0 OSZT 229/2024

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán věcně příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, v řízení o přestupku vedeném podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), rozhodlo takto: I. , tituly před jménem, , jméno FO, , se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, , znalec s oprávněním k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace zboží zahraniční elektrotechniky, v oboru elektronika, odvětví elektronika a v oboru elektrotechnika, odvětví elektrotechnika, (dále jen „obviněný“),je vinentím, že dne , datum, vypracoval znalecký posudek č. , Anonymizováno, , v němž určil cenu obvyklou zboží v zásobách společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , ke dni , datum, , kdy toho zboří shořelo, na hodnotu , částka, , přitom neprovedl vlastní ocenění zboží, ale hodnotu , částka, převzal ze znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, vypracovaného dne , datum, znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , přestože ten v posudku určil pořizovací hodnotu zboží, a zároveň posudek zatížil četnými zbytečnými informacemi, které učinily posudek nepřehledným, konkrétně nadbytečnými citacemi z právních předpisů a stanovisek a opakujícími se obecnými frázemi,tedyporušil povinnost vykonat znaleckou činnost s odbornou péčí, kterou mu ukládá § 1 odst. 3 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „ZnalZ“),čímž spáchalpřestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ.

II. Za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému podle § 39 odst. 2písm. c) ZnalZ, ukládá správní trest pokuty ve výši 20 000 Kč (slovy: dvacet tisíc korun českých).

III. Obviněnému se podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, a podle § 6 odst. 1vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 2 500 Kč (slovy: dva tisíce pět set korun českých).

IV. Pokuta i částka náhrady nákladů jsou splatné ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právnímoci tohoto rozhodnutí na účet , jméno FO, úřadu pro hlavní město , jméno FO, č. ú. , Anonymizováno, -, č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, .

1. Identifikace obviněného1 Ze seznamu znalců vedeného správním orgánem (SEZNAT) a z osobního spisu obviněného sp. zn. MSP-1143/2021-OINS-SZN bylo zjištěno, že obviněný má od , datum, oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace zboží zahraniční elektrotechniky, v oboru elektronika, odvětví elektronika a v oboru elektrotechnika, odvětví elektrotechnika. Obviněný je podnikající fyzickou osobou s přiděleným IČO: , IČO, .

2. Průběh správního řízení2 Dne , datum, obdrželo Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“ nebo „správní orgán“) podání Obvodního soudu pro , adresa, , které je materiálně oznámením o podezření ze spáchání přestupku na úseku znalecké činnosti, kterého se mohl dopustit obviněný.3 Doručením oznámení o zahájení řízení ze dne , datum, , č. j. MSP-229/2024-OSZT-SRZT/4, bylo s obviněným dne , datum, zahájeno řízení o přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ, kterého se obviněný mohl dopustit jednáním uvedeným ve výroku. Obviněný byl vyzván, aby se k oznámení o zahájení řízení ve lhůtě 15 dnů vyjádřil a byl poučen o procesních právech, včetně práva na nahlížení do spisu. Dále byl obviněný v oznámení o zahájení řízení vyzván, aby za účelem stanovení výše pokuty doložil své majetkové poměry, především příjmy ze své znalecké činnosti, a to kopií daňového přiznání za rok 2022 a 2023, včetně relevantních příloh.4 Obviněný se k zahájenému řízení nevyjádřil a nevyužil ani svého práva nahlédnout do spisu.5 Přípisem ze dne , datum, byl obviněný vyrozuměn o tom, že v řízení byly shromážděny podklady pro rozhodnutí, a byla mu dána možnost se k těmto podkladům vyjádřit ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy. Přípis byl obviněnému doručen , datum, (doručeno fikcí do datové schránky). Obviněný práva k vyjádření v této lhůtě nevyužil. Obviněný zaslal , datum, ministerstvu přípis, ve kterém uvedl, že se mu až , datum, podařilo otevřít datovou schránku a požádal o prodloužení lhůty k vyjádření a o zaslání shromážděných podkladů elektronicky. Zároveň požádal, aby mu podklady byly zaslány na e-mailovou adresu nebo do jeho druhé datové schránky pro podnikatele, neboť mu datová schránka znalce nefunguje tak, jak má. Ministerstvo obviněnému přípisem ze dne , datum, sdělilo, že mu prodlužuje lhůtu pro vyjádření se k podkladům do , datum, a že zaslání kopie spisového materiálu elektronicky není možné. Obviněný byl opětovně poučen o možnosti seznámit se s podklady po předchozí domluvě v pracovní dny v budově ministerstva. Obviněný byl dále poučen, že je v souvislosti s výkonem znalecké činnosti povinen využívat datovou schránku znalce a pokud mu datová schránka nefunguje řádně, je nutné, aby zajistil nápravu. Obviněný byl upozorněn, že rozhodnutí ve věci mu bude zasláno do datové schránky znalce.6 Dne , datum, obdrželo ministerstvo vyjádření obviněného k podkladům pro vydání rozhodnutí. Jeho obsah je uveden níže. Obviněný nedoložil své majetkové poměry.7 Svého práva nahlédnout do spisu obviněný nevyužil.

3. Skutková zjištěníPředmět dokazování 8 Jako podklad pro rozhodnutí správní orgán použil:- oznámení , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , podle § 36 odst. 1 ZnalZ; - kopie znaleckého posudku obviněného č. , Anonymizováno, ze dne , datum, ; - protokol o jednání před , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, ; - vyrozumění obviněného o shromáždění podkladů pro rozhodnutí ze dne , datum, ; - žádost obviněného o prodloužení lhůty a zaslání podkladů elektronicky ze dne , datum, ; - přípis ministerstva obviněnému ze dne , datum, (prodloužení lhůty pro vyjádření, vyjádření k žádosti o zaslání podkladů elektronicky, poučení k povinnosti využívat datovou schránku znalce); - vyjádření obviněného ze dne , datum, .9 Z kopie znaleckého posudku č. , Anonymizováno, ze dne , datum, ministerstvo zjistilo, že obviněný byl ustanoven k vypracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , advokátkou, a jeho úkolem bylo stanovit cenu obvyklou zboží, které shořelo dne , datum, a které patřilo do zásob společnosti , právnická osoba10 Znalecký posudek má 80 stran a obsahuje 1 přílohu (částečný seznam zboží shořelého dne , datum, – list 1 a list 85 přílohy č. , hodnota, znaleckého posudku č. , hodnota, -010/2024 ze dne , datum, ). Ve výčtu podkladů znalec uvedl, že zdrojem je sbírka zákonů ČR, kterou považuje za věrohodný podklad a dále dostupná odborná literatura. Obojí bez jakýchkoli podrobností. Jako zásadní zdroj podkladů uvedl znalec znalecký posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , který zpracoval znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, . V tomto posudku , tituly před jménem, , jméno FO, odpovídal na otázky týkající se zjištění ekonomické situace a všech zásob ve společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, .11 V dalších částech je znalecký posudek značně nepřehledný a obsahuje nezřídka opakující se výklad mnoha pojmů, citací ze zákona č. 526/1990 Sb., o cenách (dále jen „zákon o cenách“), ze zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (dále jen „ZOM“) a z výkladových stanovisek Ministerstva financí vypracovaných k tomuto zákonu. Vlastní ocenění zboží v posudku obviněný neprovedl.12 Obviněný vyslovil v posudku závěr, že cena obvyklá zboží, které shořelo dne , datum, , je ve výši , částka, . Obviněný při tom vyšel z výše uvedeného posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který stanovil pořizovací cenu oceňovaného zboží právě na částku , částka, .13 Z protokolu o jednání před , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , vyplývá, že obviněný uvedl, že při stanovení ceny vycházel z částky 48 milionů Kč pořizovací ceny dle posudku předchozího znalce, kterým byl , tituly před jménem, , jméno FO, , a že má za to, že dokázal, že je to cena obvyklá. K dotazu soudu, zda měl obviněný k dispozici nějaké jiné podklady, které by se týkaly tohoto případu, než posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , obviněný uvedl, že „měl k dispozici tento posudek včetně jeho příloh. Nic jiného neměl a ani ho nic jiného nezajímalo. Z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, využil přílohu tam označenou jako „příloha č. , hodnota, “, a to její první a poslední stranu.“ K dotazu soudu, zda obviněný sám nějak zkoumal, např. porovnával či zkoumal na trhu, za kolik se prodávalo zboží, které shořelo v roce 2019, obviněný uvedl, „že ne, že k tomu neměl důvod, že cenu měl danou posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, .“ K dotazu soudu, zda to, co uvedl na str. 38 a 39 posudku je celé převzato z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , obviněný uvedl, že ano.Vyjádření účastníka řízení14 Obviněný ve svém vyjádření ze dne , datum, , které je značně nepřehledné, namítl (ve zkratce), že nepoužil žádné obecné fráze, že citoval pouze zákony, vyhlášky a stanoviska a aby vše bylo srozumitelné a čitelné i pro laika, v některých případech informace či citace zopakoval. Obviněný uvedl, že v posudku vše srozumitelně a podrobně vysvětlil a v žádném případě tedy není posudek nepřezkoumatelný. Obviněný dále uvedl, že vlastní ocenění zboží neprovedl, protože to od něj nepožadovaly ani soud, ani zadavatelka znaleckého posudku. Dále uvedl, že obvyklou cenu jednoznačně definuje zákon o cenách v § 2 odst. 6, naproti tomu definice ceny obvyklé dle ZOM je ambivalentní (rozpolcená).

4. Právní posouzeníNaplnění znaků přestupku15 Ministerstvo zkoumalo, zda výše popsaný skutkový stav naplnil formální a materiální znaky přestupku. Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky).16 Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§ 22 zákona o odpovědnosti za přestupky).17 Podle § 1 odst. 3 ZnalZ je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí. Zákon pojem odborná péče nedefinuje. Zákonodárce dal úmyslně správnímu orgánu prostor pružně reagovat na různorodou a proměnlivou realitu, kterou nelze do detailu předvídat. Z obsahu tohoto neurčitého právního pojmu je nicméně zřejmé, že v sobě zahrnuje odbornost (vědět a umět) a pečlivost (jednat svědomitě bez přílišného riskování, ale i bez přehnané úzkosti). Zda byly tyto požadavky naplněny, je možné posoudit jen v souvislosti s konkrétní činností, kterou znalec vykonal. Nelze předem taxativně určit, co musí být pro dodržení odborné péče splněno, ale vždy je třeba uvažovat, co je odbornou péčí při konkrétní činnosti. Touto konkrétní činností bylo v posuzovaném případě určení ceny obvyklé, proto je třeba uvažovat, co je dodržením odborné péče při vypracování posudku, jehož předmětem je určení ceny obvyklé.18 Podle § 28 odst. 5 ZnalZ mají znalci povinnost kromě odůvodněných případů postupovat podle obecně uznávaných postupů a standardů daného oboru a odvětví. Povinností obviněného tedy bylo při určení ceny obvyklé postupovat standardním, obecně uznávaným způsobem.19 Obviněný v posudku kromě ZOM odkazuje i na zákon o cenách, ten se však dle § 1 odst. 1 vztahuje na uplatňování, regulaci a kontrolu cen výrobků, výkonů, prací a služeb pro tuzemský trh, včetně cen zboží z dovozu a cen zboží určeného pro vývoz. Zákon o cenách tedy nelze na oceňování v daném případě použít. Obviněný v posudku dále odkazuje na ZOM, z čehož lze dovozovat, že právě ZOM je tím standardem, podle kterého obviněný měl postupoval.20 Podle § 2 odst. 1 ZOM se majetek oceňuje obvyklou cenou, pokud zákon nestanoví jiný způsob. Podle odst. 2 téhož ustanovení se obvyklou cenou rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění a přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv; obvyklá cena vyjadřuje hodnotu majetku a určí se ze sjednaných cen porovnáním. Podle § 2 odst. 3 citovaného zákona v odůvodněných případech, kdy nelze obvyklou cenu určit, oceňuje se majetek a služba tržní hodnotou; důvody pro neurčení obvyklé ceny musejí být v ocenění uvedeny.21 Z dikce citovaného ustanovení jednoznačně vyplývá postup, jakým se obvyklá cena určuje. Tímto postupem je znalec vázán a nemůže se od něj odchýlit. Ze všech odborně možných postupů zákon nařizuje použití metody porovnávací, přitom stanoví podmínky, které musí být při použití této metody dodrženy.22 V uvedeném případě obviněný požadavku odborné péče nedostál, když postupoval, jak potvrdil i při svém výslechu před soudem, tak, že za podklad vzal znalecký posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , který stanovil pořizovací cenu oceňovaného zboží na , částka, , a tu prohlásil za cenu obvyklou téhož zboží ke dni požáru, aniž by sám provedl vlastní ocenění. Obviněný měl stanovit cenu porovnáním s jiným majetkem, který byl buď stejný nebo v podstatných parametrech srovnatelný, neboť tak se cena obvyklá určuje. Alternativně mohl doložit, že cenu obvyklou tímto způsobem nebylo možné určit, a namísto ceny obvyklé hledat odpovídající metodou tržní hodnotu. Ani jedno však obviněný neučinil, ale bez vlastního zkoumání zcela nekriticky a bez odůvodnění převzal závěr jiného znalce.23 Krom výše uvedeného obviněný v posudku uvedl mnoho zcela nadbytečných údajů, které nebyly k posuzované otázce relevantní, a text pouze bezobsažně rozšířily na osmdesát stran. Obviněný konkrétně rozsáhlé vysvětlovat pojmy jako skladové hospodářství, sklad, zboží, právní fikce, hodnota zboží, reálná hodnota, prodejní cena, tržní cena apod., a tato vysvětlení nezřídka v textu opakoval (např. hodnota zboží shodně na straně 37, 71 a 76; pořizovací cena shodně na straně 47, 58, 62 a 71; tržní cena shodně na straně 48, 58 a 62; prodejní cena shodně na straně 48 a 63). Obviněný dále některé pasáže bezdůvodně opakoval. Konkrétně stejné tabulky obvyklé ceny na straně 30 a znovu na stranách 33 a 53; citace § 2 odst. 6 zákona o cenách na straně 10 a znovu na straně 32; citace § 36 odst. 14 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty na straně 12 a znovu na straně 51; citace § 2 odst. 2 ZOM na straně 13 a znovu na stranách 52 a 56; strany 44, 45 a část strany 46 znovu téměř shodně opsány na stranách 59 – 60; citace odstavce ke zboží, u něhož lze cenu ověřit na internetu na straně 72 a znovu to samé na straně 73. Na stranách 16 – 28 obviněný opsal rozsáhlou pasáž ze stanoviska Ministerstva financí, z těchto stejných stanovisek potom znovu cituje např. na stranách 42, 46, 56, 57, 61, 65, 74, 75, 77, 78 a 79. Opakování a vysvětlování pojmů a citacím z právních předpisů a stanovisek se obviněný nevyhýbá ani v závěru posudku, který je zpracován na stranách 59 – 79.24 Pro úplnost je k tomu nutno uvést, že obviněný má od , datum, oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace zboží zahraniční elektrotechniky, v oboru elektronika, odvětví elektronika a v oboru elektrotechnika, odvětví elektrotechnika. V daném případě obviněný oceňoval movité věci (kalhoty, vesty, saka, košile, pouzdra na baterku, různé druhy látek apod.) a pro oceňování movitých věcí nemá příslušnou specializaci. Existují dva názory na to, jakým způsobem chápat závaznost specializace za stávající legislativní situace u dříve jmenovaných znalců (podle předchozího znaleckého zákona). První možností je formalistický přístup, podle kterého i pokud je zpracován znalecký posudek pravidly lege artis, je nutno v případě vybočení znalce ze své specializace toto vybočení vnímat jako pořízení důkazu v rozporu se zákonem, kdy může být u znalce později dovozována i jeho disciplinární odpovědnost. Druhou možností je posouzení přípustnosti znaleckého posudku zpracovaného znalcem mimo rozsah své specializace (při současném dodržení oboru a odvětví) optikou zpracování posudku lege artis, kdy není primárním vodítkem dogmatické kritérium dodržené specializace, ale výsledek v podobě bezchybného znaleckého posudku zpracovaného způsobem lege artis, plně využitelného pro potřeby soudních či jiných řízení. V případě využití druhého z nastíněných přístupů je však nutno současně doplnit, že pokud znalec přijímá ustanovení mimo svoji specializaci, avšak ve svém oboru a odvětví, musí velmi pečlivě uvážit, zda je schopen znalecké zadání naplnit a zpracovat znalecký posudek právě způsobem lege artis, tedy postupem, který je v souladu s obecnými, obecně uznávanými metodami určitého oboru vědy, příp. umění apod. Pokud by takovým způsobem znalec nepostupoval, byl by sankcionovatelný za nezpracování řádného znaleckého posudku, což je riziko, které si musí umět každý znalec při převzetí znaleckého úkolu sám vyhodnotit.1 Správní orgán se ve své rozhodovací praxi přiklání k druhé z možností.25 V daném případě je zřejmé, že obviněný nebyl schopen zpracovat znalecký posudek v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví, když při stanovení ceny postupoval způsobem, který je v rozporu se ZOM. Bezdůvodné odchýlení se od obecně uznávaných postupů a standardů je porušením odbornosti (vědět a umět). Zahlcení posudku nepřiměřeným množstvím redundantních údajů pak nelze považovat za pečlivost. Jak bylo výše uvedeno, pečlivostí se rozumí jednání bez přílišného riskování a přehnané úzkostnosti. Proto i kdyby záměrem obviněného nebylo navýšit obsah posudku účelově (z důvodu vyššího znalečného či záměrného znepřehlednění), a jeho repetitivní styl byl výsledkem nepřiměřené opatrnosti, nelze v posuzovaném případě uzavřít, že obviněný vypracování posudku věnoval péči,121 ŠEVČÍK, P., MALAST, J., POLÁČEK, B. Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2023, k § 1, kapitola IV. Rozsah znaleckého oprávnění. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-06-19]. Dostupné z: www.aspi.czkterou lze odůvodněně od znalce očekávat. Rozsáhlé definice, citace a fráze nemohou nahradit skutečné zkoumání, ani nemohou zakrýt skutečnost, že takové zkoumání znalec neprovedl.26 Obviněný ve svém vyjádření neuvedl nic, co by svědčilo o tom, že se vytýkaného jednání nedopustil, nebo že toto jednání není přestupkem. Ze znaleckého posudku plyne, že jeho úkolem bylo stanovit cenu obvyklou, tedy zboží ocenit. Takto je jeho úkol vymezen na titulní straně posudku. Tvrzení obviněného, že ocenění od něj nikdo nechtěl, je nepodložené. K tvrzení obviněného, že vše srozumitelně vysvětlil odkazujeme na předcházející odstavec.27 Na základě výše uvedeného došlo ministerstvo k závěru, že obviněný při výkonu znalecké činnosti nepostupoval s odbornou péčí, čímž porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 3 ZnalZ a naplnil formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ.28 Jednání obviněného ohrozilo společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti způsobem nikoliv bagatelním, zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Jednání obviněného tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky.

5. Stanovení sankce29 Podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ se za přestupek podle odst. 1 písm. b) téhož ustanovení uloží pokuta do 500 000 Kč.30 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.31 Přestupek, kterého se obviněný dopustil, hodnotí správní orgán obecně jako závažný. Skutečnost, že i zákonodárce považoval tento přestupek za závažný, se odráží v maximální výši pokuty, kterou lze za tento přestupek uložit, totiž 500 000 Kč.32 Povaha a závažnost přestupku je dána významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen, způsobem spáchání přestupku, významem a rozsahem následku přestupku.33 Chráněným zájmem je v projednávané věci především společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, kterou mají znalci vykonávat při vypracování znaleckých posudků. Zákonná regulace znalecké činnosti má garantovat kvalitu, aby se jak státní orgány, tak soukromé osoby mohly spolehnout, že závěry znaleckého posudku jsou správné, tedy založené na objektivních skutečnostech a provedené metodologicky správně. Jestliže znalec nepostupuje při zpracování posudku s odbornou péčí, jak je jeho povinností, ohrožuje právem chráněný zájem na řádném výkonu znalecké činnosti a nabourává důvěru ve znaleckou činnost jako takovou. V posuzovaném případě obviněný vyhotovil posudek bez náležité odborné péče, který je nepřezkoumatelný, a tudíž vyvolává důvodné pochybnosti o závěrech v posudku uvedených. Soud shledal obviněným podaný posudek, a to jak ve vztahu k jeho písemnému zpracování, tak i k jeho ústnímu vysvětlení obviněným před soudem, za zcela nepoužitelný, zjevně (a to i pro laika) metodicky a logicky vadný a naprosto nepřezkoumatelný. Následkem protiprávního jednání bylo v konkrétním případě to, že , Anonymizováno, , adresa, posudek nepřijal.34 Z hlediska způsobu spáchání jde o přestupek komisivní spáchaný fyzickou osobou při výkonu podnikatelské činnosti. Obviněný má jako podnikající fyzická osoba přestupkovou odpovědnost objektivní, u níž není prokazováno zavinění.35 Správní orgán neuvažoval žádné polehčující a přitěžující okolnosti vymezené v § 39 a § 40 zákona o odpovědnosti za přestupky.36 K povaze podnikatelské činnosti obviněného správní orgán uvádí, že je od , datum, profesionálním soudním znalcem v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace zboží zahraniční elektrotechniky, v oboru elektronika, odvětví elektronika a v oboru elektrotechnika, odvětví elektrotechnika. Znaleckou činnost vykonává za účelem podnikání a k této činnosti mu bylo přiděleno státem garantované oprávnění. Proto musí znát předpisy upravující znaleckou činnost a dodržovat povinnosti z nich vyplývající.37 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání, a tím jej přiměl k respektování právních předpisů. Ukládaný správní trest zároveň nesmí mít pro pachatele likvidační charakter.38 Správní orgán má za to, že pokuta ve výši 20 000 Kč, která představuje 4 % maximální zákonné sazby a zároveň 43,3 % průměrné měsíční nominální mzdy stanovené Českým statistickým úřadem pro rok 2024 (46 165 Kč) tyto podmínky splňuje a je způsobilá splnit ve vztahu k obviněnému preventivní i represivní funkci, zároveň je způsobilá splnit generálně preventivní funkci ve vztahu k ostatním dozorovaným subjektům. Obviněný nezapisuje do elektronické evidence, jak je jeho povinností, správní orgán tedy nemá informace o rozsahu jeho činnosti. Obviněný nedoložil k výzvě ministerstva obsažené v oznámení o zahájení řízení své majetkové poměry.39 S ohledem na skutečnost, že výše uložené pokuty není podle ustálené judikatury soudů likvidační, správní orgán majetkové poměry obviněného nezjišťoval.

6. Náklady řízení40 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 správního řádu a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 2 500 Kč.41 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byl obviněný uznán vinným, byla mu uložena povinnost nahradit paušální částkou 2 500 Kč náklady tohoto řízení.