0 OINS 38/2022

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán věcně příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „ZnalZ“), k vedení řízení o přestupku podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), rozhodlo takto:

I. Obviněný , Jméno obviněného, , se sídlem , Adresa obviněného, , IČO: , IČO obviněného, , znalec v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a stanovení nemateriální újmy na zdraví (dále jen „obviněný“),je vinentím, že dne , datum, vypracoval znalecký posudek č. , hodnota, , ve kterém vyslovil závěr, že rozpoznávací i ovládací schopnosti u posuzovaného , jméno FO, byly v době páchání trestného činu zcela vymizelé vlivem hypomanické fáze schizoafektivní poruchy a dále, že posuzovaný v současnosti není schopen účasti v trestním řízení, přitom z posudku není seznatelné, o jaké úvahy obviněný tyto své závěry opřel, tudíž posudek zatížil vadou nepřezkoumatelnosti,tedyv rozporu s § 8 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, nevykonal znaleckou činnost řádně,čímž spáchalpřestupek podle§ 25a odst. 1 písm. a) zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

II. Za přestupek specifikovaný ve výroku I. se obviněnému podle § 25a odst. 3 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících (dále jen „ZZT“), ukládá pokuta ve výši 5 000 Kč (slovy: pět tisíc korun českých) splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet , jméno FO, , Anonymizováno, , č. ú. , Anonymizováno, - , č. účtu, , variabilní symbol: , var. symbol, .

III. Obviněnému se podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízeních o nich, a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých) splatnou ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí na účet , jméno FO, , Anonymizováno, , č. ú. , Anonymizováno, - , č. účtu, , variabilní symbol:, Anonymizováno, .

IV. Pro skutek, kterého se obviněný mohl dopustit tím, že:(i) dne , datum, vypracoval a dne , datum, písemně doplnil znalecký posudekč. , hodnota, , ve kterém vyslovil závěr, že posuzovaný , tituly před jménem, , jméno FO, není schopen účasti na trestním řízení a není schopen dostatečně chápat jeho význam ani smysl, není schopen účasti na hlavním líčení před soudem, není schopen porozumět soudní dokumentaci a ústně reagovat v rámci hlavního líčení a jeho psychické poškození je trvalého rázu, není reparabilní, do budoucna se bude zhoršovat, prognóza účasti na trestním řízení do budoucna je špatná, přitom z posudku není seznatelné, o jaké údaje a myšlenkové úvahy tyto své závěry opřel, tudíž posudek zatížil vadou nepřezkoumatelnosti a tím, že ke spáchání trestné činnosti byla jednoznačně založena v akutním psychotickém jednání posuzovaného, přitom z posudku není seznatelné, o jaké údaje a myšlenkové úvahy tyto své závěry opřel, tudíž posudek zatížil vadou nepřezkoumatelnosti(ii) dne , datum, vypracoval a dne , datum, písemně doplnil znalecký posudekč. , hodnota, , ve kterém vyslovil závěr, že motivace posuzovaného , jméno FO, ke spáchání trestné činnosti byla jednoznačně založena v akutním psychotickém jednání posuzovaného, přitom není seznatelné, o jaké údaje a myšlenkové úvahy obviněný tyto své závěry opřel, tudíž posudek zatížil vadou nepřezkoumatelnosti, se řízeníz a s t a v u j e ,neboť odpovědnost za tyto přestupky zanikla.

1. Identifikace obviněného1 Ze seznamu znalců vedeného ministerstvem (SEZNAT) bylo zjištěno, že obviněný je znalcem s oprávněním vykonávat znaleckou činnost v oboru zdravotnictví, a to v odvětví psychiatrie a dále v odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, a to ode dne , datum, .

2. Průběh správního řízeníPostup předcházející zahájení správního řízení2 Dne 7. 6. 2021 bylo Ministerstvu spravedlnosti, odboru insolvenčnímu a soudních znalců (dále jen „ministerstvo“ nebo „správní orgán“), doručeno Městským státním zastupitelstvím v Praze (dále jen „MSZ“) oznámení dle § 36 odst. 1 ZnalZ ze dne 4. 6. 2021 o podezření ze spáchání přestupků na úseku znalecké činnosti, kterých se měl dopustit obviněný při vypracování čtyř znaleckých posudků a dále při vypracování dodatků ke dvěma z nich, přičemž u jednoho z oznámených případných přestupků bylo již v momentě oznámení konstatováno promlčení odpovědnosti za něj.3 Podle MSZ obviněný opakovaně předkládá znalecké posudky, které jsou vnitřně rozporné a postrádají dostatečné odůvodnění. Jeho posudky vykazují znaky schematičnosti, řadu chyb, stereotypních tvrzení a závěrů, které nejsou dostatečně rozvedeny a individualizovány ve vztahu k posuzovaným. Státní zastupitelství poukázalo na to, že posudky obviněného jsou pro svoji neodbornost kritizovány ze strany státních zastupitelství všech stupňů, včetně , právnická osoba, (dále jen „NSZ“).4 Přílohou oznámení byly následující dokumenty: -Znalecký posudek obviněného č. , hodnota, ze dne , datum, -Znalecký posudek obviněného č. , hodnota, ze dne , datum, včetně doplňku ze dne , datum, -Znalecký posudek obviněného č. , hodnota, ze dne , datum, -Znalecký posudek Psychiatrické nemocnice , adresa, ze dne , datum, -Usnesení nejvyššího státního zástupce č.j. NZA 8004/2021-16 ze dne , datum, -Úřední záznam MSZ k obviněnému a znalci , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ze dne , datum, -Přípis nejvyššího státního zastupitelství sp. zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, -Přípis Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -Přípis Vrchního státního zastupitelství ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -Zpráva o výsledku dohledové prověrky VSZ v Praze sp. zn. , Anonymizováno, -Dopis VSZ v Praze sp. zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, -Usnesení nejvyššího státního zástupce sp. zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, -Znalecký posudek znaleckého ústavu ze dne , datum, zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, .5 Ministerstvo dne 2. 7. 2021 vyžádalo u MSZ v Praze dodání znaleckého posudku obviněného č. , hodnota, ze dne , datum, , včetně jeho doplňku ze dne , datum, . Oba dokumenty byly doručeny dne 7. 7. 2021.6 Obviněný a znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , byli přípisem ze dne 6. 10. 2021 vyzváni k podání vysvětlení ohledně skutečnosti, kdo je autorem znaleckých posudků, neboť na posudku č. , hodnota, ze dne , datum, byla pečeť znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a na posudcích obviněného č. , hodnota, ze dne , datum, a č. , hodnota, ze dne , datum, byla znalecká doložka , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem7 Na tuto výzvu obviněný i , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , shodně odpověděli, že se jedná o administrativní chybu, a autorem znaleckých posudků je obviněný. Odpovědi jsou obsaženy v přípisech ze dne 7. 10. 2021 (odpověď obviněného) a ze dne 15. 10. 2021 (odpověď , tituly před jménem, , jméno FO, ).8 Dne 10. 3. 2022 vydal Poradní sbor ministra spravedlnosti pro problematiku znaleckých posudků z oboru psychiatrie, sexuologie a psychologie správním orgánem dne 29. 11. 2021 vyžádané vyjádření ke třem napadeným posudkům obviněného.9 Dne 16. 12. 2022 bylo vydáno oznámení o zahájení řízení pro skutky vytýkané obviněnému v dané fázi řízení. Oznámení bylo téhož dne doručeno zplnomocněnému advokátovi obviněného a dne 18. 12. 2022 nad rámec procesních povinností i obviněnému.Zahájení řízení10 Doručením oznámení č.j. MSP-38/2022-OINS-SRZT/3 dne 16. 12. 2022 právnímu zástupci obviněného bylo zahájeno řízení o přestupku podle § 25a odst. 1 písm. a) ZZT, jehož se dle oznámení mohl obviněný dopustit jednáním uvedeným ve výroku rozhodnutí.11 Obviněný byl poučen o právu vyjádřit v řízení své stanovisko a po celou dobu řízení nahlížet do spisu a požádat o případné nařízení ústního jednání. Prostřednictvím svého právního zástupce obviněný v této fázi řízení dvakrát nahlížel do spisu, a to poprvé dne 21. 2. 2022 a podruhé dne 12. 1. 2024.12 Své stanovisko v řízení obviněný vyjádřil přípisem ze dne 2. 1. 2023, doručeným 3. 1. 2023, který doplnil dne 6. 2. 2023. Součástí výše citovaného vyjádření ze dne 3. 1. 2023 byla žádost obviněného o nařízení ústního jednání. Tato byla usnesením ze dne 24. 3. 2023 zamítnuta s odůvodněním, že obviněný v žádosti neuvedl, proč se domnívá, že nařízení ústního jednání je v jeho případě nezbytné, a jaké okolnosti mu brání vyjádřit své stanovisko v řízení písemně. Naopak z průběhu řízení bylo zřejmé, že obviněný prostřednictvím svého právního zástupce zaslal vyjádření k oznámení o zahájení řízení, v němž vyjádřil své stanovisko k řízení, požádalo nařízení ústního jednání, navrhl provedení důkazů, evidentně tedy mohl realizovat svá procesní práva písemně a také tak po celou dobu řízení činil. Přípisem ze dne 19. 8. 2024, doručeným právnímu zástupci prostřednictvím datové schránky 20. 8. 2024, byl obviněný vyrozuměn o tom, že v řízení byly shromážděny podklady pro rozhodnutí a byla mu stanovena lhůta 10 dnů, aby se k podkladům vyjádřil.13 Dne 29. 8. 2024 obviněný potřetí využil práva nahlédnout do spisu a dne 2. 9. 2024 bylo ministerstvu doručeno jeho třetí vyjádření ve věci.14 Obsah vyjádření obviněného je uveden níže.15 Rozhodnutím č.j. MSP -38/2022-OINS-SRZT/29 ze dne 7. 11. 2024 (dále jen „rozhodnutí orgánu I. stupně“), které bylo doručeno právnímu zástupci obviněného do datové schránky téhož dne a následujícího dne vyzvednuto, byl obviněný shledán vinným tím, že:- dne , datum, vypracoval a dne , datum, písemně doplnil znalecký posudek č. , hodnota, , ve kterém vyslovil závěr, že posuzovaný , tituly před jménem, , jméno FO, není schopen účasti na trestním řízení a není schopen dostatečně chápat jeho význam ani smysl, není schopen účasti na hlavním líčení před soudem, není schopen porozumět soudní dokumentaci a ústně reagovat v rámci hlavního líčení a jeho psychické poškození je trvalého rázu, není reparabilní, do budoucna se bude zhoršovat, prognóza účastni na trestním řízení je do budoucna špatná, přitom z posudku není seznatelné, o jaké údaje a myšlenkové postupy své úvahy opřel,- dne , datum, vypracoval a dne , datum, doplnil znalecký posudek č. , hodnota, , ve kterém vyslovil závěr, že motivace posuzovaného , jméno FO, ke spáchání trestné činnosti byla jednoznačně založena v akutním psychotickém jednání posuzovaného, přitom z posudku není seznatelné, o jaké údaje a myšlenkové úvahy tyto své závěr opřel, tudíž posudek zatížil vadou nepřezkoumatelnosti a- dne , datum, vypracoval znalecký posudek č. , hodnota, , ve kterém vyslovil závěr, že rozpoznávací a ovládací schopnosti u posuzovaného , jméno FO, byly v době páchání trestného činu zcela vymizelé vlivem hypomanické fáze schizoafektivní poruchy a dále, že posuzovaný v současnosti není schopen účasti v trestním řízení, přitom z posudku není seznatelné, o jaké údaje a myšlenkové úvahy obviněný tyto své závěry opřel, tudíž posudek zatížil vadou nepřezkoumatelnosti.16 Za uvedené skutky byla obviněnému uložena pokuta ve výši 8 000 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč.17 Toto rozhodnutí napadl obviněný prostřednictvím svého právního zástupce včas podaným rozkladem, doručeným dne 25. 11. 2024.18 Ministr spravedlnosti dne 18. 3. 2025 vydal rozhodnutí č.j. MSP-105/2024-ODKA-ROZ/3 (dále jen „rozhodnutí orgánu II. stupně“), které nabylo právní moci dne 19.3.2025, kdy bylo doručeno do datové schránky právního zástupce obviněného a jím vyzvednuto.19 Tímto rozhodnutím orgán II. stupně zrušil rozkladem napadené rozhodnutí správního orgánu I. stupně a vrátil mu věc k novému projednání, přičemž závazně určil postup orgánu I. stupně v rámci dalšího řízení, tzn.:- posoudit otázku promlčení některých dílčích jednání a v příslušné části správní řízení o přestupcích obviněného zastavit,- provést změnu ve výčtu přestupků, které jsou obviněnému vytýkány a oznámit tuto změnu obviněnému,- prověřit, zda dodatek ke znaleckému posudku č. , hodnota, a dodatek ke znaleckému posudku č. , hodnota, obsahují totožná pochybení jako uvedené znalecké posudky či nikoliv a zda je možné obviněného samostatně stíhat za vyhotovení obou dodatků ke znaleckým posudkům ve světle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 11. 2024, č.j. 13 A 14/2022-116,- v souladu se závazným právním názorem Městského soudu v Praze, prezentovaným v rozsudku ze dne 27. 4. 2024, č.j. 4 A 56/2022-61, se zaměřit na výklad pojmu řádný výkon znalecké činnosti podle § 8 ZZT a pak tento výklad aplikovat na posuzovaný případ; popsat zásady znaleckého zkoumání a popsat jednotlivé nedostatky v návaznosti na zásady znaleckého zkoumání,- při posuzování dodržení zásad znaleckého zkoumání ze strany obviněného se zaměřit především na to, zda obviněný dostatečně popsal své postupy, zda je založil na dostatečných podkladech, ze kterých při zpracování vycházel, a zároveň zda náležitým způsobem odůvodnil své závěry v návaznosti na svůj postup a podklady znaleckého posudku, resp. dodatku,- popsat, zda byl příslušný znalecký posudek (resp. dodatek) použit jako důkaz v soudním řízení, zda soud v tomto řízení tento znalecký posudek (dodatek) akceptoval, popřípadě zda k němu vyslovil výhrady. Pokud orgán I. stupně zjistí, že soud příslušný znalecký posudek (dodatek) akceptoval, je povinen se ve svém rozhodnutí s touto skutečností vypořádat a odůvodnit, proč případně dospěl k jinému závěru než soud,- v části týkající se uložení trestu s ohledem na promlčení odpovědnosti za část přestupků nejprve znovu posoudit, které přestupky jsou obviněnému vytýkány a ohledně těchto přestupků provést úvahu o určení a druhu a výměry správního trestu, povaze a závažnosti přestupku, popř. o polehčujících a přitěžujících okolnostech, přičemž správně aplikovat § 41 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a případně uložit trest za všechny přestupky obviněného.20 Správní orgán v rámci nového projednání věci zohlednil závazný právní názor orgánu II. stupně a podáním ze dne , datum, vyrozuměl právního zástupce obviněného o shromáždění podkladů pro rozhodnutí a informoval jej, že budoucí nové rozhodnutí ve věci zúží počet přestupků, jež byly kladeny obviněnému za vinu zrušeným rozhodnutím správního orgánu. Umožnil mu rovněž nahlédnutí do spisu, čehož obviněný opět prostřednictvím substituta právního zástupce počtvrté využil, a to dne 26. 6. 2025. V rámci nahlížení ústně vznesl žádost o prodloužení lhůty pro vyjádření k podkladům rozhodnutí, a to do dne 4. 7. 2025 včetně, kteréžto správní orgán vyhověl.21 Dne 2. 7. 2025 prostřednictvím právního zástupce obviněného bylo doručeno jeho předposlední vyjádření ve věci, v němž rozporoval soulad postupu správního orgánu se závěry rozhodnutí orgánu II. stupně. Namítal, a to i přes předchozím bodem popsaný postup správního orgánu, zejména, že tento neprovedl změnu ve výčtu přestupků, které jsou obviněnému vytýkány a nedoručil mu oznámení o této změně a dále, že nevyžádal od příslušných orgánů podklady k tomu, zda byly příslušné znalecké posudky (dodatky) použity jako důkaz v soudním řízení-blíže viz bod 63.22 Dne 4. 7. 2025 byl obviněný správním orgánem informován, že došlo k rozšíření obsahu správního spisu o dokumenty poskytnuté , Anonymizováno, , adresa, z trestního řízení vedeného s posuzovaným – obžalovaným , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Jednalo se zejména o rozsudek s vyznačením právní moci a opatření Policie ČR, kterým byl dne 2. 8. 2021 přibrán do řízení jako soudní znalec , právnická osoba, , který tak nahradil v řízení obviněného, jehož napadený posudek nebyl dále využit. Veškeré soudem poskytnuté materiály, jež se staly součástí správního spisu, byly z důvodu procesní ekonomie a urychlení řízení zaslány právnímu zástupci obviněného v elektronické podobě se lhůtou k případnému vyjádření. Ve stanovené lhůtě, dne 11. 7. 2025, právní zástupce obviněného sdělil, že navrhuje do spisu doplnit protokoly o hlavním líčení ve věci vedené u , Anonymizováno, , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , při nichž byli vyslýcháni znalci , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Z rozsudku tohoto soudu je dle jeho názoru sice patrné hodnocení výpovědí obou znalců u hlavního líčení, nikoli však jejich obsah. Tyto výpovědi ostatních znalců přitom jsou dle něj relevantní i pro hodnocení znaleckého posudku vyhotoveného obviněným.23 Tento další důkazní návrh obviněného vyhodnotil správní orgán jako zcela nadbytečný a rozhodl se mu nevyhovět.

3. Podmínky řízení24 Správní orgán zkoumal, zda jsou naplněny podmínky vedení řízení, konkrétně se zabýval otázkou eventuálního promlčení odpovědnosti za některé z, obviněnému původně za vinu kladených, přestupků.25 Za přestupek podle § 25a odst. 1 písm. a) ZZT lze uložit podle § 25a odst. 3 téhož zákona pokutu do výše 100 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků. Podle § 30 písm. b) zákona o odpovědnosti za přestupky tak promlčecí doba u přestupků vytýkaných obviněnému činí 3 roky a začíná v souladu s § 31 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky běžet dnem následujícím po spáchání přestupku.26 Podle § 32 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky zaniká odpovědnosti za přestupek s horní sazbou pokuty alespoň 100 000 Kč nejpozději 5 let od jeho spáchání. Pro skutek spáchaný obviněným nekorektně provedeným vyhotovením znaleckého posudku č. , hodnota, na posuzovaného , Anonymizováno, dne 5. 12. 2020 tak doposud nezanikla. K přerušení promlčecí doby došlo oznámením o zahájení řízení o přestupku dne 16. 12. 2022 a dne 7. 11. 2024 vydáním rozhodnutí následně zrušeného správním orgánem II. stupně.27 Pro ostatní skutky obviněného, ze něž byl stíhán rozhodnutím zrušeným orgánem II. stupně, bylo nutno zohlednit nejaktuálnější judikaturu a v souladu s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 5. 11. 2024, č.j. 13 A 14/2022-116 vycházet z nově nastoleného výkladu, že: „ (…) Není důvodu, proč by zpracování vadného znaleckého posudku a jeho stvrzení mělo být z hlediska promlčení považováno za jeden skutek, zvláště pokud mezi jeho jednotlivými dílčími útoky uplynula relativně dlouhá doba (….). Běh promlčecí lhůty (resp. promlčecí doby) tak lze vztahovat jedině pro každý žalobci vytýkaný skutek zvlášť“.28 Ve světle tohoto rozhodnutí tak bylo nutno konstatovat, že došlo k promlčení odpovědnosti za přestupek spočívající ve vyhotovení znaleckého posudku č. , hodnota, , a to dne , datum, a odpovědnosti za přestupek spočívající ve vyhotovení znaleckého posudku č. , hodnota, ,a to dne , datum, .29 Tyto skutečnosti správní orgán v současném řízení reflektoval v bodu IV. výrokové části tohoto rozhodnutí, když pro skutek, jehož se obviněný mohl dopustit a) tím, že dne , datum, vypracoval znalecký posudek č. , hodnota, , který zatížil vadou nepřezkoumatelnosti a dále b) tím, že dne , datum, vypracoval znalecký posudek č. , hodnota, , který rovněž zatížil vadou nepřezkoumatelnosti, se řízení zastavuje, neboť odpovědnost za tyto přestupky zanikla.30 U zbylých přestupků, které byly obviněnému kladeny za vinu rozkladem zrušeným rozhodnutím, bylo nutno v řízení vedeném po vydání rozhodnutí o rozkladu posoudit otázku promlčení dílčích jednání a provést tak změnu ve výčtu přestupků, které jsou obviněnému vytýkány.31 Správní orgán tak prověřoval, zda dodatek ke znaleckému posudku č. , hodnota, a dodatek ke znaleckému posudku č. , hodnota, obsahují totožná pochybení jako znalecké posudky č. , hodnota, a č. , hodnota, a zda je případně možné obviněného samostatně stíhat za vyhotovení obou dodatků ke znaleckým posudkům nahlížených prizmatem rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 11. 2024, č.j. 13 A 14/2022-116.32 V rámci tohoto prověřování došel správní orgán k závěru, že v případě znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, a jeho písemného doplnění ze dne , datum, jsou dodatek a znalecký posudek zcela integrálně spojeny, dodatek je neoddělitelnou součástí znaleckého posudku a není možno jej chápat jako samostatný znalecký úkon, u nějž by bylo možno odděleně posuzovat rozpor se ZZT. S ohledem na charakter znaleckého úkonu, kterým obviněným dne , datum, doplnil podaný znalecký posudek č. , hodnota, , s nímž tvoří zcela kompaktní provázaný nedělitelný celek, je obtížné, resp. nereálné, izolovaně nahlížet na dodatek jako na naprosto samostatný znalecký úkon a hodnotit tak odděleně jeho soulad či rozpor se ZZT. Většinu textu dodatku tvoří (25 stran - str. 2-27) přepis různých dokumentů a citace znaleckých posudků jiných znalců, vlastní znalecký posudek je v rozsahu pouhých 3 stran, přičemž se obviněný plně odkázal na svá původní zjištění, uváděná v původním znaleckém posudku. Obviněný v dodatku konstatoval seznámení se s novými obrazovými materiály a DVD, a zcela odkázal na své předchozí závěry, které potvrdil, neboť dle jeho vyjádření nové materiály neobsahují nic, co by jeho předchozí stanovisko mělo ovlivnit. Nadto uvedl, že je mimo kompetenci znalce usuzovat z izolovaných záběrů na komplex kognitivních funkcí posuzovaného. K dokumentům s odlišnými podpisy posuzovaného sdělil, že není schopen z hlediska své odbornosti tyto validně posoudit. Dodatkem byly zodpovězeny zcela shodně identické otázky jako ve znaleckém posudku. Jediná nová znalecká otázka, obviněným v dodatku zodpovídaná pod č. , hodnota, , zněla: Jak po vyšetření posuzovaného hodnotíte závěry znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie zpracovaného , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , v jiné trestní věci. I zde obviněný konstatoval, že byl se závěry , tituly před jménem, , Anonymizováno, seznámen již v době sepisu posudku a citoval jej v široké míře ve svém výpisu ze zdravotnické dokumentace, byť s jím použitými metodami se neztotožňuje. Správní orgán došel k závěru, že není možné za okolnosti, kdy odpovědnost za přestupek založená zpracováním posudku zanikla v důsledku promlčení, pokračovat v přestupkovém řízení založeném na odpovědnosti za zpracování dodatku, který samostatně nemůže obstát. V závěru posudku obviněný konstatoval, že nebylo předloženo nic, co by mělo ovlivnit závěry původního znaleckého posudku a všechny otázky byly obviněným zodpovězeny naprosto identicky jako v původním posudku.33 V rámci prověřování možného promlčení odpovědnosti za přestupek spáchaný dne , datum, vypracováním písemného doplnění znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, správní orgán konstatoval, že ve znaleckém posudku bylo znalci uloženo zodpovědět 6 znaleckých otázek, zatímco v dodatku se znalec vyjadřoval k 10 novým otázkám, poté co provedl nově vyšetření posuzovaného dne , datum, . V tomto případě správní orgán seznal, že mezi posudkem č. , hodnota, a jeho dodatkem není tak komplexní propojenost jako u znaleckých úkonů obviněného uvedených v předcházejícím bodě. Dodatek je zde poměrně svébytným znaleckým úkonem, za který by bylo možno obviněného stíhat i za okolností, kdy odpovědnost za zpracování původního znaleckého posudku již zanikla. Vzhledem ke skutečnosti, že zásadní vytýkanou vadou dodatku byl jeho rozpor s posudkem, s nímž, jakožto nyní již promlčeným úkonem obviněného, není tedy možno dodatek komparovat, správní orgán naznal, že nelze ani v tomto případě pokračovat v přestupkovém řízení založeném výhradně na odpovědnosti za zpracování dodatku. Správní orgán tak co do tohoto i co do předchozího skutku, tzn. za přestupky odvíjející svůj vznik od vyhotovení dodatku ke znaleckému posudku č. , hodnota, a č. , hodnota, , výrokem ad IV. tohoto rozhodnutí řízení zastavil.34 Nadále tak správní orgán vedl řízení pouze o přestupku spáchaném vypracováním znaleckého posudku č. , hodnota, .

4. Skutková zjištění35 Skutkový stav správní orgán zjistil z těchto důkazů, které se staly podkladem pro toto rozhodnutí:- Znalecký posudek č. , hodnota, ze dne , datum, ,- Stanovisko Poradního sboru ministra spravedlnosti pro problematiku znaleckých posudků z oboru psychiatrie, sexuologie a psychologie ze dne 10. 3. 2022,- Listiny poskytnuté , Anonymizováno, , adresa, ze soudního spisu sp. zn. , Anonymizováno, , tzn.:- rozsudek , Anonymizováno, pro , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, ze dne 11. 3. 2024 s vyznačením právní moci,- opatření Policie ČR ze dne , datum, o přibrání , tituly před jménem, , jméno FO, jako znalce ve věci obviněného , Anonymizováno, ,- opatření Policie ČR ze dne , datum, o přibrání znalce , právnická osoba, ve věci obviněného , Anonymizováno, ,- korespondence mezi , tituly před jménem, , právnická osoba, komisařem , tituly před jménem, , jméno FO, + úřední záznam ze dne , datum, ,- elektronické sdělení , Anonymizováno, , adresa, ze dne 3. 7. 2025.Znalecký posudek č. , hodnota, ze dne , datum36 Opatřením ze dne 30. 6. 2020 přibrala , právnická osoba, , , Anonymizováno, (dále jen „policejní orgán“), obviněného k podání znaleckého posudku. Úkolem obviněného bylo určit, zda posuzovaný , Anonymizováno, trpí nebo v době spáchání trestného činu trpěl duševní poruchou, závislostí na návykových látkách nebo alkoholu a zda duševní porucha, závislost nebo sexuální deviace měly vliv na jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti v době spáchání trestného činu.37 Obviněný dne , datum, vyhotovil znalecký posudek č. , hodnota, , v němž vyslovil závěr, že rozpoznávací i ovládací schopnosti u posuzovaného , Anonymizováno, byly v době páchání trestného činu zcela vymizelé vlivem hypomanické fáze schizoafektivní poruchy a dále, že posuzovaný v současnosti není schopen účasti v trestním řízení.38 Nález posudku tvoří velmi rozsáhlý výpis ze spisu. Spis přitom není označen. Z posudku není zřejmé, které údaje z mnoha informací zde uvedených považuje obviněný za diagnosticky významné, s těmito údaji dále nijak nepracuje, takže není zřejmé, jak jsou ve vztahu ke znaleckému závěru relevantní a jak je obviněný zohlednil.39 Obviněný ve znaleckém posudku diagnostikoval posuzovanému schizoafektivní poruchu, pro kterou posuzovaný dle znaleckého závěru nebyl v rozhodné době schopen účastnit se trestního řízení. Na straně 10 obviněný uvádí, že na základě dostupných podkladů nalézá u posuzovaného výše uvedenou závažnou duševní poruchu. V posudku není uvedeno, z jakých zdrojů obviněný čerpal údaje, které v posudku vypisuje a jaké konkrétní údaje z mnoha uvedených považuje za podstatné pro posouzení věci a jak tyto jím vybrané diagnosticky významné údaje posoudil.40 Ve znaleckém posudku obviněný nepopisuje průběh psychiatrického vyšetření, uvádí odpovědi posuzovaného, aniž by byly uvedeny otázky, které mu byly položeny. Není zřejmé, jaký je vztah položených otázek a následně obdržených odpovědí ke znaleckému závěru; jinými slovy není zřejmé, jak obviněný dospěl ke znaleckému závěru, že posuzovaný není schopen účastnit se trestního řízení.41 Na straně 11 znaleckého posudku obviněný uvedl, že intelekt posuzovaného se nachází v pásmu průměru, že v době páchání trestného činu se posuzovaný nacházel ve stavu vymizelých rozpoznávacích i ovládacích schopností a že se posuzovaný v průběhu vyšetření nachází v depresivní fázi poruchy. V posudku není uvedeno, z čeho tato tvrzení obviněný dovodil.42 Rovněž na straně 11 posudku obviněný konstatoval, že posuzovaný má soudem určenou ochrannou psychiatrickou léčbu u , tituly před jménem, , jméno FO, , která však zdravotnickou dokumentaci znalci nezapůjčila. Obviněný nijak nekomentuje důvody nezapůjčení, neuvádí, kolik a jakých pokusů o zapůjčení učinil, pouze konstatuje, že bez této dokumentace nemohl řádně zhodnotit, jestli tato léčba plní svůj účel (zda se posuzovaný dostavuje na kontroly, aby mu mohlo být aplikováno depotní neuroleptikum, zda bere tabletové formy psychofarmak, jaký je jeho psychický stav v čase, zda posuzovanému nenavrhovala hospitalizaci či změnu na ústavní léčbu). Obviněný tak paralelně na jedné straně uvádí, že pro řádné vyhotovení znaleckého posudku mu schází naprosto zásadní informace a současně na straně druhé činí v odpovědi na otázku č. 4 zcela kategorické závěry o vymizení rozpoznávacích i ovládacích schopností posuzovaného v době páchání trestného činu.43 V souhrnu znalecký posudek působí jako mechanicky sepsaný, postrádá dostatečnou individualizaci. Obsahuje hodnocení mající spíše paušální obecnou formu, bez konkrétního provázání na osobnost posuzovaného, aniž by bylo zřejmé, jaké byly projevy choroby právě v rozhodné době a proč a jakým způsobem vylučovaly rozpoznávací i ovládací schopnosti posuzovaného.44 Poradní sbor považoval výpis ze spisové a zdravotní dokumentace za nepřehledný, bez zvýraznění údajů, které obviněný považuje při své diagnostické a forenzní úvaze za důležité. Záznam vlastního psychiatrického vyšetření je naopak jen velice stručný. Znalec si zjednodušil práci tím, že v diagnostickém závěru shrnul svá zjištění do odstavce, ve kterém jsou prakticky zodpovězeny první 4 otázky. Chybí souhrn všech dosavadních vyšetření a jejich závěrů, chybí začlenění aktuální psychopatologie posuzovaného do celkového diagnostického závěru předchozích znaleckých vyšetření. Znalec zdůraznil hypomanickou fázi schizoafektivní poruchy, která vedle nepřiléhavě zvýšené nálady vykazuje u obviněného i psychotické poruchy v myšlení. Ty však ve svém závěru neakcentoval, uvedl jen, že jednání obviněného bylo formováno psychopatologicky. Tyto okolnosti ale byly významné pro vymizení posuzovaných schopností.45 Souhrnně ke znaleckým posudkům obviněného poradní sbor uvedl, že tyto nedodržují požadovanou strukturu. V prvé části má být uveden výpis z poskytnuté spisové a dostupné zdravotní dokumentace, v němž se znalec zaměří na okolnosti, které považuje za důležité. Ve druhé části posudku obsahující vlastní vyšetření je třeba soustředit anamnestické údaje stran rodinné i osobní anamnézy. Třetí část posudku obsahuje rozbor všech dostupných informací, které znalec považuje za důležité, a které vedly k vyslovení diagnostického závěru a forenzního posudku. Poslední kapitolou posudku jsou odpovědi na zadavatelem položené otázky, znalecká doložka, datum vypracování posudku a podpis. Tyto zásady obviněný nedodržel.46 Správní orgán v souladu s požadavkem správního orgánu II. stupně zjistit, zda byl příslušný znalecký posudek použit jako důkaz v soudním řízení a zda jej soud v tomto řízení akceptoval či k němu vyslovil výhrady, zajistil pro věc relevantní materiály ze soudního spisu. Spisový soudní materiál jako důkaz opakovaně navrhoval obviněný, aniž by jej však jakkoliv blíže označil.47 Ministerstvo tak nejprve zjišťovalo, kterým soudem bylo předmětné řízení vedeno a následně vyžádalo u , Anonymizováno, , adresa, listiny ze soudního spisu sp. zn. , Anonymizováno, , tzn. zejména rozsudek ze dne 11. 3. 2024, jenž nabyl právní moci dne 20. 4. 2024. Z něj a současně z komunikace s , Anonymizováno, , adresa, vyplynulo, že orgány činné v trestním řízení shledaly napadený posudek obviněného tak dalece nevyužitelným pro další řízení, že nezadaly za účelem odstranění jeho vad a ozřejmění nejasností obviněnému znalci zpracovat jeho dodatek, ale dne 2. 8. 2021 ustanovili pro řízení nového znalce, , právnická osoba, , který již v roce 2016 zpracovával znalecký posudek na posuzovaného , Anonymizováno, v souvislosti s jinou, jím dříve spáchanou, trestnou činností.48 Z materiálů ze spisu , Anonymizováno, , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, , a to především z rozsudku ze dne 11. 3. 2024 (právní moci nabyl 20. 4. 2024) vyplynulo, že svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , která je již léta psychiatričkou posuzovaného , Anonymizováno, , konstatovala, že se u něj střídají stabilizované stavy se stavy, kvůli kterým je třeba jej hospitalizovat. Naposledy byl hospitalizován od listopadu 2016 do ledna 2017 a od této doby nebyla hospitalizace nutná. Jednou za 5 týdnů dochází k ní na ambulantní kontroly, léčba probíhá řádně, nejsou žádné záznamy o tom, že by u něj došlo k dekompenzaci stavu.49 Z citovaného rozsudku dále správní orgán seznal, že krom znaleckého posudku , právnická osoba, , jehož závěry byly shodné se závěrem napadeného posudku obviněného, soud pro řízení zadal ještě zpracování revizního ústavního posudku Psychiatrické nemocnici , adresa, (dále jen „, Anonymizováno, “), za kterou jej zpracoval znalec ústavu , tituly před jménem, , jméno FO, . Ten u hlavního líčení poukázal na pochybení v posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Zkonstatoval, že u posuzovaného , Anonymizováno, nejsou známky tak hlubokého poškození osobnosti či intelektu, aby nebyl schopen rozpoznat protiprávnost svého chování a ovládat je. Obžalovaný , Anonymizováno, trpí duševní poruchou, která má svoje propady, jež způsobují nepříčetnost, ale , tituly před jménem, , jméno FO, zcela vylučuje, že by i přes prokazatelnou dlouhodobou remisi v době před i po spáchání trestné činnosti bylo u , Anonymizováno, možno uvažovat o jeho nepříčetnosti.50 , Anonymizováno, , adresa, v odůvodnění tohoto rozsudku, jímž shledal obžalovaného , Anonymizováno, vinným, uvedl, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, neobhájil závěry svého posudku, které byly shodné se závěry napadeného posudku obviněného. Dle soudu , tituly před jménem, , jméno FO, nepřesvědčivě došel k závěru o nepříčetnosti obžalovaného , Anonymizováno, a nedovedl vysvětlit opačný závěr revizního znaleckého posudku , Anonymizováno, zpracovaného , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Ústavní revizní posudek se soudu naopak jevil jako naprosto přesvědčivý a argumentačně silnější. , tituly před jménem, , jméno FO, vysvětlil, proč mohl dojít , tituly před jménem, , jméno FO, k jiným výsledků a též vysvětlil, proč dle jeho názoru nevedou závěry , tituly před jménem, , jméno FO, k tomu, že byl obžalovaný nepříčetný. Z výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, navíc vyplynulo, že obžalovaný se řádně léčí, pravidelně dochází na kontroly a od počátku roku 2017 u něj nebyla nutná hospitalizace. Jelikož , tituly před jménem, , jméno FO, uvedla, že u obžalovaného , Anonymizováno, se střídají stabilizované stavy a stavy, kvůli kterým je třeba jej hospitalizovat, soud dovodil, že nebyla-li od počátku roku 2017 hospitalizace obžalovaného nutná, jeho stav musel být stabilizovaný. Soud tak uzavřel, že obžalovaný , Anonymizováno, byl v době spáchání trestného činu příčetný a za své jednání odpovědný.51 Z dokazování provedeného listinnými důkazy, které správní orgán opatřil k návrhu obviněného, tak vyplynulo, že napadený posudek trpěl nejen závažnými formálními vadami, ale vykazoval i zásadní pochybení po odborné stránce, která měla zásadní vliv na průběh trestního řízení. Obviněným konstatovanou nepříčetnost posuzovaného tak ústavní znalecký posudek zcela vyloučil a , Anonymizováno, byl soudem shledán vinným a odsouzen k trestu odnětí svobody, který byl podmíněně odložen.52 Soud tak došel na základě revizního ústavního posudku ke zcela opačným závěrům než obviněný, když na podkladě jím zpracovaného napadeného posudku došlo k zastavení trestního stíhání posuzovaného , Anonymizováno, usnesením státního zástupce , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, . Toto usnesení bylo následně zrušeno usnesením , právnická osoba, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, .53 Správní orgán je samozřejmě ochoten připustit, že se znalec ve svých závěrech odchýlí z určitého důvodu od objektivně zjištěných skutečností, že jeho závěry nemusí vždy zcela korelovat se závěry jiných znalců, ale je jeho povinností své závěry řádně odůvodnit a srozumitelně vysvětlit. Napadený znalecký posudek hodnotilo i , právnická osoba, jako jen stěží přezkoumatelný.Vyjádření obviněného ve správním řízení54 Přípisem ze dne , datum, doplněným dne , datum, a , datum, se obviněný k zahájenému řízení, pokud jde o skutky, o nichž je řízení vedeno v současné době, vyjádřil následovně:55 Ve vyjádření ze dne 2. 1. 2023 obviněný uvedl, že správní orgán ani státní zastupitelství nevytýkají jeho posudkům věcnou nesprávnost ani opožděnost, tudíž se domnívá, že jeho činnost nemohla mít negativní dopad na průběh řízení. Dále uváděl, že spisy, které používal, se vztahovaly k vedenému případu, tedy byly identifikovatelné dle osoby posuzovaného. Obviněný vysvětluje, že každý případ je veden pod spisovou značkou, tedy záměna dle obviněného není možná. Obviněný vysvětluje, že pro posouzení případu nejsou významná veškerá data, ale jen některá. Tímto zřejmě chce implicite říct, že informace, které ze spisu opsal, byly všechny forenzně významné. Obviněný dále uvádí, že kompletní výpis ze spisu by byl zatěžující jak pro obviněného, tak pro příjemce posudku.56 Správní orgán však obviněnému v žádném případě nevytýkal nedostatečný rozsah výpisu ze spisu či zdravotnické dokumentace, ale právě naopak jeho enormní přebujelost, kdy tato část posudku byla dva až trojnásobně obsáhlejší než vlastní posudek obviněného v podobě záznamu o vlastním vyšetření posuzovaného, rozboru, diagnostického závaru a zodpovězení položených znaleckých otázek.57 Ke znaleckému posudku č. , hodnota, obviněný uvedl, že byl přezkoumán znaleckým posudkem , právnická osoba, dne , datum, , a znalec dospěl ke stejným závěrům jako obviněný, a proto obviněný žádá přezkoumání celého trestního spisu vedeného ve věci.58 Toto tvrzení obviněného je zavádějící, neboť , tituly před jménem, , jméno FO, nepřezkoumával napadený znalecký posudek, ale pro účely pokračujícího trestního stíhání k zadání téhož zadavatele, tedy policejního orgánu, zpracoval posudek nový, v němž se odkazuje na vlastní posudek vypracovaný na téhož posuzovaného v souvislosti s jeho předchozí trestnou činností. Existenci napadeného posudku zpracovaného obviněným, zmiňuje v části posudku Výpis ze spisu krátkým odstavcem o čtyřech větách.59 Obviněný uznal pochybení spočívající v tom, že k posudku připojil znaleckou doložku a otisk pečeti , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Toto pochybení vysvětlil tím, že na většině posudků s tímto znalcem spolupracuje a posudky společně podepisují a odesílají zadavatelům. Tato pochybení dle obviněného neměla vliv na věcnou správnost posudku a s ohledem na nízký stupeň závažnosti nenaplňují materiální ani formální znaky žádného přestupku.60 Přílohou vyjádření obviněného ze dne , datum, byl výpis vybraných pohybů na jeho bankovním účtu za období roku 2022, jímž dokládal výši znalečného. Z výpisu vyplynulo, že v roce 2022 byly obviněnému poskytnuty úhrady za výkon znalecké činnosti v počtu 302 plateb, tzn. patrně za identický počet provedených znaleckých úkonů.61 V doplnění vyjádření ze dne , datum, se obviněný vyjádřil ke stanovisku poradního sboru. Přijal jeho kritické vyjádření stran nepřehlednosti a nevhodné grafické úpravy posudků a zavázal se při zpracování budoucích posudků řídit stanoviskem poradního sboru. Uvedl, že rozsáhlý výpis z dokumentace jiných znalců pořizoval, neboť mu to usnadňuje přípravu na ústní jednání.62 K posudku č. , hodnota, uvedl, že v posudku chybí souhrn vyšetření a jejich závěrů, protože posuzovaný se opakovaně nedostavoval na znalecké vyšetření, což znalec vyhodnotil jako jeden příznak psychické poruchy. Obviněný neměl k dispozici, ač o ni žádal, zprávu ošetřující psychiatričky ani dokumentaci z hospitalizace. Znalec připouští, že mohl podrobněji vysvětlit svůj názor, a slibuje, že poté, co se seznámil se stanoviskem poradního sboru, tak bude činit. Poukazuje na skutečnost, že revizní posudek došel k stejnému závěru.63 Po vyrozumění o shromáždění podkladů pro rozhodnutí ve věci ze dne , datum, se podáním ze dne , datum, obviněný k řízení po vydání rozhodnutí správního orgánu II. stupně a vyjádřil tak, že:a) napadl postup správního orgánu I. stupně tvrzením, že tento neprovedl změnu ve výčtu přestupků, které jsou obviněnému vytýkány a nedoručil mu oznámení o této změně a dále, žeb) nevyžádal od příslušných orgánů podklady k tomu, zda byly příslušné znalecké posudky (dodatky) použity jako důkaz v soudním řízení, zda soudy v těchto řízeních tyto znalecké posudky (dodatky) akceptovaly, popřípadě, zda k nim vyslovily výhrady,a je tedy zřejmé, že správní spis před vydáním nového rozhodnutí neobsahuje podklady dostatečné k tomu, aby mohl být respektován závazný právní názor uvedený v bodech 55 a 57 rozhodnutí správního orgánu II. stupně. Obviněný opětovně odkazoval na obsah svých vyjádření ze dne 2. ledna 2023, 6. února 2023 a 2. září 2024, zejména na v nich uvedené důkazní návrhy – meritorní rozhodnutí soudů, obsahující hodnocení materiální i formální stránky znaleckých posudku obviněného (včetně jejich doplňků), veškeré v daných trestních věcech opatřené znalecké posudky; protokoly o výslechu znalců před soudem a řadu dalších důkazů s tím, že bez nich nelze řádně přezkoumat materiální a formální stránku znaleckých posudků obviněného.64 Obviněný nikdy neuvedl nejen jaká konkrétní soudní rozhodnutí má správní orgán vyžádat, ale dokonce neoznačil ani z jakých soudních řízení mají tato pocházet. Ve všech vyjádřeních obviněný hovořil nespecificky o soudních řízeních a nadto neuvedl, co má být jím navrhovanými a blíže nekonkretizovanými soudními rozhodnutími dokazováno. Správní orgán považoval opatření takovýchto důkazů za zcela nadbytečné, přesto z procesní opatrnosti provedl šetření, kterým zjistil, že některá trestní stíhání, pro která byly zpracovány napadené posudky obviněného, byla zastavena a do fáze projednání před soudem se vůbec nedostala. Trestná činnost posuzovaného , Anonymizováno, , byla sice předmětem soudního projednávání před Obvodním soudem pro , adresa, , ale znalecké posudky pro toto řízení vypracovali zcela jiní soudní znalci (, právnická osoba, a prostřednictvím , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, znalecký ústav , Anonymizováno, ). Napadený posudek obviněného byl ještě ve fázi řízení vedeného Policií ČR nahrazen znaleckým posudkem nově přibraného znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a v soudním řízení tak vůbec nebyl použit, ba dokonce ani citován.65 Vzhledem k tomu, že lze předpokládat, že obviněnému byly tyto skutečnosti s vysokou mírou pravděpodobnosti známy, bylo by pak setrvalé nijak nespecifikované návrhy důkazů z nekonkretizovaných soudních řízení nutno vykládat jako účelové průtahy řízení. I z toho důvodu se správní orgán poslednímu návrhu důkazu ze dne 11. 7. 2025, kterým právní zástupce požadoval doplnit do správního spisu protokoly o hlavním líčení ve věci vedené u , Anonymizováno, , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , při nichž byli vyslýcháni znalci , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , rozhodl jako zcela nadbytečnému nevyhovět.66 K námitce obviněného ad a), tedy že správní orgán neprovedl změnu ve výčtu přestupků, které jsou obviněnému vytýkány a nedoručil mu oznámení o této změně, je nutno uvést, že výzva dle § 36 odst. 3 správního řádu, zaslaná obviněnému dne 17. 6. 2025 jej mimo jiné informovala o skutečnosti, že byly za respektování závazného právního názoru správního orgánu II. stupně shromážděny podklady pro vydání nového rozhodnutí ve věci, které zejména zúží počet přestupků, jež byly kladeny obviněnému za vinu zrušeným rozhodnutím.

5. Právní kvalifikaceČasová působnost67 Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější (§ 8 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky). Obviněný vyhotovil a znalecký posudek č. , hodnota, dne , datum, . Jednání obviněného související s tímto znaleckým úkonem tak spadá do doby účinnosti ZZT. Následně dne , datum, nabyl účinnosti zákon 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Správní orgán proto musel posoudit, zda je pozdější právní úprava pro obviněného příznivější.68 Nová právní úprava daná ZnalZ a souvisejícími předpisy jsou zcela jistě úpravou přísnější, a tedy její použití ve prospěch pachatele nepřipadá v úvahu. Obsahuje mnohem podrobnější, propracovanější a provázanější pravidla. Zatímco původní úprava stanovovala obsahové náležitosti znaleckého posudku de facto pouze v § 13 vyhlášky k ZZT, kde se omezila na požadavek uvedení popisu zkoumaného materiálu, případně jevů, souhrnu skutečností, k nimž znalec přihlížel, a výčtu otázek, ZnalZ stanovuje požadavky na znalecký posudek i na samotný postup znalce hned v několika ustanoveních samotného zákona i vyhlášky. Klíčovým kritériem pro posouzení deliktní odpovědnosti znalce je dle nové úpravy výkon činnosti s odbornou péčí, což je vyšší kvalitativní standard nežli řádný výkon činnosti. Také z porovnání výměr správních trestů plyne, že nová právní úprava je přísnější, neboť za porušení odborné péče ukládá uložit pokutu do výše 500 000 Kč, zatímco dle ZZT je nejvyšší možná pokuta za nikoliv řádný výkon znalecké činnosti 100 000 Kč.Naplnění znaků přestupku69 Správní orgán se dále zabýval tím, zda jednání obviněného popsané výše ve výroku rozhodnutí naplnila formální a materiální znaky přestupku. Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky).70 Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§ 22 zákona o odpovědnosti za přestupky).71 Podle § 8 ZZT má znalec povinnost vykonávat znaleckou činnost řádně, pokud tuto povinnost poruší, dopustí se přestupku podle § 25a odst. 1 písm. a) ZZT.72 Řádný výkon znalecké činnosti je blíže specifikován v § 13 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení ZZT (dále jen „ZnalV“). Podle tohoto ustanovení znalec v posudku uvede popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, k nimž při úkonu přihlížel (nález), a výčet otázek, na které má odpovědět, s odpověďmi na tyto otázky (posudek). Judikatura Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2012, sp. zn. 28 Cdo 329/2010) i odborná literatura (srov. Dörfl, L.: Znalec a znalecký posudek v civilním řízení, str. 98 a násl.) se shodují v tom, že obsahové náležitosti, jakkoliv vyhláškou formulovány obecně a stručně, musí zaručovat přezkoumatelnost posudku.73 Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2009, sp. zn. 30 Cdo 3450/2007, publikovaném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. C 7652 se znalec v posudku nesmí omezit na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru.74 , právnická osoba, v této souvislosti uvádí, že přezkoumatelnost posudku představuje možnost uživatelů zkontrolovat provedený posudek znalce včetně kontroly vstupních podkladů, ať už z hlediska úplnosti či pravdivosti, tak z hlediska použitých metod. Pokud z posudku nelze zjistit, o co znalec opřel své závěry, nebo pokud existuje zjevný a nevysvětlený nesoulad mezi závěrem a ostatními částmi posudku, vznikají odůvodněné pochybnosti o správnosti znalcova závěru.75 Z uvedeného lze dovodit, že aby byl výkon znalce považován za řádný ve smyslu § 8 ZZT, musí být posudek, jakožto produkt jeho činnosti, přezkoumatelný, přičemž přezkoumatelný může být pouze tehdy, pokud je v posudku uvedeno, z jakých zjištění znalec vyšel. Aby bylo příjemci jasné, z jakých zjištění znalec vyšel a mohl je ověřit, musí znalec v posudku uvést jaké vstupní údaje použil, odkud tyto údaje vzal a jak tyto vstupní údaje posoudil, případně jak jinak s nimi pracoval.76 Jak plyne z obsahu posudku č. , hodnota, vykazuje v tomto směru zásadní nedostatky. Obviněný v nálezové části posudku pořídil rozsáhlý výpis údajů, ale neuvedl, které z těchto údajů jsou pro posouzení věci diagnosticky významné či jinak relevantní. Rozsáhlost nálezu odůvodnil tím, že mu následně usnadňuje přípravu na soudní jednání. K tomu je třeba uvést, že posudek nemá sloužit znalci, nýbrž příjemcům. Příjemci musí vědět, které konkrétní údaje považuje znalec za podstatné, odkud tyto údaje znalec vzal a jak je odborně posoudil. Je nepřijatelné zatížit posudek nadbytečnými údaji s odůvodněním, že to znalci usnadňuje práci. Zahlcení posudku nerelevantními informacemi je stejně nežádoucí jako absence relevantních informací. Kromě toho, že zbytečné informace posudek znepřehlednění, také působí zmatek, neboť příjemci, kteří jsou laiky, mohou snadno nerelevantní informace považovat za relevantní. Proto je třeba trvat na tom, aby znalci v posudcích uváděli jen informace pro věc podstatné (v tomto případě diagnosticky významné) nebo aby informace pro věc relevantní odlišili od informací pro věc nepodstatných, např. zdůrazněním v textu, jak doporučoval poradní sbor. Pokud byl posudek nepřehledný pro poradní sbor tvořený odborníky, tím spíše je nepřehledný pro příjemce z řad laiků. Ani poradní sbor nedokázal z posudku poznat, které z velkého množství informací považoval obviněný za diagnosticky významné. To znamená, že ani odborníci nemohli dost dobře posudek přezkoumat v tom smyslu, že by dokázali zhodnotit, jakými myšlenkovými úvahami se obviněný řídil, např. v čem konkrétně spatřoval symptomy nemoci.77 Oproti přebujelým opisům informací pro posouzení stavu posuzovaného v době spáchání trestné činnosti, resp. době jí blízké, ne zcela relevantních, se obviněný spokojil konstatováním, že se mu nepodařilo zajistit zdravotní dokumentaci od , tituly před jménem, , jméno FO, , psychiatričky posuzovaného, která zajišťuje již léta péči o něj, a to včetně soudem určené ochranné psychiatrickou léčby, která je pro posouzení duševního stavu posuzovaného LČ v předmětné době naprosto zásadní, ne-li nejpodstatnější. Při absenci podstatných podkladů tak není zřejmé, o jaké podklady obviněný učiněné znalecké závěry opírá.78 V posuzovaném případě kromě výše uvedeného také existoval zjevný a nevysvětlený nesoulad mezi tím, co znalec uvedl v nálezu, a mezi závěrem, který vyslovil. Obviněný uvedl, že intelekt posuzovaného se nachází v pásmu průměru, že v době páchání trestného činu se posuzovaný nacházel ve stavu vymizelých rozpoznávacích i ovládacích schopností a že se posuzovaný v průběhu vyšetření nachází v depresivní fázi poruchy. Tyto své závěry opřel o psychiatrické vyšetření, jehož průběh však v posudku není vůbec popsán. V posudku jsou uvedeny odpovědi posuzovaného, ale není uvedeno, na co vlastně odpovídá.79 Správní orgán považuje za podstatné zdůraznit, že nemá pravomoc a není jeho záměrem zpochybňovat závěry, k nimž znalec v posudku došel, ani s těmito závěry jakkoliv polemizovat. Správní orgán posuzuje výhradně to, zda znalec vykonal znaleckou činnost řádně ve smyslu ZZT. V praxi se stává a je zcela legitimní, že znalci při posuzování téže otázky dojdou k odlišným, někdy dokonce protichůdným názorům. Z pozice správního orgánu je však nutné trvat na tom, aby znalcem vyslovený závěr byl odůvodněný a postup, kterým k vyslovení závěru došel, byl pro příjemce transparentní. Znalec může odmítnout závěr svého kolegy, ale musí jasně a srozumitelně vysvětlit proč a musí tak učinit na základě podložených faktů, tedy důvodně a odůvodněně (má na objektivních faktech založené důvody a tyto důvody uvádí). V konkrétním případě proto ministerstvo neklade znalci za vinu, že došel k jinému závěru než , tituly před jménem, , jméno FO, , ale že dostatečně nevysvětlil, z jakého důvodu. Tvrzení obviněného v této věci jsou rozporná. V doplňku posudku odmítl posudek , tituly před jménem, s vágním poukazem na nedostatečné metody (aniž by vysvětlil, v čem nedostatečnost těchto standardně používaných metod spočívá), zatímco ve vyjádření ve správním řízení uvedl, že se s , tituly před jménem, , Anonymizováno, rozcházejí v definici toho, co znamená „účast na trestním řízení“. Správní orgán nemůže přijmout tvrzení obviněného, že se v doplňku posudku vypořádal s tím, proč odmítl závěr , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, , že je posuzovaný schopen trestního řízení.80 Pro posouzení věci není rozhodné, zda závěry vyslovené znalcem nebyly či byly nakonec potvrzeny jinými posudky. Rozhodná je skutečnost, že posudky vykazovaly rozpory a byly nepřezkoumatelné, a pro tyto vady musely být nejprve doplňovány a posléze musely orgány činné v trestním řízení vypracovat posudky nové. To vyvolalo nejistotu, průtahy v řízení a vyžádalo si zvýšené náklady. Proto není opodstatněné tvrzení obviněného, že jeho jednání nemělo negativní dopad do průběhu řízení, což navíc není tvrzení pravdivé. Pokud by byl posudek vypracován napoprvé řádně, nebylo by třeba ukládat identické zadání jiným znalcům. Pro vedené správní řízení není relevantní, jak dopadla trestní řízení, v nichž byl posudek obviněného použit jako důkaz, ani k jakým závěrům v téže věci došli jiní znalci, proto ve fázi řízení před vydáním zrušeného rozhodnutí neprováděl správní orgán důkazy prostřednictvím soudních spisů, jak navrhoval obviněný.81 Nelze přijmout ani vysvětlení obviněného, že v posudku č. č. , hodnota, neuvedl souhrn vyšetření a jejich závěry, protože posuzovaný se opakovaně nedostavoval na znalecké vyšetření a dále proto, že neměl k dispozici zprávu ošetřující psychiatričky ani dokumentaci hospitalizace. Uvedené má povahu skutečností, které mohou mít zásadní vliv na závěr posudku, a proto mělo být v posudku explicitně uvedeno, že obviněný v době vypracování posudku tyto informace neměl. Absurdním pak správní orgán shledává tvrzení, že obviněný za symptom duševního onemocnění považoval fakt, že se trestně stíhaná osoba opakovaně nedostavila ke znaleckému vyšetření, a snad na tom dokonce založil závěr, že tato osoba není schopna účastnit se trestního řízení.82 Lze shrnout, že obviněný vyslovil závěr, že posuzovaný trpí duševní poruchou, pro kterou není schopen chápat smysl trestního řízení a v době spáchání trestné činnosti byly v důsledku této poruchy jeho rozpoznávací i ovládací schopnosti zcela vymizelé. Vyslovil tedy závěr, který měl závažné dopady do trestního řízení, aniž by v posudku uvedl, o jaké údaje a myšlenkové úvahy obviněný tyto své závěry opřel. Vyžadování těchto náležitostí posudku nelze považovat za formalismus, ale za podmínku řádného výkonu znalecké činnosti, neboť absence uvedeného způsobila nevysvětlený rozpor mezi nálezem a závěrem. Výkon znalecké činnosti v posuzovaném případě proto nelze považovat za řádný.83 Ministerstvo na základě výše uvedeného došlo k závěru, že obviněný jednáním popsaným ve výroku výše, tedy nikoliv řádným výkonem znalecké činnosti naplnil formální znaky přestupku podle § 25a odst. 1 písm. a) ZZT. Jednání obviněného ohrozilo společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti způsobem nikoliv bagatelním, zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Jednání obviněného tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku § 25a odst. 1 písm. a) ZZT ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky.84 K pojmu „řádně“ uvedenému v § 8 ZZT odborná literatura uvádí, že „řádný výkon znalecké činnosti je obecný termín, který není zákonem dále vysvětlen, ale z dalších ustanovení zákona a zejména prováděcí vyhlášky lze tuto povinnost charakterizovat jako povinnost provedení znaleckého úkonu za dodržení stanovených náležitostí úkonu (posudku). Tato povinnost v sobě zahrnuje i řádný způsob zpracování (metodu) zadaného znaleckého úkolu, nejčastěji posudku. (…) Kromě obecné metody zpracování posudku znalec může použít konkrétní odborné postupy odpovídající zadané problematice (odborná metoda). Tato odborná metoda by měla být v posudku popsána nebo vysvětlena. (Dörfl Luboš, Zákon o znalcích a tlumočnících, Praha, Nakladatelství C. H. Beck, 2009 str. 46).85 Z instrukce č. 8/2017 Ministerstva spravedlnosti ze dne 23. 11. 2017, č.j. MSP-26/2017-OJD-ORG/32, o správním řízení ve věcech znalců a tlumočníků a o některých dalších otázkách se pak podává, že „řádným výkonem znalecké činnosti ve smyslu § 8 ZZT se rozumí nejen dodržení stanovených formálních a obsahových náležitostí úkonů (§13 a § 14 vyhlášky), ale též provedení úkonu s náležitou odbornou péčí (lege artis). Správní orgán je oprávněn ověřit, zda je závěr posudku přezkoumatelný a postup znalce opakovatelný, zda neodporuje zásadám formální logiky, zda měl znalec k dispozici všechny relevantní podklady a náležitě je v posudku označil a s přihlédnutím ke vstupním informacím použil určitou metodu, postup či údaj důvodně (…).“.86 Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1810/2009 v této souvislosti vyplývá, že „hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Aby soud mohl znalecký posudek odpovědně hodnotit, nesmí se znalec omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, ze kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru.“87 Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 24. 9. 2020, č.j. 11 A 231/2018-53, pak konstatoval, že „znalecká činnost je vysoce kvalifikovanou činností, která má své postupy a náležitosti, proto je znalec kromě výsledné formální stránky posudku povinen posudek také řádně zpracovat, zvolit tedy správnou metodu, postup, obstarat potřebné podklady. Znalec musí své postupy řádně a logicky odůvodnit a vysvětlit jaké metody při zpracování použil a proč to udělal. Právě odůvodnění, vysvětlení, uvedení rozhodných skutečností představují řádný výkon znalecké činnosti.“88 Z požadavku řádnosti a přezkoumatelnosti znaleckého posudku vyplývají jednotlivé zásady, které musí být znalcem při jeho činnosti dodržovány a jejichž obsah podrobně rozebírá odborná literatura. Jde především o zásadu úplnosti, opakovatelnosti, komplexnosti a transparentnosti.89 K zásadě úplnosti odborná literatura uvádí“ „Cílem zásady úplnosti je zajistit, aby znalec uvedl úplný postup, kterým dospěl k závěru znaleckého posudku, použité podklady, popis metod a použité informace a údaje. (…). Dodržení zásady úplnosti je nezbytnou podmínkou dodržení zásady opakovatelnosti. Pokud je možno postup znalce zopakovat s obdobnými výsledky, má se za to, že je dodržena i zásada úplnosti. Všechny zásady jsou tak silně provázány.“ (Bělohlávek, Alexander J. a Hótová R. – Znalci v mezinárodním prostředí“ v soudním řízení civilním a trestním, v rozhodčím řízení a v investičních sporech, Praha; C.H.Beck, 2011, str.|305-306).90 Zásada opakovatelnosti znamená, že „znalecký posudek musí být zpracován ve formě, která umožňuje jeho uživatelům kontrolu provedeného znaleckého zkoumání, výpočtu a použitých vstupů (…). Znalecký posudek je opakovatelný, jestliže jsou údaje, metody a postupy použité ve znaleckém posudku použity odůvodněně a nezávisle.“ (Bělohlávek, Alexander J. a Hótová R.- Znalci v mezinárodním prostředí: v soudním řízení civilním a trestním, v rozhodčím řízení a v investičních sporech, Praha: C. H. Beck, 2011, str. 305).91 Zásada komplexnosti je definována takto: „Znalecký posudek jako celek je komplexní, pokud znalec při jeho sestavení přihlédl nezávisle a nestranně ke všem známým rozhodným skutečnostem, k nimž přihlédnout měl a mohl. Posledně uvedený požadavek by podle autorů měl být prosazován v souladu s požadavkem vysoké odbornosti znalce a jeho schopnosti tyto rozhodné skutečnosti v přiměřené míře znát, odhadnout, předvídat, a hodnotit.“ (Bělohlávek, Alexander J., Hótová R.- Znalci v mezinárodním prostředí: v soudním řízení civilním a trestním, v rozhodčím řízení a v investičních sporech, Praha, C.H. Beck, 2011. str. 305).92 K zásadě transparentnosti odborná literatura uvádí: „Obecně je žádoucí, aby transparentní byly i postupy užité znalcem, tj. objaňovaly a nezamlžovaly skutečnosti, které mají vliv na výslednou hodnotu.“ (Bělohlávek, Alexander J. Hótová R. – Znalci v mezinárodním prostředí: v soudním řízení civilním a trestním, v rozhodčím řízení a v investičních sporech, Praha: C. H. Beck, 2011, str. 310.93 Ač podoba zpracování každého znaleckého posudku samozřejmě odráží individualitu zpracovatele, jeho postup musí být vždy v souladu s výše uvedenými zásadami. Konkrétní použité metody a postupy proto musí popsat řádným, tedy přezkoumatelným a srozumitelným způsobem. Zpracuje-li znalec posudek takovým způsobem, že třetí osoba ve smyslu výše uvedených zásad nedokáže rozpoznat, jak znalec ke svým závěrům dospěl či jakými úvahami byl veden, není možno učinit závěr, že zpracoval znalecký posudek řádně.94 Napadený posudek lze považovat za takřka exemplární porušení citovaných zásad, zejména však zásady transparentnosti, komplexnosti a úplnosti.95 V rámci právní kvalifikace správní orgán rovněž řešil otázku výše uvedené vady posudku z titulu porušení dikce § 13 ZZT, dle nějž: „Podává-li znalec posudek písemně, je povinen každé jeho vyhotovení podepsat a připojit otisk pečeti“. Správní orgán tak posuzoval, zda jednání obviněného nekvalifikovat i jako přestupek dle § 25a odst. 1 písm. f) ZZT, tzn. nedodržení formálních náležitostí, jehož se obviněný dopustil, aby tak byl dodržen apel, že každý skutek má být zásadně posouzen podle všech zákonných ustanovení, která na něj, dopadají, aby tak bylo možné náležitě vystihnout povahu a škodlivost činu pro společnost, pokud nejde o případy, v nichž je jednočinný souběh vyloučen, ač skutek formálně vykazuje znaky dvou nebo více skutkových podstat V posuzovaném případě to, že obviněný nedodržel formální náležitosti, byť zásadní, bylo vedlejším produktem celkově nedostatečného, ledabylého, nikoliv řádného výkonu znalecké činnosti obviněného. Tento formální nedostatek posudku pak byl ve srovnání s ostatními nedostatky, kterými obviněný znalecké zkoumání zatížil, menšího až malého významu. Správní orgán proto dospěl k závěru, že v posuzovaném případě bylo jednání podle § 13 ve spojení s § 25a odst. 1 písm. f) ZZT konzumováno.96 V žádném případě jej však nelze bagatelizovat, jak ve svém vyjádření činil obviněný, neboť v usnesení , právnická osoba, sp. zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, , kterým bylo jako nezákonné zrušeno usnesení o zastavení trestního stíhání ve věci posuzovaného , Anonymizováno, , (str. 3-4, bod 12-13) nejvyšší státní zástupce uvádí:,,… pro posouzení věci je nutné se nejprve vyjádřit k dokumentu označenému jako znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie ze dne , datum, …Ačkoliv je v závěru tohoto posudku vytištěno jméno , Jméno obviněného, , posudek je opatřen znaleckou pečetí , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který sice také působí jako znalec v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, avšak se specializací klinická psychologie. Není tedy psychiatrem. Znalecká pečeť je doplněna nečitelným podpisem. Jelikož tedy znalecký posudek nesplňuje kritéria § 13 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění účinném do 31. 12. 2020, nemůže v trestním řízení sloužit k objektivizaci duševního stavu obviněného v době páchání trestné činnosti ani stavu současného a je třeba jej považovat toliko za běžný listinný důkaz, u něhož je nutno mít navíc pochybnosti o autorství. Již z tohoto důvodu, byť ryze formálního, nelze provedené dokazování považovat za dostatečné…“6. Uložení trestu97 Povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen a významem a rozsahem následku přestupku (§ 38 zákona o odpovědnosti za přestupky). Chráněným zájmem v projednávané věci je společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, jejíž výsledky poskytují odborné podklady pro rozhodovací činnost orgánů veřejné moci. V posuzovaném případě byl konkrétní zájem na řádném zjištění okolností, zda pachatel trestné činnosti je za tuto trestně odpovědný a zda je schopen účasti na trestním řízení. V důsledku vad znaleckého posudku, zpracovaného obviněným, a následkem jeho chybného závěru o nepříčetnosti, tedy neschopnosti posuzovaného obviněného , Anonymizováno, rozpoznat a ovládat nebezpečnost svého jednání, došlo usnesením , Anonymizováno, , adresa, k zastavení trestního stíhání. Toto bylo následně jako nezákonné zrušeno rozhodnutím Nejvyššího státního zastupitelství sp. zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, , v němž nejvyšší státní zástupce poukázal na neodborné a neodůvodněné závěry znaleckého posudku s tím, že v doprovodném přípise bylo konstatováno, že na neodborný postup obviněného bylo poukazováno již opakovaně, a to u různých státních zastupitelství. , právnická osoba, konstatovalo, že znalecké výstupy nekorespondují s provedeným dokazováním a působí spíše jako domněnky a předpoklady než jako výsledky odborného zkoumání založeného na práci s fakty a objektivními poznatky. Vydání nezákonného právního aktu a zastavení trestního stíhání pachatele trestné činnosti, který měl být za své jednání odpovědný, tak bylo přímým následkem nikoliv řádného výkonu znalecké činnosti obviněným.98 Obviněný se dopustil přestupku podle § 25a odst. 1 písm. a) ZZT, přičemž maximální sazba za tento přestupek činí dle § 25a odst. 3 ZZT 100 000 Kč. Při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédl správní orgán podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti obviněného jakožto podnikající fyzické osoby.99 Povaha a závažnost přestupku je dána významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen, způsobem spáchání přestupku, významem a rozsahem následku přestupku.100 Chráněným zájmem u přestupku podle § 25a odst. 1 písm. a) ZZT společenský zájemna odborném a spolehlivém výkonu znalecké činnosti, jejíž výstupy jsou podkladem pro rozhodování orgánů veřejné moci, a které proto musí být zárukou nestrannosti a odbornosti. Konkrétním následkem protiprávního jednání obviněného bylo ohrožení průběhu trestního řízení a spravedlivého potrestání pachatele za trestný čin, kterého se dopustil. Posudek byl použit jako důkaz v trestním řízení pro posouzení trestní odpovědnosti pachatele. Jeho nikoliv řádné vypracování vedlo ke zrušení usnesení státního zástupce o zastavení trestního stíhání. Protáhlo trestní řízení a zvýšilo náklady na jeho vedení.101 Co se týká způsobu spáchání přestupku, obviněný se přestupku dopustil jako podnikající fyzickáosoba, která za spáchání přestupku odpovídá bez ohledu na zavinění. Správní orgán proto subjektivní stránku přestupku nehodnotil. Za okolnost snižující závažnost činu správní orgán považuje, že obviněný v části přijal námitky poradního sboru a přislíbil do budoucna sjednat nápravu.102 K povaze podnikatelské činnosti obviněného správní orgán uvádí, že byl v době spáchánípřestupků zapsaným znalcem v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a stanovení nemateriální újmy a oprávněním k výkonu znalecké činnosti v tomto oboru a odvětví disponuje ode dne 16. 12.1996 Podle evidence znaleckých úkonů má obviněný ke dni vydání tohoto rozhodnutí 111 nezpracovaných znaleckých posudků, přičemž v roce 2025 doposud zpracoval 58 posudků, v roce 2024 má zapsaných 48 posudků, v roce 2023 zapsal jako zpracované pouhé 4 znalecké posudky.103 Obviněný správnímu orgánu poskytl výpis vybraných pohybů na svém osobním bankovním účtuza období roku 2022, ze kterého správní orgán zjistil, že v průběhu tohoto roku byly obviněnému poskytnuty úhrady za výkon znalecké činnosti v počtu 302 plateb. Z tohoto množství byly takřka všechny znalecké úkony provedeny pro zadavatele z veřejného sektoru, a to jak pro policejní orgány, tak pro soudy, Ministerstvo vnitra, Nejvyšší bezpečnostní úřad atd. Obviněný od orgánů veřejné moci tak jen za prosinec roku 2022 obdržel za výkon znalecké činnosti platby v souhrnné výši , částka, , za měsíc listopad , částka, . Na jedné straně tak správní orgán při vyměření trestu pozitivně hodnotil vysoké nasazení obviněného pro orgány veřejné správy, ale současně byl nucen na druhé straně zkonstatovat, že je-li obviněný ve znalecké činnosti tak velmi aktivní, měl by dokonale znát zákonné požadavky na její výkon a dodržovat je.104 Správní orgán tak při úvaze nad volbou výše správního trestu vzal v úvahu skutečnost,že obviněný je nyní shledáván vinným pouze jedním z původních tří přestupků, a trest, poté co vzal v úvahu též závažnost všech jednotlivých původně stíhaných skutků a rovněž při původním vyměření trestu zohledněný veřejný charakter činnosti obviněného, tento přiměřeně snížil. Současně správní orgán musel vzít v potaz, že správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl vůbec způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání a tím jej přiměl k respektování právních předpisů.105 Správní orgán má za to, že pokuta ve výši 5 000 Kč, která představuje 5 % zákonné sazbyodpovídá závažnosti spáchaného přestupku i individuálním poměrům pachatele a je způsobilá splnit ve vztahu k obviněnému zároveň represivní i preventivní funkci. Zároveň je způsobilá zajistit generálně preventivní účinek ve vztahu k ostatním dozorovaným subjektům a dát jim najevo, že správní orgán trvá na řádném výkonu znalecké činnosti. Protože uložená pokuta představuje necelých 11 % průměrné hrubé měsíční mzdy stanovené Českým statistickým úřadem pro rok 2024 (46 165 Kč), nemůže být pro obviněného likvidační. Ministerstvo proto dále majetkové poměry obviněného nezkoumalo.

7. Náklady správního řízení106 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5s. ř. a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 1 000 Kč.107 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byl obviněný uznán vinným, byla mu uloženapovinnost nahradit paušální částkou 1 000 Kč náklady tohoto řízení.