T-562/25

Plný text

null ROZSUDEK TRIBUNÁLU (druhého senátu zasedajícího v kolegiu o pěti soudcích)

15. července 2026(*) „ Řízení o předběžné otázce – Daně – Spotřební daň – Zdanění energetických produktů a elektřiny – Pojem ‚energetické produkty používané pro jiné účely než jako pohonné hmoty nebo paliva‘ – Článek 2 odst. 4 písm. b) první odrážka směrnice 2003/96/ES – Propan používaný k testování hořáků“ Ve věci T‑562/25, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná na základě článku 267 SFEU rozhodnutím Finanzgericht München (Finanční soud v Mnichově, Německo) ze dne 26. června 2025, došlým Soudnímu dvoru dne 28. července 2025, v řízení XXX proti Hauptzollamt München, TRIBUNÁL (druhý senát zasedající v kolegiu o pěti soudcích), ve složení: N. Półtorak, předsedkyně, G. Hesse (zpravodaj), G. Steinfatt, D. Petrlík a I. Dimitrakopoulos, soudci, generální advokátka: M. Brkan, za soudní kancelář: V. Di Bucci, vedoucí, s přihlédnutím k tomu, že na základě čl. 50b třetího pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie předal Soudní dvůr dne 13. srpna 2025 žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunálu, s přihlédnutím k oblasti uvedené v čl. 50b prvním pododstavci písm. b) statutu Soudního dvora Evropské unie a k tomu, že nevyvstává samostatná otázka ohledně výkladu ve smyslu čl. 50b druhého pododstavce uvedeného statutu, s přihlédnutím k písemné části řízení, s ohledem na vyjádření, která předložili: –        za XXX: P. Kalski, ředitel, a R. Schwerin, Rechtsanwalt, –        za Evropskou komisi: M. Björkland a C. Vollrath, jako zmocněnci, s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generální advokátky, rozhodnout věc bez stanoviska, vydává tento Rozsudek 1        Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 2 odst. 4 písm. b) první odrážky směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. 2003, L 283, s. 51; Zvl. vyd. 09/01, s. 405). 2        Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi jedním podnikem působícím v oblasti energetických technologií a HauptzollamtMünchen (Hlavní celní úřad v Mnichově, Německo, dále jen „celní úřad“) ohledně toho, že zmíněný úřad odmítl uplatnit úlevu od energetické daně za propan za rok 2021. Právní rámec Unijní právo Směrnice 2003/96 3        Body 2 až 5, 22 a 24 odůvodnění směrnice 2003/96 znějí: „(2)      Neexistence předpisů Společenství o minimální daňové sazbě na elektřinu a jiné energetické produkty než minerální oleje může nepříznivě ovlivnit řádné fungování vnitřního trhu. (3)      Řádné fungování vnitřního trhu a dosažení cílů ostatních politik Společenství vyžaduje stanovit na úrovni Společenství minimální úrovně zdanění pro většinu energetických produktů, včetně elektřiny, zemního plynu a uhlí. (4)      Závažné rozdíly mezi vnitrostátními úrovněmi zdanění energie, které uplatňují členské státy, by mohly být škodlivé pro řádné fungování vnitřního trhu. (5)      Prostřednictvím stanovení vhodných minimálních úrovní zdanění ve Společenství se mohou snížit stávající rozdíly mezi vnitrostátními úrovněmi zdanění. [...] (22)      Energetické produkty by měly v zásadě podléhat právnímu rámci Společenství, pokud se používají jako palivo nebo pohonná hmota. V této souvislosti vyplývá z povahy a logiky daňového systému, že je z oblasti působnosti rámcových předpisů Společenství vyloučeno dvojí použití energetických produktů, použití energetických produktů k jiným účelům než jako palivo nebo pohonná hmota, jakož i mineralogické postupy. [...] [...] (24)      Členským státům by mělo být povoleno uplatňovat některá další osvobození od daně nebo snížené úrovně zdanění tam, kde to nebude škodlivé pro řádné fungování vnitřního trhu a nepovede to k narušením hospodářské soutěže.“ 4        Článek 1 směrnice 2003/96 stanoví: „Členské státy zdaní energetické produkty a elektřinu v souladu s touto směrnicí.“ 5        Článek 2 směrnice 2003/96 obsahuje v odstavcích 1 a 4 následující ustanovení: „1.       Pro účely této směrnice se pojmem ‚energetické produkty‘ rozumějí výrobky: [...] b)      kódů KN 2701, 2702 a 2704 až 2715; [...]

4. Tato směrnice se nevztahuje na: [...] b)      následující použití energetických produktů a elektřiny: –        energetické produkty používané pro jiné účely než jako pohonné hmoty nebo paliva, –        dvojí použití energetických produktů. [...]“ Směrnice 2008/118/ES 6        Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS (Úř. věst. 2009, L 9, s. 12) byla zrušena směrnicí Rady (EU) 2020/262 ze dne 19. prosince 2019, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní (Úř. věst. 2020, L 58, s. 4). Z hlediska časové působnosti se však na skutkové okolnosti sporu v původním řízení použije směrnice 2008/118. 7        Článek 1 odst. 1 směrnice 2008/118 stanovil: „1.       Tato směrnice stanoví obecnou úpravu spotřební daně, která se ukládá přímo nebo nepřímo na spotřebu níže uvedeného zboží (dále jen ‚zboží podléhající spotřební dani‘): a)      energetické produkty a elektřina, na něž se vztahuje směrnice 2003/96/ES; [...]“ Německé právo 8        Ustanovení § 25 Energiesteuergesetz (zákon o energetické dani) ze dne 15. července 2006 (BGBl. 2006 I, s. 1534), ve znění použitelném na spor v původním řízení (dále jen „EnergieStG“), stanoví: „(1)      Energetické produkty ve smyslu § 4 mohou být osvobozeny od daně, pokud jsou používány pro jiné účely než 1.      jako pohonné hmoty nebo paliva, [...]“ 9        V ustanovení § 47 EnergieStG je uvedeno: „(1)      Daňová úleva se na žádost poskytne [...] 3.      u těžkých olejů, zemního plynu, zkapalněných plynů a plynných uhlovodíků, které byly prokazatelně zdaněny, jakož i u energetických produktů, které jsou jim postaveny na roveň podle § 2 odst. 4 a 4a a byly použity k účelům uvedeným v § 25, [...]“ Spor v původním řízení a předběžná otázka 10      Žalobkyně v původním řízení je podnikem působícím v oblasti energetických technologií. V rámci své činnosti provozuje v jednom závodě zkušební stanice pro hořáky plynových turbín. Při jejich provozu spotřebovala v roce 2021 celkem 51 509,279 kilogramu propanu, který nabyla po zaplacení energetické daně. 11      Na základě § 47 odst. 1 bodu 3 EnergieStG požádala žalobkyně v původním řízení o úlevu od energetické daně za propan, který spotřebovala v roce 2021. 12      Celní úřad rozhodnutím ze dne 26. července 2023 tuto žádost zamítl s odůvodněním, že propan byl použit jako palivo. 13      Žalobkyně v původním řízení podala proti tomuto rozhodnutí opravný prostředek, který byl dne 11. října 2023 zamítnut. 14      V návaznosti na toto zamítavé rozhodnutí podala žalobkyně v původním řízení žalobu k Finanzgericht München (Finanční soud v Mnichově, Německo), který je předkládajícím soudem. Žalobkyně v původním řízení před zmíněným soudem uvedla, že nepoužila propan jako palivo, neboť tepelná energie vznikající při spalování propanu ve zkušebních stanicích není vyráběna záměrně ani není používána, ale jedná se o odpad. Cílem testování není výroba ani využívání tepelné energie. Žalobkyně v původním řízení se tedy domnívá, že má nárok na daňovou úlevu. Celní úřad naopak uvádí, že má-li být testování průkazné, musí se provádět za podmínek simulujících skutečný provoz. Z toho vyvozuje, že žalobkyně v původním řízení vědomě a záměrně využívá tepelnou energii vznikající při spalování propanu k dosažení svého hospodářského cíle, kterým je získat při testování průkazné výsledky. Takové používání propanu podle něj nemůže zakládat nárok na daňovou úlevu. 15      Předkládající soud se domnívá, že řešení sporu v původním řízení závisí na tom, jakým způsobem bude vyložen výraz „používané pro jiné účely než jako paliva“ ve smyslu čl. 2 odst. 4 písm. b) první odrážky směrnice 2003/96. Klade si otázku, jaký význam má výraz „používané jako paliva“ za situace, kdy se propan používá k vytvoření zkušebního prostředí za účelem získání měřených údajů. 16      Předkládající soud uvádí, že žalobkyně v původním řízení opřela svoji žádost o § 47 odst. 1 bod 3 EnergieStG. Podle tohoto ustanovení se daňová úleva na žádost poskytne mimo jiné i u zkapalněných plynů – jako je propan – které byly prokazatelně zdaněny a použity k účelům uvedeným v § 25 EnergieStG. V této souvislosti má předkládající soud za to, že musí určit, zda byl předmětný propan použit k účelům uvedeným v § 25 odst. 1 první větě bodě 1 EnergieStG. Podle předkládajícího soudu vychází pojem používání „jako paliva“ ve smyslu tohoto ustanovení z čl. 2 odst. 4 písm. b) první odrážky směrnice 2003/96, podle kterého se tato směrnice nevztahuje na použití energetických produktů používaných pro jiné účely než jako pohonné hmoty nebo paliva. 17      Předkládající soud sice konstatuje, že při testování hořáku dochází k přenosu tepelné energie, který rovněž přispívá k vytvoření teplotních podmínek nezbytných pro simulaci reálných podmínek, jež jsou nutné pro přesnost provedených měření, a že při určování toho, zda se jedná o používání jako palivo, není relevantní účel spalování, nicméně má pochybnosti o tom, zda používání propanu k vytvoření zkušebního prostředí za účelem získání měřených údajů spadá pod pojem používání „jako […] paliva“ ve smyslu čl. 2 odst. 4 písm. b) první odrážky směrnice 2003/96, neboť se nejedná o využívání propanu jako zdroje energie v tradičním slova smyslu. 18      Za těchto podmínek se Finanzgericht München (Finanční soud v Mnichově) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku: „Musí být pojem ‚použív[ání] jako […] paliva‘ ve smyslu čl. 2 odst. 4 písm. b) první odrážky směrnice [2003/96] vykládán v tom smyslu, že se vztahuje na propan spalovaný při testování hořáku v reálných podmínkách za účelem získání měřených údajů, aniž je teplo vznikající při spalování následně využíváno?“ K předběžné otázce 19      Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda musí být pojem používání „jako […] paliva“ uvedený v čl. 2 odst. 4 písm. b) první odrážce směrnice 2003/96 vykládán v tom smyslu, že se vztahuje na používání propanu při testování hořáku v reálných podmínkách za účelem získání měřených údajů, aniž je teplo vznikající při spalování propanu následně využíváno. 20      Předně je třeba uvést, že podle článku 1 směrnice 2003/96 mají členské státy povinnost zdaňovat energetické produkty v souladu s touto směrnicí, jejímž cílem je stanovit – jak vyplývá z bodů 2 a 3 jejího odůvodnění – na úrovni Evropské unie minimální úrovně zdanění pro většinu těchto produktů. 21      Stanovením systému harmonizovaného zdanění energetických produktů směrnice 2003/96 sleduje, jak vyplývá z bodů 2 až 5 a 24 jejího odůvodnění, cíl podpory řádného fungování vnitřního trhu v odvětví energetiky, zejména zabráněním narušení hospodářské soutěže (viz rozsudek ze dne 13. března 2025, Alsen, C‑137/23, EU:C:2025:179, bod 64 a citovaná judikatura). 22      Je třeba rovněž podotknout, že energetické produkty, na které se vztahuje směrnice 2003/96, jsou definovány v čl. 2 odst. 1 této směrnice pomocí odkazu na kódy kombinované nomenklatury. Podle čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice 2003/96 ve spojení s odstavcem 5 tohoto článku platí, že energetickými produkty ve smyslu této směrnice jsou produkty kódů 2701, 2702 a 2704 až 2715 kombinované nomenklatury, tedy mimo jiné i propan. 23      Z výkladu čl. 2 odst. 1 směrnice 2003/96 ve spojení s odstavcem 4 tohoto článku kromě toho vyplývá, že se ustanovení této směrnice vztahují na produkty, které jsou v ní definovány jako energetické produkty a zároveň spadají do její oblasti působnosti (rozsudek ze dne 6. června 2018, Koppers Denmark, C‑49/17, EU:C:2018:395, bod 25). Článek 2 odst. 4 písm. b) první odrážka směrnice 2003/96 v tomto ohledu stanoví, že se uvedená směrnice nevztahuje na energetické produkty používané pro jiné účely než jako pohonné hmoty nebo paliva. 24      Pokud jde o pojem používání „jako […] paliva“ ve smyslu čl. 2 odst. 4 písm. b) první odrážky směrnice 2003/96, v některých jazykových verzích tohoto ustanovení, jako například francouzské (combustible) a české (paliva), se bez dalšího upřesnění odkazuje na používání pro jiné účely než jako „paliva“, což nasvědčuje tomu, že pro účely výkladu tohoto pojmu by mohlo postačovat pouhé uvolňování tepla. V jiných jazykových verzích, jako například německé (als Heizstoff), anglické (heating fuels), italské (combustibile per riscaldamento), španělské (el de combustible para calefacción), polské (paliwa do ogrzewania) nebo slovenské (vykurovacie palivá), je naproti tomu použit výraz „topná paliva“; slovo „topná“ přidané k výrazu „paliva“ by přitom mohlo být chápáno tak, že se předmětný zdroj energie využívá k vytápění, například určitého prostoru, jakým je budova nebo její část. Za těchto podmínek nelze pouze na základě doslovného výkladu uvedeného ustanovení určit, zda se pojem používání „jako […] paliva“ ve smyslu tohoto ustanovení může vztahovat na používání k testování hořáku. 25      Podle ustálené judikatury platí, že formulace použitá v jedné z jazykových verzí ustanovení unijního práva nemůže sloužit jako jediný základ pro výklad tohoto ustanovení ani jí nemůže být přiznána přednost před jinými jazykovými verzemi. Takový přístup by byl neslučitelný s požadavkem jednotného použití unijního práva. V případě rozdílů mezi jazykovými verzemi musí být dotčené ustanovení vykládáno podle celkové systematiky a účelu právní úpravy, jejíž je součástí (viz rozsudek ze dne 25. března 2010, Helmut Müller, C‑451/08, EU:C:2010:168, bod 38 a citovaná judikatura). 26      Pokud jde o systematiku směrnice 2003/96, z této směrnice, a zejména z jejího čl. 2 odst. 4 písm. b) vyplývá, že použití energetického produktu nespadá do působnosti této směrnice pouze tehdy, jestliže je uvedený produkt sám používán pro jiné účely než jako pohonné hmoty nebo paliva. Pokud tedy unijní normotvůrce produkty používané pro takové účely vyloučil z působnosti uvedené směrnice, chtěl zdanění navázat na to, že tyto produkty plní funkci pohonných hmot nebo paliv (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 2. října 2014, X, C‑426/12, EU:C:2014:2247, bod 23). 27      Z informací poskytnutých Tribunálu v tomto ohledu vyplývá, že v takové zkušební stanici pro hořáky plynových turbín, jako je ta, o kterou se jedná ve sporu v původním řízení, zajišťuje hořák smíchání vzduchu, propanu a doplňkového přísunu zemního plynu. Je nesporné, že se propan spaluje a při procesu spalování propanu vzniká teplo. V provozuschopné plynové turbíně by se vyprodukovaná energie (teplo) přeměňovala na rotační pohyb. Ve zkušební stanici ale turbína není, takže vyprodukovaná energie se nepřeměňuje na mechanickou energii. Plyny vzniklé spalováním propanu proudí zkušební stanicí, aniž dochází k takovému využití energie, a následně jsou komínem vypouštěny do atmosféry ve formě spalin, čímž dochází ke ztrátě převážné části energie vzniklé spalováním. 28      Ze žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že v testovacích scénářích žalobkyně v původním řízení spočívá účel dané simulace ve využívání vlastností dilatace a objemové expanze použitých plynů, přičemž obecně je cílem dosáhnout vysoké účinnosti, minimálních emisí a stabilního hoření. Je nesporné, že bez tepelných podmínek obdobných podmínkám při skutečném provozu by takto provedená měření neměla vypovídající hodnotu. 29      Z toho vyplývá, že s výhradou ověření, které musí provést předkládající soud, se ve zkušební stanici, o kterou se jedná ve sporu v původním řízení, spaluje propan a takto vyprodukovaná tepelná energie se přenáší do směsi plynů uvedené v bodě 27 výše, což napomáhá k vytvoření reálných podmínek provozu plynové turbíny a k získání vypovídajících výsledků měření. I když se takto vyprodukovaná tepelná energie nepřeměňuje na mechanickou energii, přenáší se do proudění plynu a využívá se v rámci průmyslového zkušebního procesu, jehož je podstatnou součástí. 30      V takové situaci, jako je situace, která nastala ve sporu v původním řízení, se tedy propan spaluje kvůli svému energetickému obsahu, přičemž takto vyprodukovaná tepelná energie se využívá za účelem topení ve snaze dosáhnout tepelných podmínek obdobných podmínkám skutečného provozu plynové turbíny. 31      Na základě toho, že takto vyprodukovaná tepelná energie není využívána žádnou turbínou, nelze mít za to, že v takové situaci, jako je situace, která nastala ve věci v původním řízení, je propan používán jinak než jako paliva ve smyslu čl. 2 odst. 4 písm. b) první odrážky směrnice 2003/96. Jak totiž vyplývá z bodu 26 výše, při kvalifikaci coby používání „jako […] paliva“ je relevantní, že daný energetický produkt je spalován s cílem využít vznikající teplo pro účely prováděného testování, a to bez ohledu na jeho následné použití k jiným účelům nebo jeho vypuštění. 32      Tento výklad potvrzují i cíle sledované směrnicí 2003/96, která je podle čl. 1 odst. 1 písm. a) směrnice 2008/118 součástí obecné unijní úpravy spotřební daně. 33      Cíl spotřební daně z energetických produktů jakožto daně ze spotřeby v tomto ohledu svědčí ve prospěch výkladu, podle kterého se výraz „používané pro jiné účely než jako [...] paliva“ uvedený v čl. 2 odst. 4 písm. b) první odrážce směrnice 2003/96 vztahuje na všechny případy, kdy jsou uvedené produkty spalovány a takto vyprodukovaná energie slouží k topení, bez ohledu na jeho účel (obdobně viz rozsudek ze dne 29. dubna 2004, Komise v. Německo, C‑240/01, EU:C:2004:251, bod 56), kterým může být i testování hořáku ve snaze získat měřené údaje. 34      Vzhledem k tomu, že se v takové situaci, jako je situace, která nastala ve věci v původním řízení, propan spaluje a spotřebovává, aby byl jeho tepelný obsah využit za účelem simulace reálných podmínek provozu plynové turbíny – což musí ověřit předkládající soud – je tedy propan používán jako palivo. Účel topení, který spočívá ve vytvoření tepelných podmínek obdobných podmínkám skutečného provozu plynové turbíny, je v tomto ohledu irelevantní. 35      Okolnost, že se plyny ve zkušební stanici neuchovávají, ale jsou průběžně vypouštěny bez dalšího využití, nemůže tento výklad zpochybnit a na jejím základě nelze v takové situaci, jako je situace, která nastala ve věci v původním řízení, konstatovat, že je propan používán jinak než jako palivo ve smyslu čl. 2 odst. 4 písm. b) první odrážky směrnice 2003/96. Skutečnost, že plyny vznikající spalováním ve zkušební stanici nezůstávají, ale jsou průběžně vypouštěny, totiž nemá žádný vliv na to, že propan byl spálen, teplo vzniklé jeho spálením bylo přeneseno do těchto plynů, tyto plyny byly použity v rámci průmyslového zkušebního procesu, a propan byl tedy pro účely tohoto procesu spotřebován jako palivo. 36      S ohledem na výše uvedené je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že čl. 2 odst. 4 písm. b) první odrážka směrnice 2003/96 musí být vykládán v tom smyslu, že pojem používání „jako […] paliva“ uvedený v tomto ustanovení musí být vykládán v tom smyslu, že se vztahuje na používání propanu při testování hořáku v reálných podmínkách za účelem získání měřených údajů, aniž je teplo vznikající při spalování propanu následně využíváno. K nákladům řízení 37      Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření před Tribunálem než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují. Z těchto důvodů TRIBUNÁL (druhý senát zasedající v kolegiu o pěti soudcích) rozhodl takto: Článek 2 odst. 4 písm. b) první odrážka směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, musí být vykládán v tom smyslu, že pojem používání „jako […] paliva“ uvedený v tomto ustanovení musí být vykládán v tom smyslu, že se vztahuje na používání propanu při testování hořáku v reálných podmínkách za účelem získání měřených údajů, aniž je teplo vznikající při spalování propanu následně využíváno. Półtorak Hesse Steinfatt Petrlík Dimitrakopoulos Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 15. července 2026. Podpisy *      Jednací jazyk: němčina.