0 OINS 23/2021

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, v řízení o přestupku vedeném podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodlo I. [právnická osoba], znalecká kancelář, se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ obviněná“), <b>je vinna</b> tím, že dne [datum] vypracovala znalecký posudek [číslo] 2020, ve kterém stanovila cenu obvyklou pozemku parcelní [číslo] v k. ú. [obec], přitom v posudku neuvedla, z jakého zdroje získala údaje o cenách nemovitostí, které použila k určení ceny obvyklé, čímž posudek zatížila vadou netransparentnosti, <b>tedy</b> vykonala znaleckou činnost v rozporu s § 8 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, nikoliv řádně, <b>čímž spáchala</b> přestupek podle § 25b odst. 1 písm. a) zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

II. Za přestupek uvedený ve výroku I. se obviněné podle § 25b odst. 3 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve spojení s § 46 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízeních o nich, ukládá správní trest pokuty ve výši 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých), která je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol].

III. Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízeních o nich, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, je obviněná povinna nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých) splatnou ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo], konstantní symbol [číslo] [variabilní symbol].

IV. Pro skutek, kterého se obviněná mohla dopustit tím, že ačkoliv měla povinnost znaleckou činnost vykonávat podle § 8 ve spojení s § 22 odst. 3 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, řádně, tedy prostřednictvím osob se znaleckým oprávněním odborně zaměřených na posuzovanou problematiku podle § 21b odst. 1 písm. a) zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, tak dne [datum] nechala vypracovat znalecký posudek [číslo] 2020 Ing. [jméno] [příjmení], který takovou osobou není, neboť nedisponuje znaleckým oprávněním pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace ceny a odhady nemovitostí, nýbrž toliko pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace podniky (obchodní závody) a nehmotná aktiva a oceňování cenných papírů a služeb, se řízení <b>zastavuje</b> neboť uvedený skutek není přestupkem. <b>1. Průběh správního řízení</b> 1 Dne [datum] obdrželo Ministerstvo spravedlnosti ČR (dále jako„ ministerstvo“ případně„ správní orgán“) podnět od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových týkající se znaleckého posudku vypracovaného obviněnou dne [datum] pod [číslo] 2020. 2 Doručením příkazu č. j. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] bylo s obviněnou zahájeno řízení o přestupku podle § 25b odst. 1 písm. a) zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZZT“). Proti příkazu podala obviněná dne [datum] včasný odpor s odůvodněním. Námitky obviněné vznesené v odporu jsou uvedeny níže. 3 Dne [datum] byla obviněná vyrozuměna o právu nahlédnout do spisu a vyzvána k vyjádření podle § 36 odst. 3 správního řádu 4 Dne [datum] nahlédl do spisu jednatel obviněné, Ing. [jméno] [příjmení]. 5 Dne [datum] byla obviněná podle § 36 odst. 3 správního řádu opětovně vyrozuměna o tom, že byly shromážděny podklady k vydání rozhodnutí. Obviněná se k podkladům vyjádřila přípisem ze dne [datum], v němž požádala, aby byl spisový materiál doplněn o revizní posudek, který byl vypracován v řízení č. j. [spisová značka] vedeném [název soudu]. Ministerstvo si posudek vyžádalo; byl mu doručeno [název soudu] dne [datum]. Poté byla obviněná opětovně vyrozuměna o shromáždění podkladů přípisem ze dne [datum]. Obviněná v reakci na tento přípis uvedla, že setrvává na svých dřívějších vyjádřeních a zároveň namítla, že skutek byl promlčen, jak je uvedeno níže. <b>2. Skutková zjištění</b> <b><i>Podklady pro rozhodnutí</b></i> <i>Znalecký posudek [číslo] 2020</i> 6 Nadepsaný posudek obviněná vypracovala den [datum] na objednávku [územní celek]. Znaleckým úkolem obviněné bylo určit cenu obvyklou pozemku parcelní číslo [číslo] v k. ú. [obec]. Jednalo se o pozemek o rozloze 1977 m2 s cizí stavbou. V územním plánu je pozemek umístěn v ploše„ plochy občanské vybavenosti – veřejné“. 7 Obviněná určila cenu pozemku porovnávací metodou. Za účelem porovnání vytvořila srovnávací soubor čítající dvě realizované (kupní) ceny a dvě nabídkové ceny pozemků. Kupní ceny, které jsou z roku 2014 a 2018, obviněná převedla pomocí cenových indexů na jednotnou úroveň. Nabídkové ceny obviněná vybrala z blíže neurčené inzerce. Jedná se o nabídku koupě pozemků určených pro komerční výstavbu, jeden je částečně v ploše občanská vybavenost. Nabídkové ceny obviněná upravila koeficientem na pramen ceny. V posudku není uvedeno, odkud obviněná získala informace o cenách, které použila k porovnání a ke stanovení ceny. 8 Obviněná po výše uvedených úpravách vypočetla jednotkové ceny pozemků, které upravila koeficienty odlišnosti. Pak stanovila jednotkovou cenu ve výši aritmetického průměru. Obvyklou cenu pozemku určila vynásobením této jednotkové ceny ve výši 366 Kč/m2 a rozlohy pozemku 1977 m2. Tak po zaokrouhlení došla k ceně 7 200 000 Kč. Skutečnost, že je pozemek zatížen cizí stavbou, obviněná zohlednila tím, že cenu snížila o 15 %, což odůvodnila odkazem na znalecký standard POSN [číslo] (Standardy zapsaného spolku Asociace znalců a odhadců). 9 Posudek za obviněnou vypracoval Ing. [jméno] [příjmení] 10 Z evidence vedené správním orgánem (SEZNAT) bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] má oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování cenných papírů a služeb, podniky (obchodní závody) a nehmotná aktiva. <i>Znalecký posudek [číslo]</i> 11 Nadepsaný posudek požádala zařadit mezi podklady pro rozhodnutí obviněná. Jedná se o posudek vypracovaný Ing. Arch. [jméno] [příjmení] dne [datum]. K podání posudku byla ustanovena [název soudu] v řízení [spisová značka]. V posudku se na str. 18 a 19 vyjádřila k posudku obviněné [číslo] [rok]. Konkrétně uvedla, že po prostudování tohoto posudku může konstatovat, že se shoduje s metodickými postupy tohoto posudku a že výběr vstupních dat považuje za vhodnější, než u jiných posudků vypracovaných v téže věci. Dále v posudku uvedla, že závěry posudku jsou blízké jejím závěrů. Interval jednotkových cen porovnávaných pozemků zkoumaného posudku má také průnik s intervalem jednotkových cen jí analyzovaných dat porovnávaných nemovitostí. <b><i>Závěr skutkových hodnocení</b></i> 12 Správní orgán v souladu s ustanovením § 50 odst. 3 správního řádu hodnotil důkazy podle své úvahy, přitom přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Skutkové závěry vyvodil správní orgán z obsahu znaleckého posudku, jehož kopii má k dispozici. Z tohoto posudku považuje správní orgán za prokázané, že obviněná dne [datum] vypracovala znalecký posudek [číslo] [rok], ve kterém stanovila cenu obvyklou pozemku parcelní [číslo] v k. ú. [obec] Cenu určila porovnáním, tedy statistickou metodou, jejíž podstata spočívá ve statistickém vyhodnocení obchodních transakcí s obdobnými nemovitostmi. V posudku neuvedla, odkud získala použité vstupní údaje, konkrétně informace o cenách (nabízených i realizovaných), které použila k porovnání. 13 Dále má správní orgán z posudku za prokázané, že posudek vypracoval Ing. [jméno] [příjmení]. Tato skutečnost je uvedeno v posudku a obviněná ji nerozporuje. Z evidence vedené správním orgánem bylo prokázáno, že Ing. [jméno] [příjmení] má oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování cenných papírů a služeb, podniky (obchodní závody) a nehmotná aktiva. 14 Správní orgán přihlédl i k vyjádření obviněné a ke znaleckému posudku Ing. Arch. [jméno] [příjmení] [číslo] o jehož zařazení do spisu obviněný požádal. Vyjádření obviněného ani posudek Ing. Arch. [jméno] [příjmení] nerozporují zjištění, že obviněná v posudku neuvedla, odkud získala vstupní údaje pro určení ceny. <b>3. Právní kvalifikace</b> <b><i>[příjmení] působnost</b></i> 15 Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější (§ 8 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“)). Obviněná vyhotovila posudek dne [datum], v době účinnosti ZZT, přitom dne [datum] nabyl účinnosti zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“); správní orgán proto musel posuzovat, zda je pozdější právní úprava pro obviněnou příznivější. 16 Protože okolnosti vztahující se ke spáchání přestupku a k osobě pachatele jsou stejně významné podle nové i dřívější právní úpravy, vyšel správní orgán z porovnání výměr správních trestů uvedených v posuzovaných zákonech. Ustanovení § 8 ZZT stanoví, že znalci jsou povinni vykonávat znaleckou činnost řádně, ve stanovené lhůtě, oboru a odvětví, pro které byli jmenováni. Podle § 25b odst. 1 písm. a) ve spojení s odst. 3 ZZT je porušení této povinnosti přestupkem, za který lze uložit pokutu do výše 200 000 Kč. Podle § 1 odst. 3 ZnalZ je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializace, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době. Pokud tyto povinnosti poruší, dopustí se přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, za což mu může být podle odst. 2 písm. c) téhož ustanovení uložena pokuta do výše 500 000 Kč. Z porovnání uvedených sazeb plyne, že pozdější úprava není pro pachatele příznivější, správní orgán proto posuzoval odpovědnost za přestupek podle zákona účinného v době spáchání přestupku. <b><i>Naplnění znaků přestupku</b></i> 17 Správní orgán se dále zabýval tím, zda skutky popsané výše ve výroku rozhodnutí naplnily formální a materiální znaky přestupku. 18 Podle § 8 ZZT musí znalecké ústavy vykonávat znaleckou činnost řádně, pokud tak neučiní dopustí se přestupku podle § 25b odst. 1 písm. a) ZZT. 19 Povinnost znalce vykonávat činnost řádně byla konkretizovaná ve vyhlášce [číslo] Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících (dále jen„ Znal.V.“). Podle § 13 Znal.V. znalec v posudku„ uvede popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, k nimž při úkonu přihlížel (nález), a výčet otázek, na které má odpovědět, s odpověďmi na tyto otázky (posudek)“. Judikatura Nejvyššího soudu i odborná literatura se shodují v tom, že obsahové náležitosti, jakkoliv vyhláškou formulovány obecně a stručně, musí zaručovat přezkoumatelnost posudku. Pokud nelze z posudku vyčíst, jakým způsobem znalec ke svým závěrům došel, vyvstávají odůvodněné pochybnosti o jejich správnosti, a posudek nelze k jeho účelu použít. Proto je nezbytné, aby znalec dostatečně popsal zkoumaný jev, zdroje dat, z nichž čerpal, metodu, kterou postupoval, jakož i všechny podstatné úvahy, kterými se řídil. 20 Pokud údaje, které znalec použije pro ocenění, nepocházejí z věrohodné zdroje, nebo pokud vůbec nelze určit, z jakého zdroje pocházejí, je posudek netransparentní. <i>Použití netransparentních údajů</i> 21 Obviněná v posuzovaném případě neuvedla, odkud získala údaje o prodejích a nabídkách, které použila k určení ceny, proto je její posudek v této části netransparentní. Obviněnou použité ceny nelze ověřit, přitom se jedná o údaje, které jsou pro určení ceny zcela zásadní, neboť z nich byla cena určena. 22 Tím, že obviněný neuvedla zdroje vstupních dat, postupovala netransparentně a zatížila posudek vadou nepřezkoumatelnosti. Tím porušila povinnost vykonávat znaleckou činnost řádně, která je jí uložena v § 8 ZZT, a spáchala přestupek podle § 25b odst. 1 písm. a) ZZT. <i>Použití nabídkových cen</i> 23 Další nezbytnou zásadou výkonu znalecké činnosti je odůvodněnost. Postup je odůvodněný, jestliže jsou důvody tohoto postupu v ocenění výslovně uvedeny. 24 Obviněná do porovnávacího souboru zahrnula jak ceny z obchodů skutečně realizovaných, tak z nabízených cen, tedy z obchodů, které se nerealizovaly. Z povahy věci plyne, že realizované obchody jsou k porovnání vhodnější, neboť se uskutečnily, zatímco nabízení ceny jsou výrazem přání prodávajícího, které se nemusí realizovat. Jakkoliv v době ocenění zákon č. 151/1997 Sb., o ocenění majetku, výslovně nestanovil, že ceny nabídkové nelze použít (k tomu došlo až s účinností od [datum]), bylo žádoucí, aby obviněná odůvodnila, proč k ocenění použila méně přesné nabídkové ceny. 25 Ministerstvo nicméně přihlédlo ke skutečnosti, že v době vypracování posudku nebylo zákonem zakázáno nabídkové ceny použít a znalci nabídkové ceny v praxi používali s tím, že je upravovali koeficientem na pramen ceny. Skutečnost, že obviněná v souladu s touto praxí nabídkové ceny použila, aniž by to výslovně vysvětlila, proto ministerstvo nepovažuje za přestupek. <i>Nedostatek znaleckého oprávnění</i> 26 Příkazem byla obviněná shledána vinnou z přestupku, kterého se dopustila tím, že za ni znalecký posudek vypracoval Ing. [jméno] [příjmení]. Ing. [jméno] [příjmení] v posudku určoval cenu obvyklou nemovitosti, přestože nemá znalecké oprávnění se specializací na oceňování nemovitostí. 27 Dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí Ministra spravedlnosti (dále jen„ ministr“) č. j. [spisová značka]. V tomto rozhodnutí ministr provedl právní hodnocení vztahující se ke skutku spočívajícím v tom, že znalecký ústav vykoná znaleckou činnost prostřednictvím fyzických osob, které nemají oprávnění k výkonu znalecké činnosti. 28 K tomuto ministr uvedl, že z logiky a povahy věci je zřejmé, že znalecké ústavy jakožto právnické osoby vykonávají svoji činnost vždy prostřednictvím fyzických osob k tomu jimi pověřenými, přičemž za včasné a řádné zpracování znaleckého posudku odpovídá znalecký ústav. Znalecký ústav jakožto právnická osoba osobně znaleckou činnost vykonávat nemůže. Zároveň platí, že ustanovení o výkonu znalecké činnosti znalců zapsaných do seznamu znalců se na výkon znalecké činnosti znaleckých ústavů aplikují toliko přiměřeně (viz v tomto smyslu též [příjmení], [jméno]. Zákon o znalcích a tlumočnících. [obec]: Nakladatelství C. H. Beck, 2009, s. 144 až 147). Dále ministr jakožto správní orgán II. stupně konstatoval, že znalecký ústav tím, že zpracoval znalecký posudek prostřednictvím fyzické osoby nezapsané v seznamu znalců, nemohl naplnit skutkovou podstatu přestupku. 29 Uvedený právní názor vyřčený odvolacím orgánem je pro orgán prvního stupně závazný, neboť orgán prvního stupně provádí právní posouzení věci v souladu s rozhodovací praxí orgánu nadřízeného. 30 S ohledem na právní posouzení obdobných případů nadřízeným orgánem ministerstvo uzavírá, že jednání znaleckého ústavu zapsaného v I. oddílu seznamu znaleckých ústavů (od [datum] znalecké kanceláře) nenaplnilo znaky přestupku. Správní orgán k tomu pro úplnost uvádí, že se jedná o právní posouzení vycházející z právní úpravy účinné do 31. 12. 2020, tj. zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, nikoliv podle zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, účinného od 1. 1. 2021. 31 Protože ministerstvo shledalo, že se znalecká kancelář nedopustila přestupku, podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, řízení v této části zastavilo. <b><i>Námitky obviněné</b></i> 32 Obviněná vznesla v odůvodnění svého odporu ze dne [datum] uvedla, že v případě realizovaných prodejů jsou v posudku uvedena data kupních smluv, ze kterých je vycházeno, a předmět převodu. Podle obviněné se jedná o dostatečné identifikační údaje pro dohledání smlouvy v registru Katastru nemovitostí. V případě nabídkových cen obviněná namítá, že uvádí veškeré cenotvorné skutečnosti v popisu nemovitosti, aby případný kontrolující subjekt mohl posoudit okolnosti, které ji vedl ke stanovení jednotlivých koeficientů. Pro případy potřeby eviduje v rámci archivu znalce kontaktní údaje na realitní kanceláře. Obviněná dále namítá, že při soudních jednáních jí nikdy nebylo vytknuto, že neuvedla zdroje, z nich čerpala údaje, a ani v posudcích, jejichž revizi dělala, zdroje realitních inzercí uvedeny nebyly. Z tohoto důvodu obviněná předpokládala, že popis nemovitostí je pro přezkoumatelnost posudků dostačující. Dále obviněná namítá, že požadavek uvádět zdroje není v žádných publikacích standardizován a nebyl prezentován ani v rámci čtyřsemestrálních kurzů. 33 Ministerstvo k tomuto uvádí, že transparentnost při ocenění je obecným požadavkem, a to nejen ministerstva, ale i kupříkladu bank. Datum uzavření smlouvy není dostatečným údajem pro identifikaci obchodu. Úkolem příjemce posudku není pátrat v evidencích a hledat, odkud znalec data sebral. Naopak je úkolem znalce identifikovat zdroj natolik přesně, aby ověření údajů byl co nejjednodušší. Pokud znalec v posudku neuvede, z jakého zdroje jím použité údaje pocházejí, vznikají odůvodněné pochybnosti o jejich věrohodnosti. 34 U realizovaných obchodů obviněná měla a mohla uvést identifikaci listiny, ze které údaj zjistila, mohla uvést číslo řízení, případně mohla kopii údaje o dosažené ceně při prodeji nemovitosti přiložit k posudku jako přílohu. Namísto toho jen uvedla datum uzavření kupní smlouvy, který sám o sobě k identifikaci nevede. 35 Ke zdroji nabídkových cen ministerstvo uvádí, že informace, že obviněná„ eviduje v rámci archivu znalce kontaktní údaje na realitní kanceláře“ není odkaz na věrohodný zdroj. Z posudku nelze zjistit, z jaké inzerce nabídky pocházejí a v této části je posudek zcela netransparentní. 36 K tvrzení obviněné, že při soudních jednáních jí nikdy nebylo vytknuto, že neuvádí zdroje, z nich čerpá údaje, a ani v posudcích, jejichž revizi obviněná dělala, se zdroje realitních inzercí neobjevují, ministerstvo uvádí, že tato skutečnost nemá vliv na odpovědnost obviněné za přestupek a na skutečnost, že její postup nebyl dostatečně odůvodněný a přezkoumatelný. Stejně tak nelze vyhovět námitce, že v rámci čtyřsemestrálních kurzů nebo v metodických pokynech nejsou tyto požadavky prezentovány. Znalecká kancelář je v postavení odborníka a je její povinností vykonávat znaleckou činnost s dodržením kritérií řádného výkonu činnosti, který v sobě zahrnuje povinnost postupovat s náležitou odborností, jehož nezbytnou součástí je postup lege artis. Předpokladem tohoto, aby byl znalec schopen postupovat lege artis, je být seznámen s tím, v čem konkrétně tento postup ve vztahu k danému rozsahu znaleckého oprávnění (oboru, odvětví potažmo specializaci) spočívá. Lze tedy dovodit, že požadavek na uvedení zdrojů tvrzených informací je součástí této náležité odbornosti. 37 Další námitky obviněné se vztahují k jednání, které již nejsou obviněné kladeny za vinu, proto se jimi ministerstvo nezabývalo. 38 Ve vyjádření doručeném ministerstvu dne [datum] obviněná uvedla, že podle § 25c odst. 2 ZZT odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl spáchán. Protože posudek, k němuž se vztahuje řízení, byl vypracován dne [datum], odpovědnost za přestupek zanikla dne [datum]. 39 K tomuto správní orgán uvádí, že výše citované ustanovení platilo do [datum]. S účinností od [datum] bylo vypuštěno a platí lhůty uvedené v zákoně o odpovědnosti za přestupky. Podle § 32 odst. 3 tohoto zákona odpovědnost za přestupky zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání; jde-li o přestupek, za který zákona stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání. Protože za přestupek podle § 25b odst. 1 písm. a) ZZT lze uložit pokutu do 200 000 Kč, uplyne objektivní promlčecí lhůta dne [datum]. <b>4. Uložení trestu</b> 40 Obviněná neuvedla žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že skutky popsané výše ve výroku rozhodnutí nespáchala, nebo že nejsou přestupky podle § 25b odst. 1 písm. a) ZZT. Ministerstvo proto přistoupilo k uložení trestu. 41 Podle § 25b odst. 3 ZZT lze za přestupek podle § 25b odst. 1 písm. a) ZZT uložit pokutu do výše 200 000 Kč. 42 Při určení druhu a výměry správního trestu za přestupek vycházel správní orgán z § 37 a následujících ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky, zejména k povaze a závažnosti přestupku, k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány, nebylo rozhodnuto ve společném řízení, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti obviněného jakožto podnikající fyzické osoby. 43 Povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu (objektem přestupku), který byl přestupkem porušen nebo ohrožen. V této souvislosti správní orgán konstatuje, že chráněným zájmem v projednávané věci je společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, která byla v posuzovaném případě podkladem pro nakládání s majetkem státu. Následkem protiprávního jednání obviněné je netransparentnost u klíčových údajů, konkrétně u cen vybraných k porovnání, a tudíž nejistota ohledně správnosti závěrů v posudku uvedených. Z hlediska způsobu spáchání jde o přestupek, který obviněná spáchala při výkonu podnikatelské činnosti tím, že porušila povinnost vykonávat podnikatelskou (znaleckou) činnost řádně. Protože je její odpovědnost objektivní, správní orgán nezkoumal zavinění obviněné (subjektivní stránku). 44 Žádné polehčující ani přitěžující okolnosti ve smyslu § 39 a 40 zákona o odpovědnosti za přestupku správní orgán neshledal. Skutečnost, že obviněná nebyla doposud trestána, správní orgán nepovažuje v souladu se svou správní praxí za okolnost polehčující, naopak recidivu by považoval za okolnost přitěžující. 45 Správní orgán v souladu s § 37 písm. b) zákona o odpovědnosti za přestupky zohlednil, že v minulosti pravomocným příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] rozhodl, že obviněná dne [datum] spáchala přestupek podle § 25b odst. 1 písm. a), za což jí uložil správní trest pokuty ve výši 10 000 Kč. Pokuty uložené v obou řízeních představují 10 % základní zákonné sazby, tedy nepřekračují horní hranici trestu stanovenou zákonem za přestupek podle § 25b odst. 1 písm. a) ZZT. 46 K povaze podnikatelské činnosti obviněné správní orgán uvádí, že obviněná má oprávnění k výkonu znalecké činnosti od [datum]. Je znaleckou kanceláří, tedy profesionálním subjektem působícím v oblasti znalectví, přičemž tuto činnost vykonává za účelem podnikání a tvorby zisku. Podle evidence znaleckých úkonů obviněná vypracovala v roce 2023 celkem 719 posudků. Obviněná by tak měla znát předpisy vztahující se ke znalecké činnosti a dodržovat povinnosti z nich vyplývající. Podle účetní účetních závěrek byl výsledek hospodaření obviněné v roce 2019 celkem [číslo] tis. Kč a v roce 2020 celkem 603 tis. Kč. Pro rok 2021 vypracovala společnost rozvahu ve zkráceném rozsahu, ze které již údaj o výsledku hospodaření za běžné účetní období není možné zjistit. Vlastní kapitál obviněné ke dni [datum] představoval 2 980 tis. Kč. 47 Z hlediska účelu uložené sankce považuje správní orgán v projednávaném případě za nejefektivnější uložení pokuty, neboť tento druh trestu je schopen zajistit též generálně preventivní účinek, tedy dát najevo ostatním dozorovaným subjektům, že správní orgán trvá na řádném výkonu znalecké činnosti. 48 Správní orgán se při ukládání pokuty řídil zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl způsobilý odradit jej od dalšího protiprávního jednání a tím jej přiměl k respektování právních předpisů. Správní orgán považuje uloženou pokutu za přiměřenou závažnosti přestupku i individuálním poměrům obviněné. <b>5. Náklady správního řízení</b> 49 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 s. ř. a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 1 000 Kč. 50 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byla obviněná uznána vinnou, byla jí uložena povinnost nahradit paušální částkou 1 000 Kč náklady tohoto řízení.