0 OINS 14/2021

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán věcně příslušný podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 312/2006 Sb., o údaje o účastníkovi ve věci řízení o zrušení povolení vykonávat činnost insolvenčního správce anonymizováno jméno příjmení , se sídlem adresa , IČO , [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO], <b>se zrušuje</b> povolení vykonávat činnost insolvenčního správce podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. <b>1. Průběh správního řízení</b> <b><i>Zjištění předcházející správnímu řízení</b></i> 1 Dne 3. 12. 2021 obdrželo Ministerstvo spravedlnosti (dále též„ ministerstvo“ nebo„ správní orgán“) od Vrchního soudu v Praze opis pravomocného rozsudku ze dne 4. 11. 2021, sp. zn. 4 To 52/2021 (dále též„ rozsudek ze dne 4. 11. 2021“ nebo jen„ rozsudek“), kterým byla [anonymizováno] [jméno] [příjmení], trvale bytem [adresa], fakticky bytem [adresa], jež je insolvenční správkyní se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ účastník“ nebo„ účastník řízení“), pravomocně uznána vinnou (I) ze spáchání zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) odst. 2 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen„ TZ“) ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) TZ, jakož i (II) přečinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1 TZ, a (III) přečinu poškození věřitele podle § 222 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a), b) TZ ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) TZ, dílem dokonaným a dílem nedokonaným dle § 21 odst. 1 k § 222 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a), b) TZ, ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) TZ; těchto se, vedena společným úmyslem ke škodě věřitelů [právnická osoba] [anonymizováno] odstranit majetek společnosti prostřednictvím zmanipulovaného exekučního řízení vedeného podplaceným exekutorem a ustanoveným správcem závodu v exekuci, dopustila v postavení správkyně závodu [právnická osoba] [anonymizováno], ustanovené soudním exekutorem v rámci exekuce prováděné postižením závodu. 2 Rozsudek ze dne 4. 11. 2021 podle připojené doložky nabyl právní moci téhož dne. <b><i>Zahájení správního řízení</b></i> 3 S ohledem na výše uvedené správní orgán zaslal dne 14. 12. 2021 účastníkovi do jeho datové schránky přípis z téhož dne, č. j. MSP-14/2021-OINS-SRIS/3 (dále též„ oznámení o zahájení řízení“), kterým oznámil zahájení řízení o zrušení povolení účastníka vykonávat činnost insolvenčního správce podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích (dále jen„ ZIS“), a dále účastníka informoval, že byly shromážděny podklady pro rozhodnutí podle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), a současně ho vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení přípisu k těmto vyjádřil. 4 Účastník oznámení o zahájení řízení vyzvedl z datové schránky dne 17. 12. 2021. Tímto dnem tedy bylo podle § 46 odst. 1 s. ř. správní řízení zahájeno. 5 Dne [datum] požádal účastník řízení o prodloužení lhůty k vyjádření se k podkladům rozhodnutí, stanovené v oznámení o zahájení řízení, a to do [datum]. Žádosti účastníka správní orgán plně vyhověl (srov. přípis ze dne 30. 12. 2021, č. j. MSP-14/2021-OINS-SRIS/5). V návaznosti na uvedené pak účastník dne [datum] nahlédl do spisu. <b><i>Vyjádření účastníka</b></i> 6 Dne [datum] účastník svého práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí využil, když správnímu orgánu prostřednictvím datové schránky doručil své vyjádření. <i>Námitky stran (ne) možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí</i> 7 Účastník v prvé řadě namítl, že mu bylo„ postupem správního orgánu (ač zapříčiněném primárně nezákonným postupem Vrchního soudu v Praze) odepřeno právo zakotvené v ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu“, když tento„ v rámci dotčeného trestního řízení vůbec“ neobdržel rozsudek ze dne 4. 11. 2021. V důsledku této skutečnosti tak nemohl být„ naplněn smysl citovaného ustanovení“, když tím„ je totiž nikoliv toliko formální možnost zjištění obsahu správního spisu, nýbrž poskytnutí dostatečných informací o tom, z jakých podkladů a na základě jakých skutečností bude správní orgán při svém rozhodování vycházet, a současně možnost účastníka řízení na takový obsah správního spisu relevantním způsobem a plnohodnotně sám nebo s odbornou pomocí reagovat“; měl-li tedy účastník řízení„ pouze možnost v rychlosti si přečíst text“ rozsudku ze dne 4. 11. 2021„ o 90 stranách dne [datum] a do [datum] se má ve věci kvalifikovaně vyjádřit, je zjevné, že je toto objektivně nemožné“. Právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí pak mělo být porušeno i tím, že z žádného dokumentu založeného ve správním spise není patrné, na základě jakých skutečností dospěl správní orgán k závěru,„ že trestná činnost, pro kterou“ byl účastník odsouzen,„ ohrožuje důvěru v řádný výkon funkce insolvenčního správce“ (k tomu blíže viz„ Námitky stran naplnění pojmu ohrožení důvěry v řádný výkon činnosti insolvenčního správce“), když účastníku je za takové situace„ znemožněno plnohodnotně uplatňovat své zájmy“. <i>Námitky stran (ne) naplnění pojmu ohrožení důvěry v řádný výkon činnosti insolvenčního správce</i> 8 Dále účastník namítl, že i„ bez dostatečné znalosti argumentace trestního soudu“ je„ ze samotného výroku“ rozsudku ze dne [datum]„ zjevné, že dotčený skutek není trestnou činností ohrožující důvěru v řádný výkon činnosti insolvenčního správce (…) tedy důvodem pro zrušení oprávnění výkonu funkce insolvenčního správce“. V této souvislosti pak poukazuje na skutečnost, že z rozsudku ze dne 4. 11. 2021,„ ani z průběhu trestního řízení a především pak z obsahu správního spisu nevyplývá nic, co by vedlo k závěru, že trestná činnost, pro kterou“ byl účastník odsouzen,„ ohrožuje důvěru v řádný výkon funkce insolvenčního správce“; předmětem správního řízení„ totiž není samotné trestní odsouzení, nýbrž výhradně jeho vliv na schopnost“ účastníka řízení„ vykonávat činnost insolvenčního správce bez ztráty důvěry (veřejnosti) v jeho řádný výkon“. <b>2. Skutková zjištění</b> <i>Pravomocné odsouzení za jiný trestný čin</i> 9 Z opisu rozsudku ze dne 4. 11. 2021 má správní orgán, mimo jiné, za prokázané, že účastník byl pravomocně odsouzen za (I) zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) odst. 2 písm. a) TZ ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) TZ, jakož i za (II) přečin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1 TZ, a (III) přečin poškození věřitele podle § 222 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a), b) TZ ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) TZ, dílem dokonaným a dílem nedokonaným dle § 21 odst. 1 k § 222 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a), b) TZ, ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) TZ, a to na základě skutkových okolností uvedených v rozsudku. <i>Zahlazení odsouzení</i> 10 S ohledem na skutečnost, že od právní moci rozsudku ze dne 4. 11. 2021 uběhla doba v délce zhruba čtyř měsíců, má správní orgán za prokázané, že trest odnětí svobody v trvání tří let nepodmíněně dosud nebyl vykonán. Zároveň ani z vyjádření účastníka, ani z ostatních podkladů rozhodnutí nevyplývá, že by trest uložený rozsudkem, resp. jeho zbytek byl účastníku řízení prominut. Z uvedených listin rovněž nevyplývá, že by kdy došlo k případnému zrušení rozsudku ze dne 4. 11. 2021. <b>3. Relevantní právní úprava a právní východiska</b> 11 Podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona o insolvenčních správcích„ (m) inisterstvo zruší povolení insolvenčnímu správci, který nesplňuje některou z podmínek podle § 6 odst. 1 nebo podle § 8 odst. 1“. 12 Podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o insolvenčních správcích„ (n) a návrh vydá Ministerstvo spravedlnosti povolení fyzické osobě, která je bezúhonná“. 13 Podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o insolvenčních správcích„ (p) odmínku bezúhonnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) (ZIS) nesplňuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena za trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce insolvenčního správce nebo která byla pravomocně odsouzena za jiný trestný čin, pokud tato trestná činnost ohrožuje důvěru v řádný výkon funkce insolvenčního správce, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena“. 14 Předmětná ustanovení upravují zákonné předpoklady, za nichž musí ministerstvo rozhodnout o zrušení práva vykonávat činnost insolvenčního správce. Účelem pravomoci správního orgánu není postih dotyčné osoby, ale toliko reakce na objektivní okolnost spočívající ve ztrátě způsobilosti fyzické osoby vykonávat činnost insolvenčního správce (ztrátě bezúhonnosti), a to buď za situace, kdy se jedná o trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce insolvenčního správce (což s ohledem na dikci zákona bez dalšího materiálně vyvolává důvodné pochybnosti v řádný výkon činnosti insolvenčního správce), nebo v případě, kdy jde o tzv. jiný trestný čin (v takovém případě se uplatní zákonná podmínka„ pokud tato trestná činnost ohrožuje důvěru v řádný výkon funkce insolvenčního správce“). 15 Je-li trestní stíhání skončeno pravomocným odsouzením insolvenčního správce za jiný trestný čin (tj. nikoliv trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce insolvenčního správce), a ohrožuje-li tato trestná činnost důvěru (vyvolává důvodné pochybnosti) v řádný výkon funkce insolvenčního správce, správní orgán, za účelem zachování důvěry v řádnost průběhu insolvenčních řízení, rozhoduje v rámci správního uvážení o ochranném opatření ve formě zrušení povolení vykonávat činnost insolvenčního správce. Účelem tohoto institutu je tudíž zamezit v činnosti insolvenčním správcům, u kterých je namístě pochybovat o jejich dostatečné způsobilosti k výkonu této vysoce specializované funkce. 16 Dle shora uvedených ustanovení je správní orgán za takové situace oprávněn rozhodnout o zrušení povolení vykonávat činnost insolvenčního správce za splnění 3 základních podmínek. První podmínkou je obecná existence pravomocného odsuzujícího rozsudku za jiný trestný čin (tj. nikoliv trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce insolvenčního správce). Druhá podmínka je podmínka kvalitativní, když trestná činnost účastníka, za níž byl tento shora uvedeným rozsudkem pravomocně odsouzen, musí ohrožovat důvěru v řádný výkon funkce insolvenčního správce. Třetí podmínkou pak je, že se na účastníka nehledí, jako by nebyl odsouzen. Teprve za současného splnění těchto podmínek je správní orgán oprávněn přistoupit k úvaze směřující k případnému rozhodnutí o zrušení povolení vykonávat činnost insolvenčního správce. 17 Při úvahách stran závěru o zrušení povolení vykonávat činnost insolvenčního správce za splnění výše uvedených podmínek je správnímu orgánu dán prostor pro správní uvážení, přičemž v daném případě zákonodárce stanovil diskreci v její nejširší podobě. Za takové situace je tak na úvaze správního orgánu, zda o zrušení povolení vykonávat činnost insolvenčního správce rozhodne či nikoliv. Přestože se za splnění zákonných podmínek jedná o diskreci absolutní, je nutno respektovat její meze vyplývající v prvé řadě z ústavních principů zákazu libovůle, principu rovnosti, zákazu diskriminace, příkazu zachovávat lidskou důstojnost apod. V rámci správního uvážení však správní orgán není oprávněn rozhodovat a posuzovat otázky, zda se trestný čin skutečně stal a kdo je jeho pachatelem, či otázky viny a trestu, když jejich zodpovězení náleží toliko soudu (srov. § 57 odst. 1 písm. c) s. ř.). V tomto ohledu je tak správní orgán povinen plně vycházet z vymezení skutku ve výroku odsuzujícího rozsudku (a jeho odůvodnění) a s vědomím nezávaznosti provedené právní kvalifikace, bude zpravidla i tato okolnost, obdobně jako uložený trest, korektivem správní úvahy. Správní orgán tudíž vychází z obsahu odsuzujícího rozsudku, přičemž správní řízení se nemůže stát dalším procesem, v němž je rozhodována otázka viny účastníků. Správní orgán tedy, vycházejíc z odsuzujícího rozsudku, v rámci správního uvážení posuzuje, jak intenzivně vymezený skutek, resp. jeho charakter (okolnosti tvrzené v odůvodnění), popř. právní kvalifikace a uložený trest, ohrožují zákonem chráněný zájem (důvěru veřejnosti v řádný průběh insolvenčních řízení) a dospěje-li k závěru, že toto ohrožení důvěry veřejnosti (co do intenzity) není zanedbatelné, pak zpravidla přistupuje ke zrušení povolení vykonávat činnost insolvenčního správce. <b>4. Právní posouzení</b> <b><i>Hodnocení splnění předpokladů pro správní uvážení</b></i> <i>První podmínka – odsouzení insolvenčního správce za jiný trestný čin</i> 18 Na základě výše uvedených úvah pak bylo správním orgánem zjištěno, že došlo k pravomocnému odsouzení účastníka pro trestné činy podrobně pospané v odst. 1, resp. v odst. 25 tohoto usnesení. Nejedná se o trestné činy spáchané v souvislosti s výkonem funkce insolvenčního správce, nýbrž o trestné činy spáchané v postavení správce závodu obchodní společnosti, což koneckonců odsuzující rozsudek také výslovně uvádí. Ve smyslu § 7 odst. 1 ZIS se tudíž jedná o tzv. jiný úmyslný trestný čin, u něhož zákon pro potřeby správní úvahy o zrušení práva vykonávat činnost insolvenčního správce vyžaduje existenci ohrožení důvěry v řádný výkon funkce insolvenčního správce (srov. odst. 20 až 22 tohoto rozhodnutí), kterážto je jinak u trestných činů spáchaných v souvislosti s výkonem funkce insolvenčního správce bez dalšího zákonem presumována. 19 Ze shora uvedených důvodů má tak správní orgán první podmínku za splněnou. <i>Druhá podmínka – jiný trestný čin ohrožující důvěru v řádný výkon funkce insolvenčního správce</i> 20 V rámci uvedených úvah bylo v této části správním orgánem zjištěno, že pro exekuci postižením závodu se v exekučním řízení použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (§ 71 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti), přičemž platí, že podle § 338i odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,„ Správcem soud ustanoví osobu zapsanou podle zvláštních předpisů v seznamu insolvenčních správců. Výjimečně může soud správcem ustanovit i osobu do tohoto seznamu nezapsanou, splňuje-li podmínky pro zapsání do seznamu, jestliže s ustanovením správcem souhlasí“. Správcem závodu tudíž může být výlučně insolvenční správce, případně osoba v seznamu insolvenčních správců nezapsaná, která však jinak splňuje podmínky zápisu (srov. § 6 odst. 1 ZIS). Doktrinálně pak postavení správce závodu vymezil Ústavní soud v nálezu ze dne 25. 10. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 20/04 (uveřejněno pod č. 195/2006 Sb.), v němž se opětovně přihlásil k závěru o zvláštním veřejnoprávním orgánu (viz nález Ústavního soudu ze dne 25. 6. 2002, Pl. ÚS 36/01, uveřejněno pod č. 403/2002 Sb.), jehož úkolem je zajištění řádného průběhu výkonu rozhodnutí prodejem závodu. Jeho pravomoci jsou dány zákonem (zejména § 338k), jímž je povinen se řídit stejně tak, jako pokyny soudu činěnými v rámci dohledové činnosti soudu (§ 338l) (viz HAVLÍČEK, Karel, ed. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář: podle stavu k 1. 4. 2014. Kniha V. Praha: Havlíček Brain Team, 2014. ISBN 978-80-87109-51-9, s. 458 a násl.), přičemž Ústavní soud uvedl, že„ Činnost a postavení správce podniku je podobné postavení a činnosti správce konkursní podstaty podle zákona o konkursu a vyrovnání. Stejně jako u konkursního řízení je obligatorní, pojmovou součástí výkonu rozhodnutí prodejem podniku ustavení správce podniku (§ 338i o. s. ř.). Jak již bylo řečeno v nálezu Ústavního soudu sp. Zn. Pl. ÚS 36/01, řadí doktrína správce konkursní podstaty mezi zvláštní veřejnoprávní orgány, přičemž jeho úkolem je zajištění řádného průběhu konkursu (viz K. Eliáš, Konkurs. Právník, č. 2/1995, s. 123; H. Hrstková, R. Tománek, Některé základní otázky zákona o konkursu a vyrovnání. Právo a podnikání, č. 10/1994, s. 27 a násl.; Fr. Štajgr, Konkursní právo. Praha 1947, s. 71).“ 21 Přestože Ústavní soud akcentuje i rozdíly v postavení správce závodu a insolvenčního správce dané rozdílností řízení exekučního a řízení insolvenčního, platí, že svou povahou se jedná o zvláštní veřejnoprávní orgány s obdobným způsobem ustanovení rozhodnutím státního orgánu, plnícím veřejný účel v podobě omezeného veřejnosprávního zásahu do řešení majetkových vztahů, přičemž k jejich shodným znakům patří též odpovědnost správce podniku i správce insolvenčního (srov. § 338i odst. 3 občanského soudního řádu a § 37 insolvenčního zákona). Postižení závodu jako způsob vymáhání peněžité pohledávky v exekučním řízení má navíc obdobný účel, jako insolvenční řízení, kdy podle § 338f odst. 2 OSŘ může vystupovat více oprávněných a další přihlášení věřitelé. Správce závodu musí postupovat tak, aby se uspokojil co největší počet oprávněných osob, tzn. má stejný cíl jako insolvenční správce v insolvenčním řízení. Podobnost výkonu funkce insolvenčního správce a výkonu funkce správce závodu je tudíž značná a pro potřeby výkladu neurčitého pojmu„ trestná činnost ohrožující důvěru v řádný výkon funkce insolvenčního správce“ zcela zásadní, jelikož právě podobnost těchto orgánů je rozhodující pro závěr o existenci ohrožení důvěry v řádný výkon funkce insolvenčního správce. 22 Ze shora uvedených důvodů lze tak uzavřít, že jednání, pro nějž byl účastník pravomocně uznán vinným (spočívající v jednání správce závodu ke škodě dotčené obchodní společnosti i jejích věřitelů), je svou povahou jednoznačně způsobilé ohrozit důvěru v řádný výkon činnosti insolvenčního správce. I tuto podmínku má tak správní orgán za splněnou. <i>Třetí podmínka - zahlazení odsouzení</i> 23 Vzhledem ke skutečnosti, že trest odnětí svobody nebyl, resp. nemohl být účastníkem vykonán, a tento nebyl prominut, resp. nebylo upuštěno od výkonu jeho zbytku a ani nemohlo dojít k jeho promlčení, správní orgán konstatuje, že dosud nedošlo, resp. ani nemohlo dojít k zahlazení odsouzení účastníka podle § 105 odst. 1, resp. odst. 3 TZ; k zahlazení odsouzení (ze zákona) nemohlo rovněž dojít ani v případě trestu zákazu činnosti (5 let). Na účastníka se tedy nehledí, jako by nebyl odsouzen. Třetí podmínka pro zrušení povolení vykonávat činnost insolvenčního správce podle je proto také splněna. <b><i>Správní úvaha</b></i> 24 Jak již správní orgán uvedl výše, splněním (shora uvedených) základních podmínek nelze dospět k automatickému závěru o zrušení povolení vykonávat činnosti insolvenčního správce, když správní orgán je povinen provést správní úvahu. V rámci úvahy nad aplikací ustanovení § 13 odst. 1 písm. a) ZIS v tomto směru tak správní orgán vychází z (ve výroku) vymezeného skutku, pro nějž byl účastník rozsudkem ze dne 4. 11. 2021 pravomocně shledán vinným (včetně jeho odůvodnění), jakož i jeho právní kvalifikace, popř. z uloženého trestu. 25 Z rozsudku ze dne 4. 11. 2021 (výrok IV.) vyplývá, že účastník byl pravomocně shledán vinným tím, že: veden společným (spolu s dalšími 6 osobami)„ ke škodě věřitelů společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jejímž jediným jednatelem byl Ing. [jméno]. [příjmení], odstranit majetek společnosti prostřednictvím zmanipulovaného exekučního řízení vedeného podplaceným exekutorem a správkyní závodu v exekuci, nejprve obž. Ing. [příjmení] dne [datum] domluvil s obž. Ing. [příjmení] v její kanceláři na [obec a číslo], [ulice a číslo], že bude zastávat funkci správkyně závodu společnosti [právnická osoba], v exekučním řízení, které obž. Ing. [příjmení] v budoucnu iniciuje prostřednictvím obž. JUDr. [příjmení], a to podle pokynů obž. Ing. [příjmení] takovým způsobem, aby byl majetek společnosti zpeněžen a vyveden na úkor jejích věřitelů ve prospěch investorů, za což jí obž. Ing. [příjmení] slíbil poskytnutí úplatku v podobě peněžní odměny, následně obž. Ing. [příjmení] zajistil, se souhlasem a vědomím obžalovaných [příjmení] a [příjmení], aby na základě právního jednání obž. Ing. [příjmení] byly dne [datum] sepsány notářem Mgr. [jméno] [příjmení] v jeho kanceláři na adrese [adresa], tři notářské zápisy, jmenovitě notářské zápisy č. [spisová značka] [číslo] [rok], [spisová značka], č. [spisová značka] [číslo] [rok], [spisová značka], a č. [spisová značka] [číslo] [rok], [spisová značka], kterými obž. Ing. [jméno]. [příjmení], jménem společnosti [právnická osoba], uznal závazek společnosti vůči obž. Ing. [příjmení] ve výši 6.200.000 Kč, kteroužto pohledávku měl obž. Ing. [příjmení] nabýt od obž. [příjmení], jakožto původního věřitele společnosti z titulu nesplaceného úvěru ze dne [datum], obž. Ing. [příjmení] zavázal společnost splatit tento dluh do [datum], svolil k přímé vykonatelnosti notářského zápisu jako exekučního titulu a současně zřídil zástavní právo k obchodnímu závodu společnosti, a to pouze v úmyslu vytvořit exekuční titul proti společnosti [právnická osoba], pro obž. Ing. [obec], jenž následně domluvil s obž. [titul]. [příjmení], se souhlasem a vědomím obžalovaných [příjmení], [příjmení] a Ing. [příjmení], že provede na základě předmětných notářských zápisů exekuční řízení proti společnosti [právnická osoba], takovým způsobem, aby byl majetek společnosti zpeněžen a vyveden na úkor jejích věřitelů ve prospěch investorů, že ustanoví správkyní závodu obž. Ing. [příjmení], která bude postupovat podle pokynů obž. Ing. [obec], za což slíbil obž. [titul]. Makariovi poskytnutí úplatku v podobě peněžní odměny, dne [datum] dal obž. [titul]. Makariovi pokyn iniciovat exekuční řízení a následujícího dne podepsal obž. [titul]. Makariem připravený exekuční návrh na pověření exekutora provedením exekuce, dne [datum] obž. [titul]. [příjmení] obratem poté, co byl Obvodním soudem pro Prahu 5 vyrozuměn o svém pověření vést danou exekuci, vydal na základě pokynu obž. Ing. [obec] exekuční příkaz pod č. j.: 156 EX 2193/14-9, kterým rozhodl o provedení exekuce postižením závodu povinné společnosti [právnická osoba], a správkyní závodu povinného ustanovil domluvenou obž. Ing. [příjmení], která nadále jednala s vědomím obž. [titul]. [příjmení] na základě pokynů obž. Ing. [obec], dne [datum] ji v její kanceláři instruovali obžalovaní [příjmení] [příjmení], [příjmení], [příjmení] a Ing. [příjmení], aby přiměla zástupce nejvýznamnějšího věřitele společnosti [právnická osoba], společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], k odkoupení hodnotných movitých věcí společnosti [právnická osoba], za co nejvyšší finanční protihodnotu, v období od [datum] do [datum] obž. Ing. [příjmení] se souhlasem a vědomím obž. [titul]. [příjmení] účelově hrozila představitelům společnosti [právnická osoba], exekučním postižením movitých věcí nejenom ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], ale i věcí ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], které se nacházely v prostoru [anonymizována dvě slova] na adrese [adresa], [ulice a číslo], jenž byl provozován společností [právnická osoba], a kde společnost [právnická osoba], provozovala restauraci [anonymizována dvě slova], přičemž na základě tohoto nátlaku obž. Ing. [příjmení] a kvůli obavám z poškození dobrého jména a pověsti [anonymizováno] přistoupili zástupci společnosti [právnická osoba], na požadavek obž. Ing. [příjmení] odkoupit movité zařízení restaurace, přičemž v období od [datum] do [datum] jmenovaná vyjednávala se zástupci společnosti [právnická osoba], o konkrétních podmínkách dohody a o výši realizační ceny, dne [datum] vybral obž. [příjmení] se souhlasem a vědomím spoluobžalovaných Ing. [příjmení], [příjmení], Ing. [příjmení] a Ing. [obec] z pokladny vedené v rámci provozu restaurace [anonymizována dvě slova] v hotovosti částku ve výši 245.000 Kč, aby ji odstranil z majetkové dispozice [právnická osoba] [anonymizováno], a následně se o ni rozdělil s obž. [příjmení] dle svých investic, přibližně v poměru dvou třetin pro obž. [příjmení] a jedné třetiny pro obž. [příjmení], dne [datum] obž. Ing. M. [příjmení], jménem společnosti [právnická osoba], v kanceláři [titul]. [příjmení] na adrese [adresa], se souhlasem a vědomím Ing. [obec], [titul]. [příjmení], Ing. [příjmení], [příjmení] a [příjmení] podepsal dohodu o narovnání, na jejímž základě byla na společnost [právnická osoba], převedena vlastnická práva k movitým věcem společnosti [právnická osoba], a práva ke stavebním úpravám v objektu [anonymizována dvě slova] a společnost [právnická osoba], složila v souladu s dohodou o narovnání téhož dne na účet obž. [titul]. [příjmení] č. [bankovní účet] částku ve výši 3.719.008 Kč a přímo na účet Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro [část Prahy] odpovídající dani z přidané hodnoty v sazbě 21% ve výši 780.992 Kč, přičemž v dohodě o narovnání se společnost [právnická osoba], zároveň zavázala zaplatit kupní cenu ve výši 244.473 Kč včetně daně z přidané hodnoty za zboží představující zásoby restaurace [anonymizována dvě slova], obž. [titul]. [příjmení] obratem dne [datum] na základě pokynu Ing. [příjmení] převedl inkasovanou částku ve výši 3.719.008 Kč na účet č. [bankovní účet] náležející obž. Ing. [příjmení], aby tyto peněžní prostředky nemohly být postiženy v insolvenčním řízení případně iniciovaném věřiteli společnosti [právnická osoba], dne [datum] se obžalovaní [příjmení] [příjmení], [příjmení] a [příjmení] dohodli s obž. Ing. [příjmení] v její kanceláři na výši její odměny za protiprávní součinnost v částce nejméně ve výši 300.000 Kč, kterou jí obžalovaní [příjmení] [příjmení], [příjmení] a [příjmení] společně předali v hotovosti dne [datum] v její kanceláři, dne [datum] dohodl obž. Ing. [příjmení], se souhlasem a vědomím obžalovaných [příjmení] a [příjmení], s [titul]. [příjmení] výši jeho odměny za protiprávní součinnost v částce nejméně ve výši 150.000 Kč, kterou mu obž. Ing. [příjmení] předal v hotovosti dosud přesně nezjištěného dne následujícím po datu [datum], přičemž v období od [datum] do [datum] nechal vybrat v hotovosti z účtu č. [bankovní účet] společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], kterou ovládal, peněžní prostředky v celkové výši 3.719.000 Kč, z čehož částky 300.000 Kč a 150.000 Kč byly použity na platby pro obž. Ing. [příjmení] a obž. [titul]. [příjmení], a zbývající část peněz předal Ing. [příjmení] osobně nebo prostřednictvím obž. [příjmení] ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] obžalovaným [příjmení] a [příjmení], kteří si převzatou hotovost rozdělili dle svých investic do společnosti [právnická osoba], a to přibližně v poměru dvou třetin pro obž. [příjmení] a jedné třetiny pro obž. [příjmení], dne [datum] se dohodli obžalovaní [příjmení] [příjmení], Ing. [příjmení], [příjmení], [příjmení] a Ing. [jméno]. [příjmení], že ze společnosti [právnická osoba], vyvedou i její zbývající zpeněžitelný majetek, konkrétně pohledávky za solventními subjekty jejich postoupením bez poskytnutí jakékoliv protihodnoty, načež následně ve dnech [datum] a [datum] podepsali obž. Ing. [příjmení] jménem společnosti [právnická osoba], a obž. Ing. [jméno]. [příjmení] jménem společnosti [právnická osoba], se souhlasem obžalovaných [příjmení] [příjmení] a [titul]. [příjmení], smlouvu o postoupení pohledávky datovanou již dnem [datum], kterou byla z majetkové dispozice společnosti [právnická osoba], bez odpovídající protihodnoty vyvedena pohledávka ve výši 328.281 Kč za [jméno] [příjmení], [datum narození], kterou [jméno] [příjmení] osobně uznal dne [datum], rovněž ve dnech [datum] a [datum] podepsali obž. [příjmení] coby postupník z pokynu obž. Ing. [obec] a obž. Ing. [příjmení] jménem společnosti [právnická osoba], se souhlasem obž. [titul]. Makaria a obž. Ing. [příjmení], která vytvořila dne [datum] koncept smlouvy, smlouvu o postoupení pohledávky datovanou již dnem [datum], kterou byla z majetkové dispozice společnosti [právnická osoba], bez odpovídající protihodnoty vyvedena pohledávka ve výši 244.473 Kč za společností [právnická osoba], za úhradu zboží restaurace [anonymizována dvě slova] vyplývající z dohody o narovnání ze dne [datum], přičemž obž. [příjmení] tak činil s úmyslem usnadnit obžalovaným [příjmení], [příjmení] a Ing. [jméno]. [příjmení] odstranění majetku ze společnosti [právnická osoba], ke škodě jejích věřitelů, dne [datum] obž. Ing. [příjmení] pro sebe vyžádal od obžalovaných [příjmení], [příjmení] a Ing. [jméno]. [příjmení] jako odměnu za zajištění zmanipulovaného exekučního řízení částku ve výši 100.000 Kč, přičemž od obžalovaných [příjmení] a [příjmení] inkasoval v období předcházejícím dni [datum] částku v celkové výši 66.600 Kč, zatímco obž. Ing. [jméno]. [příjmení] mu zbývající část odměny ve výši 33.300 Kč nepředal, posléze z obavy před zvrácením výsledků zmanipulovaného exekučního řízení proti společnosti [právnická osoba], v průběhu insolvenčního řízení případně zahájeného některým z poškozených věřitelů společnosti a vedeného nestranným insolvenčním správcem, na radu obž. [titul]. [příjmení] a se souhlasem obž. Ing. [příjmení] rozhodli dne [datum] obžalovaní [příjmení] [příjmení], [příjmení], [příjmení] a Ing. M. [příjmení] o tom, že nechají převést společnost [právnická osoba], na nekontaktní osobu cizí státní příslušnosti, kterou přislíbil zajistit obž. Ing. [příjmení] za částku ve výši 100.000 Kč, tuto získal od obžalovaných [příjmení], [příjmení] a Ing. M. [příjmení] a dne [datum] ji předal [jméno] [příjmení], [datum narození], jenž pro tento účel zprostředkoval dodání písemnosti podepsané mužem [anonymizováno] státní příslušnosti jménem [jméno] [příjmení] [jméno], [datum narození], tuto listinu obžalovaní [příjmení] [jméno]. [příjmení] a [příjmení] použili dne [datum] v notářské kanceláři [titul]. Ing. [jméno] [příjmení] na adrese [adresa], aby zvolili [jméno] [příjmení] [jméno] jednatelem společnosti, a to v úmyslu zbavit se písemných dokladů vztahujících se ke společnosti a obsahujících důkazní materiál o páchané trestné činnosti, mezitím již dne [datum] vydal obž. [titul]. [příjmení] usnesení pod č. j.: [číslo jednací], kterým zastavil exekuci proti společnosti [právnická osoba], aniž by sobě, obž. Ing. [příjmení] či účastníkům exekučního řízení přiznal jakékoliv právo na odměnu za výkon funkce nebo na náhradu nákladů či na odměnu za výkon funkce, přičemž obž. [titul]. [příjmení] jakožto soudem pověřený exekutor prováděl osobně nebo prostřednictvím obž. Ing. [příjmení] exekuční činnost v rozporu s ust. § 2 odst. 1, 2, § 46 odst. 1, § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů, když zneužil účel exekučního řízení a institut postižení závodu, obž. Ing. [příjmení] potom postupovala v rozporu s ust. § 338i odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se záměrem usnadnit obž. [titul]. [příjmení] nezákonné vedení exekuce s tím, že všichni obvinění koordinovaným a promyšleným déletrvajícím jednáním, spočívajícím ve vyvedení majetku o celkové hodnotě 4.536.754 Kč kdy tak způsobili věřitelům společnosti [právnická osoba], kteří se přihlásili se svými pohledávkami do insolvenčního řízení, vedené u Městského soudu v Praze pod sp.zn. [spisová značka], škodu ve výši nejméně 1.338.742 Kč, a to konkrétně těmto věřitelům: [společnost] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], škodu ve výši nejméně 26.230 Kč, kdy pohledávka byla splatná ke dni [datum]; [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], škodu ve výši 274 Kč, kdy pohledávka byla splatná ke dni [datum]; [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [část Prahy] sídlem [adresa], škodu ve výši nejméně 58.387 Kč, kdy pohledávka byla splatná ke dni [datum]; společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], škodu ve výši nejméně 300.000 Kč, kdy pohledávky byly splatné ke dni [datum], respektive ke dni [datum]; společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], škodu ve výši nejméně 3.831 Kč, kdy pohledávka byla splatná ke dni [datum]; [právnická osoba] [právnická osoba] se sídlem [adresa], nyní nový nabyvatel pohledávky [titul]. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], škodu ve výši nejméně 638.401 Kč, kdy pohledávky byly splatné od [datum] do [datum]; [právnická osoba], s.r.o., se sídlem [adresa], [ulice a číslo], škodu ve výši nejméně 35.586 Kč, kdy pohledávka byla splatná ke dni [datum]; společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], škodu ve výši nejméně 227.996 Kč, kdy pohledávky byly splatné ke dni [datum] a [datum]; notáři Mgr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], škodu ve výši nejméně 48.037 Kč, kdy pohledávka byla splatná ke dni [datum]“, tedy jednak (I)„ opatřením prostředků jinému usnadnila, aby jako úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu a opatřit sobě i jinému neoprávněný prospěch, vykonávala svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu a takovým činem jinému opatřila značný prospěch a způsobila takovým činem značnou škodu“, jednak (II)„ v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu přijala úplatek“, jakož i (III) společně s [titul] [příjmení],„ opatřením prostředků jiným usnadnili, aby společným jednáním zmařili uspokojení věřitele jiné osoby tím, že odstranili, byť i jen část majetku dlužníka, způsobili takovým činem značnou škodu a získali takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch a jednak opatřením prostředků jiným usnadnili aby společně se dopustili jednání, které bezprostředně směřovalo k dokonání přečinu a jehož se dopustili v úmyslu přečin spáchat tím, že zmaří uspokojení věřitele jiné osoby tím, že odstranili, byť i jen část majetku dlužníka, a způsobí takovým činem značnou škodu a získali takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch“, za což byl odsouzen (I)„ podle § 329 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let nepodmíněně. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se pro výkon tohoto trestu zařazuje do věznice s ostrahou“; (II)„ podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1,2 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 1.000.000 Kč (slovy jeden milion korun českých), vyměřenému jako 200 denních sazeb, přičemž jedna denní sazba činní 5.000 Kč“; a (III)„ podle § 73 odst. 1 trestního zákoníku k trestu zákazu činnosti spočívající ve výkonu funkce insolvenční správkyně, statutárního orgánu v obchodních společnostech, likvidátorky a správkyně podniku na dobu trvání 5 (pěti) let“. 26 Ve vztahu k právní kvalifikaci jednání účastníka lze uvést, že toto bylo kvalifikováno jednak jako (I) zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) odst. 2 písm. a) TZ ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) TZ, jednak jako (II) přečin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1 TZ, a konečně jako (III) přečin poškození věřitele podle § 222 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a), b) TZ ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) TZ, dílem dokonaným a dílem nedokonaným dle § 21 odst. 1 k § 222 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a), b) TZ, ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) TZ. 27 Z popisu skutku je zřejmé, že tohoto se účastník dopustil zneužitím funkce, do níž byl ustanoven, když se, jakožto správce závodu obchodní společnosti záměrně ustanovený v exekučním řízení, podílel na neoprávněném vyvedení majetku ze společnosti, čímž získal větší ekonomický prospěch a způsobil značnou škodu věřitelům, případně škodu státu či dalším subjektům. Účastník měl vykonávat činnost správce závodu dle pokynů dalších osob a v jejich prospěch. V tomto ohledu se tak účastník dopustil závažných machinací s majetkem dotčené obchodní společnosti, jež jsou zcela neslučitelné s výkonem činnosti insolvenčního správce. 28 Jak již bylo konstatováno v odst. 20 tohoto usnesení, správce závodu je zvláštním veřejnoprávním orgánem. Okolnost, že takový orgán přispívá k trestné činnosti úředních osob, konkrétně ke zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) trestního zákoníku ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku, lze označit za velmi závažnou. 29 Skutečnost, že účastník přijal úplatek a byl ochoten se účastnit vyvádění peněžních prostředků ze svěřeného majetku, zároveň přímo odporuje zásadám činnosti insolvenčního správce. 30 Z výše uvedeného vyplývá, že jednání, pro nějž byl účastník pravomocně uznán vinným, a jež odpovídá několika skutkovým podstatám trestných činů, kterých se měl dopustit ze zištného motivu v postavení zvláštního veřejnoprávního orgánu, je i svou závažností jednoznačně způsobilé ohrozit důvěru v řádný výkon činnosti insolvenčního správce. 31 Tento závěr pak už pouze potvrzuje jeden z trestů, jenž byl účastníkovi za shora uvedené jednání rozsudkem ze dne 4. 11. 2021 uložen, a to trest zákazu činnosti spočívající (mimo jiné) ve výkonu funkce insolvenčního správce na dobu trvání 5 (pěti) let. 32 Na základě výše uvedeného lze tak bezesporu uzavřít, že aplikace § 13 odst. 1 písm. a) ZIS je v posuzovaném případě (s ohledem na vymezení skutku, pro nějž byl účastník rozsudkem ze dne 4. 11. 2021 pravomocně shledán vinným, jakož i na vymezenou právní kvalifikaci a uložený trest) zcela na místě. <b><i>K (ne) možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí</b></i> 33 K námitce účastníka stran upření práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí je předně nutno uvést, že tento byl v rámci oznámení o zahájení řízení informován o skutečnosti, že bylo zahájeno řízení o zrušení jeho povolení vykonávat činnost insolvenčního správce podle § 13 dost. 1 písm. a) ZIS, jakož i o skutečnosti, že byly shromážděny podklady pro rozhodnutí (k tomu srov. odst. 3 tohoto rozhodnutí). Kompletní přehled o vedeném správním spisu a jeho obsahu pak účastník získal prostřednictvím institutu nahlédnutí do spisu, kteréhož využil dne [datum]. Účastník tak měl bezesporu možnost seznámit se i s rozsudkem ze dne 4. 11. 2021 (kterým mu, dle jeho tvrzení, neměl být ze strany soudu doručen), jenž je (a k datu nahlížení do spisu byl) obsahem správního spisu. Uvádí-li v této souvislosti účastník, že se s tímto mohl seznámit pouze v rychlosti (konkrétně uvádí, že měl„ pouze možnost v rychlosti si přečíst text“ rozsudku ze dne 4. 11. 2021) v rámci uskutečněného nahlížení u správního orgánu, pak je nutno uvést, že s právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části (viz § 38 odst. 4 s. ř.). Chtěl-li se tedy účastník s rozsudkem ze dne 4. 11. 2021 seznámit podrobněji (pomine-li správní orgán možnost vyžádat si jeho opis u příslušného soudu), pak mohl požádat správní orgán, aby mu pořídil jeho kopii; o to však účastník nepožádal. Obdobné závěry lze vyvodit i v případě účastníkem namítané nedostatečné doby k vyjádření se k podkladům rozhodnutí (konkrétně uvádí, že mohl-li se s rozsudkem ze dne 4. 11. 2021„ o 90 stranách“ seznámit až„ dne [datum] a do [datum] se má ve věci kvalifikovaně vyjádřit, je zjevné, že toto je objektivně nemožné“), když mohl správní orgán požádat o (opětovné) prodloužení (navíc toliko pořádkové) lhůty k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Nelze rovněž přehlédnout, že účastník měl fakticky možnost (s ohledem na pořádkový charakter shora uvedené lhůty) vyjádřit se k podkladům rozhodnutí až do jeho samotného vyhotovení, tj. do dne 4. 3. 2022; opět však tak neučinil. 34 K této námitce správní orgán dále uvádí (namítá-li účastník, že právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí bylo porušeno i tím, že z žádného dokumentu založeného ve správním spise není patrné, na základě jakých skutečností dospěl správní orgán k závěru,„ že trestná činnost, pro kterou“ byl tento odsouzen,„ ohrožuje důvěru v řádný výkon funkce insolvenčního správce“), že účastníkovi řízení nesvědčí právo seznamovat se s budoucími úvahami a argumenty správního orgánu v připravovaném rozhodnutí, aby mohl s nimi či s budoucím rozhodnutím již před jeho vydáním polemizovat, když v tomto ohledu jsou účastníkovi řízení k dispozici příslušné opravné prostředky. Platí tedy, že správní orgán nemá povinnost účastníka řízení seznamovat před ukončením řízení se závěry, k nimž hodlá teprve ve svém rozhodnutí dospět (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2007, č. j. 6 Ca 1/2007-153, č. 7/2010, ročník 8 Sbírky NSS). 35 Tuto námitku tak správní orgán neshledává důvodnou. <b><i>K (ne) naplnění pojmu ohrožení důvěry v řádný výkon činnosti insolvenčního správce</b></i> 36 K této námitce správní orgán plně odkazuje na odst. 20 až 22, resp. 26 až 32 tohoto rozhodnutí, kde již zevrubně vysvětlil, z jakého důvodu je jednání účastníka, pro nějž byl tento pravomocně uznán vinným rozsudkem ze dne 4. 11. 2021, způsobilé ohrozit důvěru v řádný výkon funkce insolvenčního správce. 37 Ani tuto námitku účastník řízení tak neshledává správní orgán důvodnou. <b><i>Závěr</b></i> 38 Z výše uvedených důvodů proto správní orgán rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tedy podle § 13 odst. 1 písm. a) ZIS zrušil účastníkovi povolení vykonávat činnost insolvenčního správce, když tento přestal splňovat podmínku bezúhonnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 7 odst. 1 písm. a) ZIS, jež je základní podmínkou pro výkon funkce insolvenčního správce.