0 OINS 206/2022

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán věcně příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o údaje o účastníkovi I. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO], (dále jen„ obviněný“) <b>je vinen</b> tím, že dne [datum] jako znalec ustanovený opatřením Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor [obec] venkov – Západ, SKPV – OK, k podání znaleckého posudku vypracoval znalecký posudek [číslo] ve kterém vyslovil závěr, že škoda vzniklá poškozením interiérových dveří je 4 910 Kč a škoda vzniklá odcizením věcí je 151 440 Kč, přitom v posudku neuvedl, z jakých dat při ocenění těchto věcí vycházel, z jakých zdrojů data sebral ani jak sebraná data analyzoval a interpretoval, takže z posudku nelze seznat, jak obviněný došel k závěrům, které v posudku vyslovil, a proto jím vypracovaný posudek trpí vadou neúplnosti a nepřezkoumatelnosti, <b>tedy</b> obviněný v rozporu s § 1 odst. 3 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, vykonal znaleckou činnost bez náležité odborné péče, <b>čímž spáchal</b> přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. II. Za přestupek specifikovaný ve výroku I. se obviněnému podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ukládá pokuta ve výši 20 000 Kč (slovy: dvacet tisíc korun českých) splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo] [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol]. <b><i>Postup správního orgánu před zahájením řízení</b></i> 1 Ministerstvo spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ či„ správní orgán“) dne [datum] obdrželo podnět [jméno] [příjmení], zastoupeného advokátem Ing. Mgr. [jméno] [příjmení], který byl materiálně oznámením o podezření ze spáchání přestupku na úseku znalecké činnosti, kterého se měl dopustit obviněný při vypracování znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum]. Součástí podání bylo opatření Krajského ředitelství policie Středočeského kraje (dále jen„ policejní orgán“) ze dne [datum] o přibrání znalce a znalecký posudek obviněného. <b>Skutkový stav</b> <i>[právnická osoba]</i> 2 Z Evidence vedené správním orgánem (SEZNAT) bylo zjištěno, že obviněný je zapsaným znalcem v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializaci historická vozidla, motorová vozidla, movité věci, strojních zařízení a dále oboru strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné, specializaci autoopravárenství, posuzování technického stavu strojů a zařízení. <i>Opatření Krajského ředitelství policie Středočeského kraje ze dne [datum] o přibrání znalce</i> 3 Z nadepsaného opatření policejního orgánu bylo zjištěno, že obviněný byl dne [datum] přibrán jako znalec k vypracování znaleckého posudku, kdy mu byl uložen úkol: 1) stanovit škodu způsobenou na poškození, ku škodě jednotlivých poškozených v době spáchaní činu, 2) stanovit škodu způsobenou na odcizení jednotlivých věcí ku škodě jednotlivých poškozených v době spáchání činu. <i>Znalecký posudek [číslo]</i> 4 Přezkoumáním znaleckého posudku [číslo] správní orgán zjistil níže uvedené skutečnosti. 5 Znalecký posudek obsahuje úvodní stranu, následuje citace znaleckého úkolu dle opatření policejního orgánu (viz. bod 3) a výčet podkladů; jedná se o celkem 5 podkladů: spisový materiál policie, z. č. 237/2020 Sb., o oceňování majetku, z. č. 586/1992 Sb., o odpisech, blíže neurčené publikace„ Soudní inženýrství“ a„ Znalec“ a konečně nespecifikovaný archiv znalce. Zbývající část posudku tvoří tabulka se stanovením cen za jednotlivé movité věci. Tabulka obsahuje jméno poškozeného, datum, k němuž je ocenění provedeno, popis věci, cenu a zdroj pro určení ceny. Tyto zdroje jsou formulovány neurčitě jako: archiv znalce, osobní zkušenost znalce, internetové nabídky, informace ČSOB, dle poškozeného. V posudku chybí popis postupu, kterým obviněný k určeným cenám došel. 6 Znalec ve výčtu podkladů uvádí, že použil zákon č. 237/2020 Sb., o oceňování majetku. Uvedené číslo zákona je novelizací, kterou se měnil zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, účinnou od 1. 1. 2021. Z posudku není zřejmé, jak a zda vůbec obviněný tento zákon aplikoval. 7 Obviněný v posudku ocenil celkem 32 movitých věcí, cenu pěti z nich stanovil na základě osobní zkušenosti (slovenský občanský průkaz, řidičský průkaz, kartičky zdravotní pojišťovny a očkovací průkaz dětí). 8 Dalších sedm cen obviněný určil s odkazem na vlastní archiv, aniž by v posudku konkrétně uvedl data, která ze svého archivu použil, a jejich stáří. 9 Deset cen obviněný určil podle internetových nabídek, aniž by v posudku specifikoval internetové stránky (tedy zdroj dat), uvedl konkrétní nabídky, které byly na těchto stránkách uveřejněny (data sebraná) a datum, kdy data sebral. 10 Zbylé stanové ceny obviněný určil na základě výpovědi poškozených nebo informací společností. Ztrátu kreditní a debetní karty od [právnická osoba] ocenil na základě informací od [právnická osoba], v posudku nelze zjistit, jaké informace od této banky získal a jak s nimi dále pracoval. 11 Protože správní orgán považuje výše popsaný skutkový stav za dostatečně prokázaný posudkem obviněného, který má k dispozici, přistoupil k rozhodnutí formou příkazu. <b><i>Právní posouzení</b></i> <i>Naplnění formálních a materiálních znaků přestupku</i> 12 Ministerstvo zkoumalo, zda výše popsaný skutkový stav naplnil formální a materiální stánky přestupku. Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky). 13 Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§ 22 zákona o odpovědnosti za přestupky). 14 Ustanovení § 1 odst. 3 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech zakotvuje povinnost znalce vykonávat činnost s odbornou péčí. Tato povinnost je konkretizována ve vyhlášce [číslo] 2020, kde je v hlavě čtvrté popsán postup při zpracování posudku. 15 Má-li posudek dávat záruku, že závěry v něm uvedené jsou správné, musí znalec provést sérii kroků, kdy nejprve vybere zdroj dat, poté z vybraných zdrojů získá konkrétní data, případně si data sám vytvoří. V posudku musí uvést, jaká data sebral a/nebo vytvořil a tato data musí následně analyzovat a odborně posoudit. Získané výsledky musí interpretovat a teprve poté může vyslovit odborný závěr. 16 Výše uvedený postup se pak musí v posudku zaznamenat, aby byl přezkoumatelný. Neboť přezkoumatelnost ve smyslu zpětné rekonstrukce myšlenkových pochodů znalce, jež vyústily ve vyslovení závěru, není možná bez toho, aby znalec v posudku zachytil všechny své kroky a úvahy. Proto ustanovení § 42 vyhlášky [číslo] 2020 stanoví, že znalecký posudek musí úplně a srozumitelně zachytit postup, kterým znalec zpracoval znalecký posudek, včetně použitých metod a odůvodnění jejich použití. Ačkoliv se tedy metody použité při zpracování posudku budou případ od případu lišit, a to zvláště s ohledem na obor a odvětví v rámci kterého je posudek zpracován, znalec musí vždy postupovat v krocích popsaných v § 52 vyhlášky č. 503/2020 Sb. a tyto kroky musí popsat způsobem uvedeným v § 41 téže vyhlášky. Pokud znalec nedodržuje postup stanovený vyhláškou a vytvoří posudek, který je v důsledku tohoto nepřezkoumatelný, postupuje bez náležité odborné péče, která je od znalců očekávána. 17 Taktéž podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2012, sp. zn. 28 Cdo 329/2010, se znalec v posudku nesmí omezit na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah. 18 Požadavek přezkoumatelnosti rozvádí i judikatura. Městský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 24. 9. 2020, č.j. 11 A 231/2018-53 konstatoval:„ Z logiky věci není možno dospět k závěru, že povinnost řádně vykonávat znaleckou činnost zahrnuje pouze požadavek na tom, aby posudek obsahoval veškeré formální náležitosti. Znalecká činnost je vysoce kvalifikovaná činnost, která má své postupy a náležitosti, proto je znalec kromě výsledné formální stránky posudku povinen posudek také řádně zpracovat, zvolit tedy správnou metodu, postup, obstarat potřebné podklady. Znalec musí své postupy řádně a logicky odůvodnit a vysvětlit, jaké metody při zpracování použil a proč to udělal. Právě odůvodnění, vysvětlení, uvedení rozhodných skutečností představují řádný výkon znalecké činnosti.“ 19 Obdobně v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1810/2009 stojí:„ (…) hodnocení důkazů znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo potřeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. [příjmení] soud mohl znalecký posudek odpovědně hodnotit, nesmí se znalec omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru.“ 20 Obviněný v posudku [číslo] vyslovil znalecké závěry, aniž by uvedl, z jakých konkrétních zdrojů získal informace o cenách použitých k porovnání; vágní odkaz na vlastní archiv, vyjádření poškozeného či neurčité internetové stánky nelze považovat za řádné určení zdroje dat, neboť se jedná o zdroje, které nelze nijak ověřit. Obviněný dále v posudku neuvedl, jaká data (tj. v tomto případě ceny) z použitých zdrojů získal a jak na jejich základě došel k cenám, které určil. Z posudku nelze zjistit, z jakých dat obviněný vycházel a nakolik (nebo zda vůbec) byly relevantní. Lze shrnout, že v posudku obviněného zcela absentuje nález a obviněný vyslovil závěr bez doloženého znaleckého zkoumání. Ve výsledku je posudek obviněného neúplný a nepřezkoumatelný. 21 Vypracování znaleckého posudku způsobem, kdy z posudku nelze seznat, z jakých zdrojů dat obviněný sebral použitá data, jaká konkrétní data z těchto zdrojů sebral a jak s nimi dále pracoval, považuje ministerstvo za porušení odborné péče při výkonu znalecké činnosti, kterým obviněný naplnil formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. Jednání obviněného ohrozilo společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti způsobem nikoliv bagatelním, zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Jednání obviněného tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky. 22 Obiter dictum ministerstvo uvádí, že znalecká otázka, k níž se obviněný vyjadřoval, byla položena nesprávně, neboť termín škoda je pojem právní a znalci nepřísluší posuzovat. Při posuzování škody je třeba odlišovat otázky skutkové příslušející znalci a otázky právní příslušející výhradně soudu. Ne každá ekonomická ztráta je škodou ve smyslu právním, proto stanovení existence a výše škody je vždy otázkou aplikace právních pravidel na zjištěný skutkový stav, zatímco otázkou skutkovou je určení konkrétních ekonomických hodnot, z jejichž rozdílu může být vyvozena škoda a její výše v závislosti na právní interpretaci. Jinak řečeno, to, zda lze za škodu považovat určitý druh snížení ekonomické hodnoty majetku, je otázkou právní. Zjištění dané ekonomické hodnoty je pak otázkou skutkovou. ([příjmení], F., [příjmení], M. Vliv nového znaleckého práva na zjišťování škody v trestním řízení. Advokátní deník (online), 2020. Dostupné z: hftps//: advokatnidenik.cz/ 2020 [číslo]). 23 Ve smyslu výše uvedeném bylo v daném případě skutkovou otázkou určení ekonomické hodnoty snížení majetku, ke kterému došlo odcizením a poškozením věcí. <b><i>Uložení správního trestu</b></i> 24 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 s. ř. může správní orgán vydat příkaz, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Protože ministerstvo považuje skutkové zjištění za dostatečné, přistoupilo k rozhodnutí formou příkazu. 25 Podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) uložit pokutu do 500 000 Kč. 26 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze podnikatelské činnosti podnikající fyzické osoby. 27 Správní orgán při rozhodování o druhu a výměře správního trestu přihlédl k významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupky porušen. Chráněným zájmem v projednávané věci je především společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, kterou mají znalci vykonávat při vypracování znaleckých posudků. V konkrétním případě obviněný vypracoval posudek bez náležité odborné péče, který je nepřezkoumatelný, a tudíž vyvolává důvodné pochybnosti o závěrech v posudku uvedených. Tím obviněný ohrozil zájem na řádném zjištění skutkového stavu prostřednictvím znaleckého posudku, a to v konkrétním případě pro účely trestního řízení. Kritérium typové závažnosti určuje zákonodárce samotným rozpětím zákonné sazby pro uložení pokuty (viz usnesení NSS 1 As 9/2008-133), která je v daném případě vyjádřena horní hranicí 500 000 Kč. 28 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání, a tím jej přiměl k respektování právních předpisů. V usnesení rozšířeného senátu nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 9/2008-133 ze dne 20. 4. 2010, je zdůrazněna nutnost ukládat sankci ve výši, která bude mít citelný zásah do majetkové sféry pachatele. Výslovně je zde uvedeno:„ (…) jak již připomněl předkládající senát, aby pokuta za jiný správní delikt naplnila svůj účel z hlediska individuální i generální prevence, musí být citelným zásahem do majetkové sféry pachatele.“. 29 Ministerstvo nad rámec požadavků stanovených v § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky zvažovalo i osobní a majetkové poměry obviněného do té míry, aby uložený správní trest neměl pro obviněného likvidační charakter. 30 Správní orgán má za to, že pokuta ve výši 20 000 Kč uložená na dolní hranici zákonné sazby a představující přibližně 50 % průměrné měsíční mzdy stanovené Českým statistickým úřadem pro rok 2020 na částku 40 353 Kč, odráží závažnost spáchaného přestupku a zároveň odpovídá individuálním poměrům obviněného, a je způsobilá splnit vůči obviněnému výchovnou i preventivní funkci správního trestu.