0 OINS 64/2023

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „ZnalZ“), k vedení řízení o přestupku podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), rozhodlo takto: I. , tituly před jménem, , jméno FO, , se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, , znalec s oprávněním k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací na nemovitosti (dále jen „obviněný“),je vinentím, že dne , datum, za účelem majetkoprávního vypořádání pozemků zastavěných bytovými domy ve vlastnictví společnosti STINEX-PS a.s. vypracoval znalecký posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, , ve kterém určil cenu obvyklou pozemků: p.č. st. , adresa, , p.č. st , adresa, , p.č. st. , adresa, , p.č. st. , adresa, , p.č. st. , adresa, , p.č. st. , adresa, , p.č. st. , adresa, , přitom při ocenění nepostupoval v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy pro určení ceny obvyklé, neboť cenu obvyklou určil porovnáním s nabídkovými cenami, aniž by odůvodnil, proč nevyšel z porovnání s cenami skutečně realizovanými (sjednanými), které jsou z povahy věci pro určení ceny obvyklé přesnější, a dále při určení ceny obvyklé použil ke srovnání nabídkovou cenu , částka, /m2, kterou zahrnul do porovnávacího souboru jako vzorek č. , hodnota, (viz tabulka na straně 15 posudku), ale v posudku neuvedl, k jaké nemovitosti se tato cena vztahuje, ani kdy a na jakém realitním serveru měla být za tuto cenu tato nemovitost nabízena k prodeji, takže posudek je v této části, která měla přímý vliv na stanovení ceny, nepřezkoumatelný;tedyporušil povinnost vykonat znaleckou činnost s odbornou péčí stanovenou v § 1 odst. 3 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech,čímž spáchalpřestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

II. Za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému podle § 39 odst. 2písm. c) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ukládá správní trest pokuty ve výši 15 000 Kč (slovy: patnáct tisíc korun českých).

III. Obviněnému se podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupkya řízeních o nich, a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 2 500 Kč (slovy: dva tisíce pět set korun českých).

IV. Pokuta i částka náhrady nákladů jsou splatné ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právnímoci tohoto rozhodnutí na účet , jméno FO, úřadu , adresa, , č. ú. , č. účtu, ,variabilní symbol: , var. symbol, . Identifikace obviněného1 Ministerstvo z veřejně dostupné evidence znalců a tlumočníků (SEZNAT) zjistilo, že obviněný má oprávnění k výkonu znalecké činnosti od , datum, v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací na nemovitosti.Průběh správního řízení2 Dne , datum, bylo Ministerstvu spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“ nebo „správní orgán“) doručeno podání společnosti , Anonymizováno, IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „oznamovatelka“), prostřednictvím advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, , ev. č. ČAK: , Anonymizováno, , se sídlem , adresa, , které ministerstvo posoudilo jako oznámení o podezření ze spáchání přestupku v oblasti znalecké činnosti, kterého se mohl dopustit obviněný vypracováním znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, , ze dne , datum, (dále jen „posudek“). Posudek byl součást podání.3 Doručením oznámení o zahájení řízení č.j. MSP-64/2023-OINS-SRZT/3 ze dne , datum, bylo s obviněným zahájeno řízení o přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ, kterého se obviněný mohl dopustit jednáním uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. Obviněný byl vyzván, aby se k oznámení o zahájení řízení ve lhůtě 15 dnů vyjádřil.4 Obviněný se k zahájenému řízení vyjádřil přípisem ze dne , datum, . Vznesl několik námitek, které správní orgán vypořádá níže.5 Protože obviněný ve svém vyjádření mimo jiné uvedl, že vypracoval dodatek posudku, nazvaný „Dodatek č., hodnota, ZP č. , hodnota, -, Anonymizováno, “, ve kterém se pokusil zhojit vytýkané nedostatky (dále jen „dodatek“), ale tento správnímu orgánu nepředložil, obrátil se správní orgán dopisem ze dne , datum, na zadavatele posudku, jmenovitě Odbor majetkové správy Magistrátu města , adresa, ,sídlem , adresa, (dále jen „zadavatel“), s žádostí o součinnost, dle § 75 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, aby dodatek správnímu orgánu poskytnul. Zadavatel posudku v dopise ze dne , datum, odpověděl, že zmíněný dodatek v dispozici nemá.6 Správní orgán proto přípisem ze dne , datum, vyzval obviněného, aby doložil existenci tvrzeného dodatku. Obviněný ministerstvu dne , datum, doručil dokument nazvaný „Dodatek č. , hodnota, znaleckého posudku č. , hodnota, -22/2021, ze dne , datum, “.7 Přípisem ze dne , datum, byl obviněný vyrozuměn o shromáždění podkladů pro rozhodnutí a poučen o procesních právech, včetně práva na nahlížení do spisu a na vyjádření se k podkladům řízení. K podání vyjádření k podkladům rozhodnutí stanovil správní orgán lhůtu 10 dnů. Obviněný se k podkladům dále nevyjádřil.Skutková zjištění8 Jako podklad pro vydání rozhodnutí správní orgán použil:− znalecký posudek č. , Anonymizováno, ze dne , datum, − dodatek č. , hodnota, ke znaleckému posudku č. , Anonymizováno, ze dne , datum, − vyjádření k oznámení o zahájení řízení ze dne , datum9 Vypracování znaleckého posudku obviněnému zadalo statutární město , adresa, . Úkolem obviněného bylo určit cenu obvyklou výše specifikovaných pozemků, za účelem majetkoprávního vypořádání pozemků zastavěných bytovými domy ve vlastnictví oznamovatelky. Obviněný určil cenu obvyklou „metodou tržního porovnání“, kterou vlastními slovy popsal, jakožto postup ocenění založený na porovnání nemovitosti s obdobnými nemovitostmi nabízenými k prodeji nebo prodanými ve stejné, nebo blízké lokalitě. Obviněný v bodě 4., právnická osoba, úkol“ neurčitě uvedl, že ocenění provedl dle platných Zákonů a Vyhlášek, přičemž nespecifikoval konkrétní právní předpis. V posudku se pak odkazoval na zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (dále jen „ZOM“) a vyhlášku č. 441/2013 Sb., kterou se provádí některá ustanovení ZOM (dále jen „oceňovací vyhláška“).10 Obviněný provedl ocenění metodou přímého porovnání. Za tím účelem vytvořil porovnávací soubor, do kterého zahrnul 4 inzerované prodeje stavebních pozemků (vzorky). Vzorky 1 až 4 v posudku popsal. Vzorky 3 a 4 jsou identické, označené jako: kód , Anonymizováno, , rok 2021, cena , částka, , jednotková cena , částka, . Následně ve výpočtové tabulce uvedl vzorky 1 až 4, přičemž u vzorku 3 uvedl jednotkovou cenu , částka, /m2, ale u vzorku 4 cenu , částka, /m2. Odkud znalec tuto cenu, která se dříve v posudku neobjevuje, vzal, není uvedeno a z obsahu nelze dovodit.11 Obviněný následně upravil nabídkové ceny koeficientem 0, 95, který nazval „redukce“, bez dalšího odůvodnění. V posudku není uvedeno, z čeho tato redukce vyplývá, lze předpokládat, že se jedná o úpravu z důvodu toho, že se jedná o nabídkové ceny. Obviněný poté vzorky upravil koeficienty podobnosti dle rozdílů mezi oceňovanými pozemky a porovnávacími pozemky. Obviněný zohlednil koeficientem K1 polohu pozemku, koeficientem K2 velikost pozemku a koeficientem K3 druh pozemku. U koeficientů K1 a K3 stanovil hodnot 1.00 pro všechny nabídkové ceny, neboť porovnávací pozemky se nachází ve stejném katastrálním území jako oceňované pozemky a druhově se shodují, jakožto stavební pozemky. Obviněný vypočítal průměrnou velikost oceňovaných pozemků, kterou stanovil aritmetickým průměrem na 287 m2. Pro zjednodušeníministerstvo uvádí následující tabulku odpovídající postupu obviněného na str. 14 pod bodem 2. „Výpočet K2“:Velikost (m2) Velikost m2/287 m2 K2 Vzorek č. , hodnota, Vzorek č. , hodnota, Vzorek č. , hodnota, Vzorek č. , hodnota12 Obviněný poté získal upravenou průměrnou cenu , částka, /m2, u které následně stanovil pravděpodobný cenový rozptyl, tedy spodní a horní cenovou hranici. Obviněný určil spodní cenovou hranici na 80 % upravené průměrné ceny, tedy , Anonymizováno, , , částka, /m2. Horní hranici určil na 120 % upravené průměrné ceny, tedy , částka, /m2.13 Obviněný v poslední řadě určil minimální a maximální cenu obvyklou oceňovaných pozemků. Obviněný určil minimální cenu obvyklou součtem minimálních cen oceňovaných pozemků, jejichž individuálně určené ceny získal vynásobením rozlohy dotyčného pozemku spodní cenovou hranicí (specifikovaná v předchozím bodě). Stejné učinil pro stanovení maximální ceny obvyklé, přičemž vycházel ze součtu maximálních cen oceňovaných pozemků, individuálně určených vynásobením rozlohy dotyčného pozemku s horní cenovou hranicí (specifikovaná též v předchozím bodě). Minimální cenu obvyklou stanovil na , částka, a maximální na , částka, .Právní kvalifikaceNaplnění formálních a materiálních znaků přestupku14 Ministerstvo zkoumalo, zda výše popsaný skutkový stav naplnil formální a materiální znaky přestupku. Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky).15 Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§ 22 zákona o odpovědnosti za přestupky).16 Podle § 1 odst. 3 ZnalZ je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí. Zákon pojem odborná péče nedefinuje. Zákonodárce dal úmyslně správnímu orgánu prostor pružně reagovat na různorodou a proměnlivou realitu, kterou nelze do detailu předvídat. Z obsahu tohoto neurčitého právního pojmu je nicméně zřejmé, že v sobě zahrnuje odbornost (vědět a umět) a pečlivost (jednat svědomitě bez přílišného riskování, ale i bez přehnané úzkosti). Zda byly tyto požadavky naplněny, je možné posoudit jen v souvislosti s konkrétní činností, kterou znalec vykonal. Nelze předem taxativně určit, co musí být pro dodržení odborné péče splněno, ale vždy je třeba uvažovat, co je odbornou péčí při konkrétní činnosti. V daném případě je tedy třeba uvažovat, co je dodržením odborné péče při vypracování posudku, jehož předmětem je ocenění, konkrétně určení ceny v čase a místě obvyklé.17 Ustanovení § 28 odst. 5 ZnalZ stanoví, že znalecký posudek musí být kromě odůvodněných případů zpracován v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. V tomto ustanovení je zakotvena tzv. zásada comply or explain (postupuj obvyklým zavedeným způsob, nebo vysvětli, proč tak nečiníš). Vyjadřuje požadavek, aby znalci nejednali libovolně a nahodile, ale postupovali tak, jak je v daném oboru a odvětví zavedeno. Protože nelze vyloučit, že praxe přinese situaci, kdy nebude možné, účelné či rozumné postupovat podle zavedených pravidel, je umožněno znalci se od tradičních postupů v odůvodněných případech odchýlit. Znalec však musí dostatečně přesvědčivě vysvětlit, že existují důvody pro nestandardní postup.18 Protože zákon nestanoví, co je pro které obory a odvětví uznávaný postup či standard, musí ministerstvo v každém jednotlivém případě zjišťovat, co tímto postupem či standardem pro znalce bylo či mělo být. V posuzovaném případě obviněný explicitně neuvedl, čím se při ocenění řídil. Jen obecně uvedl, že ocenění provádí dle platných zákonů a vyhlášek.19 Právními předpisy platnými pro oceňování je zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a změně některých zákonů a jeho prováděcí vyhláška č. 441/2013 Sb., oceňovací vyhláška (dále jen „oceňovací vyhláška“). Znalci nejsou tímto zákonem vázáni, pokud jeho použití není sjednáno či zadavatelem požadováno (srov. § 1 odst. 1 poslední věta ZOM). Je tedy na rozhodnutí znalce, zda podle tohoto zákona bude postupovat. Protože obviněný v uvedl, že postupoval podle platných předpisů pro oceňování, v posudku se na několika místech na zákon o oceňování majetku a jeho prováděcí vyhlášku odvolal a zároveň neuvedl jiný standard či předpis, kterým by se řídil, správní orgán uzavřel, že ocenění prováděl podle je zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a změně některých zákonů (dále jen „ZOM“) a jeho prováděcí vyhlášky. Jeho postup tedy poměřoval požadavky tohoto zákona.20 Ustanovení § 2 odst. 2 ZOM definuje cenu obvyklou a zároveň stanoví způsob jejího určení, když říká: Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu majetku nebo služby a určí se ze sjednaných cen porovnáním.21 Z dikce citovaného ustanovení jednoznačně vyplývá postup, jakým se obvyklá cena určuje. Tímto postupem je znalec vázán a nemůže se od něj odchýlit. Ze všech odborně možných postupů zákon nařizuje použití metody porovnávací, přitom stanoví podmínky, které musí být při použití této metody dodrženy. Při použití této metody je především nutné porovnávat majetek srovnatelný, tedy mající shodné nebo podobné vlastnosti v podstatných znacích, které jsou z hlediska vlastností jednotlivých nemovitostí určující. Další podmínkou plynoucí z citované dikce zákona je použít k porovnání ceny sjednané, tedy již realizované, nikoliv ceny nabídkové, které vyjadřují pouze vůli prodávajícího, ale nikoliv též ochotu kupujícího nabízenou cenu akceptovat.22 Ustanovení § 1a odst. 3 oceňovací vyhlášky pak stanoví, že údaje použité pro určení obvyklé ceny musí být kontrolovatelné a postup jejich zpracování musí být z ocenění zřejmý a doložený.23 Ustanovení odst. 4 téhož ustanovení stanoví, že nemožnost určení obvyklé ceny nutné doložit, zejména uvést postupy, které byly pro zjištění realizovaných cen obdobných předmětů ocenění provedeny, a jejich výsledky.24 V posuzovaném případě obvinění při stanovení ceny obvyklé nevyšel z cen sjednaných (realizovaných), ale bez vysvětlení a odůvodnění použil ceny nabídkové. Tyto ceny použil, aniž by v posudku doložil, že ani po vynaložení náležitého úsilí a péče nedokázal na trhu nalézt realizované obchody se srovnatelným majetkem. Tím obviněný porušil postup ocenění, který ukládá ZOM a jeho prováděcí vyhláška.25 Obviněný dále ke stanovení ceny obvyklé použil nabídkovou cenu , částka, /m2. Tuto cenu zahrnul do porovnávacího souboru, takže tato hodnota měla přímý vliv na výši konečné ceny. Odkud se hodnota , částka, /m2 vzala, nejde z posudku zjistit. A nejenom to, nejde zjistit ani ověřit, k jakému majetku se měla vztahovat a kdy měla být nabízena. Obviněný v posudku neuvedl žádné údaje k nemovitosti, která měla být údajně za tuto cenu nabízena k prodeji. Není jasné, zda se vůbec jednalo o nemovitost srovnatelnou s nemovitostí oceňovanou, a zda byla nabízena k prodeji v relevantním časovém období. Hodnota , částka, /m2, kterou obviněný použil k výpočtu obvyklé ceny, je z uvedených důvodů, zcela nepřezkoumatelná.26 Správní orgán proto uzavřel, že obviněný jednáním popsaným ve výroku rozhodnutí porušil povinnost vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí a tím naplnil formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. Jednání obviněného ohrozilo společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti způsobem nikoliv bagatelním, zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Jednání obviněného tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky.Vyjádření obviněného27 Obviněný vyjádřil k řízení své stanovisko jednak přípisem ze dne , datum, , v němž se vyjádřil k oznámení o zahájení řízení, a dále přípisem ze dne , datum, , kterým reagoval na vyrozumění správního orgánu o tom, že byly v řízení shromážděny podklady pro rozhodnutí.28 Obviněný ve vyjádření nejprve uvedl, že důvodem vytýkaných nedostatků byla krátká lhůta na vypracování posudku, konkrétně 25 dní. Uvedl, že lhůta byla pro něj nedostatečná vzhledem k jiným nasmlouvaným znaleckých posudků, které dosud nezpracoval. Dále uvedl, že vypracoval Dodatek č., hodnota, znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, , v němž provedl ocenění totožného souboru nemovitostí ke dni , datum, .29 Dále citoval usnesení Rady města , adresa, , ve kterém rada města vyjádřila souhlas s uzavřením kupní smlouvy mezi zadavatelem posudku, tedy statutárním městem , adresa, a kupující: „Vše k. ú. , adresa, , obec , adresa, , za kupní cenu ve výši dle znaleckého posudku, tj. , částka, /m2 bez DPH, souhlasí s pověřením , tituly před jménem, , jméno FO, , náměstka primátora, dojednáním ostatních náležitostí smlouvy, jejím uzavřením a podpisem, doporučuje Zastupitelstvu města , adresa, ke schválení.“30 Obviněný tedy uvádí, že rada města , adresa, vyjádřila souhlas k odprodeji pozemků za cenu, kterou stanovil obviněný v posudku, dodal však, že zastupitelstvo města , adresa, doporučení rady neprojednalo, a tudíž nedošlo k uzavření kupní smlouvy o odprodeji.31 Konečně obviněný poukázal na to, že str. 11-14 posudku obsahují jednotlivé nabídky realitních serverů , jméno FO, a , Anonymizováno, s následujícími údaji: Nabídková cena, jednotková cena, poprvé nalezeno, naposledy nalezeno, plocha, kód obce, počet obyvatel, adresa, popis pozemku a jeho vybavení.32 K těmto tvrzením ministerstvo uvádí, že krátká lhůta sjednaná či zadaná nemůže ospravedlnit nedostatky v odborné péči. Posudek byl zadán městem při jeho nakládání s majetkem, jednalo se tudíž o úkon smluvní. Pokud obviněný nebyl schopen provést znalecký úkon s náležitou odbornou péčí, měl povinnost jej podle § 19 odst. 1 písm. c) ZnalZ odmítnout.33 K námitce, že zastupitelstvo města , adresa, na svém jednání neprojednalo doporučení města rady uzavřít kupní smlouvu za kupní cenu dle posudku obviněného, uvádí správní orgán, že odpovědnost znalce za přestupky v souvislosti s jeho činností není závislá na dosažení účelu, pro který byl posudek zadán. I pokud kupní smlouva o prodeji oceňovaného souboru nemovitostí nebyla projednána na konkrétním jednání zastupitelstva, nelze tím vyloučit doporučení usnesení Rady města , adresa, , které vyjádřilo souhlas s prodejem pozemků podle znaleckého posudku obviněného – tedy za cenu, o jejíž správnosti má správní orgán důvodné pochybnosti ve smyslu definice uvedené v ZOM. Obviněný svým jednáním ohrozil chráněný zájem na odbornosti a pečlivosti znaleckých výstupů samotným vypracováním a předložením posudku, nikoliv uzavřením kupní smlouvy, či ne. Správní orgán tedy uzavírá, že argumentace obviněného není důvodná.34 Správní orgán připouští, že na str. 11-14 posudku jsou popsány jednotlivé nabídky, avšak právě s výjimkou vzorku 4, který se zde neobjevuje. Zde uvedený popis vzorku 4 je identický s popisem vzorku č. , hodnota, , přitom se nejedná o stejný vzorek, neboť později je u vzorku použitá jiná, takřka dvojnásobná cena (srov cenu , částka, /m2 u vzorku 3 vs. cenu , částka, /m2 u vzorku 4). Obviněný tento rozpor dostatečně nevysvětlil ani později ve vyjádření.35 Skutečnost, že se obviněný pokusil vytýkané nedostatky zhojit vypracováním dodatku k posudku, správní orgán neuvažoval jako opodstatněnou námitku zejména ze dvou následujících důvodů. V první řadě je dodatek vypracován 14 dní po doručení oznámení o zahájení řízení, a zároveň den před odpovědí obviněného na toto oznámení. S ohledem na tuto skutečnost na něj nelze hledět jako skutečný pokus o zhojení znaleckého posudku vypracovaný ke dní , datum, . V druhé řadě skutečnost, že se obviněný pokusil zhojit nedostatky znaleckého posudku dodatkem, nevylučuje nedostatky a následky nepečlivosti posudku samotného. Správní orgán tedy s ohledem na výše uvedené argumenty nehledí na dodatek, jako důkaz přispívající k obraně obviněného za jemu vytýkané jednání.36 S ohledem na vše uvedené výše neshledal správní orgán argumentaci obviněného za opodstatněnou, a tedy přistoupil k uložení trestu za jednání specifikované ve výroku rozhodnutí.Uložení správního trestu37 Podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ se za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) téhož ustanovení uloží pokuta do 500 000 Kč.38 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti fyzické osoby.Uvážení o druhu a výměře správního trestu Povaha a závažnost39 Povahu a závažnost přestupku ministerstvo posoudilo s ohledem na význam zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem je v projednávané věci společenský zájem na spolehlivých výstupech znalecké činnosti, neboť tyto výstupy jsou podkladem rozhodování orgánů veřejné moci, případně soukromých subjektů. V projednávané věci byl posudek použitý jako podklad pro uzavření kupní smlouvy pozemků specifikovaných ve výroku tohoto rozhodnutí. Prodávajícím, a zároveň zadavatelem posudku, byl v daném případě , Anonymizováno, , adresa, , na něhož se dle § 39 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích vztahuje ustanovení, které stanoví, že úplatný převod majetku obce se zpravidla sjednává ve výši ceny v daném místě a čase obvyklé. Chráněným zájmem bylo tedy v dané věci spravedlivé zjištění ceny pozemků ve vlastnictví zadavatele, které měli být předmětem prodeje. Následkem jednání obviněného byly tedy ohrožení zájmu smluvních stran na zjištění spravedlivé ceny, odpovídající požadavkům zákona.40 Z hlediska způsobu spáchání jde o přestupek komisivní spáchaný při výkonu podnikatelské činnosti. Obviněný má jako podnikající fyzická osoba přestupkovou odpovědnost objektivní, pro kterou není prokazováno zavinění.41 S ohledem na význam porušeného chráněného zájmu považuje správní orgán spáchaný přestupek za závažný a rozhodl se uložit obviněnému trest pokuty.Přitěžující a polehčující okolnosti42 Správní orgán neuvažoval žádné polehčující ani přitěžující okolnosti vymezené v § 39 a 40 zákona o odpovědnosti za přestupky.Povaha podnikatelské činnosti43 K povaze podnikatelské činnosti obviněného správní orgán uvádí, že je od , datum, znalcem s oprávněním k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializaci nemovitostí. Znaleckou činnost vykonává za účelem podnikání a k této činnosti mu bylo uděleno státem garantované oprávnění. Obviněný by měl znát předpisy upravující znaleckou činnost a dodržovat povinnosti z nich vyplývající. Z evidence znaleckých úkonů vyplývá, že obviněný vypracoval dosud jeden znalecký posudek v roce 2022 pro orgán veřejné moci.44 Správní orgán má za to, že pokuta ve výši , částka, , která představuje 3 % maximální zákonné sazby a zároveň zhruba 32 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy stanovené , právnická osoba, pro rok 2024 (, částka, ), tyto podmínky splňuje a je způsobilá splnit ve vztahu k obviněné preventivní i represivní funkci, zároveň je též způsobilá splnit generálně preventivní funkci ve vztahu k ostatním dozorovaným subjektům.45 S ohledem na skutečnost, že výše uložené pokuty není s ohledem na ustálenou judikaturu soudů likvidační, správní orgán majetkové poměry obviněného nezjišťoval.Náklady správního řízení46 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 2 500 Kč.47 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byl obviněný uznán vinným, byla mu uložena povinnost nahradit paušální částkou 2 500 Kč náklady tohoto řízení.