0 OINS 180/2022

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o údaje o účastníkovi , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodlo

I. Ing. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ obviněný“), <b>je vinen</b> (i) tím, že jako znalec s oprávněním pro obory ekonomika, elektronika, elektrotechnika, kybernetika a strojírenství Ministerstvu spravedlnosti neoznámil, že s ním bylo usnesením Hlavního velitelství Vojenské policie, 2. odbor kriminální služby, 2. oddělení kriminální služby, č.j. VP-32-269/TČ-2021-820220 ze dne 23. 6. 2021 zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1, odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“); (ii) tím, že jako znalec s oprávněním pro obory ekonomika, elektronika, elektrotechnika, kybernetika a strojírenství Ministerstvu spravedlnosti neoznámil, že s ním bylo usnesením Hlavního velitelství Vojenské policie, 2. odbor kriminální služby, 2. oddělení kriminální služby, č.j. VP-32-464/TČ-2021-820220 ze dne 14. 9. 2022 zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1 trestního zákoníku; <b>tedy</b> (i) nesplnil povinnost stanovenou v § 24 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“), oznámit Ministerstvu spravedlnosti skutečnost, která může vést k pozastavení znaleckého oprávnění, a to neprodleně, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost; (ii) nesplnil povinnost stanovenou v § 24 ZnalZ oznámit Ministerstvu spravedlnosti skutečnost, která může vést k pozastavení znaleckého oprávnění, a to neprodleně, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost; <b>čímž spáchal</b> (i) přestupek podle § 39 odst. 1 písm. i) ZnalZ; (ii) přestupek podle § 39 odst. 1 písm. i) ZnalZ;

II. Řízení o přestupku obviněného zahájené dne 22. 12. 2022 pod sp. zn. MSP-180/2022-OINS-SRZT, se v části, která se vztahuje ke skutku, jenž spočívá v tom, že Ministerstvu spravedlnosti neoznámil, že s ním bylo usnesením Hlavního velitelství Vojenské policie, 2. odbor kriminální služby, 2. oddělení kriminální služby, č.j. VP-32-85/TČ-2021-820220 ze dne 17. 2. 2021 zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1 zákona trestního zákoníku, se podle § 86 odst. 1 písm. a), <b>z astavu je</b> neboť skutek, o němž se vede řízení, není přestupkem.

III. Za přestupky specifikované ve výroku I. se obviněnému podle § 39 odst. 2 písm. b) ZnalZ ve spojení s § 41 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ukládá úhrnný trest pokuty ve výši 35 000 Kč (slovy: třicet pět tisíc korun českých), která je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol].

IV. Obviněnému se podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízeních o nich, a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých) splatnou ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol] <b>1. Průběh správního řízení</b> <b><i>Zjištění předcházející správnímu řízení</b></i> 1 Dne [datum] obdrželo ministerstvo od Hlavního velitelství Vojenské policie, 2. odbor kriminální služby, 2. oddělení kriminální služby (dále jen„ vojenská policie“) přípis č. j. VP-32-479/TČ-2021-820220, jehož součástí byly tyto dokumenty: Usnesení vojenské policie o zahájení trestního stíhání obviněného č.j. VP-32-85/TČ-2021-820220 ze dne 17. 2. 2021; Usnesení vojenské policie o zahájení trestního stíhání obviněného č.j. VP-32-269/TČ-2021-820220 ze dne 23. 6. 2021 včetně doručenky; Usnesení vojenské policie o zahájení trestního stíhání obviněného č.j. VP-32-464/TČ-2021-820220 ze dne 14. 9. 2022 včetně doručenky. <b><i>Zahájení správního řízení</b></i> 2 Ministerstvo vydalo dne [datum] příkaz podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), ve spojení s § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“) jako první úkon v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední podle § 78 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky. Vydaným příkazem byl obviněný uznán vinným ze spáchání tří přestupků podle § 39 odst. 1 písm. i) ZnalZ, kterých se dopustil jednáním uvedeným výše ve výroku tohoto rozhodnutí a byl mu uložen trest pokuty ve výši 105 000 Kč. <b><i>Odpor</b></i> 3 Dne [datum] byl ministerstvu doručen odpor obviněného, kterým byl příkaz zrušen. Obviněný v odporu neuvedl žádné skutečnosti ani námitky vztahující se k jednání, které je mu kladeno zavinu, ani k právní kvalifikaci tohoto jednání. <b><i>Další průběh řízení</b></i> 4 Dne [datum] bylo obviněnému zasláno vyrozumění o shromáždění všech podkladů potřebných k vydání rozhodnutí podle § 36 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky. Zároveň byl obviněný vyzván, aby doplnil podaný odpor a uvedl, v čem spatřuje nedostatky vydaného příkazu. K vyjádření byla uložena lhůta v délce 15 dnů od doručení. <b><i>Vyjádření obviněného</b></i> 5 Dne [datum] bylo ministerstvu doručeno vyjádření obviněného prostřednictvím datové schránky. Jeho obsah je uveden níže. 6 Po obdržení vyjádření obviněného si ministerstvo dopisem ze dne [datum] vyžádalo od Vrchního státního zastupitelství v [obec] usnesení č. j. č. j. VZV 8/2021-30 ze dne 1. 3. 2021 a od Nejvyššího státního zastupitelství zaslání usnesení č. j. 2 NZT 33/2021-48 ze dne 13. 10. 2021. Nejvyšší státní zastupitelství vyžádané usnesení ministerstvu zaslalo dne [datum] Vrchní státní zastupitelství v Praze dopisem ze dne [datum] odmítlo ministerstvu usnesení předložit, avšak na žádost ministerstva se dopisem č. j. VZV 33/2022-152 ze dne 23. 6. 2023 k věci vyjádřilo, jak je uvedeno níže. <b>2. Skutková zjištění</b> <b><i>Předmět dokazování</b></i> <i>Evidence seznat</i> 7 Z vlastní evidence (seznam znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů SEZNAT) ministerstvo zjistilo, že obviněný je zapsaný znalec s oprávněním vykonávat znaleckou činnost v oboru EKONOMIKA, odvětví ceny a odhady, oboru ELEKTRONIKA, odvětví elektronika, ELEKTROTECHNI, odvětví elektrotechnika, KYBERNETIKA, odvětví kybernetická odvětví různá, oboru STROJÍRENSTVÍ, odvětví strojírenství všeobecné. Od [datum] má oprávnění vykonávat znaleckou činnost pozastaveno podle § 13 odst. 2 písm. b) ZnalZ. <i>Usnesení o zahájení trestního stíhání č.j. VP-32-85/TČ-2021-820220</i> 8 Dokumenty postoupené vojenskou policií dokládají, že dne [datum] vydala vojenská policie podle § 160 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen„ trestní řád“), usnesení č.j. VP-32-85/TČ-2021-820220 o zahájení trestního stíhání obviněného pro přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1 trestního zákoníku. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo dle písemného sdělení vojenské policie obviněnému předáno osobně. <i>Usnesení o zahájení trestního stíhání č.j. VP-32-269/TČ-2021-820220 (a doručenky)</i> 9 Dne [datum] vydala vojenská policie podle § 160 odst. 1 zákona trestního řádu usnesení č.j. VP-32-269/TČ-2021-820220 o zahájení trestního stíhání obviněného pro zvlášť závažný zločin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo obviněnému doručeno dne [datum] datovou schránkou. <i>Usnesení o zahájení trestního stíhání č.j. VP-32-464/TČ-2021-820220 (a doručenky)</i> 10 Dne [datum] vydala vojenská policie podle § 160 odst. 1 zákona trestního řádu usnesení č.j. VP-32-464/TČ-2021-820220 o zahájení trestního stíhání obviněného pro přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1 trestního zákoníku. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo obviněnému doručeno datovou schránkou dne [datum]. Z usnesení o zahájení trestného stíhání vyplývá, že za rok 2019 činily příjmy obviněného ze samostatné výdělečné činnosti, do které spadá výkon znalecké činnosti, celkem 1 433 000 Kč. Kromě toho měl obviněný příjem z činnosti závislé ve výši 473 257 Kč. Dále z usnesení plyne, že do roku 2020 obviněný vyhotovil pro Ministerstvo obrany 27 znaleckých posudků. <i>Přípis Vrchního státního zastupitelství č. j. VZV 33/2022-152 ze dne 23. 6. 2023</i> 11 Nadepsaným přípisem Vrchní státní zastupitelství v Praze potvrdilo, že dne 1. 3. 2021 vydalo usnesení č. j. VZV 8/2021-30, kterým podle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu zrušilo v rámci výkonu dozoru usnesení vedené s obviněným pod č. j. vedené pod č. j. VP-32-85/TČ-2021-820220. Zrušující rozhodnutí bylo obviněnému doručeno dne [datum]. <i>Usnesení Nejvyššího státního zastupitelství č. j. 2 NZT 33/2021-48 ze dne 13. 10. 2021.</i> 12 Z nadepsaného usnesení vyplývá, že Nejvyšší státní zastupitelství rozhodlo o stížnosti obviněného tak, že usnesení Hlavního velitelství Vojenské policie, 2. odboru kriminální služby, 2. oddělení kriminální služby, [obec a číslo], ze dne 23. 6. 2021, č. j. VP-32-269/TČ-2021-820220, kterým bylo zahájeno trestní stíhání obviněného pro podezření ze spáchání zločinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1, 3 písm. a) trestního zákoníku, zrušilo podle § 149 odst. 1 trestního řádu, ve spojení s § 146 odst. 2 písm. a) trestního řádu, a podle § 149 odst. 1 písm. b) trestního řádu policejnímu orgánu uložilo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. 13 Obviněný skutečnost, že je trestně stíhaný, ministerstvu ani v jednom případě neoznámil. <i>Námitky obviněného ke skutkovému stavu</i> 14 Obviněný ve svém vyjádření vyjádřil nad svým jednáním vyjádřil lítost; uvedl, že byl vytížen svou obhajobou v trestním stíhání. Dále uvedl, že dvě trestní stíhání vůči němu vedená byla k jeho stížnosti zrušena. Trestní stíhání vedené pod č. j. VP-32-85/TČ-2021-820220 bylo zrušeno usnesením Vrchního státního zastupitelství v [obec] usnesením ze dne 1. 3. 2021, č. j. VZV 8/2021-30. Dle odůvodnění usnesení státního zastupitelství bylo usnesení o zahájení trestního stíhání vydáno nezákonně. Trestní stíhání vedené pod č. j. VP-32-269/TČ-2021-820220 pak bylo zrušeno usnesením Nejvyššího státního zastupitelství č. j. 2 NZT 33/2021-48 ze dne 13. 10. 2021. <b><i>Závěr skutkového dokazování</b></i> 15 Na základě výše uvedených důkazů považuje ministerstvo za prokázané, že Hlavního velitelství Vojenské policie, 2. odbor kriminální služby, 2. oddělení kriminální služby zahájilo s obviněným celkem tři trestní stíhání, z nichž později dvě byla zrušena: Dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání obviněného pro podezření ze spáchání přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1 zákona trestního zákoníku. Dne [datum] bylo stíhání zastaveno. Dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání obviněného pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Dne [datum] bylo stíhání zastaveno. Dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání obviněného pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Toto stíhání ke dni vydání tohoto rozhodnutí pokračuje. 16 Výše uvedené skutečnosti jsou doloženy vydanými právními akty státních orgánů. 17 Obviněný ani v jednom případě ministerstvu neoznámil, že je trestně stíhán. Tato skutečnost je doložena evidencí došlé pošty ministerstva. 18 Ministerstvo dále zkoumalo, zda takto zjištěný a prokázaný skutkový stav naplnil znaky přestupku. <b>3. Právní posouzení</b> <b><i>Relevantní právní úprava a východiska</b></i> 19 Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky). 20 Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§ 22 zákona o odpovědnosti za přestupky). 21 Podle § 24 ZnalZ je znalec povinen oznámit ministerstvu veškeré skutečnosti, které mohou vést k pozastavení nebo zániku znaleckého oprávnění, a to neprodleně, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost. 22 Podle § 13 odst. 2 písm. a) ZnalZ ministerstvo může v odůvodněných případech pozastavit oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud bylo zahájeno trestní stíhání znalce pro trestný čin, a to do doby pravomocného skončení trestního stíhání; ministerstvo při pozastavení zohlední zejména, zda se jedná o trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem znalecké činnosti a zda se jedná o trestný čin, který ohrožuje důvěru v řádný výkon znalecké činnosti. 23 Podle § 39 odst. 1 písm. i) ZnalZ se znalec dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 24 nesplní svou oznamovací povinnost řádně nebo ve stanovené lhůtě. 24 Jak vyplývá z výše uvedeného, ustanovení § 24 ZnalZ ukládá znalcům oznamovací povinnost spočívající ve sdělení veškerých skutečností, které mohou vést k pozastavení či zániku znaleckého oprávnění. Toto oznámení jsou znalci povinni učinit neprodleně, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost, resp. ode dne, kdy se znalec o této skutečnosti dozvěděl. Znalci jsou povinni oznamovat nejen skutečnosti zakládající povinnost ministerstva pozastavit či zrušit znalecké oprávnění, ale i skutečnosti představující fakultativní důvody pro pozastavení znaleckého oprávnění, kdy je správnímu orgánu dán prostor pro správní úvahu. Pro vznik a trvání oznamovací povinnosti tedy rovněž není rozhodující, zda k pozastavení či zániku znaleckého oprávnění skutečně dojde. Ve všech případech se jedná o skutečnosti objektivní, které nastávají nezávisle na jejich hodnocení a které nejsou předmětem dalšího zjišťování a objasňování. 25 První trestní stíhání bylo proti obviněnému zahájeno vydáním usnesení ze dne [datum] doručeného obviněnému téhož dne. Desetidenní lhůta pro splnění oznamovací povinnosti začala běžet dne [datum] a uplynula dne [datum]. Téhož dne bylo vydáno rozhodnutí, kterým bylo usnesení o zahájení trestního stíhání zrušeno. Obviněný se tedy nedostal do prodlení s plněním oznamovací povinnosti, neboť důvod jejího plnění zanikl dříve, než k prodlení došlo. Protože jednání obviněného v tomto případě nenaplnilo znaky přestupku, správní orgán ohledně tohoto skutku řízení o přestupku zastavil. 26 Druhé trestní stíhání bylo proti obviněnému zahájeno dne [datum] doručením usnesení ze dne [datum]. Desetidenní lhůta pro splnění oznamovací povinnosti začala běžet dne [datum] a uplynula dne [datum]. Od [datum] do [datum], tedy déle než tři měsíce, byl obviněný v prodlení s plněním oznamovací povinnosti. Skutečnost, že později bylo trestní stíhání zastaveno, nemá vliv na přestupkovou odpovědnost obviněného, který byl ze zákona povinen ministerstvo informovat o tom, že je trestně stíhán pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Protože obviněný vůči ministerstvu nesplnil oznamovací povinnost stanovenou v § 24 ZnalZ, dopustil se přestupku podle § 39 odst. 1 písm. i) ZnalZ. 27 Třetí trestní stíhání bylo proti obviněnému zahájeno dne [datum] doručením usnesení ze dne [datum]. Desetidenní lhůta pro splnění oznamovací povinnosti začala běžet dne [datum] a uplynula dne [datum]. Obviněný v této lhůtě ani po jejím uplynutí nesplnil oznamovací povinnost podle § 24 ZnalZ, čímž se dopustil přestupku podle § 39 odst. 1 písm. i) ZnalZ. <b><i>Námitky obviněného k právnímu posouzení</b></i> 28 Obviněný ve svém vyjádření vyjádřil lítost nad svým jednáním. Dále uvedl, že s ohledem na skutečnost, že jeho stíhání bylo pro nezákonnost dvakrát zrušeno, je neadekvátní, aby byl přestupkově stíhán. 29 Uloženou pokutu považuje za nepřiměřenou jeho majetkovým poměrům. Požádal o lhůtu 15 dní na doložení majetkových poměrů, avšak tyto nedoložil. 30 Protože přestupkové řízení bylo v části zastaveno, zabýval se správní orgán námitkou obviněného pouze ve vztahu ke skutkům, ohledně kterých rozhodl o vině obviněného. Trestní stíhání zahájené s obviněným dne [datum] bylo později zrušeno pro nezákonnost, která spočívala v tom, že usnesení, kterým bylo trestní stíhání zahájeno, není dostatečně věcně odůvodněné. Mezi vydáním usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání a vydáním zrušujícího usnesení Nejvyššího státního zastupitelství uplynulo více než tři měsíce, kdy byl obviněný v prodlení. V této době měl oznamovací povinnost splnit, zároveň v této době nevěděl, zda a kdy bude jeho trestní stíhání zastaveno. Pozdější zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání nemá vliv na jeho přestupkovou odpovědnost. Obviněný neuvedl žádné skutečnosti, který by dokazovaly, že se jednání popsaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí nedopustil, nebo že toto jednání není přestupkem. Obviněný jednáním popsaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí porušil vůči ministerstvu oznamovací povinnost a naplnil formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. i) ZnalZ. Jednání obviněného ohrozilo společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti způsobem nikoliv bagatelním, zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Jednání obviněného tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky. Jednání obviněného popsané ve výroku II. tohoto rozhodnutí není přestupkem, jak bylo uvedeno výše pod bodem 23 tohoto rozhodnutí, proto ministerstvo v této části přestupkové řízení zastavilo. <b>4. Stanovení sankce</b> 31 Podle § 41 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. 32 Podle § 39 odst. 2 písm. b) ZnalZ se za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. i) ZnalZ uloží pokuta do 250 000 Kč. 33 V daném případě jde o vícečinný souběh stejnorodý, kdy se na jednotlivé přestupky vztahuje stejná trestní sazba. Správní orgán proto uvažoval, který z přestupků je závažnější. V prvním případě obviněný neoznámil zahájení trestního stíhání pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a řízení bylo později zastaveno, v druhém případě obviněný neoznámil zahájení trestního stíhání pro podezření ze spáchání přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1 trestního zákoníku, přitom řízení stále pokračuje. 34 Skutečnost, že později došlo k zastavení trestního stíhání, správní orgán nepovažuje pro posouzení závažnosti přestupku za relevantní, neboť v době, kdy měl obviněný svoji povinnost plnit, nevěděl, zda a kdy bude trestní stíhání zastaveno, přesto déle než tři měsíce tuto povinnost nesplnil. Za závažnější proto správní orgán považuje nesplnění oznamovací povinnosti ve vztahu k závažnějšímu trestnému činu. 35 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze podnikatelské činnosti fyzické osoby. <i>Povaha a závažnost přestupku</i> 36 Povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, tedy objektem přestupku, způsobem spáchání přestupku, významem a rozsahem následku přestupku. 37 Chráněným zájmem v projednávané věci je především společenský zájem na řádném a efektivním výkonu dohledu nad splněním podmínek pro řádný výkon znalecké činnosti. Nesplněním oznamovací povinnosti se prodlužuje lhůta pro pozastavení znaleckého oprávnění, což je nežádoucí zvláště tehdy, když existuje podezření, že se znalec dopustil trestného činu při výkonu znalecké činnosti. Kritérium typové závažnosti určil zákonodárce rozpětím zákonné sazby pro uložení pokuty, která je v daném případě vyjádřena horní hranicí 250 000 Kč. 38 Následkem protiprávního jednání obviněného je ztížení výkonu dohledu nad činností obviněného jako znalce a ztížení efektivního postupu při pozastavení znaleckého oprávnění. Z hlediska způsobu spáchání jde o přestupek spáchaný opomenutím, tedy nekonáním tam, kde měl obviněný podle zákona konat. <i>Polehčující a přitěžující okolnosti</i> Jako k přitěžující okolnosti správní orgán přihlédl k tomu, že obviněný přestupek spáchal v souběhu s dalším přestupkem podle § 39 odst. 1 písm. i) ZnalZ. Správní orgán v jednání obviněného neshledal žádné polehčující okolnosti. Skutečnost, že obviněný nebyl v minulosti trestán, ministerstvo v souladu se svou správní praxí nepovažuje za polehčující okolnost, neboť naopak recidivu by považovalo za okolnost přitěžující. <i>[ulice] činnost obviněného a majetkové poměry</i> 39 Obviněný má od [datum] pozastavené oprávnění vykonávat znaleckou činnost. Obviněný nedoložil své majetkové poměry ani příjmy ze znalecké činnosti. Podle zjištění policejního orgánu uvedených v usnesení č. j. VP-32-464/TČ-2021-820220 ze dne 14. 9. 2022 vykonával obviněný znaleckou činnost jako činnost vedlejší. Příjmy obviněného z podnikatelské činnosti (nejen znalecké) byly vyšší než jeho příjmy z hlavního pracovního poměru. Celkové příjmy obviněného za rok 2019 dosáhly částky 1 906 327 Kč, z toho 1 433 000 představovaly příjmy z podnikání a 473 327 Kč představovaly příjmy z hlavního pracovního poměru. Ve vztahu k průměrné hrubé měsíční mzdě, která podle Českého statistického úřadu v roce 2019 činila 34 125 Kč, byly příjmy obviněného v tomto roce nadprůměrné. Zatímco příjmy obviněného ze závislé činnosti představovaly 115% průměrné hrubé mzdy, příjmy obviněného z podnikatelské činnosti (včetně znalecké) byly 3,5krát vyšší než hrubý měsíční průměr. 40 Protože obviněný své majetkové poměry nedoložil a správní orgán nemá jiné údaje k dispozici, odhadl, že příjmy obviněného se pohybují v pásmu nadprůměru. <i>Uvážení o druhu a výměře trestu</i> 41 Ustanovení § 39 odst. 2 ZnalZ neumožňuje za přestupky podle § 39 odst. 1 ZnalZ uložit jiný trest než pokutu (srov. dikci„ za přestupek se uloží“). V souladu s tím se správní orgán domnívá, že uložení jiného, mírnějšího druhu trestu by nebylo schopno zajistit též generálně preventivní účinek a dát ostatním dohlíženým subjektům najevo, že správní orgán trvá na řádném a včasném plnění oznamovací povinnosti. 42 V usnesení rozšířeného senátu nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2010, č. j. 1 As 9/2008-133, je zdůrazněna nutnost ukládat sankci ve výši, která bude mít citelný zásah do majetkové sféry pachatele. Výslovně je zde uvedeno:„ (…) jak již připomněl předkládající senát, aby pokuta za jiný správní delikt naplnila svůj účel z hlediska individuální i generální prevence, musí být citelným zásahem do majetkové sféry pachatele.“. 43 Uložená pokuta 35 000 Kč se nachází v dolní čtvrtině zákonné sazby, když představuje 14 % maximální zákonné sazby. Ve vztahu k hrubé průměrné měsíční mzdě, která byla v roce 2022 podle údajů Českého statistického úřadu 40 353 Kč, pak uložená pokuta 35 000 Kč představuje 87 % této mzdy. Správní orgán má za to, že takto vyměřený úhrnný trest odpovídá závažnosti spáchaných přestupků a je způsobilý ve vztahu k obviněnému naplnit výchovnou i preventivní funkci. Vzhledem k tomu, že uložená pokuta nedosahuje výše aktuální měsíční průměrné hrubé mzdy, nemůže být pro obviněného likvidační. <b>5. Náklady správního řízení</b> 44 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 s. ř. a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 1 000 Kč. 45 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byl obviněný uznán vinným, byla mu uložena povinnost nahradit paušální částkou 1 000 Kč náklady tohoto řízení.