0 OINS 5/2022

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o údaje o účastníkovi , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodlo

I. Obviněná [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO], znalkyně v oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie a odvětví zdravotnická odvětví různá, specializace klinická biochemie, <b>je vinna</b> tím, že v zákonné lhůtě 10 pracovních dnů Ministerstvu spravedlnosti neoznámila, že s ní bylo usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Územního odboru [obec], Oddělení hospodářské kriminality, č.j. KRPU-37455-52/TČ-2021-040881-JL, dne 1. 6. 2021 zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, <b>tedy</b> v rozporu s § 24 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech neoznámila Ministerstvu spravedlnosti skutečnost, která může vést k pozastavení znaleckého oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, a to neprodleně, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost, <b>čímž spáchala</b> přestupek podle § 39 odst. 1 písm. i) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech

II. Za přestupek specifikovaný ve výroku I. se obviněné podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ukládá pokuta ve výši 120 000 Kč (slovy: sto dvacet tisíc korun českých) splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo], [variabilní symbol], [specifický symbol].

III. Obviněnému se podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízeních o nich, a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých) splatnou ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. 19 [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol]. <b>1. Průběh správního řízení</b> <b><i>Zjištění předcházející správnímu řízení</b></i> 1 Dne [datum] obdrželo Ministerstvo spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ či„ správní orgán“) od Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Územního odboru [obec], Oddělení hospodářské kriminality (dále jen„ policejní orgán“) vyrozumění, č.j. KRPU-37455-56/TČ-2021-040881-JL, ze dne 2. 6. 2021 (dále jen„ vyrozumění“), že dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání obviněné pro důvodné podezření ze spáchání přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“). 2 V návaznosti na toto vyrozumění si ministerstvo od policejního orgánu vyžádalo usnesení o zahájení trestního stíhání pro další posouzení a zjištění skutkového stavu věci. Toto mu bylo doručeno dne [datum]. 3 Ministerstvo dále dne [datum] v této věci obdrželo obžalobu podanou státním zástupcem Okresního státního zastupitelství v [obec], č. j.: 2 ZT 165/2021-104, ze dne 28. 2. 2022. <b><i>Zahájení správního řízení</b></i> 4 Ministerstvo vydalo dne [datum] příkaz podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), ve spojení s § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“) jako první úkon v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední podle § 78 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, se znalkyní Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ obviněná“) pro přestupek podle § 39 odst. 1 písm. i) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“). <b><i>Odpor</b></i> 5 Dne [datum] byl podán prostřednictvím právního zástupce obviněné odpor, který zrušil příkaz. Námitky obviněné, které obviněná v odporu vznesla, směřují proti právní kvalifikace a jsou uvedené níže pod bodem 17 a násl. Přípisem č. j. 5/2022-OINS-SRZT/5 ze dne 18. 11. 2022 doručeným dne [datum] byla obviněná vyrozuměna o tom, že byly shromážděny podklady pro rozhodnutí a má možnost se k nim vyjádřit; tohoto práva obviněná nevyužila. <b>2. Skutková zjištění</b> <b><i>Předmět dokazování</b></i> <i>Vyrozumění č. j. KRPU-37455-56/TČ-2021-040881-JL</i> 6 Z vyrozumění č.j. KRPU-37455-56/TČ-2021-040881-JL ze dne 2. 6. 2021 vyplývá, že dne [datum] vydal policejní orgán podle § 160 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), usnesení č.j. KRPU-37455-52/TČ-2021-040881-JL, o zahájení trestního stíhání obviněné pro přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1 trestního zákoníku. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo dle sdělení policejního orgánu obviněné doručeno datovou cestou dne [datum]. <i>Usnesení o zahájení trestního stíhání č. j. KRPU-37455-52/TČ-2021-040881-JL</i> 7 Podle usnesení o zahájení trestního stíhání se měla obviněná přečinu dopustit tím, že ve vypracovaném znaleckém posudku z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie, č.j. 6448 ([číslo]), ze dne [datum] (dále jen„ znalecký posudek“) uvedla nepravdivé závěry ohledně intoxikace alkoholem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., proti které bylo v inkriminované době vedeno trestní řízení pro podezření ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 trestního zákoníku. 8 Správní orgán z vlastní činnosti zjistil, že obviněnou nebylo do [datum] oznámeno zahájení trestního stíhání. 9 Obviněná v podaném odporu zjištěný skutkový stav nerozporovala. <b><i>Závěr skutkových zjištění</b></i> 10 Dne [datum] vydal policejní orgán usnesení č.j. KRPU-37455-52/TČ-2021-040881-JL, o zahájení trestního stíhání obviněné pro přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1 trestního zákoníku. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo dle sdělení policejního orgánu obviněné doručeno datovou cestou dne [datum]. Obviněná však tuto skutečnost neoznámila. <b>3. Právní posouzení</b> <b><i>Relevantní právní úprava a východiska</b></i> 11 Podle § 24 ZnalZ je znalec povinen oznámit ministerstvu veškeré skutečnosti, které mohou vést k pozastavení nebo zániku znaleckého oprávnění, a to neprodleně, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost. 12 Podle § 13 odst. 2 písm. a) ZnalZ ministerstvo může v odůvodněných případech pozastavit oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud bylo zahájeno trestní stíhání znalce pro trestný čin, a to do doby pravomocného skončení trestního stíhání; ministerstvo při pozastavení zohlední zejména, zda se jedná o trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem znalecké činnosti a zda se jedná o trestný čin, který ohrožuje důvěru v řádný výkon znalecké činnosti. 13 Podle § 39 odst. 1 písm. i) ZnalZ se znalec dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 24 nesplní svou oznamovací povinnost řádně nebo ve stanovené lhůtě. 14 Jak vyplývá z výše uvedeného, ustanovení § 24 ZnalZ ukládá znalcům oznamovací povinnost spočívající ve sdělení veškerých skutečností, které mohou vést k pozastavení či zániku znaleckého oprávnění. Toto oznámení jsou znalci povinni učinit neprodleně, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost, resp. ode dne, kdy se znalec o této skutečnosti dozví. Znalci jsou povinni oznamovat nejen skutečnosti zakládající povinnost ministerstva pozastavit či zrušit znalecké oprávnění, ale i skutečnosti představující fakultativní důvody pro pozastavení znaleckého oprávnění, kdy je správnímu orgánu dán prostor pro správní úvahu. Pro vznik a trvání oznamovací povinnosti tedy rovněž není rozhodující, zda k pozastavení či zániku znaleckého oprávnění skutečně dojde. Ve všech případech se jedná o skutečnosti objektivní, které nastávají nezávisle na jejich hodnocení a které nejsou předmětem dalšího zjišťování a objasňování. 15 Trestní stíhání proti obviněné bylo zahájeno dne [datum], přičemž téhož dne bylo obviněné doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání. Obviněné tím vznikla povinnost tuto skutečnost ministerstvu oznámit. Lhůta pro splnění této povinnost začala běžet prvního dne následujícího po dni, kdy nastala skutečnost rozhodná pro určení jejího počátku, tedy dne [datum]. Posledním dnem lhůty byl den [datum]. 16 Protože obviněná ministerstvu neoznámila, že s ní bylo zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1 trestního zákoníku, porušila oznamovací povinnost stanovenou v § 24 ZnalZ, a tím spáchala přestupek podle § 39 odst. 1 písm. i) ZnalZ. <b><i>Námitky účastníka řízení</b></i> 17 Obviněná v podaném odporu uvedla, že Policejní orgán ihned dne [datum] informoval ministerstvo o tom, že zahájil trestní stíhání obviněné, načež ministerstvo zahájilo z moci úřední řízení o pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost. Protože správní orgán byl vyrozuměn o zahájení řízení, úmysl zákonodárce byl naplněn. 18 Dále obviněná rozporuje, zda bylo úmyslem zákonodárce stanovit, že zahájení trestního stíhání je důvodem k zahájení řízení o pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost, když má být ctěna presumpce neviny vtělená do Listiny základních práv a svobod. <i>K naplnění účelu normy</i> 19 Skutečnost, že se ministerstvo dozvědělo o rozhodné skutečnosti jiným způsobem než od znalce, nemůže být považována za okolnost vylučující protiprávnost. Ke splnění oznamovací povinnosti je třeba aktivního konání znalce. Tento názor lze i dovodit z odborné literatury. (vizte [příjmení], [jméno]. § 24 (Oznamovací povinnost znalce). In: [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno]. Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 206, marg. [číslo]) <i>Důvodnost pozastavení</i> 20 Na námitku obviněné„ zda je okolnost zahájení trestního stíhání tou, kterou měl zákonodárce na mysli, k případnému zahájení řízení o pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost“ lze odkázat na § 13 odst. 2 písm. a) ZnalZ, podle kterého ministerstvo může v odůvodněných případech pozastavit oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud bylo zahájeno trestní stíhání znalce pro trestný čin, a to do doby pravomocného skončení trestního stíhání; ministerstvo při pozastavení zohlední zejména, zda se jedná o trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem znalecké činnosti a zda se jedná o trestný čin, který ohrožuje důvěru v řádný výkon znalecké činnosti. Zahájení trestní stíhání jakožto důvod možného pozastavení oprávnění výkonu znalce je přímo uvedeno v zákoně. 21 Tedy zahájení trestního stíhání pro trestný čin podle § 346 trestního zákoníku a skutek uvedený v usnesení o zahájení trestního stíhání naplňuje přesně kritéria, ke kterým má ministerstvo přihlížet při pozastavování činnosti znalce, neboť podání křivého posudku souvisí se znaleckou činností a zároveň ohrožuje důvěru v řádný výkon znalecké činnosti. <i>K presumpci neviny</i> 22 Správní orgán k této námitce podotýká, že institut pozastavení činnosti není sankcí. Pozastavení činnosti podle § 13 ZnalZ je ochranným opatřením, které nijak nestanovuje vinu či nevinu znalce ani nemá například vliv pro trestní řízení vedené se znalcem. <b><i>Závěr</b></i> 23 Ministerstvo neshledalo námitky učiněné v odporu za důvodné a setrvává na svém právním hodnocení uvedeném v příkazu č. j. MSP-5/2022-OINS-SRZT/3 ze dne 2. 11. 2022. Obviněná neoznámila ministerstvu rozhodné skutečnosti včas, čímž porušila § 24 ZnalZ a dopustila se přestupku podle § 39 odst. 1 písm. i) ZnalZ. <b>4. Stanovení sankce</b> <b><i>Závažnost právní kvalifikace</b></i> 24 Podle § 39 odst. 2 písm. b) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. i) ZnalZ uložit pokutu až do výše 250 000 Kč. <b><i>Uvážení o druhu a výměře správního trestu</b></i> 25 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze podnikatelské činnosti fyzické osoby. 26 Závažnost přestupku je dána významem chráněného zájmu, následky, okolnostmi, délkou doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo protiprávní stav, počtem dílčích útoků. 27 Chráněným zájmem v projednávané věci je především společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, což v sobě rovněž zahrnuje plnění oznamovací povinnosti ohledně skutečností majících vliv na trvání znaleckého oprávnění řádně a ve stanovené lhůtě. V konkrétním případě obviněná nesplnila oznamovací povinnost, čímž ohrozila zájem veřejnosti mít včas relevantní informace. Ministerstvo mohlo zahájit řízení o pozastavení licence jen díky tomu, že informace, které měla dodat obviněná, získalo z jiných zdrojů. Za skutečnost, která zvyšuje závažnost přestupku, ministerstvo považuje délku prodlení s plněním povinnosti. 28 Obviněná ve svém vyjádření neuvedla žádné důvody, které by svědčily v její prospěch. Skutečnost, že obviněná nebyla jako znalkyně v minulosti trestána, nepovažuje správní orgán za polehčující okolnost; naopak recidivu by považoval za okolnost přitěžující. Správní orgán neshledal žádné polehčující ani přitěžující okolnosti ve smyslu § 39 a 40 správního řádu. 29 Správní orgán při úvaze nad stanovením výše pokuty přihlédl k povaze podnikatelské činnosti obviněné. Z vlastní úřední evidence (sp. zn. MSP-3181/2021-OINS-SZN) správní orgán zjistil, že obviněná za rok 2017 vypracovala [číslo] znaleckých posudků s celkovou odměnou 5 109 678 Kč, za rok 2018 vypracovala [číslo] znaleckých posudků s celkovou odměnou 6 323 838 Kč a za rok 2019 vypracovala [číslo] znaleckých posudků s celkovou odměnou 8 825 527 Kč. Údaje za rok 2020 a 2021 nemá správní orgán k dispozici. Ve vztahu k průměrné hrubé měsíční mzdě, která za druhé čtvrtletí roku 2022 představovala dle údajů Českého statistického úřadu 40 086 Kč, jsou příjmy obviněné z podnikatelské činnosti nadprůměrné. Přepočteno na měsíční příjmy, pak v roce 2019 činil hrubý měsíční příjem obviněné ze znalecké činnosti 735 460 Kč, což představuje osmnáctinásobek průměrného měsíčního příjmu. Uložená pokuta 120 000 Kč představuje přibližně šestinu hrubého měsíčního příjmu obviněné dosažené znaleckou činností v roce 2019. V porovnání s ročním příjmem uložená pokuta představuje 1,36 % hrubého ročního příjmu ze znalecké činnosti za rok 2019. 30 Správní orgán při ukládání pokuty zohlednil, že obviněná zpracovává velké množství znaleckých posudků, proto nesplnění oznamovací povinnosti mělo značný dopad ve vztahu k zadavatelům posudků. Taktéž správní orgán zohlednil, že obviněná znaleckou činností dosahuje mimořádně vysokých příjmů. Pokuta uložená tímto rozhodnutím byla stanovena tak, aby splňovala funkci správního trestu, neboť v případě nižší, by byla vůči příjmům obviněné zanedbatelná, a tedy bez účinku. 31 Správní orgán má za to, že uložená pokuta odpovídá závažnosti spáchaného přestupku a je způsobilá ve vztahu k obviněné naplnit výchovnou i preventivní funkci. <b>5. Náklady správního řízení</b> 32 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 s. ř. a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 1 000 Kč. 33 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byl obviněný uznán vinným, byla mu uložena povinnost nahradit paušální částkou 1 000 Kč náklady tohoto řízení.