0 OINS 8/2022

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o údaje o účastníkovi , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, tento příkaz:

I. Obviněný [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO], <b>je vinen</b> A. tím, že ačkoliv byl jako znalec podle § 1 odst. 3 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, povinen vykonávat svoji činnost pouze v oboru a odvětví a specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, tak dne [datum] vypracoval znalecký posudek č. D [číslo], který trpěl vadou spočívající v tom, že se obviněný na straně 4 a na straně 17 znaleckého posudku vyjadřuje k chování chodkyně a hodnotí jej z normativního hlediska, tedy řeší právní otázku, k jejímuž zodpovězení není příslušný žádný znalec, <b>tedy</b> vykonal znaleckou činnost v rozporu s § 1 odst. 3 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, <b>čímž spáchal</b> přestupek podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. B. tím, že ačkoliv byl jako znalec podle § 28 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, povinen zajistit, aby jím zpracovaný znalecký posudek obsahoval veškeré náležitosti stanovené zákonem a konkretizované vyhláškou č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, tak dne [datum] vypracoval znalecký posudek č. D [číslo], ve kterém nebyly v rozsahu požadovaném právními předpisy obsaženy následující náležitosti: a) obviněný neuvedl na titulní straně znaleckého posudku obor a odvětví, ve kterých má být znalecký posudek podán, ani datum zpracování znaleckého posudku; b) obviněný neuvedl v zadání znaleckého posudku účel, pro který má být znalecký posudek použit; c) obviněný neuvedl postup při výběru zdrojů dat a dále neuvedl ve výčtu podkladů veškeré zdroje, ze kterých vycházel, a to konkrétně videodokumentaci posuzované dopravní nehody, která je v posudkové části znaleckého posudku analyzována; d) obviněný na straně 17 znaleckého posudku uvažuje v rozporu s výpověďmi očitých svědků o možném uklouznutí chodkyně na bílé čáře vodorovného dopravního značení s tím, že tato oblast bývá za deště značně kluzká, aniž by jakkoliv blíže odůvodnil tuto svoji domněnku, čímž činí znalecký posudek nepřezkoumatelným; a e) obviněný na straně 18 znaleckého posudku uvádí domněnku, že náraz padající chodkyně na automobil by velice pravděpodobně způsobil viditelné poškození automobilu, aniž by ji jakkoliv odůvodnil, což činí znalecký posudek nepřezkoumatelným; <b>tedy</b> v rozporu s § 28 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech nezajistil, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti, <b>čímž spáchal</b> přestupek podle § 39 odst. 1 písm. k) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

II. Za přestupky uvedené ve výroku I. se obviněnému podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, úhrnný trest pokuty ve výši 6 500 Kč (slovy: šest tisíc pět set korun českých) splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol]. <b><i>Právní základ</b></i> 1 Ministerstvo spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ či„ správní orgán“) vydává tento příkaz podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), ve spojení s § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“), jako první úkon v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední podle § 78 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, ve věci přestupků podle § 39 odst. 1 písm. a) a k) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ znalecký zákon“) znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], trvale bytem [adresa], [IČO] (dále jen„ obviněný“). 2 Podle § 1 odst. 3 znaleckého zákona„ Znalec je povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době.“ 3 Podle § 39 odst. 1 písm. a) znaleckého zákona„ Znalec se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 1 odst. 3 vykoná znaleckou činnost v oboru, odvětví nebo případně specializaci, pro které nemá oprávnění vykonávat znaleckou činnost.“ 4 Podle § 28 odst. 1 znaleckého zákona„ Podaný znalecký posudek musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný.“ 5 Podle § 28 odst. 2 znaleckého zákona„ Znalecký posudek musí obsahovat tyto náležitosti: a) titulní stranu, b) zadání, c) výčet podkladů, d) nález, e) posudek, f) odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku, g) závěr, h) je-li to možné, přílohy potřebné k zajištění přezkoumatelnosti znaleckého posudku, i) znaleckou doložku a j) otisk znalecké pečeti.“ 6 Podle § 39 odst. 1 písm. e) a g) vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti„ Titulní strana znaleckého posudku obsahuje obor a odvětví, případně specializace, ve kterých má být podán znalecký posudek…, a datum zpracování znaleckého posudku.“ 7 Podle § 41 odst. 1 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti„ Výčet podkladů obsahuje popis postupu znalce při výběru zdrojů dat, výčet vybraných zdrojů dat a jejich popis. Pokud znalec nemohl ověřit věrohodnost zdroje dat, uvede ve výčtu podkladů též tuto skutečnost a uvede též skutečnosti, pro které nemohl ověření provést.“ 8 Podle § 39 odst. 1 písm. k) znaleckého zákona„ Znalec se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 28 nezajistí, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti.“ 9 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky„ Správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty“. 10 Podle § 150 odst. 1 s. ř.„ Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.“ 11 Podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb. o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ znalecký zákon“)„ Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.“ <b><i>Postup správního orgánu před zahájením řízení</b></i> 12 Ministerstvo spravedlnosti obdrželo dne [datum] od Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územní odbor [obec], Obvodní oddělení [obec], usnesení o odevzdání věci k projednání přestupku dle § 159a odst. 1 písm. a) trestního řádu pro jednání obviněného ve vztahu ke znaleckému posudku (dále jen„ podnět“). 13 V rámci prověřování podnětu dospělo ministerstvo k závěru, že byly spáchány přestupky, a že se těchto přestupků dopustil obviněný. S ohledem na skutečnost, že ministerstvo považuje zjištěný skutkový stav za dostatečný pro rozhodnutí ve věci samé, rozhodlo se vydat ve věci příkaz. <b><i>K jednotlivým skutkům</b></i> <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. příkazu</i> 14 Obviněný na straně 4 znaleckého posudku uvádí, že chodkyně měla upustit od úmyslu přejít vozovku a s přecházením počkat, až vozidlo projede. Obviněný dále popisuje, že chodkyně vytvořila tím, že vstoupila do vozovky (na přechodu) pro řidiče vozidla náhlou a nečekanou překážku. Na straně 17 znaleckého posudku poté znalec uvádí, že reakce chodkyně na blížící se vozidlo byla nevhodná, v návaznosti na což cituje ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, které stanoví, že chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlem. Následně znalec rozvíjí svoji úvahu, že kdyby chodkyně počkala 3 sekundy, mohla vozovku bezpečně přejít. 15 Obviněný výše uvedeným postupem hodnotí správnost jednání chodkyně, místo aby se věnoval zadání znaleckého posudku a držel se své specializace, kterou jsou„ technické posudky o příčinách silničních nehod“. Obviněný jednak uvádí své hypotetické úvahy, které nejsou předmětem zadání znaleckého posudku, jednak hodnotí jednání chodkyně z právního hlediska a odpovídá tak na právní otázku, což mu jako soudnímu znalci nepřísluší. 16 Posuzování právních otázek nespadá pod obor činnosti znalce. Obviněný překročil své oprávnění, když se ve znaleckém posudku vyjadřoval k otázce, jak se chodkyně na přechodu měla či neměla chovat. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku II. bodu. a. příkazu</i> 17 Obviněný neuvedl na titulní straně znaleckého posudku obor a odvětví, ve kterých má být znalecký posudek podán, ani datum zpracování znaleckého posudku. 18 Skutečnost, že titulní strana znaleckého posudku neobsahuje všechny povinné náležitosti, vede k neúplnosti znaleckého posudku. <i>19 Ke skutku uvedenému ve výroku II. bodu. b. příkazu</i> 20 Obviněný neuvedl v zadání účel, pro který má být znalecký posudek použit, tedy jednu z požadovaných náležitostí znaleckého posudku. Jak plyne z úředního záznamu o podaném vysvětlení obviněného dle § 158 odst. 6 trestního řádu ze dne [datum], obviněný ani nevěděl, že bude znalecký posudek použit v odvolacím řízení u Krajského soudu v Brně. 21 Takový postup znalce nelze považovat za slučitelný s požadavkem na úplnost znaleckého posudku, neboť účel znaleckého posudku je jednou z jeho povinných náležitostí. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku II. bodu. c. příkazu</i> 22 Obviněný ve znaleckém posudku zaprvé neuvedl postup při výběru zdrojů dat, ze kterých vycházel. Nelze tudíž přezkoumat, proč znalec vychází pouze z úředních záznamů a z videodokumentace, a nikoliv z ostatních mu poskytnutých podkladů. Pokud by se navíc obviněný zajímal o účel znaleckého posudku, dostal by se také k rozsudku OS [obec] ze dne 10. 2. 2021, č.j. 3 T 78/2020, který mohl být dalším zásadním podkladem. 23 Obviněný ve znaleckém posudku zadruhé neuvedl ve výčtu podkladů všechny podklady, ze kterých při vypracování znaleckého posudku vycházel. Obviněný na stranách 5 až 16 znaleckého posudku analyzuje videodokumentaci, která však není uvedena jako podklad v nálezu. 24 Výše popsané neuvedení požadovaných náležitostí znaleckého posudku vedlo k jeho neúplnosti a nepřezkoumatelnosti. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku II. bodu. d. příkazu</i> 25 Obviněný na straně 17 znaleckého posudku uvádí, že otočka chodkyně byla velmi pravděpodobně způsobena uklouznutím na bílé čáře vodorovného dopravního značení, a to s odůvodněním, že bílá barva vodorovného dopravního značení je za deště značně kluzká. V návaznosti na uvedené obviněný dodává, že v takovém případě by bylo pravděpodobné, že pád chodkyně byl způsoben uklouznutím, a ne střetem s vozidlem. 26 Uvedená hypotéza je v přímém rozporu s výpověďmi svědků, kromě řidiče, ze kterých obviněný při zpracování znaleckého posudku vycházel. Obviněný ji však kromě zmínky o kluzkosti bílé barvy nijak blíže neodůvodňuje a jeho tvrzení tak nelze přezkoumat. Lze dokonce pochybovat o nestrannosti znaleckého posudku, neboť v něm jsou uváděny neodůvodněné domněnky ve prospěch řidiče. 27 Takový postup obviněného nelze považovat za slučitelný s požadavkem na přezkoumatelnost znaleckého posudku, neboť výše uvedená domněnka znalce neobsahuje bližší odůvodnění. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku II. bodu. e. příkazu</i> 28 Obviněný na straně 18 znaleckého posudku uvádí, že v případě nárazu padající chodkyně na automobil by velice pravděpodobně došlo k viditelnému poškození automobilu. Tento závěr není ve znaleckém posudku nijak odůvodněn, není tedy zřejmé, jak obviněný došel k míře pravděpodobnosti viditelného poškození automobilu. 29 Výše uvedená úvaha není ve znaleckém posudku nijak rozvedena a je vyjádřena pouze v závěru znaleckého posudku v odpovědi na otázku ze zadání, aniž by byla něčím podložena či odůvodněna, což je v rozporu s požadavkem na přezkoumatelnost znaleckého posudku. <b><i>Právní posouzení</b></i> 30 Na základě všech podkladů má správní orgán za prokázané, že obviněný posuzováním právní otázky, uváděním domněnek bez odůvodnění, neuvedením účelu znaleckého posudku, neuvedením postupu při výběru zdrojů dat a veškerých podkladů, ze kterých při vypracování znaleckého posudku vycházel, porušil povinnost stanovenou mu v § 1 odst. 3 a § 28 znaleckého zákona, když nevykonával svoji činnost pouze v oboru a odvětví, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost a nezajistil, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti, čímž spáchal přestupky podle § 39 odst. 1 písm. a) a k) znaleckého zákona. 31 Správní orgán přistoupil ve správním řízení o přestupku k rozhodnutí formou příkazu, neboť považuje skutkové zjištění za dostatečné. 32 Podle § 41 zákona o odpovědnosti za přestupky se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. 33 Podle § 39 odst. 2 písm. a) znaleckého zákona lze za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. a) uložit pokutu do 500 000 Kč, přičemž podle § 36 zákona o odpovědnosti za přestupky lze správní trest uložit samostatně nebo spolu s jinými správními tresty. 34 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti fyzické osoby. 35 Správní orgán při rozhodování o druhu a výměře správního trestu nejprve v rámci individualizace trestu přihlédl k mediánovým příjmům odborníků v oblasti dopravy, přičemž vzal v potaz, že je obviněný v důchodu. 36 Dále při zvažování výše trestu zjišťoval správní orgán povahu a závažnost přestupku, přičemž zde přihlédnul ke skutečnosti, že jednáním obviněného byl ohrožen účel trestního řízení. 37 Správní orgán nezjistil v daném případě žádné zvláštní polehčující ani přitěžující okolnosti. 38 Správní orgán při rozhodování o druhu a výměře správního trestu přihlédl k významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem v projednávané věci je především společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, kterou mají znalci vykonávat s patřičnou odbornou péčí. 39 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl vůbec způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání a tím jej přimět k respektování právních předpisů. Ukládaný správní trest zároveň nesmí mít pro pachatele likvidační charakter. 40 Správní orgán při úvaze nad volbou druhu správního trestu vyloučil, s ohledem na závažnost projednávaného přestupku, možnost udělit napomenutí, a rozhodl uložit pokutu jako adekvátní formu postihu. 41 Správní orgán tak při úvaze nad stanovením výše pokuty vzal v potaz charakter porušovaných povinností, přihlédl k povaze a závažnosti spáchaného přestupku, a k dalším shora uvedeným okolnostem, a shledal, že pokuta ve výši 6 500 Kč představuje přiměřený správní trest, který je způsobilý plnit vůči obviněnému preventivní a represivní funkci. Stanovená výše sazby činí pouhý zlomek ze zákonného maxima, protože správní orgán je přesvědčen, že jen peněžitá sankce alespoň v uložené výši může naplnit individuálně a zároveň i generálně preventivní funkci trestu. 42 Správní orgán proto rozhodl o uložení pokuty uvedené ve výroku II. tohoto příkazu.