0 OINS 2/2022

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán věcně příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, v řízení o přestupku vedeném podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodlo

I. Obviněný [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO], <b>je vinen</b> tím, že ačkoliv byl opatřením Krajského ředitelství policie Kraje [obec], územní odbor [obec] (dále také jako„ policejní orgán“) č. j. KRPJ-82563-169/TČ-2019-160781 ze dne 19. 11. 2020 přibrán k podání znaleckého posudku, který měl dodat ve lhůtě do [datum], tak tento znalecký posudek policejnímu orgánu nedodal, <b>tedy</b> v rozporu s § 3 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech nevykonal znaleckou činnost ve stanovené době; <b>čímž spáchal</b> přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

II. Za přestupek specifikovaný ve výroku I. se obviněnému podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ukládá pokuta ve výši 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol].

III. Obviněnému se podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízeních o nich, a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých) splatnou ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol]. <b>1. Průběh správního řízení</b> <b><i>Zjištění předcházející správnímu řízení</b></i> 1 Ministerstvo obdrželo dne [datum] od policejního orgánu podnět, který je materiálně oznámením o podezření ze spáchání přestupku, kterého se měl dopustit obviněný tím, že policejnímu orgánu nedodal znalecký posudek. Na doložení svých tvrzení předložil policejní orgán opatření o přibrání znalce č. j. KRPJ-82563-169/TČ-2019-160781 (dále jen„ opatření“) ze dne [datum], dopis PČR o zrušení přibrání znalce a úřední záznamy o telefonních hovorech. <b><i>Zahájení správního řízení</b></i> 2 Dne [datum] byl obviněnému zaslán příkaz č.j. MSP-2/2022-OINS-SRZT/2, který vydalo ministerstvo podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), ve spojení s § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“), jako první úkon v řízení o přestupcích zahájeném z moci úřední. Dne [datum] byl ministerstvu doručen odpor od obviněného, který ex lege zrušil zaslaný příkaz ze dne 24. 10. 2022, č.j. MSP-2/2022-OINS-SRZT/2, a řízení pokračovalo. V odporu obviněný uvádí, že si není vědom spáchání přestupku uvedeného ve výroku příkazu, neboť dle svých slov vědomě neodmítl provést žádný znalecký posudek pro Policii ČR. 3 Dne [datum] bylo obviněnému zasláno vyrozumění podle § 36 odst. 3 s. ř. o shromáždění všech podkladů potřebných pro rozhodnutí, výzva k vyjádření a zároveň poučení o právech ve správním řízení. 4 Dne [datum] požádal obviněný o prodloužení lhůty pro vyjádření, kterému bylo vyhověno; lhůta pro vyjádření byla stanovena do [datum] 5 Dne [datum] obviněný využil svého práva nahlížet do spisu týkajícího předmětného řízení. Dne [datum] bylo ministerstvu doručeno vyjádření obviněného. Jeho obsah je uveden níže. <b>2. Skutková zjištění</b> <b><i>Předmět dokazování</b></i> <i>SEZNAT</i> 6 Ze seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů (SEZNAT) vedeného ministerstvem bylo zjištěno, že obviněný je znalcem s rozsahem znaleckého oprávnění pro obor EKONOMIKA, odvětví ceny a odhady. <i>Opatření Policie České republiky ze dne [datum]</i> 7 Z opatření policejního orgánu vyplývá, že tento přibral obviněného jako znalce v řízení KRPJ [číslo] 2019 [číslo] a uložil mu povinnost podat znalecký posudek do [datum]. Úkolem obviněného bylo stanovit cenu dodávky zednických prací a dodaného materiálu na stavbě rodinného domu pana [jméno] [příjmení] na adrese [adresa]. Opatření bylo obviněnému doručeno do datové schránky dne [datum] (viz doručenku). <i>Úřední záznam ze dne [datum]</i> 8 Z úředního záznamu vyplývá, že dne [datum] byl uskutečněn telefonický hovor s obviněným, kterému bylo sděleno, že lhůtu pro dodání znaleckých posudků měl do 15.1. 2020, s tím, že do dne [datum] policejní orgán znalecké posudky neobdržel. Obviněný sdělil, že byl nějakou dobu zdravotně indisponován a znalecké posudky dodá v nejbližší možné době. <i>Úřední záznam ze dne [datum]</i> 9 Z úředního záznamu vyplývá, že dne [datum] byl obviněný opakovaně telefonicky kontaktován, kdy byl dotazován na stav znaleckých posudků s tím, že byl znovu upozorněn, že lhůta, která mu byla v opatření určena (do [datum]), již dávno uplynula. Obviněný uvedl, že na znaleckém posudku spolupracuje s externím rozpočtářem, kdy tento před tím, než mu stihl dodat své výstupy, potřebné pro dokončení posudků, tak onemocněl covidem, kdy měl těžký průběh a na měsíc byl v pracovní neschopnosti. Tento rozpočtář je od [datum] pracovně uschopněn. Obviněný měl slíbit, že znalecké posudky dokončí do [datum]. <i>Úřední záznam ze dne [datum]</i> 10 Z úředního záznamu vyplývá, že dne [datum] byl v 7:34 hodin telefonicky kontaktován obviněný a byl dotazován na stav znaleckých posudků s tím, že policejní orgán opět neobdržel znalecké posudky. Obviněný měl uvést, že jeden z posudků odešle policejnímu orgánu ve čtvrtek dne [datum] a druhý posudek se pokusí v co nejkratší době dokončit a policejnímu orgánu zaslat. <i>Úřední záznam ze dne [datum]</i> 11 Z úředního záznamu vyplývá, že dne [datum] byl obviněným telefonicky kontaktován kpt. [příjmení]. Ten měl sdělil, že žádný ze zadaných znaleckých posudků nemá vyhotovený, ale jeden, týkající se stavby v [obec] do [datum] (následující den) vyhotoví. K znaleckému posudku týkajícího se stavby v [obec] sdělil, že na tomto nezačal ještě pracovat. <i>Dopis PČR ze dne [datum]</i> 12 Z dopisu určeném obviněnému vyplývá, že policejní orgán zrušil opatření o přibrání znalce z důvodu jeho nečinnosti. <b><i>Vyjádření obviněného</b></i> 13 Obviněný ve svém vyjádření doručeném ministerstvu dne [datum] uvedl, že byl ustanoven k podání dvou znaleckých posudků, kdy jeden se týkal stavby v [obec] a druhý stavby v [obec]. Druhý z uvedených posudků obviněný zaslal policejnímu orgánu dne [datum]. Ve vyjádření obviněný vysvětluje, že vzhledem ke skutečnosti, že žije v [obec], bylo pro něj vypracování tohoto posudku jednodušší; vypracování tohoto posudku bylo dle obviněného obzvlášť složité. 14 Dále obviněný ve svém vyjádření uvedl, že některé úřední záznamy od PČR vyhotovené kpt. Mgr. [jméno] [příjmení] (dále také„ ÚZ“) jsou zmatečné. Nedodržení termínu vypracování znaleckého posudku obviněný přiznává. 15 Obviněný dále uvedl, že uloženou sankci považuje za nepřiměřenou, avšak o její výši nechce polemizovat a nechává ji na zvážení správního orgánu. Dále uvedl, že na začátku roku 2022 měl zdravotní problémy, o jaké zdravotní problémy šlo nespecifikoval. <b>3. Závěr skutkových zjištění</b> 16 Obviněný brojí proti úřednímu záznamu z [datum] vyhotovený kpt. Mgr. [jméno] [příjmení], že je ÚZ zmatečný. Po přezkoumání úředních záznamů o provedených policejním orgán ministerstvo konstatuje, že není pochyb o tom, že byly vyhotoveny policejním orgánem, mají tedy povahu veřejného dokumentu, přičemž jejich obsah je srozumitelný. Kromě tvrzení obviněného nic nesvědčí o tom, že by obsah byl nepravdivý; zároveň námitky vůči obsahu směřují ke„ stavbě v [obec]“, tedy k posudku, který není předmětem tohoto řízení. Co se týká„ stavby v [obec]“, tedy stavby, jejíž posouzení bylo předmětem posudku, který obviněný nedodal, což je mu kladeno za vinu, pak ohledně skutkového stavu není rozpor mezi tvrzením policejního orgánu a tvrzením obviněného. 17 Ministerstvo tedy uzavírá, že z provedeného dokazování vyplývá, že obviněný nedodal znalecký posudek, který měl vyhotovit na základě opatření policejního orgánu KRPJ [číslo] 2019 [číslo] do [datum]. <b>4. Právní posouzení</b> <b><i>Relevantní právní úprava a východiska</b></i> 18 Ministerstvo zkoumalo, zda výše popsaný skutkový stav naplnil formální a materiální znaky přestupku. 19 Podle § 5 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“) je přestupkem společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. 20 Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku. Opatření policejního orgánu bylo vydáno v době účinnosti zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících (dne [datum], tedy), avšak lhůta pro splnění povinnosti uplynula v době účinnosti zákona nového ZnalZ (dne [datum]). Podle § 31 zákona o odpovědnosti za přestupky se dnem spáchání přestupku rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Přestupek obviněného nemohl být spáchán dříve než dne [datum], kdy uplynula lhůta pro splnění povinnosti dodat znalecký posudek, proto byla odpovědnost za přestupek posouzena dle nové právní úpravy, tedy podle ZnalZ. 21 Podle § 10 zákona o odpovědnosti za přestupky se za jednání považuje i takové konání, k němuž byl pachatel povinen podle jiného právního předpisu nebo úředního rozhodnutí, v důsledku dobrovolného převzetí povinnosti konat nebo vyplývala-li jeho zvláštní povinnost z jeho předchozího ohrožujícího jednání nebo k němuž byl z jiného důvodu podle okolností a svých poměrů povinen. 22 Podle § 22 zákona o odpovědnosti za přestupky je podnikající fyzická osoba pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě. 23 Podle § 1 odst. 3 ZnalZ je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost ve sjednané nebo stanovené době, pokud tak neučiní, dopustí se podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ přestupku, za který se mu uloží pokuta do 500 000 Kč. 24 Obviněný nedodal znalecký posudek ve stanovené lhůtě ani po jejím uplynutí, čímž naplnil formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. Nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by vylučovala odpovědnost obviněného. Jednání obviněného tedy naplnila formální i materiální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. <b>5. Stanovení sankce</b> 25 Podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) uložit pokutu do 500 000 Kč. 26 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti podnikající fyzické osoby. <i>Povaha a závažnost</i> 27 Povaha a závažnost přestupku odpovídá významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem je v projednávané věci společenský zájem na včasném výkonu znalecké činnosti. Opožděné podání znaleckého posudku vede k průtahům v řízení, které na straně účastníků neodůvodněně prodlužují nejistotu ohledně výsledku řízení a na straně orgánů veřejné moci komplikují vedení řízení, kdy jednak zatěžují tyto orgány administrativními úkony navíc (telefonní a písemné urgence znalců) a jednak prodlužují řízení. Jakkoliv je zřejmé, že se znalec může z různých důvodů dostat do prodlení, je třeba trvat na tom, aby v takovém případě tuto skutečnost zadavateli bez zbytečného odkladu sdělil a aby učinil potřebné kroky k tomu, aby toto prodlení bylo co nejkratší. Stav, kdy zadavatel nedostane včas posudek, opakovaně musí urgovat jeho dodání a zůstává v nejistotě o tom, kdy nebo zda vůbec mu bude znalecký posudek dodán, považuje správní orgán za nepřijatelný. Obviněný v daném případě nedodal posudek ani po opakovaných urgencích a do doby, než policejní orgán znalce povinnosti podat znalecký posudek zprostil, byl v prodlení pět měsíců, kdy po celou tuto dobu udržoval policejní orgán v lichém přesvědčení, že úkol již brzy splní. Tyto okolnosti dle správního orgánu zvyšují závažnost spáchaného přestupku. <i>Přitěžující a polehčující okolnosti</i> 28 Žádné přitěžující ani polehčující okolnosti ve smyslu § 39 a § 40 zákona o odpovědnosti za přestupky správní orgán neuvažoval. Skutečnost, že obviněný nebyl ze strany správního orgánu v minulosti sankcionován, správní orgán nepovažuje za polehčující okolnost, neboť naopak recidiva by byla okolností přitěžující. <i>Povaha podnikatelské činnosti a majetkové poměry</i> 29 Z přehledu o počtu podaných znaleckých posudků ministerstvo zjistilo, že obviněný v roce 2017 podal 66 znaleckých posudků, z toho žádný pro státní orgány, v roce 2018 obviněný podal 70 znaleckých posudků, z toho 1 pro orgán státní správy a samosprávy, v roce 2019 obviněný podal 94 znaleckých posudků, z toho dva pro orgány státní správy a samosprávy. Přehledy za rok 2020 a 2021 nemá správní orgán k dispozici. Z přehledů o činnosti obviněného vyplývá, že obviněný pro soukromé zadavatele vypracuje v průměru více než jeden znalecký posudek týdně, zatímco pro orgány veřejné moci podává ročně posudky v řádu jednotek. Protože správní orgán nemá informace o majetkových poměrech obviněného, určilo jeho příjmy ze znalecké činnosti odhadem. Pokud budeme uvažovat, že příjem znalce z jednoho znaleckého posudku činí 7 000 Kč (odhadem správního orgánu), pak příjmy z jeho znalecké činnosti představovaly v roce 2017 celkem 462 000 Kč, v roce 2018 celkem 490 000 Kč, v roce 2019 celkem 658 000 Kč. Hrubá měsíční mzda činila dle Českého statistického úřadu v relevantních letech (postupně) 28 232 Kč, 28 374 Kč a 34 125 Kč. Ve srovnání s průměrnou měsíční mzdou v relevantních letech jsou příjmy obviněného ze znalecké činnosti nadprůměrné. <b><i>Uvážení o stanovení trestu</b></i> 30 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání, a tím jej přiměl k respektování právních předpisů. Ukládaný správní trest zároveň nesmí mít pro pachatele likvidační charakter. 31 Správní orgán s ohledem na závažnost přestupku a okolnosti jeho spáchání nemá za to, že by samotné projednání věci postačilo k nápravě obviněného, a přistoupil k uložení pokuty. Pokutu ve výši 10 000 Kč uloženou na dolní hranici zákonné sazby, která zároveň představuje 25 % průměrné měsíční mzdy stanovené Českým statistickým úřadem pro 3. čtvrtletí roku 2022 na částku 39 858 Kč, považuje správní orgán za přiměřenou s ohledem na povahu a závažnost přestupku, polehčující okolnosti a povahu činnosti obviněného. Uložená pokuta odpovídá poměrům pachatele a představuje přiměřený správní trest, který je způsobilý plnit vůči obviněnému preventivní a represivní funkci. <b>6. Náklady správního řízení</b> 32 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 s. ř. a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 1 000 Kč. 33 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byl obviněný uznán vinným, byla mu uložena povinnost nahradit paušální částkou 1 000 Kč náklady tohoto řízení.