Soudní rozhodnutí (různé) · Rozhodnutí

0 OINS 19/2020

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-07-15 · MSP-19/2020-OINS-SRIS/8

Citované zákony (4)

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 36c odst. 1 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, v řízení o přestupku vedeném podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodlo Obviněný [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO]: <b>je vinen</b> tím, že jako insolvenční správce v řízení sp. zn. [insolvenční spisová značka] vedeném u Krajského soudu v Ostravě s dlužníkem [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], dne [datum] sepsal do majetkové podstaty dlužníka nemovitosti pozemek par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č.p./č.e., prům. objekt; par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří; par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č.p./č.e., prům. objekt; par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č.p./č.e., výroba; par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č.p./č.e., prům. objekt; par. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha; par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č.p./č.e.,prům. objekt; par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č.p./č.e.,prům. objekt; par. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha; par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č.p./č.e., prům. objekt; par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č.p./č.e., prům. objekt; par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č.p./č.e., prům. objekt; par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č.p./č.e., prům. objekt; par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č.p./č.e., prům. objekt; par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č.p./č.e., prům. objekt; par. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha; par. [číslo] ostatní plocha, manipulační plocha; par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č.p./č.e., prům. objekt; par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [adresa], jiná stavba; par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [adresa], jiná stavba; par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č.p./č.e., prům. objekt; par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č.p./č.e., prům. objekt; par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č.p./č.e., prům. objekt; par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č.p./č.e., garáž; par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č.p./č.e., prům. objekt; par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č.p./č.e., prům. objekt; par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č.p./č.e., prům. objekt; par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č.p./č.e., prům. objekt; par. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha; par. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace; par. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha; (dále jen„ Nemovitosti“), jejichž vlastníkem byla společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO], s odůvodněním, že dlužník do Nemovitostí ze svého majetku investoval finanční prostředky, a zároveň i pohledávku dlužníka za společností [právnická osoba], z titulu bezdůvodného obohacení spočívajícího v investici dlužníka do Nemovitostí ve výši 3 300 000 Kč (podle ocenění obviněného v soupise majetkové podstaty ze dne 2. 9. 2019), resp. 3 846 648 Kč (podle ocenění obviněného v doplnění soupisu majetkové podstaty ze dne 18. 12. 2019), čímž nejméně v období od 2. 9. 2019 do 15. 7. 2020, kdy nabyl právní moci rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 6. 2020, č. j. [číslo jednací], kterým bylo pravomocně rozhodnuto o vyloučení Nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka, bez právního důvodu znemožnil společnosti [právnická osoba], s Nemovitostmi disponovat a významně zkreslil informace o stavu majetkové podstaty dlužníka, <b>tedy</b> závažným způsobem porušil povinnost postupovat svědomitě a s odbornou péčí při soupisu majetkové podstaty a sepsat do majetkové podstaty dlužníka majetek jiných osob než dlužníka v případě, stanoví-li tak zákon, stanovenou v 36 odst. 1 ve spojení s § 217 odst. 1 a ve spojení s § 205 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění účinném do 31. 5. 2019, <b>čímž spáchal</b> přestupek podle § 36b odst. 1 písm. i) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění účinném od 1. 6. 2019, <b>a za to se mu ukládá</b> podle § 36b odst. 4 písm. f) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění účinném od 1. 6. 2019, pokuta ve výši 90 000 Kč (slovy: devadesát tisíc korun českých) splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol]. Obviněnému [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO], se podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízeních o nich, a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých) splatnou ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. 19 [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol]. <b>1. Předmět řízení</b> 1 Oznámením ze dne 21. 9. 2020, č. j. MSP-19/2020-OINS-SRIS/3, bylo zahájeno řízení o přestupku s obviněným insolvenčním správcem JUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ obviněný“), pro skutek uvedený ve výroku. <b>2. Podklady rozhodnutí a dokazování</b> 2 Z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], správní orgán zjistil, že byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ dlužník“), a insolvenčním správcem byl ustanoven obviněný. 3 Z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], správní orgán zjistil, že na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs. 4 Ze soupisu majetkové podstaty ze dne [datum], doručeném Krajskému soudu v Ostravě dne [datum] (B-9), správní orgán zjistil, že obviněný dne [datum] sepsal do majetkové podstaty dlužníka Nemovitosti, jejichž vlastníkem byla společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO] (dále jen „ [právnická osoba] [anonymizováno]“), přičemž tento soupis odůvodnil skutečností, že dlužník do Nemovitostí ze svého majetku investoval finanční prostředky. Téhož dne zároveň sepsal i pohledávku dlužníka za [právnická osoba] [anonymizováno], z titulu bezdůvodného obohacení spočívajícího v investici dlužníka do Nemovitostí. Pohledávku z bezdůvodného obohacení obviněný ocenil na částku 3 300 000 Kč. 5 Ze smlouvy o správě nemovitostí ze dne [datum] uzavřené mezi dlužníkem a [právnická osoba] [anonymizováno] (B-11) správní orgán zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno] jako vlastník Nemovitostí pověřil dlužníka komplexní správou těchto Nemovitostí. Dlužník byl podle této smlouvy v rámci správy Nemovitostí mimo jiné povinen spravovat Nemovitosti s péčí řádného hospodáře, udržovat Nemovitosti ve způsobilém technickém a hospodářském stavu, aby byly provozuschopné a řádně využívány. Dlužník byl dále povinen zadávat či provádět běžné opravářské a údržbářské práce k zajištění řádného stavu Nemovitostí, a tyto hradit na své náklady (článek II. smlouvy). 6 Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] [anonymizováno] jako prodávajícím a [jméno] [příjmení] jako kupujícím (B-11) správní orgán zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno] se touto smlouvou zavázal převést na kupujícího vlastnického právo k Nemovitostem. 7 Z přípisu Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce] ze dne 9. 10. 2019, [číslo jednací], správní orgán zjistil, že katastrální úřad odmítl provést návrh na vklad vlastnického práva k Nemovitostem na základě kupní smlouvy ze dne [datum], neboť Nemovitosti byly dne [datum] zahrnuty do majetkové podstaty dlužníka, tudíž s nimi [právnická osoba] [anonymizováno] nebyla oprávněna nakládat. 8 Z vyjádření obviněného ze dne [datum] (B-13) správní orgán zjistil, že obviněný k výzvě soudu ze dne [datum] sdělil, že z účetnictví dlužníka se podává, že z aktiv dlužníka bylo v letech 2016 až 2018 ve značném rozsahu investováno do nemovitých věcí ve vlastnictví [právnická osoba] [anonymizováno], přičemž šlo o opravy a rekonstrukce nad rámec běžné údržby a oprav v hodnotě celkem 3 935 000 Kč, čímž došlo ke zhodnocení majetku [právnická osoba] [anonymizováno], proto obviněný sepsal tento majetek do majetkové podstaty dlužníka. 9 Ze soupisu majetkové podstaty ze dne [datum], doručeném Krajskému soudu v Ostravě dne [datum] (B-21), správní orgán zjistil, že obviněný zpřesnil ocenění pohledávky z bezdůvodného obohacení na částku 3 846 648 Kč. 10 Z vyjádření obviněného ze dne [datum] (B-22) správní orgán zjistil, že obviněný k výzvě soudu ze dne [datum] sdělil, že na základě posudku znalkyně dlužník prokazatelně investoval do Nemovitostí částku 3 846 648 Kč. 11 Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 1. 2020, č. j. [číslo jednací], správní orgán zjistil, že tento soud rozhodl tak, že se Nemovitosti vylučují z majetkové podstaty, když„ investicemi se dlužník nestal vlastníkem předmětných nemovitostí“. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 6. 2020, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. <b>3. Hodnocení důkazů</b> 12 Na základě provedeného dokazování dospěl správní orgán k závěru, že skutek popsaný ve výroku se stal a tohoto se dopustil obviněný. 13 Správní orgán hodnotil podklady rozhodnutí podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. 14 Správní orgán má za prokázané, že obviněný dne 2. 9. 2019 sepsal do majetkové podstaty dlužníka Nemovitosti, jejichž vlastníkem byla [právnická osoba] [anonymizováno], přičemž tento soupis odůvodnil skutečností, že dlužník do Nemovitostí ze svého majetku investoval finanční prostředky. Dále má správní orgán za prokázané, že téhož dne obviněný zároveň sepsal i pohledávku dlužníka za [právnická osoba] [anonymizováno] z titulu bezdůvodného obohacení spočívajícího v investici dlužníka do Nemovitostí. Pohledávku z bezdůvodného obohacení, kterou finálně ocenil na částku 3 846 648 Kč. Konečně má správní orgán za prokázané, že dne 15. 7. 2020 byly Nemovitosti pravomocně vyloučeny z majetkové podstaty dlužníka. <b>4. Právní posouzení</b> 15 Jednání obviněného naplnilo všechny znaky skutkové podstaty přestupku podle § 36b odst. 1 písm. i) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění účinném od 1. 6. 2019 (dále jen„ ZIS“). 16 Jednáním popsaným ve výroku tohoto rozhodnutí obviněný závažným způsobem porušil povinnost postupovat svědomitě a s odbornou péčí při soupisu majetkové podstaty a sepsat do majetkové podstaty dlužníka majetek jiných osob než dlužníka v případě, stanoví-li tak zákon, stanovenou v 36 odst. 1 ve spojení s § 217 odst. 1 a ve spojení s § 205 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění účinném do 31. 5. 2019 (dále jen„ InsZ“). 17 Závažnost tohoto porušení povinností správní orgán spatřuje v tom, že obviněný bez právního důvodu sepsal Nemovitosti do majetkové podstaty dlužníka, čímž znemožnil společnosti [právnická osoba] [anonymizováno] s Nemovitostmi disponovat a zároveň významně zkreslil informace o stavu majetkové podstaty dlužníka. <i>Nezohlednění okolností daného případu</i> 18 Obviněný namítá, že správní orgán hodnotí jeho jednání pouze na základě výsledku incidenčního sporu a nikoli podle stavu v době, kdy byl soupis do majetkové podstaty učiněn, když správní orgán nevzal v úvahu okolnosti, které obviněného k sepsání Nemovitostí do majetkové podstaty dlužníka vedly. Jako okolnosti, které měl správní orgán zohlednit, obviněný uvádí skutečnost, že dlužník měl s [právnická osoba] [anonymizováno] uzavřít ústní dohodu o tom, že jako protiplnění k investicím dlužníka do Nemovitostí bude zřízeno podílové spoluvlastnické právo dlužníka k Nemovitostem. K naplnění této dohody nedošlo, přičemž obviněný měl mít informace o tom, že [právnická osoba] [anonymizováno] činí kroky k vyvedení svého majetku ze společnosti a za tímto účelem uzavřel dne 12. 9. 2019 kupní smlouvu se třetí osobou, jejímž předmětem byly Nemovitosti. 19 Správní orgán k tomu předně odkazuje na § 205 odst. 4 InsZ podle kterého„ Majetek jiných osob než dlužníka náleží do majetkové podstaty, stanoví-li to zákon, zejména jde-li o plnění z neúčinných právních úkonů. Pro účely zpeněžení se na takový majetek pohlíží jako na majetek dlužníka.“ Na případ obviněného pak dopadá zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“), kdy podle § 1077 ObčZ„ Použije-li se cizí věc jen na opravu jiné věci, připadne vlastníkovi opravené věci, a ten nahradí vlastníkovi zpracované věci hodnotu použité cizí věci.“ A dále podle § 1414 ObčZ podle kterého„ Správce vede spolehlivé záznamy o spravovaném majetku a nesmí smísit svůj vlastní majetek s majetkem pod svou správou.“ ObčZ zákoník dále přiznává tomu, kdo zhodnotí cizí věc toliko náhradu v rozsahu zhodnocení (srov. např. § 1136 ObčZ, kdy spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, § 2220 odst. 1 ObčZ podle kterého dojde-li změnou věci k jejímu zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení nebo § 3005 ObčZ podle kterého kdo předmět bezdůvodného obohacení vydává, má právo na náhradu nutných nákladů, které na věc vynaložil, a může od věci oddělit vše, čím ji na svůj náklad zhodnotil, je-li to možné bez zhoršení podstaty věci). Zákon tedy tomu, kdo zhodnotil cizí majetek, nepřiznává z tohoto důvodu titul k nabytí vlastnického práva k tomuto cizímu majetku, ale pouze případně pohledávku z titulu náhrady zhodnocení. 20 Dlužníku tudíž již v době soupisu nesvědčil žádný zákonný důvod, pro který by měly být Nemovitosti do jeho majetkové podstaty zapsány, nýbrž případně toliko pohledávka za [právnická osoba] [anonymizováno] z titulu náhrady hodnoty zhodnocení. Pokud tedy obviněný dovozoval, že Nemovitosti náleží do majetkové podstaty dlužníka na základě skutečnosti, že dlužník do Nemovitostí investoval své peněžní prostředky, nelze toto považovat za zákonný důvod, který by obviněného opravňoval k sepsání Nemovitostí do majetkové podstaty dlužníka, neboť 21 Důvod pro sepsání Nemovitostí do majetkové podstaty dlužníka se pak nepodává ani ze smlouvy o správě nemovitostí ze dne [datum], když dlužník na základě této smlouvy nebyl oprávněn do Nemovitostí investovat své peněžní prostředky na rámec běžných oprav, pokud tedy dlužník zhodnotil Nemovitosti, učinil tak v rozporu s touto smlouvou. Tato smlouva ani neobsahuje žádné ustanovení, jež by mohlo důvod pro sepsání Nemovitostí do majetkové podstaty dlužníka zakládat. 22 Pro daný případ není ani relevantní obviněným citovaný rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 1. 1995, sp. zn. 1 Cdo 74/93, když soud v tomto rozsudku řešil otázku, zda je příslib budoucího převodu vlastnického práva právním důvodem k investici do cizí nemovitosti, a to z hlediska stanovení okamžiku, kdy se zhodnocení nemovitosti nastalé v důsledku investic provedených nevlastníkem na základě příslibu vlastníka stává neoprávněným majetkovým prospěchem, což bylo v daném případě rozhodné pro určení počátku běhu promlčecí lhůty práva na vydání neoprávněného majetkového prospěchu. Ani takový příslib by ovšem nezakládal důvod pro sepsání Nemovitostí do majetkové podstaty dlužníka z titulu vlastnického práva, ale opět toliko případnou pohledávku dlužníka z titulu bezdůvodného obohacení. 23 Co se týče výkladu ustanovení § 225 odst. 4 InsZ, zde se správní orgán zcela ztotožňuje s názorem Vrchního soudu v Olomouci uvedeném v rozsudku ze dne 24. 6. 2020, č. j. [číslo jednací], kde tento soud uvedl, že smyslem ustanovení § 205 odst. 4

I. Z. není ochránit a zabezpečit i jiné majetkové hodnoty, než ve vlastnictví dlužníka pro případ zjištění oprávněnosti nároku dlužníka, ale„ (s ) myslem tohoto ustanovení je rozšíření majetkové podstaty o majetek, který byl dlužníkem vyveden, příp. zatížen především zástavním právem, jestliže úkony vedoucí k vyvedení majetku nebo k jeho zatížení byly insolvenčním soudem shledány jako neúčinné nebo neplatné (§ 231 a násl.

I. Z.). Neúčinnost nebo neplatnost úkonů dlužníka může být konstatována pouze v rámci meritorního rozhodnutí insolvenčního soudu; jde o incidenční spory (§ 159 odst. 1 písm. d) a g)

I. Z.) a žalovaná žádný spor o neplatnost případně neúčinnost úkonů dlužníka nevede, vede pouze řízení o pohledávku dlužníka za žalobcem u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka]“ Nelze tedy souhlasit s tvrzením obviněného, že Nemovitosti sepsal do majetkové podstaty dlužníka oprávněně, neboť se tímto jednáním snažil ochránit dlužníkem investované hodnoty, když zákon takovýto důvod pro soupis majetku jiných osob do majetkové podstaty dlužníka nestanovuje. Z výše uvedených důvodů pak není relevantní ani námitka obviněného, že se soupisem Nemovitostí snažil zabránit vyvedení majetku ze [právnická osoba] [anonymizováno], když [právnická osoba] [anonymizováno] svědčilo k Nemovitostem vlastnické právo a jako vlastník byla oprávněna s Nemovitostmi nakládat. 24 Neobstojí ani tvrzení obviněného, že s využitím § 217 a § 205 odst. 4 InsZ je oprávněn sepsat majetek do majetkové podstaty v případě jakýchkoli pochybností, zda věc či hodnota do majetkové podstaty náleží, když obviněný se s ohledem na výše uvedené nemohl již v době soupisu domnívat, že by dlužníku mohlo k Nemovitostem svědčit vlastnické právo a tedy mít pochybnost o tom, zda Nemovitosti náleží do majetkové podstaty, neboť již v době soupisu dlužníku nesvědčil žádný smluvní, ani zákonný důvod, pro který by měly být Nemovitosti do majetkové podstaty sepsány. 25 Tuto námitku tedy správní orgán neshledává jako důvodnou. <i>K nezkreslení informací o stavu majetkové podstaty</i> 26 K námitce obviněného, že jeho postupem nedošlo ke zkreslení stavu majetkové podstaty, když majetková podstata zůstala hodnotově stejná, správní orgán připomíná, že obviněný dne 2. 9. 2019 sepsal do majetkové podstaty dlužníka jak Nemovitosti, tak pohledávku dlužníka za [právnická osoba] [anonymizováno] z titulu bezdůvodného obohacení spočívajícího v investici dlužníka do Nemovitostí, jejíž výši později upřesnil na částku 3 846 648 Kč, přičemž důvodem pro sepsání Nemovitostí i pohledávky byla totožná investice dlužníka do Nemovitostí. Pokud tedy obviněný skutečně posoudil soupis Nemovitostí i pohledávky za oprávněné, sepsal do majetkové podstaty dlužníka totožnou majetkovou hodnotu dvakrát. Tímto postupem tak v rozporu se skutečností přinejmenším zdvojnásobil hodnotu majetkové podstaty, čehož si musel být obviněný vědom. 27 Tuto námitku obviněného tedy také správní orgán neshledává důvodnou. <i>K nedostatku dohledová pravomoci správního orgánu</i> 28 K námitce obviněného, že v jeho věci není dána dohledová pravomoc správního orgánu, neboť dohled nad činností insolvenčního správce v konkrétním insolvenčním řízení vykonává insolvenční soud, správní orgán konstatuje, že novelou insolvenčního zákona zákonem č. 64/2017 Sb. byl s účinností od 1. 7. 2017 zásadním způsobem posílen dohled správního orgánu nad výkonem funkce insolvenčního správce, správní orgán tudíž již nemusí pro výkon své dohledové pravomoci vyčkat na zhodnocení činnosti insolvenčního správce příslušným insolvenčním soudem (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2018, č. j. 8 A 135/2018-150 -175). Dohledová pravomoc ministerstva je tedy zakotvena přímo v ustanovení § 36 odst. 2 písm. c) ZIS, podle kterého ministerstvo dohlíží nad tím, zda insolvenční správce plní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem. Podle § 36 odst. 1 písm. i) ZIS se insolvenční správce dopustí přestupku tím, že při výkonu funkce insolvenčního správce závažným způsobem poruší nebo opakovaně porušuje povinnost stanovenou insolvenčním zákonem. V této souvislosti správní orgán uvádí, že objektem dohledu ministerstva spravedlnosti je řádný výkon profese insolvenčního správce jako vysoce specializované činnosti, která má zásadní dosah do majetkové sféry dlužníka a jeho věřitelů. Cílem dohledu správního orgánu je působit na kvalitu činností vykonávaných insolvenčními správci, přičemž jedním z nástrojů, jak tento účel naplnit, je uložení sankce insolvenčnímu správci, který při výkonu své činnosti závažně nebo opakovaně porušil povinnosti stanovené insolvenčním zákonem. Tím se dohled správního orgánu liší od soudního dohledu, který má za úkol zajistit toliko řádný průběh insolvenčního řízení. 29 Na základě výše uvedeného tedy nelze přisvědčit námitce obviněného, že v jeho případě není dána dohledová pravomoc správního orgánu, když postup insolvenčního správce v konkrétním insolvenčním řízení spadá pod dohlédací činnost insolvenčního soudu, neboť dohledová pravomoc správního orgánu vyplývá přímo z výše uvedených ustanovení ZIS. Správní orgán v rámci svého dohledu hodnotí jednání obviněného z hlediska jeho způsobilosti ohrozit zákonem chráněný zájem na řádném výkonu činnosti insolvenčních správců v obecné rovině, nikoli z hlediska řádného průběhu konkrétního insolvenčního řízení. 30 Nad výše uvedené se správní orgán neztotožňuje s tvrzením obviněného, že insolvenční soud v přípise ze dne 22. 11. 2019, č. j. [insolvenční spisová značka], v jeho postupu neshledal pochybení, když insolvenční soud v tomto přípise pouze k žádosti [právnická osoba] [anonymizováno] konstatoval, že„ nebude v rámci výkonu dohledu udělovat pokyn, aby insolvenční správkyně vyřadila v podání specifikované nemovitosti z majetkové podstaty dlužníka“, když je odpovědností insolvenčního správce, jaký majetek do majetkové podstaty sepíše, přičemž insolvenční správkyně v případě majetku [právnická osoba] [anonymizováno] splnila svoji povinnost písemně vyrozumět [právnická osoba] [anonymizováno] o soupisu a poučit o možnosti podat vylučovací žalobu (§ 224 odst. 1 a 2 InsZ). Insolvenční soud tedy jednání obviněného z hlediska jeho povinnosti postupovat svědomitě a s odbornou péčí nikterak nehodnotil 31 Ani tato námitka obviněného není důvodná. <b>5. Ukládání trestu</b> 32 Při určení druhu a výměry správního trestu za přestupek vycházel správní orgán z ustanovení § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky a § 36b odst. 4 písm. f) ZIS. <b><i>Povaha a závažnost přestupku</b></i> <i>Význam zákonem chráněného zájmu</i> 33 Právní úprava projednávaného přestupku je určena k ochraně veřejného zájmu na řádném výkonu činnosti insolvenčního správce, což je vysoce odborná a odpovědná činnost, mající zásadní dosah do majetkové sféry dlužníka a jeho věřitelů, která je vyhrazena jen mimořádně kvalifikovaným jedincům. Tím je současně chráněn zájem na tom, aby činnost insolvenčního správce vykonávaly pouze osoby důvěryhodné a náležitě odborně způsobilé. Význam chráněných zájmů se odráží ve vysoké typové závažnosti přestupku a odlišnosti poměrů jednotlivých subjektů dohledu, kterou zákonodárce vyjádřil rozpětím sazby pokuty až do výše 5 000 000 Kč. Obviněný svým jednáním porušil zákonem chráněný zájem na řádném výkonu činnosti insolvenčního správce v odborné rovině. <i>Význam a rozsah následku přestupku</i> 34 Správní orgán uvážil skutečnost, že závažné pochybení obviněného vedlo ke vzniku poruchy chráněného zájmu [právnická osoba] [anonymizováno], neboť jednáním obviněného jí bylo znemožněno disponovat s Nemovitostmi. <b><i>Přitěžující a polehčující okolnosti</b></i> <i>Bezúhonnost obviněného</i> 35 Správní orgán vzal v potaz okolnost, že obviněnému nebyly doposud ze strany dohledového orgánu uděleny jiné sankce za přestupky podle ZIS, a v tomto ohledu je tak doposud bezúhonný. Dosavadní bezúhonnost obviněného ovšem není důvodem pro snížení pokuty, protože naopak recidiva či souběh přestupků by vedly správní orgán ke zvýšení výměry peněžité sankce. <b><i>Osobní poměry obviněného</b></i> 36 Obviněný má jako insolvenční správce státem garantovaný minimální příjem z insolvenčních řízení stanovený ve vyhlášce č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen„ Vyhláška“). Pro účely stanovení výše pokuty a jejího případného likvidačního dopadu na obviněného, správní orgán určil minimální garantovaný příjem jako součin odměny insolvenčního správce podle § 3 odst. 2 písm. a) Vyhlášky a počtu řízení, ve kterých je insolvenční správce ustanoven. 37 Správní orgán si je vědom toho, že řízení o oddlužení tvoří jenom část těchto řízení, ve kterých byl obviněný ustanoven. Správní orgán vychází z předpokladu, že při řízeních, ve kterých je úpadek řešen jiným způsobem, může obviněný obdržet odměnu nižší nebo naopak vyšší než podle § 3 odst. 2 písm. a) Vyhlášky a výše odměny podle § 3 odst. 2 písm. a) Vyhlášky tak odpovídá výrazně nižší částce, než je průměrná výše odměny v ostatních řízeních. Protože správní orgán pro určení minimálního garantovaného příjmu zohlední nejnižší státem garantovanou odměnu, kterou obviněný může obdržet za měsíc z jednoho řízení podle § 3 odst. 2 písm. a) Vyhlášky, nezajišťuje dále skutečnou výši odměny v jednotlivých insolvenčních řízeních jiným způsobem, neboť takto postupuje ve prospěch obviněného. Nahlédnutím do seznamu insolvenčních správců správní orgán zjistil, že předpokládané státem garantované příjmy obviněného bez odečtení nákladů se pohybují v průměru v hodnotě 84 750 Kč měsíčně. <b><i>Uvážení o druhu a výměře správního trestu</b></i> 38 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl vůbec způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání a tím jej přimět k respektování právních předpisů. 39 Správní orgán při úvaze nad volbou druhu správního trestu vyloučil, s ohledem na vysokou závažnost projednávaného přestupku, možnost udělit napomenutí, a shledal uložení pokuty jako adekvátní formu postihu. 40 Správní orgán při úvaze nad stanovením výše pokuty přihlédl k povaze a závažnosti spáchaného přestupku a k dalším shora uvedeným okolnostem a shledal, že pokuta ve výši 90 000 Kč představuje přiměřený správní trest, který je způsobilý plnit vůči obviněnému individuálně preventivní a represivní funkci a zároveň i funkci generálně preventivní vůči ostatním subjektům. Vzhledem k širokému zákonem vymezenému rozpětí pokuty správní orgán konstatuje, že výše pokuty je stanovena při samé dolní hranici trestní sazby i z hlediska její maximální možné výměry při respektování limitů plynoucích ze zákazu její likvidační výše. <b>6. Náklady správního řízení</b> 41 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“) a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 1 000 Kč. 42 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byl obviněný uznán vinným, byla mu uložena povinnost nahradit paušální částkou 1 000 Kč náklady tohoto řízení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.