0 OINS 83/2023

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „ZnalZ“), k vedení řízení o přestupku podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), rozhodlo takto: I. , tituly před jménem, , jméno FO, , sídlem , adresa, , IČO: , IČO, (dále jen „obviněná“),je vinatím, že dne , datum, vypracovala znalecký posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, , v němž ocenila půdní prostory domu č.p. , Anonymizováno, v k.ú. , Anonymizováno, , obec , adresa, , a toto ocenění provedla za použití porovnávacího souboru, do něhož zahrnula ceny nemovitostí nabízených k prodeji v , Anonymizováno, , , Jméno obviněné, , , adresa, a , Anonymizováno, , tedy nemovitostí, které nejsou co do polohy s oceňovanou nemovitostí nacházející se v , Anonymizováno, srovnatelné, čímž se při určení ceny nedůvodně odchýlila od obecně uznávaných postupů pro oceňování nemovitostí,tedyvykonala znaleckou činnost v rozporu s § 1 odst. 3 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavech, bez odborné péče,čímž spáchalapřestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2019., o znalcích, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavech (dále jen „ZnalZ“).

II. Za přestupek uvedený ve výroku tohoto rozhodnutí se obviněné podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ ukládá správní trest pokuty ve výši 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých), která je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. 3711 , č. účtu, , specifický symbol č. , hodnota, , variabilní symbol: , var. symbol03281.

III. Obviněnému se podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízeních o nich, a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 2 500 Kč (slovy: dva tisíce pět set korun českých) splatnou ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. , č. účtu, , specifický symbol č. , hodnota, ,variabilní symbol: , var. symbol, .

1. Identifikace obviněné1 Ze seznamu znalců vedeného správním orgánem (SEZNAT) bylo zjištěno, že obviněná má od , datum, oprávnění k výkonu znalecké činnosti pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializací nemovitosti a dále pro obor stavebnictví, odvětví stavby obytné a stavby průmyslové. Je podnikající fyzickou osobou s přiděleným IČO: , IČO, .

2. Průběh správního řízení2 Dne , datum, byl ministerstvu doručen podnět , tituly před jménem, , jméno FO, (dále jen „oznamovatel“) k zahájení řízení z moci úřední o přestupku, kterého se obviněná dle oznamovatele dopustila při vypracování posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, (dle jen „posudek“). Posudek byl součástí podání.3 Protože ministerstvo považovalo z výše uvedených listin skutkový stav za dostatečně zjištěný, vydalo dne , datum, příkaz, ve kterém uznalo obviněnou vinnou ze spáchání přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ, kterého se mohla dopustit jednáním popsaným ve výroku tohoto rozhodnutí, a za jeho spáchání obviněné uložilo pokutu , částka, . Obviněná proti příkazu podala dne , datum, v zákonné osmidenní lhůtě odpor, čímž byl příkaz zrušen, a v řízení se pokračovalo.4 Obviněná byla přípisem ze dne , datum, vyrozuměna podle § 36 odst. 3 správního řádu, že ve věci byly shromážděny podklady pro rozhodnutí, a byla jí poskytnuta lhůta k tomu, aby se ke shromážděným podkladům vyjádřila. Svého práva využila a k podkladům se v poskytnuté lhůtě vyjádřila dopisem správnímu orgánu.5 Obsah jejího vyjádření, jakož i obsah odporu, jsou uvedeny níže.

3. Skutkový stav6 Jako podklad pro rozhodnutí správní orgán použil, znalecký posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , odpor obviněné proti vydanému příkazu a vyjádření obviněné k podkladům pro rozhodnutí.Znalecký posudek7 Z posudku bylo zjištěno, že jeho vypracování obviněné zadalo , Anonymizováno, , adresa, . Úkolem obviněné bylo stanovit tržní cenu za m2 půdních prostor domů na adrese , adresa, , ke dni , datum, . Účelem pro vypracování posudku byl odkup těchto půdních prostor jedním ze spoluvlastníků.8 Obviněná k oceňované nemovitosti v posudku uvedla údaje z katastru nemovitostí, konkrétně adresu nemovitosti, list vlastnictví a katastrální území. Více k oceňované nemovitosti v posudku neuvedla.9 V bodě 2.4 posudku (str. 2 posudku) obviněná explicitně uvedla, že k ocenění zvolila metodu porovnávací, jejíž podstata spočívá v porovnání podobných nemovitostí v čase a místě. Dále uvedla, že vyšla z nabídkových cen realitní inzerce. Z realitní inzerce vyhledala ceny, za které se nabízely k prodeji půdní prostory napříč celou republikou. Z těchto cen vytvořila porovnávací soubor (viz tabulka níže). To, že do porovnávacího souboru zahrnula nemovitosti z celé republiky, odůvodnila tím, že v době vypracovaní posudku nebyly dostupné informace o cenách z realizovaných prodejů půdních prostor pro vybudování bytových jednotek. Jako zdroj, z něhož čerpala nabídkové ceny, uvedla inzerci nemovitostí www.sreality.cz.10 Za účelem ocenění vytvořila porovnávací soubor, do něhož zahrnula následující vzorky:Město Typ plochy Výměra plochy Cena v Kč Jednotková cena v Kč/m2 (zaokrouhleno na koruny), adresa, , jméno FO, půdy 448 28 500 000 63 616, adresa, , jméno FO, půdy 90 2 100 000 23 333 , adresa, , jméno FO, domu 125 8 500 000 68 000 , adresa, , jméno FO, domu 161 6 990 000 43 416 , právnická osoba, , jméno FO, domu 235 4 500 000 19 149, adresa, , jméno FO, domu 110 1 600 000 14 545, adresa, , jméno FO, domu 243 8 990 000 36 996 , adresa, , jméno FO, domu 280 11 200 000 40 000, adresa, , jméno FO, domu 77 1 120 000 14 545, adresa, , jméno FO, domu 191 9 500 000 49 738 , adresa, -venkov , jméno FO, domu 110 1 400 000 12 72711 S tímto souborem obviněná dále pracovala tak, že jednotkové ceny (viz 5. sloupec tabulky výše) porovnala s průměrnou nabízenou cenou bytových jednotek v lokalitě, v níž se vzorek nachází. Údaje o průměrných nabízených cenách bytových jednotek v jednotlivých lokalitách získala obviněná dle vlastního vyjádření z portálu www.sreality.cz, jak uvedla. Jedná se o nabízené ceny v období ledna a února 2023. Tím obviněná získala druhou tabulku:Město Jednotková cena v Kč/m2 Průměrná jednotková Podíl konkrétní ceny půdy na(zaokrouhleno na koruny) cena bytů 01-02/2023 průměrných cenách bytů v Kč/m2 vyjádřený (dle portálu v %www.sreality.cz), adresa, 616 136 , adresa, adresa, 333 70 , adresa, 000 151 , adresa, 416 103 , adresa, 149 77 , adresa, adresa, 545 53 , adresa, adresa, 996 78 , adresa, 000 78 , adresa, adresa, 545 68 , adresa, 738 142 , adresa, -venkov 12 727 66 , adresa12 Z hodnot zaznamenaných ve sloupci 3 obviněná určila maximální procentuální podíl (51 %), minimální podíl (19 %) a průměrný podíl (36 %).13 V posledním kroku ocenění obviněná vzala z portálu www.sreality průměrnou nabízenou jednotkovou cenu za byt v , Anonymizováno, za období leden a únor 2023, která byla údajně , částka, /m2, a z této ceny vypočetla 51 %, 36 % a 19 %. Získala tím 3 hodnoty 38 911, , částka, /m2, 27 466, , částka, /m2 a 14 496, , částka, /m2.14 Tyto hodnoty obviněná snížila koeficientem 0,9. Jako důvod snížení uvedla zohlednění možných provizí, poplatků a snížených cen vyjednáváním. Tím získala tři výsledné hodnoty, které označila za maximální výslednou cenu dle § 50: , částka, /m2, minimální výslednou cenu dle § 50: , částka, /m2 a průměrná výslednou cenu dle § 50: , částka, /m2. Obviněná, ačkoliv odkázala na § 50, neuvedla, jakého právního předpisu. Správní orgán z okolní případu dovodil, že měla na mysli § 50 vyhlášky Ministerstva financí č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku. V tomto ustanovení je uvedeno, že celková cena zjištěná se zaokrouhlí na desetikoruny. V závěru dále uvedla, že výsledná kupní cena bude určena dohodou. Vyjádření obviněné15 Obviněná v řízení vyjádřila své stanovisko, a to nejprve v podaném odporu a poté ve vyjádření k podkladům.16 V podaném odporu obviněná uvedla, že způsob ocenění zvolila s ohledem na specifika oceňované nemovitosti a nedostatku informací k takto specifické nemovitosti. Domnívá se, že jí zvolený postup byl správný. Tvrdí, že obecně uznávané postupy a standardy v tomto případě nešlo použít, proto zvolila postup jiný, konkrétně porovnání cen obdobných nemovitostí (půdních prostor) a porovnání cen bytů (účel užití, ke kterému byla půda zamýšlena) v lokalitách porovnávaných nemovitostí k cenám bytů v místě oceňované nemovitosti. Domnívá se, že při porovnání dostatečně zohlednila i rozdílnost lokality porovnávaných a oceňované nemovitosti.17 Ve vyjádření k podkladům obviněná rozvedla své úvahy uvedené v odporu. Znovu uvedla, že trh s půdními prostory je velmi specifický a v době ocenění se jí nepodařilo najít žádnou obdobnou nemovitost ve městě , adresa, případně okolí, kterou by mohla pro porovnání použít. Aby vůbec dokázala stanovit nějakou cenu za nemovitost, zvolila postup, který spočíval v tom, že vyhledala půdní prostory vhodné ke zřízení bytové jednotky nabízené v inzerci ve České republice. Do porovnání zahrnula nemovitosti z celé ČR, aby získala co nejvíce dat pro porovnání. Pokud by se zaměřila pouze na lokalitu Moravy, jednalo by se pouze o tři nemovitosti (tedy kromě , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ještě , adresa, ), což obviněná považovala za malý srovnávací vzorek. Protože si byla vědoma velkých cenových rozdílů v jednotlivých lokalitách a specifik regionu , adresa, , porovnala průměrné ceny bytů v jednotlivých lokalitách ve vztahu k cenám inzerovaných půdních prostor a tento vztah vyjádřila v procentech.18 Zdůraznila, že nevycházela z cen hotových bytů (resp. z průměrných cen bytů), tyto použila pouze pro porovnání cen bytů k cenám půdních prostor. Průměrnou cenu bytů v jednotlivých lokalitách zjišťovala pouze proto, abych dokázala vyjádřit vliv lokality na cenu nemovitosti a jako pomůcku pro porovnání nemovitostí v různých lokalitách. Primárně vycházela z cen půdních prostor. Uvádí, že nesouhlasí s tvrzením, že vyšší výměra znamená i vyšší cenu nebo že, velikost (plocha v m2) ovlivňuje jednotkovou cenu (Kč/m2). Cenu ovlivňuje především lokalita.19 Taktéž uvedla, že stanovila tři výsledné ceny, a to s ohledem na použitou metodiku, která dle jejího názoru maximálně zohlednila všechny aspekty a specifika oceňované nemovitosti. Dle obviněné nelze najít jednoznačnou souvislost mezi poměrem cen bytů a cen půdních prostor a velikostí města. Použít prostý aritmetický průměr není dle mého názoru správné. Z těchto důvodů byly stanoveny tři hodnoty poměru a tedy i tři ceny (maximální, minimální a průměrná cena) za nemovitost. Obviněná podotýká, že stanovení tří výsledných cen není v rozporu s platnou legislativou a v tomto případě je i logické.

4. Právní posouzení20 Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§ 22 zákona o odpovědnosti za přestupky).21 Podle § 1 odst. 3 ZnalZ je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí. Zákon pojem odborná péče nedefinuje. Zákonodárce dal úmyslně správnímu orgánu prostor pružně reagovat na různorodou a proměnlivou realitu, kterou nelze do detailu předvídat. Z obsahu tohoto neurčitého právního pojmu je nicméně zřejmé, že v sobě zahrnuje odbornost (vědět a umět) a pečlivost (jednat svědomitě bez přílišného riskování, ale i bez přehnané úzkosti). Zda byly tyto požadavky naplněny, je možné posoudit jen v souvislosti s konkrétní činností, kterou znalec vykonal. Nelze předem taxativně určit, co musí být pro dodržení odborné péče splněno, ale vždy je třeba uvažovat, co je odbornou péčí při plnění konkrétního úkolu. V daném případě je tedy třeba uvažovat, co je dodržením odborné péče při vypracování posudku, jehož předmětem bylo určení ceny obvyklé půdního prostoru.22 Podle § 28 odst. 5 ZnalZ musí být posudek kromě odůvodněných případů zpracován v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. Pro dodržení odborné péče je proto třeba sledovat, zda obviněná postupovala v souladu s uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví, či zda a případně nakolik se od nich odchýlila.23 Obviněná v posudku explicitně uvedla, že postupovala porovnávací metodou, avšak neuvedla, jakým odborným standardem se řídila. Teda zda postupovala podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (dále jen „ZOM“) a jeho prováděcí vyhlášky, či zda k ocenění zvolila jiný odborný standard. Uvedla pouze, že zvolila metodu porovnávací a rozvedla, že principem této metody je porovnání cen podobných nemovitostí v čase a místě. V závěru posudku pak odkázala na § 50 neuvedeného předpisu, podle kterého cenu zaokrouhlila. Vyhláška č. 141/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku, ve svém § 50 stanoví, že celková cena zjištěná se zaokrouhlí na desetikoruny. Z toho se příjemce posudku může oprávněně domnívat, že obviněná postupovala podle ZOM, jakkoliv to v posudku neuvedla.24 Protože obviněná v posudku uvedla, že postupovala porovnávací metodou, ale neuvedla, podle jakého odborného standardu postupovala, ani neuvedla, že by postupovala podle ZOM, vyšel správní orgán při posuzování, zda obviněná dodržela odbornou péči, z podstaty porovnávací metody jako takové, jak ji popisuje odborná literatura. Podle odborné literatury (prof. Ing. Alberta Bradáče, Teorie a praxe oceňování nemovitých věcí, II. Doplněné vydání 2021, Akademické Nakladatelství Cerm s.r.o., str. 353.) je podstatou této metody porovnání s obdobnými, k datu ocenění volně prodávanými věcmi, na základě řady hledisek: druhu a účelu věci, koncepce a technických parametrů […], technického stavu (opotřebení, stav údržby, vady), opravitelnost […], velikost, využitelnost, umístění a projevy okolí.25 Z uvedené definice plyne, že při stanovení hodnoty porovnávací metodou je třeba porovnávat oceňovanou nemovitou věc s jinými obdobnými volně prodejnými nemovitými věcmi, přitom podobnost věcí se posuzuje podle vícero hledisek, především podle toho, k čemu věc slouží, jakou má velikost, v jakém je technickém stavu a kde se nachází. K poloze nemovité věci výše citovaná publikace uvádí: „Vliv polohy na cenu je třeba tedy vždy mít na paměti, a pokud je to možné, je třeba porovnávat nemovitosti ve stejných nebo alespoň velmi podobných polohách; přitom i na jedné ulici s typovými rodinnými domy může být vliv okolí takový, že na různých koncích ulice budou ceny různé.“ […]. Je tedy při porovnání brát v úvahu, nakolik jsou porovnávané nemovitosti podobné, jejich odlišnosti pak vyjádřit v ceně.“26 Obviněná k ocenění půdního prostoru nacházejícího se v , Anonymizováno, na adrese , Anonymizováno, vytvořila porovnávací soubor, do něhož zahrnula nabídkové ceny prodávaných nemovitostí napříč Českou republikou. Porovnávací soubor obsahuje 11 nemovitostí, z nichž se žádná nevyskytuje nejen ve stejném městě jako nemovitost oceňovaná, ale dokonce ani ve stejném kraji. Jak je ze samotného porovnávacího souboru patrné, lokalita nemovitosti tvoří velký podíl na ceně nemovitosti. Nemovitost na , adresa, v porovnávacím souboru má jednotkovou cenu , částka, /m2, přičemž jednotková cena nemovitosti z porovnávacího souboru v Ivančicích má jednotkovou cenu , částka, /m2. Geograficky jsou tyto dvě nemovitosti od sebe vzdáleny zhruba 200 km a cenově jsou od sebe vzdáleny 55 273 Kč/m2. Vybrané vzorky se nachází v 7 různých krajích. Z výše citované odborné literatury je patrné, že podobnost lokality je jedním ze základních faktorů, který musí být při výběru vhodných vzorků dodržen, neboť odlišné lokality nemovitostí představují zpravidla odlišné cenové ohodnocení.27 Přestože poloha nemovitosti je při stanovení hodnoty nemovitosti takřka nejvýznamnější faktor, obviněná jej při ocenění patřičně nezohlednila. Vytvořila porovnávací soubor, v němž se ceny pohybují od , částka, /m2 (, adresa, ) do , částka, /m2 (, adresa, ) a v němž není ani jeden vzorek z města , adresa, a dokonce ani z Olomouckého kraje. Řádově odlišné ceny za nemovitosti nacházející se v jiných lokalitách, než je oceňovaná nemovitost, nelze považovat za srovnatelné, a proto ceny za tyto nemovitosti nemohly stát v základu ocenění oceňované nemovitosti. Tím, že obviněná z těchto cen při ocenění přesto vyšla, nedodržela podstatu porovnávací metody, kterou je srovnávat srovnatelné. Dodatečné výpočty, které obviněná provedla, nemohly zhojit to, že k porovnání zvolila zcela nevhodné nemovitosti (stranou správní orgán ponechává, že šlo o ceny nabídkové, nikoliv prodejní).28 Námitka obviněné, že není blíže určeno, co se rozumí „místem“ ve spojení „cena v místě obvyklá“, nemůže obstát. , adresa, , na kterém se nemovitost nachází, je jedním ze základních cenotvorných faktorů, jak bylo uvedeno výše. Byť není určeno, jak velké toto místo je, z povahy porovnávací metody plyne, že se musí jednat o místo, v němž jsou ceny nemovitostí podobné. Pokud tato podmínka není splněna, nemá smysl o použití porovnávací metody uvažovat, neboť neporovnatelné nelze porovnávat. Již z rozptylu cen (, částka, /m2 až , částka, /m2) v porovnávacím souboru, který obviněná vytvořila, je zřejmé, že nelze za relevantní místo považovat Českou republiku, neboť ceny za nemovitosti na jednotlivých místech se řádově liší. Porovnávat ceny za nemovitosti v , Anonymizováno, s cenami za nemovitosti v rozšířeném centru hlavního města nebo v , Anonymizováno, jde proti smyslu porovnávací metody.29 Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. 12. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3674/2011, stanoví, že: „Obvyklou cenou nemovitosti je cena, které by bylo dosaženo při prodeji obdobné nemovitosti v obdobné lokalitě ve stejné době a v obvyklém obchodním styku […]. Vymezení slova „v místě“ na celou ČR odporuje pravidlům logického smyslu porovnávací metody. S odkazem na citovanou judikaturu je zřejmé, že obvyklou cenu nelze správně určit, jestliže není splněna definiční podmínka podobnosti, do níž spadá i lokalita. Tento závěr potvrzuje i výše citovaná odborná literatura.30 Přestože obviněná tvrdí, že rozdílnosti lokalit zohlednila, její tvrzení postrádá oporu v posudku. Z výše ilustrovaných tabulek je zřejmé, že obviněná neprovedla úpravy, které by zohlednily, že oceňovaná nemovitost leží na jiném místě než nemovitosti vybrané k porovnání. Úpravy, které obviněná provedla, se týkaly poměru cen půdních prostor a cen bytových jednotek v jednotlivých lokalitách, jiných než , adresa, . Tyto úpravy neměly ve vztahu k oceňované nemovitosti relevanci. Týkaly se nemovitostí na jiném místě.31 Taktéž nemůže obstát tvrzení obviněné, že v dané lokalitě nebyl dostatek nemovitostí k porovnání, a tedy bylo důvodné porovnávat nemovitost v Olomouci s nemovitostmi napříč celou republikou. Pokud nebyly splněny podmínky pro použití porovnávací metody, měla obviněná povinnost použít k ocenění metodu jinou. Obviněná sama ve svém vyjádření uvedla, že cenu ovlivňuje především lokalita, ale tento fakt nezohlednila, když oceňovanou nemovitost porovnávala s nemovitostmi zcela vzdálenými. Porovnávací metodu modifikovala způsobem, který zcela popřel její podstatu. Tím se odchýlila od obecně uznávaných postupů stanovených pro ocenění, a toto odchýlení nelze považovat za důvodné.32 To, že obviněná stanovila tři ceny, je také matoucí. Obvyklá cena by měla odpovídat průměru, v tomto případě se však průměr cen vztahoval k cenám nikoliv v daném místě, ale k cenám posbíraným napříč celou republikou. Správní orgán nepolemizuje o tom, zda existuje nebo neexistuje souvislost mezi poměrem cen bytů, cen půdních prostor a velikostí města, ale tvrdí, že tímto výpočtem nebylo možné dojít k ceně v daném místě obvyklé. Správní orgán pak obviněné nevytýká, že stanovila tři různé ceny, ale to, jakým způsobem je stanovila, jak bylo podrobně uvedeno výše.33 Správní orgán proto dospěl k závěru, že jednáním popsaným ve výroku rozhodnutí porušila povinnost jednat s odbornou péčí, jak jí ukládá § 1 odst. 3 ZnalZ, čímž naplnila formální znaky přestupku podle § 39 odst.1 písm. b) ZnalZ. Jednání obviněné ohrozilo společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti způsobem nikoliv bagatelním, zároveň nebyly zjištěný žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Jednání obviněné tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky.34 Protože obviněná již na počátku zvolila co do polohy zcela nevhodné vzorky, což je v rozporu se zavedenými odbornými standardy a bez dalšího vylučuje správnou aplikaci porovnávací metody, ministerstvo uzavřelo, že se obviněná dopustila porušení odborné péče, a jejím dalším sporným postupem uvedeným v příkazu se již nezabývalo.

5. Uložení správního trestu35 Podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst.1 písm. b) uložit pokutu do 500 000 Kč.36 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze podnikatelské činnosti podnikající fyzické osoby.37 Přestupek, kterého se obviněná dopustila, hodnotí správní orgán obecně jako závažný. Skutečnost, že i zákonodárce považoval tento přestupek za závažný, se odráží v maximální výši pokuty, kterou lze za tento přestupek uložit (500 000 Kč).38 Povaha a závažnost přestupku je dána významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen, způsobem spáchání přestupku, významem a rozsahem následku přestupku. Chráněným zájmem je v projednávané věci společenský zájem na spolehlivých výstupech znalecké činnosti, neboť tyto výstupy jsou podkladem rozhodování orgánů veřejné moci, případně soukromých subjektů. V projednávané věci byl posudek zadán pro zjištění výše finanční kompenzace za změnu vlastnických poměrů v důsledku koupě půdních prostorů jedním ze spoluvlastníků. Zpracování posudku vyvolalo důvodné pochybnosti o správnosti určené ceny. Následkem protiprávního jednání bylo ohrožení majetkových zájmů smluvních stran.39 Z hlediska způsobu spáchání jde o přestupek spáchaný fyzickou podnikající osobu při jejím podnikání a ke spáchání přestupku došlo porušením právní povinnosti, která je uložena znalci. Odpovědnost obviněného za tento přestupek je objektivní, proto správní orgán neposuzoval zavinění.40 Správní orgán nezvažoval polehčující okolnosti ve smyslu § 39 a 40 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, neboť neshledali skutečnost, která by to odůvodňovaly.41 K povaze podnikatelské činnosti obviněné správní orgán uvádí, že je obviněná od , datum, zapsána do evidence znalců vedené ministerstvem (SEZNAT) jako soudní znalkyně v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitostí. Znaleckou činnost vykonává za účelem podnikání a k této činnosti jí bylo uděleno státem garantované oprávnění. V evidenci má zapsáno 7 zadaných znaleckých posudků, z nichž 4 jsou pro orgány veřejné moci. Obviněná je tedy ve své činnosti stále aktivní a musí znát předpisy upravující předmět jejího podnikání.42 Správní orgán má za to, že pokuta ve výši , částka, , která představuje 2 % maximální zákonné sazby a zároveň méně než čtvrtinu průměrné hrubé měsíční nominální mzdy stanovené Českým statistickým úřadem pro rok 2023 (43 341 Kč), tyto podmínky splňuje a je způsobilá splnit ve vztahu k obviněné preventivní i represivní funkci, zároveň je způsobilá splnit generálně preventivní funkci ve vztahu k ostatním dozorovaným subjektům.43 S ohledem na skutečnost, že výše uložené pokuty není s ohledem na ustálenou judikaturu soudů likvidační, správní orgán majetkové poměry obviněné nezjišťoval.