0 OINS 18/2022

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“, k vedení řízení o přestupku podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodlo

I. PhDr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], [IČO], znalkyně v oboru školství a kultura, odvětví psychologie, specializace psychologie dospělých a pedopsychologie. <b>je vina</b> tím, že dne [datum] vypracovala znalecký posudek [číslo] 2021 ve věci výchovy a úpravy styku nezletilého [příjmení] s matkou a otcem, (i) přitom při výkonu znalecké činnosti nepostupovala s odbornou péčí, když a. nezjistila, zda a případně jak aktuální psychiatrická diagnóza matky ovlivňuje její výchovné schopnosti, ačkoliv věděla, že matka je psychiatrickým pacientem a dlouhodobě užívá léky proti depresi a úzkostem; b. neuvedla, jakými úvahami se řídila při tvorbě testové baterie a co chtěla zvolenými testy prozkoumat či ověřit, takže posudek neobsahuje postup obviněné při sběru dat; c. neuvedla výsledky testů, takže posudek neobsahuje výčet dat, která obviněná sebrala prostřednictvím psychodiagnostických nástrojů; d. data sebraná prostřednictvím psychodiagnostických nástrojů nevyhodnotila standardizovaným způsobem podle příslušných manuálů, v důsledku čehož je vyhodnocení dat nepřezkoumatelné; e. na str. 33 posudku vyslovila závěr, že postoj matky ke styku syna s otcem nebyl nikdy negativní, manipulující či hyperprotektivní, aniž by bylo zřejmé, jak k tomuto závěru došla a o co jej opřela; tento závěr je přitom v rozporu s informacemi uvedenými jinde v posudku, z nichž plyne, že matka nezletilého otci několikrát nepředala a také se skutečností, že otce obvinila z týrání nezletilého, které nebylo prokázáno; f. na str. 33 posudku vyslovila závěr, že matka je po materiální stránce schopná se o syna postarat, aniž by bylo zřejmé, jak k tomuto závěru došla a o co jej opřela; tento závěr je přitom v rozporu s informacemi uvedenými jinde v posudku, z nichž plyne, že matka není schopna samostatně o dítě pečovat a je finančně závislá na rodičích; g. na straně 33 a 35 vyslovila závěr, že odmítavý postoj nezletilého k matce je ovlivněn manipulací otce a jeho přítelkyně, kdy otec je programující osobou a matka osobou zavrženou a jde o střední stupeň syndromu zavrženého rodiče, přitom není zřejmé, jak obviněná k tomuto závěru došla a o co jej opřela; (ii) přitom v posudku neuvedla výčet podkladů (§ 28 odst. 2 písm. c) ZnalZ ve spojení s § 41 odst. 1 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti (dále jen„ vyhláška“)), nález (§ 28 odst. 2 písm. d) ZnalZ ve spojení s § 41 odst. 2 vyhlášky), posudek (§ 28 odst. 2 písm. e) ZnalZ ve spojení s § 41 odst. 3 vyhlášky), odůvodnění (§ 28 odst. 2 písm. f) ZnalZ ve spojení s § 41 odst. 4 vyhlášky), přílohy potřebné k zajištění přezkoumatelnosti posudku (§ 28 odst. 2 písm. h) ZnalZ) <b>tedy</b> <b>ad (i) v rozporu s § 1 odst. 3 ZnalZ vykonala znaleckou činnost bez odborné péče</b> <b>ad (ii) v rozporu s § 28 nezajistila, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti</b> <b>čímž spáchala</b> ad (i) přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ ad (ii) přestupek podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ

II. Za přestupek specifikovaný ve výroku I. se obviněné podle § 25 a odst. 3 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících ve spojení s § 37 a násl. zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich ukládá pokuta ve výši 30 000 Kč (slovy třicet tisíc korun českých), která je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti č. ú. [číslo], [specifický symbol], [variabilní symbol].

III. Obviněné se podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízeních o nich, a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých) splatnou ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol]. <b>1. Průběh správního řízení</b> 1 Dne [datum] byl Ministerstvu spravedlnosti (dále také jako„ ministerstvo“ či„ správní orgán“) doručen podnět, který je materiálně oznámením o podezření ze spáchání přestupku, kterého se měla dopustit PhDr. [jméno] [příjmení] (dále jen„ obviněná“) při vypracování znaleckého posudku [číslo] 2021 ze dne [datum]. 2 Dne [datum] bylo obviněné doručeno oznámení o zahájení řízení o přestupcích podle § 39 odst. 1 písm. b) a § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ, čímž bylo s obviněnou zahájeno řízení o přestupku. Obviněná prostřednictví advokáta doručila správnímu orgánu vyjádření k zahájení řízení; vyjádření bylo doručeno dne [datum] obsah vyjádření je uveden níže pod body 15 a násl. tohoto rozhodnutí. 3 Dne [datum] bylo obviněné doručeno oznámení podle § 36 odst. 3 s. ř. o tom, že správní orgán shromáždil podklady k rozhodnutí, a obviněná měla možnost se k těmto podkladům vyjádřit. Obviněná využila práva nahlédnout do spisu dne [datum], k podkladům pro rozhodnutí se nevyjádřila. <b>2. Podklady pro rozhodnutí</b> <b><i>Evidence znalců a tlumočníků</b></i> 4 Z Evidence znalců a tlumočníků bylo zjištěno, že obviněná má oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru školství a kultura, odvětví psychologie, specializace psychologie dospělých a pedopsychologie. Je podnikající fyzickou osobou s přiděleným [IČO]. <b><i>Usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 21 Co 59/2020-390</b></i> 5 Uvedeným usnesením Krajský soud v Brně (dále jen„ soud“) v řízení o změně výchovy a úpravě styku nezletilého [příjmení] ustanovil obviněnou znalkyní a uložil jí zodpovědět otázky: 1) jaká je výchovná způsobilost rodičů, 2) jaký je vztah nezletilého ke každému z rodičů, 3) zda tvrzený odmítavý postoj nezletilého ke styku s matkou byl vyvolán a je udržován působením jiné osoby, 4) v případě zjištění existence odmítavého postoje nezletilého ke styku s matkou, zda lze a jakým způsobem tento postoj ovlivnit, 5) zda je možné, aby bez zásadního negativního dopadu na psychiku nezletilého probíhal styk s matkou v nepřítomnosti třetí osoby a mimo krizové centrum, případně doporučit vhodný časový rozvrh setkání. 6 Týmž usnesením uložil soud účastníkům řízení povinnost poskytnout znalci veškerou součinnost nezbytnou k vypracování znaleckého posudku. <b><i>Znalecký posudek [číslo] 2021</b></i> 7 Obviněná znalecký posudek vypracovala dne [datum]; posudek má celkem 36 stran a 4 přílohy. Je rozdělen na část I. (Výpis ze spisu č. 127 P 71/2018, str. 2 – 18 posudku), část II. (Psychologické vyšetření, str. 18 – 33), poté následuje závěr (str. 33 – 36). 8 Přezkoumáním napadeného posudku zjistil správní orgán tyto nesrovnalosti: 9 Na několika místech v posudku je uvedeno, že matka nezletilého je psychiatrickým pacientem a dlouhodobě užívá léky proti depresi a úzkostem. Obviněná nezjišťovala, jaká je aktuální diagnóza matky, a zda tato diagnóza ovlivňuje nebo může ovlivňovat výchovné schopnosti matky. Obviněná k vypracování posudku nepřibrala konzultanta z oblasti psychiatrie ani si prostřednictvím soudu nevyžádala lékařskou zprávu od ošetřujícího lékaře matky. Pouze v posudku konstatovala, že matka odmítla dát písemný souhlas k tomu, aby ošetřující lékař obviněné zprávu poskytl, a dále se tímto nezabývala. 10 Obviněná v rámci provedených vyšetření podrobila matku, otce i nezletilého několika psychodiagnostickým testům. V posudku chybí informace, jakými úvahami se obviněná řídila při tvorbě testové baterie, tedy proč z širokého množství dostupných testů vybrala právě ty, které vybrala, s jakým záměrem jednotlivé testy u jednotlivých osob použila, jakou oblast chtěla konkrétním testem prozkoumat či jaké hypotézy chtěla ověřit. Taktéž neuvedla, proč do testové baterie zařadila testy, které v českých podmínkách nejsou standardizovány (Test kresby lidské postavy, Test stromu, Dotazník rodičovských postojů k výchově). 11 V posudku dále nejsou uvedeny výsledky testů, tedy konkrétní číselně vyjádřené hodnoty, škály, pásma apod., kterých testované osoby dosáhly. U dotazníku ICL (Dotazník interpersonální diagnózy) obviněná uvádí u matky i u otce hodnoty [příjmení], LOV, NIC, [příjmení], aniž by však jakkoliv vysvětlila, co tyto zkratky a jim přiřazené hodnoty označují. Obdobně u dotazníku [příjmení] (Dotazník rodičovských postojů k výchově) uvádí hodnoty SP, PCS, NCO bez vysvětlení, čeho jsou tyto hodnoty vyjádřením. U nástrojů MMQ dotazník, [příjmení] [příjmení], PDW (Wechslerův test inteligence pro děti) pak chybí jakékoliv hodnoty, u projektivních testů chybí popis projekce, tj. v konkrétním případě kresby stromu a postavy. 12 V posudku dále chybí vyhodnocení výsledků standardizovaným způsobem, tedy dle manuálu konkrétního testu. Konkrétně dostzní ICL (Dotazník interpersonální diagnózy), v České republice vydaný pod kódovým označením T [číslo], je metodou zjišťující osm interpersonálních tendencí: dominanci, zodpovědnost, kooperativnost, konformitu, submisivitu, agresivitu, afiliantnost a individuálnost. Obviněná v testu neuvádí, kolika bodů matka a otec v tomto testu dosáhli ani percentil, tedy co tyto body znamenají v rámci populace, tedy na jaké příčce by se zkoumané osoby umístily v dané charakteristice mezi sto lidmi. Slovní vyhodnocení, které obviněná k testu připojila, se netýká žádné z osmi výše uvedených tendencí, ale obsahuje interpretace, které z testu samotného nemohly vyplynout. Například je zde uvedeno, jak se chová nezletilý (upíná se k ochraně otce a chce mu vyhovět, obává se říct svůj názor proto, že kdyby se otci nelíbil, hrozí mu ztráta lásky otce), co řekl otec synovi o matce, že otec o matce nemluví dobře, kazí vztah k rodičům manipulací se synem a podporováním závislosti syna na sobě. 13 U testu MMQ dotazník se obviněná omezuje prakticky jen na konstatování, že výsledky vyšly v normě (u otce i matky). U testu a [příjmení] [příjmení] na str. 23 a 28 uvádí hodnocení:„ W-M – hraniční výsledek bez patognomiky“ (otec),„ W-M – lehce zvýšené skóre u depresí, ale ještě v normě (80), což odpovídá psychiatrické dagnoze“ (matka). Co se týká projektivních testů (kresba postavy, kresba stromu), pak ani jeden z použitých testů není v českých podmínkách standardizován. Podle autora testu FDT ([příjmení] drawing test, [jméno] [jméno] [příjmení], 1956) se při hodnocení testu vychází ze 30 znaků v kresbě (např. velikost figur, uspořádaní figur, pořadí figur, proporce, forma hlavy, krk, paže), pomocí kterých se zkoumá celkem 6 oblastí (1. integrace osobnosti, 2. nivó energie a pudová struktura, 3. možnosti porušení pudového a afektivního života, 4. sexuální postoje, 5. manifestace konfliktových momentů a jejich podstata, 6. dynamická interpretace osobnostních rysů.) Obviněná ve vyhodnocení nezmiňuje žádný z uvedených znaků, tudíž není zřejmé, jak došla k hodnocení, které předkládá. Uvedené platí obdobně pro vyhodnocení kresby stromu ([příjmení] Baumtest, [jméno] [příjmení], 1949). Ani zde obviněná nevyhodnotila jednotlivé znaky (umístění kresby na ploše, její velikost, tlak, tah atd.), ale rovnou podala deskripci povahy zkoumaných osob. Kresba rodiny a kresba postavy nezletilým taktéž nejsou vyhodnoceny. 14 Obviněná dále v posudku vyslovila závěry, které jsou v rozporu s informacemi uvedenými v posudku, přitom tento rozpor nereflektovala. Žádnou interpretací, vysvětlením či syntézou se nevypořádala se skutečností, že v posudku jsou informace jdoucí proti vyslovenému závěru. Konkrétně: Na straně 33 obviněná uvedla, že postoj matky ke styku syna s otcem nebyl nikdy negativní, manipulující či hyperprotektivní. Toto tvrzení je v rozporu se záznamem ve spisu, z něhož vyplývá, že matka nezletilého v rozporu s rozhodnutím soudu několikrát otci nepředala a také se skutečností, že otce obvinila z týrání nezletilého, které nebylo prokázáno. Na straně 33 obviněná uvedla, že matka je po materiální stránce schopná se o syna postarat. Tento závěr je v rozporu se zprávou opatrovníka ze dne [datum] (str. 12 posudku), v níž se uvádí, že matka není schopna samostatně o dítě pečovat. I na jiných místech spisu se objevuje informace, že matku finančně podporují rodiče. Materiální zabezpečení dítěte přitom nemělo být předmětem zkoumání obviněné, přesto se k němu vyjádřila, aniž by bylo zřejmé, jak k tomuto svému závěru došla a o co jej opřela. Na straně str. 33 a 35 obviněná vyslovila závěr, že odmítavý postoj nezletilého je ovlivněn manipulací otce a jeho přítelkyně, což měly potvrdit testy i explorace s nezletilým. Otec je dle závěru obviněné programující osobou a matku je osobou zavrženou. Dle obviněné jde o střední stupeň syndromu zavrženého rodiče. Syndrom zavržení rodiče (dále jen„ SRZ“) má odbornou literaturou ustálená diagnostická kritéria vztahující se k chování dítěte. Jedním těchto kritérií je bezdůvodné odmítání rodiče (without legitimate justification), přitom je výslovně stanoveno, že SRZ nelze diagnostikovat v případech, kdy rodič s dítětem nezacházel dobře. Obviněná vyslovila závěr, se v daném případě jedná o střední stupeň SRZ, aniž by zkoumala diagnostická kritéria stanovená pro SRZ, přitom v posudku jsou zároveň na několika místech uvedeny skutečnosti, které vzbuzují důvodné podezření, že odmítání matky nezletilým nemusí být bezdůvodné, ale může mít příčinu v jejím chování (výbuchy vzteku, fyzické napadání otce a jeho přítelkyně, hádky s přítelem, zlepšování vztahu nezletilého s matkou při asistovaných stycích). <b><i>Vyjádření obviněné k zahájení řízení</b></i> 15 Dne [datum] bylo ministerstvu prostřednictvím advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] doručeno vyjádření obviněné k zahájení řízení. V něm obviněná uvádí, že se zahájením řízení nesouhlasí a je přesvědčena tom, že se ničeho z toho, co je jí kladeno za vinu, nedopustila. Posudek dle svého tvrzení vypracovala pečlivě s odbornou péčí, v posudku uvedla výčet podkladů, nález, posudek, odůvodnění, přílohy i údaj o odměně. Své tvrzení, že postupovala řádně, opírá o níže uvedené námitky. <i>Námitka 1: Psychiatrická diagnóza matky</i> 16 Obviněná argumentuje, že psychiatrická diagnóza matky nezletilého nebyla soudem požadována. Obviněná není psychiatr, nemůže psychiatrické diagnóze rozumět. Přesto ji chtěla uvést, domluvila se s matkou nezletilého na konzultaci u MUDr. [příjmení], kde je matka vedená jako pacientka, ale matka nesouhlasila s podáním zprávy, na což má právo a nikdo ji nemůže nutit. Vše je uvedeno na str. 28 posudku. <i>Vyjádření správního orgánu</i> 17 Soud obviněné uložil odpovědět na otázku, jaká je výchovná způsobilost rodičů. Úkolem obviněné primárně nebylo určit psychiatrickou diagnózu, avšak pokud obviněná při výkonu znalecké činnosti zjistila, že se matky psychiatricky léčí, byla v minulosti hospitalizovaná v psychiatrické léčebně a stále bere léky, pak měla zjišťovat, jak psychické onemocnění matky ovlivňuje nebo může ovlivňovat její výchovnou způsobilost. Protože obviněná není psychiatrem, měla si v této věci přibrat konzultanta. 18 Tvrzení obviněné, že matka má právo odmítnout vyšetření a nikdo ji k tomu nemůže nutit, je neopodstatněné. Podle § 127 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, může předseda senátu účastníkovi i někomu jinému uložit, aby se dostavil ke znalci a podrobil se lékařskému vyšetření, jestliže to je k podání znaleckého posudku třeba. Pokud se matka nezletilého odmítala vyšetření podrobit, bylo povinností znalkyně o tomto informovat předsedu senátu, aby zajistil potřebnou součinnost vyšetřované. Rezignovat na zjištění skutkového stavu s poukazem, že matka si nepřeje být vyšetřena, a podat znalecký posudek bez plné znalosti věci, nelze považovat za řádný výkon znalecké činnosti. <i>Námitka 2: Tvorba testové baterie</i> 19 Obviněná uvádí, že se při tvorbě testové baterie řídila odbornou psychologickou úvahou sledující otázky soudu. V posudku uvedla popis testů a zdůvodnila jejich použití. <i>Vyjádření správního orgánu</i> 20 Jestliže se obviněná při výběru testové baterie řídila odbornou úvahou, měla ji do posudku vtělit, aby příjemcům bylo zřejmé, jaká tato úvaha byla, a nemuseli se domýšlet, proč z mnoha existujících psychologických testů vybrala právě ty, které vybrala, a co jimi chtěla ověřit či zjistit. Tyto informace v posudku absentují. Obecný popis testů převzatý z manuálů vydavatele nemůže nahradit odbornou úvahu znalce nad konkrétním výběrem pro konkrétní zkoumanou osobu. 21 Vysvětlení výběru se jeví o to důležitější, když obviněná do testové baterie zařadila nástroje, které nejsou v českých podmínkách standardizovány, a také nástroje dnes již zastaralé. Obviněnou použitý dotazník [příjmení] pochází z roku 1958, modifikace do českého prostředí je z roku 1971. Někteří odborníci upozorňují na nedostatky tohoto dotazníku a varují před jeho využitím pro rozhodování o svěření dítěte do péče. Dle jejich názoru tento dotazník není určen pro zátěžové situace a situace„ kdy je hodně v sázce“, protože byl vyvinut spíše pro vědecké účely. [příjmení] [příjmení] byla vytýkána zastaralost již v roce 1989, v průběhu let se zároveň zjistilo, že postoje, které dotazník zjišťuje, nekorelují se skutečným chováním. Z uvedených důvodů vyvolává použití dotazníku [příjmení] pochybnosti, a tím spíše je třeba trvat na tom, že bylo povinností obviněné tvorbu konkrétní testové baterie vysvětlit. Do odborné způsobilost znalce spadá kompetence volit diagnostické nástroje. Je na znalci, jaký nástroj zvolí, výběr však musí být odůvodněný. <i>Námitka 3: Vyhodnocení testů</i> 22 Obviněná uvádí, že vše vyhodnotila dle manuálů, uvedla výpočty a diagnostické kategorie. Vyhodnocení je podle ní přezkoumatelné a psycholog mu rozumí. Upozorňuje, že nemůže uvádět popis hodnocení tak, aby prozrazovala, co který dokument, kresba, vyjádření atd. znamená, neboť tím by porušila důvěrnost testových metod a etická vodítka pro znalectví v oblasti psychologie. Dále obviněná stručně vysvětluje, co jednotlivými testy zkoumala. <i>Vyjádření správního orgánu</i> 23 Přestože obviněná tvrdí opak, v posudku u testů neuvádí dosažené výsledky (čísly či popisem pásma), percentily ani slovní kvantifikaci ve vztahu k normě (např. vysoce nadprůměrný, průměrný, podprůměrný, vysoce podprůměrný). Tvrzení, že by uvedení výsledků v tomto formátu (skór a jeho slovní kvantifikace) bylo porušením důvěrnosti testových metod či etických vodítek, je neodůvodněné. 24 V této souvislosti správní orgán poukazuje na skutečnost, že obviněná zaměňuje vyhodnocení s interpretací. Vyhodnocením v souladu s odbornou literaturou rozumíme výsledek každého dílčího testu zaznamenaný a vyhodnocený podle příslušného manuálu, zatímco interpretací rozumíme integraci všeho zjištěného (informací ze spisu, výstupy klinických metod, vyhodnocení testových metod) do smysluplného celku, kdy dílčí poznatky mohou být často protichůdné nebo rozporné. ([příjmení] P., [ulice] K., [příjmení] [jméno]: Probelematika soudně-znaleckých vyšetření ve sporech rodičů o péči o děti, ASPI). 25 Jakkoliv interpretace ve smyslu syntézy všech získaných dat má ve znaleckém posudku nezastupitelné místo, nelze ji zaměňovat s vyhodnocením výsledků testu, neboť to je dílčím krokem, na jehož správnosti je konečná interpretace závislá. Vyhodnocení provedené v souladu s manuály v posudku chybí. <i>Námitka 4:</i> 26 Obviněná se vyjadřuje k hyperprotektivitě, kdy vysvětluje, proč je dle jejího závěru otec hyperprotektivní, na rozdíl od matky. <i>Vyjádření správního orgánu</i> 27 Není zřejmé, k čemu tato námitka obviněné směřuje. <i>Námitka 5:</i> 28 Obviněná obhajuje svůj závěr, že matka je schopná se po materiální stránce o dítě postarat, avšak není zřejmé, o co toto opírá. <i>Vyjádření správního orgánu</i> 29 Rovněž není zřejmé, k čemu tato námitka směřuje. Pro vedené řízení není relevantní, zda matka je, či není schopná se o dítě postarat. Rozhodné je, že ve znaleckém posudku jsou informace svědčící o tom, že matka toho schopná není, a obviněná, aniž by toto reflektovala, vyslovila opačný závěr, a to navíc zcela nad rámec jí zadaného úkolu. <i>Námitka 6: Syndrom zavrženého rodiče</i> 30 Obviněná se dále obšírně věnuje syndromu zavrženého rodiče (dále jen„ SZR“), kdy uvádí, že dle autorů, blíže nespecifikovaného metodického pokynu MPSV ze dne [datum] a článku 9 a 16 Úmluvy o právech dítěte má SZR tři typy: mírný, střední a těžký. Dále vypisuje 8 diagnostických kritérií tohoto syndromu a uvádí, že u nezletilého zjistila sedm z deseti těchto kritérií, které dále blíže specifikuje, když u každého z kritérií uvádí jí zjištěné projevy. <i>Vyjádření správního orgánu</i> 31 Syndrom zavržení rodiče není zařazen do mezinárodní klasifikace nemocí MKN-10. Zařazení nicméně bylo navrženo, přičemž v návrhu se mluví o 6 kritériích, označených písmeny A až F. Tato kritéria se s kritérii, která uvádí obviněná překrývají jen částečně. Zároveň z vyjádření obviněné plyne, že některá z kritérií obviněná vztahovala k otci, namísto k dítěti (např. uvádí, že dokladem zřetelné kampaně za degradaci matky je to, že matka je otcem démonizována, a dokladem nepřítomnosti ambivalence je, že otec uvádí jen negativa matky). Správní orgán shrnuje, že nadále není zřejmé, z jakého zdroje obviněná kritéria SZR čerpala, je však zřejmé, že tato aplikovala odborně nesprávně. 32 Zcela nesmyslné je tvrzení obviněné, že se články 9 a 16 Úmluvy o právech dítěte vztahují k syndromu zavržení rodiče; tyto články zavazují smluvní státy zajistit, aby dítě nemohlo být odděleno od svých rodičů proti jejich vůli (čl. 9) a ochranu soukromí dítěte (čl. 16). Metodický pokyn MPSV, který obviněná zmiňuje, se týká postupu obecních úřadů obcí s rozšířenou působností při poskytování pomoci ohroženým dětem, nikoliv diagnostiky syndromu zavržení rodiče. Není zřejmé, proč obviněná výše uvedené dokumenty zmiňuje a dává je do souvislosti se syndromem zavržení rodiče. 33 S ohledem na vedené řízení je relevantní, že obviněná vyřkla diagnózu nemoci, aniž by dostatečně zkoumala, zda nezletilý nezavrhuje matku odůvodněně; touto možností se obviněná v posudku vůbec nezaobírala, přestože dle diagnostických kritérií je toto jedním z negativních znaků, který musí být při stanovení této diagnózy zkoumán. Zároveň je třeba zdůraznit, že obviněná vyřkla diagnózu nemoci, která není zařazena do MKN-10. <i>Námitka 7: revize znaleckého posudku</i> 34 Obviněná uvádí, že revizi znaleckého posudku neobdržela od soudu jako úkol, posudek nebyl zadán jako revizní. Slovo revize použila jako běžné slovo, které v českém jazyce spojujeme s významem„ přehlížet“ – revidovat, přehlídka, kontrola. Znalecké posudky Mgr. [jméno] [příjmení] byly ve spise přiložené z dřívější doby, kdy dítě bylo mladší. Obviněná uvádí, že podstatné věci v posudku prošla a popsala. <i>Vyjádření správního orgánu</i> 35 Obviněná na titulní straně posudku uvedla:„ Revize 2 posudků PhDr. Mgr. [jméno] [příjmení] z [datum], [číslo] 2018 a 158/ 2018 – posouzení matky a nezletilého, jejich osobností, psychického stavu, vztahů a péče. Posudky žádala matka.“ Zvolená dikce, formulovaná jako název, vyvolává dojem, že úkolem znalkyně bylo provést revizi uvedených posudků; takto správní orgán chápal. Povinností znalce je vyjadřovat se jasně, srozumitelně a jednoznačně, aby nevznikaly zbytečné pochybnosti o tom, co sděluje. Uvedení nesrozumitelných či zavádějících formulací jde k tíži znalce, příjemci se nemají a nemohou domýšlet, co chtěl znalec říct. Správní orgán nicméně považuje po dodatečném vysvětlení prokázané, že úkolem obviněné nebylo provádět revizi výše uvedených posudků. <i>Námitky 8: formální stránka posudku</i> 36 Obviněná uvádí, že výčet podkladů uvedla na str. 18, 19, 20, výpis ze spisu je na str. 2 až 18, nálezem je psychologické vyšetření otce, matky a nezletilého, posudkem jsou odpovědi na otázky soudu uvedené v závěru na str. 33 až 36, kde je uvedeno i odůvodnění. Posudek má 4 přílohy čítající 21 stran. <i>Vyjádření správního orgánu</i> 37 Na str. 18 až 20 obviněná uvádí seznam použitých diagnostických nástrojů (testovou baterii). Nástroje nejsou zdrojem dat. Zdrojem dat byli v posuzovaném případě otec, matka, nezletilý a soudní spis. Ze zdrojů dat obviněná získala data, která měla být uvedena v nálezu. Analýza sebraných dat a jejich interpretace měla být posudkem, závěr měl být formulován ve formě odpovědí na zadané otázky. Z námitky obviněné plyne, že zaměňuje zdroje dat s diagnostickými nástroji. Znaleckým posudkem je dokázáno, že nemá náležitou formu. <i>Námitka 9: úcta ke znalkyni z důvodu její letité praxe</i> 38 Obviněná je toho názoru, že vzhledem k jejímu věku, rizikům v době koronavirové krize, skutečnosti, že krajský soud byl spokojen s její výpovědí, je od otce nezletilého troufalé a zaujaté podat stížnost na její činnost. Znalkyně se domnívá, že je třeba mít potřebou úctu k tomu, že již dříve byla její odbornost zkoumána a praxí ověřována. Psychologická úvaha má dle obviněné u znalce své uznávané místo. <i>Vyjádření správního orgánu</i> 39 Správní orgán nepopírá, že odborná úvaha znalce má v posudku nezastupitelné místo, nicméně trvá na tom, že tato úvaha musí vycházet z nálezu a být odůvodněná. Jinými slovy, odborná úvaha znalce se musí opírat o zjištěná data, v tomto případě o správně vyhodnocené výsledky testů a skutečnosti zjištěné ze spisu. Závěr nelze postavit na nesprávně vyhodnocených testech či dojmech. Skutečnost, že odbornost obviněné byla v minulosti zkoumána, nevylučuje, že se obviněná může dopouštět pochybení; tato je její námitka je zcela irelevantní, stejně jako nepodložené tvrzení, že krajský soud byl s jejím posudkem spokojen. <b>3. Hodnocení důkazů</b> 40 Správní orgán v souladu s ustanovením § 50 odst. 3 správního řádu hodnotil důkazy podle své úvahy, přitom přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. 41 Nedostatky v obsahu posudku jsou dokázány znaleckým posudkem. Posudek, jehož kopie je součástí spisového materiálů, je věrohodným a nezpochybněným důkazem o obsahu posudku. Správní orgán tudíž považuje za prokázané, že: 42 Obviněná dne [datum] vypracovala znalecký posudek [číslo] 2021 ve věci výchovy a úpravy styku nezletilého [příjmení] s matkou a otcem (dále jen„ posudek“), přitom v posudku: neuvedla, jaká je aktuální psychiatrická diagnóza matky; neuvedla, jakými úvahami se řídila při tvorbě testové baterie; neuvedla výsledky testů; nevyhodnotila výsledky testů standardizovaným způsobem podle příslušných manuálů; na str. 33 posudku vyslovila závěr, že postoj matky ke styku syna s otcem nebyl nikdy negativní, manipulující či hyper protektivní, aniž by bylo zřejmé, jak k tomuto závěru došla a o co jej opřela; na str. 33 posudku vyslovila závěr, že matka je po materiální stránce schopná se o syna postarat, aniž by bylo zřejmé, jak k tomuto závěru došla a o co jej opřela; na straně 33 a 35 vyslovila závěr, že odmítavý postoj nezletilého k matce je ovlivněn manipulací otce a jeho přítelkyně, kdy otec je programující osobou a matka osobou zavrženou a jde o střední stupeň syndromu zavrženého rodiče, přitom není zřejmé, jak obviněná k tomuto závěru došla a o co jej opřela. 43 Posudek je dále důkazem o tom, že obviněná nedodržela zákonem stanovenou formu posudku. Posudek není rozčleněn na výčet podkladů (popis výběru zdrojů dat, ověření jejich věrohodnosti), nález (popis sběru dat a výčet dat), posudek (popis analýzy dat a výsledky této analýzy) a odůvodnění (interpretace výsledků analýzy a kontrola postupu). Obsahové náležitosti, které mají dle vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti (dále jen„ vyhláška“), jednotlivé části posudku (tj. výčet podkladů, nález, posudek a odůvodnění) splňovat, nejsou v posudku dodrženy. Porovnáním posudku s vyhláškou považuje správní orgán za prokázané, že v posudku absentují části: popis postupu znalce při výběru zdrojů dat a výčet vybraných zdrojů dat, ověření věrohodnosti dat, postup při sběru dat a výčet dat, postup při analýze dat a výsledky analýzy dat, interpretace výsledků analýzy a kontrola postupu, přílohy relevantní s ohledem na přezkoumatelnost posudku (např. výsledky testů). U příloh, které k posudku jsou přiloženy, není zřejmé, co mají dokládat. 44 Správní orgán po zhodnocení důkazů dospěl k závěru, že se skutky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí staly. Jejich právní posouzení je uvedeno níže. <b>4. Právní posouzení</b> 45 Ministerstvo zkoumalo, zda výše popsané jednání naplnilo formální a materiální znaky přestupku. Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky). 46 Podle § 1 odst. 3 ZnalZ je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době. Pokud tyto povinnosti poruší, dopustí se přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, za což mu může být podle odst. 2 písm. c) téhož ustanovení uložena pokuta do výše 500 000 Kč. 47 Podle § 28 odst. 2 ZnalZ musí posudek obsahovat a) titulní stranu, b) zadání, c) výčet podkladů, d) nález, e) posudek, f) odůvodnění v rozsahu umožňující přezkoumatelnost, g) závěr, h) přílohy potřebné k zajištění přezkoumatelnosti posudku, je-li to možné, i) znaleckou doložku, j) otisk znalecké pečeti. Pokud znalec nezajistí, aby posudek obsahoval tyto náležitosti, dopustí se přestupku podle § 39 odst. 1 písm. k) citovaného zákona, za což mu může být podle odst. 2 písm. b) téhož ustanovení uložena pokuta do výše 250 000 Kč. <i>K porušení odborné péče</i> 48 Správní orgán ve shodě s odbornou literaturou zastává názor, že znalecké psychologické vyšetření představuje aplikaci vědecky ověřených postupů a obecných metodologických zásad na konkrétní případ. Je procesem hledání odpovědí na položené otázky, přitom toto hledání má logický postup spočívající v tvorbě hypotéz a jejich následném ověřování. Tento postup musí být z posudku zřetelný, musí v něm být popsán a musí být možné jej ověřit. 49 Znalecký posudek vytvořený na základě psychologického vyšetření musí disponovat určitými základními vlastnostmi, kterými jsou úplnost, transparentnost a přezkoumatelnost. Transparentnost a přezkoumatelnost přitom znamená srozumitelnost, a to nejen pro odborníky v oboru psychologie, ale i pro osoby, které jsou v daném oboru laiky, neboť právě těmto osobám je posudek určený. Odborná literatura v této souvislosti uvádí, že přezkoumatelnost posudku představuje možnost uživatelů zkontrolovat provedený posudek znalce včetně kontroly vstupních podkladů, ať už z hlediska úplnosti či pravdivosti, tak z hlediska použitých metod. Pokud z posudku nelze zjistit, o co znalec opřel své závěry, nebo pokud existuje zjevný a nevysvětlený nesoulad mezi závěrem a ostatními částmi posudku, vznikají odůvodněné pochybnosti o správnosti znalcova závěru. 50 Znalecké psychologické vyšetření, tak jak je v posudku zaznamenáno, vykazuje hned několik metodologických pochybení; nelze se dobrat zjištění, proč obviněná ze širokého spektra diagnostických nástrojů zvolila ty, které zvolila, výsledky získané těmito nástroji do posudku neuvedla a vyhodnotila je způsobem, který je v rozporu s odbornými manuály. Když obviněná při vyšetření zjistila, že matka nezletilého je dlouholetou psychiatrickou pacientkou, snažila se zjistit, s jakým onemocněním se léčí, avšak poté, co matka s tímto jejím postupem projevila nesouhlas, zcela rezignovala na zjištění její diagnózy, a vypracovala posudek, aniž by se dále touto relevantní skutečností zabývala. V neposlední řadě pak vyslovila znalecký závěr, přitom neuvedla, o co jej opřela a nijak v posudku nereflektovala, že dílčí závěry protiřečí údajům uvedeným ve spisu, jak bylo uvedeno výše. Znalecký postup zatížený těmito vadami nelze považovat za provedený s odbornou péčí. Proto došel správní orgán k závěru, že se obviněná jednáním popsaný výše ve výroku rozhodnutí pod bodem (i) dopustila přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. <i>K povinným náležitostem</i> 51 Povinné náležitosti stanovené v § 28 ZnalZ a specifikované vyhláškou č. 503/2019 Sb., o výkonu znalecké činnosti, mají zaručit nejen úplnost, ale také přehlednost znaleckého posudku, aby byl pro příjemce srozumitelný a„ uživatelsky příznivý“. V daném případě obviněná zatížila posudek nepřehledností; závěr posudku je jasně oddělen a má vyžadovanou formu citace zadané otázky a odpověď na ni. [příjmení] posudku však tvoří jeden celek, v němž splývá výčet podkladů, nález, posudek a odůvodnění, a v němž chybí náležitosti uvedené výše pod bodem (ii) výroku rozhodnutí. Správní orgán proto došel k závěru, že obviněná nezajistila, aby posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti, čímž se dopustila přestupku podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ. <b>5. Uložení trestu</b> 52 Protože obviněná neuvedla žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že skutky popsané výše ve výroku rozhodnutí nespáchala nebo že nejsou přestupkem, přistoupilo ministerstvo k uložení trestu. 53 Podle § 41 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. Podle odstavce 2 téhož ustanovení může správní orgán při společném projednávání přestupků zvýšit horní hranici sazby pokuty za přestupek nejpřísněji trestný až o polovinu, nejvýše však do částky, která je součtem horních hranic sazeb pokut za jednotlivé společně projednávané přestupky. 54 Podle § 39 odst. 2 písm. b), písm. c) ZnalZ se za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ uloží pokuta do 200 000 Kč a za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ pokuta do 500 000 Kč. Protože jednání obviněné naplnilo znaky obou těchto přestupků, uložil správní orgán v souladu s § 41 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky pokutu za přestupek přísněji trestný, tedy za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. Při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédl správní orgán podle § 37 zákona č. 250/2016 Sb. zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti obviněného jakožto podnikající fyzické osoby. <b><i>Uvážení o druhu a výměře správního trestu</b></i> <i>Povaha a závažnost</i> 55 Při posuzování povahy a závažnosti správní orgán zohlednil význam chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem je veřejný zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, která má být zárukou nestrannosti a odbornosti. Řádně podaný posudek přispívá k rychlému a věcně správnému rozhodování soudů nebo ke spravedlivému mimosoudnímu vyrovnání. Naopak posudek vypracovaný v rozporu se zákonným požadavkem odborné péče je nežádoucí zátěží, neboť ohrožuje zájem na spravedlivém rozhodnutí či urovnání sporu. V konkrétním případě obviněná vypracovala posudek, který byl určený pro řízení ve věci úpravy styku nezletilého s rodiči. Konkrétně chráněným zájmem byl tedy zájem na spravedlivém uspořádání poměrů v nejlepším zájmu dítěte. Tím, že obviněná nevypracovala posudek s odbornou péčí, porušila tento zájem, neboť dodala znalecký posudek, který nebyl vypracovaný s odbornou péčí, čímž ohrozila zájem na spravedlivém rozhodnutí státních orgánů. <i>Způsob a okolnosti</i> 56 Co se týká způsobu a okolností spáchání přestupku, zohlednil správní orgán, že obviněná zanedbala odbornou péči ve vícero ohledech, neboť neježe nerespektovala metodologické postupy stanovené pro diagnostické nástroje, ale také opomenula skutečnosti, které byly relevantní (psychiatrická diagnóza matky), a závěry posudku dostatečně neodůvodnila. Porušení odborné péče na několika rovinách současně považuje správní orgán za okolnost zvyšující závažnost přestupku. <i>Přitěžující a polehčující okolnosti</i> 57 Správní orgán zjistil, že obviněná nebyla v minulosti uznána vinnou z přestupku spáchaného v souvislosti s výkonem znalecké činnosti, tuto skutečnost však nepovažuje za polehčující okolnost, neboť naopak recidiva by byla považována za okolnost přitěžující. Jako k přitěžující okolnosti přihlédl správní orgán k tomu, že obviněná spáchala přestupek v jednočinném souběhu s přestupkem podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ. 58 Za přitěžující okolnost správní orgán dále považuje, že obviněná ani poté, co s ní bylo zahájeno správní řízení a byla upozorněna na závažné nedostatky, v žádném ohledu nenahlédla své možné pochybení. Namísto objektivní reflexe svého jednání se dovolávala úcty ke své odbornosti, která, jak tvrdí, byla již v minulosti přezkoumána, tudíž (implicite) nemá být zpochybňována. Postoj k řízení svědčící o nedostatečném náhledu a neochotě poučit se z chyb považuje správní orgán za přitěžující okolnost. <i>Povaha podnikatelské činnosti obviněné</i> 59 Z vlastní evidence správní orgán zjistil, že obviněná v roce 2019 podala 5 znaleckých posudků (1 pro orgány policie, 4 pro soudy v občanskoprávním řízení), v roce 2018 podala 6 znaleckých (5 pro orgány policie, 1 pro soudy v občanskoprávním řízení), v roce 2017 podala 3 znalecké posudky (1 pro orgány policie, 2 pro soudy v občanskoprávním řízení). Údaje za rok 2020 a 2021 nemá správní orgán k dispozici. Z uvedeného plyne, že obviněná vykonává znaleckou činnost jako vedlejší, z níž jí neplynou vyšší příjmy. Tuto skutečnost správní orgán zohlednil a přiměřenost pokuty posoudil také s ohledem na aktuální průměrnou měsíční mzdu. Podle údajů Českého statistického úřadu činila průměrná hrubá mzda ve 2. čtvrtletí roku 2022 částku 40 086 Kč. Uložená pokuta představuje 75 % této mzdy. 60 Správní orgán proto uzavírá, že uložená pokuta odpovídá povaze činnosti obviněné. Uloženou pokutu ministerstvo považuje za přiměřený trest odpovídající závažnosti spáchaného přestupku i povaze činnosti obviněného. <b>6. Náklady správního řízení</b> 61 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 s. ř. a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 1 000 Kč. 62 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byl obviněný uznán vinným, byla mu uložena povinnost nahradit paušální částkou 1 000 Kč náklady tohoto řízení.