0 OINS 12/2021

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán věcně příslušný podle § 36c odst. 1 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve spojení s § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, tento příkaz: [právnická osoba], insolvenční správce, se sídlem [adresa], [IČO], <b>je vinen</b> tím, že jako insolvenční správce v insolvenčním řízení vedeném s dlužníkem [jméno] [jméno], [datum narození], bytem [adresa], pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] u Krajského soudu v Praze, zpeněžil nezajištěný majetek dlužníka tvořený spoluvlastnickým podílem ve výši ½ na parcele [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 243 m2, jehož součástí je stavba [část obce], [adresa], a spoluvlastnickým podílem ve výši 1/2 na pozemku [parcelní číslo], zahrada o výměře 125 m2, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], prodejem mimo dražbu kupní smlouvou ze dne 18. 11. 2018, bez předchozího souhlasu insolvenčního soudu, jenž v předmětném insolvenčním řízení zároveň vykonával působnost věřitelského výboru, <b>tedy</b> závažným způsobem porušil povinnost stanovenou insolvenčním zákonem, když v rozporu s § 289 odst. 1 ve spojení s § 217 odst. 1, § 36 odst. 1 a § 5 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění účinném do 31. 5. 2019, uskutečnil prodej nezajištěného majetku dlužníka mimo dražbu bez předchozího souhlasu insolvenčního soudu a věřitelského výboru, <b>čímž spáchal</b> přestupek podle § 36b odst. 1 písm. i) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění účinném od 1. 6. 2019. <b>a za to se mu ukládá</b> podle § 36b odst. 4 písm. f) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění účinném od 1. 6. 2019, pokuta ve výši 25 000 Kč (slovy: dvacet pět tisíc korun českých) splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo] [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol]. 1 Ministerstvo spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ nebo„ správní orgán“) vydává tento příkaz v souladu s § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), ve spojení s § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ PřesZ“), jako první úkon v řízení o přestupku podle § 36b odst. 1 písm. i) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění účinném od 1. 6. 2019 (dále jen„ ZIS“), insolvenčního správce [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ obviněný“). <i>Zjištění předcházející vydání příkazu</i> 2 Správní orgán v rámci své úřední činnosti při prověřování podnětu k prošetření postupu obviněného zjistil, že obviněný, jakožto insolvenční správce v insolvenčním řízení vedeném s dlužníkem [jméno] [jméno], [datum narození], bytem [adresa] (dále jen„ dlužník“), pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] (dále též„ insolvenční řízení“) u Krajského soudu v Praze (dále též„ insolvenční soud“), zpeněžil nezajištěný majetek dlužníka tvořený spoluvlastnickým podílem ve výši ½ na parcele [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 243 m2, jehož součástí je stavba [část obce], [adresa], a spoluvlastnickým podílem ve výši 1/2 na pozemku [parcelní číslo], zahrada o výměře 125 m2, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] (dále též„ nemovitý majetek“), prodejem mimo dražbu (srov. § 289 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění účinném do 31. 5. 2019 (dále jen„ IZ“)) kupní smlouvou ze dne 18. 11. 2018, bez předchozího souhlasu insolvenčního soudu, jenž v insolvenčním řízení zároveň vykonával působnost věřitelského výboru. <i>Skutková zjištění</i> 3 Správní orgán má z usnesení insolvenčního soudu ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], za prokázané, že obviněný byl v insolvenčním řízení ustanoven insolvenčním správcem. Tímto usnesením byl také zjištěn úpadek dlužníka a povoleno řešení jeho úpadku oddlužením. 4 Z protokolu o schůzi věřitelů ze dne [datum] (č. l. B-6) má správní orgán za prokázané, že působnost věřitelského výboru v insolvenčním řízení vykonával insolvenční soud. 5 Ze soupisu majetkové podstaty ze dne [datum] (č. l. B-3) má správní orán za prokázané, že do majetkové podstaty dlužníka byl dne [datum], mimo jiné, sepsán nemovitý majetek (viz položky [číslo] soupisu), přičemž tento netvořil předmět zajištění žádné z pohledávek věřitelů přihlášených do insolvenčního řízení. 6 Z usnesení insolvenčního soudu ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], jež nabylo právní moci téhož dne, má správní orgán za prokázané, že tímto bylo schváleno oddlužení dlužníka, a to formou zpeněžení majetkové podstaty. V tomto usnesení insolvenční soud také stanovil, že„ v rámci schváleného způsobu oddlužení bude zpeněžena tato část majetkové podstaty dlužníka:“ a to„ spoluvlastnický podíl ½ na parcele [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 243 m2 jehož součástí je stavba [část obce], [adresa], bydlení, zapsáno na [list vlastnictví], KU [obec] a spoluvlastnický podíl na parcele [parcelní číslo] spoluvlastnického podílu ½ na parcele [parcelní číslo], zahrada o výměře 125 m2 zapsaného na [list vlastnictví], KU [obec]“ (výrok III.), tj. nemovitý majetek. Z odůvodnění tohoto usnesení má správní orgán rovněž za prokázané, že„ do insolvenčního řízení se přihlásili 4 věřitelé s pohledávkami ve výši 336.520,52 Kč“, přičemž„ žádná z dosud přezkoumaných pohledávek není zajištěná“. 7 Ze zprávy o průběhu zpeněžení ze dne [datum] (č. l. B-18) ve spojení se zprávou o průběhu zpeněžení ze dne [datum] (č. l. B-19) má správní orgán za prokázané, že obviněný„ kupní smlouvou ze dne 18. 11. 2018 zpeněžil“ nemovitý majetek„ za částku 600.000 Kč“ s tím, že„ kupní cena byla na účet majetkové podstaty uhrazena před podpisem kupní smlouvy.“ 8 Z usnesení insolvenčního soudu ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], ve spojení s přípisem obviněného ze dne [datum] (č. l. B-31), jenž byl insolvenčnímu soudu doručen dne [datum], má správní orgán za prokázané, že obviněný před zpeněžením nemovitého majetku prodejem mimo dražbu (tj. před 18. 11. 2018)„ nikdy nepožádal soud, a to ani soud v postavení věřitelského orgánu, o souhlas se zpeněžením“ nemovitého majetku mimo dražbu, když o ten požádal právě až přípisem ze dne 4. 6. 2019 (č. l. B-31). Z uvedeného usnesení insolvenčního soudu (č. l. B-29) má správní orgán rovněž za prokázané, že obviněnému byla insolvenčním soudem uložena pořádková pokuta ve výši 10 000 Kč, když tento„ s majetkem dlužníka, který je nezanedbatelné hodnoty (podle znaleckého posudku ½ nemovitostí 825 000 Kč)“, naložil tak,„ že jej zpeněžil, a tedy trvale vyvedl z majetkové podstaty dlužníka, bez souhlasu soudu i v postavení věřitelského orgánu za částku kupní ceny 600 000 Kč“. 9 Z protokolu o jednání ze dne [datum] (č. l. B-60), které insolvenční soud svolal za účelem zjištění průběhu zpeněžování nemovitého majetku a zjištění skutečností potřebných k přijetí (předběžného) závěru o tom, kdo je vlastníkem nemovitého majetku (z důvodu neúčinnosti kupní smlouvy ze dne 18. 11. 2019), má správní orgán za prokázané, že insolvenční soud„ na základě provedeného dokazování“ dospěl k závěru, že obviněný porušil povinnost„ spočívající v tom, že spoluvlastnický podíl dlužníka na nemovitostech v [část obce] byl zpeněžen mimo dražbu bez předchozího souhlasu soudu, za což byla správci uložena pořádková pokuta“ s tím, že„ jiné porušení povinnosti insolvenčního správce v souvislosti se zpeněžováním zjištěno nebylo“. 10 Z usnesení insolvenčního soudu ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], má správní orgán za prokázané, že tento uvedeného dne dodatečně vyslovil„ podle § 289 IZ souhlas s tím, že insolvenční správce [právnická osoba] prodal kupní smlouvou uzavřenou dne 18.11.2018 mimo dražbu“ nemovitý majetek dlužníka. <i>Právní posouzení</i> 11 Podle § 36 odst. 1 ZIS:„ Ministerstvo vykonává dohled nad insolvenčními správci a hostujícími insolvenčními správci.“ 12 Podle § 36 odst. 2 písm. c) ZIS:„ Ministerstvo dohlíží nad tím, zda insolvenční správce a hostující insolvenční správce plní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem.“ 13 Podle § 5 písm. a) IZ:„ Insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů.“ 14 Podle § 36 odst. 1 IZ:„ Insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob.“ 15 Podle § 217 odst. 1 IZ:„ Soupis majetkové podstaty je listinou, do níž se zapisuje majetek náležející do majetkové podstaty. Jakmile dojde k zápisu do soupisu, lze se zapsanými majetkovými hodnotami nakládat jen způsobem stanoveným tímto zákonem“. 16 Podle § 289 odst. 1 IZ:„ Prodej mimo dražbu může insolvenční správce uskutečnit se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Při udělení souhlasu může insolvenční soud stanovit podmínky prodeje. Dokud není souhlas insolvenčním soudem a věřitelským výborem udělen, nenabývá smlouva o prodeji mimo dražbu účinnosti. (…).“ 17 Podle § 36b odst. 1 písm. i) ZIS:„ Insolvenční správce se dopustí přestupku tím, že při výkonu funkce insolvenčního správce závažným způsobem poruší nebo opakovaně porušuje povinnost stanovenou insolvenčním zákonem.“ 18 Podle § 36c odst. 1 ZIS: „Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.“ 19 Správní orgán přistoupil ke kvalifikaci jednání obviněného jako přestupku podle § 36b odst. 1 písm. i) ZIS. Podle § 2 odst. 1 PřesZ se totiž odpovědnost pachatele posuzuje podle pozdějšího zákona, pokud je to po něj příznivější. S ohledem na skutečnost, že skutková podstata přestupku je téměř doslovně shodná, avšak za přestupek podle § 36b odst. 1 písm. i) ZIS ve znění pozdějších předpisů, oproti přestupku podle § 36b odst. 1 písm. k) ZIS ve znění účinném do 31. 5. 2019, není možné uložit sankci zákazu činnosti, má správní orgán za to, že se jedná o úpravu pro obviněného příznivější. Proto správní orgán hodnotil naplnění znaků skutkové podstaty přestupku podle § 36b odst. 1 písm. i) ZIS, ačkoliv byl přestupek spáchán ještě před jeho účinností. 20 Podle § 150 odst. 1 s. ř.:„ Povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení lze uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. (…)“ ¨ 21 Správní orgán dospěl k závěru, že obviněný bez předchozího souhlasu insolvenčního soudu, jenž v insolvenčním řízení zároveň vykonával působnost věřitelského výboru, zpeněžil (nezajištěný) nemovitý majetek dlužníka prodejem mimo dražbu, a to kupní smlouvou ze dne 18. 11. 2018. 22 Obviněný tedy jednáním uvedeným v bodě 21 závažným způsobem porušil povinnost stanovenou insolvenčním zákonem, když v rozporu s § 289 odst. 1 ve spojení s § 217 odst. 1, § 36 odst. 1 a § 5 písm. a) IZ uskutečnil prodej nezajištěného majetku dlužníka mimo dražbu bez předchozího souhlasu insolvenčního soudu a věřitelského výboru (jehož působnost v insolvenčním řízení vykonával insolvenční soud). Závažnost pochybení správní orgán spatřuje zejména ve skutečnosti, že obviněný svým protiprávním jednáním znemožnil insolvenčnímu soudu, jenž v insolvenčním řízení zároveň vykonával působnost věřitelského výboru, dohlédnout na transparentnost a zákonnost zpeněžování nemovitého majetku dlužníka a (případně) stanovit podmínky jeho prodeje. Nelze rovněž přehlédnout, že obviněný uvedeným postupem způsobil průtahy v řízení, čímž nespravedlivě poškodil jak přihlášené věřitele, tak i dlužníka (tito obdrželi plnění s prodlením), jakož i excesivně zatížil insolvenční soud (viz zejm. č. l. B-29 a B-60). <i>Stanovení sankce</i> 23 Podle § 36b odst. 4 písm. f) ZIS:„ Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo i) nebo odstavce 3 písm. f) lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč“ 24 Podle § 37 PřesZ:„ Při určení druhu správního trestu a jeho výměry se přihlédne zejména a) k povaze a závažnosti přestupku, (…) c) k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, (…), g) u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti, (…).“ 25 Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení správního orgánu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností spoluurčujících povahu a závažnost přestupku. 26 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl vůbec způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání a tím jej přimět k respektování právních předpisů. Ukládaný správní trest zároveň nesmí mít pro pachatele likvidační charakter. 27 Při stanovení druhu a výše sankce správní orgán přihlédl k závažnosti sankcionovaného přestupku, jíž se rozumí dopad konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem. Správní orgán konstatuje, že postupem obviněného došlo k porušení právem chráněného zájmu na řádném výkonu činnosti insolvenčních správců skrze porušení povinností, které insolvenčním správcům stanovuje IZ. Závažnost porušení chráněného zájmu správní orgán spatřuje především ve skutečnosti, že se obviněný dopustil jednání, které vzbuzuje důvodné pochybnosti o její důvěryhodnosti a zejména odborné způsobilosti (nerespektování povinnosti nakládat s majetkovou podstatou způsobem stanoveným zákonem), přičemž takový nikoliv řádný výkon činnosti insolvenčním správcem závažně ohrožuje výše uvedený chráněný veřejný zájem. Insolvenční správce jako právní profesionál, jehož stěžejní činnost představuje právě zpeněžování majetku dlužníků, je povinen znát a dodržovat právní předpisy, kterými je při zpeněžování majetku vázán. 28 Správní orgán při úvaze nad volbou druhu správního trestu vyloučil, s ohledem na závažnost projednávaného přestupku, možnost udělit napomenutí, a rozhodl uložit pokutu jako adekvátní formu postihu. 29 S ohledem na skutečnost, že výčet aspektů v § 37 PřesZ, kterými je dána povaha a závažnost přestupku, je demonstrativní, vzal správní orgán též osobu obviněného a jeho vztah k dodržování právních předpisů upravujících výkon činnosti insolvenčního správce a s tím související potenciál obviněného k nápravě. Konkrétně vzal správní orgán, v souladu s recentně uznávanou judikaturou (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky Liberec ze dne 3. května 2013, č. j. 60 A 1/2013-49, publ. pod č. 2912/2013 Sb. NSS, a dále rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 10. 2016, č. j. 2 As 161/2016-52, ze dne 27. 9. 2017, č. j. 1 As 252/2016-48, nebo ze dne 6. 9. 2018, č. j. 7 As 86/2018-38), ve vztahu k osobě obviněného v úvahu, že se jedná o osobu ze strany dohledového orgánu již sankcionovanou: Obviněný byl již správním orgánem postižen za správní delikt podle ZIS ve znění účinném do 30. 6. 2017, když rozhodnutím ze dne 20. 11. 2015, č. j. MSP-45/2015-OSD-SRIS/1, které nabylo právní moci dne 5. 12. 2015, mu byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč za spáchání správního deliktu podle § 36b odst. 1 písm. c) ZIS ve znění účinném do 30. 6. 2017. Obviněný byl rovněž správním orgánem sankcionován za jeden přestupek podle ZIS, když příkazem ze dne 3. 6. 2021, č. j. MSP-5/2021-OINS-SRIS/4, který nabyl právní moci dne 16. 6. 2021, mu byla uložena pokuta ve výši 3 000 Kč za spáchání přestupku § 36b odst. 1 písm. d) ZIS. Z pohledu správního orgánu tak obviněný není osobou, která v dlouhodobém horizontu vykazuje potřebnou míru osobní odpovědnosti ve vztahu k dodržování právních předpisů upravujících výkon činnosti insolvenčního správce. Zároveň je zřejmé, že kýžený výchovný efekt neměly ani pokuty v řádech tisíců korun českých. Ani tyto sankce totiž nevedly obviněného k tomu, aby změnil přístup k dodržování právních předpisů. Obviněný věděl, že činnost insolvenčních správců je předmětem aktivního dohledu ze strany správního orgánu (viz výše uvedená správní řízení), přesto v porušování právních předpisů pokračoval. To se významnou měrou promítá do úvahy správního orgánu o tom, že jiný druh sankce než pokuta ve výměře minimálně několika desítek tisíc korun by na obviněného neměla preventivní účinek. 30 Správní orgán při úvaze nad stanovením výše pokuty přihlédl k povaze a závažnosti spáchaného přestupku a k dalším výše uvedeným okolnostem, a shledal, že pokuta ve výši 25 000 Kč představuje přiměřený správní trest, který je způsobilý plnit vůči obviněnému preventivní a represivní funkci a zároveň i funkci generálně preventivní vůči ostatním subjektům.