0 OINS 171/2022

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „ZnalZ“), k vedení řízení o přestupku podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), rozhodlo takto: Společnost , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, , oprávněná k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika (dále jen „obviněná“),je vinnaI. tím, že dne , datum, vypracovala pro účely trestního řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, znalecký posudek č. , hodnota, , ve kterém vyslovila závěr, že ceny za služby vyplývající z mandátní smlouvy a ze smlouvy o obstarání obchodní záležitosti, obě uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, a společností , právnická osoba, ., byly obvyklé, přičemž obvyklou cenu za služby z mandátní smlouvy a cenu obvyklou za služby ze smlouvy o obstarání obchodní záležitosti určila porovnáním s cenami za služby realitních makléřů, tedy k ocenění použila ceny za jiné služby, než které byly předmětem ocenění, aniž by odůvodnila, v jakých podstatných parametrech se jedná o služby srovnatelné se službami oceňovanými, a zároveň při určení ceny nezvážila všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, nevyloučila mimořádné okolnosti trhu, osobní poměry prodávajícího a kupujícího, vlivy zvláštní obliby, tedy nepostupovala způsobem, který je při určení ceny obvyklé nezbytný, a dále k určení ceny obvyklé použila údaje o cenách sebrané z webových stránek a od neidentifikovaných realitních makléřů, takže nelze ověřit pravdivost a správnost vstupních údajů, které k určení ceny použila, a tím zatížila posudek vadou neúplnosti a nepřezkoumatelnosti,tedyporušila povinnost vykonávat znaleckou činnost řádně stanovenou v § 8 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění účinném do 31.12.2020,čímž spáchalapřestupek podle § 25b odst. 1 písm. a) zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících ve znění účinném do 31.12.2020 (dále jen „ZZT“).

II. Za přestupek specifikovaný ve výroku I. se obviněné podle § 25b odst. 3 ZZT ukládá pokuta ve výši 35 000 Kč (slovy: třicet pět tisíc korun českých).

III. Obviněné se podle § 95 odst. 1 přestupkového zákona a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých).

IV. Pokuta i částka uložená na náhradu nákladů jsou splatné ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí na účet , jméno FO, , Anonymizováno, , tel. číslo, , variabilní symbol: , var. symbol, .

1. Obviněná1 Obviněná má od , datum, oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, bez odvětví, specializace: pro znalecké posudky vyžadované státními orgány a orgány samosprávy: o finančním ocenění společností na bázi analýzy a ocenění výrobního a nevýrobního majetku (průmysl, stavebnictví, energetika, těžba nerostných surovin, doprava, spoje, obchod, služby, cestovní ruch, finančnictví, zemědělství, kultura, zdravotnictví, státní správa, rozpočtové organizace); ocenění cenných papírů a jejich derivátů, burzovních komodit a jejich derivátů; ocenění závazků a pohledávek; ocenění nehmotného majetku, nehmotných práv (patenty, licence, know-how, značek, obchodních jmen, názvů výrobků, loga); ocenění nemovitého majetku (pozemky, stavby a budovy, ložiska nerostných surovin); ocenění strojů a technologických zařízení (jednotlivé stroje, linky, technologické komplexy, v oblastech průmyslu, zemědělství, energetiky, stavebnictví, dopravy a spojů, obchodu a služeb, kultury, zdravotnictví, státní správy), výpočetní technika, hardware, software, kybernetika; ocenění nepeněžitých vkladů při sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně společností; prozkoumání projektů sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměny společností; prozkoumání investičních záměrů, zpracování analýz nejvýnosnějšího využití investovaného majetku.

2. Průběh správního řízení2 Dne , datum, bylo Ministerstvu spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“ nebo „správní orgán“) doručeno podání Vrchního státního zastupitelství v Praze, odboru závažné hospodářské a finanční kriminality, označené jako „Poznatek k činnosti znalecké kanceláře , právnická osoba, “. Podání ministerstvo materiálně posoudilo jako oznámení o podezření ze spáchání přestupku, kterého se mohla dopustit obviněná při výkonu znalecké činnosti v trestní věci vedené u , Anonymizováno, . Spolu s oznámením Vrchní státní zastupitelství v Praze ministerstvu zaslalo:- Kopii protokolu z veřejného zasedání ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, - Kopii usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, - Kopii znaleckého posudku obviněné č. , hodnota, ze dne , datum, .3 Ministerstvo si ke znaleckému posudku vyžádalo stanovisko Poradního sboru ministerstva spravedlnosti pro obor Ekonomika, které obdrželo dne , datum, . Jeho obsah je uveden níže.4 Oznámením o zahájení řízení o přestupku z moci úřední ze dne , datum, , č. j. MSP-171/2022-OINS-SRZT/3, doručeným obviněné dne , datum, , zahájilo ministerstvo s obviněnou řízení z moci úřední o přestupku podle § 25b odst. 1 písm. a) ZZT.5 Dne , datum, bylo ministerstvu doručeno vyjádření obviněné, ve kterém zároveň obviněná požádala o nařízení ústního jednání. Tuto žádost správní orgán zamítl usnesením č. j. MSP-171/2022-OINS-SRZT/9 ze dne , datum, . Obviněná dále požádala o přerušení řízení, čemuž správní orgán nevyhověl.6 Obviněná dne , datum, nahlédla do spisu. Dne , datum, vyrozuměl správní orgán obviněnou o tom, že v řízení byly shromážděny podklady pro rozhodnutí. Obviněná následně dne , datum, zaslala správnímu orgánu další vyjádření.7 Dne , datum, vydalo ministerstvo rozhodnutí č. j. MSP-171/2022-OINS-SRZT/14.8 Výrokem napadeného rozhodnutí byla obviněná uznána vinnou, že dne , datum, vypracovala pro účely trestního řízení vedeného , Anonymizováno, znalecký posudek č. , hodnota, , ve kterém vyslovila závěr, že ceny za služby vyplývající z mandátní smlouvy a ze smlouvy o obstarání obchodní záležitosti, obě uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, a společností , právnická osoba, ., byly obvyklé, přičemž obvyklou cenu za služby z mandátní smlouvy a cenu obvyklou za služby ze smlouvy o obstarání obchodní záležitosti určila porovnáním s cenami za služby realitních makléřů, ačkoliv se jedná o služby, které nejsou v podstatných parametrech srovnatelné, zároveň při určení ceny nezvážila všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, nevyloučila mimořádné okolnosti trhu, osobní poměry prodávajícího a kupujícího, vlivy zvláštní obliby, tedy nepostupovala způsobem, který je při určení ceny obvyklé nezbytný, a dále k určení ceny obvyklé použila údaje o cenách sebrané z webových stránek a od neidentifikovaných realitních makléřů, takže nelze ověřit pravdivost a správnost vstupních údajů, které k určení ceny použila, tedy vykonala znaleckou činnost v rozporu s § 8 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění účinném do , datum, , nikoliv řádně, čímž spáchala přestupek podle § 25b odst. 1 písm. a) zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících ve znění účinném do 31.12.2020.9 Za spáchání tohoto přestupku byl obviněné týmž rozhodnutím uložen trest ve výši 35 000 Kč a dále náhrada nákladů řízení v paušální částce 1 000 Kč.10 Napadené rozhodnutí bylo obviněné doručeno dne , datum, prostřednictvím datové schránky. Rozklad11 Dne , datum, byl ministerstvu doručen rozklad obviněné proti napadenému rozhodnutí, který byl doplněn podáním ze dne , datum, (dále společně jen „rozklad“). Lhůta pro podání rozkladu, která podle § 83 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, byla obviněnou dodržena. Rozhodnutí orgánu II. stupně12 Dne , datum, vydal ministr spravedlnosti, jakožto vedoucí ústředního správního úřadu (dále jen „orgán II. stupně“), rozhodnutí č.j. MSP-56/2024-ODKA-ROZ/3 (dále též jen „rozhodnutí o rozkladu“), kterým zrušil napadené rozhodnutí v celém rozsahu a vrátil věc orgánu I. stupně k novému projednání.13 V bodě 38 a 39 odůvodnění orgán II. stupně uložil orgánu I. stupně, aby se v dalším řízení zaměřil na výklad pojmu „řádný výkon znalecké činnosti“ podle § 8 zákona o znalcích a tlumočnících a tento pak konkrétně aplikoval na posuzovaný případ. Dále orgánu I. stupně uložil, aby řádným způsobem popsal zásady znaleckého zkoumání a přitom uvedl, která zásada znaleckého zkoumání byla obviněnou porušena, popř. jakým způsobem a vyhodnotil, zda takovým jednáním obviněné došlo k porušení povinnosti řádného výkonu znalecké činnosti stanovené v § 8 zákona o znalcích a tlumočnících. Orgán I. stupně se má zaměřit na to, zda obviněná dostatečným způsobem popsala své postupy (především při výběru cen pro srovnání s cenami za služby vyplývající z mandátní smlouvy a smlouvy o obstarání obchodní záležitosti), zda tyto postupy založila na dostatečných podkladech, ze kterých při tvorbě znaleckého posudku vycházela, a zároveň zda náležitým způsobem odůvodnila své závěry v návaznosti na svůj postup a podklady znaleckého posudku.14 Rozhodnutí ministra o rozkladu nabylo právní moci dne , datum, doručením obviněné. Vyrozumění obviněné a výzva k vyjádření podle § 36 odst. 3 správního řádu15 Dne , datum, bylo do datové schránky právního zástupce obviněné doručeno vyrozumění o shromáždění podkladů pro rozhodnutí. Z datové schránky byla písemnost vyzvednuta dne , datum, . Obviněná práva vyjádřit se k podkladům ve stanovené lhůtě 10 dnů od doručení vyrozumění nevyužila.Nové rozhodnutí ve věci16 Ministerstvo vydává nové rozhodnutí o vině, druhu a výměře trestu, přičemž reflektuje názor orgánu II. stupně.

3. Skutková zjištění17 Z evidence znalců a tlumočníků bylo zjištěno, že obviněná měla v době vypracování znaleckého posudku oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, bez odvětví, specializace: pro znalecké posudky vyžadované státními orgány a orgány samosprávy: o finančním ocenění společností na bázi analýzy a ocenění výrobního a nevýrobního majetku (průmysl, stavebnictví, energetika, těžba nerostných surovin, doprava, spoje, obchod, služby, cestovní ruch, finančnictví, zemědělství, kultura, zdravotnictví, státní správa, rozpočtové organizace); ocenění cenných papírů a jejich derivátů, burzovních komodit a jejich derivátů; ocenění závazků a pohledávek; ocenění nehmotného majetku, nehmotných práv (patenty, licence, know-how, značek, obchodních jmen, názvů výrobků, loga); ocenění nemovitého majetku (pozemky, stavby a budovy, ložiska nerostných surovin); ocenění strojů a technologických zařízení (jednotlivé stroje, linky, technologické komplexy, v oblastech průmyslu, zemědělství, energetiky, stavebnictví, dopravy a spojů, obchodu a služeb, kultury, zdravotnictví, státní správy), výpočetní technika, hardware, software, kybernetika; ocenění nepeněžitých vkladů při sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně společností; prozkoumání projektů sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměny společností; prozkoumání investičních záměrů, zpracování analýz nejvýnosnějšího využití investovaného majetku. Posudek č. , hodnota, ze dne , datum, 18 Z posudku č. , hodnota, ze dne , datum, byly zjištěny níže uvedené skutečnosti.19 Obviněná vypracovala znalecký posudek dne , datum, . Vypracování posudku obviněné zadala advokátní kancelář , Anonymizováno, , právnická osoba, . Úkolem obviněné bylo posoudit, zda byla obvyklá:a) Odměna (cena za služby), která byla dne , datum, vyplacena společnosti , právnická osoba, na základě mandátní smlouvy uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, (mandatář) a společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . (mandant)b) Odměna (cena za služby), která byla dne , datum, vyplacena společnosti , právnická osoba, na základě smlouvy o obstarání obchodní záležitosti uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, a společností , Anonymizováno, , právnická osoba, .20 Obviněná v posudku uvedla, že postupovala porovnávací metodou. Na str. 13 a 17 uvedla částečnou definici ceny obvyklé obsaženou v zákoně č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (dále jen „ZOM“). Odcitovala, že obvyklou cenou se rozumí cena, která by byla dosažena při prodeji stejného, popřípadě obdobného majetku se stejnou užitnou hodnotou, nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby. Neuvedla, že obvyklá cena vyjadřuje hodnotu majetku nebo služby a určí se porovnáním (dle definice ve znění účinném ke dni vypracování posudku, tedy do , datum, ).Odměna z mandátní smlouvy21 U odměny vyplacené na základě mandátní smlouvy uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, a společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . (dále jen „mandátní smlouva“) obviněná porovnávala skutečně vyplacenou odměnu s odměnami vyplácenými realitním makléřům. Tento postup odůvodnila tím, že odměna mandatáře nejlépe odpovídá profesní činnosti realitního makléře. Pak konstatovala, že nemá konkrétní a spolehlivá data o odměnách realitních makléřů, a použila informace z nejmenovaných „různorodých“ webů, odměny dvou realitních makléřů, kteří si nepřejí být jmenovaní, vlastní zkušenosti a vlastní expertní odhad, webové stránky www.fermakleri.cz.22 Obviněná v posudku neporovnala odměnu vyplacenou na základě mandátní smlouvy s jinými skutečně vyplacenými odměnami, protože údaje o takových odměnách neměla k dispozici, nýbrž vyplacenou odměnu porovnala s odměnou, která se dle informací uvedených na webových stránkách má makléřům vyplácet. Tato odměna se údajně pohybuje v rozmezí 3–5 %, 3–6 % nebo dokonce v rozmezí 3–7 %. K jakému času a místu se tyto údaje vztahují, v posudku uvedeno není. Taktéž není uvedeno, jaké faktory ovlivňují skutečně vyplacenou cenu (tedy to, zda jsou vyplacena 3 % nebo 7 %) či jaké procento je vypláceno nejčastěji.23 Na základě z internetu zjištěného rozmezí cen za služby realitních makléřů uzavřela, že realizovaná odměna uhrazená dne , datum, , jejíž výše není v posudku uvedena, odpovídá smluvené odměně v mandátní smlouvě a nebyla nijak překročena.Odměna ze smlouvy o obstarání obchodní záležitosti24 U odměny vyplacené na základě smlouvy o obstarání obchodní záležitosti obviněná nejprve v posudku rozvíjela úvahu o tom, proč pro porovnání nelze použít odměnu obchodníků s cennými papíry (str. 18). Pak uzavřela, že i v tomto případě je nejvhodnější ke srovnání použít odměnu realitního makléře, neboť jeho činnost nejlépe odpovídá povaze činnosti, za kterou byla odměna vyplacena. Dále obviněná postupovala týmž způsobem, který je popsán v bodě 22 tohoto rozhodnutí, a vyslovila závěr, že odměna vyplacená ze smlouvy o obstarání obchodních záležitostí (jejíž výše není v posudku uvedena) nepřevyšuje cenu obvyklou, naopak se pohybuje pod ní. Uzavřela, že odměna uhrazená dne , datum, odpovídá smluvené odměně ve smlouvě o obstarání obchodních záležitostí a nebyla překročena.Protokol o veřejném zasedání konaném u , Anonymizováno, v , adresa, . , Anonymizováno25 Na veřejném zasedání byl za obviněnou vyslechnut , tituly před jménem, , jméno FO, . Na otázku předsedkyně senátu, zda do závěrů promítl povahu transakce, od které se odměny odvíjely, uvedl, že transakci neoceňoval a že transakci obviněné nepřísluší posuzovat.26 Na výzvu státního zástupce, aby zdůvodnil, proč odměnu 5 % z transakce 100 mil. Kč považuje za obvyklou, když v posudku uvedl, že obvyklá cena se pohybuje v rozmezí 3-5 % a u vyšších hodnot v rozmezí 3-4 %, , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že se jednalo o vztah mezi státním podnikem a obchodní korporací, která podniká za účelem dosažení zisku, a že tedy není nic špatného na tom, když si tyto dva nezávislé subjekty domluví jakoukoliv cenu. I kdyby si domluvily cenu 10 %, bylo by to v pořádku, neboť v kapitalismu to funguje tak, že některé firmy si dohodnou velkou odměnu, jiné naopak nízkou.Usnesení , Anonymizováno, v , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno27 V bodě 20 a 21 nadepsaného usnesení stojí, že odvolací soud ve veřejném zasedání sám provedl důkaz znaleckým posudkem obviněné, přitom jí vypracovaný posudek hodnotí jako málo přínosný. Soud dále uvádí, že z výslechu znalce vyplynulo, „[že] jeho nález de facto pouze bez náležité odborné analýzy akceptuje smluvní ujednání dvou obchodních partnerů, a nezohledňuje povahu a složitost samotné majetkové dispozice, od níž se hodnocená odměna odvíjí. Též ústní obhajoba znaleckého závěru u soudu vyzněla nepřesvědčivě, když znalec v zásadě připustil, že jakákoliv výše odměny by byla „obvyklá“.Stanovisko poradního sboru 28 Poradní sbor k posudku obviněné uvedl, že:29 Profesi realitního makléře nepovažuje za obdobnou službu ve smyslu § 2 odst. 1 ZOM. Oceňované transakce nebyly srovnatelné s běžnou činností realitního makléře, která spočívá v zajištění převodu vlastnického práva k nemovitosti, včetně vyhledání vhodného kupujícího.30 Obviněná dále nedodržela postup pro výpočet obvyklé ceny, konkrétně neopatřila si dostatečné informace o srovnatelném majetku a službě, nezohlednila faktor času a lokality, nevyloučila mimořádné okolnosti trhu, nevyloučila osobní poměry prodávajícího a kupujícího a nevyloučila vlivy zvláštní obliby. Obviněná pracovala pouze s informacemi obecného charakteru, které získala z webových stránek a osobních konzultací.31 Poradní sbor vyslovil názor, že obviněná nesplnila hlavní požadavky postupu stanovení obvyklé ceny.Závěr skutkových zjištění32 Správní orgán v souladu s ustanovením § 50 odst. 4 správního řádu hodnotil důkazy podle své úvahy, přitom přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedla obviněná. Skutkové závěry vyvodil správní orgán výlučně z obsahu znaleckého posudku, jehož kopii má k dispozici.33 Správní orgán považuje ze znaleckého posudku za prokázané, že úkolem obviněné bylo stanovit cenu obvyklou služeb, konkrétně obvyklou cenu odměny vyplacené na základě mandátní smlouvy a obvyklou cenu odměny vyplacené na základě smlouvy o obstarání obchodní záležitosti. Taktéž má správní orgán za prokázané, že se obviněná v posudku odvolala na ZOM. V neposlední řadě má správní orgán za prokázané, že obviněná určila obvyklou cenu obou služeb porovnáním s odměnami, které jsou vypláceny realitním makléřům za jejich služby. Neporovnávala je přitom s odměnami, které byly reálně vyplaceny konkrétně určeným makléřům za konkrétně provedené a popsané služby, nýbrž s odměnami hypotetickými, které mají být vypláceny nebo byly vyplaceny blíže neurčeným makléřům za blíže neurčené služby blíže neurčenými klienty.34 Usnesení , Anonymizováno, v , adresa, , Anonymizováno, , jakož i stanovisko poradního sboru se vztahují k právnímu posouzení skutkového stavu. Správní orgán k nim přihlížel, jak je uvedeno níže, v části, která se věnuje právní kvalifikaci jednání obviněné. Taktéž obviněná ve svém vyjádření neuvedla nic, co by rozporovalo skutkový stav zjištěný z obsahu posudku. Její námitky směřovaly k posouzení zjištěného skutkového stavu, kdy obviněná rozporovala, že by její jednání bylo přestupkem. Námitky obviněné jsou proto uvedeny níže v bodě 57 a násl.

4. Právní posouzeníČasová působnost35 Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější [§ 8 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“)]. Obviněná vyhotovila posudek dne , datum, , v době účinnosti ZZT, přitom dne 1. 1. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „ZnalZ“); správní orgán proto musel posuzovat, zda je pozdější právní úprava pro obviněnou příznivější.36 Nová právní úprava je takřka ve všech ohledech přísnější než úprava starší. ZnalZ ukládá znalcům nové povinnosti, stanoví nové přestupky, prodlužuje promlčecí lhůtu a konečně zvyšuje horní hranice pokut za přestupky. Konkrétně podle § 25b odst. 1 písm. a) ve spojení s odst. 3 ZZT je lze za přestupek porušení řádného výkonu znalecké činnosti uložit pokutu do výše 200 000 Kč. Podle ZnalZ se za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ spočívající v porušení odborné péče uloží uloží podle odst. 2 písm. c) téhož ustanovení pokuta do výše 500 000 Kč. Z porovnání uvedených sazeb plyne, že pozdější úprava není pro pachatele příznivější. Taktéž okolnosti vztahující se ke spáchání přestupku a k osobě pachatele nelze považovat v novější právní úpravě za pro pachatele příznivější. Nová právní úprava klade na znalce mnohem vyšší nároky a ve vztahu k povinnostem, které znalci mají, je přísnější. Z uvedených důvodů správní orgán posuzoval odpovědnost za přestupek podle zákona účinného v době spáchání přestupku. Naplnění formálních a materiálních znaků přestupku37 Správní orgán se dále zabýval tím, zda skutek popsaný výše ve výroku rozhodnutí naplnil formální a materiální znaky přestupku.Výklad pojmu „řádný výkon znalecké činnosti“38 Podle § 8 ZZT je znalec povinen vykonávat činnost řádně; pokud znalecký ústav tuto povinnost poruší, dopustí se přestupku podle § 25b odst. 1 písm. a) ZZT. Zákonná povinnost vykonávat činnost řádně je konkretizovaná ve vyhlášce č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících (dále jen „Znal.V.“). Podle § 13 Znal.V. znalec v posudku „uvede popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, k nimž při úkonu přihlížel (nález), a výčet otázek, na které má odpovědět, s odpověďmi na tyto otázky (posudek)“. Judikatura Nejvyššího soudu1 i odborná literatura2 se shodují v tom, že obsahové náležitosti, jakkoliv vyhláškou formulovány obecně a stručně, musí zaručovat přezkoumatelnost posudku. Aby soud mohl znalecký posudek odpovědně hodnotit, nesmí se znalec omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, ze kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru. Zjištění, z nichž znalec vychází (vstupní údaje) musí být transparentní. Za transparentní lze považovat údaje tehdy, pokud pocházejí z věrohodného zdroje a pokud je tento zdroj v posudku uveden.39 Jestliže otázka, na kterou znalec odpovídá, podléhá zákonné regulaci, nelze považovat za řádný výkon znalecké činnosti, pokud se znalec od požadavků zákona bezdůvodně odchýlí. V posuzovaném případě obviněná určovala cenu obvyklou služeb. Způsob stanovení obvyklé ceny je upraven v zákoně č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (dále jen „ZOM“), na který se obviněná výslovně v posudku odvolala. Podle tohoto zákona ve znění účinném ke dni zpracování posudku se obvyklou cenou rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu majetku nebo služby a určí se porovnáním.40 Z dikce citovaného ustanovení vyplývá postup, jakým se obvyklá cena určuje. Při použití této metody je především nutné porovnávat službu srovnatelnou, tedy mající shodné nebo podobné vlastnosti v podstatných znacích, které jsou z hlediska jednotlivých vlastností určující. Zároveň je potřeba zvážit všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, a vyloučit okolnosti mimořádné. Obviněná, přestože definici obvyklé ceny v posudku citovala, postup a pravidla pro stanovení ceny obvyklé nedodržela.11 Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2012, sp. zn. 28 Cdo 329/2010 2 Srov. Dörfl, L.: Znalec a znalecký posudek v civilním řízení, str. 98 a násl.Zásady znaleckého zkoumání41 Z požadavku řádného výkonu znalecké činnosti a přezkoumatelnosti posudku potom vyplývají jednotlivé zásady, zejména zásada komplexnosti, úplnosti, opakovatelnosti a transparentnosti, které musí být znalcem při jeho činnosti dodržovány a jejichž obsah podrobně rozebírá odborná literatura (viz. např. Bělohlávek, Alexander J. a Hótová, Renáta. Znalci v mezinárodním prostředí: v soudním řízení civilním a trestním, v rozhodčím řízení a v investičních sporech. Praha: C. H. Beck, 2011., s. 305 až 310)42 Zásada komplexnosti je definována následovně: „Znalecký posudek jako celek je komplexní, pokud znalec při jeho sestavení přihlédl nezávisle a nestranně ke všem známým rozhodným skutečnostem, k nimž přihlédnout měl a mohl. Posledně uvedený požadavek by podle autorů měl být posuzován v souladu s požadavkem vysoké odbornosti znalce a jeho schopnosti tyto rozhodné skutečnosti v přiměřené míře znát, odhadnout, předvídat a hodnotit.“ (viz. např. Bělohlávek, Alexander J. a Hótová, Renáta. Znalci v mezinárodním prostředí: v soudním řízení civilním a trestním, v rozhodčím řízení a v investičních sporech. Praha: C. H. Beck, 2011., s. 305).43 Zásada úplnosti odborná literatura uvádí: „Cílem zásady úplnosti je zajistit, aby znalec uvedl úplný postup, kterým dospěl k závěru znaleckého posudku, použité předpoklady, popis metod a použité informace a údaje. (…) Dodržení zásady úplnosti je nezbytnou podmínkou dodržení zásady opakovatelnosti. Pokud je možno postup znalce zopakovat s obdobnými výsledky, má se za to, že je dodržena i zásada úplnosti. Všechny zásady jsou tak vysoce provázány.“ (Bělohlávek, Alexander J. a Hótová, Renáta. Znalci v mezinárodním prostředí: v soudním řízení civilním a trestním, v rozhodčím řízení a v investičních sporech. Praha: C. H. Beck, 2011., s. 305 až 306).44 Zásada opakovatelnosti znamená, že „znalecký posudek musí být zpracován ve formě, která umožňuje jeho uživatelům kontrolu provedeného znaleckého zkoumání, výpočtu a použitých vstupů. (…) Znalecký posudek je opakovatelný, jestliže jsou údaje, metody a postupy použité ve znaleckém posudku použity odůvodněně a nezávisle.“ (Bělohlávek, Alexander J. a Hótová, Renáta. Znalci v mezinárodním prostředí: v soudním řízení civilním a trestním, v rozhodčím řízení a v investičních sporech. Praha: C. H. Beck, 2011., s. 307).45 K zásadě transparentnosti odborná literatura uvádí: „Obecně je žádoucí, aby transparentní byly i postupy užité znalcem, tj. objasňovaly a nezamlžovaly skutečnosti, které mají vliv na výslednou hodnotu“ (Bělohlávek, Alexander J. a Hótová, Renáta. Znalci v mezinárodním prostředí: v soudním řízení civilním a trestním, v rozhodčím řízení a v investičních sporech. Praha: C. H. Beck, 2011., s. 310)46 Postup znalce musí být v souladu s výše uvedenými obecnými zásadami. Konkrétně použité metody a postupy proto musí znalec ve znaleckém posudku popsat řádným, tedy přezkoumatelným a srozumitelným způsobem. V opačném případě, kdy znalec zpracuje znalecký posudek takovým způsobem, že třetí osoba v rozporu s výše uvedenými zásadami nedokáže rozpoznat, jak ke svým závěrům dospěl či jakými úvahami byl veden, není možné učinit závěr, že zpracoval posudek řádně.Porušení řádného výkonu znalecké činnosti a zásad znaleckého zkoumání47 Obviněná v posuzovaném případě určovala cenu obvyklou. Jak již bylo uvedeno, základním požadavkem porovnávací metody je porovnávat porovnatelné, v tomto případě tedy porovnávat porovnatelné služby. Pokud služba vybraná k porovnávaní není srovnatelná se službou oceňovanou, nelze jejich porovnáním dojít k obvyklé ceně.48 Z povahy věci plyne, že nejpřesnějšího výsledku je při porovnávací metodě dosaženo, pokud se porovnává majetek či služba, které jsou stejné. Pokud není možné vyjít z majetku či služby stejné, nabízí se varianta použít majetek či službu podobné. Musí však jít o podobnost vztahující se k podstatným cenotvorným parametrům, přitom se musí vyloučit vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím.49 Obviněná v posuzovaném případě pro porovnávaní odměny vyplacených z mandátní smlouvy a ze smlouvy o obstarání obchodních záležitostí nepoužila služby stejné. Použila služby jiné, konkrétně služby poskytované realitním makléřům za zprostředkování prodeje nemovitostí. Ačkoliv je možné, aby se k určení ceny obvyklé použila jiná než oceňovaná služba, je nutné v takovém případě doložit, že se skutečně jedná o službu srovnatelnou. Obviněná v posudku sice uvedla, že odměna z oceňovaných smluv nejlépe odpovídá profesní činnosti realitního makléře, avšak toto své tvrzení ničím nepodložila, dokonce jej ani blíže nerozvedla. V posudku není uvedeno, o co opřela tvrzení, že odměnu mandatáře ze zcela konkrétní smlouvy lze odvozovat z odměn vypláceným realitním makléřům.50 Jinými slovy, pokud chtěla obviněná ke srovnání použít provize makléřů, spadalo do řádného výkonu znalecké činnosti ukázat, že služby, které makléři poskytují, jsou natolik podobné službám oceňovaným, že odměny za ně vyplacené lze srovnávat. To obviněná neučinila. Vůči jejímu postupu vyjádřil pochybnosti jak soud (viz bod 27), tak poradní sbor ministerstva. Obviněná k ocenění použila jiné služby, než které byly předmětem ocenění, a přestože tvrdila, že se jedná o služby srovnatelné, nikdy toto své tvrzení nepodložila odbornou argumentací, v níž by ukázala, v jakých parametrech jsou služby oceňované a služby vybrané k porovnání skutečně srovnatelné.51 Kromě toho, že ke srovnání použila jiné služby, při zjišťování cen za tyto služby vyšla ze zdrojů, které nelze ověřit. Ceny za služby makléřů sebrala z blíže neurčených webových stránek a dále od dvou nejmenovaných realitních makléřů. Ani jeden z uvedených zdrojů nelze zpětně dohledat a ověřit, zda informace z těchto zdrojů sebrané jsou pravdivé či správné. Ostatně sama obviněná uvedla, že nemá konkrétní a spolehlivá data o odměnách realitních makléřů, a použila informace z nejmenovaných „různorodých“ webů, odměny dvou realitních makléřů, kteří si nepřejí být jmenovaní, vlastní zkušenosti a vlastní expertní odhad, webové stránky www.fermakleri.cz. Tímto zcela rezignovala na aplikaci zásady úplnosti a opakovatelnosti. Absence konkrétních dat a zdrojů dat, tedy konkrétních cen za konkrétní realizované služby a zdrojů, ze kterých srovnávané částky obviněná čerpala, vylučuje možnost zopakovat její postup a provést jakoukoliv kontrolu znaleckého posudku. Tím učinila znalecký posudek nepřezkoumatelným.52 Obviněná používá na str. 14 znaleckého posudku formulace „ […] Získat patřičná podložená data je nesnadné, neboť znalci nejsou známy oficiální zdroje s procentuálními výšemi odměn. Vzhledem k početnému množství zástupců realitních makléřů a smluv o koupi/převodu nemovitosti jsou však výše odměn orientačně známy. Ačkoliv nedisponujeme konkrétními spolehlivě podloženými daty, dokážeme odhadnout výši odměn realitních makléřů, konkrétně ve výši 3-5 % ze sjednané ceny.“ Správní orgán v této souvislosti odkazuje na zásadu komplexnosti, kdy má znalec veškeré získané informace propojit svojí vysokou odborností. Právě vysoká odbornost znalce promítnutá do znaleckého posudku je to, co se od znalce očekává. Úroveň znaleckých výstupů ovšem snižují závěry o ceně obvyklé provedené na základě odhadu obviněné podle cen, které jsou orientačně známy, bez shromáždění konkrétních relevantních dat a jejich analýzy. 53 Obviněná neprovedla žádnou analýzu, ve které by uvažovala okolnosti, které ceny ovlivňují, ale bez dalšího učinila závěr, že vyplacené odměny (ceny za služby) byly obvyklé.54 Zjednodušeně lze říci, že celé znalecké zkoumání obviněné spočívalo v tom, že na internetu našla informaci, že odměny realitních makléřů se pohybují mezi třemi až pěti procenty, a z tohoto uzavřela, že ceny vyplacené z mandátní smlouvy a ze smlouvy o obstarání obchodní záležitosti jsou obvyklé. Tento závěr považuje správní orgán za nepřezkoumatelný, neodůvodněný a nedůvodný.55 Když byl později zástupce obviněné při výslechu u soudu požádán, aby závěry odůvodnil, namísto odůvodnění řekl, že dva nezávislé subjekty si mohou domluvit jakoukoliv cenu, a i kdyby si domluvily cenu 10 %, bylo by to v pořádku; neboť v kapitalismu to funguje tak, že některé firmy si dohodnou velkou odměnu, jiné naopak nízkou. Toto tvrzení nejenže nevysvětluje postup obviněné, ale navíc je v rozporu se závěry, které obviněná v posudku vyslovila.56 Ve shodě s názorem správního orgánu Vrchní soud v Praze konstatoval, že obviněnou vypracovaný posudek nemá pro řízení přínos, neboť obviněná v něm bez náležité odborné analýzy akceptovala smluvní ujednání dvou obchodních partnerů, a nezohlednila povahu a složitost samotné majetkové dispozice, od níž se hodnocená odměna odvíjí. Obdobně poradní sbor ministerstva spravedlnosti konstatoval, že obviněná nedostála požadavkům, které musejí být při aplikaci porovnávací metody dodrženy.Vyjádření obviněné57 Ve vyjádření ze dne , datum, obviněná uvedla, že posudek vypracovala na objednávku společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., jejímž jménem jednal advokát , tituly před jménem, , jméno FO, , který je obhájcem jednoho z obžalovaných v trestní věci, v níž byl posudek jako důkaz předložen. Vypracování posudku bylo obviněné zadáno v době po podání obžaloby. Trestní řízení, v němž obhájce posudek obviněné předložil, nebylo pravomocně skončeno. Obviněná požádala obhájce, aby jí zprostil povinnosti mlčenlivosti, což obhájce odmítl. Obviněná má tedy v trestním řízení nadále postavení znalce a znalecký posudek je součástí důkazů hodnocených v probíhajícím trestním řízení. Pokud by obviněná využila své právo na obhajobu v přestupkovém řízení, mohla by porušit povinnost mlčenlivosti. Obviněná tvrdí, že z tohoto důvodu nemůže po dobu probíhajícího řízení, v němž byl její posudek předložen, v plném rozsahu hájit svá práva, a proto správní orgán žádá, aby řízení bylo přerušeno.58 Obviněná dále ve vyjádření uvedla, že jí vypracovaný posudek vypracovala v souladu se všemi povinnostmi znalce stanovenými právní úpravou a že tento posudek vyhověl všem požadavkům, které stanoví trestní řád k tomu, aby znalecký posudek mohl být jako důkaz proveden. Obviněná trvá na tom, že se nedopustila žádného protiprávního jednání.59 Ve vyjádření ze dne , datum, se obviněná odvolala na své vyjádření ze dne , datum, . Zopakovala, že nemůže v přestupkovém řízení plně využít práva na obhajobu, neboť je vázána mlčenlivostí.60 Obviněná dále ve vyjádření uvedla, že správní orgán v oznámení o zahájení řízení uvedl, že obviněná nepostupovala řádně, když ve znaleckém posudku vyslovila závěr, že ceny za služby byly obvyklé. Obviněná se proti tomuto ohrazuje a upozorňuje, že k takovému závěru nedospěla, neboť její závěr zněl doslova: „nelze tvrdit, že by smluvená odměna uvedená v mandátní smlouvě nebyla cenou obvyklou. Ačkoliv je výše provize 5 % na horní hranici rozpětí, domníváme se, že se stále pohybuje v mantinelech trhu.“ Obviněná dále uvádí, že s ohledem na skutečnost, že měla limitované zdroje dat, nechtěla činit rezolutní nepodložené závěry.61 Obviněná dále uvádí, že šlo o obtížné a specifické zadání a znovu opakuje, že se nedopustila porušení zákonných předpisů. Konstatuje, že vycházela z nejlepších možných podkladů, které měla k dispozici a které získala vlastní činností. Ze znaleckého posudku je zřejmé, že vynaložila potřebné úsilí k tomu, aby relevantní podklady získala. V posudku transparentně konstatuje, že nedisponuje konkrétními spolehlivě podloženými daty a upozorňuje tak na skutečnost, která může snížit relevantnost závěrů. Tvrdí, že i ostatní posudky předložené v řízení se potýkaly s nedostatky dat, což by mělo být v řízení zohledněno. Obviněná se dále ohrazuje proti tomu, že informace získala z blíže neurčených webových stránek. V posudku uvedla konkrétní webovou stránku www.fermakleri.cz, kterou nadále považuje za relevantní zdroj.62 Obviněná dále nesouhlasí s tím, že služby, které oceňovala, nebyly srovnatelné se službami realitních makléřů. Poukazuje na to, že jí oceňované služby byly specifické, navíc žádné odvětví není plně srovnatelné. Služby realitních makléřů považuje obviněná za nejbližší službám, které v posudku oceňovala. Obviněná opětovně poukazuje na to, že i ostatní znalci se v řízení potýkali s obdobným problémem, k čemuž by správní orgán měl přihlédnout.63 K výtce, že obviněná nezvážila všechny okolnosti, které mají na cenu vyliv, a nevyloučila mimořádné okolnosti trhu, osobní poměry prodávajícího a kupujícího a vlivy zvláštní obliby, uvádí, že jí nejsou známé žádné příbuzenské vztahy či jiné osobní poměry mezi oběma stranami předmětných smluv. Obviněná má za to, že tyto skutečnosti by měly být předmětem dokazování v předmětném řízení.64 Nakonec se obviněná vyjadřuje ke stanovisku poradního sboru, kdy vyslovuje názor, že poradní sbor neměl dostatečné podklady k tomu, aby se mohl k věci vyjádřit.Posouzení vyjádření obviněné správním orgánemK povinnosti mlčenlivosti65 Ustanovení § 20 odst. 1 ZnalZ stanoví, že znalec je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, a to i po jejím skončení. Odstavec 3 téhož ustanovení pak stanoví, že povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat vůči orgánu vykonávajícímu dohled nad znaleckou činností.66 Z citovaných ustanovení je zřejmé, že povinnost mlčenlivosti není absolutní. Zákon tuto povinnost limituje a výslovně stanoví, že neplatí vůči dohledovému orgánu. Povinnost mlčenlivosti tedy nijak neomezuje právo obviněné na obhajobu a není důvodem k tomu, aby správní orgán přerušoval řízení o přestupku, které s obviněnou vede. Tím spíše, že povinnost mlčenlivosti bude obviněné trvat i v době po skončení řízení. Správní orgán proto neshledal, že by pro přerušení řízení byl dán důležitý důvod ve smyslu § 64 odst. 3 správního řádu.K řádnému výkonu znalecké činnosti67 Správní orgán uvedl výše v čem shledává porušení řádného výkonu znalecké činnosti a porušení zásad znaleckého zkoumání. Správnímu orgánu není zřejmé, k čemu směřuje tvrzení obviněné, že nevyslovila závěr, že ceny za posuzované služby byly obvyklé, nýbrž uvedla, že nelze tvrdit, že by smluvená odměna uvedená v mandátní smlouvě nebyla cenou obvyklou. V danému případě lze uvažovat pouze dvě možnosti: vyplacená cena byla obvyklá, nebo ne. Proto obviněné výrok nelze tvrdit, že by odměna nebyla obvyklá, musí znamenat, že lze tvrdit, že obvyklá byla. Vyslovení závěru formou dvojího záporu nelze proto považovat za důvodnou zdrženlivost, spíše za poněkud zavádějící závěr.68 Obviněná uvádí, že měla limitované zdroje, a proto nechtěla činit rezolutní a nepodložené závěry. Je zřejmé, že znalci nebudou mít vždy k dispozici veškerá existující data, avšak je třeba trvat na tom, že nepřekročitelné minimální množství relevantních vstupních dat znalec ke splnění zadaného úkolu mít musí. Pokud toto minimální množství relevantních vstupních dat nemá, musí buď zvolit jinou metodu, nebo otevřeně uvést, že k vyslovení závěru neexistují dostatečné podklady. Nelze přijmout myšlenku, že pokud znalec nemá minimální množství relevantních vstupních dat, nahradí je daty dostupnými, byť nerelevantními. V posuzovaném případě se obviněné nepodařilo sehnat údaje o cenách za srovnatelné služby, použila služby realitních makléřů, protože byly dostupné. Přestože se jednalo o služby odlišné, obviněná neprovedla žádnou srovnávací analýzu, v níž by odůvodnila, že odměna makléře je srovnatelná s odměnou mandatáře. Odlišnosti, které nutně musí existovat, nezohlednila, nepokusila se zjištěné rozdíly ve službách eliminovat či alespoň zmírnit, aby byly použitelné, ale bez dalšího vyšla z těchto na internetu dohledaných cen za realitní služby, o nichž není zřejmé, co vůbec zahrnují.69 Obviněná sice v posudku konstatuje, že nemá konkrétní spolehlivě podložená data, ale s tímto faktem nijak nepracuje, pouze jej používá jako odůvodnění pro svůj sporný postup. To nelze považovat za transparentní, jak obviněná naznačuje. Posudek je transparentní, pokud údaje použité při ocenění pocházejí z věrohodného zdroje, a je-li u každého z použitých údajů nebo souboru údajů tento zdroj uveden. Obviněná používala vstupní údaje, přitom z posudku nelze zjistit odkud tyto údaje vzala. Webová stránka www.fermakleri.cz, na kterou v posudku obsahuje, neuvádí data, která obviněná v posudku používá. Stránka neobsahuje konkrétní data či analýzy, je koncipována jako vyhledávací server pro ty, kteří chtějí prodat nemovitost. Uživatelé musejí zadávat druh nemovitosti (byt, dům, pozemek, jiné), lokalitu a další údaje. Nabízí se, že výsledné ceny se budou lišit právě v závislosti na uvedených kritériích. V posudku není uvedeno, jak obviněná s touto stránkou pracovala, jaké vstupní údaje tam zadala ani jaké údaje získala. Obviněnou tvrzené údaje nelze nijak ověřit a jsou zcela netransparentní, použité v rozporu se zásadou úplnosti a opakovatelnosti.70 Dále správní orgán uvádí, že okolnosti, které mají na cenu vliv, měla obviněná uvažovat u služeb vybraných k porovnání, nikoliv u služeb oceňovaných. K tvrzení obviněné, že poradní sbor neměl dostatečné podklady, správní orgán uvádí, že úkolem poradního sboru nebylo vypracovat revizní znalecký posudek, nýbrž zhodnotit postup obviněné zaznamenaný ve znaleckém posudku. K tomuto účelu byl znalecký posudek zcela dostačující, o čemž svědčí i skutečnost, že se poradní sbor k posudku vyjádřil a další podklady si nevyžádal.71 K tvrzení obviněné, že se i ostatní znalci při vypracování posudku potýkali s problémy, správní orgán uvádí, že podnět státního zastupitelství směřoval pouze proti posudku obviněné a Vrchní soud v Praze v souladu s názorem státního zastupitelství označil posudek obviněné za málo přínosný. Vůči jiným posudkům předloženým v řízení soud ani státní zastupitelství oznámení neučinily. Zároveň pro účely tohoto přestupkového řízení nejsou případná pochybení jiných znalců relevantní.Závěr právního hodnocení72 Obviněná neuvedla žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že jednání, které je jí kladeno za vinu, není přestupkem. Ministerstvo uzavírá, že obviněná nepostupovala při výkonu znalecké činnosti řádně, když jednala způsobem, který je popsaný výše ve výroku tohoto rozhodnutí. Tím porušila § 8 ZZT a naplnila formální znaky přestupku podle § 25b odst. 1 písm. a) ZZT. Jednání obviněné ohrozilo společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti způsobem nikoliv bagatelním, zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Jednání obviněného tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky.Uložení správního trestu73 Podle § 25b odst. 3 ZZT lze za přestupek podle § 25b odst. 1 písm. a) uložit pokutu do 200 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků, přičemž podle § 36 zákona o odpovědnosti za přestupky lze správní trest uložit samostatně nebo spolu s jinými správními tresty. S odkazem na ustanovení § 2 odst. 6 zákona o odpovědnosti za přestupky nelze uložit trest vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků, neboť tento druh trestu podle zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2021, již uložit nelze.74 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchání více skutky nebylo rozhodnuto ve společném řízení, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k osobním poměrům fyzické osoby. Správní orgán taktéž přihlédne k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení.75 Povahu a závažnost přestupku ministerstvo posoudilo s ohledem na význam zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem je v projednávané věci především společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, jež má být zárukou nestrannosti a odbornosti. V daném případě obviněná vykonala znaleckou činnost způsobem, který tento chráněný zájem porušil. Znalecký posudek, který byl předložen v trestním řízení obhajobou, soud označil za málo přínosný. Následkem jednání obviněné tak bylo, že důkaz, který vyhotovila, soudu práci spíše ztížil, než by ji ulehčil, a soud se musel vypořádat s neřádně vyhotoveným důkazem. Zároveň znalecký posudek ohrozil zájem na spravedlivém potrestání pachatele, k čemuž mohlo dojít, pokud by soud posudku důvěřoval a při svém rozhodování k němu přihlédl. Za okolnost zvyšující závažnost přestupku správní orgán považuje, že obviněná věděla, že posudek bude použit v trestním řízení, v němž se rozhoduje o vině, a přesto nevynaložila dostatečnou odbornou péči k tomu, aby posudek zpracovala řádně. Ke způsobu spáchání přestupku správní orgán konstatuje, že obviněná se přestupku dopustila jako právnická osoba při své podnikatelské činnosti. Správní orgán proto nezkoumal její zavinění.76 Žádné polehčující ani přitěžující okolnosti ve smyslu § 39 a 40 zákona o odpovědnosti za přestupky správní orgán neuvažoval.77 Ministerstvo dále při ukládání trestu vzalo v potaz, že dne 7. 5. 2021 vydalo rozhodnutí, č. j. MSP-21/2018-OINS-SRZT/12, kterým uznalo obviněnou vinnou ze spáchání přestupku podle § 25b odst. 1 písm. a) ZZT, za což jí uložilo pokutu ve výši 10 000 Kč. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 25. 5. 2021.78 Protože obviněná se přestupku, který je předmětem tohoto řízení, dopustila dne 17. 12. 2020, tedy v době před vydáním výše uvedeného pravomocného příkazu, spáchala oba přestupku ve vícečinném souběhu stejnorodém. Tyto přestupky nebyly projednány ve společném řízení, proto správní orgán v souladu s § 37 písm. b) zákona odpovědnosti za přestupky při ukládání pozdějšího trestu vzal do úvahy trest již obviněné uložený v předešlém řízení, stejně jako by přestupky byly bývaly projednány ve společném řízení. Správní orgán v potaz, že obviněné byl v předešlém řízení vyměřen trest 10 000 Kč. Tresty za uložené přestupky spáchané ve vícečinném souběhu stejnorodém ani ve svém souhrnu nepřesahují maximální hranici 200 000 Kč.79 K povaze podnikatelské činnosti obviněné správní orgán uvádí, že je od , datum, zapsanou znaleckou kanceláří s oprávněním k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika. Znaleckou činnost vykonává za účelem podnikání a k této činnosti jí bylo přiděleno státem garantované oprávnění. Proto musí znát předpisy upravující znaleckou činnost a dodržovat povinnosti z nich vyplývající. Protože obviněná nezapisuje do evidence, není rozsah její znalecké činnosti správnímu orgánu znám.80 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání, a tím jej přiměl k respektování právních předpisů. Ukládaný správní trest zároveň nesmí mít pro pachatele likvidační charakter. Správní orgán má za to, že trest výši 35 000 Kč uložený za spáchaný přestupek, je ve vztahu k obviněné způsobilý splnit preventivní i represivní funkci, aniž by pro ni měl likvidační charakter. Ukládaný trest představuje 17, 5 % zákonné sazby, což odpovídá závažnosti spáchaného přestupku.81 S ohledem na skutečnost, že výše uložené pokuty není likvidační, správní orgán majetkové poměry obviněného nezjišťoval.Náklady správního řízení82 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 s. ř. a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 1 000 Kč.83 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byla obviněná uznána vinnou, byla jí uložena povinnost nahradit paušální částkou 1 000 Kč náklady tohoto řízení.