0 OSZT 180/2024

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „ZnalZ“), k vedení řízení o přestupku podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), rozhodlo takto: I. , jméno FO, , se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, , znalec v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializaci nemovitostí (dále jen „obviněný“),je vinentím, že dne , datum, vyhotovil znalecký posudek č. , Anonymizováno, , ve kterém určil cenu obvyklou pozemků v k.ú. , adresa, , k.ú. , adresa, a k.ú. , adresa, , o nichž se vedlo vyvlastňovací řízení, na hodnotu , částka, , přitom tuto cenu v rozporu s § 2 odst. 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a změně některých zákonů, neurčil porovnáním s cenami, které byly dosaženy v běžném obchodním styku, ale tím způsobem, že osmkrát vynásobil cenu zjištěnou (tzv. administrativní), a tuto hodnotu prohlásil za cenu obvyklou,tedyvykonal znaleckou činnost v rozporu s § 1 odst. 3 ZnalZ, bez odborné péče,čímž spáchalpřestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ.

II. Za přestupek specifikovaný ve výroku I. se obviněnému podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ukládá pokuta ve výši , částka, (slovy: patnáct tisíc korun českých).

III. Obviněnému se podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízeních o nich, a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši , částka, (slovy: dva tisíce pět set korun českých).

IV. Pokuta i částka nákladů řízení jsou splatné ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí na účet , jméno FO, úřadu pro hlavní město Prahu, č. ú. , č. účtu, , variabilní symbol: , RČ, .

1. Osoba obviněného1 Z evidence znalců vedené ministerstvem (SEZNAT) bylo zjištěno, že obviněný má od , datum, oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializaci nemovitostí. Je podnikající fyzickou osobou s přiděleným IČO: , IČO, .

2. Průběh správního řízení2 Dne , datum, byl ministerstvu doručen podnět společnosti , právnická osoba, . (dále jen „, Anonymizováno, “), k zahájení řízení z moci úřední o přestupku, kterého se mohl dopustit obviněný při vypracování posudku č. 10/3/24, jenž byl předložen jako důkaz ve vyvlastňovacím řízení. ŘSD je účastníkem tohoto řízení. Součástí podnětu byl posudek, dopis ze dne , datum, , který ŘSD zaslala obviněnému, a e-mailová odpověď obviněného na tento přípis.3 Dne , datum, byl ministerstvu doručen podnět společnosti , právnická osoba, (dále jen „vyvlastňovací úřad“), který je podle § 15 odst. 1 d) zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), vyvlastňovacím úřadem. Tento podnět směřoval taktéž proti posudku obviněného č. 10/3/24.4 Protože ministerstvo považovalo z výše uvedených listin skutkový stav za dostatečně zjištěný, vydalo dne , datum, příkaz, ve kterém uznalo obviněného vinným ze spáchání přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ, kterého se mohl dopustit jednáním popsaným ve výroku tohoto rozhodnutí, a za jeho spáchání obviněnému uložilo pokutu , částka, . Obviněný proti příkazu podal dne , datum, v zákonné osmidenní lhůtě odpor, čímž byl příkaz zrušen a v řízení se pokračovalo.5 Obviněný byl přípisem ze dne , datum, vyrozuměn podle § 36 odst. 3 správního řádu, že ve věci byly shromážděny podklady pro rozhodnutí, a byla mu poskytnuta lhůta tomu, aby se ke shromážděným podkladům vyjádřil. K podkladům se obviněný vyjádřil téhož dne (, datum, ).6 Obsah vyjádření obviněného je uveden níže.

3. Skutková zjištěníPředmět dokazováníPodnět vyvlastňovacího úřadu7 Z podnětů vyvlastňovacího úřadu bylo zjištěno, že oceňované pozemky jsou předmětem vyvlastňovacího řízení, v němž byl posudek předložen podle § 20 odst. 1 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon o vyvlastnění (dále jen „zákon o vyvlastnění“). Podle citovaného ustanovení se náhrada stanoví na základě znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastňovaného, pokud jej vyvlastňovaný předloží vyvlastňovacímu úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy bylo vyvlastňovanému doručeno uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení, v opačném případě se náhrada stanoví na základě znaleckého posudku podle § 5 odst. 2 písm. a) vyhotoveného na žádost vyvlastnitele; ustanovení § 10 odst. 4 tím není dotčeno.Znalecký posudek č. , Anonymizováno8 Z posudku č. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že zadavatelem posudku byl , jméno FO, , který je ve vyvlastňovacím řízení vyvlastňovaným. Předmětem ocenění byly pozemky v k.ú. , adresa, , určené platným územním rozhodnutím na stavbu dálnice. Znalecký úkol je v posudku definován jako určit cenu pozemků zhodnocených platným územním rozhodnutím na stavbu dálnice (str. 1 posudku).9 Jako účel vypracování posudku je v posudku uvedeno: „informace o ceně zhodnocených pozemků bez specifikace, na které pozemky bylo územní rozhodnutí vydané“ (str. 1 posudku).10 Obviněný se v posudku odkázal na zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (dále jen „ZOM“) a jeho prováděcí vyhlášku č. 441/2013 Sb., k provedení ZOM (dále jen „oceňovací vyhláška“). Podle těchto předpisu stanovil tzv. cenou zjištěnou.11 Cenu zjištěnou stanovil tak, že upravil základní cenu , částka, /m2 stanovenou pro stavební pozemky v , adresa, koeficienty obce O1 až O6. Tím došel k základním cenám stavebních pozemků: , částka, /m2 (pozemky v k. ú. , adresa, ), , částka, /m2 (k. ú. , adresa, a k. ú. , adresa, ). Tyto hodnoty pak dále upravoval indexy trhu IT, polohy IP a omezujících vlivů IO. Vyhláškou předvídaným způsobem vypočetl jednotlivé indexy, které potom vynásobil, čímž získal výsledný index I v hodnotě , hodnota, , 6 (I = IT × IP × IO).12 V souladu s § 9 odst. 4 a) oceňovací vyhlášky pak cenu dále upravil koeficientem 0, 3 určeným pro úpravu základní ceny pozemků, které byly zahrnuty do územního plánu k zastavění. Tímto postupem získal jednotkové ceny 119, , částka, /m2 a 96, , částka, /m2. Těmito jednotkovými cenami vynásobil metry čtvereční pozemku a v součtu získal cenu zjištěnou ve výši , částka, (po zaokrouhlení).13 Takto vypočtenou cenu zjištěnou vynásobil koeficientem 8,0, což odůvodnil odkazem na § 3b odst. 1 a) zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury (dále jen „liniový zákon“). Podle ustanovení tohoto zákona se ceny pozemků, s výjimkou stavebních, jejichž cena je stanovena znaleckým posudkem, vynásobí koeficientem 8, 0, jestliže se potřebná práva získávají podle zákona upravujícího vyvlastnění. Tímto získal hodnotu , částka, , kterou označil za cenu obvyklou.14 Postup obviněného je doložený znaleckým posudkem. Obviněný nerozporoval, že by tímto způsobem postupoval, jeho námitky směřovaly k právní kvalifikaci jeho jednání. Správní orgán proto považuje výše popsaný skutkový stav za doložený.

4. Právní posouzení15 Ministerstvo zkoumalo, zda výše popsaný skutkový stav naplnil formální a materiální znaky přestupku. Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky).16 Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§ 22 zákona o odpovědnosti za přestupky).17 Podle § 1 odst. 3 ZnalZ je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí. Zákon pojem odborná péče nedefinuje. Zákonodárce dal úmyslně správnímu orgánu prostor pružně reagovat na různorodou a proměnlivou realitu, kterou nelze do detailu předvídat. Z obsahu tohoto neurčitého právního pojmu je nicméně zřejmé, že v sobě zahrnuje odbornost (vědět a umět) a pečlivost (jednat svědomitě bez přílišného riskování, ale i bez přehnané úzkosti). Zda byly tyto požadavky naplněny, je možné posoudit jen v souvislosti s konkrétní činností, kterou znalec vykonal. Nelze předem taxativně určit, co musí být pro dodržení odborné péče splněno, ale vždy je třeba uvažovat, co je odbornou péčí při konkrétní činnosti. V daném případě je nutné uvažovat o tom, co je odbornou péčí při vypracování posudku, jehož předmětem je ocenění pozemků.18 Při ocenění majetku je vždy stěžejní jednoznačně určit, jakou hodnotu znalec hledá. Na majetek lze nahlížet různou optikou, způsob ocenění pak bude odpovídat tomuto úhlu pohledu. Je tedy zcela zásadní, aby znalec uvedl, jakou hodnotu určuje (cenu obvyklou, tržní hodnotu, cenu zjištěnou) a aby tu kterou zvolenou hodnotu určil tomu odpovídajícím způsobem. Je zásadním pochybením jednotlivé hodnoty zaměňovat, tedy např. určit cenu zjištěnou a vydávat ji za cenu obvyklou. Cena zjištěná je tzv. cena administrativní, která na rozdíl od ceny obvyklé nijak nevypovídá o tom, za kolik se obdobný majetek v daném místě a čase obchoduje.19 Způsob ocenění je vždy spjatý s účelem, pro který je cena stanovena. Pokud znalec nezná účel ocenění, neví, jakou hodnotu má hledat. Podle § 40 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, musí zadání znaleckého posudku obsahovat údaj, pro jaké účely má být znalecký posudek použit. Jak bylo uvedeno výše, u posudků, jejichž předmětem je ocenění majetku, se od účelu ocenění odvíjí metoda ocenění.20 Obviněný v posuzovaném případě neuvedl, jakou hodnotu určuje. V posudku uvedl, že předmětem posudku je cena pozemků zhodnocených platným územním rozhodnutím na stavbu dálnice. Zcela totožným způsobem popsal i účel, pro který posudek vypracoval. Z takto neurčitě vymezeného předmětu a účelu nelze zjistit, jakou hodnotu znalec hledal a proč. Posudek je proto od počátku matoucí. Nicméně ve vymezení úkolu obviněný uvádí, že se jedná o pozemky určené na stavbu dálnice, a také později cenu osmkrát zvýšil s odkazem na liniový zákon. Je tedy zřejmé, že obviněný věděl, že se jedná o pozemky, které jsou předmětem vyvlastnění.21 Vyvlastňovací zákon v § 10 odst. 1 a) stanoví, že za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby včetně jejich příslušenství, došlo-li k odnětí vlastnického práva k nim. Ustanovení odkazuje na § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., ZOM. Komentář k tomuto uvádí, že „náhrada za vyvlastnění by měla být spravedlivá a přiměřená, a proto je stanoveno, že by měla odpovídat ceně obvyklé ve smyslu vyvlastňovacího zákona. Taková právní úprava garantuje, že vyvlastněnému bude poskytnuta plná náhrada jako za srovnatelné nemovitosti v daném místě a čase. […]. Cenu obvyklou vymezuje zákon o oceňování majetku jako cenu, která by byla dosažena při prodejích stejného nebo obdobného pozemku nebo stavby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění.“ (Vlachová, B. Zákon o vyvlastnění. Liniový zákon. Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2023, s. 206)22 Z uvedeného plyne, že v posuzovaném případě měl obviněný stanovit cenu obvyklou podle ZOM. Ustanovení § 2 odst. 2 ZOM obsahuje definici ceny obvyklé a zároveň způsob jejího určení, když říká: Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu majetku nebo služby a určí se ze sjednaných cen porovnáním.23 Z dikce citovaného ustanovení jednoznačně vyplývá postup, jakým se obvyklá cena určuje. Tímto postupem je znalec vázán a nemůže se od něj odchýlit. Ze všech odborně možných postupů zákon nařizuje použití metody porovnávací, přitom stanoví podmínky, které musí být při použití této metody dodrženy. Při použití této metody je především nutné porovnávat majetek srovnatelný, tedy mající shodné nebo podobné vlastnosti v podstatných znacích, které jsou z hlediska vlastností jednotlivých nemovitostí určující. Prováděcí vyhláška č. 441/2013 Sb., oceňovací vyhláška (dále jen „oceňovací vyhláška“), v § 1a stanoví detailní postup, který musí znalce při ocenění dodržet. Podle tohoto ustanovení musí znalec postupovat v těchto po sobě jdoucích krocích:- Vytvořit soubor pro porovnání (čítající minimálně ceny za tři srovnatelné nemovitosti)- Provést srovnávací analýzu údajů (údajů o porovnávaných nemovitostí a údajů o oceňované nemovitosti)- Určit základní jednotku pro porovnání a určit parametry s významným podílem na výši ceny- Upravit sjednané ceny dle odlišnosti a odůvodnit odchylku způsobenou korekcí- Analyzovat a vyhodnotit srovnávací soubor upravených cen- Určit cenu obvyklou24 Obviněný v posuzovaném případě uvedl, že postupuje podle ZOM. Tento zákon výslovně stanoví, že nestanoví-li zákon jiný způsob oceňování, oceňují se majetek a služba obvyklou cenou. Obviněný však v rozporu s tímto zákonným požadavkem ocenil pozemky cenou zjištěnou, kterou navíc poté vynásobil koeficientem 8 s odkazem na § 3b odst. 1 písm. a) liniového zákona.25 Podle § 3b odst. 2 tohoto zákona platí, že znalecký posudek, který je podkladem pro navržení výše kupní ceny v návrhu kupní smlouvy, stanoví cenu ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby, včetně všech jejich součástí a příslušenství. Nelze-li stanovit cenu ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby, stanoví znalecký posudek cenu ve výši zjištěné ceny pozemku nebo stavby. V takovém případě obsahuje znalecký posudek zdůvodnění nemožnosti stanovení ceny ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby. Ocenění se provede podle oceňovacího předpisu a cena pozemku nebo stavby se ve znaleckém posudku určí vždy podle jejich skutečného stavu ke dni určení ceny ve znaleckém posudku; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s tím, že jsou určeny k uskutečnění stavby dopravní infrastruktury. Při ocenění se rovněž nepřihlédne k navýšení obvyklé ceny jiného pozemku nebo stavby koeficienty podle odstavce 1. Podléhá-li získání potřebných práv podle § 3a koupí dani z přidané hodnoty, je cena stanovená znaleckým posudkem cenou včetně daně z přidané hodnoty.26 Z uvedeného taktéž plyne povinnost stanovit obvyklou cenu, případně uvést, proč ji nebylo možné určit. Dále je zde explicitně uvedeno, že cenu nelze navyšovat způsobem uvedeným v odstavci jedna, tedy dále zvyšovat.27 Lze shrnout, že v posuzovaném případě měl obviněný určit cenu obvyklou porovnávací metodou, což vyplývalo jak z vyvlastňovacího zákona, tak ze ZOM, na který se obviněný v posudku výslovně odvolal. Obviněný namísto ceny obvyklé vypočetl cenu zjištěnou, kterou osmkrát zvýšil s poukazem na liniový zákon, přestože takové navýšení ceny tento zákon v daném případě nepřipouští. Tuto hodnotu označil za cenu obvyklou, přestože se jednalo o hodnotu, která nijak neodrážela cenu v čase a místě obvyklou. Výkon znalecké činnosti, která je v rozporu s právními předpisy, nelze považovat za odborný ani za dostatečně pečlivý.Vyjádření účastníka řízení28 Ministerstvu byl dne , datum, doručen odpor obviněného proti výše specifikovanému příkazu. Obviněný v odporu uvedl, že se řídil pokyny zadavatele. Zdůraznil, že jím předané podklady dále nezkoumal, neboť je považoval za dostatečné a pravdivé. Dále uvedl, že posudek měl sloužit pouze osobní potřebě zadavatele, nikoliv potřebám třetích stran. V přípise ze dne , datum, obviněný tyto námitky rozvedl. Zopakoval, že postupoval podle pokynů zadavatele, pokud zadavatel předložil posudek třetí straně, sám se dle obviněného dopustil pochybení. Dle obviněného je to jeho věc a jeho problém. Vyvlastňovací úřad měl dle obviněného jeho posudek ignorovat. Uvádí, že jeho jednáním nevznikla žádná škoda. Připouští, že zaměnil cenu obvyklou a cenu zjištěnou, ale to považuje za záměnu „kolonek“ z nepozornosti.29 K tomu správní orgán odkazuje na argumentaci uvedenou výše v bodě 18 a násl. Dále k tomuto uvádí, že je zcela na vůli zadavatele, jak posudek dále použije, a právě z toho důvodu je zcela zásadní, aby v posudku bylo uvedeno, za jakým účelem byl posudek zpracován a jakou hodnotu určoval, aby později nemohlo dojít k pochybnostem. Znalec je odborníkem, který určuje, jaké podklady potřebuje a jakým způsobem bude postupovat. Zadavatel jako laik nemůže znalce v tomto směru nijak řídit ani limitovat, stejně tak se znalec nemůže zbavit své zodpovědnosti poukazem na to, že se řídil chybnými pokyny či požadavky zadavatele. Znalec odpovídá za správnost posudku, který vypracuje. Požadavek, aby vyvlastňovací úřad posudek ignoroval, považuje správní orgán za absurdní. Jak bylo uvedeno výše, podle § 20 odst. 1 zákona o vyvlastnění se náhrada stanoví na základě znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastňovaného, pokud jej vyvlastňovaný předloží vyvlastňovacímu úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy bylo vyvlastňovanému doručeno uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení. Pokud tedy vyvlastňovaný tento posudek předložil, nemohl jej vyvlastňovací úřad bez dalšího ignorovat.30 Taktéž nelze přijmout tvrzení obviněného, že záměna ceny obvyklé a ceny zjištěné je bagatelní pochybení z nepozornosti. Jak bylo uvedeno výše, jedná se o dvě zcela odlišné hodnoty a jejich záměna je zásadním odborným pochybením, nikoliv „záměnou kolonek“.31 Z hlediska odborných požadavků je taktéž zcela neakceptovatelné tvrzení obviněného, že podklady dodané zadavatelem dále nezkoumal. Ze zadání, které obviněný předložil, navíc plyne, že v něm bylo výslovně uvedeno, že se jedná o „výkup státem podle zák. 416/09 Sb., §3b, odst. 1a)“. Obviněný tedy při dodržení náležité odborné péče měl a mohl předpokládat, že zadavatel má v úmyslu použít posudek pro vyvlastňovací řízení. Pokud měl o tomto pochybnosti, měl a mohl si tuto skutečnost ověřit, což neučinil.32 Správní orgán uzavřel, že obviněný neuvedl žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že se jednání nedopustil nebo že toto jednání není přestupkem. Ministerstvo proto uzavřelo, že obviněný jednáním uvedeném ve výroku tohoto rozhodnutí porušil povinnost vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí a naplnil formální znaky přestupku podle § § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. Jednání obviněného ohrozilo společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti způsobem nikoliv bagatelním, zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Jednání obviněného tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky.

5. Stanovení sankce33 Podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst.1 písm. b) uložit pokutu do , částka, .34 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze podnikatelské činnosti podnikající fyzické osoby.35 Přestupek, kterého se obviněný dopustil, hodnotí správní orgán obecně jako závažný. Skutečnost, že i zákonodárce považoval tento přestupek za závažný, se odráží v maximální výši pokuty, kterou lze za tento přestupek uložit (, částka, ).36 Z evidence znalců vedené ministerstvem (SEZNAT) bylo zjištěno, že obviněný má od , datum, oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializaci nemovitostí. Je podnikající fyzickou osobou s přiděleným IČO: , IČO, .37 Povaha a závažnost přestupku je dána významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen, způsobem spáchání přestupku, významem a rozsahem následku přestupku38 Chráněným zájmem (objektem přestupku) je v projednávané věci společenský zájem na spolehlivých výstupech znalecké činnosti, neboť tyto výstupy jsou podkladem rozhodování orgánů veřejné moci. V projednávané věci byl posudek předložen v rámci vyvlastňovacího řízení jako podklad pro stanovení výše náhrady za majetkovou újmu v důsledku vyvlastnění. Chráněným zájmem tedy bylo spolehlivé zjištění hodnoty majetku, který je předmětem vyvlastnění, a průběh vyvlastňovacího řízení bez zbytečných průtahů.39 Následkem protiprávního jednání bylo ohrožení zájmu na spravedlivé náhradě za majetkovou újmu vzniklé důsledkem odnětí vlastnického práva k pozemkům a průtahy ve vyvlastňovacím řízení.40 Správní orgán nezvažoval žádné polehčující, ani přitěžující okolnosti.41 Z hlediska způsobu spáchání jde o přestupek spáchaný fyzickou osobou při výkonu podnikatelské činnosti. Obviněný má jako podnikající fyzická osoba přestupkovou odpovědnost objektivní, u níž není prokazováno zavinění.42 S ohledem na význam porušeného chráněného zájmu považuje správní orgán spáchaný přestupek za závažný a rozhodl se uložit obviněnému trest pokuty.43 K povaze podnikatelské činnosti obviněného správní orgán uvádí, že je od , datum, znalcem s oprávněním k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializaci nemovitostí. Znaleckou činnost vykonává za účelem podnikání a k této činnosti mu bylo uděleno státem garantované oprávnění. Obviněný by měl znát předpisy upravující znaleckou činnost a dodržovat povinnosti z nich vyplývající. Z evidence znaleckých úkonů vyplývá, že obviněný v roce 2024 zpracoval 16 znaleckých posudků, z toho jeden pro orgán veřejné moci.44 Správní orgán má za to, že pokuta ve výši , částka, , která představuje 3 % maximální zákonné sazby a zároveň zhruba 35 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy stanovené , právnická osoba, pro rok 2023 (, částka, ), tyto podmínky splňuje a je způsobilá splnit ve vztahu k obviněné preventivní i represivní funkci, zároveň je též způsobilá splnit generálně preventivní funkci ve vztahu k ostatním dozorovaným subjektům.45 S ohledem na skutečnost, že výše uložené pokuty není s ohledem na ustálenou judikaturu soudů likvidační, správní orgán majetkové poměry obviněného nezjišťoval.

6. Náklady správního řízení46 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí , částka, .47 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byla obviněný uznána vinným, byla mu uložena povinnost nahradit paušální částkou , částka, náklady tohoto řízení.