0 OINS 238/2022

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „ZnalZ“), k vedení řízení o přestupku podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), rozhodlo takto: I. , právnická osoba, , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, (dále jen „obviněná“),je vinnatím, že dne , datum, vyhotovila a dne , datum, na hlavním líčení stvrdila znalecký posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, , ve kterém vyslovila závěr, že cena obvyklá pozemků v , Anonymizováno, s čísly parcel , Anonymizováno, o celkové výměře , Anonymizováno, m2 činila v roce 2011 po zaokrouhlení částku , částka, , tedy , částka, /m2, přitom:(i) cenu obvyklou neurčila porovnávací ani žádnou jinou metodou pro stanovení cenyobvyklé, nýbrž za cenu obvyklou prohlásila cenu, za kterou společnost , právnická osoba, . tyto pozemky dne , datum, nabyla;(ii) v posudku neuvedla osobu s rozsahem znaleckého oprávnění, ve kterém byl znaleckýposudek vypracován a dále v posudku neuvedla, že se na jeho vypracování podílel , tituly před jménem, , jméno FO, , který později před soudem posudek stvrdil;tedyad (i) v rozporu s § 1 odst. 3 ZnalZ vykonala znaleckou činnost bez odborné péče;ad (ii) v rozporu s § 28 odst. 3 ZnalZ neuvedla ve znaleckém posudku všechny osoby které se podílely na jeho vypracování,čímž spáchalaad (i) přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ; ad (ii) přestupek podle § 39 odst. 1 písm. k) ZnalZ.

II. Za přestupky specifikované ve výroku I. se obviněné podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZukládá pokuta ve výši 65 000 Kč (slovy: šedesát pět tisíc korun českých) splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. , Anonymizováno, , č. účtu, , specifický symbol č. , hodnota, , variabilní symbol: , var. symbol, .

III. Obviněné se podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupkya řízeních o nich, a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých) splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. , Anonymizováno, , č. účtu, , specifickýsymbol č. , hodnota, , variabilní symbol: , var. symbol, .

1. Průběh správního řízeníZjištění předcházející správnímu řízení1 Dne , datum, byl ministerstvu doručen podnět k zahájení řízení z moci úřední o přestupku, kterého se mohla dopustit obviněná při vypracování znaleckého posudku specifikovaného ve výroku tohoto rozhodnutí; posudek byl součástí podání.2 Doručením oznámení o zahájení řízení č. j. MSP-238/2022-OINS-SRZT/3 bylo s obviněnou dne , datum, zahájeno řízení o přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) a § 39 odst. 1 písm. k) ZnalZ, kterých se obviněná mohla dopustit jednáním uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. V oznámení byla obviněná poučena o svých právech, včetně práva na vyjádření se k zahájenému řízení a práva nahlížet do spisu.3 Dne , datum, obdrželo ministerstvo vyjádření obviněné. Ve vyjádření obviněná vznáší námitky, kterými se správní orgán zabývá níže.4 Přípisem č. j. MSP-238/2022-OINS-SRZT/3 ze dne , datum, byla obviněná vyrozuměna o shromáždění podkladů pro rozhodnutí a poučena o právu vyjádřit se k nim.5 Obviněná nevyužila práva nahlédnout do spisu ani práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

2. Skutková zjištěná6 Jako podklad pro rozhodnutí správní orgán použil:− výpis ze seznamu znalců (SEZNAT) − znalecký posudek obviněné č. , hodnota, -, AnonymizovánoOsoba obviněné7 Z evidence znalců vedené ministerstvem (SEZNAT) bylo zjištěno, že obviněná má od , datum, oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví oceňování nemovitých věcí, oceňování závodů, posuzování souladu vykazovaných údajů s předmětem účetnictví, a v oboru stavebnictví, odvětví pozemní stavby – stavby obytné. Je právnickou osobou (akciovou společností) s přiděleným IČO: , IČO, .8 Dále bylo z evidence zjištěno, že , tituly před jménem, , jméno FO, , která posudek za obviněnou podepsala, má oprávnění vykonávat znaleckou činnost v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, oceňování podniků, nehmotného majetku a nepeněžních vkladů, oceňování a přezkoumávání při přeměnách společností a družstev; odvětví daně, daňový systém ČR a Evropské unie, mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, způsob stanovení a stanovení převodních cen mezi spojenými osobami pro daňové účely, posouzení a vymezení činnosti výzkumu a vývoje v kontextu daňových úlev; odvětví mzdy, ocenění naturální mzdy a jiných nepeněžitých příjmů; odvětví účetní evidence, účetnictví podnikatelů, finančních institucí, organizací veřejného sektoru, inventarizace a ekonomické rozbory, české a mezinárodní účetní standardy, stanovení reálné hodnoty pro účetní účely.Znalecký posudek obviněné č. , hodnota, -, Anonymizováno, Ze znaleckého posudku byly zjištěny následující skutečnosti:10 Vypracování posudku obviněné zadal policejní orgán opatřením č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, . Úkolem bylo určit cenu obvyklou pozemků pro komerční využití v , Anonymizováno, s čísly parcel , Anonymizováno, o celkové výměře , Anonymizováno, m2. Ocenění bylo provedeno ke dni , datum, .11 Obviněná na str. č. , hodnota, posudku uvedla, že se při určení ceny obvyklé řídila zákonem č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (dále jen „ZOM“), ve znění účinném v době vypracování posudku. Na str. 6 obviněná popsala vztah ceny obvyklé a ceny zjištěné podle vyhlášky č. 364/2010 Sb., oceňovací vyhlášky, účinné k datu ocenění nemovitých věcí. Obviněná v posudku nepostupovala porovnávací metodou, tedy nehledala obdobné prodeje realizované v daném místě a čase, neprovedla analýzu prodejních cen a následné statistické vyhodnocení. Zohlednila jediný uskutečněný obchod, a to nákup pozemků o rozloze , Anonymizováno, m2 společností , právnická osoba, . dne , datum, . Celkovou kupní cenu za tyto pozemky ve výši , částka, přepočetla na jednotkou cenu za metr čtvereční, která činila , částka, /m2. Tuto jednotkovou cenu obviněná prohlásila za cenu obvyklou, odpovídající místním cenám v , Anonymizováno, v roce 2011.12 Výše uvedený znalecký závěr obviněná odůvodnila odkazem na kapitolu s názvem místní šetření, ve které k cenové hladině nemovitostí v roce 2011 uvedla následující: „…ceny pozemků v roce 2011 probíhající konjunktura vracela k cenám před krizí projevující se v létech 2008–2009. Obvyklá cena takových nezainvestovaných pozemků začínala na částce 1 500 – 1 800 Kč/m2, obvyklá cena zainvestovaných komerčních pozemků činila 2 000 – , částka, /m2.“ Jakým způsobem obviněná k citovanému zjištění dospěla, či z jakých zdrojů čerpala, v posudku uvedeno není.13 Znalecký posudek na straně 7 opatřila podpisem , tituly před jménem, , jméno FO, , členka představenstva obviněné. Jméno jiného znalce, který by se na vypracování posudku podílel, v posudku uvedeno není.14 Oznamovatel v podnětu uvedl, že dne , datum, proběhlo trestním řízení, v němž byl posudek použit jako důkaz, hlavní líčení, na kterém obviněná stvrdila závěry znaleckého posudku prostřednictvím znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . V posudku není uvedeno, že by se , tituly před jménem, , jméno FO, , který do , datum, působil jako znalec obviněné, na vypracování znaleckého posudku podílel. V posudku není uvedeno, která fyzická osoba je povinna na žádost orgánu veřejné moci osobně stvrdit nebo doplnit znalecký posudek nebo blíže vysvětlit jeho obsah.

3. Právní posouzení15 Ministerstvo zkoumalo, zda výše popsaný skutkový stav naplnil formální a materiální znaky přestupku. Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky).16 Právnická osoba je pachatelem, jestliže k naplnění znaků přestupku došlo jednáním fyzické osoby, která se za účelem posouvání odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě a která porušila právní povinnost uloženou právnické osobě, a to při činnosti právnické osoby, v přímé souvislosti s činností právnické osoby nebo ku prospěchu právnické osoby nebo v jejím zájmu; za porušení právní povinnosti uložené právnické osobě se považuje též porušení právní povinnosti uložené organizační složce nebo jinému útvaru, který je součástí právnické osoby (§ 20 zákona o odpovědnosti za přestupky).17 Obviněná je právnickou osobou a znaleckou kanceláří. Jako taková musí při výkonu své činnosti dodržovat povinnosti stanovené ZnalZ. Podle § 20 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky se za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě považuje mimo jiné její zaměstnanec, fyzická osoba plnící úkoly právnické osoby a fyzická osoba, kterou právnická osoba používá při své činnosti. Z výše uvedeného vyplývá, že obviněné je z hlediska přestupkové odpovědnosti přičitatelné jednání znalců, kteří pro obviněnou vyhotovují znalecké posudky.K přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ18 Podle § 1 odst. 3 ZnalZ je znalec (znalecká kancelář) povinen vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí. Pokud tuto povinnost poruší, dopustí se přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, za což se mu podle odst. 2 písm. c) téhož ustanovení uloží pokuta do výše 500 000 Kč.19 Zákon pojem odborná péče nedefinuje. Správní orgán proto případ od případu posuzuje, zda znalec odbornou péči dodržel, a pokud ne, jak závažného porušení odborné péče se dopustil. Odborná péče zahrnuje odbornost (vědět a umět) a pečlivost (jednat svědomitě bez přílišného riskování, ale i bez přehnané úzkosti). Zákon předpokládá, že znalec je profesionál v oboru, pro který získal znalecké oprávnění, je obeznámen s právní úpravou, standardy a uznávanými postupy vážícími se k jeho profesi, a také je dodržuje. Tomu odpovídá dikce § 28 odst. 5 ZnalZ, která stanoví, že znalecký posudek musí být kromě odůvodněných případů zpracován v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. V daném případě správní orgán posuzoval, zda obviněná postupovala v souladu s obecně uznávanými standardy a postupy v oblasti oceňování nemovitých věcí. Oceňování je upraveno zákonem č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a změně některých zákonů (dále jen „ZOM“). Na tento zákon se obviněná v posudku odvolává.20 ZOM ve znění účinném ke dni zpracování posudku stanovil v § 2 odst. 1, že pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování, oceňují se majetek a služba obvyklou cenou. Ustanovení § 2 odst. 2 téhož zákona pak definuje cenu obvyklou a zároveň stanoví způsob jejího určení, když ve znění účinném v době vypracování posudku říká: Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu majetku nebo služby a určí se porovnáním.21 Z dikce citovaného ustanovení, k jehož použití se obviněná zavázala, jednoznačně vyplývá postup, jakým se obvyklá cena určuje. Při použití porovnávací metody je především nutné porovnávat majetek srovnatelný, tedy mající shodné nebo podobné vlastnosti v podstatných znacích, které jsou z hlediska vlastností jednotlivých nemovitostí určující. Prováděcí vyhláška č. 441/2013 Sb., oceňovací vyhláška (dále jen „oceňovací vyhláška“), v § 1a stanoví detailní postup, který musí znalce při určení ceny obvyklé podle ZOM dodržet. Podle tohoto ustanovení musí znalec postupovat v těchto po sobě jdoucích krocích:− Vytvořit soubor pro porovnání (čítající minimálně ceny za tři srovnatelné nemovitosti); − Provést srovnávací analýzu údajů (údajů o porovnávaných nemovitostí a údajůo oceňované nemovitosti);− Určit základní jednotku pro porovnání a určit parametry s významným podílem na výšiceny;− Upravit sjednané ceny dle odlišnosti a odůvodnit odchylku způsobenou korekcí; − Analyzovat a vyhodnotit srovnávací soubor upravených cen; − Určit cenu obvyklou.22 Ustanovení § 1a odst. 3 oceňovací vyhlášky dále stanoví, že údaje použité pro určení obvyklé ceny musí být kontrolovatelné a postup jejich zpracování musí být z ocenění zřejmý a doložený.23 Obviněná navzdory skutečnosti, že se k výše nastíněnému postupu přihlásila, neocenila dotčené pozemky porovnávací metodou, ale toliko deklarovala, že cena, za kterou byly pozemky v roce 2011 obchodovány, je cenou obvyklou. Tento závěr opřela o tvrzení, že se cena pozemků v dané lokalitě v roce 2011 pohybovala v cenové hladině od 2 000 – , částka, /m2. Obviněná v posudku neuvedla, jakým způsobem k uvedené cenové hladině dospěla, ani o jaké skutečnosti toto tvrzení opřela. Jinými slovy, obviněná při vypracování znaleckého posudku zcela rezignovala na určení ceny obvyklé podle ZOM, jejíž definici v posudku sama cituje.24 Lze dodat, že znalecký posudek musí disponovat určitými základními vlastnostmi, kterými jsou úplnost, transparentnost a přezkoumatelnost. Transparentnost a přezkoumatelnost přitom znamená srozumitelnost, a to nejen pro odborníky v příslušném oboru, ale i pro osoby, které jsou v daném oboru laiky, neboť právě těmto osobám je posudek určený. Křístek v této souvislosti uvádí, že přezkoumatelnost posudku představuje možnost uživatelů zkontrolovat provedený posudek znalce včetně kontroly vstupních podkladů, ať už z hlediska úplnosti či pravdivosti. (Křístek, L. Znalectví. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, str. 168-169).25 Požadavek přezkoumatelnosti plyne i z judikatury. Městský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 24. 9. 2020, č.j. 11 A 231/2018-53, konstatoval: „Z logiky věci není možno dospět k závěru, že povinnost řádně vykonávat znaleckou činnost zahrnuje pouze požadavek na tom, aby posudek obsahoval veškeré formální náležitosti. Znalecká činnost je vysoce kvalifikovaná činnost, která má své postupy a náležitosti, proto je znalec kromě výsledné formální stránky posudku povinen posudek také řádně zpracovat, zvolit tedy správnou metodu, postup, obstarat potřebné podklady. Znalec musí své postupy řádně a logicky odůvodnit a vysvětlit, jaké metody při zpracování použil a proč to udělal. Právě odůvodnění, vysvětlení, uvedení rozhodných skutečností představují řádný výkon znalecké činnosti.“26 Obdobně v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1810/2009, stojí: „[…] hodnocení důkazů znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo potřeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Aby soud mohl znalecký posudek odpovědně hodnotit, nesmí se znalec omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru.“27 Obviněná ve znaleckém posudku neuvádí zda, popř. jakým způsobem, se zabývala základními atributy oceňovaných pozemků (jako např.: druh pozemku, poloha, stav, velikost), ale opřela tvrzení o ceně obvyklé o nepodložené prohlášení, že se cena pozemků v dané lokalitě v roce 2011 pohybovala v cenové hladině od 2 000 – 2 600 Kč/m2, čímž zcela znemožnila přezkoumatelnost znaleckého posudku ve smyslu zpětné rekonstrukce postupu znalce. Postup obviněné nelze považovat za souladný s odbornou péčí znalce.K přestupku podle § 39 odst. 1 písm. k) ZnalZ28 Podle § 28 odst. 3 ZnalZ pokud znalecký posudek zpracovává znalecká kancelář, musí být mezi osobami, které se podílely na zpracování, uveden a podepsán vždy znalec, jehož prostřednictvím znalecká kancelář vykonává znaleckou činnost, z oboru a odvětví, případně specializace, ve kterých byl znalecký posudek zpracován.29 Podle § 39 odst. 1 písm. k) ZnalZ se znalecká kancelář dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 28 nezajistí, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti, za což se jí podle odst. 2 písm. b) téhož ustanovení uloží pokuta do 250 000 Kč.30 Jak bylo uvedeno výše, napadený znalecký posudek spadá do znaleckého oboru ekonomika, odvětví oceňování nemovitých věcí (podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících obor ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí). Přesto vyhotovení znaleckého posudku stvrdila svým podpisem znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , která příslušným oprávněním nedisponuje. Další znalec, který by se na vypracování podílel v posudku, uveden není. Ze skutečnosti, že posudek před soudem stvrdil znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , lze dovozovat, že právě on posudek vypracoval, což obviněná v posudku neuvedla.31 Tím, že obviněná v posudku neuvedla, kteří znalci se podíleli na jeho vypracování, vzbudila v adresátech znaleckého posudku pochybnosti a nejistoty, kým byl znalecký posudek vypracován a zda zpracovatel posudku disponuje příslušným znaleckým oprávněním. Pochybení obviněné dále vyvolalo nejistoty při hlavním líčením, na které se ke stvrzení znaleckého posudku před soudem dostavil , tituly před jménem, , jméno FO, , který v posudku není uveden.32 Na základě výše uvedeného dospěl správní orgán k závěru, že obviněná při určení ceny obvyklé postupovala způsobem, který je v rozporu s oceňovacími předpisy, k jejichž použití se zavázala. Tento způsob výkonu znalecké činnosti nelze považovat za provedený s odbornou péčí. Obviněná tím, že nepostupovala při výkonu znalecké činnosti s odbornou péčí, naplnila formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. Obviněná dále v rozporu s § 28 odst. 3 ZnalZ neuvedla ve znaleckém posudku jméno znalce, jehož prostřednictvím vykonává znaleckou činnost, z oboru a odvětví, případně specializace, ve kterých byl znalecký posudek zpracován, čímž naplnila formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. k) ZnalZ. Jednání obviněné ohrozilo společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti způsobem nikoliv bagatelním, zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Jednání obviněné tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky. Výše uvedených přestupků se obviněná dopustila v souběhu jednočinném různorodém.Vyjádření obviněné33 Dne , datum, obdrželo ministerstvo vyjádření obviněné. Obviněná uvedla, že nemohla provést ocenění porovnáním, neboť v příslušném katastrálním území nezjistila v šesti měsících před datem ocenění dostatečný počet realizovaných prodejů. Proto vycházela z ustanovení zákona, podle kterého lze cenu prodejní považovat za cenu obvyklou, pokud další a jiné hodnotové údaje neexistují. Obviněná dále uvedla, že porušení § 28 odst. 3 ZnalZ je toliko formální povahy.34 K tomu správní orgán dodává, že ZOM skutečně předpokládá postup pro případ, že nelze určit cenu obvyklou. Ustanovení § 2 odst. 3 ZOM, ve znění účinném v době vypracování posudku, stanoví: „V odůvodněných případech, kdy nelze obvyklou cenu určit, oceňuje se majetek a služba tržní hodnotou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na tržní hodnotu vliv. Důvody pro neurčení obvyklé ceny musejí být v ocenění uvedeny.“ V následujícím odstavci citovaného ustanovení je samostatně definována tržní hodnota. Obviněná v posudku neuvedla důvody, pro které nebylo možné cenu obvyklou určit, naopak v posudku cenu obvyklou určila, přičemž zcela rezignovala na použití porovnávací metody a nezabývala se důvody jejího (ne)použití.35 Pro úplnost lze dodat, že z vyjádření obviněné i z napadeného posudku vyplývá, že obviněné nerozlišuje mezi cenou obvyklou a tržní hodnotou, přičemž v napadeném posudku uvádí: „Obvyklá, tj. tržní cena se zjišťuje porovnáním s cenami již realizovaných prodejů a koupěmi obdobných věcí v daném místě a čase, které slouží jako etalon.“ Jinými slovy, obviněná nerozlišuje mezi základními pojmy oceňování majetku. ZOM cenu obvyklou a tržní hodnotu definuje jako dva samostatné instituty s odlišným postupem pro jejich určení. Ustanovení, podle kterého lze cenu „prodejní“ považovat za cenu obvyklou, v ZOM uvedeno není.36 S tvrzením obviněné, že porušení § 28 odst. 3 ZnalZ je pouze formální, se správní orgán ztotožňuje pouze částečně. Souhlasí s tím, že se jedná o přestupek postihující absenci povinných náležitostí, tedy formální stránku posudku. Správní orgán však nesouhlasí s implicitně vyjádřeným názorem, že formální je zároveň málo významné či dokonce bagatelní. Znalecký posudek je formalizovaný úkon, kdy právě dodržení formy má umožnit příjemcům jednak odlišit znalecký posudek od jiných listin, a dále má zaručit přezkoumatelnost znaleckého posudku, a to včetně dohledání informací o tom, jaká fyzická osoba posudek vypracovala. Pokud v posudku uvedeno, jaká fyzická osoba posudek vypracovala, pak není zřejmé, kdo může a má před soudem či jiným orgánem posudek stvrdit, a dále nelze ověřit, zda tato fyzická osoba disponovala patřičným oprávněním k tomu, aby mohla znalecký posudek vypracovat.37 Zájem na dodržení formálních náležitostí znaleckého posudku shledal sám zákonodárce, když v § 39 odst. 1 písm. k) ZnalZ zakotvil samostatnou skutkovou podstatu přestupku, kterého se znalec dopustí, když formální náležitosti posudku nedodrží. Konkrétní společenskou škodlivost přestupku správní orgán spatřuje ve skutečnosti, že obviněná vzbudila v adresátech znaleckého posudku pochybnosti a nejistoty, kým byl znalecký posudek vypracován, a zda zpracovatel posudku disponuje příslušným znaleckým oprávněním. Pochybení obviněné dále vyvolalo nejistoty při hlavním líčením, na které se ke stvrzení znaleckého posudku před soudem dostavil , tituly před jménem, , jméno FO, , který v posudku není uveden. Jednání obviněné naplnilo formální i materiální známku přestupku.38 Vzhledem ke skutečnosti, že ministerstvo neshledalo výše uvedené námitky obviněné důvodnými, přistoupilo k úvaze o správním trestu.

4. Uložení trestu39 Podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ se za přestupek podle odst. 1 písm. b) téhož ustanovení uloží pokuta do 500 000 Kč.40 Podle § 39 odst. 2 písm. b) ZnalZ se za přestupek podle odst. 1 písm. k) téhož ustanovení uloží pokuta do 250 000 Kč.41 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti podnikající fyzické osoby.42 Obviněná spáchala dva přestupky v jednočinném souběhu různorodém, proto správní orgán uložil obviněné trest úhrnný podle § 41 odst. 1 zákona o odpovědnosti. Podle tohoto ustanovení se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek závažnější.43 Obviněná se dopustila dvou přestupků, podle § 39 odst. 1 písm. b) a § 39 odst. 1 písm. k) ZnalZ. Z porovnání výše uvedených sazeb vyplývá, že přestupkem podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ je přestupkem přísněji trestným. Správní orgán proto ukládal trest za přestupek popsaný v bodě (i) výroku I. tohoto rozhodnutí a k druhému přestupku níže přihlédl jako k přitěžující okolnosti v souladu s § 40 písm. b) zákona o odpovědnosti za přestupky.44 Při určení druhu a výměry trestu přihlédl správní orgán podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti obviněné jakožto právnické osoby.Povaha a závažnost45 Povahu a závažnost přestupku ministerstvo posoudilo s ohledem na význam zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem je v projednávané věci především společenský zájem na řádném průběhu trestního řízení, ve kterém byl znalecký posudek použit. V daném případě obviněná postupovala při ocenění nemovité věci způsobem, který tento chráněný zájem zásadním způsobem porušil.46 Obviněná při vypracování posudku zcela rezignovala na základní principy a metody ocenění, která v posudku sama popsala a k jejichž použití se přihlásila. Za cenu obvyklou bez dalšího odůvodnění prohlásila hodnotu, za kterou byly oceňované pozemky zcizeny, aniž by provedla kvalifikované ocenění. Jednání obviněné tak vyvolává důvodné pochybnosti o správnosti provedeného ocenění, tím spíše, že samotný obchod, jehož hodnotu označila za cenu obvyklou, byl předmětem trestního řízení, pro které byl posudek vypracován.47 Následkem protiprávního jednání obviněné tedy bylo zatížení rozhodovací činnosti orgánů činných v trestním řízení, které se s nedostatky znaleckého posudku musely vypořádat. Jednání obviněné ohrozilo společenský zájem na řádném prošetření trestného činu a spravedlivém potrestání pachatele.48 Přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ, kterého se obviněná dopustila, hodnotí správní orgán obecně jako závažný. Závažnost tohoto přestupku reflektuje výší maximální možné pokuty i samotný ZnalZ, když stanoví, že se za tento přestupek podle výše uvedeného ustanovení uloží pokuta až do výše 500 000 Kč.49 Z hlediska způsobu spáchání jde o přestupek komisivní spáchaný při výkonu podnikatelské činnosti. Obviněná má jako právnická osoba přestupkovou odpovědnost objektivní, pro kterou není prokazováno zavinění.Přitěžující a polehčující okolnosti50 Polehčující okolnosti ve smyslu § 39 zákona o odpovědnosti za přestupky správní orgán neuvažoval. Skutečnost, že obviněná nebyla v minulosti trestána, nepovažuje správní orgán za polehčující okolnost; naopak recidivu by v souladu se svou správní praxí považoval za okolnost přitěžující.51 Jako k přitěžující okolnosti správní orgán podle § 40 písm. b) zákona o odpovědnosti za přestupky přihlédl ke skutečnosti, že se obviněná dopustila dvou přestupků ve jednočinném souběhu různorodém.Povaha podnikatelské činnosti52 K povaze podnikatelské činnosti obviněné správní orgán uvádí, že je od , datum, znaleckou kanceláří v oboru ekonomika, odvětví oceňování nemovitých věcí, oceňování závodů, posuzování souladu vykazovaných údajů s předmětem účetnictví, a v oboru stavebnictví, odvětví pozemní stavby – stavby obytné. Z evidence znaleckých úkonů vyplývá, že v první polovině roku 2024 vypracovala celkem , hodnota, znaleckých posudků. Ve výkonu znalecké činnosti je tedy stále aktivní. Z účetní závěrky za rok 2023, veřejně dostupné pod číslem , Anonymizováno, ve sbírce listin obchodního rejstříku, vyplývá, že obviněná za účetní období dosáhla po zdanění výsledku hospodaření ve výši , částka, . Obviněná jako profesionální subjekt musí znát předpisy upravující znaleckou činnost a dodržovat povinnosti z nich vyplývající. Uvážení o druhu a výměře správního trestu53 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání a tím jej přimět k respektování právních předpisů.54 Správní orgán má za to, že pokuta ve výši , částka, , která představuje 13 % maximální zákonné sazby tyto podmínky splňuje a je způsobilá splnit ve vztahu k obviněné preventivní i represivní funkci, zároveň je způsobilá splnit generálně preventivní funkci ve vztahu k ostatním dozorovaným subjektům.55 Uložená pokuta, s ohledem na zjištěné majetkové poměry, neznamená takový zásah do majetku obviněné, v důsledku kterého by byla zničena její majetková základna pro další podnikatelskou činnost, a tedy není likvidační.

5. Náklady správního řízení56 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 správního řádu a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 1 000 Kč.57 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byla obviněná uznán vinnou, byla jí uložena povinnost nahradit paušální částkou 1 000 Kč náklady tohoto řízení.