0 OINS 36/2021

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, k vedení řízení o přestupku podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“), a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen„ správní řád“), rozhodlo

I. Ing. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], okres [okres], [IČO], (dále jen„ obviněná“) <b>je vinna</b> tím, že dne [datum] na objednávku [jméno] [příjmení] vypracovala znalecký posudek [číslo] ve kterém stanovila cenu nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví], [územní celek], k. ú. [ulice] na částku 5 787 610 Kč, přitom: při stanovení ceny za pozemky parcelní [číslo] [číslo] [katastrální uzemí] použila index trhu (Ir), index omezujících vlivů (Io) a index polohy (Ip), aniž by odůvodnila, proč nemovitosti zařadila do vybraného kvalitativního pásma a vybrala zvolenou hodnotu snižující cenu nemovitosti; při stanovení ceny za pozemky parcelní [číslo] [katastrální uzemí] použila index trhu (Ir), index omezujících vlivů (Io) a index polohy (Ip), aniž by odůvodnila, proč nemovitosti zařadila do vybraného kvalitativního pásma a vybrala zvolenou hodnotu snižující cenu nemovitosti; pří stanovení ceny za pozemky parcelní [číslo] [číslo] [katastrální uzemí] použila pro výpočet průměrnou základní cenu zemědělského pozemku pro [územní celek] ve výši 4,54 Kč/m2, aniž by uvedla zdroj dat, z něhož tuto cenu získala; při stanovení ceny za pozemky parcelní [číslo] [katastrální uzemí] uvedla, že na lesním porostu převládá v porostní skupině soubor lesních typů 3D a podle tohoto zařazení následně vypočetla [anonymizováno], přitom neuvedla z jakého zdroje dat údaj o převládajícím souboru lesních typů pochází; při stanovení ceny lesního porostu na pozemcích parcelní [číslo] [katastrální uzemí] uvedla, že na lesních pozemcích se nachází porost se zakmeněním 0,98 ve složení smrk ve 3. bonitním stupni (70 %), jasan ve 2. bonitním stupni (17 %), dub ve 2. bonitním stupni (5 %), habr ve 2. bonitním stupni (5 %) a bříza v 1. bonitním stupni (3%) a na základě těchto informací následně vypočetla cenu, přitom neuvedla, z jakého zdroje dat použité údaje pocházejí; při stanovení ceny staveb na pozemcích parcelní [číslo] použila index trhu (Ir) a index polohy (Ip), aniž by odůvodnila, proč nemovitosti zařadila do vybraného kvalitativního pásma a vybrala zvolenou hodnotu snižující cenu nemovitosti; <b>tedy</b> porušila povinnost stanovenou v § 8 ZZT zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, <b>čímž spáchala</b> přestupek podle § 25a odst. 1 písm. a) zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

II. Za přestupek specifikovaný ve výroku I. se obviněné podle § 25a odst. 3 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících ukládá pokuta ve výši 6 000 Kč (slovy: šest tisíc korun českých), která je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol].

III. Obviněné se podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých), která je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol]. <b>1. Průběh správního řízení</b> 1 Dne [datum] byl Ministerstvu spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ nebo„ správní orgán“), coby věcně příslušnému orgánu, předán [název soudu] podnět [anonymizována dvě slova] [obec], který je materiálně oznámením o podezření ze spáchání přestupku, kterého se měla dopustit obviněná při vypracování posudku [číslo] s názvem„ o ceně nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví], [územní celek], k. ú. [ulice]“. 2 Oznámení o zahájení řízení doručeným obviněné do datové schránky bylo s obviněnou dne [datum] zahájeno přestupkové řízení. Obviněná se k zahájenému řízení vyjádřila podáním ze dne [datum]. Obsah jejího vyjádření je uveden níže. Obviněná byla poučena o svém právu nahlédnout do spisu, tohoto práva nevyužila. 3 Přípisem ze dne [datum] byla obviněná vyrozuměna o tom, že v řízení byly shromážděny podklady pro rozhodnutí, a byla jí dána možnost se k těmto podkladům vyjádřit. Tohoto práva obviněná nevyužila, avšak požádala o elektronické zaslání spisu, čemuž správní orgán vyhověl. <b>2. Skutková zjištění</b> <b><i>Předmět dokazování</b></i> <i>Výpis ze seznamu znalců (SEZNAT)</i> 4 Z evidence vedené ministerstvem (SEZNAT) bylo zjištěno, že obviněná má oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví a specializace ceny a odhady nemovitostí a dále v oboru stavebnictví, odvětví a specializace stavby obytné a průmyslové. Je podnikající fyzickou osobou s přiděleným [IČO]. <i>Posudek obviněné [číslo]</i> 5 Z nadepsaného posudku byly zjištěny následující skutečnosti: 6 Vypracování posudku obviněné zadal pan [příjmení] [příjmení]. Úkolem obviněné bylo stanovit administrativní cenu nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] k. ú. [ulice] pro převod nemovitostí (tedy pro daňové účely). Ocenění bylo provedeno ke dni [datum]. 7 Předmětem ocenění byl areál bývalé zemědělské usedlosti zahrnující rodinný dům, bývalé chlévy navazující na tento dům, sklad, kůlnu, přístřešek, pozemky tvořící jednotný funkční celek s touto usedlostí a další pozemky nacházející v nezastavěné části obce (extravilánu obce). 8 Podklady použité pro vypracování posudku obviněná uvedla na str. 2 posudku v bodě 1b.

1. Zde zmiňuje výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví], výsledky místního šetření ze dne [datum] a [datum]. 9 [jméno] za jednotlivé nemovitosti obviněná stanovila podle z. č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a vyhlášky č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (dále jen„ oceňovací vyhláška“). Podle uvedených předpisů ocenila pozemky i stavby. 10 Pozemky obviněná rozdělila do šesti skupin podle účelu využití na: a) pozemky v areálu rodinného domu oceněné podle § 3 a § 4 oceňovací vyhlášky; b) pozemky určené v územním plánu k využití pro dopravu oceněné podle § 3 a § 4 a snížené podle § 9 odst. 4 oceňovací vyhlášky; c) ostatní plochy, pozemky hospodářsky nevyužitelné oceněné podle § 9 odst. 5 oceňovací vyhlášky; d) ostatní plochy, jiná plocha oceněné dle § 9 odst. 5 oceňovací vyhlášky; e) zemědělské pozemky oceněné dle § 6 oceňovací vyhlášky; f) lesní pozemky oceněné dle § 7 vyhlášky. 11 Spolu s lesními pozemky obviněná ocenila také lesní porost, a to podle § 45 oceňovací vyhlášky. 12 Stavby obviněná ocenila následovně: rodinný dům podle § 13 oceňovací vyhlášky, bývalé chlévy podle § 12 oceňovací vyhlášky jako budovy a haly, zděnou kůlnu a přístřešek podle § 16 oceňovací vyhlášky jako vedlejší stavby. 13 [jméno] obviněná určila jako násobek výměry a upravené základní ceny. Upravenou základní cenu obviněná získala tak, že základní cenu danou oceňovací vyhláškou vynásobila indexy, konkrétně indexem trhu, indexem omezujících vlivů a indexem polohy. Tyto indexy určila sama tak, že jednotlivým znakům přiřadila konkrétní hodnoty. 14 Při stanovení indexu trhu (str. 4, 7, 15, 18, 20, 23, 25 posudku): Ve znaku P1„ situace na dílčím trhu“ zařadila obviněná nemovitosti do pásma I.„ nižší poptávka než nabídka“ a v rozpětí -0,01 až -0,06 umístila index na horní hranici -0,06. Neodůvodnila, proč nemovitost do tohoto pásma zařadila a neodůvodnila výši zvolené hodnoty. Ve znaku P5„ ostatní neuvedené“ zařadila obviněná nemovitosti do pásma I.„ vlivy snižující cenu“ a v rozpětí -0,01 až -0,30 umístila index na horní hranici -0,30. Zařazení do tohoto pásma a výši zvolené hodnoty popsala slovy„ nízká ekonomická návratnost a ekonomická úspornost“. Nevysvětlila, v čem konkrétně nízká ekonomická návratnost a nízká ekonomická úspornost spočívají, a proč odůvodňují použití maximálního koeficientu snížení ceny. 15 Při stanovení indexu omezujících vlivů ve znaku P1„ nevhodný tvar pozemku a velikost pozemku“ zařadila obviněná nemovitost do pásma I.„ nevhodný tvar nebo velikost omezující jeho využití“ a v rozpětí -0,01 až -0,30 daném oceňovací vyhláškou umístila index na horní hranici -0,30. Zařazení do tohoto pásma a výši zvolené hodnoty popsala slovy„ nevhodný – nevhodná velikost“. Nevysvětlila, v čem konkrétně jsou tvar a velikost nemovitosti nevhodné a jak omezují využití pozemku, zároveň neodůvodnila použití maximálního koeficientu (str. 5, 7 posudku). 16 Při stanovení indexu polohy (str. 5, 8, 15, 18, 21, 23, 25): Ve znaku P4„ možnost napojení pozemku na inženýrské sítě, které jsou v obci“ zařadila obviněná nemovitosti do pásma II.„ pozemek lze napojit pouze na některé sítě v obci“ s indexem -0,10. Z posudku vyplývá, že v obci je veškerá technická infrastruktura (viz index O4„ technická infrastruktura“ na str. 4, 7, 9). Na pozemku jsou provedeny rozvody vody a elektřiny, plyn není zaveden. V posudku není uvedeno, že pozemek nelze napojit na plyn, který je v obci rozveden, proto není zřejmé, proč obviněná použila index -0,10, který snižuje cenu. Ve znaku P11„ vlivy ostatní neuvedené“ obviněná zařadila nemovitosti do pásma I.„ vlivy snižující cenu“ a v rozpětí 0 až -0,30 daném oceňovací vyhláškou umístila index na horní hranici -0,30. Zařazení do tohoto pásma a výši zvolené hodnoty popsala slovy„ obtížná prodejnost z důvodu nadstandartní velikosti rodinného domu, nadstandardní výměry pozemků a nevhodné lokalizace nemovitých věcí s obtížnou dostupností občanské vybavenosti“. Z popisu není zřejmé, v čem spočívá nevhodná lokalizace nemovitých věcí a obtížná dostupnost občanské vybavenosti, z popisu nemovitosti naopak plyne, že v místě je dostupná občanská vybavenost. 17 Při stanovení ceny za pozemky určené k využití pro dopravu (str. 4 posudku) odkazuje obviněná na územní plán. Tento územní plán není v posudku specifikován, tedy nelze zjistit, z jakého konkrétního dokumentu obviněná čerpá informace, tedy je ani nelze ověřit. Územní plán není uveden mezi podklady pro vypracování posudku, přestože ho obviněná jako zdroj dat použila. 18 Při stanovení ceny za pozemky hospodářsky nevyužitelné (str. 8 posudku) používá obviněná průměrnou základní cenu zemědělského pozemku pro [územní celek], katastrální úřad [ulice], ve výši 4, 54 Kč/m2, aniž by uvedla zdroj, ze kterého tuto cenu získala. 19 Při stanovení ceny lesních pozemků (str. 10 posudku) obviněná uvádí, že na těchto pozemcích převládá v porostní skupině soubor lesních typů 3D a k výpočtu používá cenu 7, 130 Kč stanovenou pro tento soubor lesních typů v oceňovací vyhlášce. Obviněná v posudku neuvádí, z jakého zdroje získala informaci o tom, že se na oceňovaných pozemcích nachází právě lesní typ 3D. [ulice] osnova vlastníků lesa, lesnická mapa ani jiný zdroj dat nejsou uvedeny v podkladech pro vypracování posudku. Použitý vegetační stupeň 3 dubovo-bukový zároveň neodpovídá výčtu porostů uvedeném na str. 10 posudku, podle kterého je na oceňovaných pozemcích převažující dřevinou smrk představující 70 % porostů, podle téhož výčtu se buk v porostu vůbec nevyskytuje. 20 Při výpočtu ceny lesních porostů (str. 11 posudku) pracovala obviněná s údaji o podílu zastoupení jednotlivých dílčích skupin dřevin v lesním porostu, zakmenění porostu, věku a bonitním stupni dřevin, přičemž neuvedla zdroj, ze kterého tyto informace získala. Hospodářský plán, hospodářská osnova ani lesnická mapa nejsou uvedeny v podkladech pro vypracování posudku. <b><i>Námitky obviněné</b></i> 21 Obviněná vyjádřila v řízení své stanovisko, přičemž uvedla tyto námitky: <i>Námitka 1</i> 22 Obviněná uvedla, že absolvovala školení u profesora [příjmení], který je kapacitou v oboru oceňování. Podle něj se ocenění provede tak, že se určí základní cena, dále pak základní cena upravená, k níž se dojde tím, že se základní cena přepočítá indexy trhu, omezujících vlivů a polohy. Korekce u jednotlivých indexů uvedla v tabulce. Při žádném školení nebylo řečeno, že by popis korekcí v tabulce nestačil, a jednotlivé korekce by se měly dále zdůvodňovat. Proto je nezdůvodňovala. 23 Dále se obviněná ve vyjádření věnovala vysvětlení, jakými úvahami se řídila při stanovení indexů. Konkrétně uvedla, že u indexu trhu volila u znaku P1 horní hranici z důvodu nízké poptávky, u znaku P5 vyšla z úvahy, že se jedná o opak nového investičního záměru, energetické úspornosti a vysoké ekonomické návratnosti. U indexu omezujících vlivů volila u znaku P1 hodnotu -0,03 z důvodu nadstandartní výměry. U indexu polohu u znaku P4 vyšla z toho, že v osadě [ulice] není kompletní možnost napojení na inženýrské sítě a není tam občanská vybavenost. 24 K této námitce správní orgán uvádí, že posudek musí být odůvodněný, přičemž odůvodněný je tehdy, pokud důvody, pro které byly určité údaje použity, jsou výslovně v posudku uvedeny. Stanovení indexů má vliv na konečnou cenu, proto musí být z posudku zřejmé, proč ten který index znalec použil. Toto obviněná neučinila. Skutečnost, že později ve svém vyjádření doplnila, jakými úvahami se při stanovení indexů řídila, je vítaná v tom smyslu, že se díky tomu lze domnívat, že nepostupovala nahodile, avšak pozdější vysvětlení nemůže zhojit fakt, že posudek jako takový je v této části nepřezkoumatelný. <i>Námitka 2</i> 25 Obviněná nesouhlasí se zjištěním, že v posudku neuvedla a nespecifikovala územní plán. Argumentuje tím, že v bodě 1b.2 posudku uvedla, že vyjmenované pozemky jsou v platném územním plánu [územní celek] vedeny v plochách dopravní infrastruktury. Proto se domnívá, že se nejedná o„ blíže neurčený územní plán“, ale jasně definovaný územní plán. 26 K této námitce správní orgán uvádí, že posudek má být zpracován přehledně a základní dokumenty, z nichž znalec čerpá (zdroje dat), mají být jasně a úplně vyjmenovány na jednom místě posudku; znalci tak činí zpravidla v úvodní části. Příjemce posudku by neměl tápat, z jakých zdrojů dat znalec vyšel, a tyto zdroje složitě v textu vyhledávat. Správní orgán nicméně uznal námitku obviněné, že v části 1b.2 posudku uvádí informaci, že čerpala z platného územního plánu [územní celek], a tudíž jí v rozhodnutí neklade za vinu, že při stanovení ceny za pozemky parcelní [číslo] [katastrální uzemí] použila jako zdroj dat blíže neurčený územní plán, aniž by tento dokument specifikovala a zahrnula ho do podkladů pro vypracování posudku. <i>Námitka 3</i> 27 Obviněná uvedla, že při stanovení ceny za pozemky p. [číslo] v [katastrální uzemí] použila průměrnou základní cenu zemědělského pozemku pro [územní celek], která je uvedena v oceňovacím programu NEMExpress AC, kdy u této ceny není v programu uveden zdroj. Obviněná ví, že se jedná o cenu, kterou stanoví vyhláška [číslo] ale nepovažovala za nutné to v posudku uvádět. Obviněná připouští, že měla v posudku uvést, že cenu převzala z programu NEMExpress AC. 28 K tomuto správní orgán uvádí, že znalci nemohou slepě spoléhat na oceňovací programy, ale musí kontrolovat data, s nimiž tyty programy pracují. Obviněná tedy měla povinnost zkontrolovat a v posudku uvést, že se jedná o cenu stanovenou vyhláškou, aby příjemci posudku věděli, odkud se tato cena vzala a mohli ověřit její správnost. <i>Námitka 4</i> 29 Obviněná dále uvedla, že při určení ceny lesního pozemku a cenu lesního porostu vyšla z podkladů pro ocenění lesa, konkrétně z lesní hospodářské osnovy a lesnické mapy. Obviněná připouští, že tyto údaje mohla v posudku uvést, ale vycházela z tvrzení profesora [příjmení], že je třeba veškeré podklady řádně uchovat, aby se v případě potřeby daly doložit. 30 K této námitce správní orgán uvádí, že údaje použité při ocenění, musí vycházet z věrohodného zdroje a u každého údaje nebo souboru údajů musí být tento zdroj uveden. Pokud posudek tyto údaje neobsahuje je netransparentní. Příjemci posudku nemohou vědět, jaké podklady obviněná uchovává, pokud to v posudku neuvede. Z posudku tak, jak jej obviněná odevzdala, nelze zjistit, odkud vzala údaje, které použila pro stanovení cen lesního pozemku a lesního porostu. Posudek je proto v této části nepřezkoumatelný. <b><i>Závěr skutkových zjištění</b></i> 31 Správní orgán v souladu s ustanovením § 50 odst. 3 správního řádu hodnotil důkazy podle své úvahy, přitom přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Skutkové závěry vyvodil správní orgán z obsahu znaleckého posudku, jehož kopii má k dispozici, přičemž obsah znaleckého posudku porovnal s vyjádřením obviněné. 32 Správní orgán považuje z posudku za prokázané, že obviněná dne [datum] vyhotovila znalecký posudek [číslo] v němž určila administrativní cenu za soubor nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví], [katastrální uzemí]. Obsah znaleckého posudku dokazuje, že obviněná při určení ceny postupovala způsobem uvedeným výše. 33 Obviněná zjištěný skutkový stav týkající se absence údajů nerozporovala, naopak ve svém vyjádření potvrdila, že volbu a výši jednotlivých znaků indexů neodůvodnila, a neuvedla odkud čerpala údaje, které použila pro určení ceny zemědělských a lesních pozemků. 34 V části týkající se územního plánu správní orgán námitce obviněné vyhověl. V ostatním obviněná v řízení neuvedla žádné skutečnosti, které by z posudku zjištěný skutkový stav rozporovaly. <b>3. Právní posouzení</b> <i>[příjmení] působnost</i> 35 Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější (§ 8 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky). Obviněná vyhotovila posudek dne [datum], v době účinnosti ZZT, přitom dne [datum] nabyl účinnosti zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“); správní orgán proto musel posuzovat, zda je pozdější právní úprava pro obviněnou příznivější. 36 Protože okolnosti vztahující se ke spáchání přestupku a k osobě pachatele jsou stejně významné podle nové i dřívější právní úpravy, vyšel správní orgán z porovnání výměr správních trestů uvedených v posuzovaných zákonech. Ustanovení § 8 ZZT stanoví, že znalci jsou povinni vykonávat znaleckou činnost řádně, ve stanovené lhůtě, oboru a odvětví, pro které byli jmenováni. Podle § 25 a odst. 1 písm. a) ve spojení s odst. 3 ZZT je porušení této povinnosti přestupkem, za který lze uložit pokutu do výše 100 000 Kč. Podle § 1 odst. 3 ZnalZ je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializace, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době. Pokud tyto povinnosti poruší, dopustí se přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, za což mu může být podle odst. 2 písm. c) téhož ustanovení uložena pokuta do výše 500 000 Kč. Z porovnání uvedených sazeb plyne, že pozdější úprava není pro pachatele příznivější, správní orgán proto posuzoval odpovědnost za přestupek podle zákona účinného v době spáchání přestupku. <i>Naplnění znaků přestupku</i> 37 Správní orgán se dále zabýval tím, zda skutky popsané výše ve výroku rozhodnutí naplnily formální a materiální znaky přestupku. 38 Povinnost znalce vykonávat činnost řádně, je zakotvená v § 8 ZZT a konkretizovaná ve vyhlášce č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících (dále jen„ Znal.V.“). Podle § 13 Znal.V. znalec v posudku„ uvede popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, k nimž při úkonu přihlížel (nález), a výčet otázek, na které má odpovědět, s odpověďmi na tyto otázky (posudek)“. Judikatura Nejvyššího soudu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2012, sp. zn. 28 Cdo 329/2010) i odborná literatura (srov. Srov. [příjmení], L.: Znalec a znalecký posudek v civilním řízení, str. 98 a násl.) se shodují v tom, že obsahové náležitosti, jakkoliv vyhláškou formulovány obecně a stručně, musí zaručovat přezkoumatelnost posudku. Pokud nelze z posudku vyčíst, jakým způsobem znalec ke svým závěrům došel, vyvstávají odůvodněné pochybnosti o jejich správnosti, a posudek nelze k jeho účelu použít. Proto je nezbytné, aby znalec dostatečně popsal zkoumaný jev, zdroje dat, z nichž čerpal, metodu, kterou postupoval, jakož i všechny podstatné úvahy, kterými se řídil. 39 Obviněná při v posudku neuvedla údaje, které jsou nutné k tomu, aby bylo možné ověřit správnost určené ceny. Konkrétně v posudku neuvedla, proč nemovitosti parcelní číslo [číslo], [číslo], [anonymizováno], [číslo], [anonymizováno], [číslo] zařadila do vybraného kvalitativního pásma a vybrala zvolenou hodnotu snižující cenu nemovitosti; proč nemovitosti parcelní [číslo] zařadila do vybraného kvalitativního pásma a vybrala zvolenou hodnotu snižující cenu nemovitosti; zdroj dat pro výpočet průměrnou základní cenu zemědělského pozemku pro obec Mohelnice ve výši 4,54 Kč/m2, zdroj dat o převládajícím souboru lesních typů na pozemcích parcelní [číslo]; proč při stanovení ceny staveb na pozemcích parcelní [číslo] nemovitosti zařadila do vybraného kvalitativního pásma a vybrala zvolenou hodnotu snižující cenu nemovitosti. Ve výsledku odevzdala posudek, který je neúplný a netransparentní. Ministerstvo tak došlo k závěru, že posudek obviněné [číslo] ze dne [datum] obsahuje vady, pro které jsou závěry posudků nepřezkoumatelné. Vypracování posudku, jehož závěry nelze přezkoumat, nelze považovat za řádný výkon znalecké činností. Obviněná při vypracování posudku postupovala v rozporu s ustanovením § 8 ZZT nikoliv řádně, čímž se dopustila přestupku podle § 25a odst. 1 písm. a) ZZT. 40 Společenskou škodlivost činu je třeba hodnotit s ohledem na účel zákona o ZZT, kterým je řádný výkon znalecké činnosti v řízení před orgány veřejné moci, jakož i znalecké činnosti prováděné v souvislosti s právními úkony fyzických nebo právnických osob (§ 1 odst. 1 ZZT). Jestliže znalec nepostupuje při zpracování posudku řádně, jak je jeho povinností, ohrožuje výše uvedený právem chráněný zájem. Nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by v daném případě vyloučily, že naplnění formálních znaků přestupku ohrozilo výše uvedený chráněný zájem. <b>4. Stanovení sankce</b> 41 Podle § 25a odst. 3 ZZT lze uložit za přestupek podle § 25a odst. 1 písm. a) ZZT pokutu do 100 000 Kč. S odkazem na ustanovení § 2 odst. 6 zákona o odpovědnosti za přestupky za tyto přestupky již nelze uložit trest vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků, neboť tento druh trestu podle ZnalZ, který nabyl účinnosti dne [datum], již uložit nelze. 42 Při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédl správní orgán podle § 37 zákona č. o odpovědnosti za přestupky, zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti obviněné jakožto podnikající fyzické osoby. 43 Povaha a závažnost přestupku je dána významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen, způsobem spáchání přestupku, významem a rozsahem následku přestupku. 44 Chráněným zájmem (objektem přestupku) je v projednávané věci společenský zájem na efektivním a spravedlivém rozhodování orgánů veřejné moci v případech, kdy se toto rozhodování opírá o znalecký posudek jako důkaz. 45 Následkem protiprávního jednání obviněné byly průtahy v řízení vedeném [anonymizována tři slova] [územní celek], kdy tento úřad jako správce daně oprávněně pojal podezření o podhodnocení oceňovaných nemovitostí. 46 Z hlediska způsobu spáchání jde o přestupek, který obviněná spáchala při výkonu znalecké činnosti jako podnikající fyzická osoba, přitom svým jednáním porušila právní povinnost, která je podnikající fyzické osobě uložena. Její odpovědnost za přestupek je objektivní a správní orgán nezjišťoval formu zavinění. 47 Žádnou přitěžující ani polehčující okolnost ve smyslu § 39 a § 40 zákona o odpovědnosti za přestupky správní orgán v jednání obviněné neshledal. Skutečnost, že obviněná nebyla dříve ze strany správního orgánu trestána správní orgán v souladu se svou správní praxí nepovažuje za polehčující okolnost. 48 K povaze podnikatelské činnosti obviněné správní orgán uvádí, že je od [datum] profesionální znalkyní s oprávněním vykonávat znaleckou činnost v oboru ekonomika, odvětví a specializace ceny a odhady nemovitostí a dále v oboru stavebnictví, odvětví a specializace stavby obytné a průmyslové. K dnešnímu dni má v seznamu vedeném ministerstvem (SEZNAT) za rok 2023 evidováno 35 vypracovaných znaleckých posudků a 1 posudek rozpracovaný. Je tedy ve znalecké činnosti stále aktivní a je tato činnost je významným zdrojem jejích příjmů. Proto by měla znát předpisy upravující znaleckou činnost a dodržovat povinnosti z nich vyplývající. 49 Správní orgán má za to, že pokuta uložená ve výši 6 % maximální sazby odpovídá závažnosti spáchaného přestupku a je způsobilá ve vztahu k obviněné splnit represivní i preventivní funkci. 50 S ohledem na skutečnost, že výše uložené pokuty představuje necelých 15% hrubé průměrné měsíční mzdy stanovené Českým statistickým úřadem pro rok 2022, nemůže být pro obviněnou likvidační, a proto správní orgán nezjišťoval majetkové poměry obviněné. <b>5. Náklady správního řízení</b> 51 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 s. ř. a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 1 000 Kč. 52 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byl obviněný uznán vinným, byla mu uložena povinnost nahradit paušální částkou 1 000 Kč náklady tohoto řízení.