0 OINS 3/2022

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán věcně příslušný podle § 35 odst. 1 a § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o údaje o účastníkovi

I. Obviněný [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO], <b>je vinen</b> a) tím, že ačkoliv byl jako znalec podle § 28 odst. 2 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, povinen zajistit, aby jím vyhotovený znalecký posudek obsahoval všechny náležitosti stanovené zákonem a vyhláškou č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, tak dne [datum] vypracoval znalecký posudek [číslo] v němž nebyly řádně obsaženy následující náležitosti: i. titulní strana, neboť znalecký posudek v rozporu s § 39 odst. 1 písm. c), e) f) a g) vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, neobsahoval číslo položky, pod kterou je znalecký posudek zapsán v evidenci posudků, dále obor, odvětví, případně specializaci, ve kterých je znalecký posudek podán, dále číslo vyhotovení a celkový počet vyhotovení, a datum zpracování znaleckého posudku; ii. zadání, neboť znalecký posudek v rozporu s § 40 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, neobsahoval údaj, pro jaké účely má být znalecký posudek použit, a dále v rozporu s § 40 odst. 1 písm. c), případně § 40 odst. 2 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, neobsahoval skutečnosti sdělené zadavatelem, které mohou mít vliv na přesnost závěru znaleckého posudku, ani prohlášení, že zadavatel nesdělil znalci žádnou skutečnost, která může mít vliv na přesnost závěru znaleckého posudku; iii. výčet podkladů, neboť znalecký posudek v rozporu s § 41 odst. 1 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, neobsahoval popis postupu při výběru zdrojů dat; iv. nález, neboť znalecký posudek v rozporu s § 41 odst. 2 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, neobsahoval popis postupu při sběru nebo tvorbě dat a při jejich zpracování a výčet těchto dat; v. posudek, neboť znalecký posudek v rozporu s § 41 odst. 3 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, neobsahoval popis postupu při analýze dat; vi. odůvodnění, neboť znalecký posudek v rozporu s § 41 odst. 4 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, neobsahoval interpretaci výsledků analýzy dat a kontrolu postupu; vii. odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumání posudku, neboť znalecký posudek v rozporu s § 42 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, nezachycuje postup, kterým znalec zpracoval znalecký posudek, včetně použitých metod a odůvodnění jejich použití; viii. seznam příloh, neboť znalecký posudek v rozporu s § 43 odst. 2 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, neobsahuje seznam příloh nebo údaj, že znalecký posudek je bez příloh; ix. poslední stranu, neboť znalecký posudek v rozporu s § 46 odst. 1 písm. a) a e) vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, neobsahuje údaj, zda znalec přibral konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek, a případně též označení konzultanta a důvod, pro který jej znalec přibral, a údaj, zda byla sjednána smluvní odměna nebo zda náhrada nákladů znalce byla sjednána odchylně od zákona; <b>tedy</b> nezajistil, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti, <b>čímž spáchal</b> přestupek podle § 39 odst. 1 písm. k) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

II. Za přestupek specifikovaný ve výroku I. se obviněnému podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech pokuta ve výši 25 000 Kč (slovy: dvacet pět tisíc korun českých), která je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Ministerstva spravedlnosti č. ú. 3 [bankovní účet], [specifický symbol], [variabilní symbol]. <b><i>Právní základ</b></i> 1 Ministerstvo spravedlnosti (dále jen„ správní orgán“) vydává tento příkaz podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), ve spojení s § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“), jako první úkon v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední podle § 78 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, ve věci přestupku podle § 39 odst. 1 písm. k) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“) znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ obviněný“). 2 Podle § 28 odst. 1) ZnalZ„ Podaný znalecký posudek musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný.“ 3 Podle § 28 odst. 2) ZnalZ„ Znalecký posudek musí obsahovat tyto náležitosti: <i>a) titulní stranu,</i> <i>b) zadání,</i> <i>c) výčet podkladů,</i> <i>d) nález,</i> <i>e) posudek,</i> <i>f) odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku,</i> <i>g) závěr,</i> <i>h) je-li to možné, přílohy potřebné k zajištění přezkoumatelnosti znaleckého posudku,</i> <i>i) znaleckou doložku a</i> j) otisk znalecké pečeti.“ 4 Podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ„ Znalec (…) se dopustí přestupku tím, že rozporu s § 28 nezajistí, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti.“ 5 Podle § 39 odst. 2 písm. b) ZnalZ„ Za přestupek se uloží (…) pokuta do 250000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), i), k ) nebo l).“ 6 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky„ Správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty“. 1 Podle § 150 odst. 1 s. ř.„ Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.“ 2 Podle § 42 odst. 1 ZnalZ „Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.“ <b><i>Postup správního orgánu před zahájením řízení</b></i> 3 V rámci své dohledové činnosti nad znaleckou činností prověřovalo ministerstvo znalecký posudek [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ znalecký posudek“). 4 Ministerstvo dospělo k závěru, že byl spáchán přestupek a že se tohoto přestupku dopustil obviněný. S ohledem na skutečnosti, že ministerstvo považuje zjištěný skutkový stav za dostatečný pro rozhodnutí ve věci samé, rozhodlo se vydat ve věci příkaz. <b><i>K jednotlivým skutkům</b></i> <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu a. příkazu</i> 5 Ve znaleckém posudku chybí titulní strana obsahující číslo položky, pod kterou je znalecký posudek zapsán v evidenci posudků, dále obor, odvětví, případně specializaci, ve kterých je znalecký posudek podán, dále číslo vyhotovení a celkový počet vyhotovení a datum zpracování znaleckého posudku. Toto je v rozporu s § 39 odst. 1 písm. c), e), f) a g) vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti (dále jen„ ZnalV“), který konkretizuje ustanovení § 28 odst. 2 ZnalZ. 6 Datum vypracování znaleckého posudku je uvedeno ve znaleckém posudku na poslední (třetí) straně. Jazykovým výkladem pojmu titulní strana lze dospět k závěru, že se jedná o stranu první. Datum vypracování znaleckého posudku tak obviněný ze znaleckého posudku učinil zřejmým, nicméně je tak učiněno v rozporu s § 39 odst. 1 písm. g) ZnalV. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu b. příkazu</i> 7 Ve znaleckém posudku chybí zadání, neboť znalecký posudek neobsahuje údaj, pro jaké účely má být použit, a skutečnosti sdělené zadavatelem, které mohou mít dle jeho názoru vliv na přesnost závěru znaleckého posudku, případně prohlášení o jejich absenci. Toto je v rozporu s § 40 odst. 1 písm. b) a c) ZnalV, případně § 40 odst. 2 ZnalV, které konkretizují ustanovení § 28 odst. 2 ZnalZ. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu c. příkazu</i> 8 Ve znaleckém posudku chybí výčet podkladů, neboť znalecký posudek neobsahuje popis postupu obviněného při výběru zdrojů dat. Toto je v rozporu s § 41 odst. 1 ZnalV, který konkretizuje ustanovení § 28 odst. 2 ZnalZ. 9 Znalecký posudek na straně 1 až 2 obsahuje výčet podkladů pro jeho zpracování, nicméně postup obviněného při výběru právě těchto podkladů není nikde uveden. Tato skutečnost znemožňuje jakékoli posouzení postupu použitého při výběru těchto podkladů, což činí znalecký posudek částečně nepřezkoumatelným. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu d. příkazu</i> 10 Ve znaleckém posudku chybí nález, neboť znalecký posudek neobsahuje popis postupu obviněného při sběru nebo tvorbě dat a při jejich zpracování a výčet těchto dat. Toto je v rozporu s § 41 odst. 2 ZnalV, který konkretizuje ustanovení § 28 odst. 2 ZnalZ. 11 Znalecký posudek na straně 1 až 2 obsahuje výčet podkladů pro jeho zpracování, nicméně obsah těchto podkladů není nikde uveden. Znalecký posudek neobsahuje popis postupu obviněného při získání či zpracování dat ani data samotná. Tato skutečnost znemožňuje jakékoli posouzení dat, na jejichž základě je znalecký posudek vypracován, hodnocení důvěryhodnosti těchto dat, případně jejich relevance pro znalecký závěr. Tato skutečnost tedy činí znalecký posudek částečně nepřezkoumatelným. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu e. příkazu</i> 12 Ve znaleckém posudku chybí posudek, neboť znalecký posudek neobsahuje popis postupu obviněného při analýze dat. Toto je v rozporu s § 41 odst. 3 ZnalV, který konkretizuje ustanovení § 28 odst. 2 ZnalZ. 13 Znalecký posudek neobsahuje popis postupu obviněného analýze dat, když se obviněný omezil pouze na konstatování, že jeho znalecký závěr plyne z uvedených podkladů, aniž by toto jakkoli blíže konkretizoval. Tato skutečnost znemožňuje jakékoli posouzení analýzy dat, která vedla k vypracování znaleckého posudku, což činí znalecký posudek částečně nepřezkoumatelným. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu f. příkazu</i> 14 Ve znaleckém posudku chybí odůvodnění, neboť znalecký posudek neobsahuje interpretaci výsledků analýzy dat a kontrolu postupu obviněného. Toto je v rozporu s § 41 odst. 4 ZnalV, který konkretizuje ustanovení § 28 odst. 2 ZnalZ. 15 Obviněný ve znaleckém posudku pouze lakonicky dospívá ke znaleckým závěrům, které nejsou provázány na podklady, v nich obsažená data, jejich původ či analýzu. Tato skutečnost znemožňuje posouzení důvěryhodnosti odůvodnění znaleckých závěrů, což činí znalecký posudek částečně nepřezkoumatelným. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu g. příkazu</i> 16 Ve znaleckém posudku chybí postup, neboť znalecký posudek nezachycuje postup, kterým obviněný zpracoval znalecký posudek, včetně použitých metod a odůvodnění jejich použití. Toto je v rozporu s § 42 ZnalV, který konkretizuje ustanovení § 28 odst. 2 ZnalZ. 17 Znalecký posudek neobsahuje žádný popis postupu obviněného při vypracování znaleckého posudku či použité metody a jejich odůvodnění. Tato skutečnost znemožňuje jakékoli posouzení tohoto postupu či metod, především jeho hodnocení z hlediska jeho vhodnosti a bezchybnosti, což činí znalecký posudek částečně nepřezkoumatelným. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu h. příkazu</i> 18 Ve znaleckém posudku chybí seznam příloh nebo údaj, že znalecký posudek je bez příloh. Toto je v rozporu s § 43 odst. 2 ZnalV, který konkretizuje ustanovení § 28 odst. 2 ZnalZ. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu i. příkazu</i> 19 Ve znaleckém posudku chybí údaj, zda obviněný přibral konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek, a případně též označení konzultanta a důvod, pro který jej obviněný přibral, a údaj, zda byla sjednána smluvní odměna nebo zda náhrada nákladů obviněného byla sjednána odchylně od zákona. Toto je v rozporu s § 46 odst. 1 písm. a) a e) ZnalV, který konkretizuje ustanovení § 28 odst. 2 ZnalZ. <b><i>Právní posouzení</b></i> 20 Na základě všech podkladů má správní orgán za prokázané, že obviněný výše uvedeným jednáním v rozporu s § 28 odst. 1 ZnalZ učinil znalecký posudek nepřezkoumatelným tím, že nezajistil, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti dle § 28 odst. 2 ZnalZ, čímž spáchal přestupek podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ. 21 Správní orgán přistoupil ve správním řízení o přestupku k rozhodnutí formou příkazu, neboť považuje skutkové zjištění za dostatečné. 22 Podle § 39 odst. 2 písm. b) lze za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. k ) uložit pokutu do 250 000 Kč, přičemž podle § 36 zákona o odpovědnosti za přestupky lze správní trest uložit samostatně nebo spolu s jinými správními tresty. 23 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti fyzické osoby. 24 Správní orgán při rozhodování o druhu a výměře správního trestu nejprve v rámci individualizace trestu přihlédl k mediánovým příjmům odborníků v oblasti chemie. 25 Dále při zvažování výše trestu zjišťoval správní orgán povahu a závažnost přestupku, přičemž shledal zvláštní zřetele hodné okolnosti uvedené níže, které mají za následek zvýšenou závažnost přestupku. 26 Správní orgán nezjistil žádné zvláštní polehčující okolnosti. 27 Správní orgán zjistil následující přitěžující okolnosti. 28 Jak je doloženo výstřižky internetových stránek založenými jako důkazy ve spise, jedná se o znalecký posudek v rámci mediálně známé kauzy, která má politický dosah minimálně v městě [obec], které posuzovaný postřik objednalo mimo jiné pro povrchy do školských zařízení. Politická opozice v zastupitelstvu města i část odborné veřejnosti se proti tomuto postupu vymezily a v reakci na znalecký posudek bylo Státním zdravotním ústavem vydáno nesouhlasné expertní stanovisko, které je rovněž dostupné na internetu a které znalecký posudek označilo za neodborně vypracovaný. Pět odborníků dále vypracovalo stanovisko s negativním závěrem, týkající se použití posuzovaného postřiku ve školních zařízeních. O celé záležitosti byla napsána celá řada článků, které jsou volně dostupné na internetu. Tyto skutečnosti ve spojení s výše uvedenými nedostatky znaleckého posudku jsou způsobilé ohrozit důvěru veřejnosti v odbornost a nestrannost znalecké činnosti. 29 Ke zvýšené závažnosti přestupku přispívá skutečnost, že se jedná o použití látky v rámci školských zařízení, kde se pohybuje blíže neurčené množství osob z široké veřejnosti, z níž velká část je tvořena nezletilými osobami. Nejedná se tedy o znalecký posudek podaný v čistě soukromé záležitosti pro účely soudního řízení či jiného sporu, kde jeho výsledek bude mít dopad jen pro účastníky tohoto řízení. Naopak se jedná o záležitost veřejného zájmu, kdy znalecký posudek má potenciál ovlivnit rozhodování o věci, která bude mít dopad na předem neurčitelnou část obyvatelstva města Prostějova či ostatních osob, které budou navštěvovat zařízení opatřená posuzovaným postřikem. Této skutečnosti si obviněný v době vypracování znaleckého posudku musel být vědom, a to i vzhledem k formulaci otázek, na které obviněný ve znaleckém posudku odpovídá. Vzhledem k této skutečnosti je potřeba se zvýšenou mírou dbát na řádné, odborné vypracování znaleckého posudku s plnou přezkoumatelností. 30 Ke zvýšené závažnosti přestupku přispívá dále skutečnost, že znalecký posudek je veřejně přístupný na internetu, kdy po vyhledání relevantních klíčových slov do vyhledávače Google (například [jméno] [příjmení] znalecký posudek nebo [jméno] [příjmení] smartcoat) je znalecký posudek dostupný ke stažení. Jakákoli osoba z veřejnosti, která se o kauze dozví například z médií, je pak schopna znalecký posudek získat a prostudovat, přičemž se jí dostane do ruky znalecký posudek se všemi výše uvedenými nedostatky. Rovněž tato skutečnost je způsobilá značně ohrozit důvěru veřejnosti v odbornost a nestrannost znalecké činnosti. 31 Znalec si obviněný v době vypracování znaleckého posudku musel být vědom, že se jedná o natolik politicky exponovanou kauzu, kdy se opozice v zastupitelstvu města Prostějov, senátorka a velké množství rodičů dětí, které by dotčená školská zařízení navštěvovaly, hlasitě vyjadřovaly proti aplikaci postřiku. [příjmení] si proto být i vědom následků, které vypracování znaleckého posudku s výše uvedenými nedostatky může mít na vnímání znaleckého povolání ze strany veřejnosti, včetně možnosti veřejné diskuze nad znaleckým posudkem a jeho zveřejnění. 32 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl vůbec způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání a tím jej přimět k respektování právních předpisů. Ukládaný správní trest zároveň nesmí mít pro pachatele likvidační charakter. 33 Správní orgán při úvaze nad volbou druhu správního trestu vyloučil, s ohledem na závažnost projednávaného přestupku, možnost udělit napomenutí, a rozhodl uložit pokutu jako adekvátní formu postihu. 34 Správní orgán tak při úvaze nad stanovením výše pokuty vzal v potaz charakter porušovaných povinností, přihlédl k povaze a závažnosti spáchaného přestupku, a k dalším shora uvedeným okolnostem, a shledal, že pokuta ve výši 25 000 Kč představuje přiměřený správní trest, který je způsobilý plnit vůči obviněnému preventivní a represivní funkci. 35 Stanovená výše sazby činí pouhých 10 % ze zákonného maxima, přičemž správní orgán je přesvědčen, že jen peněžitá sankce alespoň v uložené výši může naplnit individuální i generální preventivní funkci trestu.