0 OINS 120/2022

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“), k vedení řízení o přestupku podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen„ správní řád“), rozhodlo

I. MUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO], znalec v oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví a odvětví zdravotnická odvětví různá, specializace urologie, (dále jen„ obviněný“) <b>je vinen</b> tím, že dne [datum] vypracoval znalecký posudek [číslo] (dále jen„ znalecký posudek“), ve kterém: (i) vyslovil znalecký závěr, že vyšetření žalované v letech 2014 [číslo] byla provedena, vyhodnocena a interpretována řádně, ačkoliv neměl k dispozici obrazové záznamy pořízených sonografických snímků, přičemž absenci tohoto zdroje dat v rozporu s § 28 odst. 5 ZnalZ v posudku neuvedl, přestože se jednalo o skutečnost snižující přesnost znaleckého závěru; (ii) vyslovil znalecký závěr, že a) vyšetření provedená žalovanou v letech 2014 [číslo] byla provedena řádně, b) žalovaná vedla řádně a průkazně zdravotnickou dokumentaci JUDr. [příjmení], c) z dokumentace ve spisu nevyplývá, že by zdravotnická dokumentace byla dodatečně upravována, d) MUDr. [příjmení] při urologických vyšetřeních postupoval lege artis, e) k posouzení postupu MUDr. [příjmení] nebyla potřebná obrazová dokumentace a jeho postup lze posoudit pouze z dodaných ambulantních zpráv, přitom v posudku neuvedl, jak k těmto závěrům došel a o jaké skutečnosti je opřel, čímž učinil znalecký posudek nepřezkoumatelný; (iii) přestože mu Obvodní soud pro Prahu 10 uložil, aby se v posudku vyjádřil ke znaleckému posudku MUDr. [jméno] [příjmení], PhD. ze dne [datum] a znaleckému posudku MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. ze dne [datum], tak zadaný úkol nesplnil ani v posudku neuvedl důvody, pro které tak neučinil; <b>tedy</b> v rozporu s § 1 odst. 3 zákona ZnalZ nevykonal znaleckou činnost s odbornou péčí, <b>čímž spáchal</b> přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech,

II. Za přestupek specifikovaný ve výroku I. se obviněnému podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ ukládá pokuta ve výši 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo] [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol].

III. Podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, je obviněná povinna nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých) splatnou ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo], [variabilní symbol], [specifický symbol]. <b>1. Průběh řízení</b> 1 Dne [datum] byl Ministerstvu spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ nebo„ správní orgán“) doručen podnět, který byl materiálně posouzen jako oznámení o podezření ze spáchání přestupku, kterého se měl obviněný dopustit při vypracování znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum]. Součástí podnětu byl znalecký posudek, vyjádření žalobkyně paní [příjmení] ke znaleckému posudku ze dne [datum], vyjádření znalce k vyjádření žalobkyně [příjmení] ze dne [datum]. 2 Dne [datum] správní orgán doručil obviněnému příkaz č. j. [spisová značka], kterým, jakožto prvním úkonem ve věci v souladu s § 150 odst. 1 správního řádu, z moci úřední zahájil řízení o přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. Písemnost si obviněný vyzvedl prostřednictvím datové schránky dne [datum]. 3 Dne [datum] v zákonné osmidenní lhůtě ministerstvo obdrželo odpor obviněného proti vydanému příkazu, čímž byl příkaz podle § 150 odst. 3 správního řádu zrušen a řízení pokračovalo. V odporu obviněný uvedl námitky, kterými se správní orgán zabývá níže. 4 Obviněný v odporu navrhl jako důkaz zápis z jednání před [název soudu] ze dne [datum] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]; na tomto jednání byl proveden výslech obviněného a obviněný měl zodpovědět doplňující otázky samosoudkyně JUDr. [jméno] [příjmení]. Přípisem ze dne [datum] požádalo ministerstvo [název soudu] o protokol z jednání; protokol obdrželo dne [datum] včetně zvukového záznamu. 5 Přípisem ze dne [datum], doručeným dne [datum], byl obviněný vyrozuměn, že správní orgán shromáždil podklady pro rozhodnutí. Obviněnému byla poskytnuta lhůta pro vyjádření, přičemž obviněný tohoto práva nevyužil. Obviněný nevyužil ani svého práva na nahlédnutí do spisu, přestože o něm byl poučen v rámci vyrozumění o shromáždění podkladů pro rozhodnutí. <b>2. Podklady pro rozhodnutí a dokazování</b> 6 Jako podklad pro rozhodnutí správní orgán použil: výpis ze seznamu znalců (SEZNAT) unesení [název soudu] č.j. [číslo jednací] o ustanovení znalce znalecký posudek vypracovaný obviněným dne [datum] pod [číslo] vyjádření žalobkyně ke znaleckému posudku obviněného ze dne 26. 4. 2021 rámci řízení č.j. [spisová značka] vyjádření obviněného k vyjádření žalované č. l. 183 ze dne [datum] v rámci řízení č.j. [spisová značka] protokol o jednání [název soudu] ze dne [datum], včetně zvukového záznamu <b><i>Výpis ze seznamu znalců (znalecké oprávnění)</b></i> 7 Z Evidence znalců bylo zjištěno, že obviněný má oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví a odvětví zdravotnická odvětví různá, specializace urologie. <b><i>Unesení [název soudu] č.j. [číslo jednací]</b></i> 8 Z výše nadepsaného usnesení bylo zjištěno, že Okresní soud pro [část Prahy] [datum] ustanovil obviněného k podání znaleckého posudku v řízení, v němž se žalobkyně [příjmení] domáhala po žalovaném, společnosti [právnická osoba], zaplacení částky 700 000 Kč s příslušenstvím. Obviněnému byl zadán úkol posoudit správnost dvou předchozích znaleckých posudků (MUDr. [jméno] [příjmení], PhD. ze dne [datum] a znaleckému posudku MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. ze dne [datum]) a dále zodpovědět zda: 1) Byla vyšetření žalovanou v roce 2014 [číslo] řádně provedena, popsána a vyhodnocena? 2) Žalovaná vedla řádně a průkazně zdravotnickou dokumentaci? 3) Zdravotnická dokumentace byla dodatečně žalovanou upravována nezákonným způsobem? 4) Byl postup MUDr. [příjmení] v souvislosti s vyšetřeními JUDr. [příjmení] lege artis? 5) Pro případ, že by bylo konstatováno, že postup MUDr. [příjmení] byl lege artis, je možné, že i kdyby bylo postupováno lege artis, JUDr. [příjmení] by i přesto zemřel? 6) Bylo v době posledního vyšetření MUDr. [příjmení] konaného dne [datum] možné nádor s jistotou či pravděpodobností blížící se jistotě diagnostikovat, když se jej nepodařilo diagnostikovat ani při ultrazvukovém vyšetření na specializovaném radiodiagnostickém oddělení polikliniky [příjmení], konaném dne [datum], tj. 5 měsíců po posledním vyšetření u žalované? 7) Je pro určení toho, zda byl postup MUDr. [příjmení] lege artis, nezbytná obrazová dokumentace, nebo je možné správnost postupu posoudit i na základě předložené komplexní písemné zdravotnické dokumentace? 8) Jaký vliv na posouzení postupu MUDr. [příjmení] má výsledek histologického vyšetření, které určilo charakter nádoru a jeho chování, tj. informace, že se jednalo o nejagresivnější typ nádoru? 9) Podle propouštěcí zprávy zemřel JUDr. [příjmení] na sepsi neznámého původu, s jakou mírou pravděpodobnosti (pokud vůbec) lze tvrdit, že příčinou smrti bylo nádorové onemocnění <b><i>Znalecký posudek obviněného [číslo]</b></i> 9 Posouzením znaleckého posudku bylo zjištěno následující: 10 Posudek je datován [datum]. Na str. [číslo] znaleckého posudku obviněný uvádí zdroj dat (kapitola 1.

3. Podklady pro vypracování posudku). Hlavním použitým zdrojem dat byl spis sp. zn. [spisová značka], z něhož obviněný použil zdravotnickou dokumentaci pacienta vedenou ošetřujícím lékařem od [datum], CT vyšetření z [nemocnice] na Homolce ze dne [datum], histologické vyšetření po operaci ze dne [datum] (zdravotnické zařízení neuvedeno), propouštěcí zprávu z Onkologické kliniky VFN ze dne [datum], sonografické vyšetření ze dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] (zdravotnické zařízení neuvedeno). Dalším v posudku uvedeným zdrojem dat jsou 4 znalecké posudky jiných lékařů. 11 Dalšími podklady, které si obviněný pro vypracování posudku vyžádal, jsou: operační protokol z [nemocnice] na Homolce ze dne [datum], Popis PET CT z [nemocnice] na Homolce ze dne [datum], ambulantní zprávy z onkologie VFN ze dnů [datum], [datum] a [datum] (str. [číslo] znaleckého posudku). 12 Jaké informace obviněný z jednotlivých podkladů získal a jak s nimi dále pracoval, v posudku uvedeno není. 13 Nález posudku tvoří kapitola 1.

4. Výpis ze spisu. Obviněný v jednom odstavci shrnuje léčbu posuzovaného pacienta od roku 2005 do jeho úmrtí v roce 2018. Odvolává se na data ze spisu, neuvádí, z jakých konkrétních zdrojů informace, se kterými pracuje, pocházejí. Neuvádí, zda při zkoumání vycházel přímo z obrazových materiálů (obrazové záznamy sonografických vyšetření), nebo z jejich slovních popisů. 14 Kapitola 2 nazvaná posudek obsahuje podkapitolu 2. 1.„ Vlastní shrnutí z pohledu znalce“ a podkapitolu 2. 2.„ Výčet otázek a jejich následné odpovědi“. 15 Podkapitola 2. 1.„ Vlastní shrnutí z pohledu znalce“ čítá dva odstavce, ve kterých obviněný shrnuje vybraná vyšetření provedená na pacientovi JUDr. [příjmení] a popisuje průběh jeho onemocnění. Následuje výčet otázek a odpovědi na ně. Odůvodnění odpovědí absentuje. <b><i>Vyjádření žalobkyně ke znaleckému posudku ze dne [datum] v rámci řízení č.j. [spisová značka]</b></i> 16 Dne [datum] se žalobkyně k vypracovanému znaleckému posudku vyjádřila podáním adresovaným [název soudu]. Ve vyjádření namítala, že obviněný neměl při vypracování posudku k dispozici obrazové záznamy sonografických vyšetření ze dne [datum] a [datum], takže hodnotil způsob, jakým lékař popsal a vyhodnotil sonografická vyšetření, aniž by obrazové záznamy z těchto vyšetření viděl. Dále namítala, že obviněný v posudku hodnotil zdravotnickou dokumentaci jako řádně vedenou, ačkoliv měl k dispozici pouze její část založenou v soudním spise. <b><i>Znalecké vyjádření k vyjádření žalované č.l. 183 v rámci řízení č.j. [spisová značka]</b></i> 17 Soud obviněnému uložil vyjádřit se k námitkám žalobkyně, což obviněný učinil dokumentem ze dne [datum] nazvaným„ Znalecký vyjádření k vyjádření žalobkyně č. l. 183“ (dále jen„ vyjádření“). V tomto dokumentu adresovaném soudu obviněný cituje zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a vyhlášku č. 98/2012 Sb. o zdravotnické dokumentaci a následně bez odůvodnění uzavírá, že: -) Žalovaná dle tohoto zákona správně vedla a uchovávala zdravotnickou dokumentaci. -) Vyšetření byla zapsána v dokumentaci a řádně kódována kódem pro pojišťovny, tudíž byla řádně provedena. Z toho obviněný dovozuje, že i bez obrazového záznamu sonografického vyšetření lze konstatovat, že vyšetření proběhlo řádně. -) Lékař, který vyšetření prováděl, má udělenou licenci na výkon ambulantního specialisty od Lékařské komory, splňuje tedy kompletní lékařské vzdělání, proto je jisté, že sonografické vyšetření bylo správně vyhodnoceno. -) V dokumentaci jsou vyšetření ze dne [datum], [datum], [datum] zaznamenáno, tudíž byla řádně provedena. -) Dle přílohy [číslo] bodu 3 vyhlášky 98/2012 Sb. nemusí být součástí zdravotnické dokumentace obrazový záznam. Sonografický obraz levé ledviny ze dne [datum], [datum], [datum] je popsán v dokumentaci. -) Vyšetření ze dne [datum] je v dokumentaci zaznamenáno, tudíž podle ní bylo řádně provedeno. <b><i>Protokol o jednání soudu ze dne [datum]</b></i> 18 Obviněný při výslechu znalce uvedl, že obrazové záznamy vyšetření neviděl a že vyšel z údajů lékaře, které považoval za pravdivé, protože lékař nechce pacienta poškodit. Konkrétně obviněný uvedl, že:„ Není nikde stanoveno, že musí být obrazová dokumentace. [příjmení] dokumentaci vyžaduje pojišťovna. Je třeba důvěřovat lékaři, který svoji práci provádí poctivě. Obrázky jsem neviděl, ukládat se nemusí. Vychází z pravdivých údajů lékaře. Lékař pacienta nechce poškodit. Lékaři postupovali v pořádku.“ <b>3. Hodnocení důkazů</b> 19 Správní orgán v souladu s ustanovením § 50 odst. 3 správního řádu hodnotil důkazy podle své úvahy, přitom přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Stěžejním důkazem je v daném případě posudek obviněného, který má správní orgán k dispozici. 20 Ministerstvo nejprve řešilo otázku data vypracování znaleckého posudku. Znalecký posudek je datován [datum], ale usnesení o ustanovení znalce je ze dne [datum], tedy po datu [datum]. Z uvedeného ministerstvo dovodilo, že obviněný se dopustil chyby v psaní a zaměnil letopočty ([číslo] namísto 2021) a posudek byl vypracován dne [datum]. Tento úsudek potvrzuje vyjádření obviněného, v němž na str. 2 uvádí, že znalecký posudek vypracoval dne [datum]. Opětovně tuto skutečnost potvrdil na straně [číslo] svého odporu. 21 Z obsahu posudku považuje ministerstvo za prokázané, že obviněný: (i) Vyslovil znalecký závěr, že vyšetření v letech 2014 [číslo] byla provedena, vyhodnocena a interpretována řádně. Dále je z posudku prokázáno, že obviněný v posudku neuvedl, že neměl k dispozici obrazové záznamy ze sonografických vyšetření a že při zpracování posudku vycházel jen ze slovního popisu provedených vyšetření (ze zpráv). (ii) Vyslovil znalecký závěr, že: a) vyšetření provedená žalovanou v letech 2014 [číslo] byla provedena řádně, b) žalovaná vedla řádně a průkazně zdravotnickou dokumentaci JUDr. [příjmení], c) z dokumentace ve spisu nevyplývá, že by zdravotnická dokumentace byla dodatečně upravována, d) MUDr. [příjmení] při urologických vyšetřeních postupoval lege artis, e) k posouzení postupu MUDr. [příjmení] nebyla potřebná obrazová dokumentace a jeho postup lze posoudit pouze z dodaných ambulantních zpráv. Vyslovené závěry obviněný v posudku neodůvodnil; neuvedl, z jakých dat při zpracování posudku vycházel, odkud data získal, jak získaná data odborně posoudil. (iii) Obviněný se ve znaleckém posudku nevyjádřil ke znaleckému posudku MUDr. [jméno] [příjmení], PhD. ze dne [datum] a znaleckému posudku MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. ze dne [datum]. Uvedené posudky zmínil v posudku ve výčtu podkladů, obsah posudků a jejich závěry ve znaleckém posudku obviněného uvedeny nejsou. Obviněný v posudku neuvedl, proč se k těmto posudkům nevyjádřil. 22 Usnesení [název soudu] ze dne 25. 8. 2020, č. j. [číslo jednací] dokládá, že soud obviněnému zadal vyjádřit se ke dvěma předchozím znaleckým posudkům (MUDr. [jméno] [příjmení], PhD. ze dne [datum] a znaleckému posudku MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. ze dne [datum]). 23 Zjištěný skutkový stav obviněný v řízení nerozporoval. Protokol o jednání, který obviněný doporučil jako důkaz, potvrzuje, že obviněný při zpracování posudku neměl obrazové záznamy sonografických vyšetření. Dále z protokolu plyne, že obviněný presumoval správnost lékařských záznamů, a to na základě domněnky, že lékař nechce pacientovi uškodit. <b>4. Právní posouzení</b> <b><i>Naplnění znaků přestupku</b></i> 24 Správní orgán se dále zabýval tím, zda jednání obviněného popsané výše ve výroku rozhodnutí naplnilo formální a materiální znaky přestupku. 25 Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona č. 205/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky). 26 Ustanovení § 1 odst. 3 ZnalZ stanoví, že znalci jsou povinni vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí. Pokud tuto povinnost poruší, dopustí se podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ přestupku, za který mu bude podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ uložena pokuta do výše 500 000 Kč. 27 Ustanovení § 1 odst. 3 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech zakotvuje povinnost znalce vykonávat činnost s odbornou péčí. Tato povinnost je konkretizována ve vyhlášce [číslo] kde je v hlavě čtvrté popsán postup při zpracování posudku. 28 Má-li posudek dávat záruku, že závěry v něm uvedené jsou správné, musí znalec provést sérii kroků, kdy nejprve vybere zdroj dat (např. konkrétní zdravotnickou dokumentaci), poté z vybraných zdrojů získá konkrétní data (např. údaje o diagnóze, léčbě, vývoji nemoci), případně si data sám vytvoří (např. vyšetřením). V posudku musí uvést, jaká data sebral a/nebo vytvořil a tato data musí následně zpracovat a analyzovat. Získané výsledky musí interpretovat a teprve poté může vyslovit odborný závěr. 29 Výše uvedený postup musí v posudku zaznamenat; pokud tak neučiní, posudek není přezkoumatelný. Přezkoumatelnost ve smyslu zpětné rekonstrukce myšlenkových pochodů znalce, jež vyústily ve vyslovení závěru, není možná bez toho, aniž aby znalec v posudku zachytil všechny své kroky a úvahy. Proto ustanovení § 42 vyhlášky [číslo] stanoví, že znalecký posudek musí úplně a srozumitelně zachytit postup, kterým znalec zpracoval znalecký posudek, včetně použitých metod a odůvodnění jejich použití. Ačkoliv se tedy metody použité při zpracování posudku budou případ od případu lišit, a to zvláště s ohledem na obor a odvětví, v rámci kterého je posudek zpracován, znalec musí vždy postupovat v krocích popsaných v § 52 vyhlášky č. 503/2020 Sb. a tyto kroky musí popsat způsobem uvedeným v § 41 téže vyhlášky. Pokud znalec nedodržuje postup stanovený vyhláškou a v důsledku toho vytvoří posudek, který je nepřezkoumatelný, postupuje bez náležité odborné péče, která je od znalců očekávána. <i>Vyslovení jednoznačného závěru při absenci obrazových záznamů (bod i)</i> 30 Úkolem obviněného bylo zjistit, zda lékařská vyšetření byla provedena, popsána a vyhodnocena řádně. Obviněný neměl obrazové záznamy sonografických záznamů, proto vyslovil závěr o postupu lékaře na základě lékařských zpráv. Obviněný mohl vyslovit závěr na základě lékařských zpráv, avšak bylo jeho povinností v posudku jednoznačně uvést, že neviděl obrazové záznamy provedených vyšetření a že tato skutečnost snižuje přesnost jeho závěru, jak je mu ukládá § 28 odst. 5 ZnalZ. Lékařské zprávy vzniklé na základě obrazovaného záznamu jsou zprostředkovaným zdrojem dat a z podstaty věci vyplývá, že lékařský záznam mohl obsahovat pochybení či zkreslení. Je rozdíl, jestli obviněný vyslovil závěr na základě sonografického snímku, který viděl, nebo na základě popisu snímku, aniž by snímek viděl. 31 Bylo povinností obviněného tuto relevantní informaci v posudku uvést a upozornit, že tato skutečnost snižuje přesnost jeho závěru. Protože pokud obviněný sám snímek neviděl, nemůže zaručit, že zpráva, kterou viděl, tomuto snímku odpovídá. Předpoklad obviněného, že lékař, který má licenci na výkon ambulantního specialisty, musel vyhodnotit nález správně (srov. str. 5 vyjádření obviněného ze dne [datum]), je nejen nepodložený, ale také zjevně nepřípustný. Tato domněnka„ lékařské neomylnosti“ by ve svém důsledku znamenala, že lékařská vyšetření popsána v lékařské zprávě kvalifikovaným lékařem jsou vždy správná. <i>Nepřezkoumatelnost vyslovených závěrů (bod ii)</i> 32 Další pochybení obviněného pak správní orgán spatřuje v tom, že obviněný závěry, které v posudku vyslovil, dostatečně neodůvodnil. Jak bylo uvedeno výše pod bodem 28 a 29, znalec musí dodržet stanovený postup, aby bylo možné zpětně rekonstruovat, jak došel k závěrům, které vyslovil. 33 Konkrétně při vypracování otázek [číslo] obviněný své závěry ničím nepodložil a ani neuvedl, o jaké úvahy je opřel. Při odpovědi na otázku [číslo] obviněný odkazuje na dokumentaci dostupnou ze spisu, aniž by uvedl, o jakou konkrétní dokumentaci se jedná, přičemž uvádí, že tato dokumentace měla všechny správné náležitosti, aniž by uvedl, co je těmito náležitostmi myšleno. 34 Při zodpovězení otázky [číslo] obviněný zadanou otázku toliko převedl do způsobu oznamovacího. Vyslovil závěr, že vedená zdravotnická dokumentace byla řádně vedená a nebyla dodatečně upravovaná, ale v posudku chybí jakýkoliv nález potvrzující toto tvrzení, takže závěr má podobu ničím nepodloženého tvrzení. 35 V odpovědi na otázku [číslo] obviněný odkázal na podkapitolu 2.1 znaleckého posudku, kde má být popsán znalecký rozbor a závěr. Ačkoliv znalecký posudek obsahuje část nazvanou„ Vlastní shrnutí případu z pohledu znalce“ o dvou odstavcích, nelze mít za to, že by v tomto shrnutí bylo možné nalézt argumentační oporu pro jakoukoliv z odpovědí na otázky [číslo]. Jedná se primárně o přepsání stavu, který obviněný dovozuje z jemu dostupných podkladů v části znaleckého posudku s názvem„ Výpis ze spisu“. Interpretace se týká zdravotního stavu pacienta, nikoliv vedení dokumentace, k níž směřují otázky [číslo]. Nad rámec uvedeného není patrné, o které konkrétní podklady se jednotlivé lékařské závěry obviněného opírají. K odpovědi na otázku 4 lze toliko dodat, že jméno MUDr. [příjmení] se v podkapitole 2.1. neobjevuje. 36 Konečně v odpovědi na otázku [číslo] obviněný uzavírá, že k posouzení postupu pana MUDr. [příjmení] není nezbytná obrazová dokumentace, neboť postup lze posoudit pouze z dodaných ambulantních zpráv. Aniž by správní orgán řešil otázku, zda obrazové záznamy měly, nebo neměly být součástí zdravotnické dokumentace, je zřejmé, že byly pro posouzení dané otázky relevantní, přičemž ve znaleckém posudku absentuje odůvodnění odpovědi na otázku [číslo] tedy důvod, proč obrazové záznamy nejsou zapotřebí. <i>Nesplnění znaleckého úkolu (bod iii)</i> 37 Přestože soud obviněnému zadal vyjádřit se k posudkům jiných dvou znalců, obviněný tak v posudku neučinil, čímž nesplnil znalecký úkol. V posudku obviněný zmínil posudky lékařů MUDr. [jméno] [příjmení], PhD. a MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. v zadání úkolu, ale dále v posudku se k těmto posudkům nevyjádřil; taktéž neuvedl důvody, pro které se těmito posudky nezabýval a nevzal je v potaz. <i>Závěr právního posouzení</i> 38 Na základě výše uvedeného došlo ministerstvo k závěru, že obviněný při vypracování znaleckého posudku postupoval bez náležité odborné péče, čímž porušil § 1 odst. 3 ZnalZ a naplnil formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. Jednání obviněného ohrozilo společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti způsobem nikoliv bagatelním, zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Jednání obviněného tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky. <b><i>Námitky obviněného</b></i> 39 Obviněný v odporu vznesl níže uvedené námitky. <i>Námitka 1 (k vyslovení jednoznačného závěru za absence záznamů zobrazovacích vyšetření)</i> 40 Obviněný s odkazem na stanovisko Radiodiagnostické společnosti ze dne [datum] uvádí důvody, pro které nemusí být záznamy zobrazovacích vyšetření součástí lékařské dokumentace. Z této skutečnosti vyvozuje, že ani ke znaleckému posouzení není tato obrazová dokumentace potřebná, tudíž ani nesnižuje přesnost jeho závěrů. 41 Jak je rozvedeno výše, obviněnému není kladena za vinu absence obrazových záznamů, ale skutečnost, že vyslovil jednoznačný závěr (tedy že byla vyšetření řádně provedena, vyhodnocena a interpretována řádně), ačkoliv mu podklady neumožňovaly takový závěr vyslovit. Je zřejmé, že obviněný při absenci obrazových záznamů nemohl jednoznačně posoudit správnost provedení vyhodnocení a interpretace předmětných vyšetření, neboť takový závěr nutně předpokládá porovnání obrazových záznamů s lékařskou zprávou. Předpokládat a priori, že lékař, který má licenci na výkon ambulantního specialisty, vždy vyhodnotí nález správně, je neopodstatněné. <i>Námitka 2 (k přezkoumatelnosti posudku)</i> 42 Obviněný tvrdí, že posudek je přezkoumatelný, zároveň poukazuje na to, že má být přezkoumatelný výhradně pro znalce stejného oboru. Tvrdí, že sběr dat pro posudek byl dostatečný, jeho úvahy vycházely ze sebraných podkladů, odpovědi vycházely z úvah v celém znaleckém posudku a tyto úvahy jsou ve znaleckém posudku řádně zachyceny. 43 S tvrzením znalce, že posudek má být přezkoumatelný pouze pro odborníky z téhož oboru, správní orgán nesouhlasí a nenalézá pro toto tvrzení oporu v zákoně, judikatuře ani odborné literatuře. Posudek je určen poučeným (středoškolsky vzdělaným) laikům, tedy musí být srozumitelný, transparentní a přezkoumatelný ve vztahu k nim. Jen odborník může přezkoumat správnost znaleckého závěru, ale i laikovi musí být srozumitelné, jakým způsobem a na základě jakých úvah znalec k závěru došel. Odborná literatura k tomuto uvádí, že přezkoumatelnost posudku představuje možnost uživatelů zkontrolovat provedený posudek znalce včetně kontroly vstupních podkladů, ať už z hlediska úplnosti či pravdivosti. ([příjmení], L. Znalectví. [obec]: Wolters Kluwer ČR, 2013, str. [číslo]). 44 Požadavek přezkoumatelnosti plyne i z judikatury. Městský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 24. 9. 2020, č.j. 11 A 231/2018-53 konstatoval:„ Z logiky věci není možno dospět k závěru, že povinnost řádně vykonávat znaleckou činnost zahrnuje pouze požadavek na tom, aby posudek obsahoval veškeré formální náležitosti. Znalecká činnost je vysoce kvalifikovaná činnost, která má své postupy a náležitosti, proto je znalec kromě výsledné formální stránky posudku povinen posudek také řádně zpracovat, zvolit tedy správnou metodu, postup, obstarat potřebné podklady. Znalec musí své postupy řádně a logicky odůvodnit a vysvětlit, jaké metody při zpracování použil a proč to udělal. Právě odůvodnění, vysvětlení, uvedení rozhodných skutečností představují řádný výkon znalecké činnosti.“ 45 Obdobně v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1810/2009 stojí:„ (…) hodnocení důkazů znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo potřeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. [příjmení] soud mohl znalecký posudek odpovědně hodnotit, nesmí se znalec omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru.“ 46 K námitce přezkoumatelnosti správní orgán odkazuje na odst. [číslo] tohoto rozhodnutí, ve kterých je detailní popis závěrů, které obviněný zatížil nepřezkoumatelností. Lze toliko shrnout, že ačkoliv je v posudku uveden výčet zdrojů dat, není v posudku uvedeno, jaká data z toho kterého zdroje dat obviněný sebral, jak sebraná data zpracoval a analyzoval, posudek postrádá interpretaci. Jinými slovy, v posudku chybí odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkum posudku. 47 Řádné odůvodnění znaleckého posudku je esenciální náležitostí, bez které se znalecký posudek nemůže obejít. De facto se tímto postupem dostává znalecký posudek na úroveň pouhého odborného vyjádření, což jde naprosto proti smyslu a účelu znaleckého institutu jako takového. Pokud znalecký posudek (jako záznam o postupu znalce) ve svém odůvodnění nezachycuje přesný postup jeho vypracování, pak znalec svým postupem porušuje povinnost vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí. <i>Námitka 3 (k nesplnění znaleckého úkolu)</i> 48 Obviněný dále tvrdí, že znaleckým úkolem nebylo vyjádření se k výše uvedených znaleckým posudkům po stránce odborné, nýbrž posoudil jejich správnost„ z pohledu jejich právních náležitostí“. Dle obviněného je zásadní odpovědět na vlastní zadané otázky, a nikoliv na vlastní zadání v úvodu. 49 Ministerstvo neshledává, by se v daném případě jednalo o zadání pouze z úvodu usnesení a neztotožňuje se s tvrzením obviněného, že dané zadání nebyl povinen vypracovat. Okolnost, že obviněný nebyl na danou věc ze strany soudu dále dotazován, nijak nemění fakt, že zadaný úkol nevypracoval. Povinnost posouzení správnosti znaleckých posudků MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. a MUDr. [jméno] [příjmení] [jméno] byla obviněnému uložena výrokem I usnesení č. j. [číslo jednací], částí zvýrazněnou tučným písmem. Pokud obviněný shledal okolnosti, pro které nebylo možné zadaný úkol vypracovat, bylo jeho povinností pro výkonu znalecké činnosti v souladu s odbornou péčí, aby je ve znaleckém posudku uvedl. 50 Protože správní orgán neshledal námitky obviněného odůvodněnými, přistoupil k uložení trestu. <b>5. Uložení trestu</b> 51 Podle § 39 odst. 2 písm c) ZnalZ se za přestupek podle odst. 1 písm. a) až c), e), g), h) nebo j) téhož ustanovení uloží pokuta do 500 000 Kč. 52 Správní orgán tedy ukládal trest za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. Při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédl podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti obviněného jakožto podnikající fyzické osoby. <b><i>Uvážení o druhu a výměře správního trestu</b></i> <i>Povaha a závažnost</i> 53 Povahu a závažnost přestupku ministerstvo posoudilo s ohledem na význam zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem je v projednávané věci především společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, jež má být zárukou nestrannosti a odbornosti. V daném případě obviněný vykonal znaleckou činnost způsobem, který tento chráněný zájem porušil. Tím, že obviněný nepostupoval s odbornou péčí, vznikají důvodné pochybnosti o správnosti jím učiněných závěrů, přitom ze zadání znaleckého posudku je patrné, že jeho předmětem bylo zásadní vysoce odborné posouzení správnosti provedení lékařských vyšetření a správnosti vedení dokumentace o těchto vyšetřeních. Za okolnost zvyšující závažnost spáchaného přestupku správní orgán považuje, že obviněný nedokázal nedostatky posudku odstranit či zmírnit ani svým následným vyjádřením; tímto vyjádřením nedostatky naopak replikoval. K replikaci nedostatků popsaných ve výroku tohoto rozhodnutí došlo i v rámci výslechu znalce dne [datum] před Obvodním soudem pro Prahu 10. Z vyjádření obviněného je patrné, že se obviněný neztotožňuje se závažností svého pochybení ani odchýlením se od odborné péče znalce. 54 S ohledem na význam porušeného chráněného zájmu považuje správní orgán spáchaný přestupek za závažný a rozhodlo se uložit obviněnému trest pokuty. <i>Přitěžující a polehčující okolnosti</i> 55 Přitěžující ani polehčující okolnosti ve smyslu § 39 a § 40 správní orgán neuvažoval. Skutečnost, že obviněný nebyl v minulosti trestán, nepovažuje správní orgán za polehčující okolnost; naopak recidivu by považoval za okolnost přitěžující. <i>Povaha podnikatelské činnosti</i> 56 Obviněný má od [datum] oprávnění vykonávat znaleckou činnost. Z vlastní úřední činnosti je správnímu orgánu známo, že obviněný v roce 2018 vypracoval 18 posudků, z toho 8 posudků bylo pro orgány veřejné moci a 14 pro občany, v roce 2019 vypracoval 44 posudků, z toho jen 3 byly pro orgány veřejné moci a zbytek (celkem 41) pro soukromé subjekty. Pozdější údaje nemá správní orgán k dispozici. 57 Výkon znalecké činnosti je vedlejší podnikatelskou činností obviněného. Z dokladů o jeho činnosti plyne, že jádrem jeho podnikatelské činnosti není práce pro orgány veřejné moci, nýbrž práce pro soukromé subjekty (celkem 55 posudků z celkového počtu 62), která je výnosnější a má menší společenskou důležitost. 58 Správní orgán nemá informace o tom, jaké příjmy obviněný znaleckou činností získal, proto jeho příjmy ze znalecké činnosti odhadl. Správní orgán vyšel z odhadnuté ceny posudku 4 000 Kč za posudek pro orgány veřejné moci a 10 000 Kč za posudek soukromý. Tím došel správní orgán k odhadovanému příjmu 172 000 Kč za rok 2018 (32 000 Kč + 140 000 Kč) a 422 000 Kč za rok 2019 (12 000 Kč + 410 000 Kč). <i>Stanovení výše pokuty</i> 59 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání, a tím jej přiměl k respektování právních předpisů. Ukládaný správní trest zároveň nesmí mít pro pachatele likvidační charakter. 60 Správní orgán má za to, že pokuta ve výši 10 000 Kč, která představuje přibližně 25 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy stanovené Českým statistickým úřadem pro rok 2022 na částku 40 353 Kč a zároveň 2, 4 % příjmů ze znalecké činnosti obviněného za rok 2019, tyto podmínky splňuje. Uložená pokuta odpovídá závažnosti spáchaného přestupku a je způsobilá splnit ve vztahu k obviněnému preventivní i represivní funkci. Výše pokuty s ohledem na příjmy obviněného a aktuální rozhodovací praxi soudů není likvidační. <b>6. Náklady správního řízení</b> 61 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 s. ř. a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 1 000 Kč. 62 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byl obviněný uznán vinným, byla mu uložena povinnost nahradit paušální částkou 1 000 Kč náklady tohoto řízení.