0 OINS 36/2022

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o údaje o účastníkovi , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, tento příkaz:

I. Obviněný [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO], <b>je vinen</b> tím, že ačkoliv byl jako znalec podle § 28 odst. 1 a 2 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ve spojení s vyhláškou č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, povinen zajistit, aby jím podávaný znalecký posudek obsahoval stanovené náležitosti, tak dne [datum] podal znalecký posudek [číslo] který neobsahoval a) odbornou otázku zadanou zadavatelem a skutečnosti sdělené zadavatelem, které mohly mít vliv na přesnost závěru znaleckého posudku, a ani skutečnost, že žádné takové skutečnosti obviněné nebyly sděleny; b) popis postupu při výběru zdrojů dat a popis vybraných zdrojů dat; c) popis postupu při sběru nebo tvorbě dat a při jejich zpracování a výčet vybraných dat; d) postup při analýze dat; e) interpretaci výsledků analýzy dat a kontrolu postupu; f) citaci zadané odborné otázky; g) seznam příloh ani údaj, že je posudek bez příloh; h) údaj, zda obviněný přibral konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek, a případně též označení konzultanta a důvod, pro který jej přibral, a údaj o tom, zda byla sjednána smluvní odměna, nebo zda náhrada nákladů byla sjednána odchylně od zákona; <b>tedy</b> v rozporu s § 28 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, nezajistil, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti v souladu s § 40 až 46 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, <b>čímž spáchal</b> přestupek podle § 39 odst. 1 písm. k) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

II. Za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému podle § 39 odst. 2 písm. b) č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ukládá trest pokuty ve výši 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol]. <b><i>Právní základ</b></i> 1 Ministerstvo spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“) vydává tento příkaz podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), ve spojení s § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“), jako první úkon v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední podle § 78 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, ve věci přestupku podle § 39 odst. 1 písm. k) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“) znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ obviněný“). 2 Podle § 1 odst. 3 ZnalZ„ Znalec je povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době.“ 3 Podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ„ Znalec se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 28 nezajistí, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti.“ 4 Podle § 39 odst. 2 písm. b) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ uložit pokutu až do výše 250.000 Kč. 5 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky„ Správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.“ 6 Podle § 150 odst. 1 s. ř.„ Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.“ 7 Podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb. o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech„ Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.“ <b><i>Postup ministerstva před zahájením řízení</b></i> 8 V rámci výkonu dohledu nad výkonem znalecké činnosti ministerstvo prošetřovalo podezření ze spáchání přestupku znalcem v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vypracovaného obviněným (dále jen„ znalecký posudek“). <b><i>Skutkový stav a právní posouzení</b></i> 9 Znalecký posudek byl obviněným vypracován dne [datum] na objednávku pana [jméno] [příjmení] v rámci řízení o reklamaci základové desky. 10 Ze znaleckého posudku bylo zjištěno, že tento neobsahuje následující náležitosti: a) zadání, neboť neobsahuje odbornou otázku zadanou zadavatelem a skutečnosti sdělené zadavatelem, které mohly mít vliv na přesnost závěru znaleckého posudku, a ani skutečnost, že žádné takové skutečnosti obviněné nebyly sděleny; b) výčet podkladů, neboť neobsahuje popis postupu při výběru zdrojů dat a popis vybraných zdrojů dat; c) nález, neboť neobsahuje popis postupu při sběru nebo tvorbě dat a při jejich zpracování a výčet vybraných dat; d) posudek, neboť neobsahuje postup při analýze dat; e) odůvodnění, neboť neobsahuje interpretaci výsledku analýzy dat ani kontrolu postupu; f) závěr, neboť neobsahuje citaci zadané odborné otázky; g) seznam příloh ani údaj, že je posudek bez příloh; h) údaj, zda obviněný přibral konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek, a případně též označení konzultanta a důvod, pro který jej přibral, a údaj o tom, zda byla sjednána smluvní odměna, nebo zda náhrada nákladů byla sjednána odchylně od zákona. 11 Stávající právní úprava zakotvuje povinnost znalce vykonávat činnost s odbornou péčí v § 1 odst. 3 ZnalZ a tuto povinnost podrobně specifikuje ve vyhlášce č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti (dále jen„ ZnalV“), kde jsou v hlavě čtvrté popsány jak náležitosti znaleckého posudku, tak postup znalce při jeho zpracování. 12 Má-li posudek být zárukou, že závěry v něm uvedené jsou spolehlivé, musí znalec provést sérii kroků, kdy nejprve vybere spolehlivý zdroj dat, poté z těchto zdrojů získá konkrétní data, získaná data odborně posoudí, formuluje výsledky, k nimž došel, tyto vysvětlí, a nakonec vysloví závěr ve formě odpovědi na položenou otázku. Tento postup nestačí mentálně provést, ale musí být v posudku zachycen. 13 Znalecký posudek musí obsahovat povinné náležitosti uvedené v § 28 ZnalZ a § 39 až 51 ZnalV. Tyto povinné náležitosti obviněný v posudku neuvedl, čímž naplnil formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ, když znalecký posudek tedy nesplňuje ani základní náležitosti stanovené právní úpravou (viz body 17 až 25 níže). 14 K tomuto je třeba konstatovat, že náležitosti posudku (§ 28 ZnalZ a § 39 a násl. ZnalV) a postup při jeho zpracování (§ 28 odst. 5 ZnalZ a § 52 a násl. ZnalV) jsou vzájemně propojené, neboť dodržení stanoveného postupu, který je v posudku zaznamenán, zajišťuje patřičný, spolehlivý a přezkoumatelný obsah. Svým jednáním tedy obviněný naplnil znaky skutkové podstaty přestupku podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ. 15 Společenskou škodlivost činu je třeba hodnotit s ohledem na účel úpravy dle ZnalZ, kterým je zajištění řádného výkonu znalecké činnosti v řízení před orgány veřejné moci, jakož i znalecké činnosti prováděné v souvislosti s právními úkony fyzických nebo právnických osob. S ohledem na svoji důležitost je znalecká činnost svěřena výhradně osobám, které prokážou bezúhonnost a vysokou míru odbornosti. V případě pochybení při výkonu znalecké činnosti hrozí vznik významných škod ohrožujících důvěru v právní stát a zajišťování spravedlnosti, neboť na výsledky znalecké činnosti se laická veřejnost spoléhá pro zodpovězení odborných otázek především při řešení sporů, kde sami odbornými znalostmi nedisponují. Z toho důvodu je nutno bezpodmínečně trvat na dodržování náležitostí posudku tak, jak jsou stanoveny právní úpravou. 16 Ministerstvo nezjistilo žádné okolnosti, které by v daném případě vyloučily, že naplnění formálních znaků přestupku ohrozilo výše uvedený chráněný zájem. Důsledkem nedodržení náležitostí znaleckého posudku je jeho nepřezkoumatelnost, k čemuž přispěla i skutečnost, že nad rámec nedodržení náležitostí znaleckého posudku obviněný v rozporu s § 42 ZnalZ ve znaleckém posudku rovněž nezachytil postup, kterým zpracoval znalecký posudek, včetně použitých metod a odůvodnění jejich použití. 17 Vzhledem k výše uvedenému považuje ministerstvo za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ, jak je uvedeno výše ve výroku tohoto příkazu. <b><i>K jednotlivým skutkům</b></i> <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu. a. příkazu</i> 18 Znalecký posudek v rozporu s § 40 ZnalV neobsahuje zadání, neboť neobsahuje odbornou otázku zadanou zadavatelem a skutečnosti sdělené zadavatelem, které mohly mít vliv na přesnost závěru znaleckého posudku, a ani skutečnost, že žádné takové skutečnosti obviněné nebyly sděleny. Obviněný zde pouze lakonicky odkazuje na znalecký posudek [číslo] aniž by uvedl otázku zadavatele, která byla předmětem tohoto znaleckého posudku či znaleckého posudku uvedeného ve výroku I. příkazu. Z žádné části znaleckého posudku tak není seznatelné, na jakou otázku obviněný přesně odpovídá. Tato skutečnost činí znalecký posudek nepřezkoumatelným. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu. b. příkazu</i> 19 Znalecký posudek v rozporu s § 41 odst. 1 ZnalV neobsahuje výčet podkladů, neboť neobsahuje popis postupu při výběru zdrojů dat a popis vybraných zdrojů dat. Obviněný ve znaleckém posudku jako podklady uvádí normy ČSN, vlastní zkušenosti a částečnou projektovou dokumentaci, prohlídku a zaměření provedených základů. Obviněný nevysvětlil, z jakého důvodu si za zdroj jediných v posudku uvedených dat zvolil právě tyto podklady. Informace, které z nich vytěžil, blíže nepopsal, ani neuvedl, které znalecké závěry jsou podepřeny kterým konkrétním podkladem či jeho částí. V posudku není popsán postup ani myšlenkové úvahy, které na základě podkladů předcházely vyslovení závěru. Tato skutečnost činí znalecký posudek nepřezkoumatelným. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu. c. příkazu</i> 20 Znalecký posudek v rozporu s § 41 odst. 2 ZnalV neobsahuje nález, neboť neobsahuje popis postupu při sběru nebo tvorbě dat a při jejich zpracování a výčet vybraných dat. Ze znaleckého posudku nelze nikterak zjistit, z jakých dat obviněný vycházel či z jakých podkladů tato data pocházejí. Tato skutečnost činí znalecký posudek nepřezkoumatelným. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu. d. příkazu</i> 21 Znalecký posudek v rozporu s § 41 odst. 3 ZnalV neobsahuje posudek, neboť neobsahuje postup při analýze dat. Ze znaleckého posudku nelze nikterak zjistit, jaký postup obviněný při tvorbě znaleckých závěrů zvolil. Tato skutečnost činí znalecký posudek nepřezkoumatelným. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu. e. příkazu</i> 22 Znalecký posudek v rozporu s § 41 odst. 4 ZnalV neobsahuje odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku, neboť neobsahuje interpretaci výsledku analýzy dat ani kontrolu postupu. Ze znaleckého posudku není nikterak zřejmé, jak je znalecký závěr odůvodněn a z jakých podkladů plyne či jakou metodou obviněný k těmto závěrům dospěl. Tato skutečnost činí znalecký posudek nepřezkoumatelným. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu. f. příkazu</i> 23 Znalecký posudek v rozporu s § 41 odst. 5 ZnalV neobsahuje závěr, neboť neobsahuje citaci zadané odborné otázky. Ze znalecké posudku není seznatelná odborná otázka a není tak zřejmé, na jakou otázku obviněný vůbec odpovídá. Tato skutečnost činí znalecký posudek nepřezkoumatelným. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu. g. příkazu</i> 24 Znalecký posudek v rozporu s § 43 odst. 2 ZnalV neobsahuje seznam příloh ani údaj, že je posudek bez příloh. Obviněný sice konstatuje, že přikládá fotodokumentaci, nicméně tato není jakkoli označena či popsána, fotografie nejsou odlišeny jedna od druhé a mimo fotodokumentace přílohy obsahují i nesrozumitelné a nevysvětlené náčrty (strana 5), výpis z katastru nemovitostí (strana 6) a položkový rozpočet (strana 15). <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu. h. příkazu</i> 25 Znalecký posudek v rozporu s § 46 ZnalV neobsahuje údaj, zda obviněný přibral konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek, a případně též označení konzultanta a důvod, pro který jej přibral. Ze znaleckého posudku plyne, že konzultant přibrán nebyl, nicméně tento údaj ve znaleckém posudku obsažen výslovně není, a to v rozporu s § 43 ZnalV, jehož účelem je zajištění lepší přehlednosti a jasnosti zpracovatele znaleckého posudku. Obviněný vynecháním této informace způsobil zhoršenou orientaci ve znaleckém posudku, co se týče přibrání konzultanta či jeho případné absence. 26 Znalecký posudek dále v rozporu s § 46 ZnalV neobsahuje údaj o tom, zda byla sjednána smluvní odměna, nebo zda náhrada nákladů byla sjednána odchylně od zákona. Obviněný na tuto svou povinnost zcela rezignoval, aniž by bylo zřejmé, z jakého důvodu tuto informaci do znaleckého posudku neobsáhl. <b><i>Ukládání trestu</b></i> 27 Za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ lze podle § 39 odst. 2 písm. b) ZnalZ uložit pokutu až do výše 250 000 Kč. 28 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k osobním poměrům fyzické osoby. 29 Ministerstvo při rozhodování o druhu a výměře správního trestu přihlédlo k významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem je v projednávané věci především společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, která má být zárukou nestrannosti a odbornosti. Příjemce posudku musí mít záruku, že posudek dodaný zapsaným znalcem je zpracován podle standardů daného oboru, tedy s náležitou odbornou péčí. 30 V projednávané věci měl znalecký posudek sloužit jako podklad pro reklamaci základové desky. Na jeho základě byla odběratelka základové desky vyzvána k doplacení částky přesahující 600 000 Kč. Protože znalecký posudek obsahoval výše uvedené nedostatky, byl ohrožen zájem na správném určení existence a případné výše nároku z odpovědnosti z vad a odběratelka byla na jeho základě zažalována o výše uvedenou částku. Znalec zde spácháním přestupků ohrožuje zájem na spravedlivém soudním řízení a obecně na řádném fungování práva. Této skutečnosti si při vypracování znaleckého posudku musel být vědom, když jej vypracovával na zadání výrobce základové desky za účelem jejího posouzení. 31 Co se týká způsobu spáchání přestupku, pak ministerstvo vzalo v potaz, že odborná péče, kterou obviněný znaleckému posudku věnoval, byla minimální, v důsledku čehož posudek vykazuje hrubé nedostatky, jak bylo uvedeno výše. Tato skutečnost zvyšuje závažnost přestupku. 32 Přitěžující okolností, k níž při stanovení výše trestu ministerstvo přihlédlo, je skutečnost, že obviněný se dopustil celé řady pochybení, které svou povahou všechny spadají pod tutéž skutkovou podstatu podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ. 33 S ohledem na povahu a závažnost projednávaného přestupku, jakožto i potřebu naplnit represivní a preventivní funkce trestu, ministerstvo vyloučilo uložení napomenutí a rozhodlo se uložit pokutu. 34 Při stanovení výše pokuty vzalo ministerstvo v potaz povahu a závažnost přestupku, jakož i způsob a okolnosti spáchání přestupku. Přestože ministerstvo považuje spáchaný přestupek za závažný, uložilo pokutu na dolní hranici zákonné sazby, neboť vzalo v úvahu, že obviněný je fyzickou osobou, u níž lze důvodně předpokládat, že zpracování posudků pro ni není hlavním zdrojem příjmů, ale toliko vedlejší činností. Z tohoto důvodu se ministerstvo domnívá, že pokuta přesahující průměrnou měsíční mzdu by byla nepřiměřená vzhledem k majetkovým poměrům obviněné a s ohledem na ohrožený zájem. Ministerstvo má za to, že uložená pokuta ve výši 10 000 Kč, která představuje 4 % zákonné hranice sazby, je ve vztahu k obviněné dostatečně represivní a zároveň způsobilá splnit individuálně-preventivní a generálně-preventivní funkci.