0 OINS 110/2023

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný k projednávání přestupků podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“), vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), ve spojení s § 90 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“) tento příkaz: PhDr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO], znalec s oprávněním pro výkon znalecké činnosti v oboru písmoznalectví, specializace – ruční a strojové písmo (dále jen„ obviněný“) <b>je vinen</b> tím, že dne [datum] na objednávku [právnická osoba], s.r.o., se sídlem [adresa], [IČO], vyhotovil pro účely řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] listinu bez náležitostí znaleckého posudku nadepsanou„ Odborné vyjádření z oboru expertiza písma“ a tuto listinu opatřil znaleckou pečetí, <b>tedy</b> v rozporu s § 28 odst. 8 ZnalZ neoprávněně opatřil znaleckou pečetí listinu, která není znaleckým posudkem, <b>čímž spáchal</b> přestupek podle § 39 odst. 1 písm. l) ZnalZ, <b>za což se mu ukládá</b> podle § 39 odst. 2 písm. b) ZnalZ ve spojení s § 37 a násl. zákona o odpovědnosti za přestupky, pokuta ve výši 20 000 Kč (slovy dvacet tisíc korun českých), která je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo] [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol]. <b><i>Skutkový stav</b></i> 1 Dne [datum] byl Ministerstvu spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ nebo„ správní orgán“) doručen podnět Advokátní kanceláře [příjmení] & [právnická osoba], který byl materiálně posouzen jako oznámení o podezření ze spáchání přestupku, kterého se mohl obviněný dopustit tím, že neoprávněně opatřil znaleckou pečetí listinu, která není znaleckým posudkem. K podání oznamovatel přiložil kopii této listiny, usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne [datum] a protokol z jednání před týmž soudem ze dne [datum]. 2 Z evidence znalců a tlumočníků bylo zjištěno, že obviněný má oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru písmoznalectví, specializace ruční a strojové písmo. 3 Z usnesení [název soudu] ze dne 24. 2. 2022, č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že uvedený soud vedl řízení o určení vlastnictví k nemovitým věcem mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (žalobci) a [právnická osoba], s.r.o. sídlem [adresa], [IČO] (žalovaná). Dále je tímto usnesením prokázáno, že soud v řízení k podání znaleckého posudku ustanovil znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. 4 Z listiny označené jako„ Odborné vyjádření z oboru expertiza písma“ bylo zjištěno, že adresátem uvedené listiny byla [právnická osoba], s.r.o. Listina je datována [datum] a čítá celkem 3 strany. Obsahem listiny je posouzení znaleckého posudku, který dne [datum] vypracoval znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] pro řízení vedené u [název soudu] pod č. j. [spisová značka]. Konkrétně bylo zadáním obviněného určit, zda posudek JUDr. [jméno] [příjmení] splňuje formální náležitosti posudku a zda závěry v posudku uvedené jsou odůvodněný nálezem. Obviněný v listině hodnotí posudek, a to jak po stránce formální, tak po stránce materiální, a vyslovuje závěr, že doporučuje vypracování revizního posudku. Obviněný v listině výslovně uvedl, že uvedená zjištění nejsou výsledkem jeho vlastního zkoumání, nýbrž vyšel pouze ze znaleckého posudku JUDr. [jméno] [příjmení]. Listina je podepsána obviněným a je opatřena jeho znaleckou pečetí. Na listině je uvedeno, že obviněný odborné vyjádření vypracoval jako znalec jmenovaný rozhodnutím Městského soudu v Praze, spr. [číslo] ze dne [datum]. 5 Z protokolu o jednání před Okresním soudem v Pardubicích ze dne [datum] vyplývá, že obviněný se tohoto jednání zúčastnil a byl tam vyslechnut jako znalec (str. 3 protokolu). K věci uvedl, že jeho úkolem bylo podle zadání vyhodnotit, zda důkaz učiněný znalcem [příjmení] [příjmení] odpovídá tímto znalcem zformulovaným závěrům. Dále uvedl, že neměl vypracovat znalecký posudek, hodnotil závěry jiného znalce, a to bez toho, aniž by měl k dispozici originály listin, které byly předmětem posouzení. <b><i>Právní kvalifikace</b></i> 6 Ministerstvo zkoumalo, zda výše popsaný skutkový stav naplnil formální a materiální znaky přestupku. Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§5 zákona o odpovědnosti za přestupky). 7 Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§22 zákona o odpovědnosti za přestupky). 8 Ustanovení § 28 odst. 8 ZnalZ stanoví, že znaleckou pečetí lze opatřit pouze znalecký posudek. Kdo v rozporu s dikcí tohoto ustanovení neoprávněně opatří znaleckou pečetí listinu, která není znaleckým posudkem, dopustí se přestupku podle § 39 odst. 1 písm. l) ZnalZ. 9 Obviněný otisk znalecké pečeti připojil na listinu, která nebyla znaleckým posudkem. Jako znalecký posudek nebyla formálně označena a ze zjištěných skutečností plyne, že obviněný ji sám za znalecký posudek nepovažoval. Tímto jednáním obviněný naplnil formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. l) ZnalZ. 10 Znalcům je svěřena státní pečeť k jasně definovanému účelu, kterým je vyhotovení znaleckého posudku. K jinému účelu dle dikce zákona nemůže být znalecká pečeť použita. Státní pečeť odlišuje znalecký posudek od jiných dokumentů a je výrazem toho, že znalecký posudek (na rozdíl od jiných dokumentů) podává kvalifikovaný znalec kvalifikovaným způsobem. Váhu a význam institutu znalecké pečeti zákonodárce zdůraznil zakotvením zvláštní skutkové podstaty, která postihuje použití pečeti k jinému účelu, než pro který byla znalcům svěřena. 11 Obviněný byl v daném případě kvalifikovaný k podání znaleckého posudku, ale namísto něj vyhotovil formálně i obsahově méně náročný dokument, který opatřil znaleckou pečetí, přestože to zákon nedovoluje. Dokumentu, který nebyl založen na znaleckém zkoumání, propůjčil váhu znaleckého posudku tím, že jej opatřil znaleckou pečetí a uvedl, že jej vyhotovil jako státem garantovaný znalec. 12 Jednání obviněného ohrozilo společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti způsobem nikoliv bagatelním, zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Jednání obviněného tak naplnilo nejen formální, ale i materiální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky. <b><i>Uložení správního trestu</b></i> 13 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 s. ř. může správní orgán vydat příkaz, považuje-li skutková zjištění za dostatečná, vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Protože ministerstvo považuje skutkové zjištění za dostatečné, přistoupilo k rozhodnutí formou příkazu. 14 Podle § 39 odst. 2 písm. b) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. l) uložit pokutu do výše 250 000 Kč. 15 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti podnikatelské fyzické osoby, resp. k osobním poměrům fyzické osoby. 16 Správní orgán při rozhodování o druhu a výměře správního trestu přihlédl k povaze a závažnosti přestupku, tedy významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem (objektem přestupku) je v projednávané věci především zájem na řádném výkonu znalecké činnosti. Obviněný, aniž by sám provedl řádné znalecké zkoumání originálních dokumentů, hodnotil posudek jiného znalce a toto své hodnocení opatřil znaleckou pečetí. Tím zneužil jemu svěřenou státní pečeť k tomu, aby zvýšil autoritu a věrohodnost listiny, kterou vyhotovil, tedy zneužil jemu svěřenou pečeť k jiným účelům, než pro které mu byla udělena. Jím vyhotovená a státní pečetí neoprávněně opatřená listina byla použita v řízení k tomu, aby rozporovala znalecký posudek předložený jiným znalcem. Následkem jednání obviněného bylo ohrožení řádného průběhu soudního řízení. 17 Správní orgán přihlédl k povaze podnikatelské činnosti obviněného. Obviněný se přestupku dopustil jako znalec z oboru písmoznalectví, specializace ruční a strojové písmo. Ve své podnikatelské činnosti je aktivní, z vlastní úřední evidence ministerstvo zjistilo, že v posledních evidovaných letech ročně vyhotovoval kolem 40 posudků ročně. 18 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl způsobilý ho odradit od dalšího protiprávního jednání, a tím jej přiměl k respektování právních předpisů. Ukládaný správní trest tak musí představovat spravedlivou újmu, individualizovanou s ohledem na osobu pachatele. 19 Správní orgán má za to, že pokuta ve výši 20 000 Kč, která představuje 8 % maximální zákonné sazby, odpovídá závažnosti spáchaného přestupku a je způsobilá ve vztahu k obviněnému splnit preventivní i represivní funkci.