0 OINS 115/2022

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, k vedení řízení o přestupku podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodlo I. Za přestupek podle § 25a odst. 1 písm. a) zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících (dále jen„ ZZT“) a za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“), z jejichž spáchání byl shledán vinným znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] (dále jen„ obviněný“), se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO], rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. 5. 2023, č. j. [spisová značka], jehož výrok o vině I. byl potvrzen rozhodnutím ministra spravedlnosti o rozkladu ze dne 8. 9. 2023, č. j. [spisová značka], jenž nabylo právní moci dne [datum], a kterých se obviněný dopustil tím, (i) že dne [datum] vyhotovil posudek č. 1962 [číslo], ve kterém stanovil cenu věcného břemene spočívajícího v omezení vlastnického práva k části pozemku par. [číslo] v katastrálním území [obec], obec Plzeň, okres [okres], o výměře 140 m2 (z celkové výměry 535 m2), přitom: a) při výpočtu obvyklé ceny stanovil míru omezení vlastnického práva na 100 % a tuto míru následně použil při výpočtech, takže ovlivnila konečnou výši ceny, přitom v posudku neuvedl, z jakého důvodu míru omezení vlastnického práva stanovil právě v této maximální výši; b) pro účely stanovení ročního užitku vyšel z cen za parkování osobních automobilů, ačkoliv předmětem ocenění bylo věcné břemeno odpovídající služebnosti cesty a stezky a pozemek, k němuž se věcné břemeno váže, nelze využívat k parkování; zároveň výše sjednaných nájemných, které použil k výpočtu ročního užitku, v posudku prokazatelně nedoložil, když neuvedl, z jakého zdroje je získal a jakého jsou data, takže jsou tyto údaje nepřezkoumatelné; c) obvyklou cenu určil na základě srovnávacího vzorku, do kterého zahrnul cenu pozemku o rozloze 3232 m2, což je rozloha více než dvacetkrát větší než rozloha pozemku oceňovaného, tudíž obviněný neporovnával majetek srovnatelný, aniž by tento postup odůvodnil; d) při srovnávací analýze upravil všechny tři srovnávací vzorky, které jsou prodeji z roku 2019, koeficientem„ K1 Redukce pramene ceny“ ve výši 1,05 %, což odpovídá meziročnímu nárůstu ceny 5 %, přitom neodůvodnil, proč zvolil koeficient v této výši, která neodpovídá meziročnímu nárůstu cen, jenž byl podle veřejně dostupných informací vyšší; e) pro určení ceny obvyklé použil namísto obvyklého nájemného nájemné simulované, aniž by tento postup odůvodnil; f) vyslovil závěr, že cena obvyklá věcného břemene je 615 000 Kč, přitom z posudku není zřejmé, proč právě tuto cenu prohlásil za cenu obvyklou; (i) a tím, že obviněný dne [datum] vyhotovil posudek [číslo] 2022, ve kterém stanovil výši náhrady za omezení vlastnického práva zřízením služebnosti cesty a stezky na dobu neurčitou, a to k části pozemku par. [číslo] v katastrálním území [obec], obec Plzeň, okres [okres], o výměře 140 m2 (z celkové výměry 535 m2), přitom: a) při výpočtu obvyklé ceny stanovil míru omezení vlastnického práva na 92 % a tuto míru následně použil při výpočtech, takže ovlivnila konečnou výši ceny, přitom v posudku neuvedl, z jakého důvodu míru omezení vlastnického práva stanovil právě v této výši, a zda po zatížení věcným břemenem povinní budou, nebo nebudou využívat pozemek společně s oprávněnými; b) při stanovení ročního užitku vyšel z cen za pronájem parkovacích stání a garáží, ačkoliv předmětem ocenění bylo věcné břemeno odpovídající služebnosti cesty a stezky a pozemek, k němuž se věcné břemeno vztahuje, nelze využít k parkování, zároveň výše sjednaných nájemných, které použil k výpočtu ročního užitku, v posudku prokazatelně nedoložil, když neuvedl, z jakého zdroje je získal a jakého jsou data, takže jsou tyto údaje nepřezkoumatelné; se obviněnému podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ ve spojení s § 41 odst. odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ukládá úhrnný trest pokuty ve výši 36 500 Kč (slovy: třicet šest tisíc pět set korun českých), která je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol]. <b>1. Průběh správního řízení významný pro nové rozhodnutí</b> <b><i>Rozhodnutí orgánu I. stupně</b></i> 1 Dne [datum] byl výrokem I. rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ nebo„ správní orgán I. stupně“) č. j. [spisová značka] obviněný shledán vinným z přestupku podle § 25a odst. 1 písm. a) ZZT, kterého se dopustil jednáním popsaným ve výroku I bodě (i) tohoto rozhodnutí a z přestupku podle § 39 odst. 1 psím. b) ZnalZ, kterého se obviněný dopustil jednáním popsaným ve výroku I bodě (ii) tohoto rozhodnutí. Za výše uvedené přestupky uložil správní orgán I. stupně obviněnému výrokem II. téhož rozhodnutí podle § 25a odst. 3 ZZT ve spojení s § 41 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízeních o nich, úhrnný trest pokuty ve výši 25 000 Kč. 1 Výrokem III. téhož rozhodnutí byla obviněnému uložena povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou 1000 Kč, podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízeních o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“), a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení. <b><i>Rozklad</b></i> 3 Obviněný proti rozhodnutí č. j. [spisová značka] podal rozklad, o kterém rozhodl ministr spravedlnosti rozhodnutím dne 8. 9. 2023, č. j. [spisová značka], kterým zrušil výrok II. rozhodnutí orgánu prvního stupně o úhrnném trestu, neboť správní orgán I. stupně uložil trest v rozporu s § 41 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, když uložil úhrnný trest podle právní úpravy pro pachatele příznivější podle § 2 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky. 4 Ministr spravedlnosti vrátil věc v tomto rozsahu správnímu orgánu I. stupně k novému projednání a uložil mu, aby se při svém rozhodování řídil § 41 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a uložil správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. 5 Rozklad byl ve zbytku zamítnut, přičemž výrok I. a III. napadeného rozhodnutí č. j. [spisová značka] o vině a o povinnosti nahradit náklady správního řízení nabyly právní moci. <b><i>Vyrozumění obviněného a výzva k vyjádření podle § 36 odst. 3 správního řádu</b></i> 6 Přípisem ze dne 13. 10. 2023, č. j. [jednací číslo MSP], doručeným obviněnému dne [datum], správní orgán I. stupně obviněného vyrozuměl, že byly shromážděny podklady pro rozhodnutí v řízení, a poskytl mu podle § 36 odst. 3 správního řádu možnost se k nim vyjádřit. Obviněný se ve stanovené lhůtě k podkladům pro rozhodnutí nevyjádřil. <b><i>[příjmení] rozhodnutí o uložení trestu</b></i> 7 V návaznosti na výše uvedené ministerstvo vydává nové rozhodnutí o uložení trestu za přestupky specifikované ve výroku tohoto rozhodnutí, ze kterých byl obviněný uznán vinným rozhodnutím č. j. [spisová značka], přičemž při ukládání trestu reflektuje názor orgánu II. stupně ve smyslu § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu a ukládá úhrnný trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. <b>2. Stanovení sankce</b> <i>Relevantní právní úprava</i> 8 Podle § 41 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek závažnější. 9 Podle § 25a odst. 3 ZZT lze za přestupek podle § 25a odst. 1 písm. a) ZZT uložit pokutu do 100 000 Kč. 10 Podle § 39 odst. 2 odst. c) ZnalZ se za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ uloží pokuta do 500 000 Kč. 11 Přestupky, kterých se obviněný dopustil, mají stejnou závažnost a rozdílné sazby jsou pouze důsledkem nové právní úpravy. Z porovnání maximální zákonné sazby dle § 25a odst. 3 ZZT (100 000 Kč) a § 39 odst. 2 odst. c) ZnalZ (500 000 Kč) je patrné, že pozdější právní úprava je pro pachatele méně příznivá, tedy přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ je oproti přestupku podle § 25a odst. 1 písm. a) ZZT přísněji trestným. Správní orgán I. stupně tedy v souladu se závazným právním názorem nadřízeného správního orgánu ukládá úhrnný trest podle § 39 odst. 2 odst. c) ZnalZ, jakožto ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný v souladu s § 41 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky. 12 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry se přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti obviněného jakožto podnikající fyzické osoby. <b><i>Povaha a závažnost přestupku</b></i> 13 Přestupky, kterých se obviněný dopustil, hodnotí správní orgán I. stupně obecně jako závažné. Skutečnost, že i zákonodárce považoval tyto přestupky za závažné, se odráží v maximální výši pokuty, která se za tento přestupek uloží (500 000 Kč). 14 Povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen (§ 38 zákona o odpovědnosti za přestupky). V této souvislosti správní orgán I. stupně konstatuje, že chráněným zájmem v projednávané věci je především společenský zájem na spravedlivém rozhodování orgánů veřejné moci. Znalecká činnost, která je podkladem pro rozhodnutí státních orgánů, musí být nestranná a odborná, jinak je ohroženo spravedlivé rozhodování. Chráněným zájmem v užším smyslu je tedy společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti. V projednávané věci byl znalecký posudek vyžádán za účelem stanovení náhrady za zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu. Konkrétně chráněným zájmem je tedy nejen poskytnutí spravedlivé náhrady majitelům pozemků zatížených věcným břemenem, ale také zájem na účelném nakládání s veřejnými prostředky. V daném případě jsou oba posudky v podstatných parametrech nepřezkoumatelné (použitá data o ceně nájmů), zároveň non lege artis (stanovení ročního užitku na základě pozemků s jiným účelem využití). Okolnost, že podané posudky vykazují vícero chyb, kdy každá z nich je sama o sobě porušením odborné péče, zvyšuje závažnost spáchaného přestupku. 15 Obviněný porušením odborné péče znalce, zatížil znalecké posudky vadou nepřezkoumatelnosti a jejich závěry řádně neodůvodnil, čímž vyvolal pochybnosti o jejich správnosti a oslabil váhu institutu znaleckého posudku jako takového. Následkem protiprávního jednání obviněného bylo ztížení výkonu státní správy a ohrožení veřejného majetku. <b><i>Přitěžující a polehčující okolnosti</b></i> 16 Jako k přitěžující okolnosti správní orgán I. stupně přihlédl k tomu, že obviněný spáchal přestupek ve vícečinném souběhu s přestupkem podle § 25a odst. 1 písm. a) zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Skutečnost, že obviněný nebyl v minulosti trestán, nepovažuje správní orgán I. stupně v souladu se svou správní praxí za polehčující okolnost; naopak recidivu by považoval za okolnost přitěžující. 17 Předchozí úhrnný trest byl obviněnému uložen podle § 25a odst. 3 ZZT a představoval jednu čtvrtinu zákonné sazby. Správní orgán prvního stupně uložil úhrnný trest v dolní desetině zákonné sazby podle § 39 odst. písm. c) ZnalZ, neboť přitěžující okolnost, chráněný zájem a závažnost spáchaných přestupků zůstala neměnná, přičemž výše uloženého trestu musí setrvat přiměřená jednání pachatele. 18 Správní orgán při ukládání trestu zohlednil i aktuální hodnotu peněz. Takže zatímco původně uloženou pokutu 25 000 Kč odpovídající jedné čtvrtině zákonné sazby a představující 62 % průměrné hrubé měsíční mzdy (stanovené Českým statistickým úřadem pro rok 2022 na částku 40 353 Kč), považoval správní orgán za přiměřený trest odpovídající závažnosti spáchaného přestupku, který je způsobilý splnit vůči pachateli preventivní i represivní účinky, tak částku 125 000 Kč odpovídající jedné čtvrtině současné maximální sazby a představující přibližně 310 % hrubé měsíční mzdy, považuje správní orgán za trest příliš přísný a neodpovídající současné správní praxi. Zachování poměrné výše trestu ve vztahu k maximální sazbě s ohledem na hodnotu peněz v době, kdy je trest ukládán, nepovažoval správní orgán v daném případě za spravedlivé. Proto správní orgán uložil pokutu ve výši 36 500 Kč (blíže viz odst. 20). <b><i>Povaha podnikatelské činnosti a majetkové poměry</b></i> 19 K povaze podnikatelské činnosti obviněného správní orgán I. stupně uvádí, že je profesionálním soudním znalcem v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady. Znaleckou činnost vykonává za účelem podnikání a k této činnosti mu bylo přiděleno státem garantované oprávnění. Obviněný by měl znát předpisy upravující znaleckou činnost a dodržovat povinnosti z nich vyplývající. 20 Správní orgán I. stupně se zabýval i tím, zda uložená pokuta nemůže být s ohledem na majetkové poměry obviněného likvidační. Za tímto účelem ministerstvo porovnalo uložený trest s aktuální průměrnou měsíční mzdou. Podle údajů Českého statistického úřadu činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda v roce 2022 částku 40 353 Kč. Uložený trest představuje přibližně 90 % této průměrné měsíční mzdy, tudíž nemůže být pro obviněného, jehož příjmy jsou odhadem správního orgánu vzhledem k jeho profesní činnosti nadprůměrné, likvidační. Správní orgán I. stupně pokutu zároveň považuje za přiměřený trest odpovídající závažnosti spáchaného přestupku, povaze činnosti obviněného i jeho majetkovým poměrům. 21 Správní orgán má za to, že pokuta ve výši 36 500 Kč odráží závažnost spáchaného přestupku a odpovídá individuálním poměrům pachatele, a je tudíž způsobilá splnit vůči němu výchovnou i preventivní funkci správního trestu.