0 OINS 57/2022

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o údaje o účastníkovi , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodlo

I. Obviněná [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [obec a číslo] 00, [IČO], znalkyně s oprávněním k výkonu znalecké činnosti v oboru bezpečnost práce, odvětí bezpečnost práce ve strojních zařízeních a pracovní podmínky <b>je vinna</b> (i) tím, že dne [datum] vyhotovila pro Policii České republiky, Obvodní ředitelství policie [obec] III., ve věci [číslo jednací], znalecký posudek [číslo] ve kterém vyslovila závěr, že posuzovaný úraz se stal na rizikovém pracovišti, že byl porušen ZP a zákon č. 309/2006 Sb., dále že není jasné, jaké byly porušené předpisy, zda byl poškozený proškolen a seznámen s předpisy o bezpečnosti práce a zda existoval pracovní postup pro manipulaci s vraty, přitom obviněná v rozporu s § 13 odst. 2 vyhlášky č. 254/2019 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, v posudku neuvedla otázky, na které měla odpovědět, ani souhrn skutečností, k nimž při úkonu přihlížela, takže z posudku nelze seznat, jakými úvahami se řídila a o co vyslovené závěry opřela, v důsledku čehož jí vypracovaný posudek trpní vadou neúplnosti a nepřezkoumatelnosti; (ii) tím, že dne [datum] vyhotovila znalecký posudek [číslo] 2022, v němž vyslovila závěr, že svědek posuzovaného po celou dobu nesledoval, že se úraz stal při práci, a zaměstnavatel nepostupoval správně, když prohlásil úraz za nepracovní, přitom obviněná v posudku neuvedla informace (data), ze kterých vycházela, jak s těmito informacemi pracovala a jak došla k závěru, který vyslovila, takže jí vypracovaný posudek postrádá odůvodnění v rozsahu umožňující přezkoumatelnost znaleckého posudku, a trpní vadou neúplnosti a nepřezkoumatelnosti; zároveň obviněná ve znaleckém posudku hodnotila výpověď svědka, a zda úraz byl, nebo nebyl pracovní, což jsou otázky, které jí jako znalkyni nepřísluší zkoumat; <b>tedy</b> ad (i) v rozporu s § 8 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících (dále jen„ ZZT“) nevykonala znaleckou činnost řádně; ad (ii) v rozporu s § 1 odst. 3 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“), nevykonala znaleckou činnost s odbornou péčí; <b>čímž spáchala</b> ad (i) přestupek podle § 25a odst. 1 písm. a) ZZT; ad (ii) přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ.

II. Za přestupky specifikované ve výroku I. se obviněné podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ ve spojení s § 41 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ukládá úhrnný trest pokuty ve výši 25 000 Kč (slovy: dvacet pět tisíc korun českých), která je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Ministerstva spravedlnosti č. ú. [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol].

III. Obviněné se podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízeních o nich, a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých) splatnou ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol]. <b>1. Průběh správního řízení</b> <b><i>Zjištění předcházející správnímu řízení</b></i> 1 Dne [datum] bylo Ministerstvu spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ nebo„ správní orgán“) doručeno oznámení [právnická osoba] – [právnická osoba] o podezření ze spáchání přestupku, kterého se měla dopustit obviněná při vypracování znaleckého posudku [číslo] zde dne [datum] (dále jen„ posudek“). 2 Dne [datum] bylo Ministerstvu spravedlnosti doručeno oznámení Obvodního soudu pro Prahu 9 o podezření ze spáchání přestupku, kterého se mohla dopustit obviněná při vypracování znaleckého posudku [číslo] 2022 ze dne [datum] (dále jen„ posudek“ nebo„ znalecký posudek“). <b><i>Zahájení řízení</b></i> 3 Oznámením ze dne 12. 4. 2023, č. j. MSP-57/2022-OINS-SRZT/3, které bylo obviněné doručeno fikcí dne [datum], bylo zahájeno řízení z moci úřední o přestupku podle § 25a odst. 1 písm. a) ZZT a o přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ, a to pro skutky uvedené výše ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 4 Přípisem ze dne [datum] doručeným obviněné fikcí dne [datum] ministerstvo obviněnou informovalo o tom, že ve věci shromáždilo podklady pro rozhodnutí a poskytlo jí lhůtu, aby se k těmto podkladům vyjádřila. Práva vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí obviněný nevyužila. <b>2. Skutková zjištění</b> <b><i>Předmět dokazování</b></i> <i>Seznam znalců (SEZNAT)</i> 5 Ze evidence vedené ministerstvem (SEZNAT) bylo zjištěno, že obviněná má oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru bezpečnost práce, odvětí bezpečnost práce ve strojních zařízeních a pracovní podmínky. Obviněná je podnikající fyzickou osobou s přiděleným [IČO]. <i>Opatření Obvodního ředitelství policie [obec] III, [číslo jednací]</i> 6 Z opatření bylo zjištěno, že obviněná byla přibrána k podání znaleckého posudku Obvodním ředitelstvím policie [obec] III, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality, 1. oddělení (dále jen„ policejní orgán“), a to opatřením ze dne [datum]. Policejní orgán obviněné v opatření uložil odpovědět na tyto otázky: 1) Vyjádřit se k provozu pracoviště, kde byl nalezen zemřelý S. K. (dále jen poškozený). Posoudit uvedené pracovní prostředí, ve kterém poškozený vykonával svoji pracovní činnost. Uvést, zda se se jedná o rizikové pracovní prostředí, 2) Vyjádřit se k pravidlům dodržování bezpečnosti práce na uvedeném pracovišti při pracovní činnosti zemřelého coby pracovníka bezpečnostní služby, 3) Určit, zda poškozený, který byl nalezen přivolanou hlídkou PČR pod vraty, které zřejmě vypadly z pojezdu, se mohl na tomto místě nacházet resp. manipulovat s vraty, aniž by porušil bezpečnostní předpisy při obsluze jeřábu a stroje, 4) Posoudit, zda byl poškozený řádně proškolen a seznámen s předpisy bezpečnosti práce ze strany zaměstnavatele, aby mohl vykonávat svojí pracovní činnost na uvedeném pracovišti. Jaký bezpečnostní předpis případně porušil a čím, 5) Uvést, zda došlo k nějakému pochybení ze strany zaměstnavatele, např. ve smyslu přidělení pracovního úkolu poškozeného v rizikovém prostředí, např. do kterého neměl kvalifikaci, nebyl vybaven adekvátními pracovními pomůckami či ochrannými prvky. Zda vůbec mohl sám plnit pracovní úkol na uvedeném pracovišti, 6) Uvést, zda mohlo být důvodem zavalení poškozeného vraty porušení nějakého předpisu či nařízení a kým mohlo být porušeno. <i>Posudek [číslo]</i> 7 Dne [datum] obviněná vypracovala posudek [číslo]. Z tohoto posudku správní orgán zjistil, že obsahuje dva listy (4 strany včetně titulní), je bez příloh. V posudku nejsou uvedeny otázky, na které obviněná odpovídá. V posudku je uvedeno, že obviněná jako podklad pro vypracování posudku použila blíže nespecifikovanou část nespecifikovaného soudního spisu, předžalobní výzvu [příjmení] [příjmení] a dodatek k nájemní smlouvě č. 36N 01/01. V posudku není uvedeno, jaké informace obviněná z těchto zdrojů získala, ani jak s nimi dále pracovala a jak je zohlednila ve svých závěrech. Podklady nejsou k posudku přiloženy. 8 V odstavci nazvaném„ Zjištění znalce“ obviněná uvedla, jak došlo k úmrtí posuzovaného, a uvedla, že byla na místě úrazu. Neuvedla, kdy na místě úrazu byla, ani co zde nalezla. Dále v této části popsala, že se jí nepodařilo k věci sehnat dokumentaci od [právnická osoba] [anonymizováno] (co je to za společnost a jak je ve věci relevantní v posudku není uvedeno), byla odmítnuta [právnická osoba] [anonymizováno] (taktéž není uvedeno, co je to za společnost a jak je ve věci relevantní). Dále uvedla, že navštívila inspekci práce pro hl.m. [obec], údajně jí byly přislíbeny materiály, zda je nakonec získala, v posudku uvedeno není. 9 Většinu posudku (str. 2-3) tvoří citace právních předpisů. Po jejich citaci obviněná bez dalšího vyslovuje závěr. Závěr je formulován jako odpovědi na otázky. Otázky, na které znalkyně odpovídá, v posudku uvedeny nejsou. Na otázku 3 a 4 obviněná odpovídá, že není jasné, jaké předpisy byly porušeny. Na otázku 5 a 6 odpovídá, že byl porušen ZP a zákon č. 309/2006 Sb. Odůvodnění odpovědí chybí. <i>Posudek [číslo] 2022</i> 10 Znalecký posudek obviněná vypracovala dne [datum]. Posudek se skládá ze tří listů (5 stran), je bez příloh. Zadavatel posudku není v posudku uveden, v části 1.1.„ Odborné otázky zadavatele“ je uvedeno, že otázky znalkyni zadala AK (zřejmě advokátní kancelář). V posudku není uvedeno, jaká konkrétní advokátní kancelář posudek zadala. V části„ 2. Účel znaleckého posudku“ je opět uvedeno, že podklady zaslala AK. 11 Zadané otázky jsou uvedené v části 1. 1. posudku. Znalkyně měla odpovědět: a) Zda svědek [příjmení] mohl viděl pád žalobce, či zda tento pozoroval žalobce po celou dobu jeho práce na tramvaji, b) Na základě čeho mohl žalovaný prohlásit úraz žalobce za nepracovní, když se tento udál na pracovišti, c) Zda se s ohledem na popis úrazu jednalo o úraz pracovní a zda postupoval zaměstnavatel správně při hodnocení úrazu, d) Zda je pro hodnocení pracovního úrazu rozhodující, aby popis vzniku přesně odpovídal tomu, co popisuje zaměstnanec ve stavu, ve kterém byl žalobce, pokud se mu úraz stal během pracovní doby. 12 Jako podklady pro vypracování posudku (zdroje dat) obviněná v posudku uvedla: emailovou komunikaci, kopii rozvázání pracovního poměru, neschopenku, výplatní pásky doplňující posudek o invaliditě, záznam o úrazu, záznam o ambulantním ošetření, pracovní smlouvu, záznam z pracovně lékařské prohlídky, výpis ze zdravotní dokumentace a záznam z jednání soudu. Žádný z podkladů není přiložen jako příloha znaleckého posudku. 13 Část„ 3. Nález“ obsahuje jednu větu, ve které stojí pouze to, že znalkyně vypracovala posudek. Obviněná poté v posudku popsala, jak k úrazu došlo, a pak citovala ustanovení zákoníku práce. Poté bez dalšího přistoupila k vyslovení závěru. Odůvodnění odpovědí chybí. V závěru se obviněná vyjadřuje k výpovědi svědka slovy:„ je podivné, když pracoval hodinu, a svědek jej celou dobu pozoroval?“,„ podle znalkyně chybí přímý svědek, který by byl schopen např. kdyby pracoval přímo vedle pana K. potvrdit, že se úraz nestal“,„ svědectví je poměrně chatrné“. 14 Dále obviněná v posudku uvádí, že zaměstnavatel nesprávně překvalifikoval pracovní úraz na úraz nepracovní. <i>Oznámení obvodního soudu pro [část Prahy]</i> 15 Z nadepsaného oznámení plyne, že znalecký posudek 1/ 2022 byl předložen Obvodnímu soudu pro Prahu 9 (dále jen„ soud“) při jednání dne [datum] ve věci vedené pod. sp. zn. [spisová značka]. Soud v posudku shledal zásadní vady v tom, že se znalkyně zcela zřejmě vyjadřovala k otázkám, jejichž zodpovězení znalci nenáleží, konkrétně se vyjadřovala k otázkám právním a hodnotila výpověď svědka. Soud s ohledem na rozsah položených otázek a obsah odpovědí znalkyně zhodnotil, že tuto nehodlá ani předvolávat k výslechu, neboť daný znalecký posudek je z hlediska řízení zcela nepoužitelný. <b><i>Závěr skutkových zjištění</b></i> 16 Správní orgán v souladu s ustanovením § 50 odst. 3 správního řádu hodnotil důkazy podle své úvahy, přitom přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Skutkové závěry vyvodil správní orgán z obsahu znaleckých posudků. Oba znalecké posudky, jež jsou součástí spisové dokumentace, jsou opatřeny doložkou a znaleckou pečetí obviněné. Správní orgán má tudíž za prokázané, že obviněná dne [datum] vyhotovila znalecký posudek [číslo] dne [datum] znalecký posudek [číslo] 2022, které obsahují vady, které jsou specifikovány výše ve výroku tohoto rozhodnutí. <b>3. Právní posouzení</b> <b><i>K bodu (i)</b></i> <i>[příjmení] působnost</i> 17 Dne [datum] nabyl účinnosti zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější (§ 8 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky). Obviněná vyhotovila znalecký posudek dne [datum]. 18 Podle § 25a odst. 3 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících lze za přestupek podle § 25a odst. 1 písm. a) uložit pokutu do 100 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků, přičemž podle § 36 zákona o odpovědnosti za přestupky lze správní trest uložit samostatně nebo spolu s jinými správními tresty. Podle § 39 odst. 2 odst. c) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) uložit pokutu do 500 000 Kč. 19 ZnalZ i ZZT sankcionují postup znalce, který není řádný, přitom horní hranice sazby za daný přestupek je v nové úpravě 5krát vyšší. Protože ZnalZ není pro obviněnou v tomto ani jiném ohledu příznivější, byla odpovědnost za přestupek vztahující se ke znaleckému posudku vypracovaném dne [datum] posouzena dle ZZT. <i>Naplnění formálních a materiálních znaků přestupku</i> 20 Ministerstvo zkoumalo, zda jednání obviněné naplnilo formální a materiální znaky přestupku. Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky). 21 Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§ 22 zákona o odpovědnosti za přestupky). 22 Podle § 8 ZZT:„ Znalci jsou povinni vykonávat znaleckou činnost řádně, ve stanovené lhůtě, oboru a odvětví, pro které byli jmenováni.“ 23 Podle § 25a odst. 1 písm. a) ZZT:„ Znalec se dopustí přestupku tím, že vykoná znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu s § 8.“ 24 Povinnost znalce vykonávat činnost řádně, je zakotvená v § 8 ZZT (viz výše) a konkretizovaná ve vyhlášce č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících (dále jen„ ZnalV.“). Podle § 13 ZnalV. znalec v posudku„ uvede popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, k nimž při úkonu přihlížel (nález), a výčet otázek, na které má odpovědět, s odpověďmi na tyto otázky (posudek)“. Judikatura Nejvyššího soudu i odborná literatura se shodují v tom, že obsahové náležitosti, jakkoliv vyhláškou formulovány obecně a stručně, musí zaručovat přezkoumatelnost posudku. Pokud nelze z posudku vyčíst, jakým způsobem znalec ke svým závěrům došel, vyvstávají odůvodněné pochybnosti o jejich správnosti, a posudek nelze k jeho účelu použít. Proto je nezbytné, aby znalec dostatečně popsal zkoumaný jev, zdroje dat, z nichž čerpal, metodu, kterou postupoval, jakož i všechny podstatné úvahy, kterými se řídil. 25 Obviněná vyhotovila posudek [číslo] z něhož není předně zřejmé, na jaké otázky odpovídá, a dále z něj není zřejmé, jakým způsobem obviněná došla k závěrům, které v posudku vyslovila, tedy k jakým skutečnostem při posuzování věci přihlížela. Z posudku nelze seznat, jakými úvahami se obviněná řídila a o co opřela závěry, které v posudku vyslovila. Tento způsob výkonu znalecké činnosti nelze považovat za řádný ve smyslu § 8 ZZT. Tím, že obviněná nepostupovala při výkonu znalecké činnosti řádně, se dopustila přestupku podle § 25a odst. 1 písm. a) ZZT. <b><i>K bodu (ii)</b></i> 26 Podle § 1 odst. 3 ZnalZ:„ Znalec je povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době.“ 27 Podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ„ Znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav se dopustí přestupku tím, že nevykoná znaleckou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně.“ 28 S účinnosti od [datum] mají znalci podle ustanovení § 1 odst. 3 ZnalZ povinnost vykonávat činnost s odbornou péčí (viz výše). Tato povinnost je konkretizována ve vyhlášce [číslo] kde je v hlavě čtvrté popsán postup při zpracování posudku. Podle něj musí znalec provést sérii kroků, kdy nejprve vybere zdroj dat, poté z vybraných zdrojů získá konkrétní data, případně si data sám vytvoří. V posudku musí uvést, jaká data sebral a/nebo vytvořil a tato data musí následně analyzovat a odborně posoudit. Získané výsledky musí interpretovat a teprve poté může vyslovit odborný závěr. 29 Zároveň tento postup musí v posudku zaznamenat, aby byl přezkoumatelný. Neboť přezkoumatelnost ve smyslu zpětné rekonstrukce myšlenkových pochodů znalce, jež vyústily ve vyslovení závěru, není možná bez toho, aby znalec v posudku zachytil všechny své kroky a úvahy. Proto ustanovení § 42 vyhlášky [číslo] stanoví, že znalecký posudek musí úplně a srozumitelně zachytit postup, kterým znalec zpracoval znalecký posudek, včetně použitých metod a odůvodnění jejich použití. Ačkoliv se tedy metody použité při zpracování posudku budou případ od případu lišit, a to zvláště s ohledem na obor a odvětví, v rámci kterého je posudek zpracován, znalec musí vždy postupovat v krocích popsaných v § 52 vyhlášky č. 503/2020 Sb. a tyto kroky musí popsat způsobem uvedeným v § 41 téže vyhlášky. Pokud znalec nedodržuje postup stanovený vyhláškou a vytvoří posudek, který je v důsledku tohoto nepřezkoumatelný, postupuje bez náležité odborné péče, která je od znalců očekávána. 30 Obviněná vyhotovila znalecký posudek [číslo] 2022, ve kterém neuvedla, z jakých informací (vstupních dat) vycházela, odkud tyto informace získala a jak je analyzovala. Posudek postrádá odůvodnění, není z něj zřejmé, jak obviněná došla k závěrům, které vyslovila. Kromě toho se obviněná v posudku vyjadřovala k otázkám, které jí jako znalkyni nepříslušelo řešit, a sice zda úraz byl, nebo nebyl pracovní a dále zda svědek mohl, nebo nemohl úraz zaznamenat. Obviněná tedy na jedné straně nevěnovala dostatečnou odbornou péči otázkám, které spadaly do oblasti jejího zkoumání, na druhé straně se nad rámec zadaného úkolu věnovala otázkám, které jí jako znalkyni nepřísluší. Na vypracování posudku tedy nevynaložila dostatečnou odbornou péčí, jak bylo její povinností. 31 Na základě výše uvedených skutečností má ministerstvo důvodné podezření, že obviněná jednáním popsaným výše porušila § § 1 odst. 3 ZnalZ a dopustila se přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. <b><i>Námitky obviněné</b></i> 32 Obviněná v řízení neuplatnila žádné námitky. <b><i>Závěr právního posouzení</b></i> 33 Správní orgán na základě provedeného dokazování a právního posouzení došel k závěru, že obviněná jednáním uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí spáchala přestupek podle § 25a odst. 1 písm. a) ZZT a přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. <b>4. Stanovení sankce</b> 34 Podle § 41 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest vztahující se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. 35 Přestupky, kterých se obviněná dopustila, mají stejnou závažnost, rozdílné sazby jsou důsledkem nové právní úpravy, kdy pozdější úprava stanoví sazby vyšší. Přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ je tedy přestupek přísněji trestný, a proto správní orgán ukládal trest za něj. Při určení druhu a výměry správního trestu za přestupek vycházel správní orgán z § 37 a následujících ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky. 36 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu a výměry trestu přihlédne k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti. Podle § 38 téhož zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku, způsobem spáchání přestupku, okolnostmi spáchání přestupku. 37 Povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu (objektem přestupku), který byl přestupkem porušen nebo ohrožen. V této souvislosti správní orgán konstatuje, že chráněným zájmem v projednávané věci je především společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti. V projednávané věci byl znalecký posudek vyžádán za účelem stanovení, zda byla dodržena pravidla bezpečnosti práce při výkonu zaměstnání. Konkrétně chráněným zájmem je tedy zájem na spravedlivém vypořádání sporu mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnancem. Následkem protiprávního jednání obviněného je vadný posudek, který nemohl splnit svůj účel, a byl pro orgány veřejné moci spíše překážkou než pomocí. Z hlediska způsobu spáchání jde o přestupek, který obviněná spáchala při výkonu podnikatelské činnosti tím, že porušila povinnost vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí, kterou jí ukládá zákon. Povinnost jednat s odbornou péčí přitom porušila zásadním způsobem. Obviněnou vypracovaný posudek je vypracován nedbale, a to především s ohledem na obsah, v němž absentují zásadní informace. Nicméně i formální stránka posudku vykazuje značné nedostatky a svědčí o tom, že obviněná posudku nevěnovala dostatečnou péči. Taktéž okolnost, že podané posudky vykazují vícero chyb, kdy každá z nich je sama o sobě porušením odborné péče, zvyšuje závažnost spáchaného přestupku. 38 Protože je odpovědnost za přestupek objektivní, správní orgán nezkoumal zavinění obviněné (subjektivní stránku). 39 Jako k přitěžující okolnosti správní orgán přihlédl k tomu, že obviněná spáchala přestupek ve vícečinném souběhu s přestupkem podle § 25a odst. 1 písm. a) ZZT. Skutečnost, že obviněná nebyla v minulosti trestána nepovažuje správní orgán v souladu se svou správní praxí za polehčující okolnost; naopak recidivu by považoval za okolnost přitěžující. 40 Obviněná spáchala přestupek jako podnikající fyzická osoby. Správní orgán přihlédl k povaze podnikatelské její podnikatelské činnosti. Obviněná je od [datum] znalkyní v oboru bezpečnost práce. Správní orgán nemá informace o tom, jaké jsou její příjmy z této činnosti. 41 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání, a tím jej přiměl k respektování právních předpisů. Ukládaný správní trest zároveň nesmí mít pro pachatele likvidační charakter. Správní orgán má za to, že trest ve výši 25 000 Kč, který představuje 5 % zákonné sazby a zároveň 61, 95 % průměrné měsíční mzdy stanovené Českým statistickým úřadem pro rok 2022 na částku 40 353 Kč, odpovídá závažnosti spáchaného přestupku i individuálním poměrům obviněné, a je způsobilý splnit vůči obviněné svou funkci. Uložený trest není s ohledem na svou výši likvidační. <b>5. Náklady správního řízení</b> 42 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 s. ř. a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněné, která byla uznána vinnou, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 1 000 Kč. 43 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byla obviněná uznána vinnou, byla jí uložena povinnost nahradit paušální částkou 1 000 Kč náklady tohoto řízení.