0 OINS 5/2020

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán věcně příslušný podle § 36c odst. 1 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve spojení s § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, tento příkaz: Obviněná [příjmení] [jméno] [příjmení], insolvenční správkyně, se sídlem [adresa], [IČO], <b>je vinna</b> tím, že ačkoliv nebyla osobou s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě, ani k tomuto jednání nebyla jinak zmocněna, tak jako insolvenční správkyně v insolvenčním řízení vedeném s dlužníkem [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], pod sp. zn. [spisová značka] u [název soudu], dne [datum] plátci mzdy dlužníka, spol. [anonymizováno] [právnická osoba], se sídlem [adresa], IČO: [číslo] [anonymizováno], uložila, aby zasílal na účet majetkové podstaty dlužníka jak běžné výživné na nezletilou dceru [jméno] ve výši 3 000 Kč měsíčně, které bylo určeno soudem a bylo exekučně vymáháno, tak běžné výživné na nezletilého syna [jméno] ve výši 3 500 Kč měsíčně, které bylo určeno soudem, čímž nejméně v období od 14. 8. 2018 do 25. 10. 2018 ohrozila výživu syna [jméno], když dlužníku znemožnila disponovat s majetkem, jenž k tomuto účelu sloužil, a ani sama výživné pravidelně nehradila, <b>tedy</b> závažným způsobem porušila povinnost stanovenou insolvenčním zákonem, když v rozporu s § 229 odst. 3 písm. e) ve spojení s § 36 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění účinném do 31. 5. 2019, disponovala s majetkem dlužníka, k němuž neměla dispoziční oprávnění, <b>čímž spáchala</b> přestupek podle § 36b odst. 1 písm. i) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění účinném od 1. 6. 2019. <b>a za to se jí ukládá</b> podle § 36b odst. 4 písm. f) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění účinném od 1. 6. 2019, pokuta ve výši 28 000 Kč (slovy: dvacet osm tisíc korun českých) splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo] [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol]. 1 Ministerstvo spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ nebo„ správní orgán“) vydává tento příkaz v souladu s § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), ve spojení s § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ PřesZ“), jako první úkon v řízení o přestupku podle § 36b odst. 1 písm. i) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění účinném od 1. 6. 2019 (dále jen„ ZIS“), insolvenční správkyně Ing. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ obviněná“), pro skutek uvedený ve výroku. <i>Zjištění předcházející vydání příkazu</i> 2 Správní orgán v rámci své úřední činnosti při prověřování podnětu k prošetření postupu obviněné zjistil, že ačkoliv nebyla obviněná, jako insolvenční správkyně v insolvenčním řízení vedeném s dlužníkem [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa] (dále jen„ dlužník“), u Městského soudu v Praze (dále též„ insolvenční soud“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ insolvenční řízení“), osobou s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě dlužníka ani k tomuto jednání nebyla jinak zmocněna, tak dne [datum] plátci mzdy dlužníka, [společnost] [anonymizována čtyři slova], se sídlem [adresa], IČO: [IČO] [anonymizováno] (dále jen„ plátce mzdy dlužníka“), uložila, aby tento zasílal na účet majetkové podstaty dlužníka jak běžné výživné na nezletilou dceru [jméno] ve výši 3 000 Kč měsíčně, které bylo určeno soudem a bylo exekučně vymáháno, tak běžné výživné na nezletilého syna [jméno] ve výši 3 500 Kč měsíčně, které bylo určeno soudem. Uvedeným jednáním pak obviněná nejméně v období od 14. 8. 2018 (tj. ode dne, kdy zaměstnavatel dlužníka poprvé zaslal na účet majetkové podstaty dlužníka výživné na obě děti v celkové výši 6 500 Kč) do 25. 10. 2018 (tj. do nabytí právní moci usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře) ohrozila výživu syna [jméno] (srážky výživného na dceru [jméno] měl plátce mzdy dlužníka v době před schválením oddlužení dlužníka deponovat v rozsahu stanoveném exekučním příkazem), když dlužníku znemožnila disponovat s majetkem, jenž k tomuto účelu sloužil, a ani sama výživné pravidelně nehradila (dne [datum] uhradila na výživném na syna [jméno] jednorázově částku ve výši částku 6 000 Kč). <i>Skutková zjištění</i> 3 Správní orgán má z usnesení insolvenčního soudu ze dne 27. 4. 2018, č. j. [spisová značka], za prokázané, že obviněná byla v insolvenčním řízení ustanovena insolvenčním správcem. Tímto usnesením byl také zjištěn úpadek dlužníka a povoleno řešení jeho úpadku oddlužením. 4 Ze zprávy pro oddlužení ze dne [datum] (B-4) ve spojení s vyjádřením obviněné ze dne [datum], poskytnutým ministerstvu v rámci výkonu státního dohledu (dále jen„ vyjádření obviněné“), a s jeho přílohami, má správní orgán za prokázané, že dlužník měl nejméně v době od února 2018 do října 2018 povinnost hradit jak běžné výživné na nezletilou dceru [jméno] ve výši 3 000 Kč měsíčně, jež mu byla stanovena soudem a byla exekučně vymáhána, tak povinnost hradit běžné výživné na nezletilého syna [jméno] ve výši 3 500 Kč měsíčně, jež mu byla stanovena soudem. 5 Z e-mailové zprávy ze dne [datum], jež je přílohou vyjádření obviněné (dále jen„ e-mailová zpráva ze dne [datum]“), má správní orgán za prokázané, že uvedeného dne obviněná uložila plátci mzdy dlužníka, aby tento srážel pouze běžné výživné na obě děti a toto zasílal na účet majetkové podstaty dlužníka. 6 Z usnesení insolvenčního soudu ze dne 25. 10. 2018, č. j. [spisová značka], jež nabylo právní moci téhož dne, má správní orgán za prokázané, že bylo schváleno oddlužení dlužníka, a to formou plnění splátkového kalendáře. V tomto usnesení insolvenční soud také plátci mzdy nebo jiného příjmu dlužníka postižitelného výkonem rozhodnutí přikázal, aby po doručení tohoto rozhodnutí prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku, ale zaslal je insolvenční správkyni (výrok IX.), které uložil, aby„ z částky, jež bude v příslušném kalendářním měsíci poukázána dlužníkem na jeho účet jako splátka určená k uspokojení pohledávek věřitelů, uspokojil přednostně zálohu na úhradu hotových výdajů a odměny správce, poté další pohledávky za podstatou a pohledávky jim na roveň postavené…“ (výrok XI). 7 Ze sdělení plátce mzdy dlužníka ze dne [datum] (B-14) ve spojení s výpisem z účtu majetkové podstaty dlužníka ze dne [datum], jenž je součástí vyjádření obviněné (dále jen„ výpis z účtu majetkové podstaty“), má správní orgán za prokázané, že plátce mzdy dlužníka zaslal na„ pokyn“ obviněné na účet majetkové podstaty dlužníka dne [datum], [datum], [datum] a [datum] na„ běžném výživném“ částku ve výši 6 500 Kč, celkem tedy částku 26 000 Kč (dále jen„ zaslané finanční prostředky“). 8 Z vyjádření obviněné ve spojení s výpisem z účtu majetkové podstaty má správní orgán za prokázané, že ze zaslaných finančních prostředků uhradila obviněná dne [datum] na výživném na syna [jméno] jednorázově částku ve výši částku 6 000 Kč. <i>Právní posouzení</i> 9 Podle § 36 odst. 1 ZIS„ Ministerstvo vykonává dohled nad insolvenčními správci a hostujícími insolvenčními správci.“ 10 Podle § 36 odst. 2 písm. c) ZIS„ Ministerstvo dohlíží nad tím, zda insolvenční správce a hostující insolvenční správce plní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem.“ 11 Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění účinném do 31. 5. 2019 (dále jen„ IZ“),„ Insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob.“ 12 Podle § 111 odst. 1 IZ„ Nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem.“ 13 Podle § 111 odst. 2 IZ„ Omezení podle odstavce 1 se netýká úkonů nutných ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy, k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí. Dále se omezení podle odstavce 1 nevztahuje na uspokojování pohledávek za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávek jim postavených na roveň (§ 169); tyto pohledávky se uspokojují v termínech splatnosti, je-li to podle stavu majetkové podstaty možné.“ 14 Podle § 169 odst. 1 písm. e) IZ„ Pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou jsou pohledávky věřitelů na výživném ze zákona“. 15 Podle § 229 odst. 3 písm. e) IZ „Nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními dlužník v době od povolení oddlužení“. 16 Podle § 406 odst. 3 písm. a) IZ„ V rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční soud uloží dlužníku, aby po dobu 5 let platil nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce vždy k určenému dni měsíce částku stanovenou podle § 398 z příjmů, které získá po schválení oddlužení, a to podle poměru jejich pohledávek určeného ve zprávě pro oddlužení. Současně stanoví termín úhrady první splátky, a to tak, aby byla uhrazena nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž nastanou účinky schválení oddlužení“. 17 Podle § 406 odst. 3 písm. d) IZ„ V rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční soud přikáže plátci mzdy dlužníka, nebo plátci jiného příjmu dlužníka postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného, aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku.“ 18 Podle § 36b odst. 1 písm. i) ZIS„ Insolvenční správce se dopustí přestupku tím, že při výkonu funkce insolvenčního správce závažným způsobem poruší nebo opakovaně porušuje povinnost stanovenou insolvenčním zákonem.“ 19 Podle § 36c odst. 1 ZIS „Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.“ 20 Správní orgán přistoupil ke kvalifikaci jednání obviněného jako přestupku podle § 36b odst. 1 písm. i) ZIS. Podle § 2 odst. 1 PřesZ se totiž odpovědnost pachatele posuzuje podle pozdějšího zákona, pokud je to po něj příznivější. S ohledem na skutečnost, že skutková podstata přestupku je téměř doslovně shodná, avšak za přestupek podle § 36b odst. 1 písm. i) ZIS ve znění pozdějších předpisů, oproti přestupku podle § 36b odst. 1 písm. k) ZIS ve znění účinném do 31. 5. 2019, není možné uložit sankci zákazu činnosti, má správní orgán za to, že se jedná o úpravu pro obviněného příznivější. Proto správní orgán hodnotil naplnění znaků skutkové podstaty přestupku podle § 36b odst. 1 písm. i) ZIS, ačkoliv byl přestupek spáchán ještě před jeho účinností. 21 Podle § 150 odst. 1 s. ř.„ Povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení lze uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. (…)“. 22 Správní orgán dospěl k závěru, že ačkoliv obviněné, jakožto insolvenční správkyni v insolvenčním řízení vedeném s dlužníkem nesvědčilo dispoziční oprávnění k majetkové podstatě dlužníka a k nakládání s touto nebyla ani jinak zmocněna, tak dne [datum] plátci mzdy dlužníka uložila, aby na účet majetkové podstaty dlužníka zasílal jak běžné výživné na nezletilou dceru [jméno] ve výši 3 000 Kč měsíčně, které bylo určeno soudem a bylo exekučně vymáháno, tak běžné výživné na nezletilého syna [jméno] ve výši 3 500 Kč měsíčně, které bylo určeno soudem. 23 Obviněná tedy jednáním uvedeným v bodě 22 závažným způsobem porušila povinnost stanovenou insolvenčním zákonem, když v rozporu s § 229 odst. 3 písm. e) ve spojení s § 36 odst. 1 IZ, disponovala s majetkem dlužníka, k němuž neměla dispoziční oprávnění. Závažnost pochybení správní orgán spatřuje zejména ve skutečnosti, že obviněná svým protiprávním jednáním nejméně v období od 14. 8. 2018 do 25. 10. 2018 ohrozila výživu syna [jméno] (toto výživné bylo stanoveno soudem a na rozdíl od výživného na dceru [jméno] nebylo exekučně vymáháno), když dlužníku znemožnila disponovat s majetkem, jenž k tomuto účelu sloužil, a ani sama výživné pravidelně nehradila. <i>Stanovení sankce</i> 24 Podle § 36b odst. 4 písm. f) ZIS„ Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo i) nebo odstavce 3 písm. f) lze uložit pokutu do 5000000 Kč“ 25 Podle § 37 PřesZ„ Při určení druhu správního trestu a jeho výměry se přihlédne zejména a) k povaze a závažnosti přestupku, (…) c) k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, (…) f) u fyzické osoby k jejím osobním poměrům a k tomu, zda a jakým způsobem byla pro totéž protiprávní jednání potrestána v jiném řízení před správním orgánem než v řízení o přestupku, g) u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti, (…)“. 26 Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení správního orgánu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností spoluurčujících povahu a závažnost přestupku. 27 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl vůbec způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání a tím jej přimět k respektování právních předpisů. Ukládaný správní trest zároveň nesmí mít pro pachatele likvidační charakter. 28 Při stanovení druhu a výše sankce správní orgán přihlédl k závažnosti sankcionovaného přestupku, jíž se rozumí dopad konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem. Správní orgán konstatuje, že postupem obviněné došlo k porušení právem chráněného zájmu na řádném výkonu činnosti insolvenčních správců skrze porušení povinností, které insolvenčním správcům stanovuje insolvenční zákon. Závažnost porušení chráněného zájmu správní orgán spatřuje především ve skutečnosti, že se obviněná dopustila jednání, které vzbuzuje důvodné pochybnosti o její důvěryhodnosti a zejména odborné způsobilosti (nerespektování zákonné úpravy dispozičního oprávnění k majetkové podstatě dlužníka), přičemž takový nikoliv řádný výkon činnosti insolvenčním správcem závažně ohrožuje výše uvedený chráněný veřejný zájem. 29 Závažnost přestupku z pohledu správního orgánu pak prohlubuje skutečnost, že obviněná svým protiprávním jednáním ohrozila výživu syna [jméno], když po určité období (nejméně od 14. 8. 2018 do 25. 10. 2018) dlužníku znemožnila disponovat s majetkem, jenž k tomuto účelu sloužil, a ani sama výživné pravidelně nehradila. 30 Správní orgán při úvaze nad volbou druhu správního trestu vyloučil, s ohledem na závažnost projednávaného přestupku, možnost udělit napomenutí, a rozhodl uložit pokutu jako adekvátní formu postihu. 31 S ohledem na skutečnost, že výčet aspektů v § 37 zákona o přestupcích, kterými je dána povaha a závažnost přestupku, je demonstrativní, vzal správní orgán též osobu obviněné a její vztah k dodržování právních předpisů upravujících výkon činnosti insolvenčního správce a s tím související potenciál obviněné k nápravě. Konkrétně vzal správní orgán, v souladu s recentně uznávanou judikaturou (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky Liberec ze dne 3. května 2013, č. j. 60 A 1/2013-49, publ. pod č. 2912/2013 Sb. NSS, a dále rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 10. 2016, č. j. 2 As 161/2016-52, ze dne 27. 9. 2017, č. j. 1 As 252/2016-48, nebo ze dne 6. 9. 2018, č. j. 7 As 86/2018-38), ve vztahu k osobě obviněné v úvahu, že se jedná o osobu ze strany dohledového orgánu již sankcionovanou: Obviněná byla již správním orgánem postižena za dva správní delikty podle ZIS ve znění účinném do 30. 6. 2017, když rozhodnutím ze dne rozhodnutím ze dne 5. 8. 2016, č. j. MSP-36/2016-OINS-SRIS/6, které nabylo právní moci dne 27. 8. 2016, jí byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč za spáchání správního deliktu podle § 36b odst. 1 písm. c) ZIS ve znění účinném do 30. 6. 2017, a rozhodnutím ze dne 3. 4. 2017, č. j. MSP-28/2017-OINS-SRIS/7, které nabylo právní moci dne 24. 4. 2017, jí byla uložena pokuta ve výši 10 000 Kč za spáchání správního deliktu podle § 36b odst. 1 písm. c) ZIS ve znění účinném do 30. 6. 2017. Obviněná byla rovněž správním orgánem sankcionována za jeden přestupek podle ZIS, když příkazem ze dne 9. 6. 2020, č. j. MSP-18/2020-OINS-SRIS/3, který nabyl právní moci dne 30. 6. 2020, jí byla uložena pokuta ve výši 7 500 Kč za spáchání přestupku § 36b odst. 1 písm. j) ZIS. Z pohledu správního orgánu tak obviněná není osobou, která v dlouhodobém horizontu vykazuje potřebnou míru osobní odpovědnosti ve vztahu k dodržování právních předpisů upravujících výkon činnosti insolvenčního správce. Zároveň je zřejmé, že kýžený výchovný efekt neměly ani pokuty v řádech tisíců korun českých. Ani tyto sankce totiž nevedly obviněnou k tomu, aby změnila přístup k dodržování právních předpisů. Obviněná věděla, že činnost insolvenčních správců je předmětem aktivního dohledu ze strany správního orgánu (viz výše uvedená správní řízení). Přesto v porušování právních předpisů pokračovala. To se významnou měrou promítá do úvahy správního orgánu o tom, že jiný druh sankce než pokuta ve výměře minimálně několika desítek tisíc korun by na obviněnou neměla preventivní účinek. 32 Správní orgán při úvaze nad stanovením výše pokuty přihlédl k povaze a závažnosti spáchaného přestupku a k dalším výše uvedeným okolnostem, a shledal, že pokuta ve výši 28 000 Kč představuje přiměřený správní trest, který je způsobilý plnit vůči obviněné preventivní a represivní funkci a zároveň i funkci generálně preventivní vůči ostatním subjektům.