0 OSZT 1/2024

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti, jako správní orgán věcně příslušný podle § 35 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „ZnalZ“), rozhodlo podle § 67 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), ve spojení s § 14 odst. 1 písm. e) ZnalZ, ve věci řízení o zrušení oprávnění vykonávat činnost znalce Jméno znalce , se sídlem Adresa znalce , IČO: Anonymizováno , takto:

I. Oprávnění vykonávat znaleckou činnost v oboru školství a kultura, odvětví psychologie, specializace pedagogická, sociální a personální udělené , Jméno znalce, (dále jen „účastník řízení“ nebo „znalec“), dne , datum, Krajským soudem v , adresa, , se zrušuje, neboť účastník řízení opakovaně porušil povinnost vykonávat znaleckou činnost nestranně a s odbornou péčí stanovenou v § 1 odst. 3 ZnalZ.

II. Účastníku řízení se podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve spojenís § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se ukládá povinnost ve lhůtě 14 dnů od právní moci rozhodnutí nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých) na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. , č. účtu, , variabilní symbol č. , var. symbol, , specifický symbol č. , hodnota, .

1. Identifikace účastníka řízení1 Účastník řízení je znalcem v oboru školství a kultura, odvětví psychologie, specializace pedagogická, sociální a personální. Je fyzickou podnikající osobou s přiděleným IČO: , IČO, . Účastník byl dne , datum, Krajským soudem v , adresa, jmenován znalcem podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve výše uvedeném rozsahu znaleckého oprávnění. Podle § 48 ZnalZ mají znalci, kteří získali oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., oprávnění vykonávat znaleckou činnost pro stejné obory, odvětví a specializaci, pro které získali oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb.2 Z osobního spisu účastníka řízení, který správní orgán v rámci vlastní úřední činnosti vede pod sp. zn. MSP-4552/2021-OINS-SZN, bylo zjištěno, že účastník řízení je absolventem , Anonymizováno, , právnická osoba, v magisterském studijním oboru vzdělávání dospělých, kdy obhájil diplomovou práci na téma „Nezaměstnanost jako faktor stresu“. Následně účastník řízení na , Anonymizováno, , právnická osoba, obhájil disertační práci na téma „Prizonizace jako etopedický problém“, která byla následně uznána jako rigorózní práce.3 Účastník řízení je ve znalecké činnosti aktivním subjektem, přičemž správní orgán z veřejně dostupného zdroje (SEZNAT) zjistil, že v roce 2023 vypracoval 23 znaleckých posudků a 21 znaleckých posudků v období , datum, – , datum, . Dle elektronické evidence spočívá těžiště znalecké činnosti účastníka řízení ve vyhotovování znaleckých posudků posuzující psychický stav rodičů , právnická osoba, pro posouzení otázek svěření nezletilých do výchovy. Účastník řízení dále v tomto období vyhotovil znalecké posudky pro účely trestních řízení, ve kterých posuzuje psychické stavy pachatelů a poškozených.

2. Průběh řízeníPostup před zahájením řízení4 Dne , datum, obdrželo Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“ nebo „správní orgán“) podnět směřující proti výkonu znalecké činnosti , Jméno znalce, , v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, . V podání oznamovatel uvádí, že znalec posuzoval jeho psychický stav, aniž by jej vyšetřil, a že závěry znaleckého posudku nejsou přezkoumatelné.5 Dne , datum, obdrželo ministerstvo podnět směřující proti výkonu znalecké činnosti , Jméno znalce, , v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, . V podání oznamovatel uvádí, že znalec nepostupoval odborně a posuzoval jeho psychický stav, aniž by provedl jakékoliv vyšetření.6 Dne , datum, obdrželo ministerstvo podnět směřující proti výkonu znalecké činnosti , Jméno znalce, , v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, . V podání oznamovatelka uvádí, že se znalec při vypracování posudku dopustil řady pochybení a nepostupoval nestranně a s odbornou péčí.7 Dne , datum, obdrželo ministerstvo podnět směřující proti výkonu znalecké činnosti , Jméno znalce, , v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, . V podání oznamovatelka uvádí, že znalec nepostupoval při vypracování znaleckého posudku objektivně a nestranně, přičemž vyslovil vnitřně rozporné znalecké závěry. Přípisem ze dne , datum, oznamovatel doplnil, že účastník řízení vypracoval dne , datum, doplněk posudku č. , hodnota, , který považuje za zkreslený a neobjektivní, zčásti vypracovaný mimo jeho znalecké oprávnění.8 Dne , datum, obdrželo ministerstvo podání Krajského soudu v , adresa, směřující proti výkonu znalecké činnosti , Jméno znalce, , v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, pro účely trestního řízení vedeného pod sp. zn. , Anonymizováno, . V podání soud uvedl, že znalec při vypracování posudku překročil meze znaleckého oprávnění, když se vyjadřoval a hodnotil znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a v dalším odkázal na usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , které obsahuje popis soudem tvrzených pochybení znalce. V citovaném usnesení Krajský soud v , adresa, konstatoval, že znalec kromě toho, že vypracoval znalecký posudek mimo rozsah svého oprávnění, v posudku neuvedl výčet podkladů, ze kterých čerpal, přičemž je z absence záznamu o nahlédnutí do spisu zřejmé, že se neseznámil se spisovým materiálem. Vyslovil obecnou nevěrohodnost svědkyň A. , právnická osoba, . D., aniž by je psychologicky vyšetřil.9 Dne , datum, obdrželo ministerstvo podnět Městského soudu v Praze směřující proti výkonu znalecké činnosti , Jméno znalce, , v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, . V podání Městský soud v Praze uvádí, že znalec hodnotí závěry dříve zpracovaných znaleckých posudků z oboru psychiatrie; že znalec v posudku neuvedl, z jakých podkladů vycházel; neinterpretoval výsledky jednotlivých použitých metod; a konečně že dne , datum, podal při stvrzování znaleckých závěrů podal „nepřesvědčivý výkon“. Protokol o hlavním líčení ze dne , datum, zaslal oznamovatel společně se svým podáním.Zahájení řízení10 Dne , datum, bylo účastníkovi doručeno oznámení o zahájení řízení z moci úřední ze dne , datum, , č.j. MSP-1/2024-OSZT-SKZT/8, kterým ministerstvo zahájilo postupem podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), správní řízení z moci úřední podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. e) ZnalZ o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost. V oznámení o zahájení řízení byl účastník poučen o svých právech ve správním řízení, včetně práva nahlížet do spisu.11 Dne , datum, obdržel správní orgán vyjádření účastníka řízení k zahájenému řízení. Obsah vyjádření je uveden níže. Součástí podání byla i žádost účastníka o prodloužení lhůty k vyjádření.12 Přípisem č.j. MSP-1/2024-OSZT-SKZT/11 správní orgán vyhověl žádosti účastníka řízení a lhůtu pro vyjádření prodloužil do , datum, . Účastník řízení prodloužené lhůty pro vyjádření nevyužil.13 Dne , datum, byl účastník přípisem ze dne , datum, , č.j. MSP-1/2024-OSZT-SKZT/13, vyrozuměn, že byly shromážděny podklady k vydání rozhodnutí, přičemž mu byla stanovena lhůta k vyjádření se k podkladům rozhodnutí podle § 36 odst. 3 správního řádu v délce 10 dnů od jeho doručení.14 Dne , datum, nahlédl účastník řízení do spisu. E-mailovým podáním ze dne , datum, se účastník řízení vyjádřil k podkladům pro rozhodnutí. Obsah jeho podání je uveden níže.

3. Předmět dokazování15 Správní orgán obdržel od oznamovatelů kopie následujících posudků účastníka řízení:, právnická osoba, posudek č. , hodnota, ze dne , datum, ; 2) Znalecký posudek č. , hodnota, ze dne , datum, ; 3) Znalecký posudek č. , hodnota, ze dne , datum, ; 4) Znalecký posudek č. , hodnota, ze dne , datum, ; 5) Znalecký posudek č. , hodnota, ze dne , datum, ;6) Dodatek ke znaleckému posudku č. , hodnota, vypracovaný dne , datum, , včetně doplňku ze dne , datum, .16 Správní orgán se v průběhu řízení zabýval otázkou, zda účastník řízení při vypracování těchto posudků dodržel zákonem stanovené povinnosti, nebo je porušil, jak nezávisle na sobě tvrdí šest oznamovatelů. Konkrétně správní orgán zkoumal, zda účastník řízení při vypracování posudku dodržel povinnost jednat s odbornou péčí a nestranně, jak mu ukládá § 1 odst. 3 ZnalZ.Znalecký posudek č. , hodnota, ze dne , datum, (, jméno FO, )17 Ze znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, správní orgán zjistil, že jeho zadavatelem byl , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Jako účel posudku znalec uvedl doporučení vhodné formy péče a výchovy, a případné potřeby úpravy styku nezletilých dětí s rodiči pro orgány justice. Totéž platí pro případná další řízení před orgány státní správy a samosprávy, před orgány a institucemi působnými v oblasti péče o dítě, před poradenskými institucemi. Znalecký posudek čítá 17 stran a je opatřen znaleckou doložkou, pečetí a podpisem znalce.18 Znalec v posudku hodnotil psychický stav matky na základě informací a zpráv předložených otcem, který byl zadavatelem znaleckého posudku, aniž by provedl psychologické vyšetření matky, a aniž by se s ní setkal. O setkání se ani nepokusil, v posudku na str. 7 uvedl, že účast matky nebyla nutná.19 Přestože účastník řízení matku nevyšetřil a nikdy neviděl ji ani její interakci se syny, vyslovil v posudku celou řadu závěrů o jejím chování, osobnosti a způsobu, jakým se chová v přítomnosti synů. Na str. 11 posudku v části nazvané Výsledky šetření uvedl, že matka se poměrně často chová neočekávaně dramaticky, vyvolává u synů pocity viny, nevhodně kritizuje otce, žárlí na otce, že nezletilí začali mít k němu vyšší citovou náklonnost a tato její žárlivost je pravděpodobně příčinou toho, že se rodiče nedokážou dohodnout na výchově dětí. Dále uvedl, že matka výchovně selhala (str. 9 posudku). Na str. č. , hodnota, posudku pak uvedl: „K osobnostním rysům matky, a jejím výkonovým vlastnostema schopnostem, se nelze spolehlivě bez přímého šetření vyjádřit. Na základě analýzy anamnestických a dalších údajů, je možné se ale s určitou spolehlivostí vyjádřit k jejím předpokladům pro péči a výchovu, což je z hlediska cílů tohoto posudku nejvíce podstatné. Lze konstatovat, že dosavadní skutečnosti ukazují na to, že není schopna vytvářet potřebné prostředí domova, které je z hlediska psychiky bezpečné a jisté. To se pochopitelně promítá do emocionality, kdy dochází ke konfliktu typu apetence a averze (konflikt mezi pozitivním a negativním prožíváním vnímaných skutečností)“.20 Z posudku taktéž není zřejmé, jak konkrétně vyšetřil otce a nezletilé. V posudku uvedl, že použil metodu polo strukturovaného rozhovoru, testu rodinných vztahů a dotazník klinické analýzy (CAQ), rozbor anamnestických údajů, analýzu spisové dokumentace. Jak rozhovor probíhal a co bylo řečeno, v posudku uvedeno není. Taktéž v posudku nejsou zaznamenány výsledky, kterých testované osoby v jednotlivých testech dosáhly, a není zaznamenáno, jak dosažené výsledky jednotlivých testů znalec vyhodnotil a jak je celkově v jejich souhrnu interpretoval.21 Ve výsledku lze konstatovat, že závěry vyslovené v posudku jsou zcela nepodložené. Není zřejmé, jakým způsobem znalec k těmto závěrům došel a o co je opřel.Znalecký posudek č. , hodnota, ze dne , datum, (, jméno FO, )22 Znalecký posudek č. , hodnota, ze dne , datum, byl vypracován znalcem společně s , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , znalcem v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Znalecký posudek není členěn na část z odvětví psychiatrie a část z odvětví psychologie. Zadavatelkou posudku byla , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho účelem je posouzení vhodnosti svěření nezletilé dcery a nezletilého syna do péče a výchovy, posouzení vhodné formy a rozsahu péče a výchovy a styku nezletilé druhým rodičem (v tomto případě s otcem) pro orgány justice.23 Znalec v posudku hodnotil psychický stav a výchovné schopnosti otce nezletilých, aniž by provedl jeho vyšetření, a aniž by se s ním setkal. Přestože otce nevyšetřil a neviděl ani jej ani jeho interakci s nezletilými, v posudku vyslovil závěr, že: „Stav (otce: pozn. spr. org.) spočívá ve výrazně disharmonických postojích a chování. Anomalita se týká následných funkcí: afektivity, vzrušivosti, kontroly impulzivity, způsobu vnímání, myšlení a stylu vztahů k ostatním lidem, zejména blízkým. Abnormální vzorce chování jsou trvalé, dlouhodobé a nejde o pouhé epizody psychické inadekvátnosti.“ (odpověď na otázku 3). „Snížení výchovných předpokladů je gentlemanský závěr. Konstatujeme, že otec nedisponuje dostatečnou mírou výchovných předpokladů. Nejde o snížení, ale o chybějící předpoklady a kompetence.“ (odpověď na otázku 6). „V době zpracovávání posudku došlo k velmi náročné situaci. Při asistovaném kontaktu ztratila nezletilá v důsledku stresu (setkání s otcem) vědomí. K tomu se přidružily značné další zdravotní potíže. Do doby vyšetření otce (viz text posudku) je nezbytné kontaktu zamezit. Forma stávajícího asistovaného kontaktu je jednoznačně nevhodná. Doporučujeme ji úplně zrušit.“ (odpověď na otázku 7).24 Ani u tohoto posudku není zřejmé, jak znalec vyšetřil matku a nezletilé. V posudku uvedl, že k psychologickému vyšetření matky a nezletilých použil metody polo strukturovaného rozhovoru s využitím položek inventářů, test klinické analýzy (CAQ), test rodinných vztahů (T–210), obsahovou analýzu kresby nezletilé, rozbor anamnestických údajů, dokumentaci a záznamy z informačních médií. Jak rozhovor probíhal a co bylo řečeno, v posudku uvedeno není. Kresba není k posudku přiložena. V posudku nejsou zaznamenány výsledky, kterých testované osoby v jednotlivých testech dosáhly, a není zaznamenáno, jak dosažené výsledky jednotlivých testů znalec vyhodnotil a jak je celkově v jejich souhrnu interpretoval.25 Ve výsledku jsou závěry posudku nepodložené. Není zřejmé, jakým způsobem znalec k těmto závěrům došel a o co je opřel.Znalecký posudek č. , hodnota, ze dne , datum, (, jméno FO, )26 Ze znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, správní orgán zjistil, že jeho zadavatelem byla , tituly před jménem, , jméno FO, . Účel znaleckého posudku znalec neuvedl. Znalecký úkol je v posudku vymezen jako: 1) posoudit aktuální formu svěření nezletilých dětí do péče a výchovy; 2) posoudit výchovný vliv ve vztahu k návrhu na úpravu styku nezletilých s druhým rodičem (aktuálně realizovaná forma péče a výchovy otcem o nezletilé, požadovaná změna na střídavou formu péče a výchovy; 3) posoudit důvody vedoucí k výše uvedenému návrhu otce na úpravu péče a výchovy; 4) posoudit osobnost matky z hlediska předpokladů pro péči a výchovy o nezletilé děti; 5) posoudit předpoklady otce z hlediska předpokladů pro péči a výchovy o nezletilé děti. Znalecký posudek má 21 stran, je opatřen znaleckou doložkou, otiskem znalecké pečeti a podpisem znalce.27 Znalec v posudku hodnotil psychický stav a výchovné schopnosti otce nezletilých, aniž by provedl jeho vyšetření, a aniž by se s ním setkal. V posudku toto odůvodnil naléhavostí věci, konkrétně „ohledem na finální závěr a doporučení neprodlené úpravy ve věci aktuální a následné formy péče a výchovy“. Hodnocení otce opřel o údaje sdělené matkou, která byla zadavatelkou posudku.28 K osobě otce pak konkrétně na str. 8 posudku v části nazvané Výsledky vyšetření uvedl: „Otec bez ohledu na dopady aktuálně prováděné formy a rozsahu péče si není schopen připustit nevhodnost takové formy péče, o kterou bez ohledu na vývoj svých dětí, slepě usiluje. Zde má vliv jeho nový vztah, a tak vyslovuji obavu, že se v případě otce jedná zaprvé o značnou výchovnou naivitu, kterou se pokouší skrýt za proklamovanou obavu o psychický stav dětí. Obava je ve skutečnosti taková, že se zcela pravděpodobně jedná o manipulaci, spočívající ve využití dětí jako nástroje přetrvávajícího konfliktu mezi ním a jejich matkou. Své děti vystavuje zcela pochopitelné emocionální izolaci ze strany nové partnerky. Důvod spočívá v biologicky podmíněném upřednostňování vlastních potomků před ostatními. Jedná se bohužel o využití dětí jako nástroje boje mezi ním a matkou, jednoznačně o uspokojování vlastních potřeb před potřebami nezletilých. Jedná se bohužel o využití dětí jako nástroje boje mezi ním a matkou, jednoznačně o uspokojování vlastních potřeb, před potřebami nezletilých.“ Na str. č. , hodnota, v odpovědi na otázku č. , hodnota, pak vyslovil závěr: „Otec bohužel nedisponuje dostatečnou mírou předpokladů, potřebných k péči a výchově dětí do takové míry jako matka“; tedy neodůvodněným a nepřezkoumatelným způsobem porovnal výchovné kompetence otce a matky, a to na základě podkladů dodaných matkou a bez psychologického vyšetření otce.29 Opět není v posudku proveden záznam vyšetření matky a nezletilých. Znalec v posudku uvedl, že k psychologickému vyšetření matky a nezletilých použil metody orientovaného polo strukturovaného rozhovoru s využitím položek inventáře pro zjišťování způsobu výchovy v rodině a položek testu klinické analýzy (CAQ), inventář pro posuzování psychomotorického vývoje dítěte (Gesell test), projektivní techniky a jejich obsahová analýza (rozbor kresby nezletilých, vývojová úroveň kresby postavy), pozorovaní rodinné interakce (s matkou a vzájemně), analýza formálních produktů (školní dokumenty); rozbor anamnestických údajů; analýza poskytnuté dokumentace. Znalec v posudku nepopsal postup, jakým baterii metod sestavil; neuvedl, jak při provedení jednotlivých metod postupoval; a neuvedl jejich výsledky, které by následně vyhodnotil a interpretoval.30 I v případě tohoto posudku jsou závěry nepodložené. Znalec vyslovil jednoznačný závěr o otci nezletilých bez dostatečného psychologického zkoumání, toliko na základě podkladů dodaných matkou. Není zřejmé, jakým způsobem znalec k závěrům došel a o co je opřel.Znalecký posudek č. , hodnota, ze dne , datum, (, Anonymizováno, )31 Ze znaleckého posudku ministerstvo zjistilo, že byl zadán , jméno FO, , nar. , datum, (dále jen „odsouzený“), pro účely návrhu na obnovu řízení v trestní věci vedené Krajským soudem v , adresa, pod sp. zn. , právnická osoba, . Znaleckým úkolem bylo: 1) na základě vlastního vyšetření a obsahové analýzy související dokumentace, výpovědi odsouzeného a poškozených doplnit a upřesnit blíže určené znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie-sexuologie a blíže určený posudek z oboru psychologie, odvětví klinická psychologie a 2) na základě vlastního vyšetření zodpovědět 7 dotazů vztahujících se k osobám odsouzeného a poškozených. Znalecký posudek čítá 27 stran, obsahuje znaleckou doložku, otisk znalecké pečeti a podpis znalce.32 Znalec v posudku posoudil poškozenou V. D. jako obecně nevěrohodnou, aniž by provedl její vyšetření.33 Hodnotil a vyjadřoval se ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , Anonymizováno, , znalkyně v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a odvětví sexuologie (srov. zadání posudku na str. 3, dále str. 13 a 14 posudku), znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , znalkyně v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace dětská, dorostová a pro dospělé a znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , znalce v oboru psychologie, odvětví klinická psychologie (str. 16 a 17 posudku znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , znalkyně v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace klinická psychologie, (srov. zadání posudku na str. 3, dále str. 14 a 15 posudku), přestože disponuje znaleckým oprávněním pro obor školství a kultura, odvětví psychologie, specializace pedagogická, sociální a personální; tedy vykonával znaleckou činnost mimo rozsah svého znaleckého oprávnění;34 V posudku vyslovil závěr, že odsouzený netrpí žádnou psychickou poruchou nebo onemocněním. Jeho osobnost nevykazuje deviantní nebo patologické rysy ani tendence. Jeho schopnosti ve smyslu korekce vlastního chování a jednání byly z tohoto hlediska nedotčeny. Dále vyslovil, že odsouzený je z psychiatrického a psychologického hlediska psychicky zdravým jedincem. Tento závěr znalec vyslovil, přestože nedisponuje znaleckým oprávněním z oboru zdravotnictví, odvětví soudní psychiatrie (str. 23 posudku).35 Na straně č. , hodnota, posudku vyslovil závěr, že odsouzený je věrohodný, doslova uvedl, že „jmenovaného lze hodnotit osobnostně jako obecně věrohodného“. K tomuto údajně dospěl využitím „plně sycených položek inventáře SVA (Statement Validity Assesment) jako součásti kriteriální analýzy obsahu CBCA (Criteria Based Content Analysis)“. Jaké jsou položky tohoto „inventáře“, jak byly administrovány, jakých skórů odsouzený dosáhl, jak byla tato skóre vyhodnocena a interpretována, v posudku uvedeno není.36 Lze shrnout, že znalec označil poškozenou za nevěrohodnou a odsouzeného za věrohodného. Tyto závěry, jdoucí proti pravomocnému rozhodnutí ve věci, nejsou opřeny o nález a odůvodněny.Znalecký posudek č. , hodnota, ze dne , datum, (Vecek)37 Ze znaleckého posudku ministerstvo zjistilo, že byl zadán , jméno FO, (otec) pro účely posouzení způsobu péče a výchovy o nezletilého syna v souvislosti s jeho umístěním do školního zařízení. Dle oznamovatelky (matka) otec zadal vypracování posudku poté, co soud určil, že má nastoupit ke školní docházce do ZŠ , právnická osoba, . v , adresa, . Oznamovatelka uvedla, že s účastníkem řízení hovořila telefonicky, přitom účastník řízení v posudku neuvedl podstatné skutečnosti, které mu sdělila. Mimo jiné, že otec byl sledován na psychiatrii a užíval psychofarmaka.38 V posudku není uveden účel, pro který jej znalec vypracoval. Znalecký úkol zahrnuje odpovědět na sedm otázek, kdy má znalec zhodnotit (zkráceně), zda je aktuální uspořádání péče o nezletilého vhodné s ohledem na nástup nezletilého do školy, posoudit osobnost matky a otce z hlediska předpokladů vhodných pro výchovu a péči a posoudit školní zralost nezletilého. Znalecký posudek čítá 23 stran a je opatřen znaleckou doložkou, pečetí a podpisem znalce. Znalec v posudku uvedl, že účast druhého rodiče nepovažoval za nutnou. To odůvodnil zcela nesrozumitelně takto: „Jedná se totiž o zájem a psychický a sociální vývoj nezletilého, tak přímá neúčast druhého rodiče (otce) není díky doporučené formě, rozsahu a způsobu péče a výchovy o nezletilého, která prakticky od jeho narození probíhá (viz dále v posudku), nutná. Také v doporučení nedochází ke změně formy a rozsahu péče matky nebo otce, a tak a ani nebyl důvod otce ani matku z tohoto hlediska vyšetřovat.“39 Znalec v posudku vyslovil závěr, že: „Nezletilý dosáhl takového stupně fyziologického, psychického a sociálního vývoje, že je jednoznačně schopen nástupu do školy a je schopen účasti na školním vyučování, včetně plnění požadavků školy. Nezletilý je plně schopen nástupu do školy a účasti na školní docházce. Doporučuji nezletilého umístit do prostředí školy s menší skupinou spolužáků (dětí). Prostředí dvou střídajících se škol je sice možné ke všem skutečnostem, které souvisejí s dosavadním vývojem nezletilého akceptovat. Jako podnětnější se však dle mého stanoviska jeví prostředí menší školy, doporučované ze strany otce. Prostředí druhé školy má jednak vyšší míru anonymity. Jde dále o prostředí školy, které nemůže disponovat takovými idiograficky orientovanými možnostmi, jakými disponuje prostředí školy, doporučované ze strany otce. Je třeba vzít také v úvahu důležitou skutečnost. Tou jsou již vytvořené sociální vazby se spolu vrstevníky, kteří budou žáky této menší školy.“40 Na str. č. , hodnota, posudku uvedl, že k vlastnímu šetření použil metody klinicky orientovaného polo strukturovaného rozhovoru s využitím položek inventáře pro zjišťování způsobu výchovy; test rodinných vztahů (T-210); orientační test školní zralosti Kern – Jirásek; test klinické analýzy (CAQ); test rodinného systému FAST, analytický rozbor produktů činnosti: předložené dokumenty, kresba; záznam rozbor anamnestických údajů; analýza poskytnuté dokumentace. Znalec v posudku neuvedl, jak byly jednotlivé metody administrovány a jakých výsledků nezletilý dosáhl a jak znalec dosažené hodnoty vyhodnotil. Např. str. č. , hodnota, posudku uvedl, že somatický vývoj nezletilého je v normě, neurotický povahový vývoj je vyloučen, ranné poškození CNS je vyloučeno a také podprůměrná mentální kapacita je vyloučena, nezletilý je naopak nadprůměrný. Z posudku nelze zjistit, jakým způsobem k těmto závěrům znalec dospěl. Taktéž není zřejmé, proč na jedné straně uvádí vývoj v normě bez jakýkoliv odchylek a zároveň doporučuje specifické zacházení v podobě menšího třídního kolektivu.41 Přibližně o půl roku později, tedy po nástupu nezletilého do první třídy, vypracoval účastník řízení na žádost otce dodatek ke znaleckému posudku, v němž se vyjadřuje k tomu, jak se nezletilý vypořádává a nástupem do první třídy a jak tuto novou situaci rodiče zvládají. Znalecké otázky v zadání dodatku zcela absentují. Na str. č. , hodnota, znalec stvrzuje závěry původního znaleckého posudku, a sice že nezletilý by měl navštěvovat školu s menší skupinou žáků. Tento závěr neodůvodnil specifickými potřebami nezletilého, které by zjistil, ale obecným tvrzením, že prostředí menší školy doporučované otcem je podnětnější, méně anonymní má lepší „idiograficky orientované možnosti“. Tento závěr znalec vyslovil, aniž by jakkoliv zkoumal školy, které jsou předmětem sporu mezi otcem a matkou.42 Na str. č. , hodnota, dodatku uvedl, že k vlastnímu šetření použil metody „klinicky orientovaného polo strukturovaného rozhovoru s využitím položek inventáře testu rodinných vztahů (T-210); RCMAS – Children s manifest anxiety scale (Revised 2); projektivní techniky (nedokončené věty, test přání); rozbor anamnestických údajů; rozbor anamnestických údajů a dokumentace poskytnuté otcem.“ V posudku tedy vyjmenoval metody, které údajně použil, ale nezaznamenal obsah rozhovoru, který s posuzovaným vedl, odpovědi nezletilého při projektivních technikách (jaká jsou jeho tři přání a jaké věty dokončil a jak) ani nespecifikoval, s jakou dokumentací pracoval a jaká diagnosticky významná data z dokumentů dodaných otcem získal. Závěr, že nezletilý má navštěvovat školu preferovanou otcem, postrádá jakoukoliv spojitost s nálezem. Závěr není logickým vyústěním nálezu, ale ničím neodůvodněným názorem znalce.43 Na str. č. , hodnota, dodatku se vyjadřoval ke sdělením účastníků soudního řízení (otce a matky nezletilého), vedeného Obvodním soudem pro , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , a to tak, že sdělení otce označil za věrohodná a sdělení matky za nevěrohodná. Konkrétně uvedl: „Sdělení otce jsou věrohodná. Zásadní sdělení matky bohužel věrohodná nejsou.“ Jakým způsobem k danému závěru dospěl a o jaké úvahy jej opřel, v posudku není uvedeno.Znalecký posudek č. , hodnota, ze dne , datum, (, jméno FO, )44 Ze znaleckého posudku správní orgán zjistil, že jeho vypracování znalci zadal , tituly před jménem, , jméno FO, za účelem psychologického posouzení , jméno FO, obviněné ze spáchání zvlášť závažného zločinu vraždy ve stadiu pokusu (§ 140 odst. 1 ve spojení s § 21 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku). Znalecký posudek tvoří 22 stran a obsahuje znaleckou doložku, pečeť a podpis znalce.45 Ve znaleckém posudku obviněný vyslovil závěr, že u L. G. došlo v době spáchání pokusu vraždy ke snížení ovládacích schopností. V posudku uvedl, že k tomuto závěru došel na základě polostrukturovaného rozhovoru s posuzovanou. Dále uvedl, že je rozdíl mezi činem spáchaným v rozrušení a činem promyšleným, přičemž on se v posuzovaném případě přiklání k mírnější kvalifikaci. Zároveň vyslovil, že nedoporučuje uložení ochranného opatření. Konečně vyslovil, že výpověď posuzované považuje za věrohodnou.46 Účastník řízení uvedl, že použil klinické metody: klinický polo strukturovaný rozhovor psychologický; obsahová analýza poskytnuté dokumentace: výpovědi, znalecké posudky, dokumentace PČR, dokumentace justice a testové metody: TIP-Test intelektového potenciálu; Zulligerův test (Tafeln – Z-test, ZTT); Tématicko-apercepční test TAT, nedokončené věty; osobnostní dotazníky: CAQ – test klinické analýzy Catell; EPQ-R, IVE (Eysenckovy osobnostní dotazníky); Analýza dle položek Temperament and Characer Inventory (TCI). V posudku účastník řízení neuvedl výsledky jednotlivých testů, nepopsal podmínky, za jakých byly administrovány, neuvedl výsledky testů, výsledky nevyhodnotil. Pouze na str. 12 posudku uvedl 25 odpovědí posuzované. Má se jednat o výsledky vybraných dotazů, které sytí test na zjišťování kauzálních důsledků psychické deprivace a negativních událostí v průběhu dětství a dospívání. Co z těchto odpovědí posuzované plyne a jak je znalec zhodnotil v kontextu dalších informací, není uvedeno.47 Dále účastník v posudku hodnotil a vyjadřoval se ke znaleckému posudku vypracovanému , tituly před jménem, , jméno FO, , znalkyní v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a ke znaleckému posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , znalkyní v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace psychiatrie dětí a dospělých. Přestože nemá lékařské vzdělání a není klinický psycholog, hodnotil znalecké posudky vypracované v těchto oborech.48 Účastník řízení v posudku odkazoval na Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10). Konkrétně na str. 18 posudku uvedl, že u posuzované jsou přítomny symptomy poruch uvedených v MKN-10 v části Z 60 – 65. O jaké symptomy konkrétně se jedná a v čem je zaznamenal, neuvádí. Pouze cituje jednotlivé diagnózy: Emocionální (citové) zanedbání dítěte (Z62.4), Nedostatečný rodičovský dohled a kontrola (Z 62.0); Společenské vyloučení a zavržení (Z 60. 4).

4. Povinnosti znalcePovinnost vykonávat znaleckou činnost nestranně49 Nestrannost je (vedle odbornosti) jednou ze základních charakteristik znalecké činnosti. Účel znalecké činnosti vede k vypracování a předložení znaleckého posudku, který je v řízení před orgánem veřejné moci specifickým důkazním prostředkem. Zprostředkovává do soudního či jiného řízení znalost o odborné otázce skutkové povahy. Tato odborná znalost má být přinášena bez vztahu k předmětu projednávané věci i bez vazeb na subjekty, které se řízení účastní, aby nebyla nijak ovlivněna zájmy těchto subjektů řízení, znalce nebo jakýchkoli jiných subjektů. Protože úkolem soudů je zejména řešit spory o právo mezi soukromými osobami nebo těmito osobami a státem a jedním ze základních znaků soudu je jeho nestrannost, je i po znalcích, pokud do řízení v jeho důkazní fázi vstupují, požadován stejný standard nestrannosti jako po osobách soudních. To je součástí procesních pravidel, která slouží jako prostředek realizace práva stran v řízení na spravedlivý proces. Pojem nestrannosti znalce je proto třeba odvozovat od definice nestrannosti soudu. Ustanovení § 80 odst. 1 věta první SSZ uvádí, že „(s)oudce a přísedící je povinen vykonávat svědomitě svojí funkci a při výkonu funkce se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé a nestranné a spravedlivé rozhodování soudů.“ (Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, 1. vydání, 2021, L. Dörfl)50 Z výše citovaného komentáře ke ZnalZ je patrná zásadní role nestrannosti znalce při výkonu jeho činnosti, která je zároveň jejím základním atributem. Z citace dále vyplývá, že požadavky nestrannosti kladené na znalce jsou v mnoha ohledech blízké požadavkům kladeným na soudce. V demokratickém právním státě, ve kterém je ochranna zákonnosti svěřena moci soudní, si lze jen stěží představit sporné řízení, ve kterém soud rozhodne toliko po vyslyšení jedné strany a zasáhne do práv a povinností strany druhé.51 Ve všech posuzovaných případech účastník řízení vypracoval posudky na objednávku soukromých osob (tedy nikoliv orgánů veřejné moci), přitom ve všech případech závěry posudku vyzněly ve prospěch osob, které posudky zadaly. Posudky č. , hodnota, ze dne , datum, ; č. , hodnota, ze dne , datum, ; č. , hodnota, ze dne , datum, ; č. , hodnota, ze dne , datum, , včetně dodatku, byly vypracovány ve sporech rodičů o výchovu a péči nezletilých dětí. Ve všech případech vyšel účastník řízení z jednostranných informací zadavatele, kterým byl jeden z rodičů. Přestože druhého rodiče neviděl, neváhal se posuzovat jeho osobnost a chování. Údaje, ze kterých vycházel, pocházely ve třech případech od jednoho rodiče. Ve čtvrtém případě se účastník řízení sice telefonicky spojil s druhým rodičem telefonicky (matkou), nicméně dle jejího vyjádření, informace, které mu sdělila, v posudku nezohlednil. Ve všech těchto případech tak účastník řízení opřel závěr o podklady dodané jednou stranou soudního sporu.52 Účastník řízení, přestože činil závěry způsobilé významně zasáhnout oba rodiče, neučinil pokus osobně se setkat s oběma rodiči a oběma rodičům poskytnout stejné možnosti a zacházení. Naopak v posudcích uvedl, že není nutné, aby se s druhým rodičem setkal. Tím, že druhému rodiči nedal stejnou příležitost k věci se vyjádřit, nemohl být jím vytvořený obraz o rodinné situaci dostatečně objektivní.53 Z posudků je proto evidentní, že znalec nepřistupoval k oběma rodičům stejně, ale zvýhodňoval toho rodiče, který se na něj obrátil se žádostí o vypracování znaleckého posudku. Vycházel z podkladů, které mu tento rodič poskytl. , adresa, aby zjišťoval, co je v nejlepším zájmu dítěte, nekriticky přijal pohled jednoho z rodičů. Následně závěr posudku ve všech případech odpovídal zájmům zadavatele.54 Popsaný způsob výkonu znalecké činnosti nelze považovat za nestranný.Povinnost vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí55 Zákon pojem odborná péče nedefinuje. Zákonodárce dal úmyslně správnímu orgánu prostor pružně reagovat na různorodou a proměnlivou realitu, kterou nelze do detailu předvídat a kodifikovat. Požadavek odborné péče je nutně svázán s konkrétní činností, proto nelze obecně vymezit, co je odborná péče. Vždy je třeba uvažovat, co je odbornou péčí při konkrétní činnosti. Proto požadavky na vynaložení odborné péče nelze taxativně určit předem. Zda byla odborná péče splněna, je možné posoudit jen v souvislosti s konkrétní činností, kterou člověk vykonal. Správní orgán proto případ od případu posuzuje, zda znalec odbornou péči dodržel, a pokud ne, jak závažného porušení odborné péče se dopustil. V posuzovaném případě správní orgán posuzoval, zda znalec vynaložil dostatečnou odbornou péči při vypracování znaleckých posudků v oboru školství a kultura, odvětví psychologie.56 Odborná péče zahrnuje odbornost (vědět a umět) a pečlivost (jednat svědomitě bez přílišného riskování, ale i bez přehnané úzkosti). Aby znalec jednal s odbornou péčí, musí vynakládat své znalosti a schopnosti odborné a zároveň musí postupovat pečlivě.A) Absence vyšetření posuzované osoby57 V posuzovaných případech obviněný opakovaně činil znalecké závěry o osobách, u kterých neprovedl žádné psychologické vyšetření a které dokonce ni nespatřil. Zatímco skutečnost, že účastník převzal o osobě anamnestické údaje od jedné strany soudního řízení, na základě kterých bez dalšího činil závěry o straně druhé, představuje porušení povinnosti vykonávat znaleckou činnost nestranně, je vyslovení znalecky-psychologický závěrů o osobě, kterou znalec nevyšetřil, ačkoliv ji vyšetřit mohl, neméně závažným porušením odborné péče znalce. V tomto lze v podrobnostech odkázat na odbornou literaturu. Jako příklad lze citovat z článku Opatrovnické znalecké posudky – doporučení, námitka a úskalí: „Znalec může správně posoudit situaci dítěte, jen pokud do svého vyšetření zahrne všechny osoby, které podílejí na péči o dítě (například nový partner jednoho z rodičů). […] Tzv. soukromé posudky v opatrovnických záležitostech, tedy posudky vyžádané jen jednou stranou sporu ztěžují objektivní zhodnocení situace dítěte a jeho rodičů. Tuto skutečnost by znalec měl ve svém vyjednávání o posudku reflektovat. […] Když ke zpracování tzv. soukromého posudku znalec přistoupí, měl by si znalec opatřit kompletní dokumentaci (ověřit míru její kompletnosti). […] Pokud znalec vypracovává soukromý posudek, může se v něm vyjádřit jen k osobě, kterou vyšetřoval. Osoby, s nimiž nebyl v přímém kontaktu, ať jde o dospělé nebo děti, nemá hodnotit.“ (Pavlát J, Matoušek O: Opatrovnické znalecké posudky – doporučení, námitka a úskalí, , adresa, a slovenská psychiatrie 2024, dostupné na www.cspsychiatr.cz).58 Správní orgán nepřehlédl, že účastník řízení v posudcích na různých místech uváděl, že jeho tvrzení o osobě, kterou nevyšetřil, jsou hypotetická. Navzdory tomuto prohlášení se ovšem nezdráhal v posudku vyslovit ohledně této osoby velmi konkrétní a jednoznačné závěry. Například ve znaleckém posudku č. , hodnota, účastník na straně 11 uvedl: „Vzhledem ke skutečnosti, že u otce nedošlo k přímému šetření, jsou konstatování hypotetická. Vycházejí z obsahové analýzy dokumentace, anamnestických údajů, z údajů pořízených na informačních technologiích.“ Dále však v posudku na straně 16 uvedl: „V průběhu jejich partnerského vztahu se postupně hromadily rozličné konflikty, jejichž podstatou je celková emocionální nestabilita otce. Ta souvisí velmi pravděpodobně s jeho potřebou budovat nový vztah, mít další potomky.“ Obdobně na straně č. , hodnota, posudku uvedl: „Otec bez ohledu na dopady aktuálně prováděné formy a rozsahu péče si není schopen přepustit nevhodnost takové formy péče, o kterou bez ohledu na vývoj svých dětí, slepě usiluje. Zde má vliv jeho nový vztah, a tak vyslovuji obavu, že se v případě otce jedná zaprvé o značnou výchovnou naivitu, kterou se pokouší skrýt za proklamovanou obavu o psychický stav nezletilých dětí. (…) Jedná se bohužel o využití dětí jako nástroje boje mezi ním a matkou, jednoznačně o uspokojování vlastních potřeb, před potřebami nezletilých.“ Citovaná tvrzení nemají povahu hypotézy, nýbrž závěru vysloveného o otci, kterého obviněný neviděl a kterého „posuzoval“ na základě údajů získaných od matky dítěte, o němž bylo rozhodováno.59 Nelze připustit, aby znalec v posudcích vypracovaných pro účely opatrovnických řízení vyslovoval závěry ohledně osob, které osobně nezkoumal, přestože tak učinit měl a mohl. Tento nedostatek nelze zhojit tím, že své domněnky označí za hypotézy, tím spíše ne, pokud z nich později dovodí závěry, aniž by jejich pravdivost jakkoliv ověřoval. Z povahy věci plyne, že psycholog bude pracovat s hypotézami, avšak úkolem odborníka je psychodiagnostickými nástroji hypotézy ověřovat. Pokud hypotéza ověřena není, zůstává domněnkou, z níž nelze dovozovat závěry, tím spíše mohou-li mít závažný dopad do zájmů dítěte. Posudek, v němž jsou pod znaleckou pečetí vydávány dojmy a domněnky za fakta, se stává nebezpečnou zbraní.60 Vyslovení závěrů ohledně osob, které obviněný osobně nezkoumal a nepodrobil patřičné diagnostice, považuje správní orgán za závažné porušení odborné péče.B) Nepřezkoumatelnost znaleckých posudků61 Posudek dle odborné literatury musí disponovat určitými základními vlastnostmi, kterými jsou úplnost, transparentnost a přezkoumatelnost. Transparentnost a přezkoumatelnost přitom znamená srozumitelnost, a to nejen pro odborníky v příslušném oboru, ale i pro osoby, které jsou v daném oboru laiky, neboť právě těmto osobám je posudek určený. Křístek v této souvislosti uvádí, že přezkoumatelnost posudku představuje možnost uživatelů zkontrolovat provedený posudek znalce včetně kontroly vstupních podkladů, ať už z hlediska úplnosti či pravdivosti. (Křístek, L. Znalectví. , adresa, : , právnická osoba, , 2013, str. 168-169).62 Požadavek přezkoumatelnosti plyne i z judikatury. Městský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne , datum, , č.j. 11 A 231/2018-53 konstatoval: „Z logiky věci není možno dospět k závěru, že povinnost řádně vykonávat znaleckou činnost zahrnuje pouze požadavek na tom, aby posudek obsahoval veškeré formální náležitosti. Znalecká činnost je vysoce kvalifikovaná činnost, která má své postupy a náležitosti, proto je znalec kromě výsledné formální stránky posudku povinen posudek také řádně zpracovat, zvolit tedy správnou metodu, postup, obstarat potřebné podklady. Znalec musí své postupy řádně a logicky odůvodnit a vysvětlit, jaké metody při zpracování použil a proč to udělal. Právě odůvodnění, vysvětlení, uvedení rozhodných skutečností představují řádný výkon znalecké činnosti.“63 Obdobně v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 22 Cdo 1810/2009 stojí: „[…] hodnocení důkazů znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo potřeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Aby soud mohl znalecký posudek odpovědně hodnotit, nesmí se znalec omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru.“64 K požadavkům na přezkoumatelnost znaleckého posudku a zachycení klinických metod v oboru psychologie uvádí , adresa, a Rajmanová1 následující:65 Psychologie je vědecká disciplína a musí respektovat vědecké zásady a vědeckou metodologii. Psychologické vyšetření je pak aplikací vědecky ověřených postupů a obecných metodologických zásad na konkrétní případ. Z vědecko-metodologického pohledu není (znalecké) psychologické vyšetření ničím jiným než procesem hledáním odpovědí na otázky (v daném případě formulované v příslušném dokumentu, který zadání znaleckého posudku podkládá). A hledání odpovědí na otázky má svůj logický postup a je de facto izolovaným vědeckým experimentem, tedy procesem, v němž jsme si vědomi proměnných, které ve věci hrají roli, a tyto proměnné se pokoušíme definovat, popsat, kontrolovat a manipulovat s nimi. Jakkoli je zřejmé, že v prostředí tzv. bio-psycho-sociálního modelu nemůže být kontrola proměnných dokonalá jako například v případě laboratorního fyzikálního pokusu, nemůžeme na tuto logiku v žádném případě rezignovat. Psychologická diagnostika je procesem tvorby hypotéz a jejich ověřování. A tento postup musí být z posudku zřetelný, musí v něm být popsán a musí být možnost jeho repetice a verifikace. Z výše zmíněných důvodů gnostický proces psychologického vyšetření zahrnuje část klinickou (tedy anamnézu, pozorování a rozhovor) a část testovou.66 Psycholog samozřejmě – vzhledem k povaze oboru – pracuje s tzv. „klinickým dojmem“. Ten je získán praxí a zkušeností, a je důležitou součástí diagnostické práce, nicméně v textu posudku musí být sdělen ve formě nějakého odborného jazyka, zpravidla za použití terminologie obecné psychopatologie a musí být uveden a srozumitelně popsán v kontextu celého vyšetření i v rámci konkrétních témat. Tento klinický nález má být formulován v závazných termínech, má obsahovat i neutrální hodnocení (například že paměť a další jsou bez poruch) a tam, kde je to namístě, věnovat pozornost nejen problematickým oblastem (například práh pro uvolnění agrese se jeví jako snížený), ale i pozitivům (například posuzovaný/á disponuje velmi solidním slovním fondem). Nelze rovněž například napsat, že posuzovaný imponuje zlobným dojmem či že je podrážděný, ale je potřeba specifikovat, na jaké podněty, jak často a s jakou intenzitou dochází k oné zlobné reakci a jak přesně se projevuje – diagnosticky důležité je, jaký podnět takovou reakci spustil, jakou má intenzitu, jaká je frekvence takových reakcí, jak taková reakce vypadá na úrovni pozorovatelného chování (tedy co přesně dotyčný říká a dělá) a nakolik (a jak úspěšně) se dotyčný snaží takovou reakci ovládnout.67 K použití testových metod pak titíž autoři uvádějí: Testová metoda používaná v psychodiagnostice musí být standardizována. Musí mít robustní psychometrické ukotvení, tedy být reliabilní a validní. Reliabilita znamená spolehlivost, tedy míru, nakolik je možné se na výsledky metody spolehnout. Validita pak znamená platnost, tedy to, že test měří to, co měřit má. Pro snazší pochopení pojmů validita a reliabilita si zkusme testovou metodu přirovnat k pravítku. Aby nám bylo k něčemu, pak pravítko musí být rovné, z materiálu, který nemění svou délku a tvar a musí být vybaveno nějakou kalibrovanou stupnicí, jejíž dílky od sebe budou stejně daleko. Kromě toho musí být metoda standardizována na konkrétní populaci (v případě toho pravítka to znamená, že v ČR bude v metrické soustavě a nikoli přepočteno na sáhy). Zjednodušeně ilustrováno, proces standardizace probíhá tak, že každý nový (naší provenience či ze zahraničí převedený) test by měl být nejprve administrován dostatečně velkému vzorku lidí, ideálně reprezentativnímu, tedy svým složením kopírujícímu cenzus. To se samozřejmě ne vždy podaří, nicméně (opět zjednodušeně řečeno) každým testem porovnáváme konkrétního člověka s „průměrným“ člověkem dané populace (s přihlédnutím k věku, vzdělání, pohlaví...). , adresa, lepší máme při tvorbě testu vzorek pro určení toho „průměrného člověka“, tím přesnější jeho obraz je a tím lépe pak můžeme porovnávat. Některé testy vydávané v ČR jsou 121 (Král, Pavel; , adresa, ; Rajmanová, Pavla: Problematika soudně-znaleckých psychologických vyšetření ve sporech rodičů o péči o děti, Soudce (Wolters Kluwer), 2021, číslo , hodnota, , str. 18)standardizovány dobře a jiné hůře. Některé byly standardizovány kvalitně, ale už jsou používány tak dlouho, že charakteristika onoho „průměrného člověka“ již není aktuální. Vydávání psychodiagnostických metod je předmětem podnikání a není nijak regulováno. Existují vydavatelství lepší a vydavatelství horší, existují metody spolehlivé více a spolehlivé méně. Existují metody (svou výchozí koncepcí, a tedy pak i citlivostí) zaměřené spíše na populaci zdravou a metody zaměřené spíše na populaci klinickou. Součástí každé diagnostické metody je manuál, tedy jakýsi návod k použití, v němž je výše zmíněné podrobně popsáno. A psycholog, který metodu používá, ji musí podrobně znát a umět se vypořádat s jejími případnými slabinami.68 […] Volba metody je nezpochybnitelným právem znalce. Nicméně znalec je pak plně zodpovědný za to, jakou metodu použije, a ručí za to, že vybral metodu co nejlépe splňující výše zmíněné podmínky, metodu, která validně postihuje to, co je diagnostickým procesem sledováno, ručí za to, že každá vybraná metoda splňuje v kontextu daného vyšetření podmínky tzv. inkrementální čili přírůstkové validity – ve stručnosti, že její administrace přispěje k poznání něčím novým. (…) Na počátku diagnostiky vždy musí být myšlenka, nikoliv test (test je „jen náčiní“). Znalec musí umět později odpovědět na otázku, s jakým záměrem tu kterou metodu přidal do testové baterie, kterou oblast chtěl prozkoumat a jakou hypotézu testoval. V duchu uvedené logiky je také naprosto oprávněné užití například pro vyšetření otce jiné testové metody než pro vyšetření matky (víme-li, proč takto postupujeme a jsme-li schopni sestavení testové baterie kdykoli obhájit). Skutečně nejde o zvýhodnění jednoho proti druhému.69 […] Jak již bylo řečeno, znalecký posudek musí být přezkoumatelný, a proto u popisu jednotlivých psychodiagnostických metod musí být nějaký popis výsledků. Ten může vypadat tak, že je uvedena konfigurace škál, kvantifikace výsledků, a už čísly či popisem pásma dle manuálu nebo obecně v duchu gaussovského rozložení (viz tabulka č. , hodnota, ) podán kvalitativní popis, souhrn sledovaných znaků atd.70 […] Jak již bylo řečeno, každý dotazník má nějaké skóry, každá metoda má nějaké znaky, které jsou sledovány a nějaký systém kvantifikace. Tyto skóry vyjádřené buď číselně, nebo nějakým souhrnem sledovaných znaků musí být v posudku uvedeny. Jak již bylo řečeno, volba metod a interpretace jejich výsledků jsou věcí znalce, nicméně tyto výsledky by měly být přehledně sděleny tak, aby jiný znalec mohl na jejich základě potvrdit či vyvrátit tvrzené závěry.71 Účastník řízení v žádném z posuzovaných posudků nepopsal, jakými úvahami se při sestavování testovací baterii řídil, tedy proč ze široké možnosti testů zvolil právě ty, které zvolil, a jaké hypotézy jimi ověřoval. V posudku neurčitě odkazoval na anamnestická data a provedenou diagnostiku, aniž by konkrétně uvedl, jaká diagnosticky významná data ze spisu, zpráv či jiných dokumentů sebral. Obdobně v žádném z posudků neuvedl, jakých výsledků dosáhly testované osoby a jak tyto výsledky znalec nejprve vyhodnotil a poté interpretoval. U použitých projektivních metod2 nezaznamenal, co posuzovaná osoba řekla či nakreslila či sestavila. U rozhovoru není zaznamenáno, na co byly osoby tázány a co na zadané otázky odpověděly. Ve výsledku je nález neúplný a je vyloučeno, aby posudky vyhotovené účastníkem řízení mohly být přezkoumány jiným odborníkem.122 Projektivní metody (techniky) tvoří skupinu testů osobnosti. Vycházejí z předpokladu obecně platného principu projekce, podle kterého vnitřní uzpůsobení jedince ovlivňuje jeho apercepci, promítá se do jeho reakcí a zanechává osobité stopy v jeho produkci (kresba, spontánní odpovědi). Nejznámější projektivní metodou je tzv. Rorschachova metoda. Velmi známou metodou je také Jungův test slovních asociací (pozn. správního orgánu). Obviněný zmiňuje použití projektivních technik „tři přání“ a „nedokončené věty“.72 Postup účastníka řízení se ani v základních rysech neshoduje s požadavky kladenými na výkon znalecké činnosti v odvětví soudní psycholgie. Výsledkem činnosti účastníka řízení jsou neúplné a nepřezkoumatelné znalecké posudky.73 Je-li výsledkem znalecké činnost nepřezkoumatelný posudek, nelze výkon znalecké činnosti považovat za provedený s náležitou odbornou péčí.

5. Vyjádření účastníka řízení74 Účastník řízení se podáním ze dne , datum, vyjádřil k zahájenému řízení a podáním ze dne , datum, se vyjádřil k podkladům shromážděným pro rozhodnutí.75 Ve vyjádření ze dne , datum, účastník řízení uvedl, že si není vědom porušení povinností plynoucí z výkonu znalecké činnosti a na obecné rovině popsal svůj postup při zpracování znaleckých posudků. K tomu uvedl, že: „Případné závěry vyvozuji z jiných podkladů, jsou-li dostupné. Takové podklady také v posudku označuji. Není-li dostatek podkladů pro vyslovení závěru, uvádím v posudku pouze svůj názor.“ , právnická osoba, označuje své závěry za pravděpodobnostní. Účastník dále uvedl, že pokud v posudku nějaký postup nepopsal, měl za to, že šlo o postup „standardní“. K výkonu znalecké činnosti mimo rozsah svého oprávnění uvedl: „Právě z hlediska své odbornosti a na základě dostupných podkladů, které označuji, vyslovuji závěry, které sice mohou mít význam pro hodnocení přiléhavosti závěru jiných znalců, ale k rozhodně si neosobuji právo jejich závěry revidovat. (…) Odborníci z různých oborů by měli mít možnost se vypořádat se závěry či názory jiných v kontextu vlastních zjištění.“ Závěrem účastník řízení sděluje, že ministerstvo mělo využít mírnějšího opatření, neboť mu za jiné porušení povinnosti nebyla uložena výtka. Ke konkrétním zjištěním uvedeným již v oznámení o zahájení řízení se účastník řízení nevyjádřil.76 Ve vyjádření ze dne , datum, účastník řízení uvedl, že se seznámil s podklady. Tyto tvoří stížnosti na účastníka řízení, posudky a přípis policie, ze kterého se podává, že policie neshledala důvody k trestnímu stíhání. Stížnosti jsou dle účastníka řízení subjektivním názorem těch, kteří je zaslali. Účastník řízení připouští, že z posudků lze dovodit formální porušení, ale nelze z nich dovodit překročení mezí znaleckého oprávnění, konkrétně specializace. Znalec připouští, že se vyjadřoval k otázkám překračujícím obor psychologie, avšak ne zcela zřejmě argumentuje, že nesupluje znalce z tohoto oboru, ale v posudcích poukazoval, že může existovat problém, který by měl být prověřen. Dle účastníka řízení je třeba rozlišovat závěry znalce jako psychologa a soudy činěné mimo obor psychologie.77 Účastník řízení nespatřuje pochybení a ani problém v tom, že nevyšetřil osoby, o nichž činil závěry. Připomíná, že v posudku deklaroval, že tyto osoby nevyšetřil a důvody, proč to nepovažoval za nutné. Ve vyjádření hovoří o osobách, které „neměl možnost osobně vyšetřit“. Tvrdí, že kdokoliv posudek četl, měl možnost zjistit, že tyto osoby nevyšetřoval. Dále v této souvislosti poukazuje na povinnost státních orgánů přezkoumávat znalecké posudky.78 Konečně uvádí, že správní orgán před vydáním rozhodnutí nevyzval znalce podle § 14 odst. 2 k nápravě. Domnívá se, že splňuje podmínky pro výkon znalecké činnosti stanovené v § 5 ZnalZ.79 K vyjádření správní orgán uvádí, že popsal, v jakém jednání účastníka spatřuje porušení zákona, a odůvodnil proč. Na tomto místě již jen ve zkratce opakuje, že znalec má povinnost postupovat nestranně, což nutně předpokládá, že v případě opatrovnických sporů poskytne stejné možnosti oběma stranám, otci i matce. Pokud neumožní druhému rodiči předložit svůj pohled na věc, který bude pravděpodobně odlišný, nepostupoval vůči oběma rodičům stejně, ale jednoho rodiče oproti druhému zvýhodnil. V případě účastníka řízení tímto zvýhodněným rodičem byl vždy zadavatel posudku.80 Taktéž nelze přijmout tvrzení, že pokud znalec nemá dostatek podkladů, může vyslovit svůj názor. Především je třeba podtrhnout, v odvětví psychologie bude mít znalecký závěr vždy povahu odborného názoru, neboť předmětem zkoumání je lidská mysl a vzájemné rodinné interakce (rodinná dynamika), tedy jevy, které nelze zcela objektivizovat a jejichž posouzení bude vždy zahrnovat prvek subjektivity. V tomto smyslu bude znalecký závěr vždy kvalifikovaným názorem odborníka. Tento kvalifikovaný odborný názor však musí být podepřený objektivním nálezem, tedy dostatečnými vstupními informacemi (daty). Pokud znalec dostatek informací nemá, nemůže žádný odborný názor vyslovit. Pokud účastník řízení připouští, že vyslovoval názory bez dostatečných podkladů, přiznává, že jednal nejen neodborně, ale také nezodpovědně. Nepodložený názor je toliko domněnka. Domněnky vydávané za znalecké závěry ohrožují společenský zájem na spravedlivém rozhodování.81 Taktéž nelze přijmout tvrzení, že odborníci z různých oborů by měli mít možnost se vypořádat se závěry či názory jiných v kontextu vlastních zjištění. Pokud se jedná o znalecké zkoumání, jehož výsledkem je důkaz, pak tento důkaz může zpochybňovat pouze znalec téhož oboru a odvětví. Nelze přijmout myšlenku, že znalec, který není odborníkem v daném oboru (v tomto případě psychiatrii) bude hodnotit důkazy spadající do tohoto oboru. Taková praxe by šla proti smyslu státem udělovaných znaleckých oprávnění. Zároveň účastník řízení nevysvětlil, o co opírá argument, že je povolaný odborník k tomu, aby se svým znaleckým oprávněním uděleným pro obor školství a kultura, odvětví psychologie, specializace pedagogická, sociální a personální, jakkoliv hodnotil znalecké posudku vypracované v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie.82 Není zcela zřejmé, co chce účastník řízení vyjádřit tvrzením, že je třeba rozlišovat mezi závěry, které znalec činí jako psycholog, a soudy, které činí mimo obor psychologie. Tímto chtěl patrně účastník řízení vyjádřit, že se ve svých závěrech držel v hranicích odvětví psychologie, a pokud se vyjadřoval k otázkám spadajícím do oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, pak to bylo jaksi na okraj, kdy poukazoval na možnou existenci problému, který by měl být vzat v potaz. K tomu správní orgán uvádí, že ani v tomto případě se s tvrzením účastníka řízení neztotožňuje.83 Správní orgán předně nesouhlasí s tím, že by se ke znaleckým posudkům vypracovaným z jiného oboru, tedy oboru zdravotnictví, vyjadřoval na okraj, či slovy účastníka řízení pouze „poukazoval, že existuje problém, který by měl být prověřen“. Zhodnotit znalecký posudek z jiného oboru si znalec vytkl již v zadání. V obou případech, kdy vypracovával posudek pro účely trestního řízení pro obžalovaného, si již v zadání vytyčil úkol „dát stanovisko ke znaleckým posudkům a jich závěrům“. Jednalo se přitom o stanovisko k závěrům posudků z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Proti tomuto postupu se ohradil Krajský soud v , adresa, . Správní orgán ve shodě s krajským soudem trvá na tom, že takové jednání je výrazem nerespektování hranic znaleckého oprávnění a jako takové je nepřijatelné. Povinnosti, pro jejichž porušení správní orgán ruší účastníku řízení oprávnění vykonávat znaleckou činnost, jsou povinnost jednat nestranně a s odbornou péčí. Proto se touto námitkou správní orgán dále nezabýval.84 Konečně správní orgán uvádí, že ustanovení § 14 odst. 2 ZnalZ uvádí, že správní orgán vyzve znalce před vydáním rozhodnutí o zrušení oprávnění k nápravě, je-li to možné. V posuzovaném případě správní orgán došel k závěru, že náprava není možná. Kromě toho, že znalec pochybil opakovaně a zcela závažným způsobem, pak během řízení vyšlo najevo, že na tato svá pochybení postrádá náhled. Je přesvědčen, že se žádných pochybení nedopustil. Naopak své jednání považuje za odborné a profesionální, jak uvedl. Proto správní orgán dospěl k závěru, že není dostatečně odborně způsobilý k tomu, aby znaleckou činnost vykonával řádně.

6. Odnětí oprávnění k výkonu činnosti85 Podle § 14 odst. 1 písm. e) ZnalZ ministerstvo rozhodne o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud znalec závažným způsobem porušil nebo opakovaně porušuje povinnost stanovenou tímto zákonem.K charakteru porušení povinností účastníka řízení86 Podle § 1 odst. 3 ZnalZ je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době. Jak bylo uvedeno výše, obviněný při vypracování posuzovaných posudků nepostupoval s náležitou odbornou péčí, nestranně a nedržel se hranic svého znaleckého oprávnění a porušil § 1 odst. 3 ZnalZ. Ministerstvo se dále zabývalo rozsahem a závažností porušených povinností.87 Rozsah porušení povinnosti je natolik zásadní, že znalecké posudky neplní svůj účel a zpravidla stojí na hranici použitelnosti v soudních řízeních, ve kterých jsou předloženy. V některých případech stojí i za touto hranicí – např. znalecký posudek č. , hodnota, ze dne , datum, byl Krajským soudem v , adresa, proveden toliko jako listinný důkaz, neboť účastník řízení zcela rezignoval na náležitosti znaleckého posudku podle ZnalZ. Lze dodat, že zásadními formálními a zejména materiálními vadami trpí veškeré znalecké posudky účastníka řízení, se kterými se ministerstvo seznámilo. Ministerstvo má za prokázané, že je naplněn předpoklad opakovanosti protiprávního jednání účastníka řízení pro účely zrušení znaleckého oprávnění [§ 14 odst. 1 písm. e) ZnalZ]. Pro úplnost lze dodat, že jednotlivá pochybení účastníka jsou natolik závažná, aby naplnila i podmínku závažnosti téhož ustanovení (tedy by i jedno takové pochybení samo o sobě mohlo založit důvod pro zrušení znaleckého oprávnění)88 Závažnost pochybení účastníka spatřuje v kombinaci výše uvedených vad, kterými účastník řízení posudky zatížil. Modus operandi představuje převzetí znalecké otázky od zadavatele posudku společně s blíže neurčenými anamnestickými údaji, o které následně účastník opře posouzení (nejen) psychického stavu protistrany zadavatele znaleckého posudku. Když účastník řízení vyšetření provádí, považuje za profesionální vynechat jakékoliv záznamy o jeho průběhu a výsledku, neboť má za to, že všechna vyšetření probíhala „standardně“. Naproti tomu již od úvodu znaleckého posudku účastník řízení předjímá závěry znaleckého posudku, a to již v úvodních odstavcích (viz výše). Pokud při výkonu své činnost účastník řízení „narazí“ na dřívější znalecký posudek z jiného oboru, považuje za vhodné polemizovat s jeho závěry, popř. si znalecké otázky z oboru klinické psychologie a psychiatrie sám zodpoví. Ministerstvo považuje praxi účastníka řízení za nebezpečnou, protiprávní a zcela neslučitelnou s výkonem znalecké činnosti, nestranně, s odbornou péčí a v oboru a odvětví, pro které mu bylo oprávnění uděleno.K odnětí oprávnění89 Správní orgán zdůrazňuje, že objektem jeho dohledu je zájem na výkonu znalecké profese, jako vysoce specializované činnosti, která je svěřena výhradně osobám, které prokázaly bezúhonnost a vysokou míru odbornosti. Objektu dohledu odpovídá významný veřejný zájem na tom, aby osoby, které tyto požadavky nesplňují a jsou tedy z tohoto hlediska nezpůsobilé vykonávat činnost znalce, byly ze systému vyřazeny. Správní orgán tedy v rámci probíhajícího řízení nehodnotil jednání účastníka z hlediska následků tohoto jednání pro jednotlivá soudní řízení, ve kterých byly posudky znalce použity, ale posuzuje, zda je u účastníka dán předpoklad nadále vykonávat odborně profesi znalce, aniž by byl ohrožen zákonem chráněný zájem.90 Správní orgán také zvažoval, zda jsou pochybení znalce způsobilá ohrozit veřejný zájem na řádném výkonu profese soudního znalce. V rámci provedené správní úvahy se správní orgán zabývá zejména tím, zdali intenzita ohrožení zákonem chráněného zájmu na profesionálním výkonu znalecké činnosti je v důsledku protiprávního jednání znalce v daném případě natolik vysoká, že může ohrožovat důvěryhodnost všech znaleckých úkonů, a vyvolává tak důvodné pochyby o způsobilosti znalce dále řádně vykonávat znaleckou činnost. Dospěje-li správní orgán k závěru, že existují důvodné pochybnosti o dalším řádném výkonu činnosti znalce, a že výkon jeho činnosti nelze napravit mírnějším opatřením, rozhodne o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost.91 V souvislosti s charakterem legitimace ministerstva zrušit znalci oprávnění k výkonu činnosti správní orgán považuje za důležité vyzdvihnout, že odnětí státního povolení k výkonu činnosti není nástrojem správního trestání (srov. HENDRYCH, D. a kol.: Správní právo. 8. vyd. Praha: C.H.Beck, 2012, str. 355), jedná se o odlišný a samostatný právní institut. Jak případně konstatoval Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 19. 2. 2015, č. j. 9 As 202/2014-236, č. 3193/2015 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, „správní úřady disponují nejen sankčními oprávněními, ale řadou mocenských oprávnění, kterými mohou velmi účinně prosadit plnění právních povinností, zabránit jejich dalšímu porušování nebo odstranit protiprávní stav (např. […] zrušit, pozastavit, omezit vydaná povolení […])“. Z tohoto důvodu neobstojí argument účastníka řízení, že mu nebyla v minulosti udělena výtka.92 Opakovaná pochybení účastníka řízení správní orgán výše rozdělil do několika rovin, tedy:− Účastník řízení opakovaně při zpracování posudků určených pro opatrovnická řízenívycházel z tvrzení jen jednoho z rodičů a z podkladů tímto rodičem dodaných. S druhým rodičem se osobně nesetkal a tohoto rodiče nepodrobil diagnostickému vyšetření. Tomuto druhému rodiči neposkytl stejné zacházení a možnosti. Opakovaně tedy porušil povinnost jednat nestranně.− Účastník řízení se taktéž opakovaně v posudcích vyjadřoval k osobnosti a jednání tohorodiče, s nímž se osobně nesetkal, a kterého nepodrobil diagnostickému vyšetření. Opakovaně tedy porušil povinnost jednat s odbornou péčí.− Účastník řízení opakovaně v posudku nezaznamenal údaje, které by dostatečně zachytilyjeho postup a myšlenkové úvahy, čímž znemožnil posudek zpětně přezkoumat. Jak bylo uvedeno výše posudky neobsahovaly zdroje dat, data z těchto zdrojů sebraná či nově vytvořená dat. V posudcích není zaznamenáno další práce s těmito daty, tedy jejich analýza a interpretace. I tím účastník řízení opakovaně porušil povinnost jednat s odbornou péčí.93 Správní orgán považuje za vhodné na tomto místě zdůraznit, že účastník řízení nerozporoval skutková zjištění, pouze různými způsoby ospravedlňoval svůj postup. Nutno zdůraznit, že ke konkrétním vytýkaným pochybením se účastník řízení, navzdory na jeho žádost prodloužené lhůtě, v rovině jednotlivých posudků nevyjádřil.94 Z výše uvedeného jasně vyplývá, že účastník porušil povinnosti uložené zákonem opakovaně. Jelikož se pochybení účastníka řízení nejsou ojedinělými excesy, je formálně naplněn předpoklad pro zrušení oprávnění podle § 14 odst. 1 písm. e) Znalz. Pochybení, kterých se účastník řízení dopustil, nemají povahu nahodilých či méně závažných pochybení, naopak jsou to pochybení závažná, která ohrožují zájem na řádném výkonu znalecké činnosti. Je tedy naplněni i materiální předpoklad pro zrušení znaleckého oprávnění.K (ne)možnosti nápravy95 Správní orgán vzal v potaz ustanovení § 14 odst. 2 TlumZ, podle kterého, je-li to možné a nehrozí-li nebezpečí z prodlení, vyzve ministerstvo znalce před vydáním rozhodnutí o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost k nápravě ve stanovené přiměřené lhůtě.96 Z četnosti podnětů proti osobě účastníka řízení vyplývá, že při výkonu znalecké činnosti chyboval kontinuálně v průběhu několika let. Zásadní pochybení přitom shledávají i soudy, které se výše popsanými podněty na ministerstvo obrátily a kterým byly znalecké posudky účastníka řízení primárně adresovány. Přitom ve svém vyjádření účastník řízení neprojevil žádnou snahu k nápravě či další postup, který by k ní směřoval, ale pouze ospravedlňoval vlastní praxi, která je s profesionálním výkonem znalecké činnosti zcela neslučitelná.97 Lze tedy uzavřít, že účastník opakovaně neplní povinnosti znalce, přičemž jeho jednání má přímý a nebezpečný dopad na řízení, v nichž byl přibrán k vyhotovení znaleckého posudku. Správní orgán přitom neshledal žádné zvláštní okolnosti, které by účastníku ve výkonu jeho povinností v předmětných řízeních bránily.98 S přihlédnutím k modu operandi účastníka řízení, jeho postoji, závažnosti jeho pochybení a zejména jejich frekvenci (opakovanosti) dospělo ministerstvo k závěru, že náprava účastníka řízení a obnova důvěry výkon jeho znalecké činnosti pod státní pečetí není možná.K proporcionalitě opatření99 Po zvážení dopadu institutu zrušení oprávnění do práv účastníka a zhodnocení charakteru pochybení, kterých se účastník dopustil, dospěl správní orgán k závěru, že jednání účastníka zakládá zásadní pochybnosti o jeho odborné způsobilosti pro výkon činnosti znalce, přičemž chráněný veřejný zájem byl zasažen natolik, že není možné následky na něm restaurovat jinými prostředky než právě zrušením oprávnění, protože účastník opakovaně porušoval povinnosti při výkonu činnosti znalce. Další setrvání účastníka v pozici soudního znalce by představovalo přetrvávající ohrožení důvěry veřejnosti ve znaleckou činnost, jakož i ohrožení řádného výkonu činnosti ostatních soudních znalců, protože by vyslalo negativní signál o nepřiměřeně mírných a neefektivních reakcích státu na situaci, kdy účastník řízení svým nesvědomitým a neodborným přístupem k výkonu funkce hrubě ztěžuje průběh soudních řízení, poškozuje jejich účastníky a pod znaleckou pečetí ohrožuje výše popsané zájmy České republiky. Zároveň by další setrvání účastníka v pozici znalce vystavilo budoucí adresáty znaleckých úkonů riziku neodborného přístupu účastníka.100 Správní orgán tedy dospěl k závěru, že v případě účastníka je vzhledem k opakovanosti jehopochybení na místě přistoupit ke zrušení oprávnění vykonávat činnost soudního znalce podle § 14 odst. 1 písm. e) ZnalZ, neboť ochrany výše uvedeného veřejného zájmu není možné dosáhnout jinými prostředky než zrušením oprávnění účastníka k výkonu dotčené činnosti. Přitom správní orgán zvažoval i skutečnost, že tímto opatřením dochází k zásahu do práva účastníka na podnikání garantovaného čl. 26 Listiny základních práv a svobod. Správní orgán proto závěrem přistoupil k provedení testu proporcionality:101 (1) Podmínka vhodnosti je naplněna, neboť odebráním oprávnění bude účastníkovi zamezenove vykonávání činnosti soudního znalce, a tudíž bude ochráněn zájem veřejnosti na tom, aby znaleckou činnost vykonávaly pouze osoby bezúhonné a náležité odborně vybavené a aby osoby, které tyto požadavky nesplňují a jsou tedy z tohoto hlediska nezpůsobilé vykonávat dotčenou činnost, byly ze systému vyřazeny (chráněný zájem správní orgán formuloval výše).102 (2) Rozhodnutí je proporcionální i ve smyslu potřebnosti, když pochybení účastníka jsouopakovaná, přičemž s ohledem na modus operandi účastníka řízení a jeho postoji v řízení, nelze u účastníka očekávat nápravu a obnovení důvěry v jeho činnost. Za takové situace nelze dosáhnout cíle např. prostřednictvím přestupkového práva [konkrétně aplikací skutkové podstaty v § 39 odst. 1 písm. a) ZnalZ, podle kterých se znalec dopustí přestupku tím, že vykoná znaleckou činnost bez odborné péče]. S přihlédnutím k výše popsané podstatě protiprávního jednání účastníka řízení a jeho závažnosti nelze očekávat, že by k jeho nápravě bylo účelné a vhodné užití peněžitého trestu. Peněžitý trest plní ve vztahu k pachateli funkci preventivní a represivní. Vzhledem ke skutečnosti, že náprava účastníka v konkrétním případě převážně není možná, nemůže peněžitý trest uvedené funkce naplnit. S ohledem na dikci § 47 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky, podle kterého lze uložit správní trest (časově omezeného) zákazu činnosti pouze je-li to stanoveno zákonem, není možné daný trest uložit, neboť trest zákazu činnosti podle ZnalZ uložit nelze. Lze shrnout, že ačkoliv opatření spočívající ve zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost představuje citelný zásah do základního práva [podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost], jedná se o potřebný a nejmírnější dostupný prostředek pro nápravu protiprávního stavu, spočívajícího v opakovaném výkonu znalecké činnosti za porušení povinnosti vykonávat znaleckou činnost nestranně, bez odborné péče a mimo rozsah svého znaleckého oprávnění.103 (3) Užití ochranného opatření zrušení oprávnění je pak přiměřené, neboť právo zaručenéúčastníkovi čl. 26 Listiny základních práv a svobod musí být podle odst. 2 téhož článku vykonáváno v souladu s podmínkami jeho výkonu a omezeními stanovenými zákonem, a to v případě účastníka zejména zákonem č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Jak již správní orgán popsal výše, účastník zjevně tyto podmínky opakovaně nedodržel, a to opakovaně a způsobem ohrožujícím samotnou podstatu role soudního znalce; proto zrušení oprávnění nepředstavuje neproporcionální zásah do lidských práv účastníka. V daném případě správní orgán dospěl k závěru, že společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti [a zájmy na řádném průběhu dotčených soudních řízení] odůvodňuje zásah do dotčeného základního práva účastníka řízení. Pro úplnost považuje správní orgán za vhodné zdůraznit, že zrušení oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle ZnalZ nebrání účastníkovi řízení vykonávat jinou odbornou činnost v rámci volné živnosti; toliko tak nemůže činit pod státní pečetí. Přestože správní orgán vnímá citelnost zásahu, nejedná se o zásah, který by účastníka řízení zcela vyřadil z jeho ekonomického života.104 Závěr správního orgánu o nutnosti zrušení oprávnění účastníkovi tedy obstojí také v testuproporcionality.105 Z výše uvedených důvodů proto správní orgán rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohotorozhodnutí, tedy podle § 14 odst. 1 písm. e) ZnalZ zrušil účastníkovi oprávnění vykonávat znaleckou činnost pro opakované porušování povinností stanovených ZnalZ.

7. Náhrada nákladů řízení106 Podle § 79 odst. 5 správního řádu uložil správní orgán účastníkovi řízení, který správní řízenívyvolal porušením své právní povinnosti, povinnost nahradit paušální částkou náklady správního řízení. Tato paušální částka činí podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, 1 000 Kč.107 Vzhledem k tomu, že správní řízení o zrušení oprávnění vykonávat činnost znalce vyvolalúčastník řízení porušením výše uvedených právních povinností, byla mu uložena povinnost nahradit paušální částkou 1 000 Kč náklady tohoto správního řízení.