0 OINS 14/2023

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán věcně příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, v řízení o přestupcích vedených podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), rozhodlo takto: I. , jméno FO, , , tituly za jménem, , se sídlem , adresa, , , adresa, , IČO: , IČO, , znalec s oprávněním k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace motorových vozidel, a v oboru strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné, specializace autoopravárenství (dále jen „obviněný“),je vinen(i) tím, že dne , datum, vyhotovil listinu nadepsanou Odborné posouzení závady č. , hodnota, ,ve které posuzoval technickou závadu na motoru osobního motorového vozidla Nissan Infinity FX 30D, registrační značka , SPZ, , a tuto listinu opatřil znaleckou pečetí, přestože tato listina není znaleckým posudkem;(ii) tím, že dne , datum, vyhotovil znalecký posudek č. , hodnota, , ve kterém vyslovil závěr,že tržní cena vozidla SsangYong Korando, registrační značka , SPZ, , představuje ke dni , datum, hodnotu , částka, (včetně DPH), přitom při určení tržní hodnoty postupoval nepřezkoumatelným způsobem, když v posudku neuvedl, jakým způsobem určil koeficient prodejnosti 1,1, kterým vynásobil určenou časovou cenu vozidla , částka, , a zvýšil tak hodnotu vozidla na částku , částka, (po zaokrouhlení), a dále v posudku neuvedl, proč neurčil cenu obvyklou vozidla, jak bylo jeho úkolem, ale jeho tržní hodnotu,tedyad (i) v rozporu s § 28 odst. 8 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „ZnalZ“), opatřil neoprávněně znaleckou pečetí listinu, která není znaleckým posudkem,ad (ii) v rozporu s § 1 odst. 3 ZnalZ vykonal znaleckou činnost bez odborné péče,čímž spáchalad (i) přestupek podle § 39 odst. 1 písm. l) ZnalZ, ad (ii) přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ, ve vícečinném souběhu.

II. Za přestupky specifikované ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ a podle § 41 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ukládá úhrnný trest pokuty ve výši 25 000 Kč (slovy: dvacet pět tisíc korun českých), splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet , jméno FO, úřadu pro hlavní město Prahu č. ú. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, .

III. Obviněnému se podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 2 500 Kč (slovy: dva tisíce pět set korun českých) splatnou ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet , jméno FO, úřadu pro hlavní město Prahu č. ú. , č. účtu, , variabilní symbol, Anonymizováno, .

1. Identifikace obviněného1 Ze seznamu znalců vedeného správním orgánem (SEZNAT) bylo zjištěno, že obviněný má od , datum, oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace motorových vozidel, a v oboru strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné, specializace autoopravárenství. Obviněný je podnikající fyzickou osobou s přiděleným IČO: , IČO, .

2. Průběh správního řízení2 Dne , datum, obdrželo Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“ nebo „správní orgán“) podnět pana , jméno FO, , bytem , adresa, (dále jen „oznamovatel č. 1“), k zahájení řízení z moci úřední o přestupku, kterého se mohl dopustit obviněný vypracováním listiny nadepsané Odborné posouzení závady č. , hodnota, ze dne , datum, . Kopii dotčené listiny oznamovatel č. 1 přiložil ke svému podnětu.3 Dne , datum, obdrželo ministerstvo podnět pana , tituly před jménem, , jméno FO, , bytem , adresa, (dále jen „oznamovatel č. 2“), k zahájení řízení z moci úřední o přestupku, kterého se mohl dopustit obviněný vypracováním znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, . V návaznosti na výzvu ministerstva zaslal oznamovatel č. 2 ke svému podnětu kopii znaleckého posudku.4 Dne , datum, vydalo ministerstvo příkaz č. j. MSP-14/2023-OINS-SRZT/5, kterým uznalo obviněného vinným ze spáchání přestupků podle § 39 odst. 1 písm. l) ZnalZ a podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ, kterých se dopustil jednáním uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. Za spáchání přestupků byla obviněnému uložena pokuta ve výši , částka, .5 Dne , datum, podal obviněný v zákonné osmidenní lhůtě odpor. Námitky, které proti vydanému příkazu vznesl, jsou uvedeny níže. Součástí odporu proti příkazu byla i žádost obviněného o nařízení ústního jednání.6 Dne , datum, vydalo ministerstvo usnesení č. j. MSP-14/2023-OINS-SRZT/9, kterým byla zamítnuta žádost obviněného o nařízení ústního jednání ze dne , datum, . Proti tomuto usnesení podal obviněný dne , datum, rozklad. Součástí rozkladu byly další námitky obviněného proti vydanému příkazu, které jsou uvedeny níže. Rozklad obviněného byl zamítnut rozhodnutím ministra spravedlnosti ze dne , datum, , č. j. MSP-82/2024-ODKA-ROZ/3.7 Přípisem ze dne , datum, byl obviněný vyrozuměn o tom, že v řízení byly shromážděny podklady pro rozhodnutí a byla mu dána možnost se k těmto podkladům vyjádřit. Obviněný v návaznosti na to požádal o zaslání spisu elektronicky. Ministerstvo obviněnému přípisem ze dne , datum, sdělilo, že zaslání kopie spisového materiálu elektronicky není možné a obviněný byl opětovně poučen o možnosti seznámit se s podklady po předchozí domluvě v pracovní dny v budově ministerstva. Na to reagoval téhož dne obviněný dotazem, zda je mu právo seznámit se se spisem upřeno. Obviněnému ministerstvo přípisem ze dne , datum, sdělilo, že mu právo nahlížet do spisu neodpírá, naopak byl obviněný poučen, jak může své právo uplatnit. Tohoto práva obviněný nevyužil.

3. Skutková zjištěníPředmět dokazování 8 Jako podklad pro rozhodnutí správní orgán použil:- podnět oznamovatele č. , hodnota, ze dne , datum, ; - e-mail od , právnická osoba, oznamovateli č. , hodnota, ze dne , datum, ; - protokol o popisu závady na voze Infiniti FX 3,0 30d od , jméno FO, Autoelektro-, adresa, ze dne , datum, ; - odborné posouzení závady č. , hodnota, ze dne , datum, ; - e-mailovou komunikaci mezi obviněným a oznamovatelem č. , hodnota, (od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, ); - dopis oznamovatele č. , hodnota, obviněnému – výtky k posudku (bez uvedení data); - podnět oznamovatele č. , hodnota, ze dne , datum, ; - zkopírované znění e-mailu oznamovatele č. , hodnota, obviněnému – podklady pro znalecký posudek (bez uvedení data) a odpověď obviněného oznamovateli č. , hodnota, (bez uvedení data); - e-mailová komunikace mezi obviněným a oznamovatelem č. , hodnota, ze dne , datum, ; - dopis oznamovatele č. , hodnota, obviněnému – odmítnutí znaleckého posudku č. , hodnota, – ze dne , datum, ; - ceník SsangYong Korando Style+ platný od , datum, ; - ceník SsangYong Korando Style+ platný od , datum, ; - výzva ministerstva oznamovateli č. , hodnota, k zaslání znaleckého posudku ze dne , datum, ; - dopis oznamovatele č. 2 ministerstvu – doplnění znaleckého posudku č. , hodnota, – ze dne , datum, ; - odpor obviněného proti příkazu včetně žádosti o nařízení ústního jednání ze dne , datum, ;- rozklad podaný obviněným ze dne , datum, včetně námitek obviněného proti vydanému příkazu; - rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne , datum, , č. j. MSP-82/2024-ODKA-ROZ/3.Skutek uvedený pod bodem (i)9 Z kopie listiny nadepsané Odborné vyjádření závady č. , hodnota, ze dne , datum, ministerstvo zjistilo, že se jedná o dokument o 8 stranách, z nichž 1 strana tvoří přílohu obsahující kapkovou zkoušku motorového vozidla. Účelem vyžádání odborného posouzení závady bylo posouzení technické závady na motoru osobního motorového vozidla Nissan Infinity FX 30D, registrační značka , SPZ, . Listina byla vyhotovena k objednávce oznamovatele č. 1.10 Odborné posouzení závady č. , hodnota, ze dne , datum, obsahuje na své poslední straně znaleckou pečeť, ačkoli se nejedná o znalecký posudek. Listina vykazuje určité znaky znaleckého posudku, nicméně není takto označena a neobsahuje náležitosti stanovené pro znalecký posudek v § 28 odst. 1 a 2 ZnalZ. Z obsahu listiny je zřejmé, že se materiálně ani formálně nejedná o znalecký posudek, ale o odborné vyjádření. Obviněný tak znaleckou pečetí opatřil dokument, který není znalecký posudkem.Skutek uvedený pod bodem (ii)11 Z kopie znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, ministerstvo zjistilo, že má 7 stran. Vypracování posudku obviněnému zadal oznamovatel č.

2. Úkolem znalce bylo určit cenu obvyklou vozidla SsangYong Korando, reg. značka , SPZ, ke dni poškození, tj. ke dni , datum, , kdy vozidlo havarovalo. Obviněný v posudku vyslovil závěr, že tržní cena vozidla představuje ke dni , datum, hodnotu , částka, . Při určení této hodnoty obviněný vyšel z výchozí ceny vozidla, která dle údajů v posudku uvedených, byla , částka, . Od této ceny odečetl částku , částka, , kterou stanovil jako výchozí cenu pneumatik. Tím získal částku , částka, (redukovaná hodnota vozidla). Z této hodnoty vzal 76, 5 % a získal hodnotu , částka, (redukovaná technická hodnota vozidla). K této hodnotě přičetl , částka, , což měla být částka odpovídající ceně opotřebovaných pneumatik. Tím získal hodnotu , částka, . Tu označil za časovou hodnotu vozidla. Časovou hodnotu vozidla , částka, vynásobil koeficientem 1,1, který v posudku označil za prodejní koeficient. Tím získal hodnotu , částka, , kterou zaokrouhlil na hodnotu , částka, a prohlásil za tržní cenu.12 Použití koeficientu, kterým zvýšil hodnotu vozidlo o , částka, odůvodnil na str. 6 posudku takto: „Pro stanovení koeficientu prodejnosti výše uvedeného vozidla znalec zjišťoval průměr skutečných prodejních a časových cen podobných vozidel k datu výpočtu stejného nebo srovnatelného typu dosahovaných v posuzovaném místě […]“. Jaké konkrétní prodeje znalec uvažoval a jak s cenami vybranými k porovnání pracoval, v posudku uvedeno není.13 Obviněný v posudku uvedl, že postupoval podle Znaleckého standardu č. I/2022 a podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (dále jen „ZOM“).Závěr skutkových zjištění14 Správní orgán v souladu s ustanovením § 50 odst. 4 správního řádu hodnotil důkazy podle své úvahy, přitom přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo.15 Stěžejními důkazy jsou Odborné vyjádření závady č. , hodnota, ze dne , datum, a znalecký posudek č. , hodnota, ze dne , datum, . Z odborného vyjádření závady č. , hodnota, ze dne , datum, , jehož účelem bylo posouzení technické závady na motoru osobního motorového vozidla Nissan Infinity FX 30D, registrační značka , SPZ, , má správní orgán za prokázané, že na své poslední straně obsahuje znaleckou pečeť, ačkoliv se nejedná o znalecký posudek. Z obsahu listiny je zřejmé, že se materiálně ani formálně nejedná o znalecký posudek, ale o odborné vyjádření. Obviněný tak znaleckou pečetí opatřil dokument, který není znalecký posudkem. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, , v němž měl znalec za úkol určit cenu obvyklou vozidla SsangYong Korando, reg. značka , SPZ, ke dni poškození, tj. ke dni , datum, , kdy vozidlo havarovalo, má správní orgán za prokázané, že v něm znalec vyslovil závěr, že tržní cena vozidla SsangYong Korando, registrační značka , SPZ, , představuje ke dni , datum, hodnotu , částka, (včetně DPH), přitom při určení tržní hodnoty postupoval nepřezkoumatelným způsobem, když v posudku neuvedl, jakým způsobem určil koeficient prodejnosti 1,1, kterým vynásobil určenou časovou cenu vozidla , částka, , a zvýšil tak hodnotu vozidla na částku , částka, (po zaokrouhlení), a dále v posudku neuvedl, proč neurčil cenu obvyklou vozidla, jak bylo jeho úkolem, ale jeho tržní hodnotu.

4. Právní posouzeníNaplnění znaků přestupku16 Ministerstvo zkoumalo, zda výše popsaný skutkový stav naplnil formální a materiální znaky přestupku. Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky).17 Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§ 22 zákona o odpovědnosti za přestupky).Ke skutku uvedenému pod bodem (i)18 Ustanovení § 28 odst. 8 ZnalZ stanoví, že znaleckou pečetí lze opatřit pouze znalecký posudek. Pokud tuto povinnost znalec poruší, dopustí se přestupku podle § 39 odst. 1 písm. l) ZnalZ, za což se mu uloží podle odst. 2 písm. b) téhož ustanovení pokuta do výše 250 000 Kč.19 V daném případě obviněný opatřil znaleckou pečetí listinu specifikovanou ve výroku tohoto příkazu, přičemž listina nenese formální ani materiální znaky znaleckého posudku, tedy není znalecký posudkem.20 Tím, že obviněný opatřil znaleckou pečetí dotčenou listinu, naplnil formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. l) ZnalZ.21 Společenskou škodlivost činu je třeba hodnotit s ohledem na účel ZnalZ, kterým je mimo jiné i zájem na řádném výkonu znalecké činnosti. Znalcům je svěřena státní pečeť k jasně definovanému účelu, kterým je vyhotovení znaleckého posudku. K jinému účelu znaleckou pečeť znalci používat nemohou. Pokud se chce znalec věnovat další odborné činnosti, může tak jistě činit, ne však pod znaleckou pečetí.22 Váhu a význam institutu znalecké pečeti zákonodárce zdůraznil zakotvením zvláštní skutkové podstaty, která postihuje explicitně spojení pečeti s listinou, která není znaleckým posudkem.23 Obviněný otiskem znalecké pečeti opatřil listinu, která není znaleckým posudkem, čímž poškodil právem chráněný zájem na řádném výkonu znalecké činnosti a ohrozil důvěru ve znaleckou činnost jako takovou.24 Obviněnému byla státní pečeť svěřena k výkonu znalecké činnosti, a to výhradně k vypracování znaleckých posudků podle ZnalZ, které nesou záruku odbornosti, správnosti a mají zákonem stanovenou strukturu. Tím, že obviněný opatřil znaleckou pečetí listinu, která není znaleckým posudkem, ohrozil institut znaleckého posudku jako takového a mohl ve třetích osobách vzbudit mylný dojem, že se o znalecký posudek jedná.25 Jelikož dotčená listina není znaleckým posudkem, nezabýval se správní orgán tvrzením oznamovatele č. 1, že dotčená listina byla vypracována na úplně jiné zadání a že posudek je nevěrohodný a neodborně zpracovaný.26 Nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by v daném případě vyloučily ohrožení výše uvedeného chráněného zájmu. Jednání obviněného tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky.Ke skutku uvedenému pod bodem (ii)27 Podle § 1 odst. 3 ZnalZ je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí. Zákon pojem odborná péče nedefinuje. Zákonodárce dal úmyslně správnímu orgánu prostor (a povinnost) pružně reagovat na různorodou a proměnlivou realitu, kterou nelze do detailu předvídat a kodifikovat. Požadavek odborné péče je nutně svázán s konkrétní činností, proto nelze obecně vymezit, co je odborná péče. Vždy je nutné uvažovat, co je odbornou péčí při konkrétní činnosti. Proto požadavky na vynaložení odborné péče nelze taxativně určit předem. Zda byla odborná péče splněna, je možné posoudit jen v souvislosti s konkrétní činností, kterou člověk vykonal. Správní orgán proto případ od případu posuzuje, zda znalec odbornou péči dodržel, a pokud ne, jak závažného porušení odborné péče se dopustil.28 Odborná péče zahrnuje odbornost (vědět a umět) a pečlivost (jednat svědomitě bez přílišného riskování, ale i bez přehnané úzkosti). Zákon předpokládá, že znalec je profesionál, který zná dobře svůj obor činnosti, a při plnění znaleckého úkolu jedná s pečlivostí a pílí. Aby znalec jednal s odbornou péčí, musí vynakládat své znalosti a schopnosti odborné a zároveň musí postupovat pečlivě; pokud by postupoval odborně, avšak nedbale, povrchně či liknavě, jeho jednání by taktéž nebylo možné považovat za jednání provedené s náležitou odbornou péčí.29 V daném případě je tedy třeba uvažovat, co je dodržením odborné péče při vypracování posudku, jehož předmětem je určení obvyklé ceny osobního motorového vozidla ke dni poškození. Obviněný v posudku uvedl, že postupoval podle Znaleckého standardu č. I/2022 a podle ZOM.30 Podle § 2 odst. 1 ZOM se majetek oceňuje obvyklou cenou, pokud zákon nestanoví jiný způsob. Podle odst. 2 téhož ustanovení se obvyklou cenou rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění a přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv; obvyklá cena vyjadřuje hodnotu majetku a určí se ze sjednaných cen porovnáním. Podle § 2 odst. 3 citovaného zákona v odůvodněných případech, kdy nelze obvyklou cenu určit, oceňuje se majetek a služba tržní hodnotou; důvody pro neurčení obvyklé ceny musejí být v ocenění uvedeny.31 Úkolem obviněného bylo určit cenu obvyklou, zároveň se v posudku odkázal na ZOM, který stanoví způsob určení obvyklé ceny. Z citovaného ustanovení plyne, že cena obvyklá se v zásadě určuje porovnáním. Tato metoda je daná, znalci se od ní nemohou odchýlit. Pokud z nějakého důvodu nelze určit cenu obvyklou, umožňuje zákon určit tržní hodnotu. V takových případech má však znalec povinnost uvést, proč cenu obvyklou nebylo možné určit.32 Obviněný měl za úkol určit cenu obvyklou, ale určil tržní hodnotu, aniž by v posudku vysvětlil, z jakého důvodu se k tomuto postupu uchýlil. V tom spatřuje správní orgán jedno z jeho pochybení. Další pochybení pak správní orgán spatřuje v tom, že při určení tržní hodnoty postupoval způsobem, který nelze přezkoumat.33 Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (dále jen „oceňovací vyhláška“), v § 1b odst. 3 stanoví, že údaje použité pro určení tržní hodnoty musí být kontrolovatelné a postup jejich zpracování, včetně použití jednotlivých způsobů oceňování, musí být z ocenění zřejmý a doložený. Obdobně § 42 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, stanoví, že znalecký posudek musí úplně a srozumitelně zachytit postup, kterým znalec zpracoval znalecký posudek, včetně použitých metod a odůvodnění jejich použití. Použitou metodou se rozumí též postup.34 Obviněný v rozporu s těmito předpisy v posudku stanovil koeficient 1,1, kterým vynásobil časovou cenu vozidla , částka, , a navýšil tak konečnou hodnotu vozidla o 10 %, což představovalo necelých , částka, . Postup, kterým znalec koeficient vypočetl, v posudku není uveden, přestože obviněný v posudku tvrdí, že zjišťoval průměr skutečných a časových cen podobných vozidel k datu výpočtu stejného nebo srovnatelného typu dosahovaných v posuzovaném místě […]“. Pokud obviněný zjišťoval průměr, měly být v posudku zaznamenány prodeje, z nichž byl tento průměr zjišťován, a také zdroje těchto prodejů. Ani jedno obviněný v posudku neuvedl. Ve výsledku nelze přezkoumat, zda je navýšení hodnoty o 10 % důvodné.35 Správní orgán uzavřel, že popsaný výkon znalecké činnosti, který je v rozporu s předpisy, jimiž byl obviněný při své činnosti vázán a který vedl k vypracování nepřezkoumatelného znaleckého posudku, nelze považovat za odborný ani pečlivý. Obviněný při vypracování znaleckého posudku nesplnil povinnost vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí, čímž naplnil formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. Nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by v daném případě škodlivost činu vyloučily. Jednání obviněného tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky.Námitky účastníka řízení Námitka 136 Ve svém odporu obviněný uvádí, že odborné vyjádření opatřil znaleckou pečetí, aby této písemné listině dodal váhu. Je si vědom toho, že znaleckou pečetí nemůže opatřit například fakturu, ale domnívá se, že v daném případě, kdy opatřil znaleckou pečetí odborné vyjádření, aby „dodal váhu svým slovům“, nespáchal závažný přestupek, který by bylo nutné trestat pokutou.37 K této námitce správní orgán uvádí, že v § 28 odst. 8 ZnalZ je výslovně uvedeno, že znaleckou pečetí lze opatřit pouze znalecký posudek. Podle § 39 odst. 1 písm. l) ZnalZ se znalec dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 28 odst. 8 neoprávněně opatří znaleckou pečetí listinu, která není znalecký posudkem. Podle § 39 odst. 2 písm. b) ZnalZ se za takový přestupek uloží pokuta do 250 000 Kč. Přestupek, kterého se obviněný dopustil, hodnotí správní orgán obecně jako závažný. Skutečnost, že i zákonodárce považoval tento přestupek za závažný, se odráží v maximální výši pokuty, kterou lze za tento přestupek uložit, totiž 250 000 Kč. Nelze tedy souhlasit s námitkou obviněného, že by v daném případě nešlo o přestupek, který by nebylo nutné trestat pokutou. Jednání, kterého se obviněný dopustil, je v zákoně za přestupek výslovně označeno, přičemž obviněný neuvedl žádné skutečnosti, které by vyloučily škodlivost jednání, které zákonodárce považoval za nežádoucí.Námitka 238 Ve svém odporu a v rozkladu proti usnesení ze dne , datum, , kterým byla zamítnuta žádost obviněného o nařízení ústního jednání, obviněný uvádí, že na straně 6 pod bodem 2.4 uvedl půl stránkové vysvětlení, co vše pro odborné znalecké stanovení koeficientu prodejnosti provedl. Obviněný dále uvedl, že vypracovává také revizní znalecké posudky a proto ví, k jakým koeficientům prodejnosti se dostává. Proto má za to, že stanovil koeficient prodejnosti vozidla s nadměrnou péčí a nadstandardně. Dle obviněného je znalecký posudek přezkoumatelný.39 K tomu tvrzení obviněného správní orgán uvádí, že použití koeficientu, kterým zvýšil obviněný hodnotu vozidla o , částka, , odůvodnil na str. 6 posudku takto: „Pro stanovení koeficientu prodejnosti výše uvedeného vozidla znalec zjišťoval průměr skutečných prodejních a časových cen podobných vozidel k datu výpočtu stejného nebo srovnatelného typu dosahovaných v posuzovaném místě (pramen: autagalas.cz, Sauto, Tipcars, Bazos, apod.). Pro odborné stanovení KP byly dále podrobně prostudovány tyto atributy: 1. obliba značky a konkrétního modelu vozidla na trhu; 2. podíl značky na celkových prodejích nových a ojetých vozidel; 3. stabilitu značky na trhu, četnost generačních obměn, motorizací a faceliftů; 4. poruchovost a spolehlivost daného vozidla; 5. hodnocení odborníků napříč dostupnými testy těchto vozidel; 6. užitné vlastnosti vozidla a jeho rozměrové parametry; 7. design značky (pohledové vlastnosti exteriéru a interiéru; 8) motorizace a výkonové parametry vozidla; 9. druh paliva; 10. posouzení servisní sítě, hodinových sazeb a cen náhradních dílů; 11. posouzení kompletní výbavy vozidla; 12. posouzení celkové historie vozidla; 13. posouzení prodejnosti nehavarovaného vozidla s úplnou servisní historií. Je stanoven koeficient prodejnosti vozidla 1,1“.40 Jak je uvedeno výše, oceňovací vyhláška v § 1b odst. 3 stanoví, že údaje použité pro určení tržní hodnoty musí být kontrolovatelné a postup jejich zpracování, včetně použití jednotlivých způsobů oceňování, musí být z ocenění zřejmý a doložený. Obdobně § 42 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, stanoví, že znalecký posudek musí úplně a srozumitelně zachytit postup, kterým znalec zpracoval znalecký posudek, včetně použitých metod a odůvodnění jejich použití. Použitou metodou se rozumí též postup.41 Obviněný v rozporu s těmito předpisy v posudku stanovil koeficient 1,1, kterým vynásobil časovou cenu vozidla , částka, , a navýšil tak konečnou hodnotu vozidla o 10 %, což představovalo necelých , částka, . Postup, kterým znalec ke koeficientu dospěl, v posudku sice skutečně popsal, jak je uvedeno výše v bodě 39, ale jen v obecných kategoriích, které nelze zkontrolovat. Přestože obviněný v posudku tvrdí, že zjišťoval průměr skutečných a časových cen podobných vozidel k datu výpočtu stejného nebo srovnatelného typu dosahovaných v posuzovaném místě […]“, v posudku nejsou zaznamenány prodeje, z nichž byl tento průměr zjišťován, ani zdroje těchto prodejů. Ve výsledku nelze přezkoumat, zda je navýšení hodnoty o 10 % důvodné. Námitka obviněného je tedy nedůvodná.Námitka 342 Ve svém odporu a v rozkladu proti usnesení ze dne , datum, , kterým byla zamítnuta žádost obviněného o nařízení ústního jednání, obviněný na otázku, proč v posudku neurčil cenu obvyklou, ale tržní hodnotu vozidla, sdělil, že při výpočtu (oceňování) motorových vozidel není žádný rozdíl mezi tržní a obvyklou cenou, že jde pouze o slovíčkaření. Pro stanovení tržní hodnoty (ceny) neexistuje žádný zákonný předpis, ale používají se obecně stanovené metody oceňování. Definice pojmu obvyklé ceny existuje při oceňování majetku v ZOM.43 K tomu ministerstvo uvádí, že obviněný v posudku uvedl, že postupoval podle Znaleckého standardu č. I/2022 a podle ZOM.44 Podle § 2 odst. 1 ZOM se majetek oceňuje obvyklou cenou, pokud zákon nestanoví jiný způsob. Podle odst. 2 téhož ustanovení se obvyklou cenou rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění, a přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv; obvyklá cena vyjadřuje hodnotu majetku a určí se ze sjednaných cen porovnáním. Podle § 2 odst. 3 citovaného zákona v odůvodněných případech, kdy nelze obvyklou cenu určit, oceňuje se majetek a služba tržní hodnotou; důvody pro neurčení obvyklé ceny musejí být v ocenění uvedeny.45 Ve znaleckém standardu č. I/2022 je uvedeno následující: „Předpokládá se, že tento standard bude využíván jak při oceňování prováděném podle zákona o oceňování majetku, tak i v ostatních případech. Zákon o oceňování majetku upravuje způsoby ocenění majetku a služeb pro účely stanovené zvláštními předpisy. Použije se tedy v případech, pokud zvláštní předpisy odkazují na cenový nebo zvláštní předpis pro ocenění majetku nebo služby, příp. v některých dalších vyjmenovaných případech. Pro oceňování vozidel ani pro oceňování nákladů na opravárenské práce zákon nestanovuje jiný způsob oceňování. Tento typ majetku se tak oceňuje obvyklou cenou (srov. § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb.). V odůvodněných případech (srov. § 2 odst. 3 zákona č. 151/1997 Sb.), kdy nelze obvyklou cenu určit, oceňuje se daný typ majetku a služeb tržní hodnotou, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na tržní hodnotu vliv. Důvody pro neurčení obvyklé ceny musejí být v ocenění uvedeny.“1 Ze znaleckého standardu č. I/2022 tedy vyplývá, že pro oceňování vozidel se použije ZOM. Tento typ majetku se oceňuje obvyklou cenou a pouze v odůvodněných případech, kdy nelze obvyklou cenu určit, se daný typ majetku oceňuje tržní hodnotou. Důvody pro neurčení obvyklé ceny musejí být v ocenění uvedeny.46 Úkolem obviněného bylo určit cenu obvyklou, zároveň se v posudku odkázal na ZOM, který stanoví způsob určení obvyklé ceny. Z citovaného ustanovení plyne, že cena obvyklá se v zásadě určuje porovnáním. Tato metoda je daná, znalci se od ní nemohou odchýlit. Pokud z nějakého důvodu nelze určit cenu obvyklou, umožňuje zákon určit tržní hodnotu. V takových případech má však znalec povinnost uvést, proč cenu obvyklou nebylo možné určit. Obviněný této121 KLEDUS, Robert; SEMELA, Marek; BELÁK, Michal a MAREŠ, Petr. Znalecký standard č. I/2022: oceňování silničních apovinnosti nedostál. Správní orgán nerozporuje, že obviněný stanovil tržní hodnotu, ale vytýká mu, že tento možný, ale subsidiární postup v posudku neodůvodnil.Námitka 447 Ve svém odporu obviněný uvedl, že si velmi dobře na oznamovatele č. 2 vzpomíná, neboť po něm požadoval vypočítat vyšší hodnotu vozidla a jeho nepříjemné útoky a vyhrožování byly tak silné, že obviněný uvažoval o podání trestního oznámení pro podezření z podvodu. Obviněný k tomu uvedl, že má nahraný a uložený 16 minut trvající hovor s oznamovatelem č. 2 a požádal o schůzku na ministerstvu.48 K tomu ministerstvo uvádí, že v daném případě zamítl žádost obviněného o nařízení ústního jednání zejména za účelem provedení obviněným navrhovaného důkazu ve formě 16 minut trvajícího hovoru mezi ním a oznamovatelem č. 2, neboť provedení důkazu shledal neopodstatněným, a to jednak z důvodu, že správní orgán by neměl možnost posoudit pravdivost nahrávky a skutečnost, že druhou hovořící osobou je oznamovatel č. 2, a za další z důvodu, že takový důkaz není pro posouzení skutku obviněného relevantní. Rozklad obviněného proti usnesení o zamítnutí žádosti obviněného o nařízení ústního jednání byl zamítnut rozhodnutím ministra spravedlnosti ze dne , datum, , č. j. MSP-82/2024-ODKA-ROZ/3.

5. Stanovení sankce49 Podle § 39 odst. 2 písm. b) ZnalZ se za přestupek podle odst. 1 písm. l) téhož ustanovení uloží pokuta do 250 000 Kč.50 Podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ se za přestupek podle odst. 1 písm. b) téhož ustanovení uloží pokuta do 500 000 Kč.51 Podle § 41 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek závažnější. Podle odst. 2 téhož ustanovení může správní orgán při společném projednávání přestupků zvýšit horní hranici sazby pokuty za přestupek nejpřísněji trestný až o polovinu, nejvýše však do částky, která je součtem horních hranic sazeb pokut za jednotlivě společně projednávané přestupky.52 Protože se v daném případě jedná o vícečinný souběh nestejnorodý, kdy za skutek pod bodem (i) lze uložit pokutu do 250 000 Kč, a za skutek pod bodem (ii) pokutu do 500 000 Kč, uložil správní orgán v souladu s § 41 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky trest za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ podle sazby stanovené v § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ. Zásadu asperační správní orgán nepoužil.53 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.54 Přestupek, kterého se obviněný dopustil, hodnotí správní orgán obecně jako závažný. Skutečnost, že i zákonodárce považoval tento přestupek za závažný, se odráží v maximální výši pokuty, kterou lze za tento přestupek uložit, totiž 500 000 Kč.55 Povaha a závažnost přestupku je dána významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen, způsobem spáchání přestupku, významem a rozsahem následku přestupku.56 Chráněným zájmem je v projednávané věci společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, kterou mají znalci vykonávat při vypracování znaleckých posudků. Zákonná regulace znalecké činnosti má garantovat kvalitu, aby se jak státní orgány, tak soukromé osoby mohly spolehnout, že závěry znaleckého posudku jsou správné, tedy založené na objektivních skutečnostech a provedené metodologicky správně. Jestliže znalec nepostupuje při zpracování posudku s odbornou péčí a v souladu se zavedenými odbornými postupy, jak je jeho povinností, ohrožuje právem chráněný zájem na řádném výkonu znalecké činnosti a nabourává důvěru ve znaleckou činnost jako takovou. V posuzovaném případě obviněný vyhotovil posudek bez náležité odborné péče, který je nepřezkoumatelný, a tudíž vyvolává důvodné pochybnosti o závěrech v posudku uvedených. Tím obviněný ohrozil zájem na řádném zjištění skutkového stavu prostřednictvím znaleckého posudku.57 Z hlediska způsobu spáchání jde o přestupek komisivní spáchaný fyzickou osobou při výkonu podnikatelské činnosti. Obviněný má jako podnikající fyzická osoba přestupkovou odpovědnost objektivní, u níž není prokazováno zavinění.58 Jako k přitěžující okolnosti přihlédl správní orgán k tomu, že přestupek byl spáchán ve vícečinném souběhu s dalším přestupkem.59 K povaze podnikatelské činnosti obviněného správní orgán uvádí, že je od , datum, profesionálním soudním znalcem v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace motorových vozidel, a v oboru strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné, specializace autoopravárenství. Znaleckou činnost vykonává za účelem podnikání a k této činnosti mu bylo uděleno státem garantované oprávnění. Obviněný by měl znát předpisy upravující znaleckou činnost a dodržovat povinnosti z nich vyplývající.60 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání, a tím jej přiměl k respektování právních předpisů. Ukládaný správní trest zároveň nesmí mít pro pachatele likvidační charakter.61 Správní orgán má za to, že pokuta ve výši 25 000 Kč, která představuje 5 % maximální zákonné sazby (zásadu asperační správní orgán nepoužil) a zároveň necelých 51 % průměrné měsíční nominální mzdy stanovené Českým statistickým úřadem pro 4. čtvrtletí roku 2024 (49 229 Kč) tyto podmínky splňuje a je způsobilá splnit ve vztahu k obviněnému preventivní i represivní funkci, zároveň je též způsobilá splnit generálně preventivní funkci ve vztahu k ostatním dozorovaným subjektům. Při ukládání trestu správní orgán zohlednil skutečnost, že obviněný nebyl v minulosti ze strany ministerstva v souvislosti s výkonem znalecké činnosti trestán.62 S ohledem na skutečnost, že výše uložené pokuty není podle ustálené judikatury soudů likvidační, správní orgán majetkové poměry obviněného nezjišťoval.

6. Náklady řízení63 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 správního řádu a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 2 500 Kč.64 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byl obviněný uznán vinným, byla mu uložena povinnost nahradit paušální částkou 2 500 Kč náklady tohoto řízení.