0 OINS 50/2021

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o údaje o účastníkovi , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodlo

I. Obviněný [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc., se sídlem [adresa], [IČO], <b>je vinen</b> (i) tím, že blíže neurčeného dne v lednu roku 2021 sdělil České televizi (odvysíláno dne [datum] v pořadu Reportéři ČT), že [právnická osoba] a.s., jeden ze subjektů vyšetřovaných orgány činnými v trestním řízení v souvislosti s havárií na řece Bečvě, je na základě jím zjištěného skutkového stavu mimo podezření, přestože se jednalo o skutečnost, kterou se obviněný dozvěděl v rámci zpracování znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] o posouzení příčin havárie na řece [příjmení] dne [datum]; (ii) tím, že blíže neurčeného dne poskytl redaktorce internetového Deníku Referendum telefonický rozhovor, jehož obsah byl dne [datum] v uvedeném deníku uveřejněn, přitom v rozhovoru sdělil, jaké byly výsledky jím provedených měření, jak funguje systém správy odpadních vod ve [právnická osoba], a.s., že dospěl v rámci výkonu své znalecké činnosti ke stejným výsledkům jako [ulice] inspekce životního prostředí a že jeden z prověřovaných subjektů je mimo podezření, přestože se jednalo o skutečnosti, které se obviněný dozvěděl v rámci zpracování znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] o posouzení příčin havárie na řece [příjmení] dne [datum]; <b>tedy</b> nezachoval mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem znalecké činnosti, a porušil tak § 20 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech <b>čímž spáchal</b> ve vícečinném souběhu stejnorodém dva přestupky podle § 39 odst. 1 písm. g) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

II. Řízení o přestupku obviněného [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc., se sídlem [adresa], [IČO], zahájené dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [jednací číslo MSP], se v rozsahu skutku spočívajícího v tom, že v blíže neurčené době v květnu 2021 na dotaz reportéra MF DNES sdělil, že ve znaleckém posudku potvrdil výsledky šetření [obec] inspekce životního prostředí, čímž odhalil závěr znaleckého posudku a tedy sdělil skutečnost, kterou se dozvěděl při zpracování znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] o posouzení příčin havárie na řece [příjmení] dne [datum], se <b>z astavu je</b> neboť spáchání skutku nebylo obviněnému prokázáno.

III. Za přestupky specifikované ve výroku I. se obviněnému podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ukládá pokuta ve výši 9 000 Kč (slovy: devět tisíc korun českých) splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol].

IV. Obviněnému se podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízeních o nich, a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých) splatnou ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol]. <b>1. Průběh správního řízení</b> 1 Příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], který byl doručen obviněnému téhož dne, bylo s obviněným zahájeno řízení z moci úřední o přestupcích podle § 39 odst. 1 písm. g) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“) pro skutky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí. 2 Proti vydanému příkazu podal obviněný dne [datum] v zákonné osmidenní lhůtě odpor, čímž byl příkaz zrušen a zahájené řízení pokračovalo. <b>2. Skutková zjištění</b> <i>Podklady pro rozhodnutí (důkazy)</i> 3 Jako podklad pro rozhodnutí správní orgán použil: Opatření o přibrání znalce ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] Znalecký posudek [číslo] o Posouzení příčin havárie na řece Bečvě dne [datum] ze dne [datum] Článek„ Rozhovor se znalcem v případu [příjmení]“ uveřejněný v internetovém deníku Deník Referendum dne [datum] Nahrávku rozhovoru redaktorky Deníku Referendum Mgr. [jméno] [příjmení] s obviněným [ulice] reportáž„ Reportéři ČT“ odvysílanou v České televizi dne [datum] Článek„ [příjmení] otrávila čistírna Energoaqua z [obec], tvrdí posudek“ uveřejněný v internetovém deníku iDNES dne [datum] 4 Přezkoumáním uvedených podkladů správní orgán zjistil níže uvedený skutkový stav. <i>Opatření o přibrání znalce ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]</i> 5 Opatřením [číslo jednací] Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, územní odbor [obec] (dále jen„ opatření policie“) byl podle § 105 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád obviněný ustanoven znalcem v trestní věci„ NP POŠKOZENÍ [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] [jméno]“. V opatření bylo znalci uloženo vypracovat znalecký posudek k příčinám, vzniku a následkům havárie na odvaděči spol. [právnická osoba], [IČO] (chemická čistička v obci [obec]). <i>Znalecký posudek [číslo] o Posouzení příčin havárie na řece Bečvě dne [datum] ze dne [datum]</i> 6 Znalecký posudek [číslo] (dále jen„ znalecký posudek“) čítá 142 stran včetně příloh. Posudek popisuje postup obviněného při znaleckém zkoumání, včetně místního šetření továrny [právnická osoba] a. s. (dále jen„ DEZA“) dne [datum] a [datum]. 7 Podle znaleckého posudku bylo první místní šetření v závodě DEZA dne [datum] zaměřeno na nakládání s vodami všeobecně a na prověření systému vypouštění odpadních vod ze závodu. Závěrem prvního šetření podle strany 75 znaleckého posudku bylo, že únik toxických látek do [příjmení] ze závodu byl vyloučen (str. 72 až 75 posudku). 8 Druhé místní šetření v závodě DEZA uskutečněné dne [datum] bylo zaměřeno na stav a průchodnost dešťové kanalizace, do které měla uniknout směs z výroby kaustifikované sody (str. 75 až 77 posudku). 9 Výsledek obou šetření na základě ohledání místa a vyšetřovacích pokusů uzavřel obviněný na straně 77 znaleckého posudku, kde uvádí, že„ (p) rvní závěr ČIŽP z doby havárie (…) o vyloučení [právnická osoba] a (…) jako původců havárie je potvrzen jako správný“. Shodný závěr je uveden v závěrech znaleckého posudku pod bodem (a) na straně [číslo]. 10 Na straně 100 znaleckého posudku obviněný v závěru jako odpověď na otázku [číslo] uvedl že:„ Havárii způsobila prokazatelně [právnická osoba] (…) nesprávným provozem celku vodního hospodářství, především chemické čistírny odpadních vod na adrese [adresa]“ <i>Internetový článek„ Rozhovor se znalcem v případu [příjmení]“ uveřejněný v Deníku Referendum dne [datum]</i> 11 Článek obsahuje 58 otázek redaktorky Mgr. [jméno] [příjmení] a odpovědí obviněného. V rozhovoru jsou zaznamenány tyto výroky obviněného: 12 Na otázku reportérky [číslo]:„ No a vám to tedy vyšlo tak — pokud vím —, že by to mohlo vytéct už z té [část obce], tedy z rožnovské bývalé Tesly?“ obviněný odpověděl:„ Jo.“ 13 Na otázku reportérky [číslo]„ Takže to nikoho nezajímalo, jestli tam byly fenoly, ale zajímaly je pouze kyanidy?“ obviněný odpověděl:„ [jméno], byl jsem dvakrát v DEZE. (…).“ 14 Na otázku reportérky [číslo]:„ Takže mi neřeknete, jestli to inspekce rozhodla správně?“ obviněný odpověděl:„ No řeknu vám, že udělala. Mám to podepřené důkazy, které jsou nezvratné.“ 15 Na otázku reportérky [číslo] obviněný odpověděl:„ A vy jste se zabýval i tou nehodou na kaustifikační jednotce a viděl jste nějaké protokoly o tom, jak s tím únikem v DEZE naložili?“ Odpověď obviněného:„ Zabýval jsem se tím, protože jsem simuloval nehodu znova s fluoresceinem. No a zjistili jsme, že se naše měření shoduje s tím, co vydala chemička.“ Ve vztahu k fungování chemičky DEZA jako odpověď na otázku [číslo] dále téže uvedl:„ A z té dešťové zdrže DEZA používá vodu zpátky. Oni ji recyklují. A z té zdrže se ta voda vůbec nedostane ven.“ 16 Na otázku reportérky [číslo] obviněný uvedl:„ Sám obsah reaktoru nebyl tak velký, aby to mohl významně ovlivnit. A oni toho naprostou většinu chytili do jímky. Na silnici vedle to jen trochu vyšplouchlo. Proto my jsme to zkoušeli docela intenzivně a s množstvím vody, které bylo více, než kolik bylo při té havárii možné. A vyšlo nám to stejně pozitivně.“ <i>Audionahrávka rozhovoru Mgr. [jméno] [příjmení] s obviněným</i> 17 Audionahrávka telefonátu Mgr. [jméno] [příjmení] s obviněným byla pořízena Mgr. [jméno] [příjmení], redaktorkou Deníku Referendum. Správní orgán nahrávku obdržel vcelku, přičemž trvá 42 minut, 52 vteřin. Nahrávka potvrzuje, že výroky obviněného, které byly písemně zaznamenány v článku„ Rozhovor se znalcem v případu [příjmení]“ a které jsou uvedený výše pod body 11 až 16, obviněný reportérce řekl. <i>[ulice] reportáž„ Reportéři ČT“ odvysílaná v České televize dne [datum]</i> 18 V pořadu Reportéři ČT byla odvysílaná část rozhovoru reportérky České televize (dále jen„ ČT“) s obviněným, kdy obviněný odpovídal na dotaz ohledně toho, zda původcem havárie na Bečvě byla [právnická osoba], a. s., se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO]. 19 V reportáži obviněný sdělil reportérce ČT:„ To je zmatená stopa, která vás odvádí někam jinam úplně zbytečně. Byli jsme v DEZE, víme, jak to tam je, a DEZA skutečně je mimo podezření tak, jak to řekla inspekce hned na začátku.“ <i>Internetový článek„ [příjmení] otrávila čistírna Energoaqua z [obec], tvrdí posudek“ uveřejněný v [webová adresa] dne [datum]</i> 20 V článku uvádí autor Ing. [příjmení] [příjmení], redaktor MF DNES, že obviněný uvedl, že„ Dezu vyloučila inspekce a já jsem to v podstatě potvrdil“. <i>Výslech redaktora MF [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]</i> 21 Dne [datum] se redaktor MF DNES Ing. [příjmení] [příjmení] dostavil k výslechu, ale odepřel výpověď podle § 55 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“). <b><i>3. Hodnocení důkazů</b></i> 22 Správní orgán hodnotil podklady rozhodnutí podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Opatření policie a znalecký posudek obviněného jsou listinné důkazy, jejichž kopie má správní orgán k dispozici, a o jejichž věrohodnosti není pochyb; ani obviněný tyto důkazy nezpochybnil. Z opatření policie považuje správní orgán za prokázané, že byl obviněný policejním orgánem přibrán jako znalec v trestní věci poškození životního prostředí řeky [příjmení] [jméno] a že jeho úkolem bylo vyjádřit se k příčinám vzniku a následkům havárie na odvaděči [právnická osoba], a.s. Ze znaleckého posudku obviněného, pak správní orgán považuje za prokázané, že obviněný v rámci plnění znaleckého úkolu provedl dvě místní šetření v závodě DEZA, přičemž závěrem těchto šetření bylo, že obviněný potvrdil nález [obec] inspekce životního prostředí o tom, že [právnická osoba] nebyla původcem havárie. 23 Další skupinu důkazů tvoří záznamy z médií, konkrétně dva internetové články a jedna televizní reportáž. V televizním pořadu„ Reportéři ČT“ je zaznamenán obviněný, jak říká:„ Byli jsme v DEZE, víme, jak to tam je, a DEZA skutečně je mimo podezření tak, jak to řekla Inspekce hned na začátku.“ Správní orgán má tudíž za prokázané, že obviněný uvedený výrok veřejně pronesl. 24 Co se týká výroků obviněného uveřejněných na internetových stránkách Deníku Referendum, pak má správní orgán k dispozici písemnou verzi rozhovoru mezi obviněným a redaktorkou [jméno] [příjmení] uveřejněnou v internetovém deníku a také zvukový záznam telefonického rozhovoru, na jehož základě internetový článek vznikl. Zvuková nahrávka dokazuje, že uveřejněná písemná verze rozhovoru odpovídá tomu, co obviněný reportérce telefonicky řekl. Z internetového článku ve spojení se zvukovou nahrávkou považuje správní orgán za prokázané, že obviněný reportérce řekl, jak dopadly výsledky jeho měření, jak funguje systém správy odpadních vod ve [právnická osoba], a.s., že dospěl v rámci výkonu své znalecké činnosti ke stejným výsledkům jako [ulice] inspekce životního prostředí, a že jeden z prověřovaných subjektů je mimo podezření. 25 K internetovému článku uveřejněnému na internetových stránkách iDNES správní orgán nezískal přepis zvukové nahrávky; redaktor článku [příjmení] [příjmení] uvedl, že tato nahrávka nebyla nikdy pořízena a u výslechu před správním orgánem odmítl vypovídat. Taktéž obviněný v podaném odporu namítl, že zveřejněné informace byly nepravdivé, a tudíž se skutek nestal. Vzhledem k uvedenému nepovažuje správní orgán za prokázané, že uveřejněný článek vycházel ze sdělení obviněného. Závěr skutkových zjištění 26 Po zhodnocení důkazů považuje správní orgán za prokázané, že se obviněný dopustil jednání, které spočívalo v tom, že: Blíže neurčeného dne v lednu roku 2021 řekl reportérům České televize pro pořad Reportéři ČT odvysílaný v České televizi dne [datum]:„ Byli jsme v DEZE, víme, jak to tam je, a DEZA skutečně je mimo podezření, tak jak to řekla inspekce hned na začátku“, přitom se jedná o skutečnost, kterou se obviněný dozvěděl při výkonu znalecké činnosti při zpracování znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] o posouzení příčin havárie na řece [příjmení] dne [datum] (skutek 1); Dne [datum] v telefonickém rozhovoru s redaktorkou internetového Deníku Referendum řekl, jak dopadly výsledky jeho měření, jak funguje systém správy odpadních vod ve [právnická osoba], a.s., a dále že dospěl v rámci výkonu své znalecké činnosti ke stejným výsledkům jako [ulice] inspekce životního prostředí a že jeden z prověřovaných subjektů je mimo podezření, přestože se jednalo o skutečnosti, které se obviněný dozvěděl při výkonu znalecké činnosti při zpracování znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] o posouzení příčin havárie na řece [příjmení] dne [datum] (skutek 2). 27 Jednání obviněného spočívající v tom, že měl blíže neurčeného dne v květnu 2021 na dotaz reportéra MF DNES uvést, že ve znaleckém posudku potvrdil výsledky šetření [obec] inspekce životního prostředí, se neprokázalo (skutek 3). <b>4. Právní posouzení</b> <b><i>Relevantní právní úprava a východiska</b></i> 28 Podle § 20 odst. 1 ZnalZ je znalec povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, a to i po jejím skončení. Mlčenlivosti jej může zprostit jen zadavatel. 29 Podle § 39 odst. 1 písm. g) ZnalZ se znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti. 30 Podle § 86 odst. 1 písm. c) zákona o odpovědnosti za přestupky správní orgán zastaví řízení, jestliže spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému prokázáno. <b><i>K porušení povinnosti mlčenlivosti</b></i> 31 Povinnost mlčenlivosti je zakotvená nejenom ve výše citovaném § 20 odst. 1 ZnalZ, ale je zároveň součástí znaleckého slibu, v němž znalec slibuje, že„ zachová mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při výkonu znalecké činnosti dozvěděl“. Mlčenlivost je jedním ze základních předpokladů řádného výkonu znalecké činnosti. Pokud by se zadavatelé nemohli spolehnout na to, že znalec zachová diskrétnost nejen ohledně důvěrných informací, ale též samotných výsledků šetření, byla by vážně narušena důvěra ve znaleckou činnost. Obava před únikem informací týkajících se výsledků znaleckého šetření je zvlášť namístě v přípravném řízení trestním, které je neveřejné, a u něhož hrozí, že únik informací ohrozí vyšetřování. Proto je v přípravném řízení mlčenlivost absolutní, s výjimkou zproštění této povinnosti zadavatelem znaleckého posudku ([příjmení], L., [příjmení], A., [příjmení], M., [příjmení], R.: Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 183) 32 V daném případě obviněného přibral k podání posudku policejní orgán v přípravném řízení a obviněný v době, kdy stále ještě toto přípravné řízení probíhalo, pronesl do médií výroky uvedené výše, v nichž veřejně sděloval skutečnosti, o kterých se dozvěděl při výkonu znalecké činností. Svým jednáním, tak jak je popsáno ve výroku rozhodnutí, porušil § 20 odst. 1 ZnalZ a naplnil formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. g) ZnalZ. 33 Co se týká společenské škodlivosti činu, je třeba ji hodnotit s ohledem na chráněný veřejný zájem, kterým je řádný výkon znalecké činnosti v řízení před orgány veřejné moci. Jestliže znalec nezachovává mlčenlivost, ohrožuje výše uvedený zájem a nabourává důvěru ve znaleckou činnost jako takovou. Nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by v daném případě vyloučily, že naplnění formálních znaků přestupku ohrozilo výše uvedený chráněný zájem. <b><i>Námitky obviněného</b></i> 34 Obviněný dne [datum] podal odpor, ve kterém vznesl námitky uvedené níže. <i>Námitka sdělení informací již zveřejněných Českou inspekcí životního prostředí</i> 35 Obviněný namítá, že skutečnost, že [ulice] inspekce životního prostředí (dále jen„ ČIŽP“) vyloučila [právnická osoba] jako původce havárie, se obviněný dozvěděl z veřejných prostředků ještě před tím, než byl přibrán jako znalec. Proto nelze tvrdit, že jinému sdělil věc, kterou se dozvěděl jako znalec. 36 K tomuto správní orgán uvádí, že obviněný se ve svých výrocích neomezil na konstatování toho, k čemu došla ČIŽP, nýbrž její závěry potvrdil, a to na základě vlastního šetření. Obviněný ve [právnická osoba] provedl dvě místní šetření, a teprve na základě nich a dalšího znaleckého zkoumání došel k závěru, že [právnická osoba] je jako původce havárie vyloučena. Obviněný nenakládal s informací ČIŽP jako s daným a nezměnitelným faktem, který by [právnická osoba] a priori vyloučil z dalšího zkoumání. Obviněný naopak ve [právnická osoba] provedl dvě místní šetření, na jejich základě si učinil vlastní závěr, který poté veřejně sdělil. Skutečnost, že tento závěr odpovídal dříve uveřejněným závěrům ČIŽP, je irelevantní. 37 Pro úplnost správní orgán dodává, že skutečnost, že určitá informace zazněla veřejně, nemůže znalce zbavit povinnosti mlčenlivosti. Znalec se taktéž nemůže dovolávat, že neporušil povinnost mlčenlivosti, když„ pouze“ potvrdil tvrzení jiného subjektu. Úkolem znalce je často domněnky či tvrzení jiných vyvrátit, nebo potvrdit. Stvrzení určité skutečnosti znalcem tedy nemůže být považováno za bagatelní, jak naznačuje obviněný. 38 Správní orgán uzavírá, že obviněný provedl ve věci vlastní šetření a skutečnosti jím sdělované vycházely z tohoto šetření. Obviněný se ve svých výrocích neomezoval na konstatování doposud známých závěrů ČIŽP, nýbrž tyto závěry ve vazbě na vlastní šetření stvrdil, čímž sdělil skutečnosti kryté povinností mlčenlivosti. Námitku obviněného proto správní orgán považuje za neopodstatněnou. <i>Námitka nesprávného posouzení časové působnosti</i> 39 Obviněný namítl, že správní orgán při právní kvalifikaci použil nesprávný právní předpis, neboť znalec byl ustanoven za platnosti a účinnosti zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, tudíž měl správní orgán aplikovat tento zákon. 40 K této námitce správní orgán uvádí, že při určení časové působnosti aplikoval § 2 odst. 1 zákona [číslo] o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“), který stanoví, že odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku (dále jen„ pachatel“) příznivější. 41 Podle § 2 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky je přestupek spáchán v době, kdy pachatel konal nebo v případě opomenutí byl povinen konat. Porušení mlčenlivosti je komisivním deliktem, který byl v daném případě spáchán konáním v podobě sdělení informací, které podléhaly mlčenlivosti, nebo jiným sdílením. 42 Na základě provedeného dokazování má správní orgán za prokázané bez důvodných pochybností, že v případě obou skutků, ze kterých byl obviněný uznán vinným, byly tyto spáchány na konci ledna roku 2021. Okamžik spáchání je v tomto případě jedinou relevantní skutečností. Vzhledem k tomu, že od [datum] do současného okamžiku je platný a účinný toliko zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, považuje správní orgán námitku obviněného za neopodstatněnou. <i>Námitka porušení procesních pravidel</i> 43 Obviněný dále namítá, že mu nebylo předáno oznámení o podezření ze spáchání přestupku vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny, a že mu tedy byla upřena možnost se k němu vyjádřit. Dále tvrdí, že lhůty poskytnuté mu k vyjádření byly nedostatečné a že řízení je výsledkem politického tlaku na závěry znaleckého posudku. 44 K tomuto správní orgán uvádí, že v době, kdy mu byl doručen podnět vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny, byly již shromážděny podklady pro zahájení řízení o přestupku. Podnět vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny neobsahoval žádné ministerstvu neznámé informace. Při vydání příkazu ani při dokazování v průběhu řízení o přestupku nebyl podnět vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny jakkoliv použit ani nebyl zařazen mezi podklady řízení. 45 Správní orgán k tomuto dále uvádí, že před vydáním rozhodnutí vyrozuměl obviněného o tom, že shromáždil podklady pro rozhodnutí a poučil jej o právu nahlédnout do spisu, čehož obviněný využil dne [datum]. Obviněný se mohl vyjádřit k řízení kdykoliv v jeho průběhu, o čemž byl poučen. Správní orgán uzavírá, že procesní práva obviněného nebyla porušena. 46 Co se týká tvrzení obviněného, že řízení je výsledkem politického tlaku, pak toto je zcela nepodložené. Obviněný neuvedl, kdo a jakým způsobem měl na správní orgán působit. V této souvislosti ministerstvo upozorňuje, že nijak nezpochybňuje znalcovi závěry, nýbrž mu vytýká, že nezachoval mlčenlivost o věcech, o kterých se při plnění znaleckého úkolu dozvěděl. <b><i>K zastavení řízení</b></i> 47 Za situace, kdy skutek nebyl prokázán bez důvodných pochybností, je jediným procesně přípustným postupem zastavení řízení. Proto ministerstvo v souladu s § 86 odst. 1 písm. c) zákona o odpovědnosti za přestupky a zásadou in dubio pro reo rozhodlo o částečném zastavení řízení v rozsahu, který je uveden ve výroku rozhodnutí. <b>5. Stanovení sankce</b> 48 Protože obviněný neuvedl žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že skutky popsané výše ve výroku rozhodnutí nespáchal, nebo že nejsou přestupky podle § 39 odst. 1 písm. g) ZnalZ, přistoupilo ministerstvo k uložení trestu. 49 Podle § 41 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. Podle odstavce 2 téhož ustanovení může správní orgán při společném projednávání přestupků zvýšit horní hranici sazby pokuty za přestupek nejpřísněji trestný až o polovinu, nejvýše však do částky, která je součtem horních hranic sazeb pokut za jednotlivé společně projednávané přestupky. 50 Protože jednání obviněného naplnilo znaky dvou přestupků se stejnými horními hranicemi pokut, uložil správní orgán v souladu s § 41 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky pokutu za přestupek popsaný pod bodem (ii) výroku I. rozhodnutí, který považuje za závažnější. Při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédl správní orgán podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti obviněného jakožto podnikající fyzické osoby. <i>Povaha a závažnost přestupku</i> 51 Povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen (§ 38 zákona o odpovědnosti za přestupky). Chráněným zájmem v projednávané věci je ochrana důvěrnosti skutečností a informací, s nimiž znalec pracuje a které se dotýkají neveřejných, citlivých, ba intimních sfér života, popřípadě obchodního tajemství. Do jisté míry lze vnímat mlčenlivost znalce jako princip legitimující povinnou součinnost soukromých osob se znalcem a okolnost motivující k dobrovolnému plnění této součinnosti ([příjmení], L., [příjmení], A., [příjmení], M., [příjmení], R.: Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 181) 52 V konkrétním případě obviněný porušil povinnost mlčenlivosti v době, kdy probíhalo přípravné trestní řízení, což správní orgán považuje za okolnost zvyšující závažnost přestupku, neboť v přípravném řízení je zvlášť závažný společenský zájem na tom, aby informace týkající se vyšetřování zůstaly utajeny. 53 Za další okolnost zvyšující závažnost přestupku pak ministerstvo považuje, že obviněný povinnost mlčenlivosti porušil ve vztahu k médiím, jejichž prostřednictvím se informace stala dostupnou široké veřejnosti. <i>Přitěžující a polehčující okolnosti</i> 54 Jako k přitěžující okolnosti ministerstvo přihlédlo k tomu, že obviněný spáchal přestupek ve vícečinném souběhu s přestupkem uvedeným pod bodem (i) výroku I. <i>Bezúhonnost</i> 55 Správní orgán vzal současně v potaz okolnost, že obviněnému nebyly doposud ze strany dohledového orgánu uděleny jiné sankce za přestupky podle ZnalZ, ani podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, a v tomto ohledu je tak doposud bezúhonný. Dosavadní bezúhonnost obviněného ovšem není důvodem pro snížení pokuty, protože naopak recidiva či souběh přestupků by vedly správní orgán ke zvýšení výměry peněžité sankce. <i>Povaha činnosti podnikající fyzické osoby</i> 56 Obviněný je podnikající fyzická osoba. Z vlastní evidence správní orgán zjistil, že obviněný v roce 2019 podal 6 znaleckých posudků, z čehož mu plynula odměna 59. 051 Kč, v roce 2018 podal 5 znaleckých posudků (výši odměny nemá správní orgán k dispozici), v roce 2017 podal 4 znalecké posudky s celkovou odměnou 35. 000 Kč. S ohledem na aktuální průměrnou měsíční mzdu, která ve 2. čtvrtletí roku 2022 představovala 40 086 Kč, lze konstatovat, že obviněný vykonává znaleckou činnost jako vedlejší, z níž mu neplynou nadprůměrné příjmy. Tuto skutečnost správní orgán zohlednil a uložil pokutu ve výši 9 000 Kč, tj. ve výši, která odpovídá závažnosti spáchaného přestupku i povaze činnosti obviněného a je tudíž způsobilá ve vztahu k obviněnému přispět k nápravě a odradit ho od dalšího protiprávního jednání. <b>6. Náklady správního řízení</b> 57 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 s. ř. a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 1 000 Kč.