Věc C-303/08

Rubrum

Land Baden-Württemberg proti Metinu Bozkurtovi

Výrok

rozsudku Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:

1. Článek 7 první pododstavec rozhodnutí č. 1/80 ze dne 19. září 1980 o vývoji přidružení, přijatý Radou přidružení zřízenou Dohodou zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem, musí být vykládán v tom smyslu, že takový turecký státní příslušník, jako je žalobce v původním řízení, který jakožto rodinný příslušník turecké pracovnice působící na řádném trhu práce určitého členského státu a z důvodu svého nepřetržitého pobytu v bydlišti své manželky po dobu alespoň pěti let požívá práva spojená s právním postavením, které mu bylo přiznáno na základě druhé odrážky uvedeného ustanovení, neztrácí nárok na tato práva v důsledku rozvodu, který byl prohlášen poté, co tato práva nabyl.

2. Skutečnost, že se takový turecký státní příslušník, jako je žalobce v původním řízení, dovolává práva legálně nabytého na základě článku 7 prvního pododstavce rozhodnutí č. 1/80, není zneužitím práva, přestože dotyčný poté, co toto právo nabyl prostřednictvím své bývalé manželky, spáchal vůči ní závažný trestný čin, na jehož základě byl odsouzen v trestním řízení. Naopak, čl. 14 odst. 1 tohoto rozhodnutí nebrání tomu, aby bylo vůči tureckému státnímu příslušníkovi, který byl odsouzen v trestním řízení, přijato opatření k jeho vyhoštění, pokud jeho osobní chování představuje trvající, skutečnou a dostatečně závažnou hrozbu, kterou je dotčen základní společenský zájem. Je na příslušném vnitrostátním soudu, aby posoudil, zda tomu tak je ve věci v původním řízení.

Odůvodnění

Z odůvodnění rozsudku K první otázce „26) - je třeba zaprvé uvést, jak vyplývá ze samotného znění prvního pododstavce článku 7 rozhodnutí č. 1/80, že je nabytí práv upravených v tomto ustanovení vázáno na předchozí splnění dvou kumulativních podmínek, a to zaprvé na skutečnost, že dotyčná osoba musí být rodinným příslušníkem tureckého pracovníka, který již působí na řádném trhu práce hostitelského členského státu, a zadruhé na skutečnost, že příslušné orgány tohoto státu povolily, aby uvedeného pracovníka následovala. V projednávaném případě je nesporné, že tyto podmínky splňoval jak pan Bozkurt, tak i jeho manželka. 27) Zadruhé platí, že v souladu se systémem zavedeným smluvními stranami v rámci uvedeného ustanovení jsou práva přiznaná tímto ustanovením tureckému státnímu příslušníkovi, který splňuje podmínky připomenuté v předchozím bodě, progresivně rozšiřována v závislosti na délce skutečného pobytu dotyčného s tureckým pracovníkem, který v hostitelském členském státě již legálně pobývá. 28) Po takovém tříletém řádném pobytu vzniká dotyčnému tureckému státnímu příslušníkovi právo odpovědět na jakoukoli nabídku zaměstnání, s jedinou výhradou, kterou je přednost poskytovaná pracovníkům členských států Evropské unie - 29) Po dalších dvou letech řádného pobytu na území hostitelského členského státu, požívá tento turecký státní příslušník práva na volný přístup k jakékoli zaměstnanecké činnosti podle svého výběru - V daném případě pan Bozkurt toto kritérium nesporně splňoval. 30) V této souvislosti je třeba upřesnit, že na rozdíl od systému upraveného v rámci čl. 6 odst. 1 rozhodnutí č. 1/80, který je založen na výkonu řádného zaměstnání během určitých dob, je relevantním kritériem pro aplikaci článku 7 prvního pododstavce tohoto rozhodnutí řádný pobyt v bydlišti tureckého migrujícího pracovníka. Po tomto pobytu určité délky je dotyčnému přiznáno právo vykonávat zaměstnání, aniž posledně uvedené ustanovení upravuje v tomto ohledu nějakou povinnost či z něj činí podmínku pro nabytí práva zaručeného rozhodnutím č. 1/80 - 4) Taková situace tureckého státního příslušníka, jako je situace dotčená ve věci v původním řízení, není tedy z hlediska zaměstnání nijak relevantní. 31) Zatřetí je nutno uvést, že Soudní dvůr již několikrát rozhodl, že uvedený článek 7 první pododstavec vytváří přímý účinek a že doby pobytu, které jsou uvedeny v tomto ustanovení, vyžadují, nemají-li být zcela zbaveny veškerého účinku, uznání s nimi spjatého práva pobytu - 5) 32) Začtvrté je nutno zdůraznit, že systém progresivního nabývání práv upravený v prvním pododstavci článku 7 rozhodnutí č. 1/80 sleduje dvojí cíl. 33) - před uplynutím počáteční tříleté doby je cílem uvedeného ustanovení umožnit přítomnost rodinných příslušníků migrujícího pracovníka u této osoby, a to v zájmu podpory - prostřednictvím sloučení rodiny - zaměstnání a pobytu tureckého pracovníka, který se již řádně integroval v hostitelském členském státě - 6) 34) Toto ustanovení dále zamýšlí posílit trvalou integraci rodiny tureckého migrujícího pracovníka v hostitelském členském státě tím, že dotyčnému rodinnému příslušníkovi po třech letech řádného pobytu poskytuje možnost přístupu na trh práce. Hlavním sledovaným účelem je tedy konsolidovat postavení uvedeného rodinného příslušníka, který je již v této fázi řádně integrován v hostitelském členském státě, tím, že mu budou v dotyčném členském státě poskytnuty možnosti vydělávat si na živobytí a vytvořit si tak nezávislé postavení na migrujícím pracovníkovi - 7) 35) Soudní dvůr z toho vyvodil závěr, že ačkoli má rodinný příslušník s výjimkou legitimních důvodů zásadně povinnost skutečně pobývat s migrujícím pracovníkem, dokud jemu samotnému nevznikne právo přístupu na pracovní trh - jinými slovy před uplynutím tříleté doby - není tomu tak tehdy, když dotyčný toto právo nabyl legálně na základě první odrážky prvního pododstavce článku 7 rozhodnutí č. 1/80, a tím spíše tomu tak není, když je po pěti letech nositelem nepodmíněného práva na zaměstnání - 8) 36) Pokud jsou totiž podmínky upravené v prvním pododstavci článku 7 rozhodnutí č. 1/80 splněny, přiznává toto ustanovení rodinnému příslušníkovi tureckého pracovníka vlastní právo přístupu na pracovní trh hostitelského členského státu, jakož i s tím spojené právo dále pobývat na jeho území. 39) - ohledně účelu rozhodnutí č. 1/80, posuzovaného jako celek - bylo opakovaně rozhodnuto, že jeho cílem je zlepšení situace tureckých migrantů v hostitelském členském státě prostřednictvím podpory postupné integrace tureckých státních příslušníků splňujících podmínky stanovené v některém z ustanovení tohoto rozhodnutí v hostitelském členském státě, kteří z tohoto důvodu požívají práv, která jim toto rozhodnutí přiznává - 9) 40) Veden tímto hlediskem, Soudní dvůr již judikoval, že taková práva, jako jsou práva, která legálně nabyl pan Bozkurt na základě prvního pododstavce článku 7 rozhodnutí č. 1/80, existují nezávisle na zachování dodržení podmínek, které byly vyžadovány ke vzniku těchto práv - 10) takže rodinný příslušník, který je již nositelem práv na základě uvedeného rozhodnutí, je schopen postupně konsolidovat svou situaci v hostitelském členském státě a integrovat se v něm trvale tím, že povede nezávislý život na osobě, jejímž prostřednictvím tato práva získal - 11) 41) Výklad připomenutý v předchozím bodě je pouhým vyjádřením obecnější zásady ochrany nabytých práv - podle níž platí, že jakmile se může turecký státní příslušník úspěšně dovolávat práv podle ustanovení uvedeného v rozhodnutí č. 1/80, nezávisí již tato práva na zachování okolností, které vedly k jejich vzniku, jelikož podmínku této povahy toto rozhodnutí neukládá - 12) 42) Pokud jde zapáté o okolnosti, které vedou ke ztrátě práv, jež první pododstavec článku 7 rozhodnutí č. 1/80 přiznává rodinným příslušníkům tureckého pracovníka, kteří splňují podmínky stanovené v uvedeném pododstavci, platí rovněž podle ustálené judikatury, že omezení těchto práv mohou být pouze dvojího druhu, a to že buď přítomnost turecké migrující osoby na území hostitelského členského státu představuje z důvodu jejího osobního chování skutečné a vážné nebezpečí pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví ve smyslu čl. 14 odst. 1 téhož rozhodnutí, nebo že dotyčná osoba opustila území tohoto státu na podstatnou dobu a bez legitimních důvodů - 13) 43) Taxativní povaha omezení uvedených v předchozím bodě byla Soudním dvorem trvale potvrzována - 14) 44) Z výše uvedeného je třeba vyvodit, že rozvod manželů, pokud byl prohlášen poté, co dotyčný rodinný příslušník nabyl v řádné a náležité formě práva přiznaná v článku 7 prvním pododstavci rozhodnutí č. 1/80, není pro zachování uvedených práv ve prospěch jejich nositele relevantní, i když je tento mohl původně nabýt pouze prostřednictvím svého bývalého partnera.“ Ke druhé otázce „47) Podle ustálené judikatury platí, že se procesní subjekty nemohou podvodně nebo zneužívajícím způsobem dovolávat norem práva Unie a že vnitrostátní soudy mohou na základě objektivních skutečností brát v úvahu případ od případu zneužívající nebo podvodné jednání dotčených osob a zabránit jim tak případně v požívání výhod vyplývajících z ustanovení uvedeného práva - 15) 48) Soudní dvůr proto vyloučil, že by doby zaměstnání, kterých turecký státní příslušník mohl dosáhnout pouze díky podvodnému jednání, které vedlo k jeho odsouzení, mohly být pro účely čl. 6 odst. 1 rozhodnutí č. 1/80 považovány za řádné, protože dotyčný ve skutečnosti neplnil podmínky upravené tímto ustanovením, a z tohoto důvodu legálně nepožíval práva na základě posledně uvedeného ustanovení - 16) 49) Nelze totiž připustit, aby se turecký státní příslušník pokoušel získat neodůvodněně výhody zaručené některým z ustanovení rozhodnutí č. 1/80. 50) V daném případě nicméně ze spisu - vyplývá, že vnitrostátní soudy, které meritorně rozhodovaly ve věci - výslovně konstatovaly, že pan Bozkurt legálně požívá právního postavení upraveného ve druhé odrážce prvního pododstavce článku 7 rozhodnutí č. 1/80. Před Soudním dvorem nebyla ostatně zmíněna žádná skutečnost, která by nasvědčovala tomu, že se ve věci v původním řízení jednalo o simulované manželství, které bylo dohodnuto pouze za účelem získat neoprávněně výhody stanovené právními předpisy o přidružení EHS-Turecko. 51) Za těchto podmínek je nutno konstatovat, že ve věci v původním řízení pan Bozkurt pouze využívá práv, která mu jsou výslovně přiznána rozhodnutím č. 1/80 a k jejichž nabytí splnil veškeré požadované podmínky. 52) Skutečnost, že se takový turecký státní příslušník dovolává v plném rozsahu práv zaručených uvedeným rozhodnutím, která řádně nabyl v minulosti, nemůže být přitom jako taková považována za zneužití práva. 53) Předkládající soud se, aniž však klade otázku ohledně výkladu čl. 14 odst. 1 rozhodnutí č. 1/80, nicméně táže, zda za zvláštních okolností věci v původním řízení není okolnost, že si pan Bozkurt nárokuje právní postavení nabyté podle článku 7 prvního pododstavce tohoto rozhodnutí, způsobilá narušit veřejný pořádek vzhledem k závažným trestným činům, jichž se dopustil poté, co tato práva nabyl, vůči samotné osobě, která mu umožnila uvedené postavení získat. 54) V této souvislosti je nutno poukázat na to, že právě čl. 14 odst. 1 rozhodnutí č. 1/80 poskytuje vhodný právní rámec umožňující posoudit, v jakém rozsahu může být turecký státní příslušník, který byl odsouzen v trestním řízení, zbaven prostřednictvím vyhoštění z hostitelského členského státu práv, která mu plynou přímo z uvedeného rozhodnutí - 17) 55) Pokud jde o určení působnosti výhrady týkající se veřejného pořádku, upravené v uvedeném ustanovení, je třeba v souladu s ustálenou judikaturou odkázat na výklad této výhrady v oblasti volného pohybu pracovníků, kteří jsou státními příslušníky členských států Unie - 18) 56) Soudní dvůr vždy zdůrazňoval, že uvedená výhrada představuje výjimku ze základní zásady volného pohybu osob, která musí být vykládána restriktivně a jejíž rozsah nemohou členské státy určovat jednostranně - 19) 57) Podle ustálené judikatury Soudního dvora předpokládá uplatnění pojmu veřejného pořádku vnitrostátním orgánem kromě společenského nepořádku, který představují všechna porušení práva, existenci skutečné a dostatečně závažné hrozby, kterou je dotčen základní zájem společnosti - 20) 58) Opatření přijatá z důvodů veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti se tedy musí zakládat výlučně na chování dotyčné osoby. Taková opatření tedy nemohou být nařízena automaticky v důsledku odsouzení pro trestný čin a za účelem všeobecné prevence - 21) 59) Z existence odsouzení pro trestný čin tak lze vycházet pouze tehdy, pokud okolnosti, které vedly k takovému odsouzení, ukazují na individuální chování, které představuje trvající ohrožení veřejného pořádku - 22) 60) Je tedy na dotyčných vnitrostátních orgánech, aby posuzovaly případ od případu osobní chování toho, jenž se porušení dopustil, jakož i trvající, skutečný a dostatečně závažný charakter nebezpečí, které představuje pro veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost, tyto orgány přitom musí navíc dbát jak na dodržování zásady proporcionality, tak i základních práv dotyčné osoby. Konkrétně lze o vyhoštění na základě čl. 14 odst. 1 rozhodnutí č. 1/80 rozhodnout pouze tehdy, když individuální chování dotyčného vyvolává konkrétní nebezpečí nových závažných narušení veřejného pořádku - 23) 61) Vzhledem k výše uvedenému je třeba na druhou otázku odpovědět tak, že: - skutečnost, že se takový turecký státní příslušník, jako je žalobce v původním řízení, dovolává práva legálně nabytého na základě článku 7 prvního pododstavce rozhodnutí č. 1/80, není zneužitím práva, přestože dotyčný poté, co toto právo nabyl prostřednictvím své bývalé manželky, spáchal vůči ní závažný trestný čin, na jehož základě byl odsouzen v trestním řízení; - naopak, čl. 14 odst. 1 tohoto rozhodnutí nebrání tomu, aby bylo vůči tureckému státnímu příslušníkovi, který byl odsouzen v trestním řízení, přijato opatření k jeho vyhoštění, pokud jeho osobní chování představuje trvající, skutečnou a dostatečně závažnou hrozbu, kterou je dotčen základní společenský zájem. Je na příslušném vnitrostátním soudu, aby posoudil, zda tomu tak je ve věci v původním řízení.“