0 OINS 103/2023

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „ZnalZ“), k vedení řízení o přestupku podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), rozhodlo takto: I. , jméno FO, , sídlem , adresa, , IČO: , IČO, , znalec v oboru kůže a kožešiny, odvětví kůže a kožešiny (zpracování), specializace obuv (dále jen „obviněný“),je vinentím, že dne , datum, vyhotovil znalecký posudek č. , Anonymizováno, v němž vyslovil jednoznačně formulovaný závěr, že k poškození obuvi došlo jejím užíváním, nikoli z důvodu vady na věci, přitom v posudku dostatečně nepopsal vadu, kterou zkoumal, ani důvody, o které opřel svůj závěr, čímž zatížil znalecký posudek vadou neúplnosti a nepřezkoumatelnosti;tedyv rozporu s § 1 odst. 3 zákona ZnalZ nevykonal znaleckou činnost s odbornou péčí,čímž spáchalpřestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ.

II. Za přestupek specifikovaný ve výroku I. se obviněnému podle § 39 odst. 2 písm. b) ZnalZ ukládá pokuta ve výši 5 000 Kč (slovy: pět tisíc korun českých).

III. Podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, je obviněný povinen nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 2 500 Kč (slovy: dva tisíce pět set korun českých).

IV. Pokuta i částka nákladů řízení jsou splatné ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu, číslo účtu , č. účtu, , variabilní symbol , RČ, .

1. Osoba obviněného1. Obviněný má od , datum, oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru kůže a kožešiny, odvětví kůže a kožešiny (zpracování), specializace obuv. Je podnikající fyzickou osobou s přiděleným IČO: , IČO, .

2. Průběh řízení2. Dne , datum, byl Ministerstvu spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“ nebo „správní orgán“) doručen podnět , jméno FO, (dále také jako „oznamovatel“), který byl materiálně posouzen jako oznámení o podezření ze spáchání přestupku, kterého se mohl obviněný dopustit při vypracování znaleckého posudku č. , Anonymizováno, ze dne , datum, (dále jen „znalecký posudek“). K podání byla přiložena kopie znaleckého posudku.

3. Dne , datum, doručil správní orgán obviněnému příkaz č.j. 103/2024- OINS-SRZT/4 kterým, uznal obviněného vinným ze spáchání přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ, kterého se dopustil jednáním popsaným ve výroku tohoto rozhodnutí. Za tento přestupek ministerstvo uložilo obviněnému trest pokuty ve výši , částka, . Příkaz si obviněný vyzvedl z datové schránky téhož dne.

4. Dne , datum, v zákonné osmidenní lhůtě obdrželo ministerstvo odpor obviněného proti vydanému příkazu, čímž byl příkaz podle § 150 odst. 3 správního řádu zrušen a řízení pokračovalo. V odporu obviněný uvedl námitky, kterými se správní orgán zabývá níže.

5. Přípisem ze dne , datum, , doručeným téhož dne do datové schránky obviněného, byl obviněný vyrozuměn, že správní orgán shromáždil podklady pro rozhodnutí. Obviněný byl zároveň poučen o svých procesních právech, včetně práva nahlédnout do spisu a vyjádřit se k podkladům řízení.

6. Obviněný svého práva na nahlížení do spisu nevyužil.

3. Skutková zjištěníPředmět dokazování7. Jako podklad pro rozhodnutí správní orgán použil kopii znaleckého posudku č. , Anonymizováno, . Z kopie znaleckého posudku č. , Anonymizováno, zjistil správní orgán následující:

8. Jako adresát posudku je uvedena společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , Anonymizováno, . Zadání znaleckého posudku (tj. otázka na jakou má znalec odpovědět, údaj, pro jaký účel posudek slouží, skutečnosti sdělené zadavatelem, které mohou mít vliv na závěr posudku) chybí. Z obsahu lze dovodit, že úkolem znalce bylo posoudit příčinu poškození pánské sportovní obuvi vzoru GX3091RUN, velikosti 44, značky Adidas.

9. Znalecký posudek byl vypracován dne , datum, a čítá 1 stranu (včetně titulní). Obviněný vyslovil závěr, že k poškození obuvi došlo jejím užíváním, a nikoli z důvodu vady na věci. K tomuto závěru dle posudku došel vylučovací metodou. Tato spočívala v tom, že vyloučil vadu materiálu a vadu technologicko-konstrukční, ale ortopedickou anomálii chodidla vyloučit nemohl, jak v posudku uvedl. Z toho uzavřel, že jde o mechanické poškození obuvi za dobu jejího vlastnictví a užívání, tedy o opotřebení, na které se nevztahují práva z vadného plnění, a proto reklamaci označil za nedůvodnou. Zda opotřebení odpovídá tomu, že obuv mohla být používána pouze od , datum, do , datum, , tedy necelé čtyři měsíce, se nevyjádřil.

10. Uvedené vyplývá z obsahu znaleckého posudku a ministerstvo to tudíž považuje za doložené.

4. Právní posouzeníNaplnění znaků přestupku11. Ministerstvo zkoumalo, zda jednání obviněného spočívající ve vypracování znaleckého posudku, jehož obsah byl popsán výše v bodech 8 a 9, naplnilo formální a materiální znaky přestupku. Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky).

12. Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§ 22 zákona o odpovědnosti za přestupky).

13. Podle § 1 odst. 3 ZnalZ je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí. Pokud tuto povinnosti poruší, dopustí se přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, za což se mu podle odst. 2 písm. c) téhož ustanovení uloží pokuta do výše , částka, .

14. ZnalZ pojem odborná péče nedefinuje, zákonodárce úmyslně dává správnímu orgánu prostor reagovat na různorodou a stále se měnící realitu, kterou nelze dopředu výslovně zákonem upravit. Správní orgán tak v každém jednotlivém případě posuzuje, zda znalec odbornou péči dodržel, či nikoliv. Požadavek odborné péče je nutně svázán s konkrétní činností, proto nelze obecně vymezit, co je odborná péče. Vždy je třeba uvažovat, co je odbornou péčí při konkrétní činnosti. Odborná péče v sobě vždy (při každé činnosti) zahrnuje odbornost (vědět a umět) a pečlivost (jednat svědomitě). V daném případě je nutné uvažovat, co je dodržením náležité odborné péče při vypracování posudku, který posuzuje příčiny vad na obuvi.

15. Odbornost znalce zahrnuje jak znalosti z konkrétního oboru, pro které má znalec znalecké oprávnění (v tomto případě znalost obuvi), tak znalosti, které se vztahující ke znalecké činnosti jako takové. Znalec si musí být vědom, že při výkonu znalecké činnosti používá svou profesní znalost pro účely práva a že výstupem této jeho činnosti je důkaz, který může být použit jako podklad pro rozhodování o právech osob. Proto je nanejvýš důležité, aby znalec při výkonu znalecké činnosti dodržoval požadavky ZnalZ a jeho prováděcí vyhlášky č. 305/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti (dále jen „vyhláška“), neboť tyto předpisy mají za cíl (mimo jiné) vést znalce k tomu, aby postupovali objektivně a transparentně. Má-li znalecký posudek splnit svůj účel, je zcela zásadní, aby byl srozumitelný těm, kteří nejsou odborníky v daném oboru, a zároveň aby byl postup znalce zaznamenán způsobem, který umožní jinému odborníku v oboru důvodnost vysloveného závěru přezkoumat.

16. Tímto pohledem odborný výkon znalecké činnosti znamená také to, že znalec alespoň základním způsobem chápe svoji roli (srozumitelně odpovídat na odborné skutkové otázky, nepouštět se do právního hodnocení) a zvládne při vypracování posudku dodržet postup popsaný v § 52 vyhlášky. Tento postup vyžaduje vymezit znalecký úkol (otázku), vybrat a označit zdroje dat, získat vstupní data a s těmito dále pracovat a nakonec dojít k odůvodněnému závěru.

17. Výstupem znalecké činnosti provedené tímto způsobem je přezkoumatelný posudek. Přezkoumatelností posudku se míní možnost uživatelů zkontrolovat provedený posudek znalce včetně kontroly vstupních podkladů, ať už z hlediska úplnosti či pravdivosti. (Křístek, L. Znalectví. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, str. 168-169). Pokud znalec naopak nerespektuje postup vyžadovaný vyhláškou nebo jej neprovede dostatečně pečlivě, pak je jeho výstup zbytečný (byť by byl třeba i správný), a činnost, která k němu vedla, nelze považovat za provedenou s odbornou péčí.

18. V daném případě obviněný posuzoval vadu, kterou popsal jen velmi obecně. Vadu, kterou bota měla, nezdokumentoval ani dostatečně konkrétně nepopsal, takže příjemce posudku vůbec neví, co vlastně znalec zkoumal. Obviněný dále nevysvětlil, o co opírá tvrzení, že pokud nebyla bota opotřebena na více místech, znamená to, že materiál je bezvadný, ani nedoložil, že stélka skutečně na jiných místech poškozena nebyla. V druhém bodě de facto pouze konstatoval, že technologie STROBEL vylučuje, aby jí vyrobená bota byla vadná. V posudku ovšem neuvedl, co je technologie STROBEL, jak došel k závěru, že bota byla vyrobena touto technologií, a o co opírá tvrzení, že použití této technologie vylučuje poškození stélky. Nakonec svůj závěr opřel o tvrzení, že „nemůže vyloučit ortopedickou anomálii chodidla uživatele“. Ačkoliv je toto tvrzení bezesporu pravdivé, neboť obviněný nejenže není ortoped, ale ani uživatele obuvi nikdy neviděl, nelze o toto tvrzení opřít jednoznačný závěr, že vada obuvi byla způsobena opotřebením. Tím spíše ne, pokud obviněný nevysvětlil, jak k takovému opotřebení mohlo dojít, když obuv byla používána necelé 4 měsíce.Vyjádření obviněného19. V podaném odporu obviněný uvedl, že znalecké posudky vypracovává jako odbornou expertizu, která má podpořit objektivní rozhodování prodejce obuvi. Vzhledem k tomu, že v posudcích posuzuje aktuální stav věci, je pro něj bezpředmětné, jak dlouho byla věc(obuv) užívána. Dále dodal, že odborníci musí znát odborné výrazy, není proto potřeba takové výrazy ve znaleckých posudcích vysvětlovat. Dále obviněný vyjádřil pochybnost nad tím, že s ním správní orgán zahájil řízení, aniž by viděl předmět, který obviněný v posudku hodnotil. V závěru obviněný dodal, že znalecké posudky nevypracovává za účelem zisku.

20. K těmto tvrzením správní orgán uvádí, že dokument, který obviněný vytvořil je označený jako znalecký posudek č. , Anonymizováno, . Obviněný v záhlaví uvádí, že je znalcem v oboru kůže a kožešiny se specializací na obuv, jmenovaný rozhodnutím Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , Spr. , Anonymizováno, . Dokument obsahuje znaleckou doložku, kde je výslovně uvedeno, že obviněný posudek podal jako znalec jmenovaný rozhodnutím Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , Spr. , Anonymizováno, pro obor kůže a kožešiny, se specializací obuv. Z uvedeného je zřejmé, že obviněný dokument vytvořil ve formě znaleckého posudku, byť jej nazývá odbornou expertizou.

21. Správní orgán nesouhlasí s tvrzením, že není rozhodné, jak dlouho byla obuv používána, pokud znalec tvrdí, že vada vznikla opotřebením. Nicméně v posuzovaném případě ministerstvo obviněnému nevytýká, že v posudku neuvedl konkrétně tuto skutečnost, ale klade mu za vinu, že v posudku dostatečně nepopsal věc, kterou zkoumal, tedy nález. V dalším správní orgán odkazuje na argumentaci uvedenou výše v bodech22. K otázce, jak má vypadat znalecký posudek vypracovaný s odbornou péčí, tak aby splňoval zákonné náležitosti, se ministerstvo vyjádřilo v bodech 14-18.

23. Ministerstvo taktéž nemůže akceptovat názor obviněného, že k tomu, aby dohledový orgán mohl vést přestupkové řízení, musí zkoumat předmět znaleckého zkoumání (v tomto případě obuv). Ministerstvo není revizním orgánem a samo neprovádí znalecké zkoumání, ani se nevyjadřuje k tomu, zda jsou znalecké závěry správné, či nikoliv. Ministerstvo dohlíží na to, zda znalci dodržují požadavky stanovené zákonem a prováděcí vyhláškou. Jedním z těchto požadavků je v posudku dostatečně popsat a zdokumentovat nález, aby kdykoliv později bylo možné ověřit, že jsou závěry posudku důvodné. Pokud znalec tvrdí, že bez obuvi nelze jeho posudek hodnotit, pak de facto přiznává, že posudek je nepřezkoumatelný.

24. Ministerstvo uzavřelo, že obviněný neuvedl žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že se vytýkaného jednání nedopustil, nebo že toto není přestupkem. Protože obviněný nepopsal ani nezdokumentoval vadu, kterou na obuvi zkoumal, a závěry znaleckého posudku dostatečně neodůvodnil, zatížil posudek vadou neúplnosti a nepřezkoumatelnosti. Výkon znalecké činnosti, jejímž výsledkem je posudek, jehož závěry nelze přezkoumat, nelze považovat za provedený s náležitou odbornou péčí. Protože obviněný nevyhotovil znalecký posudek s náležitou odbornou péčí, porušil § 1 odst. 3 ZnalZ a naplnil formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. Jednání obviněného ohrozilo společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti způsobem nikoliv bagatelním, zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Jednání obviněného tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky.

4. Stanovení sankce25. Podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst.1 písm. b) uložit pokutu do 500 000 Kč.

26. Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti podnikatelské fyzické osoby.

27. Přestupek, kterého se obviněný dopustil, hodnotí správní orgán obecně jako závažný. Závažnost tohoto přestupku reflektuje výší maximální možné pokuty i samotný ZnalZ, když stanoví, že se za tento přestupek podle výše uvedeného ustanovení uloží pokuta až do výše 500 000 Kč.

28. Povahu a závažnost přestupku ministerstvo posoudilo s ohledem na význam zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem (objektem přestupku) je v projednávané věci především zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, která je podkladem pro rozhodování o právech osob. V konkrétním případě obviněný vypracoval znalecký posudek jako podklad pro reklamaci poškozené obuvi. Následkem protiprávního jednání je ohrožení spravedlivého rozhodnutí sporu ohledně vady výrobku.

29. Přitěžující ani polehčující okolnosti ve smyslu § 39 a § 40 správní orgán neuvažoval.

30. Obviněný se dopustil přestupku jako podnikající fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti, proto správní orgán nezkoumal otázku zavinění. K povaze podnikatelské činnosti ministerstvo uvádí, že obviněný má od , datum, oprávnění vykonávat znaleckou činnost v oboru kůže a kožešiny odvětví kůže a kožešiny (zpracování), specializace obuv. Z evidence vedené správním orgánem bylo zjištěno, že obviněný v roce 2024 vypracoval celkem 220 znaleckých posudků. Obviněný je tedy ve znalecké činnosti aktivní a znaleckou činnost provozuje za účelem tvorby zisku, těžiště jeho práce spočívá v práci pro soukromé subjekty. Obviněný je profesionálem, který musí znát zákony upravující její činnost a dodržovat povinnosti z nich vyplývající.

31. Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání, a tím jej přiměl k respektování právních předpisů. Ukládaný správní trest zároveň nesmí mít pro pachatele likvidační charakter. Správní orgán má za to, že pokuta ve výši , částka, , která představuje 1 % zákonné sazby tyto podmínky splňuje. Uložená pokuta odpovídá závažnosti spáchaného přestupku a je způsobilá splnit ve vztahu k obviněnému preventivní i represivní funkci. Zároveň je způsobilá zajistit generálně preventivní účinek ve vztahu k ostatním dozorovaným subjektům a dát jim najevo, že správní orgán trvá na dodržování požadavků odborné. Výše pokuty s ohledem na aktuální rozhodovací praxi soudů není likvidační, proto správní orgán nezjišťoval majetkové poměry obviněného.

5. Náklady správního řízení32. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 s. ř. a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 2 500 Kč.

33. Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byl obviněný uznán vinným, byla mu uložena povinnost nahradit paušální částkou 2 500 Kč náklady tohoto řízení.