0 OINS 89/2022

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, k řízení o přestupku vedeném podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodlo

I. Obviněná [příjmení] [jméno] – [příjmení] teologická fakulta, se sídlem [adresa], [IČO], <b>je vinna</b> tím, že dne [datum] vyhotovila znalecký posudek [číslo] za účelem posouzení pravosti díla [jméno] [příjmení], konkrétně nedatovaného obrazu„ Labe, [obec]“ (dále jen„ znalecký posudek“), přitom 1. na titulní straně posudku neuvedla označení znaleckého ústavu a obor a odvětví, v němž je znalecký posudek vypracován; 2. dále neuvedla osobu, která je na žádost orgánu veřejné moci povinna osobně stvrdit, doplnit znalecký posudek nebo blíže vysvětlit jeho obsah, a neuvedla údaj o vzetí na vědomí znaleckého posudku znaleckým ústavem; 3. neopatřila poslední stranu posudku znaleckou doložkou a otiskem znalecké pečeti, namísto toho na zadní stranu posudku umístila dva otisky kulatého razítka, na němž chybí označení„ znalecký ústav“ a není znaleckou pečetí, <b>tedy</b> v rozporu s § 28 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, neopatřila znalecký posudek veškerými náležitostmi <b>čímž spáchala</b> přestupek podle § 39 odst. 1 písm. k) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech

II. Za přestupek specifikovaný ve výroku I. se podle § 43 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“), ministerstvo rozhodlo upustit od udělení správního trestu obviněné, neboť lze důvodně očekávat, že samotné projednání věci před správním orgánem postačilo k její nápravě.

III. Obviněné se podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízeních o nich, a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých) splatnou ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. [číslo], specifický symbol [číslo] [variabilní symbol]. <b>1. Průběh správního řízení</b> 1 Dne [datum] byl Ministerstvu spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“) doručen podnět, který je materiálně oznámením o podezření ze spáchání přestupku na úseku znalecké činnosti, kterého se měla dopustit obviněná při vypracování znaleckého posudku, který byl přílohou podání. 2 Dne [datum] bylo proti znaleckému ústavu Univerzita [ulice] – [příjmení] teologická fakulta (dále jen„ obviněné“) zahájeno řízení o přestupku oznámením č. j. [spisová značka], které bylo obviněné doručeno téhož dne, a to pro skutky uvedené ve výroku I. tohoto rozhodnutí. V oznámení ministerstvo obviněnou rovněž vyzvalo, aby vyjádřila své stanovisko ve věci. 3 Dne [datum] bylo správnímu orgánu doručeno vyjádření obviněné prostřednictvím jejího právního zástupce, advokáta JUDr. PhDr. [jméno] [příjmení], PhD. Přílohou podání byla plná moc a opravený znalecký posudek [číslo] vyhotovený obviněnou dne [datum] (dále jen„ opravený znalecký posudek“). Právní zástupce obviněné následně dne [datum] nahlédl do spisu. Dne [datum] byla obviněná vyrozuměna o tom, že ve věci byly shromážděny podklady pro rozhodnutí, a byla vyzvána, aby se k nim vyjádřila, což obviněná dne [datum] učinila. <b>2. Skutková zjištění</b> <b><i>Předmět dokazování</b></i> 4 Skutkový stav ministerstvo zjistilo ze znaleckého posudku obviněné [číslo] ze dne [datum] a jeho opravené verze ze dne [datum] a ze seznamu znalců vedené ministerstvem (SEZNAT). <i>Seznam znalců (SEZNAT)</i> 5 Ze Seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů bylo zjištěno, že obviněná má oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru teologie, specializace křesťanská věrouka, církevní školství a náboženská výchova, kanonické i konfesní právo, bible, bohoslužebná a pastorační praxe řecko- a římsko-katolické církve, vztahy mezi křesťanskými konfesemi, vztahy mezi křesťanstvím a dalšími náboženstvími, vztah místní církve a Vatikánu, a dále obor výtvarné umění, specializace díla volného a užitého umění v časovém rozsahu od antiky po 21. století, kresba, grafika, malba, plastika, umělecké řemeslo, nová média a díla konceptuálního umění. <i>Znalecký posudek [číslo] ze dne [datum]</i> 6 Ze znaleckého posudku bylo zjištěno, že jej obviněná vyhotovila dne [datum]. Znalecký posudek se skládá z 5 stran a 6 stran příloh. Byl vyhotoven ve dvou provedeních. Jako účel posudku je uvedeno„ Posouzení pravosti díla [jméno] [příjmení]“. Jako zpracovatel posudku je uvedena PhDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. Zadavatelem posudku byl MUDr. [jméno] [příjmení], který je v posudku uveden jako vlastník posuzovaného obrazu. Dokument neobsahuje údaj o vzetí posudku na vědomí znaleckým ústavem. [ulice] strana posudku je opatřena otiskem kulatého razítka, jež má ve svém obvodu okolo malého státního znaku uvedeno„ Univerzita [ulice], Katologická teologická fakulta“ a„ [obec] Výtvarné umění“. <i>Znalecký posudek [číslo] ze dne [datum]</i> 7 Z údajů uvedeným v tomto dokumentu bylo zjištěno, že ho obviněná vyhotovila dne [datum]. Skládá se ze 7 stran a 6 stran příloh. Byl zpracován ve 3 vyhotoveních. Dokument je vytištěn na hlavičkovém papíře obviněné, obsahuje informaci o vzetí na vědomí znaleckým ústavem v den vyhotovení, konkrétně osobou prof. PhDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. Titulní strana posudku obsahuje následující text:„ Prohlášení o shodě: tento znalecký posudek je obsahově shodnou verzí znaleckého posudku vydaného dne [datum], doplněnou na žádost zadavatele o některé formální náležitosti ve smyslu zákona 254/2019 Sb.“ <b><i>Závěr skutkových zjištění</b></i> 8 Ministerstvo v souladu s ustanovením § 50 odst. 3 správního řádu hodnotilo důkazy podle své úvahy, přitom přihlédlo ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Skutkový stav považuje ministerstvo za prokázaný ze znaleckých posudků. 9 Správní orgán shledal, že předložené znalecké posudky jsou obsahově shodné až na výše uvedené formální náležitosti a formátování textu. Obviněná nerozporovala, že oba posudky vyhotovila. Správní orgán má za prokázané, že obviněná posudky vyhotovila, a že posudky obsahují údaje uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí. Zároveň má za prokázané, že ve znaleckém posudku absentují údaje uvedené ve výroku tohoto usnesení. 10 [právnická osoba] správní orgán ověřil, že PhDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. a prof. PhDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. jsou osobami zapojenými do vědeckovýzkumné činnosti obviněné. <b>3. Právní posouzení</b> <b><i>Naplnění znaků přestupku</b></i> 11 Správní orgán se dále zabýval tím, zda skutky popsané výše ve výroku rozhodnutí naplnily formální a materiální znaky přestupku. 12 Ustanovení § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ stanoví, že znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 28 nezajistí, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti. Za tento přestupek správní orgán podle § 39 odst. 2 písm. b) ZnalZ uloží pokutu do 250 000 Kč. 13 Požadované náležitosti posudku upravuje § 28 ZnalZ ve spojení s § 39 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti (dále jen„ ZnalV“). 14 Podle § 28 odst. 2 písm. a) ZnalZ musí znalecký posudek obsahovat titulní stranu. Ustanovení § 39 odst. 1 písm. a), písm. e) ZnalV pak stanoví, že titulní strana znaleckého posudku obsahuje označení znalce a obor a odvětví, případně specializace, ve kterých má být podán znalecký posudek. 15 Podle § 28 odst. 4 ZnalZ musí znalecký posudek obsahovat označení osoby, která je povinna na žádost orgánu veřejné moci osobně stvrdit nebo doplnit znalecký posudek nebo blíže vysvětlit jeho obsah. Podle téhož ustanovení musí být znalecký posudek zpracovaný znaleckým ústavem vzat na vědomí. Údaj o vzetí na vědomí musí být v posudku uveden, a to včetně data a podpisu odpovědné osoby. 16 Podle § 28 odst. 2 písm. i) ZnalZ musí znalecký posudek obsahovat znaleckou doložku. Podle § 28 odst. 7 ZnalZ znalec na poslední stranu znaleckého posudku připojí znaleckou doložku, která obsahuje označení seznamu, v němž je zapsán, označení oboru a odvětví, popřípadě specializaci, ve kterých je oprávněn podávat znalecké posudky, a číslo položky, pod kterou je znalecký posudek zapsán v evidenci znaleckých posudků.“ 17 Ustanovení § 37 odst. 1 ZnalV pak určuje podobu znalecké pečeti: znalecká pečeť má tvar kruhu s malým státním znakem uprostřed, po jehož obvodu je uveden název znaleckého ústavu, označení„ znalecký ústav“ a rozsah znaleckého oprávnění, v případě nutnosti pouze oboru. 18 Obviněná vyhotovila a odevzdala znalecký posudek [číslo] ve kterém na titulní straně posudku neuvedla označení znaleckého ústavu a obor a odvětví, v němž je znalecký posudek vypracován. V posudku uvedla, že posudek vypracovala PhDr. [příjmení], ale neuvedla, zda je také osobou, která může posudek na vyžádání stvrdit. Konečně pak posudek opatřila znaleckou pečetí, která neobsahuje označení obviněné jako znaleckého ústavu. Obviněná tedy nezajistila, aby posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti, čímž naplnila formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ. 19 Jednání obviněné ohrozilo společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti způsobem nikoliv bagatelním, přitom nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Skutečnost, že obviněná po takřka pěti měsících vady posudku zhojila, škodlivost činu nevylučuje. Jednání obviněné tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky. <b><i>Námitky obviněného</b></i> <i>Námitka zhojení vad</i> 20 Obviněná ve svém vyjádření uvádí, že v době zahájení přestupkového řízení již nikdo nebyl jednáním obviněné poškozen, neboť zadavatel posudku si chyb povšimnul a sjednal si s obviněnou nápravu ve formě výše uvedeného opraveného posudku ze dne [datum], jenž přiložila ke svému vyjádření. 21 Dále obviněná zdůraznila fakt, že je zapsaným znaleckým ústavem pouze od roku 2019, a tedy šlo o pochybení z nedostatku dosavadní praxe obviněné, z něhož se od té doby již poučila. Obviněná tedy navrhuje zastavení řízení podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky. <i>K námitce obviněné</i> 22 K této námitce správní orgán uvádí, že zastavit řízení podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky lze jen v případě, že skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není přestupkem. V daném případě bylo prokázáno, že skutek se stal a naplnil formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ. Zároveň nebylo zjištěno, že nastaly okolnosti, které by škodlivost činu vyloučily. Znalecké posudky jsou důkazy a jako takové musí splňovat formální náležitosti, které garantují jejich pravost. Pokud obviněná v posudku neuvedla svůj název a posudek opatřila pečetí, která měla jinou podobu, než zákon vyžaduje, vznikají důvodné pochybnosti o pravosti znaleckého posudku. Takové jednání znalce nelze považovat za bagatelní, postrádající společenskou škodlivost. Ani skutečnost, že obviněná později zjednala nápravu, nemůže zhojit fakt, že jednala protiprávně a dopustila se přestupku. Skutečnost, že obviněná před zahájením řízení zjednala nápravu, správní orgán zohlednil při uložení trestu. <b><i>Závěr</b></i> 23 Obviněná neuvedla žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že se skutky nestaly, nebo že nejsou přestupkem. Správní orgán na základě provedeného dokazování došel k závěru, že obviněná spáchala přestupek podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ. <b>4. Stanovení sankce</b> 24 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze podnikatelské činnosti podnikající fyzické osoby. 25 Povaha a závažnost přestupku je dána významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen, způsobem spáchání přestupku, významem a rozsahem následku přestupku 26 Chráněným zájmem (objektem přestupku) je v projednávané věci společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, aby výstupy této činnosti byly úplné a byla doložena jejich autenticita. Státní znalecká pečeť garantuje autenticitu posudku, tedy že se jedná o znalecký posudek vyhotovený znalcem. Pokud znalci státní pečeť nepoužívají nebo ji používají pro jiné účely, než jim byla svěřena (tj. vkládají ji na jiné listiny než znalecké posudky), vzniká nežádoucí prostředí, v němž se stírají hranice mezi znaleckými posudky vyhotovenými znalci a jinými listinami. V konkrétním případě obviněná vyhotovila znalecký posudek, který s ohledem na formální nedostatky vzbuzoval důvodné pochybnosti o jeho pravosti a autorství. 27 Následkem protiprávního jednání obviněné byly pochybnosti o pravosti posudku a s tím spojené obstrukce pro zadavatele posudku. 28 Obviněná se přestupku dopustila jako právnická osoba porušením právní povinnosti, která jí je uložena. Protože její odpovědnost za přestupek je objektivní, správní orgán nezkoumal zavinění obviněné (subjektivní stránku). 29 Za polehčující okolnost správní orgán považuje, že obviněná ještě před zahájením přestupkového řízení napravila formální vady znaleckého posudku tím, že vydala nový posudek, v němž jasně deklarovala, že se jedná o opravu dříve vyhotoveného posudku. 30 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání, a tím jej přiměl k respektování právních předpisů. 31 Vzhledem ke skutečnosti, že obviněná ještě před zahájením řízení napravila své pochybení a vyjádřila lítost nad svým jednáním a snahu se ze vzniklé situace poučit, a vzhledem k tomu, že pochybení nemělo závažné následky, došlo ministerstvo k závěru, že již samotné projednání věci před státním orgánem postačilo k nápravě obviněné a rozhodlo se upustit od potrestání. <b>5. Náklady správního řízení</b> 32 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 s. ř. a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 1 000 Kč. 33 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byla obviněná uznána vinnou, byla jí uložena povinnost nahradit paušální částkou 1 000 Kč náklady tohoto řízení.