0 OINS 134/2022

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, v řízení o přestupku vedeném podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodlo takto:

I. Obviněná , Jméno obviněné, , se sídlem , Adresa obviněné, , IČO: , IČO, , znalkyně pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování podniků,je vinnatím, že dne , datum, vypracovala pro účely exekučního řízení znalecký posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, , ve kterém stanovila hodnotu podílu povinného , jméno FO, ve společnosti , Anonymizováno, (dále také jen „společnost“) na symbolickou částku , částka, , k čemuž došla tak, že od nulové hodnoty majetku oceňované společnosti odečetla její závazky ve výši , Anonymizováno, , , částka, , ale v posudku neuvedla, jakými úvahami dospěla k závěru, že ke dni ocenění byl majetek oceňované společnosti skutečně nulový a závazky oceňované společnosti činily skutečně , Anonymizováno, , , částka, , proto jí vypracovaný posudek trpí vadou neúplnosti, v důsledku které je nepřezkoumatelný,tedyporušila povinnost vykonávat znaleckou činnost stanovenou v § 8 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících (dále jen „ZZT“),čímž spáchalapřestupek podle § 25a odst. 1 písm. a) ZZT.

II. Za přestupek uvedený ve výroku I. se obviněné podle § 25a odst. 3 ZZT, ukládá pokuta ve výši 25 000 Kč (slovy: dvacet pět tisíc korun českých), která je splatná ve lhůtě 30 dnů odedne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet , jméno FO, , Anonymizovánoč. ú. , Anonymizováno, -, tel. číslo, , variabilní symbol , var. symbol, .

III. Obviněné se podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízeních o nich, a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých) splatnou ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí na účet , jméno FO, , Anonymizováno, č. ú. , Anonymizováno, -, tel. číslo, , variabilní symbol , var. symbol, .

1. Obviněná1 Obviněná má od , datum, oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování podniků.

2. Průběh správního řízení2 Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) v rámci výkonu dohledu nad výkonem znalecké činnosti obdrželo dne , datum, podání LK, zastoupeného advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, , které je materiálně oznámením o podezření ze spáchání přestupku, kterého se měla dopustit obviněná při vypracování znaleckého posudku č. , hodnota, -02/2020 ze dne , datum, (dále jen „znalecký posudek“). Ministerstvo si na základě podání vyžádalo zaslání znaleckého posudku od soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který mu byl dne , datum, zaslán.3 Dne , datum, vydalo ministerstvo příkaz č.j. , č. účtu, , který byl obviněné doručen dne , datum, . Tímto příkazem uznalo ministerstvo obviněnou vinnou tím, že dne , datum, vypracovala pro soudního exekutora , tituly před jménem, , tituly za jménem, , jméno FO, znalecký posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, v němž stanovila hodnotu podílu , Anonymizováno, ve Společnosti na symbolickou částku , částka, , přitom v posudku neuvedla, z jakých podkladů při ocenění vycházela a jakou metodou postupovala, a o co svůj znalecký závěr opřela, čímž zatížila posudek vadou nepřezkoumatelnosti, tedy vykonala znaleckou činnost v rozporu s § 8 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících nikoliv řádně, čímž spáchala přestupek podle § 25a odst. 1 písm. a) ZZT, za který ministerstvo obviněné uložilo pokutu ve výši , částka, . Proti příkazu podala obviněná v zákonné lhůtě dne , datum, odpor, čímž byl příkaz zrušen a řízení pokračovalo.4 Přípisem doručeným obviněné dne , datum, ministerstvo vyrozumělo obviněnou, že shromáždilo podklady pro rozhodnutí a poskytlo jí lhůtu, aby se k nim vyjádřila. Obviněná dne , datum, nahlédla do spisu a podáním ze dne , datum, se vyjádřila k podkladům pro rozhodnutí.5 Dne , datum, vydalo ministerstvo rozhodnutí č.j. MSP-134/2022-OINS-SRZT/8.6 Výrokem napadeného rozhodnutí byla obviněná uznána vinnou tím, že dne , datum, vypracovala pro soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , znalecký posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, , v němž stanovila hodnotu podílu povinného , Anonymizováno, ve Společnosti na symbolickou částku , částka, , přitom v posudku v rozporu s § 13 odst. 2 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících neuvedla popis zkoumaného materiálu a souhrn skutečností, k nimž při ocenění přihlížela, takže jí vytvořený posudek je nepřezkoumatelný, tedy vykonala znaleckou činnost v rozporu s § 8 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, čímž spáchala přestupek podle § 25a odst. 1 písm. a) zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.7 Za spáchání tohoto přestupku byl obviněné týmž rozhodnutím uložen trest ve výši 25 000 Kč a dále náhrada nákladů v paušální částce 1 000 Kč.8 Napadené rozhodnutí bylo obviněné doručeno prostřednictvím datové schránky dne , datum, . Rozklad9 Dne , datum, byl správnímu orgánu doručen rozklad proti všem výrokům napadeného rozhodnutí. Lhůta pro podání rozkladu, která podle § 83 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, byla obviněnou dodržena.Rozhodnutí orgánu II. stupně10 Dne , datum, vydal ministr spravedlnosti, jakožto vedoucí ústředního správního úřadu (dále jen „orgán II. stupně“), rozhodnutí č.j. , Anonymizováno, (dále též jen „rozhodnutí o rozkladu“), kterým zrušil napadené rozhodnutí v celém rozsahu a vrátil věc orgánu I. stupně k novému projednání a uložení trestu.11 V bodě 28 odůvodnění orgán II. stupně uložil orgánu I. stupně, aby v dalším řízení jednoznačně označil zkoumané jednání a srozumitelně posoudil, zda obviněná svým jednáním naplnila znaky skutkové podstaty některého z přestupků podle zákona o znalcích a tlumočnících a své úvahy pečlivě a podrobně odůvodnil. Dále orgánu I. stupně uložil, aby úvahy v odůvodnění rozhodnutí vedl tak, aby odpovídaly jeho výroku. Dospěje-li orgán I. stupně k závěru, že obviněná svým jednáním naplnila znaky skutkové podstaty některého z přestupků podle zákona o znalcích a tlumočnících, má orgán I. stupně uložit pokutu v souladu s § 36 a násl. zákona 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), s tím, že jednání obviněné, za které byla sankcionována v již skončeném správním řízení, bude okolností, ke které orgán I. stupně v souladu s § 37 písm. b) přestupkového zákona přihlédne. Zdůraznil, že trest v tomto řízení nebyl uložen ve společném řízení a není přitěžující okolností ve vztahu k dříve spáchanému přestupku.12 Rozhodnutí ministra o rozkladu nabylo právní moci dne , datum, doručením obviněné. Vyrozumění obviněné a výzva k vyjádření podle § 36 odst. 3 správního řádu13 Přípisem ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, , správní orgán obviněnou vyrozuměl, že byly shromážděny podklady pro rozhodnutí v řízení, a poskytl jí podle § 36 odst. 3 správního řádu možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy. Výzva byla obviněné doručena do datové schránky jejího právního zástupce dne , datum, a vyzvednuta dne , datum, .14 Dne , datum, byla ministerstvu doručena prostřednictvím právního zástupce žádost obviněné o nahlížení do spisu. K nahlédnutí do spisu došlo dne , datum, v budově ministerstva.15 Dne , datum, byla ministerstvu doručena prostřednictvím právního zástupce žádost obviněné o prodloužení lhůty k vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí, a to ve lhůtě 10 dnů ode dne realizování práva nahlížení do správního spisu, tedy ode dne , datum, .16 Dne , datum, bylo právnímu zástupci obviněné do datové schránku doručeno a dne , datum, bylo z datové schránky vyzvednuto sdělení ministerstva o prodloužení lhůty k vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí do , datum, .17 Obviněná ve stanovené lhůtě ani po jejím uplynutí vyjádření nepodala. Nové rozhodnutí ve věci18 Ministerstvo vydává nové rozhodnutí o vině a druhu a výměře trestu, přičemž reflektuje názor orgánu II. stupně.

3. Skutková zjištění19 Zjištěný skutkový stav nebyl rozporován a je podložen posudkem obviněné č. , hodnota, -, Anonymizováno, . Z posudku bylo zjištěno, že jej obviněná vypracovala dne , datum, . Jejím úkolem bylo stanovit hodnotu stoprocentního podílu povinného ve společnosti Support7 s.r.o., a to pro účely exekučního řízení vedeného u soudního exekutora pro , adresa, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , sp. zn. , Anonymizováno, . Za rozhodné datum ocenění byl stanoven listopad 2020.20 Znalecký posudek má 16 stran vlastního textu a šest příloh. , jméno FO, str. 4 v kapitole 1.5 obviněná uvádí podkladové materiály, z nichž čerpala (zdroje). Jako materiály, z nichž při ocenění vycházela, uvádí: Výpis z obchodního rejstříku, usnesení soudního exekutora č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , blíže neidentifikované popisné údaje, další taktéž neidentifikované doplňkové podklady, neidentifikované ústní komentáře a vysvětlení. Tamtéž jako další zdroje, z nichž obviněná čerpala, uvádí: vlastní databázi, internet, sbírku listin rejstříkového soudu, materiál „Makroekonomická predikce České republiky“ vydaný Ministerstvem financí (verzi aktualizovanou k roku 2018), další neidentifikovaná média, další blíže neidentifikované zdroje.21 , jméno FO, str. 6 znaleckého posudku v bodě 1.9 obviněná deklaruje, že při vypracování posudku narazila na neobvyklé potíže, které spočívaly v „absolutní nedostupnosti relevantních podkladů ke zpracování znaleckého posudku a ke splnění zadaného předmětu a účelu ocenění.“ Obviněná nemožnost získat relevantní informace k majetku a závazkům společnosti znovu konstatuje na str. 8, kde pod bodem 2.2 uvádí: „, jméno FO, základě šetření se mi nepodařilo získat relevantní informace k majetku a závazcích společnosti.“ Obviněná tamtéž poté konstatuje, že soudní exekutor rozhodl o provedení exekuce postižením účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, tedy podílu ve společnosti Support 7, s.r.o. k vymožení pohledávky oprávněného k , datum, v celkové výši , částka, .22 Obviněná na stranách 10 až 12 znaleckého posudku popsala různé metody ocenění (metodu majetkovou, metodu výnosovou, metodu založenou na analýze trhu). Žádnou z metod, které popsala, k ocenění nepoužila. , jméno FO, str. 12 pod bodem 3.4 uvedla, že s ohledem na skutečnost, že nebyly k dispozici žádné relevantní údaje o majetku a závazcích společnosti, po dohodě se zadavatelem provedla ocenění „s popisem kroků směřujících k získání podkladů“.23 Toto ocenění spočívalo v tom, že obviněná hodnotu majetku oceňované společnosti označila za nulovou a od této nulové hodnoty odečetla závazek , Anonymizováno, , částka, a na základě této úvahy označila zjištěný podíl za rovný , částka, .24 To, že má společnost nulovou hodnotu, obviněná opřela o skutečnost, že společnost nevlastnila ke dni ocenění žádné nemovitosti a v roce 2016 měla záporný hospodářský výsledek. Tak lze usuzovat z části 4. 1. posudku, kde obviněná uvedla, že měla k dispozici účetní výkazy společnosti k datu , datum, a výpis z katastru nemovitostí, podle kterého oceňovaná společnost nevlastní žádnou movitou věc, zatímco jinou dokumentaci se jí nepodařilo získat. Jiné informace či úvahy ve vztahu k majetku společnosti v posudku nejsou.25 Jaké závazky od deklarované nulové hodnoty obviněná odečítala, není zřejmé. V bodě 4. 2. posudku uvedla, že se jedná o závazky ke dni , datum, ve výši , Anonymizováno, , , částka, , které zahrnují jistinu (, Anonymizováno, , , částka, ), odměnu exekutora (, Anonymizováno, , , částka, ), DPH (, Anonymizováno, , , částka, ). , jméno FO, str. 9 posudku jsou tytéž hodnoty uvedeny jako částky určené k vymáhání od povinného , jméno FO, . Z posudku tedy plyne, že se jedná o závazek , jméno FO, , nikoliv oceňované společnosti. Obviněná nicméně tento závazek odečetla od předpokládaného majetku oceňované společnosti, aniž by vysvětlila, o co tento postup opřela a jakými úvahami se přitom řídila.

4. Právní posouzeníČasová působnost26 Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější (§ 2 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky). Obviněná vyhotovila posudek dne , datum, , v době účinnosti ZZT, přitom dne , datum, nabyl účinnosti zákon 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „ZnalZ“). Správní orgán proto posuzoval, zda je pozdější právní úprava pro obviněnou příznivější.27 Okolnosti vztahující se ke spáchání přestupku a k osobě pachatele jsou v nové právní úpravě přísnější. Nová právní úprava klade vyšší požadavky na kvalitu znaleckých posudků, stanoví více skutkových podstat přestupků a prodlužuje promlčecí lhůtu pro zánik odpovědnosti za přestupek na pět let. Taktéž horní hranice pokut stanovených za spáchání přestupku jsou vyšší. Zatímco za porušení řádného výkonu znalecké činnosti lze podle § 25a odst. 1 písm. a) ve spojení s odst. 3 ZZT uložit pokutu do výše 100 000 Kč, za porušení odborné péče, tedy za srovnatelný přestupek, se podle § 39 odst. odst. 2 písm. c) ZnalZ uloží pokuta do výše 500 000 Kč. Protože nová právní úprava není pro obviněnou příznivější, správní orgán posuzoval odpovědnost za přestupek podle zákona účinného v době spáchání přestupku, tedy podle ZZT.Naplnění formálních a materiálních znaků přestupku28 Ministerstvo zkoumalo, zda skutkový stav popsaný ve výroku tohoto příkazu naplnil formální a materiální znaky přestupku.29 Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky). Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§ 22 zákona o odpovědnosti za přestupky).30 Přestupku podle § 25a odst. 1 písm. a) ZZT se dopustí znalec, který poruší povinnost vykonávat znaleckou činnost řádně. Pojem řádného výkonu znalecké činnosti není zákonem přímo definován a jedná se tedy o neurčitý právní pojem. Z judikatury vyplývá, že „neurčité právní pojmy“ zahrnují jevy nebo skutečnosti, které nelze zcela přesně právně definovat. Jejich obsah, rozsah a aplikace se může v závislosti na konkrétních okolnostech měnit. Zákonodárce tímto způsobem vytváří příslušným orgánům prostor k tomu, aby zhodnotily, zda konkrétní situace pod neurčitý právní pojem spadá, či nikoliv“ (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu, č.j. 8 As 37/2011-154 ze dne 22.4.2014).31 Řádný výkon znalecké činnosti lze posuzovat v kontextu s § 13 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících (dále jen „ZnalV“). Podle tohoto ustanovení znalec v posudku „uvede popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, k nimž při úkonu přihlížel (nález), a výčet otázek, na které má odpovědět, s odpověďmi na tyto otázky (posudek)“. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí ze dne 9. 12. 2012, sp. zn. 28 Cdo 329/2010) platí, že se znalec nesmí ve svém posudku omezit na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru.32 Z uvedeného správní orgán dovozuje, že znalecký posudek, který je výsledkem řádné znalecké činnosti, musí být přezkoumatelný. Níže správní orgán vykládá pojem přezkoumatelnosti znaleckého posudku.33 Znalecký posudek je přezkoumatelný, pokud je úplný, opakovatelný, odůvodněný, komplexní a transparentní. Znalecký posudek je úplný, jestliže obsahuje úplný postup, který zpracovatel dospěl k závěrům posudku, předpoklady těchto závěrů, popis metod a použité informace a údaje. Znalecký posudek je komplexní, pokud znalec při jeho zpracování přihlédl nezávisle a nestranně ke všem relevantním skutečnostem, ke kterým přihlédnout měl a mohl. Znalecký posudek je opakovatelný, pokud nestranný odborník je schopen na základě informací obsažených ve znaleckém posudku při vynaložení přiměřeného úsilí a prostředků na základě informací o zdrojích údajů, postupech a metodách obsažených ve znaleckém posudku zopakovat postup zpracovatele s obdobnými výsledky. Metody, postupy a údaje jsou použity při zpracování znaleckého posudku použity odůvodněně, jestliže použití těchto metod, postupů a údajů jsou ve znaleckém posudku výslovně uvedeny. Znalecký posudek je transparentní, pokud údaje v něm použité pocházejí z věrohodného zdroje a tyto zdroje jsou vždy uvedeny.34 V posuzovaném případě obviněná v úvodu znaleckého posudku (nejprve na str. 6 v bodě 1.9. a znovu na str. 8 v bodě 2.2.) uvedla, že pro vypracování posudku neměla dostatečné podklady, ale i za těchto okolností se rozhodla společnost (respektive podíl povinného v této společnosti) ocenit. Posouzení vstupních informací, jakož i jejich výběr, náleží do odbornosti znalce. Je věcí a odpovědností znalce posoudit, jaké je minimální množství vstupních údajů, které pro zpracování posudku potřebuje. Obviněná si byla vědoma, že nemá dostatek vstupních údajů, neboť to v posudku opakovaně uvedla. Tím více měla dbát na to, aby za tohoto omezujícího vlivu své úvahy o věci vysvětlila, aby příjemci měli jistotu, že závěr vyslovený navzdory omezenému množství vstupních údajů, je opodstatněný.35 Tomuto požadavku obviněná v posuzovaném případě nedostála. Její nález tvořily tři vstupní údaje: účetní výkaz k datu , datum, (ocenění bylo prováděno ke dni , datum, ), podle kterého měla oceňovaná společnost záporný hospodářský výsledek, výpis z katastru nemovitostí, podle kterého oceňovaná společnost nebyla vlastníkem žádné nemovitosti, a informaci od zadavatele posudku, že závazky povinného představují částku , částka, . To, že společnost nemá žádný majetek, opřela o výše uvedené, přitom neuvedla, zda a případně jakou činnost společnost vyvíjela v mezidobí, tedy od , datum, do , datum, a nevysvětlila, jakou úvahou došla k tomu, že pokud společnost nemá nemovitý majetek, pak je celková hodnota jejího majetku nulová. A konečně nevysvětlila, o co opřela úvahu, že od předpokládaného nulového majetku společnosti odečetla závazky jejího společníka. Absence těchto údajů činí posudek neúplný a v důsledku nepřezkoumatelný.36 Lze shrnout, že ocenění založila na předpokladu, že společnost nemá majetek, ale má dluhy, a ani jeden z těchto předpokladů neodůvodnila, takže posudek je v klíčových aspektech ocenění neúplný, a v důsledku toho nepřezkoumatelný.Vyjádření obviněné37 Obviněná se k řízení vyjádřila nejprve v podaném odporu dne , datum, , později při vyjádření k podkladům řízení dne , datum, . V odporu uvedla, že se jednalo o složité, komplikované a časově náročné ocenění, neboť bylo složité získat a ověřit podklady pro vypracování posudku. Dále uvedla, že proces k zajištění podkladů ve znaleckém posudku popsala. I když v posudku podklady uvedla jen obecně, v přílohách jsou konkretizovány.38 Obviněná dále v podaném odporu doplnila, co myslela tím, že ocenění provedla pouze na základě zjištěných skutečností. Přiznává, že tato formulace je nepřesná a vysvětluje, že tím myslela náklady a výnosy společnosti zjištěné ze Sbírky listin k roku 2016. Obviněná dále uvedla, že použila majetkovou metodu spočívající z vyčíslení skutečné hodnoty majetku oceňované společnosti, což v posudku uvedla. Hodnotu závazků ve výši , Anonymizováno, převzala od zadavatele posudku a hodnotu majetku neznala.39 K tomuto správní orgán uvádí, že rozsah ani obsah posudku neodpovídá tvrzení, že šlo složité, komplikované a časově náročné ocenění. Posudek obviněné má 15 stran, z nichž samotné ocenění zabírá méně než půl jedné strany. V porovnání s jinými posudky, v nichž se oceňují společnosti, tento posudek nelze v žádném ohledu považovat za nadprůměrně složitý. Správní orgán se ve výroku nevyjadřuje k použité metodě, ale obviněné vytýká, že svůj postup (či metodu) v posudku dostatečně neodůvodnila, jak bylo uvedeno výše.40 Správní orgán se neztotožňuje s tvrzením obviněné, že z posudku plyne, že ocenění provedla majetkovou metodou. V posudku na žádném místě není uvedeno, že by obviněná touto metodou postupovala. Obviněná v posudku uvádí tři metody majetkové (metoda účetní hodnoty, metoda substanční hodnoty, metoda likvidační hodnoty). Způsob ocenění, který obviněná provedla, neodpovídá popisu žádné z těchto metod. Tvrzení obviněné, že použila majetkovou metodu spočívající ve vyčíslení skutečné hodnoty majetku oceňované společnosti, pak nelze přijmout, neboť obviněná sama v posudku uvedla, že hodnotu majetku společnosti neznala. Ale jak ministerstvo uvedlo výše, obviněné je kladeno za vinu, že odevzdala neúplný znalecký posudek. Neúplnost je spatřována v tom, že není odůvodněno, jakými úvahami dospěla k závěru, že majetek oceňované společnosti byl ke dni ocenění nulový, a jakou cestou dospěla k závěru, že závazky oceňované společnosti ke dni ocenění činily , Anonymizováno, , , částka, . Absenci těchto údajů považuje správní orgán za nejzávažnější, pokud v posudku absentují další údaje, správní orgán to obviněné neklade za vinu, respektive vychází z úvahy, že tyto menší nedostatky jsou konzumovány nedostatky většími.41 Ve vyjádření k podkladům pro rozhodnutí obviněná z velké části zopakovala to, co uvedla v odporu. Nově uvedla, že platná legislativa neumožňovala odmítnout vypracovat znalecký posudek z důvodu nedostatku podkladů a neexistovala legislativa, která by definovala nejnižší přijatelný rozsah podkladů. Dále se obviněná odvolala na Instrukci ministerstva č. 8/2017, v níž se uvádí, že si správní orgán zpravidla vyžádá vyjádření poradního sboru. Obviněná poukazuje na to, že součástí spisu není vyjádření poradního sboru ani revizní znalecký posudek. Z toho důvodu obviněná požádala znaleckou kancelář , právnická osoba, , aby se k posudku, který je předmětem tohoto řízení, vyjádřila. Dle této kanceláře byl postup obviněné metodicky správný. Obviněná dále poukázala na to, že i za současného vývoje má posuzovaná společnost nulové výnosy a záporný vlastní kapitál, takže by ani nyní ocenění nevedlo ke kladné hodnotě. Konečně uvádí, že věc byla prošetřována policií, která nezahájila trestní stíhání.42 K tomuto správní orgán uvádí, že pokud je plnění nemožné, nelze jej vyžadovat. Pokud tedy obviněná neměla dostatečné podklady pro odpověď na zadanou otázkou, mělo být závěrem znaleckého zkoumání, že odpovědět nelze. Rozhodnutí, zda ocenění je za existujících vstupních údajů možné, náleží do odbornosti znalce. Pokud se znalec rozhodne i za omezujících podmínek ocenění provést, musí svůj postup náležitě odůvodnit, jak bylo uvedeno výše, čemuž obviněná v posuzovaném případě nedostála. Nedostatek vstupních údajů neodůvodňuje provést zkrácené a nepřezkoumatelné ocenění.43 Využití poradního sboru je čistě na uvážení správního orgánu. To, že v daném případě správní orgán poradní sbor nevyužil, nezakládá právní vadu. Většina přestupkových řízení je v současné době rozhodována bez stanoviska poradního sboru. Ministerstvo nemá povinnost poradní sbor využít ani povinnost řídit se jeho stanoviskem. Tím méně pak má ministerstvo povinnost řídit se názorem jiné znalecké kanceláře. Zároveň z přípisu znalecké kanceláře nevyplývají žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že se obviněná nedopustila jednání, které je jí kladeno za vinu, nebo že toto jednání není přestupkem. Doručený přípis není revizním znaleckým posudkem, v němž by bylo obsaženo znalecké zkoumání dané věci. V této souvislosti je třeba také říci, že ministerstvo nepolemizuje s použitou metodou, nýbrž obviněné vytýká, že v posudku neuvedla, z jakých skutečností při ocenění vycházela, a o co svůj znalecký závěr opřela, čímž zatížila posudek vadou neúplnosti a nepřezkoumatelnosti. Tato skutečnost je zjevná ze znaleckého posudku a vyjádření jiné znalecké kanceláře obhajující metodu, kterou obviněná použila, toto nemůže zhojit.44 Ministerstvo s ohledem na výše uvedené došlo k závěru, že obviněná neuvedla žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že se vytýkaného jednání nedopustila nebože toto jednání není přestupkem. Ministerstvo proto uzavřelo, že obviněná jednáním popsaným ve výroku tohoto rozhodnutí porušila povinnost vykonat znaleckou činnost řádně stanovenou v § 8 ZZT, a tím naplnila formální znaky přestupku podle § 25 a odst. 1 písm. a) ZZT. Nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by v daném případě vyloučily, že naplnění formálních znaků přestupku ohrozilo níže uvedený chráněný zájem. Obviněná neuvedla žádné skutečnosti, které by po vyhodnocení ministerstvem svědčily o tom, že se vytýkaného jednání nedopustila, nebo že by tyto jednání nebylo přestupkem.

5. Uložení správního trestu45 Při určení druhu a výměry správního trestu za přestupek vycházelo ministerstvo z § 37 a následujících ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky.46 Podle § 25a odst. 3 ZZT lze za přestupek podle § 25a odst. 1 písm. a) uložit pokutu do 100 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků, přičemž podle § 36 zákona o odpovědnosti za přestupky lze správní trest uložit samostatně nebo spolu s jinými správními tresty. S odkazem na ustanovení § 2 odst. 6 zákona o odpovědnosti za přestupky nelze uložit trest vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků, neboť tento druh trestu podle zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2021, již uložit nelze.47 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k osobním poměrům fyzické osoby. Správní orgán taktéž přihlédne k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení.48 Povahu a závažnost přestupku ministerstvo posoudilo s ohledem na význam zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem je v projednávané věci především společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, jež má být zárukou nestrannosti a odbornosti. V daném případě obviněná vykonala znaleckou činnost způsobem, který tento chráněný zájem porušil. Znalecký posudek obviněné sloužil jako podklad pro určení hodnoty podílu v exekučním řízení. Obviněná nevynaložila dostatečnou pečlivost a odbornost a dodala znalecký posudek, který pro svou nepřezkoumatelnost vzbuzuje důvodné pochybnosti o správnosti vysloveného závěru, čímž narušila právem chráněný zájem na řádném provedení exekučního řízení. Za okolnost zvyšující závažnost spáchaného přestupku správní orgán považuje, že obviněná odevzdala posudek, který je zásadním způsobem vnitřně rozporný a nepřezkoumatelný, neboť nedává možnost uživatelům znaleckého posudku provést jeho kontrolu včetně kontroly vstupních podkladů, ať již z hlediska jejich úplnosti či pravdivosti, neboť podklady, ze kterých byl vyvozen závěr, ve znaleckém posudku nejsou obsaženy.49 Ministerstvo dále při ukládání trestu vzalo v potaz, že dne , datum, vydalo příkaz, č. j. , Anonymizováno, , kterým obviněnou uznalo vinnou ze spáchání přestupku podle § 25a odst. 1 písm. a) ZZT. Tohoto přestupku se obviněná dopustila tím, že nevykonala řádně znaleckou činnost, když dne , datum, vypracovala znalecký posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, , který trpěl vadami spočívajícími v tom, že obviněná ztotožnila hodnotu podniku s hodnotou nemovitých věcí, které byly součástí podniku, aniž by uvedla, z jakého důvodu hodnota podniku odpovídá hodnotě v něm obsažených nemovitých věcí, a aniž by posoudila jakékoli jiné podklady, na jejichž základě lze usuzovat o hodnotě podniku, tedy nedodržela standard odborné péče v oblasti oceňování podniků a fakticky provedla stanovení ceny nemovité věci namísto stanovení hodnoty podniku. Za tento přestupek byla obviněné uložena pokuta ve výši , částka, . Příkaz nabyl právní moci dne , datum, .50 Protože obviněná se přestupku, který je předmětem tohoto řízení, dopustila dne , datum, , tedy v době před vydáním výše uvedeného pravomocného příkazu, spáchala oba přestupky ve vícečinném souběhu. Tyto přestupky nebyly projednány ve společném řízení.51 Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 1. 2022 č. j. 8 As 319/2019-65, je při určení výměry úhrnného trestu třeba zohlednit, že je trest ukládán za více deliktů, což obvykle zvyšuje závažnost sankcionovaného protiprávního jednání či opomenutí a projevuje se zpravidla přísnější sankcí. Při souhrnu (tj. všech) sbíhajících se deliktů správní orgán vyměří pokutu za jeden ze sbíhajících se deliktů a zároveň je oprávněn v rámci hodnocení závažnosti jednání přihlédnout jakožto k přitěžující okolnosti i k tomu, že bylo spácháno více deliktů. Vyjít je proto třeba z povahy a závažnosti nejzávažnějšího deliktu a na jeho základě a v souvislosti s ním vzít v potaz ostatní delikty, a tím zohlednit všechny zákonem chráněné zájmy.52 Podle téhož rozhodnutí pro trestání sbíhajících se deliktů není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, nýbrž použití absorpční zásady. Ve správním řízení nelze zrušit předcházející správní rozhodnutí a uložit souhrnný trest, nýbrž je třeba k dříve uložené sankci přihlédnout v posléze vedeném řízení o sbíhajícím se přestupku a sankci za něj uložit v souladu se zásadou absorpce. Ve svém důsledku je tímto postupem setřen rozdíl mezi úhrnnou sankcí uloženou ve společném řízení a sankcemi uloženými v takto souvisejících samostatných řízeních. V obou případech jde totiž nakonec ve výsledku o sankci ukládanou za souběh přestupků v souladu se zásadou absorpční.53 Zcela v tomto duchu správní orgán v souladu s § 37 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen (přestupkový zákon), při ukládání pozdějšího trestu vzal do úvahy trest již obviněné uložený v předešlém řízení, stejně jako by přestupky byly bývaly projednány ve společném řízení. Správní orgán vzal v potaz, že obviněné byl v předešlém řízení vyměřen trest , částka, .54 Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. Podle odstavce 2 téhož ustanovení může správní orgán při společném projednávání přestupků zvýšit horní hranici sazby pokuty za přestupek nejpřísněji trestný až o polovinu, nejvýše však do částky, která je součtem horních hranic sazeb pokut za jednotlivé společně projednávané přestupky.55 Obviněná spáchala v obojím případě přestupek podle § 25a odst. 1 písm. a) ZZT, tudíž horní hranice pokuty je totožná. Protože i jednání, kterých se obviněná dopustila a která naplnila znaky přestupku, jsou srovnatelně závažná, vyšel správní orgán z toho, že obviněné byl již v předešlém řízení vyměřen trest ve výši , částka, . Správní orgán vyšel z úvahy, že pokud by trest ukládal ve společném řízení, stanovil by trest vyšší, aby zohlednil, že v posuzovaném případě obviněná spáchala více deliktů, což zvyšuje závažnost protiprávního jednání. Správní orgán ukládá trest ve výši , částka, s vědomím, že tresty za uložené přestupky ani ve svém souhrnu nepřesahují maximální hranici, Anonymizováno, , částka, .56 K povaze podnikatelské činnosti obviněné správní orgán uvádí, že je od , datum, soudní znalkyní v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování podniku. Znaleckou činnost vykonává za účelem podnikání a k této činnosti jí bylo přiděleno státem garantované oprávnění. Proto musí znát předpisy upravující znaleckou činnost a dodržovat povinnosti z nich vyplývající. Protože obviněná nezapisuje do evidence, není rozsah její znalecké činnosti správnímu orgánu znám.57 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání, a tím jej přiměl k respektování právních předpisů. Ukládaný správní trest zároveň nesmí mít pro pachatele likvidační charakter. Správní orgán má za to, že úhrnný trest výši , částka, , který je uložený nad polovinou zákonné sazby, a 121 % průměrné měsíční mzdy stanovené , právnická osoba, pro rok 2024 na částku , částka, , odpovídá závažnosti spáchaných přestupků a je ve vztahu k obviněné způsobilý splnit preventivní i represivní funkci, aniž by pro ni měl likvidační charakter.58 S ohledem na skutečnost, že výše uložené pokuty není likvidační, správní orgán majetkové poměry obviněné nezjišťoval.

3. Náklady správního řízení59 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona č 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 1 000 Kč.60 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byla obviněná uznána vinnou, byla jí uložena povinnost nahradit paušální částkou 1 000 Kč náklady tohoto řízení.