0 OINS 102/2023

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, k vedení řízení o přestupku podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), rozhodlo takto:

I. Obviněná , Jméno obviněné, ., se sídlem , Adresa obviněné, , IČO: , IČO obviněné, , znalecká kancelář v oboru ekonomika (dále jen „obviněná“)je vinnai. tím, že tím, že dne , datum, vypracovala za účelem exekuční dražby znalecký posudek č. , Anonymizováno, , v němž ocenila lesní pozemky parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, na částku , částka, , a v ocenění uvedla, že na pozemcích se nachází jehličnatý lesní porost (borovice, smrk) starý cca 75 let a jen jeho malá část je vykácena, a že součástí nemovité věci jsou porosty, ačkoliv lesní porost byl v době před podáním znaleckého posudku vytěžen;ii. tím, že dne , datum, vypracovala za účelem exekuční dražby znalecký posudekč. , Anonymizováno, , v němž ocenila lesní pozemky parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, u Luhačovic, na částku , částka, , a v ocenění uvedla, že na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, se nachází smíšený lesní porost (dub, habr, třešeň) starý cca 81 let, na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, se nachází smíšený lesní porost (dub, habr, borovice, lípa) starý cca 79 let a že součástí nemovité věci jsou porosty, ačkoliv lesní porost na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, byl před podáním znaleckého posudku vytěžen;tedyad i, ad ii ) porušila povinnost vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí stanovenou v § 1 odst. 3 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích a tlumočnících,čímž spáchalaad i, ad ii ) přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

II. Za přestupky specifikované ve výroku I. se obviněné podle § 39 odst. 2 písm. c) zákonač. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech ve spojení s § 41 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ukládá úhrnná pokuta ve výši 30 000 Kč (slovy: třicet tisíc korun českých) splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet , jméno FO, , Anonymizováno, , č. ú. , č. účtu, , variabilní symbol: , var. symbol, .

III. Podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, a podle § 6 odst. 1 vyhláškyč. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, je obviněná povinna nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 2 500 Kč (slovy: dva tisíce pět set korun českých) splatnou ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí na účet , jméno FO, , Anonymizováno, , č. ú. , č. účtu, , variabilní symbol:, Anonymizováno, .

1. Identifikace obviněné1 Obviněná je znaleckou kanceláří v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady. Činnost v rámci ní vykonávají dva znalci: , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Je právnickou osobou s přiděleným IČO: , IČO obviněné, . Obviněná byla dne , datum, ministerstvem jmenována znaleckým ústavem podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících a zapsána v I. oddílu seznamu znaleckých ústavů. Podle § 47 odst. 2 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jako „ZnalZ“), byla obviněná s účinností ZnalZ zapsána do seznamu znalců jako znalecká kancelář.2 Ze seznamu znalců bylo zjištěno, že obviněná má oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví oceňování nemovitých věcí.

2. Průběh řízení3 Ministerstvo přijalo dne 7. 10. 2022 oznámení o podezření ze spáchání přestupku, kterého se měla dopustit obviněná v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku č. , Anonymizováno, ze dne , datum, (dále jen „posudek č. , hodnota, “).4 Dále přijalo ministerstvo dne 2. 5. 2023 oznámení o podezření ze spáchání přestupku, kterého se měla dopustit obviněná v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku č. , Anonymizováno, ze dne , datum, (dále jen „posudek č. , hodnota, “).5 V rámci prověřování ministerstvo požádalo dopisem ze dne 2. 4. 2024 , právnická osoba, v , adresa, o sdělení, zda a kdy probíhala těžba na pozemcích, které byly oceňovány posudkem č. , hodnota, . , právnická osoba, v , adresa, odpověděl dopisem ze dne 16. 4. 2024. Dále ministerstvo opatřilo letecké snímky oceňovaných pozemků z veřejně dostupného archivu Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního.6 Oznámením o zahájení řízení z moci úřední, které bylo obviněné doručeno dne 6. 8. 2024, zahájilo ministerstvo s obviněnou řízení o přestupku.7 Dne 16. 10. 2024 se obviněná k oznámení o zahájení řízení vyjádřila. Obsah jejího vyjádření je shrnut níže v bodech 23 až 27.8 Dne 12. 12. 2024 byla obviněná vyrozuměna, že ve věci byly shromážděny podklady pro rozhodnutí a má možnost se k nim vyjádřit.9 Dne 4. 2. 2025 obviněná požádala o nahlížení do spisu, ke kterému došlo 10. 2. 2025 za účasti zplnomocněné , jméno FO, , nar. , datum, , trvale bytem V , adresa, , , adresa, . Plná moc je součástí spisu.10 Dne 28. 2. 2025 se obviněná k podkladům pro rozhodnutí vyjádřila, obsah jejího vyjádření je shrnut níže v bodech 23 až 27.11 Zároveň obviněná v podání požádala o nařízení ústního jednání. Tato žádost byla usnesením ze dne 14. 4. 2025, č.j. 102/2023-OINS-SRZT/25, zamítnuta. Dne 28. 4. 2025 podala obviněná proti tomuto usnesení rozklad, který byl rozhodnutím ministryně spravedlnosti ze dne 19. 11. 2025, č.j. MSP-41/2025-ODKA-ROZ/3, zamítnut.

3. Skutková zjištění12 Jako podklad pro rozhodnutí správní orgán použil:− výpis ze seznamu znalců (SEZNAT) − znalecký posudek obviněné č. , Anonymizováno, ze dne , datum, − znalecký posudek obviněné č. , Anonymizováno, ze dne , datum, − dopis , právnická osoba, v , adresa, č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, − zápis z místního šetření , Anonymizováno, , adresa, č. j. , Anonymizováno, -, č. účtu, − 6 leteckých snímků oceňovaných pozemků v katastrálních územích , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizovánoa , adresa, z let 2018-2021− účetní závěrku obviněné za rok 2023, uveřejněnou ve Sbírce listin obchodního rejstříku 13 Z uvedených dokumentů správní orgán zjistil níže uvedený skutkový stav:14 Obviněná dne , datum, vypracovala znalecký posudek č. , Anonymizováno, . Zadavatelem posudku byl soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, . Úkolem znalce bylo pro účely exekuční dražby určit cenu obvyklou lesních pozemků parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Ocenění měla provést ke dni 18. 10. 2021. Dle údajů v posudku uvedených provedla místní šetření dne 11. 10. 2021. Na titulní straně znaleckého posudku se nachází ortofoto, na kterém jsou vyznačeny oceňované pozemky, dle fotografie zcela zalesněné.15 Obviněná uvedené posudky ocenila metodou přímého porovnání na hodnotu , částka, za m2, celkem na hodnotu , částka, za celý soubor pozemků. V posudku uvedla, že na pozemcích se nachází jehličnatý lesní porost (borovice, smrk) starý cca 75 let a že malá část porostu je vykácena. Dále uvedla, že součástí nemovité věci jsou porosty a že tyto skutečnosti zohlednila v celkové obvyklé ceně (str. 7 posudku).16 Z dopisu , právnická osoba, v , adresa, , , Anonymizováno, , ze dne , datum, , správní orgán zjistil, že předchozí vlastník oceňovaných pozemků v obci , adresa, (tedy společnost , právnická osoba, .) oznámila , právnická osoba, dne , datum, záměr provést na oceňovaných pozemků těžbu. , právnická osoba, vydal dne , datum, souhlasné stanovisko. , právnická osoba, dále sdělil, že mu je z úřední činnosti známo, že těžba na pozemcích probíhala v únoru 2020. , právnická osoba, ministerstvu sdělil, že nemůže doložit, zda rozsah těžby odpovídal původně oznámenému záměru.17 Z leteckého snímku pozemků parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a okolí v obci , adresa, z roku 2019 správní orgán zjistil, že uvedené pozemky byly zalesněny. Z leteckého snímku stejné lokality z roku 2021 správní orgán zjistil, že v oblasti proběhlo kácení (jak na oceňovaných pozemcích, tak na sousedních pozemcích). Pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, byly vykáceny a na snímku jsou zcela holé (na parc. č. , hodnota, je patrný stín ze stromů na sousední parcele). Pozemek parc. č. , hodnota, je vykácen částečně.18 Dne , datum, obviněná vypracovala znalecký posudek č. , hodnota, . Zadavatelem posudku byl soudní exekutor , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, . Úkolem znalce bylo pro účely exekuční dražby určit cenu obvyklou pozemků parc. č. , hodnota, (lesní pozemek), , Anonymizováno, (ostatní plocha), , Anonymizováno, (lesní pozemek), , Anonymizováno, (lesní pozemek), , Anonymizováno, (lesní pozemek), , Anonymizováno, (lesní pozemek), , Anonymizováno, (lesní pozemek), , Anonymizováno, (ostatní plocha), , Anonymizováno, (lesní pozemek) v katastrálním území , adresa, , Anonymizováno, . Ocenění měla provést ke dni 29. 11. 2021. Dle údajů v posudku uvedených provedla místní šetření dne 10. 11. 2021.19 Obviněná uvedené posudky ocenila metodou přímého porovnání na hodnotu , částka, za m2, celkem na hodnotu , částka, za celý soubor pozemků. V posudku uvedla, že na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, se nachází smíšený lesní porost (dub, habr, třešeň) starý cca 81 let“, dále že „na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, se nachází smíšený lesní porost (dub, habr, borovice, lípa) starý cca 79 let a dále že součástí nemovité věci jsou porosty a že tyto skutečnosti zohlednila v celkové obvyklé ceně (str. 7 posudku).20 Z písemnosti nazvané „Zápis z venkovní pochůzky dne 2.2.2023“ vydané , Anonymizováno, , adresa, , kterou správnímu orgánu poskytl oznamovatel, správní orgán zjistil, že pracovníci státní správy lesů na místě konstatovali, že „skutečný stav pozemků neodpovídá popisu uvedenému ve Znaleckém posudku číslo , Anonymizováno, , který byl , právnická osoba, předložen Exekutorskému úřadu , adresa, město jako podklad pro ocenění stávajícího stavu za účelem stanovení obvyklé ceny“. Z písemnosti dále vyplývá, že , Anonymizováno, , adresa, je z úřední činnosti známo, že dne , datum, oznámil vlastník uvedených pozemků záměr provést těžbu na předmětných pozemcích a že těžba probíhala v průběhu října 2018.21 Z leteckého snímku pozemku parc. č. , Anonymizováno, a okolí v obci , adresa, , Anonymizováno, z roku 2018 správní orgán zjistil, že uvedený pozemek byl zalesněný. Z leteckého snímku stejné lokality z roku 2020 správní orgán zjistil, že uvedený pozemek byl vykácen a na snímku je zcela holý. Ze snímku je dále patrné, že sousední pozemky káceny nebyly.22 Z leteckého snímku pozemků parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a okolí v obci , adresa, , Anonymizováno, z roku 2018 správní orgán zjistil, že uvedené pozemky byly zalesněny. Z leteckého snímku téže lokality z roku 2020 správní orgán zjistil, že uvedené pozemky byly z velké části vykáceny a většina jejich povrchu je na snímku holá. Ze snímku je dále patrné, že sousední pozemky káceny nebyly. Vyjádření obviněné23 Obviněná se k věci vyjádřila dvakrát. Nejprve přípisem ze dne 15. 10. 2024, kdy se vyjádřila k oznámení o zahájení řízení, dále přípisem ze dne 28. 2. 2025, v němž se vyjádřila k podkladům pro rozhodnutí.24 Obviněná argumentuje, že znalecké posudky vypracovala jako podklad pro určení nejnižšího podání v exekuční dražbě. Účelem posudků nebylo stanovit přesnou obvyklou cenu oceňovaných nemovitých věcí. K tomu uvádí obviněná dva rozsudky Nejvyššího soudu, konkrétně rozsudek NS sp. zn. 20 Cdo 606/2018, který stanoví, že: „Smyslem ocenění v rámci exekuční dražby je pouze stanovení podkladu pro nejnižší podání, nikoli určení ceny, za kterou bude majetek prodán.“ A dále rozsudek NS sp. zn. 30 Cdo 511/2014, který stanoví, že: „Výsledná cena majetku se neodvíjí od znaleckého posudku, ale od nejvyššího podání učiněného v dražbě. Není tedy možné, aby vydražitel ex post tvrdil, že ocenění bylo nesprávné – skutečná hodnota nemovitosti byla určena trhem v rámci dražby, nikoliv znaleckým posudkem.“25 Obviněná dále uvádí, že podněty vůči její činnosti podali vydražitelé oceňovaných pozemků, kteří tyto pozemky nabyli v dražbě. Přestože v době dražby neměli k posudkům žádné námitky, tyto vznesli až později. Jejich pozdější nesouhlas se znaleckým posudkem je podle obviněné čistě účelový. Obviněná poukazuje na skutečnost, že vydražitelé měli možnost seznámit se před dražbou s nemovitostí osobně, prostudovat exekuční dokumentaci a učinit si vlastní představu o hodnotě majetku a podle toho přihazovat. V této souvislosti obviněná poukazuje na to, že oba vydražitelé bydlí nedaleko oceňovaných pozemků. Podle obviněné tedy měli oba vydražitelé možnost se se stavem oceňovaných nemovitostí seznámit sami, protože se jedná o lesní pozemky, které jsou veřejnosti přístupné.26 Dále obviněná uvádí, že náklady na vypracování znaleckých posudků činily , částka, , což odpovídá standardní sazbě pro ocenění pozemků určených k exekuční dražbě. Tato částka je kalkulována tak, aby reflektovala rozsah znaleckého úkolu, přiměřenost nákladů a současně umožňovala znalci vykonat nezbytné kroky k určení obvyklé ceny v daném místě a čase. Obviněná zdůrazňuje, že výše znalečného zásadně ovlivňuje rozsah prováděných prací. Posudek v daném rozpočtu nemůže zahrnovat podrobné terénní šetření každého jednotlivého stromu nacházejícího se na oceňovaném pozemku. Pozemky by podle obviněné bylo nutné navštívit opakovaně a provést podrobné dendrologické posouzení všech dřevin na pozemku a zpracování podrobné inventarizace porostu. Takové zkoumání by znamenalo výrazně vyšší náklady, což by bylo v rozporu s ekonomickou efektivitou exekučního řízení. Dále obviněná uvádí, třeba že znalecký posudek nelze zaměňovat za lesní hospodářský plán či jiný detailní průzkum lesního porostu.27 Konečně obviněná uvádí, že při zpracování znaleckých posudků vycházela z relevantních a důvěryhodných zdrojů, které jsou běžně využívány v praxi oceňování nemovitých věcí. V daném případě byly hlavními zdroji: katastr nemovitostí, letecké snímky a ortofotomapy, databáze ÚHÚL (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů), místní šetření, provedené v rozsahu odpovídajícím účelu znaleckého posudku a odborná literatura a metodické pokyny k oceňování nemovitostí, zejména pro exekuční řízení. Obviněná uvádí, že zejména státem řízená databáze ÚHÚL poskytuje údaje o lesních porostech, a je uznávána jako oficiální referenční zdroj. Na základě principu formální a materiální publicity je tedy možné se na informace z této databáze spolehnout bez nutnosti jejich dalšího ověřování. Taktéž katastr nemovitostí má veřejnou povahu a jeho údaje mají presumpci správnosti, což znamená, že pokud není doložen opak, je nutné se jimi řídit.Závěr skutkových zjištění28 Správní orgán v souladu s ustanovením § 50 odst. 3 správního řádu hodnotil důkazy podle své úvahy, přitom přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo.29 Stěžejními důkazy jsou v daném případě posudky obviněné, který má správní orgán k dispozici. Z posudků má správní orgán za prokázané, že obviněná uvedla, že na oceňovaných pozemcích v obcích , adresa, , Anonymizováno, a , adresa, se v době podání obou posudků – tedy v říjnu a listopadu roku 2021 nacházel vzrostlý les.30 Správní orgán však zjistil, že lesní pozemky v obci , adresa, byly ještě před podáním znaleckého posudku vykáceny. Z leteckých snímků, které správní orgán získal z veřejně dostupného archivu Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního je patrné, že na snímcích z roku 2019 předmětné pozemky ještě zalesněny byly, zatímco na snímku z roku 2021 již byly vykáceny. Toto zjištění přitom koresponduje se sdělením , právnická osoba, , adresa, , který uvedl, že těžba v dané lokalitě probíhala v únoru roku 2020.31 Správní orgán dále zjistil, že lesní pozemky v obci , adresa, , Anonymizováno, byly ještě před podáním znaleckého posudku vykáceny. Z leteckých snímků, které správní orgán získal z veřejně dostupného archivu Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního je patrné, že na snímcích z roku 2018 předmětné pozemky ještě zalesněny byly, zatímco na snímku z roku 2020 již byly vykáceny. Toto zjištění přitom koresponduje se sdělením , Anonymizováno, , adresa, , který uvedl, že těžba v dané lokalitě probíhala v říjnu roku 2018.32 Správní orgán proto považuje za prokázané, že obviněná při ocenění vycházela ze skutečnosti, že se na oceňovaných pozemcích nachází les, ačkoliv se tam les v době ocenění již nenacházel. Tento skutkový stav obviněná nerozpozorovala, její námitky směřovaly proti právnímu posouzení tohoto skutkového stavu. Správní orgán se proto dále zabýval tím, zda zjištěné jednání obviněné naplnilo formální a materiální znaky přestupku a v rámci tohoto posouzení vypořádal i námitky vznesené obviněnou.

4. Právní posouzení33 Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky).34 Právnická osoba je pachatelem, jestliže k naplnění znaků přestupku došlo jednáním fyzické osoby, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě (§ 20 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky).35 Ustanovení § 1 odst. 3 ZnalZ zakotvuje povinnost znalce vykonávat činnost s odbornou péčí. Pokud tuto povinnosti poruší, dopustí se přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. Za uvedený přestupek se znalci podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ uložení pokuta do výše 500 000 Kč.36 Zákon pojem odborná péče nedefinuje. Zákonodárce dal úmyslně správnímu orgánu prostor pružně reagovat na různorodou a proměnlivou realitu, kterou nelze do detailu předvídat. Z obsahu tohoto neurčitého právního pojmu je nicméně zřejmé, že v sobě zahrnuje odbornost (vědět a umět) a pečlivost (jednat svědomitě bez přílišného riskování, ale i bez přehnané úzkosti). Zda byly tyto požadavky naplněny, je možné posoudit jen v souvislosti s konkrétní činností, kterou znalec vykonal. Nelze předem taxativně určit, co musí být pro dodržení odborné péče splněno, ale vždy je třeba uvažovat, co je odbornou péčí při konkrétní činnosti. V posuzovaném případě je třeba uvažovat o tom, co je náležitou odbornou péčí při vypracování posudku, jehož předmětem je ocenění lesního pozemku za účelem exekuční dražby.37 Podle § 66 odst. 8 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), se při oceňování nemovité věci, jejího příslušenství a jednotlivých práv a závad s nemovitou věcí spojených použije obvyklá cena podle zvláštního právního předpisu. Tímto předpisem je zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (dále jen „ZOM“).38 Těžba dříví na lesních pozemcích je upravena zákonem č. 289/1995 Sb., lesní zákon (dále jen jako „lesní zákon“). Ustanovení § 33 odst. 5 tohoto zákona stanoví, že provádět těžbu mýtní úmyslnou v lesních porostech lesa vysokého mladších než 80 let nebo lesa nízkého a středního mladších než 20 let je zakázáno. V odůvodněných případech, jako jsou zejména ohrožené lesní porosty, lesní porosty přípravných nebo rychle rostoucích dřevin, může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo při zpracování osnovy nebo na žádost vlastníka lesa povolit výjimku z tohoto zákazu. Ustanovení § 31 odst. 1 téhož zákona pak stanoví, že vlastník lesa je povinen obnovovat lesní porosty vhodnými dřevinami a vychovávat je včas a soustavně tak, aby se zlepšoval jejich stav, zvyšovala jejich odolnost a zlepšovalo plnění funkcí lesa. Protože vlastník lesa je ze zákona omezen v kácení lesa a zároveň má povinnost les na své náklady obnovovat, je zřejmé, že skutečnost, zda se na lesním pozemku nachází lesní porost, či nikoliv, bude mít zásadní vliv na rozhodování o nákupu lesa.39 V posuzovaném případě obviněná oceňovala lesní pozemky pro účely dražby a byla proto při určení ceny vázána ZOM a jeho prováděcí vyhláškou č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování (oceňovací vyhláška). V obou případech uvedla, že provedla místní šetření, a zároveň oceňované nemovitosti v posudcích popsala v rozporu s tím, jaký byl jejich skutečný stav. Konkrétně uvedla, že na pozemcích jsou vzrostlé porosty, přestože tyto byly v době ocenění již vykáceny. Zároveň explicitně uvedla, že porosty, které jsou součástí pozemku, jsou zohledněny v ceně obvyklé.40 Skutečnost, zda na lesním pozemku je vzrostlý porost, nebo nikoliv, je podstatný cenotvorný údaj. Pokud obviněná provedla místní šetření, ale nezjistila, že les byl vykácen, pak nejednala s náležitou odbornou péčí. Pokud místní šetření neprovedla, byť jej provést mohla, pak taktéž nejednala s náležitou odbornou péčí. Pokud místní šetření neprovedla, protože jej z objektivních důvodů provést nemohla, pak bylo její povinností tuto skutečnost v posudku uvést. Jestliže v rozporu se skutečností v posudku uvedla, že místní šetření provedla, pak v posudku uvedla nepravdivý údaj, čímž porušila § 28 odst. 1 ZnalZ. Bez ohledu na to, jakým způsobem daná situace vznikla, lze uzavřít, že obviněná při zpracování posudku postupovala bez náležité odborné péče, čímž porušila § 1 odst. 3 ZnalZ a naplnila formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ.41 K námitce obviněné, že účelem nebylo stanovit přesnou obvyklou cenu oceňovaných nemovitých věcí, ministerstvo uvádí, že nerozporuje skutečnost, že účelem ocenění bylo stanovit podklad pro nejnižší podání. Je zřejmé, že vydražená cena bude vyšší, a proto z této skutečnosti (tedy z toho, že vydražená cena převyšuje cenu uvedenou ve znaleckém posudku) nelze dovozovat pochybení znalce. Nic takového ovšem není předmětem tohoto řízení. Ministerstvo obviněné vytýká, že ačkoliv provedla místní šetření, jak v posudku tvrdí, při ocenění nezohlednila, že na oceňovaných lesních posudcích byl vykácen lesní porost, a v rozporu se skutečným stavem v posudku uvedla, že na pozemcích porost je. Judikáty, které obviněná cituje, jsou proto v dané situaci nepřiléhavé.42 K námitce obviněné, že vydražitelé pozemků nevznesli k posudku námitky a že měli možnost sami zjistit skutečný stav, ministerstvo uvádí, že tyto skutečnosti nijak nezbavují obviněnou povinnosti vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí. Obviněná při výkonu znalecké činnosti vázána ZnalZ a má povinnost odevzdat znalecký posudek, který je úplný, pravdivý a přezkoumatelný. Této povinnost v posuzovaném případě nedostála a nemůže se odpovědnosti zprostit poukazem na to, že potenciální kupci si mohli pozemek sami prohlédnout, ani poukazem na to, že jejich námitky vůči posudku jsou opožděné.43 K odměně za znalecký posudek, která dle obviněné neodpovídá nákladům, pokud by mělo být prováděno ocenění jednotlivých porostů, správní orgán uvádí, že obviněné nevytýká, že neocenila jednotlivé porosty nebo že je ocenila chybně, nýbrž jí vytýká, že v posudku uvedla podstatný cenotvorný faktor chybně. Správní orgán se nedomnívá, že obviněná měla bývala provést podrobný dendrologický průzkum. Správní orgán tvrdí, že pokud obviněná provedla místní šetření, měla v posudku popsat stav pozemků podle skutečného stavu. Pokud místní šetření nemohla z jakéhokoliv důvodu provést, měla to v posudku pravdivě uvést a upozornit, že se jedná o skutečnost, která může snižovat přesnost jeho závěru (srov. § 28 odst. 5 ZnalZ).44 Konečně k námitce obviněné, že vycházela z důvěryhodných zdrojů, které jsou běžně využívány v praxi oceňování nemovitých věcí, konkrétně z katastru nemovitostí, leteckých snímků a ortofotomapy, databáze ÚHÚL (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů), správní orgán uvádí, že nerozporuje použité zdroje dat, nýbrž poukazuje na jejich nesoulad se skutečností, který obviněná buď měla na místním šetření zjistit, nebo měla výslovně uvést, že skutečný stav pozemku neověřila, tudíž nemůže potvrdit jeho stav.45 Dále k této námitce správní orgán uvádí, že podle § 9 odst. 5 ZOM se pozemek pro účely oceňování posuzuje podle stavu uvedeného v katastru nemovitostí. Při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastru nemovitostí a skutečným stavem se vychází při oceňování ze skutečného stavu. Z uvedeného plyne, že skutečný stav pozemku je při ocenění nejpodstatnější a má přednost před stavem zachyceným v katastru nemovitostí, analogicky v dalších veřejných listinách. Právě proto, že se skutečný stav může od deklarovaného lišit, je třeba jej při ocenění ověřit místním šetřením, a pokud takové ověření není možné, pak na tuto skutečnost v posudku výslovně upozornit. Pokud však znalec skutečný stav na místním šetření neověří, avšak do posudku uvede, že tak učinil, nelze to považovat za náležitou odbornou péči, a to bez ohledu na výši jeho odměny.46 Protože obviněná neuvedla žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že se skutku nedopustila, nebože není přestupkem, správní orgán uzavírá, že jednáním popsaným ve výroku tohoto rozhodnutí naplnila formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. Jednání obviněného ohrozilo společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti způsobem nikoliv bagatelním, zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Jednání obviněného tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky.

5. Uložení trestu47 Podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ se za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ uloží pokuta do 500 000 Kč.48 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze podnikatelské činnosti podnikající fyzické osoby.49 Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.50 V posuzovaném případě se jedná o vícečinný souběh stejnorodý, kdy se obviněná dopustila téhož přestupku srovnatelné závažnosti. Správní orgán tedy přihlédl k ceně pozemků a ukládal trest za skutek popsaný ve výroku rozhodnutí pod bodem (ii), který se vztahuje k posudku č. , Anonymizováno, , v němž bylo oceněno více pozemků za vyšší jednotkovou cenu.51 Povahu a závažnost přestupků ministerstvo posoudilo s ohledem na význam zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem je v projednávané věci především společenský zájem na odborném a pečlivém výkonu znalecké činnosti, jejíž výstupy slouží jako podklad pro rozhodování, v tomto konkrétním případě kupujících. Obviněná vykonala znaleckou činnost způsobem, který tento chráněný zájem porušil.52 Přestupky, kterých se obviněná dopustila, hodnotí správní orgán obecně jako závažný. Závažnost tohoto přestupku reflektuje výší maximální možné pokuty i samotný ZnalZ, když stanoví, že se za tento přestupek podle výše uvedeného ustanovení uloží pokuta až do výše 500 000 Kč.53 Z hlediska způsobu spáchání jde o přestupky spáchané právnickou osobou při výkonu podnikatelské činnosti. Obviněná má jako právnická osoba přestupkovou odpovědnost objektivní, proto správní orgán zavinění nezkoumal.54 Polehčující okolnosti ve smyslu § 39 zákona o odpovědnosti za přestupky správní orgán neuvažoval. Podle § 40 písm. b) zákona o odpovědnosti za přestupky správní orgán přihlédl ke skutečnosti, že obviněná spáchala více přestupků, konkrétně dva.55 Z účetní závěrky obviněné, zveřejněné ve Sbírce listin obchodního rejstříku správní orgán zjistil, že za účetní období 2023 vykázala obviněná záporný výsledek hospodaření – , částka, . Za rok 2022 vykázala zisk ve výši , částka, a na účtu nerozděleného zisku minulých let uvádí ke konci účetního období 2023 zůstatek , částka, .56 Obviněná má od , datum, oprávnění vykonávat znaleckou činnost. Podle veřejně dostupného výpisu z evidence znaleckých posudků vypracovala za rok 2023 celkem , hodnota, znaleckých posudků a za rok 2024 celkem , hodnota, znaleckých posudků. Z uvedeného plyne, že obviněná je ve znalecké činnosti aktivní a znalecká činnost je podstatným zdrojem jejích příjmů. Obviněná proto musí znát předpisy upravující její činnost a dodržovat povinnosti z nich vyplývající.57 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání, a tím jej přiměl k respektování právních předpisů. Správní orgán má za to, že uložená pokuta odpovídá závažnosti spáchaných přestupků a je způsobila vůči obviněné splnit preventivní i represivní funkci. Uložená pokuta má zároveň generálně preventivní účinek, tedy dát najevo ostatním dozorovaným subjektům najevo, že správní orgán trvá na výkonu znalecké činnosti s náležitou odbornou péčí.

6. Náklady správního řízení58 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 s. ř. a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněné, která byla uznána vinou, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 2 500 Kč.59 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byla obviněná uznána vinnou, byla jí uložena povinnost nahradit paušální částkou 2 500 Kč náklady tohoto řízení.