C-648/13
Citované zákony (0)
Žádné explicitní citace zákonů v textu.
Rubrum
Rozsudek Soudního dvora ze dne 30. června 2016
Výrok
Z těchto důvodů Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl takto:
Odůvodnění
Z odůvodnění rozsudku K provedení článku 2 směrnice 2000/60/ES "58) Ve své první vytýkané skutečnosti Komise tvrdí, že některé definice uvedené v článku 2 směrnice 2000/60 nebyly provedeny do vnitrostátního práva. V tomto ohledu má za to, že ve vnitrostátních aktech provádějících tuto směrnici je třeba doslovně reprodukovat definice uvedené v čl. 2 bodech 19, 20, 26 a 27 této směrnice za účelem zajištění řádného uplatňování uvedené směrnice v dotčeném členském státě. ... 73) Pokud jde o argument Polské republiky, že členský stát není povinen provést definice stanovené ve směrnici 2000/60 doslovně, je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury provedení směrnice do vnitrostátního práva nezbytně nevyžaduje formální a doslovné převzetí jejích ustanovení do výslovné a specifické právní normy, ale může postačovat i obecný právní rámec, jestliže tento účinně zajišťuje úplné uplatnění směrnice dostatečně jasným a přesným způsobem...1) 74) V projednávaném případě je nicméně nutno konstatovat, že Polská republika nebyla schopna přesněji uvést konkrétní ustanovení vnitrostátního práva, která by umožňovala dospět k závěru, že meritorní ustanovení směrnice 2000/60, která se zakládají na sporných právních definicích, byla provedena správně. Z polské legislativy tak nevyplývá, že je dostatečně jasným a přesným způsobem zajištěno úplné uplatnění směrnice 2000/60. 75) Vzhledem k tomu, že uvedené definice slouží k zaručení správného provedení povinností, které pro členské státy vyplývají z meritorních ustanovení směrnice 2000/60, je přitom nezbytné, aby byly správně zohledněny v rámci provedení meritorních ustanovení, která využívají definované pojmy, jestliže se členský stát rozhodne, že je zvlášť do svého práva neprovede. 76) Pokud jde totiž o pojem ‚stav podzemních vod', uvedený v čl. 2 bodu 19 směrnice 2000/60, je třeba konstatovat, že nařízení ze dne 23. července 20082) zavedlo definici pojmu ‚dobrý chemický stav podzemních vod', uvedeného v čl. 2 bodě 25 této směrnice, a ‚dobrý kvantitativní stav', uvedeného v čl. 2 bodě 28, jakož i v bodě 2.1.2 přílohy V této směrnice, avšak nikoli definici pojmu ‚stav podzemních vod', který je nicméně zásadní pro správné provedení a uplatnění ustanovení článku 8 směrnice 2000/60 ve spojení s bodem 2.5 přílohy V této směrnice vzhledem k tomu, že stav podzemních vod je určen jeho kvantitativním nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší. 77) Kromě toho ani ze žádného jiného polského právního aktu nevyplývá, že uvedená definice byla provedena do polského práva, což Polská republika nezpochybnila ve svých písemnostech ani na jednání, během kterého se tento členský stát omezil na tvrzení, že v praxi neexistují pochybnosti ohledně oblasti působnosti dotčených definic a že všechna hmotněprávní ustanovení byla správně provedena. 78) V tomto ohledu postačí připomenout, že z ustálené judikatury plyne, že k tomu, aby bylo vyhověno požadavku právní jistoty, musí být ustanovení směrnice provedena s nezpochybnitelným závazným účinkem a s požadovanou specifičností, přesností a jasností...3) 79) Pouhá správní praxe, svou povahou proměnlivá na základě správního uvážení, která není dostatečně známá, nemůže být považována za platné splnění povinností provedení směrnice do vnitrostátního právního řádu. Stejně tak výklad vnitrostátních právních předpisů podaný vnitrostátními soudy, konformní s požadavky směrnice, nemůže být sám o sobě charakterizován takovou přesností a jasností, které jsou vyžadovány za účelem splnění požadavku právní jistoty...4) 80) Pokud jde o definici pojmů ‚dobrý stav podzemních vod', uvedenou v čl. 2 bodu 20 směrnice 2000/60, je třeba konstatovat, že čl. 2 odst. 1 nařízení ze dne 23. července 2008 stanoví, že v rámci třídy II jsou vody dobré kvality definovány jako vody, v nichž jsou zaprvé hodnoty určitých fyzikálně-chemických ukazatelů zvýšené z důvodu přírodních procesů probíhajících v podzemních vodách, a zadruhé, v nichž hodnoty fyzikálně-chemických ukazatelů neukazují na dopady lidské činnosti nebo ukazují jen na velmi slabé dopady této činnosti. 81) Článek 2 bod 20 směrnice 2000/60 však výslovně uvádí, že dobrý stav podzemních vod je stavem, kterého dosahuje útvar podzemní vody, jestliže je jeho jak kvantitativní, tak chemický stav přinejmenším ‚dobrý'. Definice uvedená v nařízení ze dne 23. července 2008 nicméně uvádí pouze fyzikálně-chemické ukazatele, a neodpovídá tedy mnohem širšímu rozsahu definice stanovené uvedenou směrnicí. 82) Kromě toho je definice ‚dobrého stavu podzemních vod' zásadní pro zaručení správného provedení a uplatňování základní povinnosti uložené v čl. 4 odst. 1 písm. b) bodu ii) směrnice 2000/60, podle které jsou členské státy povinny dosáhnout dobrého stavu podzemních vod. Proto je provedení definice uvedené v čl. 2 bodu 20 této směrnice rovněž zásadní pro uplatnění výjimek z této povinnosti dosáhnout dobrého stavu podzemních vod, tedy výjimky umožňující připustit dosažení méně přísných environmentálních cílů, stanovené v čl. 4 odst. 5 směrnice 2000/60, nebo výjimky umožňující zavést nové změny úrovně hladiny vodních útvarů podzemních vod, stanovené v čl. 4 odst. 7 téže směrnice. Bez vymezení dobrého stavu podzemních vod není možné zavést v tomto ohledu výjimky bez rizika nedosažení environmentálních cílů. 83) Pokud jde o pojem ‚kvantitativní stav' stanovený v čl. 2 bodu 26 směrnice 2000/60, je třeba podotknout, že čl. 8 odst. 2 nařízení ze dne 23. července 2008 stanoví, že ‚hodnocení kvantitativního stavu podzemních vod se uskutečňuje na daných jednotných útvarech podzemních vod', kdežto... čl. 8 odst. 3 stanoví, že ‚hodnocení kvantitativního stavu podzemních vod se uskutečňuje stanovením významu zásob jednotných útvarů podzemních vod a interpretací výsledků monitorování situace hladiny podzemních vod'. 84) Tato ustanovení vnitrostátního práva přitom neprovádějí správně definici ‚kvantitativního stavu', uvedenou ve směrnici 2000/60, neboť její čl. 2 bod 26 uvádí, že kvantitativní stav je vyjádřením stupně ovlivnění útvaru podzemní vody přímými nebo nepřímými odběry. Ustanovení polského práva však neodkazují ani na přímé a nepřímé odběry, ani na jejich vliv na vodní útvary podzemních vod. Vzhledem k tomu, že definice ‚kvantitativního stavu' je nicméně zásadní pro zajištění správného provedení a uplatňování požadavků uvedených v ustanovení článku 8 ve spojení s přílohou V směrnice 2000/60, a to jak v oblasti klasifikace kvantitativního stavu vod uvedené v bodě 2.1 této přílohy, tak v oblasti monitorování tohoto stavu podle bodu 2.2 uvedené přílohy, nebyla uvedená směrnice správně provedena do polského práva. 85) Pokud jde o pojem ‚dosažitelný zdroj podzemní vody', uvedený v čl. 2 bodu 27 směrnice 2000/60, jehož definice se vyznačuje určitou komplexitou, je třeba připomenout, že Polská republika tvrdí, že podle ustálené praxe a správné terminologie polského práva používá čl. 2 odst. 1 bod 13 nařízení ze dne 3. října 20055) ekvivalentní pojem ‚dosažitelný zdroj' (‚zasoby dyspozycyjne wód'). Tento členský stát upřesňuje, že tento výraz označuje množství podzemní vody, kterou je možné odebrat v oblasti v rovnováze za daných environmentálních a hydrologických podmínek odběru vody, bez uvedení konkrétní lokality a bez technických nebo ekonomických podmínek odběru vody. 86) Kromě toho Polská republika tvrdí, že definice uvedená v čl. 8 odst. 4 nařízení ze dne 23. července 2008, stanovící, že ‚[v]ýznam zásob zdrojů podzemní vody se určuje porovnáním skutečného průměrného odběru podzemní vody během několika let odběrů podzemní vody, vyjádřený v m3/den, objemem zásob podzemní vody dostupné pro využití, vyjádřený v m3/den, stanovených na základě dosažitelných zdrojů stanovených pro oblast v rovnováze, zahrnující daný jednotný útvar podzemních vod', musí být vykládána v souladu s čl. 2 odst. 1 bodem 13 nařízení ze dne 3. října 2005. Konečně je třeba zohlednit i čl. 38 odst. 3 zákona o vodách, jakož i čl. 97 odst. 1 a 2 zákona o ochraně životního prostředí. 87) V tomto ohledu je nutno podotknout, jak již bylo konstatováno v bodě 78 tohoto rozsudku, že podle ustálené judikatury musí být ustanovení směrnice za účelem vyhovění požadavku právní jistoty provedena s nezpochybnitelným závazným účinkem, s požadovanou specifičností, přesností a jasností... 88) Je přitom třeba zdůraznit, že výklad ustanovení vnitrostátního práva týkajícího se ochrany vod v souladu s několika jinými ustanoveními rozptýlenými v několika různých zákonech, která se navíc na první pohled netýkají ochrany vod, neodpovídá těmto požadavkům. 89) Z analýzy relevantních ustanovení polského právního řádu kromě toho vyplývá, že se v polském právu nevyskytuje žádný z prvků definice uvedené v čl. 2 bodu 27 směrnice 2000/60, jelikož neexistuje odkaz ani na požadované dlouhodobé roční průměrné množství celkového doplňování útvaru podzemní vody snížené o dlouhodobé průměrné roční množství odtoku ani na požadavek dosažení cílů ekologické kvality souvisejících povrchových vod stanovené v článku 4 uvedené směrnice ani na požadavek, podle kterého je nutno vyhnout se jakémukoli významnému zhoršení ekologického stavu těchto vod a jakémukoli významnému poškození souvisejících suchozemských ekosystémů. 90) Jak konečně uvádí Komise, neexistuje žádný vztah mezi pojmy ‚dosažitelný zdroj podzemní vody' a ‚odběr vody'. První z nich totiž odpovídá přírodním procesům, přičemž definice uvedená ve směrnici 2000/60 se týká stavu přirozené rovnováhy, tedy rozdílu mezi celkovým doplňováním útvaru podzemní vody a dlouhodobým průměrným ročním množstvím odtoku bez lidského zásahu. Na uvedený zásah, kterým se vyznačuje odběr vody, se vztahuje čl. 2 bod 28 této směrnice. Je třeba doplnit, že definice uvedená v čl. 2 bodu 27 uvedené směrnice implicitně odkazuje na povinnost monitorování stanovenou v bodě 2.2.1 přílohy V téže směrnice, která se týká jak přírodních procesů, tak i procesů, které jsou důsledkem lidské činnosti. Pokud by se mezi těmito dvěma kategoriemi nerozlišovalo, existovalo by riziko, že by nebyly zahrnuty důsledky lidských zásahů. Proto by bylo obtížné stanovit vhodným způsobem opatření, která je třeba přijmout k zajištění dobrého stavu vod podle článku 4 směrnice 2000/60. ... 92) V tomto ohledu je třeba poznamenat, že Komise ve svých písemnostech upřesnila důsledky neprovedení nebo nesprávného provedení definic uvedených v čl. 2 bodech 19, 20, 26 a 27 směrnice 2000/60 pro správné provedení meritorních ustanovení této směrnice a zejména jeho dopad na dosažení cílů této směrnice. 93) Na rozdíl od tvrzení Polské republiky tedy není tedy nezbytné, aby Komise nad rámec vytýkané skutečnosti týkající se nesprávného provedení uvedených definic stanovených v článku 2 této směrnice uvedla výhrady k nesprávnému provedení každého meritorního ustanovení směrnice 2000/60, které obsahuje sporné definice nebo na ně odkazuje. ... 95) Vzhledem k výše uvedenému musí být první vytýkaná skutečnost vycházející z neúplného nebo nesprávného provedení definic uvedených v článku 2 bodech 19, 20, 26 a 27 směrnice 2000/60 považována za opodstatněnou." K provedení čl. 8 odst. 1 směrnice 2000/60/ES "96) Komise připomíná, že čl. 8 odst. 1 směrnice 2000/60 ukládá členským státům povinnost monitorovat stav povrchových vod, podzemních vod a chráněných oblastí zřízením a používáním monitorovacích programů. 97) Pokud jde o chráněné oblasti, třetí odrážka tohoto ustanovení stanoví, že pro chráněné oblasti se monitorovací programy doplní o požadavky právních předpisů Unie, podle nichž byly jednotlivé chráněné oblasti zřízeny. Komise tvrdí, že ačkoli se takové prvky nacházejí v relevantních ustanoveních polského práva týkajících se vod využívaných ke koupání nebo k odběru vody určené ke spotřebě, konstatuje nedostatek přiměřených požadavků odpovídajících požadavkům na oblasti vytvořené podle směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin... a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků... tedy oblastí nazvaných ‚Natura 2000'. Navíc, pokud jde o chráněné oblasti, nebyly do polského právního řádu provedeny ani dodatečné monitorovací požadavky stanovené v bodě 1.3.5 přílohy V směrnice 2000/60. ... 105) Je třeba konstatovat, že provedení čl. 8 odst. 1 třetí odrážky směrnice 2000/60 do vnitrostátního práva spočívá v zohlednění požadavku, podle kterého musejí být programy monitorování stavu vod v chráněných oblastech doplněny o požadavky obsažené v unijní právní úpravě, na základě které byly chráněné oblasti zřízeny. 106) Článek 25 odst. 2 zákona o ochraně životního prostředí, který Polská republika považuje za ustanovení provádějící směrnici, nedefinuje pojem ‚monitorování životního prostředí'. Článek 112 zákona o ochraně přírody naproti tomu uvádí, že monitorování přírody spočívá v pozorování a zkoumání stavu a změn složek biologické a krajinné rozmanitosti, včetně typů přírodních stanovišť a prioritních druhů. Cílem posledně uvedeného druhu monitorování je tedy spíše pozorování změn přírodních prvků, na rozdíl od obecného monitorování životního prostředí prováděného na základě článku 25 zákona o ochraně životního prostředí. Tato dvě ustanovení tedy neumožňují učinit závěr, že příslušné vnitrostátní orgány jsou povinny využívat výsledky získané v rámci tohoto monitorování pro monitorování a vymezení stavu dotčených vod podle článku 8 ve spojení s přílohou V směrnice 2000/60. 107) Ani další ustanovení namítaná Polskou republikou nesplňují požadavek vyplývající z provedení čl. 8 odst. 1 třetí odrážky směrnice 2000/60 spočívající ve využívání výsledků monitorování provedeného na úrovni různých oblastí Natura 2000 v rámci monitorování stanoveného na základě této směrnice a při klasifikaci stavu vod, jelikož se omezují na stanovení takového monitorování, aniž by ukládala povinnost využít údajů, které z něho vyplynuly. 108) Kromě toho je třeba uvést, že první lhůta stanovená pro zřízení zvláštních oblastí ochrany, ve kterých se vyžaduje příprava plánů ochrany podle směrnice 92/43, uplynula v průběhu roku 2013. Pokud by mělo tudíž být monitorování prováděné v rámci plánů úkolů ochrany a ochranných plánů považováno za formu provedení čl. 8 odst. 1 třetí odrážky směrnice 2000/60, záviselo by takové provedení na vypracování uvedených plánů. 109) Pouhé případné disponování údaji týkajícími se přírodních stanovišť a druhů nebo dokonce i stavu vod, jehož se dovolává Polská republika, nicméně nezaručuje, že monitorovací programy zavedené v souladu s ustanoveními, kterými se provádí směrnice 2000/60, budou doplněny o požadavky obsažené v právní úpravě Unie. 110) Konečně je nesporné, že i za předpokladu, že by bylo třeba zohlednit čl. 5 odst. 4 bod 2 nařízení ze dne 15. listopadu 20116), přijatý na základě článku 155b zákona o vodách po uplynutí lhůty stanovené v doplňujícím odůvodněném stanovisku, který vyžaduje, aby bylo zavedeno monitorování chráněných oblastí za účelem určení úrovně dodržování dodatečných požadavků stanovených pro tyto oblasti ve zvláštních ustanoveních, nebyl čl. 8 odst. 1 třetí odrážka směrnice 2000/60 správně proveden do polského práva, neboť uvedené ustanovení vnitrostátního práva nevyžaduje, aby bylo monitorování chráněných oblastí zavedeno tak, aby doplnilo rozsah ukazatelů monitorování tím, že k nim budou přidány ukazatele uvedené v unijní právní úpravě, na jejímž základě byly zřízeny oblasti Natura 2000, ale stanoví pouze cíl tohoto monitorování, tedy posouzení úrovně dodržování požadavků stanovených ve zvláštních ustanoveních. 111) Je tudíž třeba dospět k závěru, že druhá vytýkaná skutečnost, vycházející z nesprávného provedení čl. 8 odst. 1 směrnice 2000/60, je opodstatněná, pokud jde o monitorování chráněných oblastí." K provedení čl. 9 odst. 2 směrnice 2000/60/ES "112) Komise má za to, že čl. 9 odst. 2 směrnice 2000/60, který ukládá členským státům podat v plánech povodí informaci o plánovaných krocích směřujících k provedení zásady návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, které přispějí k dosažení environmentálních cílů uvedené směrnice, a o výnosech různých způsobů využívání vody k uhrazení nákladů vodohospodářských služeb, nebyl proveden do polského práva. 113) Komise v tomto ohledu tvrdí, že k této otázce neexistují vhodná ustanovení vnitrostátního práva a že čl. 113a odst. 2 zákona o vodách pouze stanoví, že základní opatření, jejichž cílem je splnění minimálních požadavků, zahrnují opatření k provedení zásady návratnosti nákladů na vodohospodářské služby. V této souvislosti je podle Komise rovněž třeba zohlednit ekonomickou analýzu provedenou podle přílohy III směrnice 2000/60. ... 119) Pokud jde o třetí vytýkanou skutečnost, je třeba připomenout ustálenou judikaturu, podle které k tomu, aby bylo vyhověno požadavku právní jistoty, musí být ustanovení směrnice provedena s nezpochybnitelným závazným účinkem, s požadovanou specifičností, přesností a jasností...7) 120) V tomto ohledu je nutno konstatovat, že pouhé tvrzení, že povinnost stanovená ve směrnici vyplývá z celého souhrnu ustanovení právního řádu dotčeného členského státu, nesplňuje uvedený požadavek. 121) Kromě toho Soudní dvůr opakovaně rozhodl, že nesplnění povinnosti musí být posuzováno vzhledem ke stavu, v němž se členský stát nacházel v době, kdy uplynula lhůta stanovená v odůvodněném stanovisku, a že změny, ke kterým došlo následně, nemohou být Soudním dvorem brány v úvahu...8) 122) Pokud Polská republika uvádí ve své žalobní odpovědi, že provedla čl. 9 odst. 2 směrnice 2000/60 nařízením ze dne 29. března 2013, postačí konstatovat, že toto nařízení bylo přijato po uplynutí lhůty stanovené v odůvodněném stanovisku, takže Soudní dvůr nemůže vzít v úvahu změny zavedené ve vnitrostátní právní úpravě. 123) Třetí vytýkanou skutečnost, vycházející z nesprávného provedení čl. 9 odst. 2 směrnice 2000/60, je tedy třeba považovat za opodstatněnou." K provedení čl. 10 odst. 3 a čl. 11 odst. 5 směrnice 2000/60/ES "124) Pokud jde o čtvrtou vytýkanou skutečnost, vycházející z neprovedení čl. 10 odst. 3 směrnice 2000/60, Komise připomíná, že toto ustanovení ukládá členským státům povinnost stanovit přísnější omezování emisí, pokud jakostní cíl nebo norma kvality stanovené na základě této směrnice vyžadují přísnější podmínky, než které vyplývají ze směrnic Unie citovaných v čl. 10 odst. 2 uvedené směrnice. 125) Komise má za to, že sporné provedení je zásadní pro dosažení cílů směrnice 2000/60. Pokud by se tedy omezování emisí nebo stanovení mezní hodnoty emisí na základě takových směrnic Unie, jako je směrnice 91/676, ukázalo být vzhledem ke zvýšení hladiny zelených řas ve vodě způsobenému zemědělskými vlivy nedostatečným k dosažení environmentálních cílů směrnice 2000/60, má členský stát povinnost stanovit přísnější omezování emisí a přísnější kritéria než ta, která vyplývají ze směrnice 91/676. 126) Pokud jde o pátou vytýkanou skutečnost, vycházející z nesprávného provedení čl. 11 odst. 5 směrnice 2000/60, Komise uplatňuje argument, že ačkoli čl. 113b odst. 8 novelizovaného zákona o vodách obsahuje opatření uvedená v tomto ustanovení směrnice, je oblast působnosti čl. 11 odst. 5 směrnice 2000/60 širší než oblast působnosti posledně uvedeného ustanovení polského práva. 127) Formulací ‚během vypracování návrhu národního programu zaměřeného na vodu a životní prostředí', uvedenou v uvedeném čl. 113b odst. 8, se totiž zužuje působnost ustanovení polského práva na pouhé vypracování národního programu zaměřeného na vodu a životní prostředí. Proto lze přijmout opatření uvedená v čl. 113b odst. 8 novelizovaného zákona o vodách nad rámec vypracování návrhu programu pouze v rámci přezkoumávání programů opatření stanovených v čl. 11 odst. 8 směrnice 2000/60, tedy v rámci pravidelného přezkoumávání vyžadovaného touto směrnicí. 128) Povinnost vyplývající z uvedeného čl. 113b odst. 8 přitom nelze zaměňovat s povinností stanovenou v čl. 11 odst. 5 směrnice 2000/60, jejímž cílem je doplnit povinné pravidelné přezkumy stanovené v čl. 11 odst. 8 této směrnice, a to povinností přijmout dodatečná opatření, pokud stanovených environmentálních cílů pravděpodobně nebude dosaženo. ... 130) Pokud jde o čtvrtou a pátou vytýkanou skutečnost, postačí připomenout ustálenou judikaturu Soudního dvora, uvedenou v bodě 121 tohoto rozsudku, podle které musí být nesplnění povinnosti posuzováno vzhledem ke stavu, v němž se členský stát nacházel v době, kdy uplynula lhůta stanovená v odůvodněném stanovisku a že změny, ke kterým došlo následně, nemohou být Soudním dvorem brány v úvahu...9) 131) Vzhledem k tomu, že z argumentace Polské republiky vyplývá, že čl. 10 odst. 3 a čl. 11 odst. 5 směrnice 2000/60 mají být provedeny v rámci návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o vodách a některé další zákony, je třeba konstatovat, že uvedená opatření k provedení nebyla přijata v rámci lhůty stanovené v odůvodněném stanovisku. 132) Čtvrtou a pátou vytýkanou skutečnost je tedy třeba považovat za opodstatněné." K provedení bodů 1.3, 1.3.4, 1.3.5, 1.4 a 2.4.1 přílohy V směrnice 2000/60/ES "133) Pokud jde o šestou vytýkanou skutečnost, vycházející z nesprávného provedení bodů 1.3, 1.3.4, 1.3.5, 1.4 a 2.4.1 přílohy V směrnice 2000/60, Komise zdůrazňuje, že body 1.3, 1.4 a 2.4.1 této přílohy se týkají základních požadavků uvedené směrnice, neboť stanoví metodu monitorování ekologického a chemického stavu povrchových vod, klasifikaci a znázornění ekologického stavu vod, jakož i monitorovací síť podzemních vod. Jedná se tedy o zásadní prvky provádění monitorování požadovaného ustanovením čl. 7 odst. 1 ve spojení s článkem 8 směrnice 2000/60. 134) Pokud jde o body 1.3, 1.3.4 a 2.4.1 přílohy V směrnice 2000/60, Komise uvádí, že problém provedení těchto bodů do polského práva se týká povinnosti připojit k plánům povodí posouzení týkající se úrovně spolehlivosti a přesnosti výsledků monitorování. 135) Třebaže čl. 114 odst. 1 zákona o vodách stanoví určitý počet prvků, které mají být uvedeny v plánech povodí, tento plán nicméně neobsahuje mapu monitorovacích sítí ani prezentaci monitorovacích programů. V rozporu s tím, co vyžadují body 1.3 a 2.4.1 přílohy V směrnice 2000/60, nevyžadují ustanovení vnitrostátních právních předpisů, aby uvedený plán obsahoval posouzení týkající se úrovně spolehlivosti a přesnosti výsledků monitorovacích programů. Ani jiná ustanovení polského práva tento požadavek neobsahují. 136) Pokud jde o bod 1.3.5 přílohy V směrnice 2000/60, Komise upřesňuje, že vyžaduje, aby se vodní útvary vytvářející stanoviště a chráněné oblasti výskytu druhů začlenily do programů provozního monitorování, pokud budou na základě posouzení dopadu a situačního monitorování určeny jako rizikové z hlediska dosažení environmentálních cílů podle článku 4 této směrnice. Tato směrnice tedy výslovně spojuje povinnost provádět provozní monitorování s rizikem nedosažení environmentálních cílů podle čl. 4 odst. 1 písm. c) uvedené směrnice. 137) Z provedení, k němuž došlo na základě čl. 5 odst. 2 bodu 3 nařízení ze dne 13. května 2009, přitom vyplývá, že provozní monitorování povrchových vod je zavedeno s cílem zjistit stav povrchových vod v oblastech uvedených v seznamech stanovených v čl. 113 odst. 4 zákona o vodách, tedy zejména v oblastech stanovišť a chráněných oblastí výskytu druhů. Kritéria stanovící uvedené provozní monitorování jsou následně uvedena v části 2 bodu 6 přílohy l tohoto nařízení. Podle Komise toto ustanovení nicméně nezaručuje, že bude posouzen rozsah a dopad vlivů působících na tyto vodní útvary v chráněných oblastech. 138) Navíc v polské právní úpravě neexistuje žádné ustanovení, které by odkazovalo na cíl zaručit náležitou ochranu, jakož i na povinnost provádět monitorování až do doby, kdy budou chráněné oblasti splňovat požadavky týkající se vod stanovené právními předpisy, kterými byly zřízeny jako chráněné oblasti, a dokud nebudou splňovat stanovené environmentální cíle. 139) Komise zastává názor, že nařízení ze dne 15. listopadu 2011 neodstranilo výše uvedené nesplnění povinnosti, neboť se konkrétně nevztahuje na monitorování stanovišť a druhů v chráněných oblastech. 140) Kromě toho polské právní předpisy neuvádějí nutnost provádět monitorování až do doby, kdy budou chráněné oblasti splňovat požadavky týkající se vod stanovené ustanoveními, kterými byly zřízeny jako chráněné oblasti a dokud nebudou splňovat environmentální cíle stanovené v článku 4 směrnice 2000/60. 141) Pokud jde o bod 1.4. přílohy V směrnice 2000/60, má Komise za to, že klasifikace a prezentace ekologického stavu a ekologického potenciálu vod vyžadují, aby byly zohledněny hydromorfologické složky, které představují nepominutelné ukazatele ekologického stavu. Bod 1.4.2 body i) a ii) přílohy V uvedené směrnice totiž vyžaduje, aby byly v rámci klasifikace ekologického stavu zohledněny všechny složky. 142) Nařízení ze dne 20. srpna 2008 přitom stanovilo v části B bodu XIV své přílohy 6 a v části B bodu XV své přílohy 7, že ‚až do vypracování metod posuzování ekologického potenciálu na základě hydromorfologických ukazatelů může být klasifikace ekologického stavu vod provedena bez ohledu na tyto ukazatele'. Ani nařízení ze dne 9. listopadu 2011 o pravidlech klasifikace stavu jednotných útvarů povrchových vod nezohledňuje hydromorfologické ukazatele v klasifikaci ekologického stavu vodních útvarů. 143) Podle Komise má vyloučení hydromorfologických ukazatelů z klasifikace stavu vod nevyhnutelně za následek, že hodnocení ekologického stavu bude neúplné a že toto neúplné hodnocení bude mít následně dopad na plnění základních environmentálních cílů stanovených v článku 4 směrnice 2000/60. ... 150) Pokud jde o nesprávné provedení bodů 1.3, 1.3.4, 1.4 a 2.4.1 přílohy V směrnice 2000/60, je třeba podotknout, že k údajnému provedení nařízením ze dne 29. března 2013 došlo po uplynutí lhůty uvedené v doplňujícím odůvodněném stanovisku. 151) Toto konstatování se použije i na provedení bodu 1.3.5 přílohy V směrnice 2000/60, třebaže Komise tvrdí, že uznává, že nařízení ze dne 15. listopadu 2011 odstranilo některé prvky nesprávného provedení uvedeného bodu, obsažené v nařízení ze dne 13. května 2009. 152) V tomto ohledu postačí připomenout ustálenou judikaturu Soudního dvora, která byla již uvedena v bodech 121 a 130 tohoto rozsudku, podle které musí být nesplnění povinnosti posuzováno vzhledem ke stavu, v němž se členský stát nacházel v době, kdy uplynula lhůta stanovená v odůvodněném stanovisku a změny, ke kterým došlo následně, nemohou být Soudním dvorem brány v úvahu ...10) 153) Tudíž je třeba šestou vytýkanou skutečnost, vycházející z nesprávného provedení bodů 1.3, 1.3.4, 1.3.5, 1.4 a 2.4.1 přílohy V směrnice 2000/60, považovat za opodstatněnou." K provedení části A bodů 7.2 až 7.10 přílohy VII směrnice 2000/60/ES "154) Pokud jde o sedmou vytýkanou skutečnost, vycházející z nesprávného provedení části A bodů 7.2 až 7.10 přílohy VII směrnice 2000/60, Komise tvrdí, že Polská republika ji ve své odpovědi na odůvodněné stanovisko informovala, že uvedené body byly provedeny články 113, 113a a 114 zákona o vodách, jakož i článkem 113b novelizovaného zákona o vodách, a že kromě toho odkázala na návrh zákona, kterým se mění zákon o vodách a některé další zákony. 155) Podle Komise se však oznámená ustanovení vnitrostátního práva týkají národního programu zaměřeného na vodu a životní prostředí, který představuje provedení článku 11 směrnice 2000/60, týkajícího se programu opatření. Tento program je třeba odlišovat od plánu povodí ve smyslu přílohy VII směrnice 2000/60, který vyžaduje, aby v plánu povodí bylo uvedeno shrnutí programů opatření přijatých podle článku 11 této směrnice. Samotné provedení uvedeného článku tedy nestačí k provedení požadavků uvedených v bodech 7.2 až 7.10 přílohy VII směrnice 2000/60. Komise má za to, že čl. 114 odst. 1 bod 7 zákona o vodách ukládá povinnost uvést v plánech povodí souhrn opatření obsažených v národním programu zaměřeném na vodu a životní prostředí. Toto ustanovení je však pro zaručení provedení požadavků stanovených v bodech body 7.2 až 7.10 přílohy VII směrnice 2000/60 příliš obecné. Navíc ze znění různých dílčích bodů bodu 7 přílohy VII této směrnice jasně vyplývá, že unijní normotvůrce chtěl, aby plány povodí obsahovaly nejen souhrn opatření ke splnění požadavků článku 11 uvedené směrnice, ale i souhrn opatření přijatých v této oblasti. ... 158) Je třeba konstatovat, že argument Polské republiky v rámci sedmé vytýkané skutečnosti odpovídá argumentu namítanému tímto členským státem v rámci třetí vytýkané skutečnosti. Polská republika totiž v podstatě tvrdí, že k zajištění správného provedení bodů 7.2 až 7.10 přílohy VII směrnice 2000/60 postačí, aby členské státy stanovily povinnost uvést v plánech povodí shrnutí programu opatření přijatých na základě článku 11 uvedené směrnice. V projednávaném případě je přitom dodržení této povinnost zaručeno odkazem na článek 113b novelizovaného zákona o vodách a prostřednictvím čl. 2 odst. 1 bodu 10 nařízení ze dne 29. března 2013. 159) V tomto ohledu postačí konstatovat, že toto ustanovení vnitrostátního práva bylo přijato po uplynutí lhůty stanovené v odůvodněném stanovisku, takže nemůže být podle ustálené judikatury Soudním dvorem bráno v úvahu...11) 160) Sedmá vytýkaná skutečnost, vycházející z nesprávného provedení části A bodů 7.2 až 7.10, přílohy VII směrnice 2000/60 do polského právního řádu, je tudíž opodstatněná. 161) Ze všech uvedených úvah vyplývá, žalobu je třeba považovat za opodstatněnou."
Poučení
Skutkové a právní okolnosti Výrok rozsudku
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.