, jakož i z kontextu, jehož je součástí, a z cíle sledovaného směrnicí 2011/83, připomenutých v bodech 28 až 30 tohoto rozsudku, vyplývá, že skutečnost, že tento zprostředkovatel představuje obchodníka, nebrání tomu, aby tomu tak bylo rovněž v případě hlavního obchodníka, jehož jménem nebo na jehož účet tento zprostředkovatel jedná, aniž by k tomu byla nutná existence dvojího poskytování služeb, jelikož oba tito obchodníci jsou povinni dbát na dodržování požadavků stanovených touto směrnicí. 36) S ohledem na předcházející úvahy je třeba na první otázku odpovědět tak, že čl. 2 bod 2 směrnice 2011/83 musí být vykládán v tom smyslu, že ‚obchodníkem' ve smyslu tohoto ustanovení je nejen fyzická nebo právnická osoba, která jedná za účelem, který lze považovat za její vlastní obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání, pokud jde o smlouvy, na které se vztahuje tato směrnice, ale také fyzická nebo právnická osoba, která jedná jako zprostředkovatel, a to jménem nebo na účet tohoto obchodníka, přičemž tohoto zprostředkovatele a tohoto hlavního obchodníka lze oba považovat za ‚obchodníky' ve smyslu tohoto ustanovení, aniž by k tomu byla nutná existence dvojího poskytování služeb." Ke druhé otázce "37) Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 6 odst. 1 a 5 a čl. 8 odst. 1 a 7 směrnice 2011/83 vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby před uzavřením smlouvy byly spotřebiteli poskytnuty informace uvedené v tomto čl. 6 odst. 1 pouze ve všeobecných podmínkách poskytování služeb na internetové stránce zprostředkovatele, schválených úkonem tohoto spotřebitele tak, že zaškrtl políčko určené k tomuto účelu, a zda tyto informace zpřístupněné tímto způsobem tvoří nedílnou součást smlouvy uzavřené na dálku nebo mimo obchodní prostory, včetně případu, že mu nebyly předány na trvalém nosiči ve smyslu čl. 8 odst. 7 této směrnice a/nebo že spotřebitel následně neobdržel potvrzení o uzavření smlouvy na takovém nosiči. ... 40) Ze žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že předkládající soud si klade otázku, zda je poskytnutí informací požadovaných směrnicí 2011/83 ve všeobecných podmínkách poskytování služeb uvedených na internetových stránkách zprostředkovatele, které byly před zaplacením vstupenky schváleny spotřebitelem zaškrtnutím políčka k tomuto účelu, dostatečné pro zajištění dodržování informační povinnosti stanovené v čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 a 7 této směrnice. I za předpokladu, že by spotřebitel obdržel všechny požadované informace na vstupence, která mu byla následně předána, tato okolnost nemůže mít vliv na relevanci druhé otázky. V každém případě předkládající soud, který jako jediný může posoudit skutkové okolnosti sporu v původním řízení, upřesňuje, že spotřebiteli nebylo v projednávané věci předloženo potvrzení smlouvy uzavřené na trvalém nosiči, které by zahrnovalo veškeré informace uvedené v čl. 6 odst. 1 směrnice 2011/83, jak to vyžaduje čl. 8 odst. 7 této směrnice ... 41) Pokud jde o otázku, zda je povinnost informovat spotřebitele dodržena, jsou-li informace požadované směrnicí 2011/83 oznámeny spotřebiteli ve všeobecných podmínkách poskytování služeb zprostředkovatele, které byly schváleny spotřebitelem zaškrtnutím políčka určeného k tomuto účelu, je třeba uvést, že pokud jde o smlouvy uzavřené na dálku a mimo obchodní prostory, tato směrnice rozlišuje mezi hmotněprávními povinnostmi obchodníka týkajícími se informování spotřebitele, které jsou předmětem jejího článku 6, a povinnostmi týkajícími se formy, kterou musí mít tato informace a které jsou předmětem jejího článku 8. 42) Podle čl. 6 odst. 1 směrnice 2011/83 musí obchodník spotřebiteli před uzavřením smlouvy jasně a srozumitelně poskytnout určité informace, mezi něž patří jeho totožnost a kontaktní údaje, jakož i případně totožnost a kontaktní údaje obchodníka, za kterého jedná, ale také cenu dotčeného zboží nebo služeb a existence a podmínky práva tohoto spotřebitele odstoupit od smlouvy. Toto ustanovení má zajistit, aby spotřebiteli byly před uzavřením smlouvy sděleny jak informace, které se týkají smluvních podmínek a důsledků uzavření smlouvy, umožňující spotřebiteli rozhodnout se, zda s obchodníkem smlouvu uzavře, tak informace nezbytné pro řádné plnění této smlouvy, a především pro výkon jeho práv...6) 43) Článek 8 odst. 1 směrnice 2011/83 připomíná požadavek, podle kterého informace uvedené v čl. 6 odst. 1 této směrnice musejí být spotřebiteli poskytnuty nebo zpřístupněny jasným a srozumitelným jazykem, a stanoví, že jsou-li mu tyto informace poskytnuty na trvalém nosiči, musí být čitelné . 44) Článek 8 odst. 7 této směrnice stanoví, že obchodník musí poskytnout spotřebiteli potvrzení o uzavřené smlouvě na trvalém nosiči v přiměřené lhůtě po uzavření této smlouvy, přičemž toto potvrzení musí zahrnovat zejména informace uvedené v čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice, pokud obchodník tyto informace spotřebiteli již neposkytl na trvalém nosiči . 45) Ze spojení ustanovení uvedených v bodech 41 až 44 tohoto rozsudku vyplývá, že před uzavřením smlouvy je obchodník pouze povinen poskytnout spotřebiteli informace požadované v čl. 6 odst. 1 směrnice 2011/83 jasným a srozumitelným způsobem. Až po uzavření této smlouvy je tento obchodník kromě toho povinen podle čl. 8 odst. 7 této směrnice spotřebiteli v přiměřené lhůtě poskytnout potvrzení o uzavřené smlouvě na trvalém nosiči, pokud obchodník tyto informace stanovené v čl. 6 odst. 1 téže směrnice spotřebiteli již neposkytl na takovém nosiči. 46) Směrnice 2011/83 rozhodně nezakazuje využívání určitých prostředků komunikace, ale omezuje se pouze na to, že vymezuje obsah informace před uzavřením smlouvy, která musí být poskytnuta spotřebiteli ...7) Z toho vyplývá, že nic nebrání tomu, aby před uzavřením smlouvy byly informace stanovené v čl. 6 odst. 1 této směrnice oznámeny spotřebiteli ve všeobecných podmínkách poskytování služeb na internetových stránkách zprostředkovatele, které tento spotřebitel schválil zaškrtnutím políčka k tomuto účelu. 47) Předkládajícímu soudu nicméně přísluší posoudit, zda ve věci v původním řízení byly všechny tyto informace spotřebiteli dotčenému ve věci v původním řízení sděleny jasně a srozumitelně. 48) Takový způsob informování naproti tomu nemůže vést k potvrzení, které musí být spotřebiteli poskytnuto na trvalém nosiči po uzavření smlouvy v souladu s čl. 8 odst. 7 směrnice 2011/83. 49) Podle čl. 2 bodu 10 této směrnice totiž pojem ‚trvalý nosič' odkazuje na ‚jakýkoli nástroj, který umožňuje spotřebiteli nebo obchodníkovi ukládat informace určené jemu osobně, a to způsobem vhodným pro jejich budoucí použití, po dobu přiměřenou jejich účelu, a který umožňuje reprodukci uložených informací v nezměněném stavu'. 50) Jak již Soudní dvůr rozhodl ohledně pojmu ‚trvalý nosič' ... musí takový nosič v praxi splňovat stejné funkce jako papírový nosič, aby spotřebiteli případně umožnil uplatnit svá práva ...8) 51) Pouhé poskytnutí informací stanovených v čl. 6 odst. 1 směrnice 2011/83 ve všeobecných podmínkách poskytování služeb na internetových stránkách zprostředkovatele, které byly schváleny spotřebitelem zaškrtnutím políčka před provedením platby, přitom neodpovídá těmto požadavkům, jelikož nevede k tomu, že by tyto informace byly určeny osobně tomuto spotřebiteli, nezaručuje, že nedojde ke změně jejich obsahu, jakož i jejich dostupnosti po přiměřenou dobu, ani neumožňuje spotřebiteli uchovávat tyto informace nebo je reprodukovat jako takové ...9) Za těchto podmínek takový způsob informování neodpovídá definici pojmu ‚trvalý nosič' ve smyslu čl. 2 bodu 10 této směrnice. 52) Nepředání potvrzení smlouvy spotřebiteli na trvalém nosiči však nemá vliv na použití ustanovení čl. 6 odst. 5 směrnice 2011/83, která stanoví, že informace uvedené v čl. 6 odst. 1 této směrnice tvoří nedílnou součást smlouvy uzavřené na dálku nebo smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory a bez výslovného souhlasu smluvních stran je nelze měnit. Ze samotného znění tohoto čl. 6 odst. 5 totiž vyplývá, že unijní normotvůrce nepodmínil zahrnutí těchto informací do smlouvy uzavřené se spotřebitelem tím, že obchodník splní svou povinnost předat tomuto spotřebiteli potvrzení o smlouvě na trvalém nosiči. Opačný výklad by byl v rozporu s cílem ochrany spotřebitele sledovaným směrnicí 2011/83. 53) S ohledem na předcházející úvahy je třeba na druhou otázku odpovědět tak, že čl. 6 odst. 1 a 5 a čl. 8 odst. 1 a 7 směrnice 2011/83 musejí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby před uzavřením smlouvy byly informace uvedené v tomto čl. 6 odst. 1 spotřebiteli poskytnuty pouze ve všeobecných podmínkách poskytování služeb na internetových stránkách zprostředkovatele, schválených úkonem tohoto spotřebitele tak, že zaškrtl políčko určené k tomuto účelu, pokud byl tento spotřebitel seznámen s těmito informacemi jasně a srozumitelně . Takový způsob informování však nemůže vést k nahrazení předání potvrzení o smlouvě spotřebiteli na trvalém nosiči ve smyslu čl. 8 odst. 7 této směrnice, přičemž tato okolnost nebrání tomu, aby tyto informace byly nedílnou součástí smlouvy uzavřené na dálku nebo smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory."
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.