0 OINS 111/2022

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o údaje o účastníkovi , o odpovědnosti za přestupky (dále jen„ přestupkový zákon“) a řízení o nich, tento příkaz:

I. Obviněný [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [číslo] [obec], [IČO], znalec v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, a v oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné a stavby průmyslové (dále jen„ obviněný“) <b>je vinen</b> tím, že ačkoliv byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 (dále také jako„ soud“) č.j. 9 C 310/2018-174 ze dne 29. 3. 2021, ustanoven jako znalec v uvedeném řízení a byla mu uložena povinnost vypracovat znalecký posudek ve lhůtě do [datum], tak přes opakované urgence soudu znalecký posudek nedodal; <b>tedy</b> v rozporu s § 1 odst. 3 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, nevykonal znaleckou činnost ve stanovené době, <b>čímž spáchal</b> přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech

II. Za přestupek specifikovaný ve výroku I. se obviněnému podle § 39 odst. 2 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ukládá pokuta ve výši 15 000 Kč (slovy: patnáct tisíc korun českých) splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo], [variabilní symbol], [specifický symbol]. <b><i>Postup správního orgánu před zahájením řízení</b></i> 1 Dne [datum] obdrželo ministerstvo podnět soudu, který je materiálně oznámením o podezření ze spáchání přestupku, kterého se měl dopustit obviněný tím, že ve stanovené lhůtě nedodal znalecký posudek v řízení sp. zn. 9 C 310/2018. Spolu s podnětem soud doložil usnesení ze dne [datum] a [datum], jimiž soud obviněnému uložil pořádkové pokuty ve výši 5.000 Kč, tedy celkem 10.000 Kč. <b><i>Skutkový stav</b></i> 2 Obviněný má oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, a oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné a stavby průmyslové 3 Přezkoumáním dokumentů uvedených výše pod bodem 3 byl zjištěn níže uvedený skutkový stav: 4 Obviněný byl ustanoven k vypracování znaleckého posudku usnesením soudu, č. j. 9 C 310/2018-174 ze dne 29.3.2021, které bylo doplněno usnesením č. j. 9 C 310/2018-178 ze dne 12.7.2021 o další otázku. Lhůta pro vypracování posudku byla obviněnému stanovena do [datum]. Na žádost obviněného byla posléze prodloužena nejprve do [datum], poté do [datum] a nakonec do [datum]. 5 Obviněný ve stanovené lhůtě ani v dodatečných lhůtách posudek nedodal. 6 Obviněnému byly usneseními ze [datum] a [datum] uloženy pořádkové pokuty ve výši 5.000 Kč, tedy celkem 10.000 Kč. 7 Soud se obviněného naposledy pokusil kontaktovat dne [datum], avšak dle sdělení soudu již obviněný na tuto urgenci nereagoval. <b><i>Právní posouzení</b></i> 8 Podle § 1 odst. 3 znaleckého zákona:„ Znalec je povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době.“ 9 Podle § 39 odst. 1 písm. b) znaleckého zákona:„ Znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav se dopustí přestupku tím, že nevykoná znaleckou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně.“ 10 Podle §39 odst. 2, písm. c) znaleckého zákona:„ Za přestupek se uloží pokuta do 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c), e), g), h) nebo j).“ 11 Podle § 5 přestupkového zákona:„ Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky.“ 12 Ministerstvo zkoumalo, zda výše popsaný skutkový stav naplnil formální a materiální znaky přestupku. 13 Společenskou škodlivost činu je třeba hodnotit s ohledem na účel znaleckého zákona, kterým je řádný výkon znalecké činnost. Zákonná regulace znalecké činnosti má být zárukou, že znalecké posudky budou příjemcům dodány řádně a včas, tedy budou nejen vykazovat vysokou míru odbornosti, ale také budou dodány v době, kdy to příjemce potřebuje. Opožděné podání znaleckého posudku vede k průtahům v řízení, které účastníkům neodůvodněně prodlužují nejistotu ohledně výsledku řízení. Pozdní podání znaleckého posudku nebo dokonce jeho nedodání poškozuje zákonem chráněný zájem na rychlé a efektivní ochraně práv v občanském soudním řízení, jak stanoví § 6 občanského soudního řádu. 14 Jestliže znalec nedodá posudek včas, jak je jeho povinností, poškozuje výše uvedený právem chráněný zájem a ohrožuje důvěru ve znaleckou činnost jako takovou. Nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by v daném případě vyloučily, že naplnění formálních znaků přestupku ohrozilo výše uvedený chráněný zájem. <b><i>Uložení trestu</b></i> 15 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 s. ř. může správní orgán vydat příkaz, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. 16 Protože ministerstvo považuje skutkové zjištění za dostatečné, přistoupilo k rozhodnutí formou příkazu. 17 Za přestupek podle § 39, odst. 1 písm. b) lze uložit pokutu až do výše 500.000 Kč. 18 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze podnikatelské činnosti podnikající fyzické osoby. 19 Povaha a závažnost přestupku odpovídá významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem je v projednávané věci společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti. V konkrétním případě obviněný nedodal posudek vůbec více než jeden rok po první stanovené lhůtě a způsobil tak značné průtahy v řízení. 20 Za okolnost, která zvyšuje závažnost přestupku, ministerstvo v daném případě považuje skutečnost, že obviněný znalecký posudek nedodal nejen v první lhůtě, ale následně ani v dalších lhůtách, které mu byly prodlouženy na jeho vlastní žádost, načež přestal se soudem komunikovat úplně. 21 Ministerstvo s ohledem na závažnost spáchaného přestupku, jakož i další výše uvedené skutečnosti, uložilo pokutu na dolní hranici zákonné sazby. Uložený trest ministerstvo považuje za přiměřený spáchanému přestupku a okolnostem případu. Zároveň má ministerstvo za to, že uložená pokuta naplní represivní i preventivní funkce trestu.