0 OINS 204/2022

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“), k vedení řízení o přestupku podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen„ správní řád“), rozhodlo

I. RNDr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], [PSČ] [obec] [IČO], znalec v oboru kriminalistika, odvětví kriminalistika, specializace technické zkoumání dokladů a písemností, ověřování pravosti platidel a oboru písmoznalectví, odvětví písmoznalectví, specializace písmo strojové (dále jen„ obviněný“), zastoupený JUDr. [jméno] [příjmení], ev. č. ČAK: [číslo], <b>je vinen</b> tím, že dne [datum] vyhotovil listinu pro účely daňového řízení, nadepsanou Vyjádření ke znaleckému posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2022 a dalším možnostem znaleckého zkoumání, kterou opatřil znaleckou pečetí, přestože tato listina není znaleckým posudkem, <b>tedy</b> v rozporu s § 28 odst. 8 ZnalZ opatřil neoprávněně znaleckou pečetí listinu, která není znaleckým posudkem, <b>čímž spáchal</b> přestupek podle § 39 odst. 1 písm. l) ZnalZ

II. Za přestupek specifikovaný ve výroku I. se obviněnému podle § 39 odst. 2 písm. b) ZnalZ ukládá pokuta ve výši 30 000 Kč (slovy: třicet tisíc korun českých) splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo] [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol].

III. Podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, je obviněná povinna nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých) splatnou ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo], [variabilní symbol], [specifický symbol]. <b>1. Průběh řízení</b> 1 Dne [datum] byl Ministerstvu spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ nebo„ správní orgán“) doručen podnět Finančního úřadu pro Olomoucký kraj, Územní pracoviště v [obec] (dále jen„ oznamovatel“), který byl materiálně posouzen jako oznámení o podezření ze spáchání přestupku, kterého se měl obviněný dopustit při vypracování listiny nadepsané Vyjádření ke znaleckému posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2022 a dalším možnostem znaleckého zkoumání ze dne [datum] (dále jen„ listina“ nebo„ vyjádření“). Listina byla zaslána společně s podnětem oznamovatele. 2 Dne [datum] správní orgán doručil obviněnému příkaz č. j. [spisová značka], kterým, jakožto prvním úkonem ve věci v souladu s § 150 odst. 1 správního řádu, z moci úřední zahájil řízení o přestupku podle § 39 odst. 1 písm. l) ZnalZ. Písemnost si obviněný vyzvedl prostřednictvím datové schránky téhož dne. 3 Dne [datum] v zákonné osmidenní lhůtě ministerstvo obdrželo prostřednictvím právního zástupce obviněného odpor proti vydanému příkazu, čímž byl příkaz podle § 150 odst. 3 správního řádu zrušen, a řízení pokračovalo. 4 Přípisem ze dne [datum], doručeným dne [datum], byl obviněný vyrozuměn, že správní orgán shromáždil podklady pro rozhodnutí. Obviněný byl poučen o svém právu na nahlížení do spisu a o možnosti vyjádření se k podkladům rozhodnutí, k čemuž mu byla poskytnuta lhůta 10 dnů od doručení daného přípisu. 5 Dne [datum] byla ministerstvu doručena žádost obviněného o prodloužení lhůty k vyjádření. Přípisem ze dne [datum] ministerstvo žádosti vyhovělo a lhůtu prodloužilo do [datum]. Dne [datum] využil obviněný prostřednictvím svého právního zástupce svého práva na nahlížení do spisu. 6 Dne [datum] bylo ministerstvu doručeno vyjádření obviněného, ve kterém vznesl námitky, jimiž se správní orgán zabývá níže. <b>2. Podklady pro rozhodnutí a dokazování</b> 7 Jako podklad pro rozhodnutí správní orgán použil: Výpis ze seznamu znalců (SEZNAT) Listina„ Vyjádření ke znaleckému posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2022 a dalším možnostem znaleckého zkoumání ze dne [datum]“ <b><i>Výpis ze seznamu znalců (znalecké oprávnění)</b></i> 8 Z Evidence znalců a tlumočníků bylo zjištěno, že obviněný má oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru kriminalistika, odvětví kriminalistika, specializace technické zkoumání dokladů a písemností, ověřování pravosti platidel a oboru písmoznalectví, odvětví písmoznalectví, specializace písmo strojové. Je podnikající fyzickou osobou s přiděleným [IČO]. <b><i>Listina„ Vyjádření ke znaleckému posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2022 a dalším možnostem znaleckého zkoumání ze dne [datum]“</b></i> 9 Z nadepsané listiny zjistil správní orgán následující: 10 Z titulní strany listiny ministerstvo zjistilo, že byla vyhotovena za účelem vyjádření se ke znaleckému posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2022, který byl vypracován na dožádání Finančního úřadu pro Olomoucký kraj, územní pracoviště v [obec]. 11 Vyjádření obviněného ke znaleckému posudku Ing. [jméno] [příjmení] je datováno ke dni [datum] a jedná se o dokument o šesti stranách, přičemž v zápatí každé ze stran je uvedeno odborné vyjádření. Obviněný na titulní straně vyjádření uvádí výčet podkladů, které měl při vypracování posudku [číslo] 2022 k dispozici znalec [příjmení] [jméno] [příjmení]. Na druhé a třetí vyjádření jsou uvedeny závěry znaleckého posudku [číslo] 2022. Ve zbylé části odborného vyjádření obviněný komentuje jednotlivé body posudku [číslo] 2022 a hodnotí jeho znalecké postupy a závěry. 12 Nejobsáhlejší část samotného komentáře k posudku [číslo] 2022 se vztahuje k jeho závěrům [číslo]. K těm obviněný vznáší připomínky, konkrétně, že Ing. [příjmení] na základě digitálních kopií listin nemohl stanovit druh psacího prostředku, kterým byly podepsány a že lze odmítnout i tvrzení, že nálezy znaleckého posudku [číslo] 2022 nasvědčují blízkému časovému vyhotovení jednotlivých podpisů. 13 Listina je na straně [číslo] opatřena podpisem a otiskem znalecké pečeti obviněného, pod kterou je uvedeno jeho oprávnění soudního znalce, včetně oboru a odvětví, pro které byl jmenován. <b>3. Hodnocení důkazů</b> 14 Správní orgán v souladu s ustanovením § 50 odst. 3 správního řádu hodnotil důkazy podle své úvahy, přitom přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Stěžejním důkazem je v daném případě odborné vyjádření obviněného, které má správní orgán k dispozici. 15 Z obsahu vyjádření považuje ministerstvo za prokázané, že obviněný dne [datum] vyhotovil listinu pro účely daňového řízení vedeného Finančním úřadem pro Olomoucký kraj, územním pracovištěm v [obec], nadepsanou Vyjádření ke znaleckému posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2022 a dalším možnostem znaleckého zkoumání, kterou opatřil znaleckou pečetí. 16 Zjištěný skutkový stav obviněný v řízení nerozporoval. <b>4. Právní posouzení</b> <b><i>Naplnění znaků přestupku</b></i> 17 Správní orgán se dále zabýval tím, zda jednání obviněného popsané výše ve výroku rozhodnutí naplnilo formální a materiální znaky přestupku. 18 Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona č. 205/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky). 19 Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§ 22 zákona o odpovědnosti za přestupky). 20 Ustanovení § 28 odst. 8 ZnalZ stanoví, že znaleckou pečetí lze opatřit pouze znalecký posudek. Pokud tuto povinnost znalec poruší, dopustí se podle § 39 odst. 1 písm. l) ZnalZ přestupku, za který mu bude podle § 39 odst. 2 písm. b) ZnalZ uložena pokuta do výše 250 000 Kč. <i>Opatření znaleckou pečetí listiny, která není znaleckým posudkem</i> 21 Podle § 28 odst. 8 ZnalZ má znalec povinnost opatřovat znaleckou pečetí pouze znalecké posudky a pokud opatří znaleckou pečetí jinou listinu, dopustí se přestupku. V daném případě obviněný opatřil znaleckou pečetí listinu nadepsanou Vyjádření ke znaleckému posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2022 a dalším možnostem znaleckého zkoumání. Z popisu této listiny, uvedeného výše, přitom vyplývá, že nenese formální ani materiální znaky znaleckého posudku, tedy není znaleckým posudkem. 22 Společenskou škodlivost činu je třeba hodnotit s ohledem na účel ZnalZ, kterým je mimo jiné i zájem na řádném výkonu znalecké činnosti. Znalcům je svěřena státní pečeť k jasně definovanému účelu, kterým je vyhotovování znaleckých posudků (§ 28 odst. 8 ZnalZ). K jinému účelu znaleckou pečeť znalci používat nemohou. Váhu a význam institutu znalecké pečeti zákonodárce zdůraznil zakotvením zvláštní skutkové podstaty, která explicitně postihuje spojení této pečeti s listinou, která není znaleckým posudkem. Pokud chce znalec vyjadřovat své názory, může tak jistě činit, ne však pod znaleckou pečetí. 23 Obviněný otiskem znalecké pečeti opatřil listinu, která není znaleckým posudkem, čímž poškodil právem chráněný zájem na řádném výkonu znalecké činnosti a ohrozil důvěru ve znaleckou činnost jako takovou. Konkrétní společenskou škodlivostí jednání obviněného je skutečnost, že své vyjádření vyhotovil pro účely daňového řízení, čímž mělo jeho protiprávní jednání potenciál ovlivnit zásah do konkrétních práv a povinností. 24 Lze dodat, že obviněný opatřil znaleckou pečetí listinu, která je formálně i materiálně odborným vyjádřením, jenž nenese zákonné garance znaleckého posudku. Těmi jsou především jeho správnost, přezkoumatelnost a jeho vyhotovení vysoce kvalifikovaným odborníkem. Tím, že obviněný opatřil své vyjádření otiskem znalecké pečeti, ohrozil i tyto zákonem chráněné hodnoty, které odbornému vyjádření nenáleží. <i>Závěr právního posouzení</i> 25 Na základě výše uvedeného došlo ministerstvo k závěru, že obviněný opatřil otiskem znalecké pečeti listinu, která není znaleckým posudkem, čímž porušil § 28 odst. 8 ZnalZ a naplnil formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. l) ZnalZ. Jednání obviněného ohrozilo společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti způsobem nikoliv bagatelním, zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Jednání obviněného tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky. <b><i>Námitky obviněného</b></i> 26 Obviněný ve vyjádření ze dne [datum] uvedl, že napadené vyjádření (listina) zcela vykazuje znaky znaleckého posudku, neboť zpracoval poskytnutá data, provedl analýzu takových dat a zpracoval její výsledky, které dále interpretoval a konečně formuloval závěr. Svá tvrzení obviněný opírá o rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2018, č.j. [číslo jednací], ve kterém měl soud konstatovat, že byť odborné vyjádření není označeno za znalecký posudek, avšak splňuje náležitosti znaleckého posudku, lze takové odborné vyjádření považovat za řádný znalecký posudek. 27 Náležitosti znaleckého posudku upravuje § 28 ZnalZ, přičemž konkrétní postup při zpracování znaleckého posudku a jeho náležitosti stanovuje podle § 28 odst. 9 ZnalZ vyhláška č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti (dále jen„ ZnalV“). Podle § 52 ZnalV znalec při zpracování znaleckého posudku vybere zdroj dat; sebere nebo vytvoří data; zpracuje data; provede analýzu dat a zformuluje její výsledky; interpretuje výsledky analýzy dat; zkontroluje svůj postup; a zformuluje závěr. 28 Tvrzení obviněného, že„ napadené vyjádření vykazuje zákonné náležitosti řádného znaleckého posudku, a tak opatření napadeného vyjádření znaleckou pečetí bylo provedeno zcela řádně a v souladu se zákonnými právními předpisy,“ je prima facie nesprávné. Z výše uvedeného popisu předmětné listiny opatřené znaleckou pečetí je patrné, že obviněný toliko uvádí soubor dat, která měl k dispozici Ing. [příjmení] k vypracování posudku [číslo] 2022, aniž by uvedl, jaká konkrétní data ze souboru získal a jakým způsobem je hodnotil. Jádro listiny je tvořeno výtkami obviněnému vůči postupu Ing. [příjmení], nikoliv analýzou dat a jejím hodnocením. 29 Výše citovaný závěr v předmětném rozsudku Nejvyššího soudu náležel soudu prvního stupně (Okresní soud v Hodoníně), přičemž jej Nejvyšší soud v témže rozsudku označil za vadu, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K danému názoru soudu prvního stupně v rozsudku č. j. [číslo jednací] Nejvyšší soud uvádí:„ S tím nelze souhlasit. Jestliže soud prvního stupně měl za to, že jsou u„ znaleckého stanoviska“ splněny veškeré náležitosti stanovené pro„ znalecký posudek“, bylo namístě se znalce zeptat, proč zvolil jinou než zákonem předpokládanou terminologii, zdali jde o omyl, nebo zda se o znalecký posudek ve skutečnosti nejedná. To je velmi podstatné pro zjištění, zda se jedná (má jednat) o znalecký posudek ve smyslu § 127 o. s. ř., popř. § 127a o. s. ř., či nikoliv. Od toho se odvíjí odpovědnost znalce za (ne) splnění znaleckého úkolu, vymezení přípustné obrany účastníků řízení, jakož i podoba soudního přezkumu tohoto„ znaleckého stanoviska“. Kdyby se totiž jednalo o znalecký posudek ve smyslu § 127 o. s. ř., má soud v případě pochybností vyslechnout znalce a pokusit se nedostatky posudku odstranit, případně nechat vyhotovit revizní znalecký posudek; v případě stanoviska, které není znaleckým posudkem, takový postup do úvahy nepřichází.“ Právní názor Nejvyššího soudu tedy přímo oponuje tvrzení obviněného. 30 Nad rámec uvedeného nutno dodat, že soudy hodnotí znalecké posudky v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů, tedy je hodnotí podle jiných kritérií než ministerstvo jako orgán dohledu nad znaleckou činností. Soud ani jiný orgán veřejné moci není závěrem ministerstva o případných pochybeních znalce vázán a zahájení přestupkového řízení se znalcem nemá vliv na platnost znaleckého posudku ani na jeho použitelnost v soudním či jiném řízení. 31 Protože správní orgán neshledal námitku obviněného odůvodněnou, přistoupil k uložení trestu. <b>5. Uložení trestu</b> 32 Podle § 39 odst. 2 písm. b) ZnalZ se za přestupek podle odst. 1 písm. l) téhož ustanovení uloží pokuta do 250 000 Kč. 33 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti podnikající fyzické osoby. <b><i>Uvážení o druhu a výměře správního trestu</b></i> <i>Povaha a závažnost</i> 34 Povahu a závažnost přestupku ministerstvo posoudilo s ohledem na význam zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem je v projednávané věci především společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, jenž má být zárukou nestrannosti a odbornosti. V daném případě obviněný jednal způsobem, který tento chráněný zájem porušil. Tím, že opatřil otiskem znalecké pečeti listinu, která není znaleckým posudkem, nýbrž odborným vyjádřením, závažným způsobem narušil hranice mezi těmito dvěma instituty a ohrozil význam znaleckého posudku jako takového. 35 Konkrétním následkem protiprávního jednání obviněného jsou průtahy, ztížení a ohrožení průběhu daňového řízení před orgánem veřejné moci. Výše zmíněnému finančnímu úřadu byla doručena listina opatřená znaleckou pečetí, která však není znaleckým posudkem. V takové situaci příslušnému orgánu veřejné moci vznikají důvodné pochybnosti o tom, jaké zákonné garance tato listina nese a je zároveň nucen se s ní vypořádat. Vyjádření obviněného rozporuje znalecký posudek v daňovém řízení již předložený, tedy představuje pro řízení značné komplikace. 36 Přestupek, kterého se obviněný dopustil, hodnotí správní orgán obecně jako závažný. Závažnost tohoto přestupku reflektuje výší maximální možné pokuty i samotný ZnalZ, když stanoví, že se za tento přestupek podle výše uvedeného ustanovení uloží pokuta až do výše 250 000 Kč. 37 Obviněný ve svém vyjádření poukazuje na zachování přiměřenosti případné pokuty vzhledem k meritu věci. Jak je rozvedeno výše, situaci, kdy obviněný hodnotí znalecké závěry svým vyjádřením, které následně opatří znaleckou pečetí, tedy znaleckou pečeť zneužije pro jiný účel, než pro který mu byla svěřena, považuje správní orgán za krajně nežádoucí a závažnou. 38 S ohledem na význam porušeného chráněného zájmu považuje správní orgán spáchaný přestupek za závažný a rozhodlo se uložit obviněnému trest pokuty. <i>Přitěžující a polehčující okolnosti</i> 39 Přitěžující ani polehčující okolnosti ve smyslu § 39 a § 40 správní orgán neuvažoval. 40 Obviněný ve svém vyjádření ze dne [datum] apeluje, aby byla zachována přiměřenost případné pokuty vzhledem k jeho dosavadní bezúhonnosti. Jak správní orgán uvedl již v příkaze ze dne [datum], skutečnost, že obviněný nebyl v minulosti trestán, nepovažuje za polehčující okolnost; naopak recidivu by v souladu se svojí dosavadní správní praxí považoval za okolnost přitěžující. <i>Povaha podnikatelské činnosti</i> 41 Obviněný má od [datum] oprávnění vykonávat znaleckou činnost. Je tedy podnikající fyzickou osobou a profesionálním subjektem působícím v oblasti znalectví, přičemž tuto činnost vykonává za účelem podnikání a tvorby zisku. Obviněný by tak měl znát předpisy upravující znaleckou činnost a dodržovat jimi stanovené povinnosti. 42 Z veřejně přístupné elektronické evidence posudků na serveru [webová adresa] správní orgán zjistil, že obviněný zpracoval v období od [datum] do [datum] celkem 17 znaleckých posudků. Daná elektronická evidence nerozlišuje, kolik posudků obviněný vypracoval pro orgány veřejné moci a kolik pro soukromé subjekty, přičemž vyhotovení znaleckých posudků pro soukromé subjekty je obecně výnosnější. Správní orgán nemá informace o tom, jaké příjmy obviněný znaleckou činností získal, proto jeho příjmy ze znalecké činnosti odhadl. Správní orgán vychází z odhadnuté ceny posudku 4 000 Kč za posudek pro orgány veřejné moci a 10 000 Kč za posudek pro soukromý subjekt. Vzhledem ke skutečnosti, že správnímu orgánu není známo, kolik posudků bylo vypracováno pro orgány veřejné moci a kolik pro soukromé subjekty, vychází správní orgán ve svém odhadu z aritmetického průměru obou hodnot, který činí 7 000 Kč. Tím došel správní orgán k odhadovanému příjmu 119 000 Kč za období od [datum] do [datum] (7 000 x 17 = 119 000). <i>Stanovení výše pokuty</i> 43 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání, a tím jej přiměl k respektování právních předpisů. Ukládaný správní trest zároveň nesmí mít pro pachatele likvidační charakter. 44 Správní orgán má za to, že pokuta ve výši 30 000 Kč, která představuje přibližně 74 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy stanovené Českým statistickým úřadem pro rok 2022 na částku 40 353 Kč a zároveň 25 % příjmů ze znalecké činnosti obviněného za období od [datum] do [datum], tyto podmínky splňuje. Uložená pokuta odpovídá závažnosti spáchaného přestupku a je způsobilá splnit ve vztahu k obviněnému preventivní i represivní funkci. Výše pokuty s ohledem na příjmy obviněného a aktuální rozhodovací praxi soudů není likvidační. <b>6. Náklady správního řízení</b> 45 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 s. ř. a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 1 000 Kč. 46 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byl obviněný uznán vinným, byla mu uložena povinnost nahradit paušální částkou 1 000 Kč náklady tohoto řízení.