0 OINS 27/2020

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, v řízení o přestupku vedeném podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodlo

I. Obviněná znalecká kancelář [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ obviněná“), <b>je vinna</b> tím, že dne [datum] vypracovala Znalecký posudek [číslo] [rok] nazvaný„ Stanovisko ke vzniku škody při dotačním řízení [právnická osoba] s. r. o.“, ve kterém posuzovala odbornou způsobilost znalecké kanceláře [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], pro hodnocení žádosti o dotaci, a hodnotila žádost o dotaci [právnická osoba] s.r.o., se sídlem [adresa], [IČO], když posuzovala, zda by byly splněny formální podmínky přijatelnosti projektu, přitom jak posuzování odborné způsobilosti jiné znalecké kanceláře, tak hodnocení projektové žádosti jsou činnosti, které nelze podřadit pod obor a odvětví znalecké činnosti, pro který byla obviněná zapsána v seznamu znaleckých ústavů; <b>tedy</b> vykonávala znaleckou činnost v rozporu s § 8 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, mimo obor a odvětví, ke kterému má znalecké oprávnění <b>čímž spáchala</b> přestupek podle § 25b odst. 1 písm. a) zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

II. Za přestupek specifikovaný ve výroku I. se obviněné podle § 25b odst. 3 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ukládá trest pokuty ve výši 25.000 Kč (slovy: dvacet pět tisíc korun českých) splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol].

III. Obviněné se podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízeních o nich, a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1.000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých) splatnou ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol]. <b>1. Předmět řízení</b> 1 Oznámením o zahájení řízení ze dne 25. 9. 2020, č. j. MSP-27/2020-OINS-SRZT/3, které bylo obviněné doručeno dne [datum], bylo s obviněnou zahájeno řízení z moci úřední o přestupku podle § 25b odst. 1 písm. a) zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících (dále jen„ ZZT“). V návaznosti na toto oznámení podala dne [datum] obviněná vyjádření, které bylo doručeno ministerstvu dne [datum]. 2 Dne [datum] bylo obviněné doručeno vyrozumění a výzva k vyjádření podle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“). Obviněná následně dne [datum] zaslala ministerstvu žádost o nahlížení do spisu. V návaznosti na tuto skutečnost bylo dne [datum] uskutečněno elektronické nahlížení do spisu. <b>2. Podklady rozhodnutí a důkazy</b> <i>Znalecký posudek [číslo] 2020 ze dne [datum]</i> 3 Znalecký posudek byl vyhotoven na základě objednávky společnosti [právnická osoba] Ve znaleckém posudku bylo obviněné uloženo podat stanovisko ke vzniku škody při dotačním řízení žalobce a stanovisko ke znaleckému posudku předloženému žalobcem. Jako účel je uvedeno, že posudek má být předložen v probíhajícím soudním řízení (bez specifikace). 4 Znalecký posudek čítá 28 stran. V úvodu znaleckého posudku obviněná rekapituluje předmět znaleckého posudku, účel a datum, stanovisko a omezující podmínky. Nález znaleckého posudku je rozdělen do 7 částí – Znalec a osvědčení, Předpoklady a omezující podmínky, Charakteristika společností, Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020, Odborná způsobilost, Finanční výkazy [právnická osoba] s.r.o. a jejich návaznost na Ostatní podmínky Výzvy a Stanovisko. 5 V části nazvané Předpoklady a omezující podmínky obviněná podrobněji uvádí omezující podmínky vyhotovení znaleckého posudku a výčet podkladů pro zpracování stanoviska. Následně obviněná uvádí základní charakteristiky [právnická osoba] s.r.o. (ve sporu žalobce), společnosti [právnická osoba] (ve sporu žalovaný) a znaleckého ústavu [právnická osoba] Dále jsou ve znaleckém posudku okopírovány informace uveřejněné u Výzvy IV. z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (dále jen„ OP PIF“) včetně citací vybraných pasáží textu předmětné výzvy, citace vybraných částí Modelu hodnocení a kritérií pro hodnocení a výběr projektů. Obviněná vyslovuje dílčí závěr, že„ (…) žalobce sám porušil formální podmínky přijatelnosti projektu. Tzn., že náklady vynaložené na tyto činnosti jsou jeho podnikatelským rizikem.“ 6 V části nazvané Odborná způsobilost jsou uvedeny vybrané části Seznamu znaleckých oborů a odvětví, pro které může být jmenován znalec, které tvoří Přílohu [číslo] vyhlášky č. 123/2015 Sb., kterou se stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti (dále jen„ vyhláška“), vybrané části Seznamu znaleckých oborů, pro které může být zapsán znalecký ústav, které tvoří Přílohu [číslo] vyhlášky, předmět podnikání [právnická osoba] a rovněž dílčí závěry obviněné: a. „ (…) není v Seznamu znaleckých oborů a odvětví, pro které může být jmenován znalec, a ani v Seznamu znaleckých oborů, pro které může být zapsán znalecký ústav, uveden obor zabývající se dotacemi, resp. jejich hodnocením. Z tohoto důvodu nemůže žádný externí subjekt splňovat podmínku odborné způsobilosti.“ b. „ (…) znalecký ústav [právnická osoba] nemá znalecké oprávnění k provádění vyhodnocování žádosti o dotaci.“ c. „ Odhadovat předpokládaný výsledek hodnocení žádosti o dotaci znaleckému ústavu nepřísluší, nejedná se o odůvodnitelná fakta.“ 7 Dále je ve znaleckém posudku uvedena rozvaha žalobce ve zkráceném rozsahu za poslední 3 roky před podáním žádosti o dotaci, tj. za roky 2014, 2015 a 2016, analýza rozvahy, výpočty ukazatelů likvidity a rovněž dílčí závěry obviněné: a. „ (…) zůstává otázkou, zda by společnost obdržela na úhradu 50 mil. Kč bez DPH (60,5 mil. Kč s DPH), příp. 45 mil. Kč bez DPH, vůbec nějaký úvěr, příp. za jakých podmínek. Tím by nebyly dodrženy Ostatní podmínky Výzvy, čl. 9“ b. „ Společnost [právnická osoba] nemá k dispozici dostatečné vlastní finanční zdroje a ani by nezískala dostatečné cizí finanční zdroje na proplacení celého projektu ve výši 50 mil. Kč bez DPH (60,5 mil. Kč s DPH), resp. 45 mil. Kč bez DPH po předpokládaném výběrovém řízení. Tím by celý projekt nemohl být [právnická osoba] s.r.o. ufinancován, neboť dotace je proplácena až zpětně.“ V poslední části s názvem Stanovisko obviněná rekapituluje veškeré výše uvedené dílčí závěry. <i>Výpis ze seznamu znaleckých ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost</i> 8 Ze seznamu znaleckých ústavů bylo zjištěno, že obviněná je zapsána v oddílu I. seznamu znaleckých ústavů pro obor ekonomika s rozsahem znaleckého oprávnění oceňování podniku a složek jeho aktiv, cenných papírů, nemovitostí, nehmotného majetku a oceňování nároků ve stavebnictví. 9 Správní orgán pro úplnost uvádí, že v souladu s ustanovením § 47 odst. 2 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“), který nabyl účinnosti dne [datum], je znalecký ústav, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle ZZT, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti ZnalZ, a je zapsán v prvním oddílu seznamu znaleckých ústavů, zapsán jako znalecká kancelář do seznamu znalců podle ZnalZ. <i>Výpis z obchodního rejstříku</i> 10 Z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že předmětem podnikání obviněné je oceňování majetku pro věci movité, věci nemovité, nehmotný majetek, finanční majetek a podnik. <b>3. Hodnocení důkazů</b> 11 Správní orgán hodnotil podklady rozhodnutí podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. 12 Stěžejním důkazem je v daném případě dokument označený jako znalecký posudek a pojmenovaný„ Stanovisko ke vzniku škody při datačním řízení [právnická osoba] s. r. o.“, datovaný [datum] a označený [číslo] 2020. Součástí spisového materiálu je kopie tohoto dokumentu, jehož pravost obviněná nerozporuje. Z tohoto dokumentu považuje správní orgán za prokázané, že obviněná dne [datum] vypracovala znalecký posudek, v němž posuzovala, zda znalecká kancelář [právnická osoba] byla, či nebyla ve svém znaleckém zkoumání oprávněna posuzovat předloženou projektovou žádost a dále posuzovala, zda vypracovaná projektová žádost splňovala formální podmínky přijatelnosti projektu, kdyby jej byla bývala [právnická osoba] corp., s. r. o. přihlásila do Výzvy IV. [příjmení] [příjmení]. <b>4. Právní posouzení</b> <i>[příjmení] působnost</i> 13 Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější (§ 8 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky). 14 Ustanovení § 8 ZZT stanoví, že znalci jsou povinni vykonávat znaleckou činnost řádně, ve stanovené lhůtě, oboru a odvětví, pro které byli jmenováni. Podle § 25b odst. 1 písm. a) ve spojení s odst. 3 ZZT je porušení této povinnosti přestupkem, za který lze znaleckému ústavu uložit pokutu do výše 200 000 Kč. Podle § 1 odst. 3 ZnalZ je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době. Pokud tyto povinnosti poruší, dopustí se přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ, za což mu může být podle odst. 2 písm. c) téhož ustanovení uložena pokuta do výše 500 000 Kč. 15 Protože pozdější zákon není pro pachatele přestupku příznivější, byla odpovědnost za přestupek posouzena dle zákona účinného v době spáchání přestupku. <i>Naplnění formálních a materiálních znaků přestupku</i> 16 Ministerstvo zkoumalo, zda jednání obviněné, tak jak bylo zjištěno, naplnilo formální a materiální znaky přestupku. 17 Znalec může vykonávat svoji činnost pouze v oboru a odvětví, pro které byl jmenován. Obviněná v posudku měla podat stanovisko ke vzniku škody při dotačním řízení, přitom v tomto stanovisku (str. 25 posudku) konstatovala, že znalecké [anonymizována dvě slova] nepříslušelo ve znaleckém posudku odhadovat předpokládaný výsledek hodnocení žádosti o dotaci. Dále tamtéž uvedla, že žalobce porušil formální podmínky přijatelnosti projektu, což znamená, že náklady vynaložené na tyto činnosti jsou podnikatelským rizikem [právnická osoba] s. r. o. A dále že tato společnost nemá k dispozici dostatečné vlastní finanční zdroje a ani by nezískala dodatečné cizí finanční zdroje na proplacení celého projektu. 18 Posuzovat, zda je znalec, znalecká kancelář či znalecký ústav oprávněn vykonávat znaleckou činnost přísluší dohledovému orgánu, kterým je ministerstvo. Jakkoliv obviněná může na tuto skutečnost mít svůj vlastní názor, nemůže jej vyslovit jako závěr znaleckého zkoumání a vtělit jej do znaleckého posudku opatřeného znaleckou pečetí. Tím, že toto obviněná učinila, zcela vybočila z hranic svého znaleckého oprávnění, který jí by udělen pro obor ekonomika, odvětví oceňování podniku a složek jeho aktiv, cenných papírů, nemovitostí, nehmotného majetku a oceňování nároků ve stavebnictví. 19 Taktéž obviněné nepříslušelo vyjadřovat své stanovisko ke vzniku škody, tím spíše ne, pokud z celého posudku nelze seznat, o jakou škodu se jedná. Při posuzování nároků na náhradu škody je třeba odlišovat otázky skutkové příslušející znalci a otázky právní příslušející výhradně soudu. Ne každá ekonomická ztráta je škodou ve smyslu právním, proto stanovení existence a výše škody je vždy otázkou aplikace právních pravidel na zjištěný skutkový stav, zatímco otázkou skutkovou je určení konkrétních ekonomických hodnot, z jejichž rozdílu může být vyvozena škoda a její výše v závislosti na právní interpretaci. Jinak řečeno, to, zda lze za škodu považovat určitý druh snížení ekonomické hodnoty majetku, je otázkou právní. Zjištění dané ekonomické hodnoty je pak otázkou skutkovou. ([příjmení], F., [příjmení], M. Vliv nového znaleckého práva na zjišťování škody v trestním řízení. Advokátní deník (online), 2020. Dostupné z: https//: advokatnidenik.cz/ 2020 [číslo]) 20 Z uvedeného je zřejmé, že otázka vzniku škody je otázka právní, která přísluší soudu, nikoliv znalci. Obviněná, jakožto znalecká kancelář z oboru ekonomika, odvětví oceňování se mohla vyjadřovat k tomu, jaká ekonomická ztráta skutečně vznikla, nebyla však oprávněna vyjadřovat se k tomu, zda je tato zjištěná ekonomická ztráta škodou. Zadání úkolu je proto nesprávné, stanovisko obviněné je pak zmatečné v tom, že se ke vzniku škody přímo nevyjadřuje (z posudku vůbec nelze seznat o jakou škodu vlastně má jít), nýbrž hodnotí projektovou žádost, která měla být předložena do Výzvy IV vyhlášené v [příjmení] [příjmení]. Hodnocení projektové žádosti nespadá pod obor činnosti, pro který je obviněná zapsána v seznamu znaleckých ústavů. 21 Na základě výše uvedeného došel správní orgán k závěru, že se obviněná vyjadřovala k otázkám, k nimž s ohledem na zadaný úkol a rozsah svého znaleckého oprávnění nebyla oprávněna se vyjadřovat, tedy v rozporu s § 25b odst. 1 písm. a) ZZT vykonala znaleckou činnost mimo své odvětví. Tímto jednáním naplnila formální znaky přestupku podle § 25b odst. 1 písm. a) ZZT. Jednání obviněné ohrozilo společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti způsobem nikoliv bagatelním, zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Jednání obviněného tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky. <b><i>Námitky obviněné</b></i> 22 Ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že postupovala v souladu se ZZT a svou odborností. Toto opírá o argumentaci uvedenou níže. <i>Nešlo o posuzování odborné způsobilosti [právnická osoba]</i> 23 Obviněná ve svém vyjádření uvádí, že odbornou způsobilost [právnická osoba] (ve vyjádření nejspíš nesprávně uvedeno B-M-BETA) k posuzování problematiky dotací ve znaleckém posudku nijak nehodnotí. Obviněná dle svého vyjádření pouze s odkazem na výčet znaleckých oborů zapsaných v seznamu znaleckých ústavů konstatuje, že [právnická osoba] (ve vyjádření nejspíš opět nesprávně uvedeno B-M-BETA) nemá zapsaný obor posuzování problematiky dotací, a tudíž nemá znalecké oprávnění k provádění vyhodnocování žádosti o dotaci. Ze strany obviněné se tudíž dle jejího přesvědčení jedná o prosté konstatování reálného stavu, nikoliv o hodnotící soud znalce. 24 Správní orgán trvá na tom, že závěry o tom, zda znalec porušil, či neporušil rozsah svého oprávnění, je oprávnění pouze správní orgán, případně soud. Třetí osoby se k tomuto jistě mohou vyjadřovat, ovšem tuto otázku nelze učinit předmětem znaleckého zkoumání a vyslovit o ní závěr. Pokud obviněná v závěru posudku (byť chybně nazvaného stanovisko, namísto závěr) vyslovila, že hodnocení projektové žádosti nespadá pod znalecké oprávnění [právnická osoba] a.s., a tudíž jsou závěry touto společností vyslovené neplatné, pak vyslovila závěr ohledně věci, která jí nepřísluší posuzovat. Jistě tento svůj názor mohla vyjádřit, avšak ne formou znaleckého posudku. <i>Nešlo o posuzování splnění podmínek pro přiznání dotace</i> 25 Obviněná ve svém vyjádření dále uvádí, že ve znaleckému posudku neposuzovala, zda byla splněna podmínka dotace spočívající v zajištění financování projektu, nýbrž provedla pouze analýzu dostatečných vlastních zdrojů společnosti, finančního rizika a likvidity ve vztahu k možnému získání úvěru. Toto posuzování je dle obviněné plně v souladu se znaleckým oborem, pro nějž je zapsána v seznamu znalců, tj. pro obor ekonomika s rozsahem znaleckého oprávnění oceňování podniku a složek jeho aktiv, cenných papírů, nemovitostí, nehmotného majetku a oceňování nároků ve stavebnictví. 26 K tomuto správní orgán uvádí, že toto tvrzení obviněné není přesné. Přestože lze souhlasit s tím, že analýzu dostatečných vlastních zdrojů žalobce, finančního rizika a likvidity ve vztahu k možnému získání úvěru lze podřadit pod znalecké oprávnění obviněné, obviněná u tohoto neskončila, nýbrž tuto analýzu vzala pouze jako výchozí bod a dále zkoumala, do jaké míry jí zjištěný stav splňuje podmínky Výzvy IV vyhlášené v [příjmení] [příjmení]. Obviněná prokazatelně na straně 23 a dále na straně 25 hodnotí soulad projektové žádosti s podmínkami Výzvy IV, přičemž vyslovuje závěr, že žalobce porušil formální podmínky přijatelnosti projektu. 27 Správní orgán uzavírá, že obviněná neuvedla žádné skutečnosti, které by zpochybnily, že se nedopustila jednání, které je jí kladeno za vinu, nebo že toto jednání není přestupkem. <b>5. Ukládání trestu</b> 28 Při určení druhu a výměry správního trestu za přestupek vycházel správní orgán z § 37 a následujících ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky. 29 Podle § 25b odst. 3 ZZT lze za přestupek podle § 25b odst. 1 písm. a) ZZT uložit pokutu do 200.000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků. <b><i>Povaha a závažnost přestupku</b></i> 30 Povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen (§ 38 zákona o odpovědnosti za přestupky). V této souvislosti správní orgán konstatuje, že chráněným zájmem v projednávané věci je především dosáhnutí účelu občanskoprávního řízení, tedy náležité projednání a rozhodnutí o soukromých právech procesních stran, v daném případě rozhodnutí o povinnosti nahradit způsobenou škodu a případné stanovení její výše, přičemž tento účel je ohrožen, když je soudu předkládán znalecký posudek zabývající se otázkami, které ani nemohou být předmětem znaleckého zkoumání. Stejně tak je zde dán společenský zájem na ochraně výkonu znalecké činnosti jakožto činnosti vysoce odborné, a proto svěřené pouze osobám s potřebnými odbornými znalostmi a zkušenostmi, potvrzenými zápisem do seznamu znalců v odpovídajícím oboru, odvětví a specializaci. Za okolnost zvyšující závažnost spáchaného přestupku správní orgán považuje, že obviněná dodatek ke znaleckému posudku vyhotovila jako podklad pro vymáhání výše škody v probíhajícím občanskoprávním řízení, tato však byla zohledněna již v úvaze o povaze a závažnosti přestupku. <b><i>Přitěžující a polehčující okolnosti</b></i> 31 Žádné polehčující ani přitěžující okolnosti ve smyslu § 39 a § 40 zákona o odpovědnosti za přestupky správní orgán neuvažoval. Skutečnost, že společnost nebyla v minulosti ze strany správního orgánu sankcionována, správní orgán nepovažuje za okolnost polehčující; naopak recidivu by považoval za okolnost přitěžující. <b><i>Uvážení o druhu a výměře správního trestu</b></i> 32 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl vůbec způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání a tím jej přimět k respektování právních předpisů. 33 Správní orgán se při úvaze nad volbou druhu správního trestu, vázán ustanovením § 25b odst. 3 ZZT, rozhodl uložit pokutu jako adekvátní formu postihu. 34 Správní orgán při úvaze nad stanovením výše pokuty přihlédl k povaze a závažnosti spáchaného přestupku, k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem, jakož i k dalším shora uvedeným okolnostem, a shledal, že pokuta ve výši 25.000 Kč, tedy ve výši 12, 5 % zákonného maxima, představuje přiměřený správní trest, který je způsobilý plnit vůči obviněné individuálně preventivní a represivní funkci a zároveň i funkci generálně preventivní vůči ostatním subjektům. <b>6. Náklady správního řízení</b> 35 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 s. ř. a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 1.000 Kč. 36 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byla obviněná uznána vinnou, byla jí uložena povinnost nahradit paušální částkou 1.000 Kč náklady tohoto řízení.