0 OSZT 245/2024

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „ZnalZ“), k vedení řízení o přestupku podle ZnalZ ve spojení se zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), rozhodlo takto: I. , tituly před jménem, , jméno FO, , se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, , znalec s oprávněním k výkonu znalecké činnost v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializaci nemovitosti (dále jen „obviněný“),je vinentím, že dne , datum, vypracoval znalecký posudek č. , Anonymizováno, , ve kterém, určil cenu obvyklou nemovitostí zapsaných na LV , Anonymizováno, (pozemky , Anonymizováno, ) a LV , Anonymizováno, (rodinný dům čp. , Anonymizováno, , jiná stavba bez čísla popisného, pozemek p. č. , Anonymizováno, ), vše v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , přitom posudek zatížil vadou neúplnosti a nepřezkoumatelnosti, když:a) Neuvedl, odkud vzal jednotkou cenu , částka, /m2, kterou použil k výpočtu ceny obvyklé pozemků, a nevysvětlil, z jakého důvodu ji použil pro výpočet ceny pozemků s rozdílným druhem určení, konkrétně pro pozemky v druhu určení orná půda a pro pozemky v druhu určení zastavěná plocha a nádvoří, b) Cenu obvyklou staveb určil metodou přímého porovnání na částku , částka, , přitom porovnával dvě stavby stojící na pozemku jiného vlastníka a přilehlý pozemek v druhu určení orná půda (oceňované nemovitosti) se stavbami stojícími na vlastním pozemku ve funkčním celku se zahradou, tedy cenu stanovil porovnáním s majetkem, který není v podstatných parametrech srovnatelný, c) V posudku neuvedl, jakými úvahami se řídil, když hodnotu , částka, určil jako cenu obvyklou nemovitostí zapsaných na LV , Anonymizováno, a nevysvětlil, jaký je vztah mezi cenou obvyklou ve výši , částka, uvedenou na str. 13 posudku a cenou obvyklou ve výši , částka, uvedenou na str. 14 posudku,tedyporušil povinnost vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí stanovenou v § 1 odst. 3 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech,čímž spáchalpřestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

II. Za přestupek specifikovaný ve výroku I. se obviněnému podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ ukládá pokuta ve výši 15 000 Kč (slovy: patnáct tisíc korun českých).

III. Obviněnému se podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 2 500 Kč (slovy: dva tisíce pět set korun českých).

IV. Pokuta i náklady řízení jsou splatné ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet , jméno FO, úřadu pro hlavní město Prahu, č. ú. , č. účtu, ,variabilní symbol , RČ, .

1. Osoba obviněného1 Z evidence znalců vedené ministerstvem (SEZNAT) bylo zjištěno, že obviněný má od , datum, oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializaci nemovitosti. Je podnikající fyzickou osobou s přiděleným IČO: , IČO, .

2. Průběh správního řízení2 Dne , datum, byl Ministerstvu spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“ nebo „správní orgán“), coby věcně příslušnému orgánu, doručen podnět pana , jméno FO, , který je materiálně oznámením o podezření ze spáchání přestupku, kterého se mohl dopustit obviněný při vypracování znaleckého posudku č. , Anonymizováno, . K podání bylo přiloženo:- Znalecký posudek č. , Anonymizováno, ze dne , datum, - Souhlas s užíváním stavby – novostavby rodinného domu na pozemku st. p. č. , hodnota, včetně hospodářské budovy na st. p. č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , přípojek NN, vodovodní a dešťové kanalizace, domovní ČOV, zpevněných ploch a oplocení - Cenová nabídka ošetření exteriéru srubu od firmy , jméno FO, – , Anonymizováno3 Doručením oznámení o zahájení řízení z moci úřední bylo s obviněným dne , datum, zahájeno přestupkové řízení. Obviněný se k zahájenému řízení ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Obviněný byl poučen o svém právu nahlédnout do spisu, tohoto práva nevyužil.4 Přípisem ze dne , datum, byl obviněný vyrozuměn o tom, že v řízení byly shromážděny podklady pro rozhodnutí, a byla mu dána možnost se k těmto podkladům vyjádřit. Tohoto práva obviněný nevyužil.

3. Skutková zjištěníPředmět dokazování Znalecký posudek obviněného č. , Anonymizováno5 Z napadeného posudku byly zjištěny následující skutečnosti:6 Znalecký posudek č. , Anonymizováno, ze dne , datum, byl vypracován na základě žádosti zadavatele , jméno FO, , který je podílovým spoluvlastníkem oceňovaných nemovitostí. Předmětem ocenění byly pozemky:- zapsané na LV , Anonymizováno, : - pozemek p. č. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří- pozemek p. č. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří - pozemek p. č. , Anonymizováno, , orná půda- zapsané na LV , Anonymizováno, : - pozemek p. č. , Anonymizováno, , orná půda- stavba č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům) na pozemku p. č. , Anonymizováno, - stavba bez č.p. (jiná stavba, rekreační objekt) na pozemku p. č. , Anonymizováno, ,vše v obci , adresa, , katastrální území , adresa, .7 Oceňované nemovitosti mají různou vlastnickou strukturu, zatímco nemovitosti zapsané na LV , Anonymizováno, jsou v podílovém spoluvlastnictví zadavatele posudku a oznamovatele, kdy každý vlastní id. ½, nemovitosti zapsané na LV , Anonymizováno, jsou v podílovém spoluvlastnictví oznamovatele (id. 5/8), zadavatele (id. 1/8) a dále paní , jméno FO, (id. 1/8) a pana , jméno FO, (id. 1/8). Stavby (rodinný dům a rekreační objekt) jsou tedy ve vlastnictví jiných osob, než pozemky, na kterých stojí.8 Úkolem znaleckého posudku bylo stanovení ceny obvyklé všech výše uvedených nemovitostí zapsaných na LV , Anonymizováno, a LV , Anonymizováno, . Účel znaleckého posudku není znám. Znalec jako účel uvedl stanovení ceny obvyklé, což je však předmět posudku. Podle oznamovatele bylo účelem posudku vypořádání spoluvlastnictví.9 Obviněný na str. 3 znaleckého posudku v části nazvané „Základní pojmy a metody ocenění“ citoval § 2 odst. 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (dále jen „ZOM“), ve kterém zákon definuje cenu obvyklou a stanovuje způsob jejího určení. Poté uvedl definici metody porovnávací, kterou popsal jako metodu založenou „na porovnání předmětné nemovité věci s obdobnými, jejichž ceny byly v nedávné minulosti na trhu realizovány, jsou známé a ze získané informace je možno vyhodnotit jak hodnotu samotné stavby či souboru staveb, tak hodnotu pozemku.“10 Jak obviněný tuto obecně popsanou metodu v konkrétním případě aplikoval, v posudku nenapsal. Z ocenění popsaného v posudku pak plyne, že použil i jiné metody, než na str. 3 zmíněnou metodu porovnávací. Jinou metodou ocenil pozemky, a jinou stavby.11 Pozemky ocenil tak, že jejich rozlohu vynásobil jednotkovou cenou , částka, /m2. Odkud tuto jednotkovou cenu vzal, v posudku neuvedl. Touto cenou ocenil všechny pozemky, tedy jak pozemky v druhu určení orná půda, tak pozemky v druhu určení zastavěná plocha a nádvoří, na kterých stojí stavby jiných vlastníků. Pozemky zapsané na LV , Anonymizováno, tímto způsobem ocenil na částku , částka, (str. 7 posudku), pozemek zapsaný na LV , Anonymizováno, ocenil tímto způsobem na částku , částka, (str. 12 posudku).12 Při ocenění staveb obviněný postupoval v několika krocích. Nejprve určil věcnou hodnotu rodinného domu č. p. , Anonymizováno, . Věcná hodnota představuje odhad nákladů na pořízení nové stavby snížených o opotřebení. Obviněný na str. 7–9 provedl ocenění domu nákladovou metodou a došel k hodnotě , částka, . Jedná se o hodnotu domu č. p. , Anonymizováno, , hodnota rekreačního objektu tímto způsobem v posudku vypočtena není. Rozměry rekreačního objektu v posudku uvedeny nejsou, z katastrální mapy a přiložených fotografií plyne, že se jedná o samostatný objekt, který má zhruba poloviční rozlohu rodinného domu, tedy přibližně 50 m2. S věcnou hodnotou , částka, obviněný v posudku dále nijak nepracuje. Znovu ji zmiňuje na str. 12 posudku, avšak neuvádí, zda a případně jak se tato hodnota promítla do konečného ocenění.13 V dalším kroku obviněný ocenil dům č. p. , Anonymizováno, s užitnou plochou 92, 11 m2 porovnávací metodou. Za tímto účelem vytvořil porovnávací soubor, do kterého zařadil tři prodej rodinných domů (str. 10–12 posudku). Přestože v posudku uvedl, že oceňuje dům č. p. , Anonymizováno, , z popisu a následného ocenění plyne, že do ocenění zahrnul také pozemek, na kterém dům stojí, pozemek p. č. , Anonymizováno, o rozloze 313 m2, přestože tento není se stavbou ve funkčním celku, a také rekreační objekt stojící na pozemku p. č. , Anonymizováno, , včetně tohoto pozemku.14 Ceny vzorků upravil koeficienty odlišnosti, kdy jedním koeficientem byl právě koeficient K6 nazvaný vliv pozemku, kterému přiřadil hodnotu 1, 05 s odůvodněním, že oceňovaná nemovitost má větší pozemek (přestože ve skutečnosti oceňovaná nemovitost není ve funkčním celku s pozemkem p. č. , Anonymizováno, , tedy žádný pozemek nemá, neboť stavba a přilehlý pozemek mají jiné vlastníky).15 Dalším z použitých koeficientů byl koeficient K7, kterém obviněný přiřadil hodnotu 1, 20 s odůvodněním, že oceňovaná nemovitost má druhý objekt k obývání. Tímto koeficient tedy obviněný do ocenění zahrnul také rekreační stavbu bez popisného čísla, včetně pozemku, na němž stojí.16 Z upravené ceny vzorků vypočetl průměrnou hodnotu , částka, . Touto jednotkovou cenou vynásobil užitnou plochu obytného domu, čímž došel k hodnotě , částka, (92, 11 x 93 983), kterou zaokrouhlil na , částka, .17 V bodě 4.3 posudku nazvaného „Výsledky analýzy dat“ (str. 12 a násl. znaleckého posudku) poté uvedl, že obvyklá cena nemovitostí na LV , Anonymizováno, je , částka, a obvyklá cena nemovitostí na LV , Anonymizováno, je , částka, . Jakými úvahami došel k tomu, že cena obvyklá nemovitostí zapsaných na LV , Anonymizováno, (tedy rodinného domu, rekreačního objektu a pozemku p. č. , Anonymizováno, ) je , částka, , v posudku uvedeno není. Posudek sice obsahuje rekapitulaci různých hodnot (1. hodnota pozemků LV , Anonymizováno, = , částka, , 2. věcná hodnota stavby rodinného domu čp. , Anonymizováno, = 3 829 874, 3. porovnávací hodnotu stavby rodinného domu čp. , Anonymizováno, = , částka, . 4. hodnota pozemku LV , Anonymizováno, = , částka, ), ale vztah mezi těmito hodnotami není v posudku vysvětlen. Na straně 13 posudku se pak objevuje věcná hodnota , částka, , z toho hodnota pozemku , částka, , a není zřejmé, k jakým nemovitostem se tyto hodnoty vztahují a odkud se vzaly.Právní posouzení18 Ministerstvo zkoumalo, zda popsaný skutkový stav zjištěný z posudku č. , Anonymizováno, , naplnil znaky přestupku. Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§5 zákona o odpovědnosti za přestupky).19 Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§ 22 zákona o odpovědnosti za přestupky).20 Podle § 1 odst. 3 ZnalZ je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí. Zákon pojem odborná činnost nedefinuje. Zákonodárce dal úmyslně správnímu orgánu prostor pružně reagovat na různorodou a proměnlivou realitu, kterou nelze do detailu předvídat. Z obsahu tohoto neurčitého právního pojmu je nicméně zřejmé, že v sobě zahrnuje odbornost (vědět a umět) a pečlivost (jednat svědomitě bez přílišného riskování, ale i bez přehnané úzkosti). Zda byly tyto požadavky naplněny, je možné posoudit jen v souvislosti s konkrétní činností, kterou znalec vykonal. Nelze předem taxativně určit, co musí být pro dodržení odborné péče splněno, ale vždy je třeba uvažovat, co je odbornou péčí při konkrétní činnosti. V daném případě je tedy třeba uvažovat, co je dodržením odborné péče při vypracování posudku, jehož předmětem je určení ceny obvyklé.21 Ustanovení § 28 odst. 5 ZnalZ stanoví, že znalecký posudek musí být kromě odůvodněných případů zpracován v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. Dodržení odborné péče je tedy třeba posuzovat optikou těchto postupů a standardů.22 Cenu obvyklou a způsob jejího určení definuje zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a změně některých zákonů (dále jen „ZOM“). Znalci nemají zákonnou povinnost podle tohoto zákona postupovat, pokud jim to není výslovně uloženo. Obviněný tedy nebyl povinen se tímto zákonem řídit, přesto v kapitole, kde popisoval použité metody, na tento zákon odkázal. Ministerstvo proto při posouzení otázky, zda byla v posuzovaném případě dodržena odborná péče, vyšlo primárně z ustanovení tohoto zákona, neboť se na ně obviněný sám odvolal, tedy se implicitně k tomuto standardu přihlásil.23 Ustanovení § 2 odst. 2 ZOM, které obviněný v posudku cituje, definuje cenu obvyklou a zároveň stanoví způsob jejího určení, když říká: Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu majetku nebo služby a určí se ze sjednaných cen porovnáním.24 Z dikce citovaného ustanovení jednoznačně vyplývá postup, jakým se obvyklá cena určuje. Tímto postupem je znalec vázán a nemůže se od něj odchýlit. Ze všech odborně možných postupů zákon nařizuje použití metody porovnávací, přitom stanoví podmínky, které musí být při použití této metody dodrženy. Při použití této metody je především nutné porovnávat majetek srovnatelný, tedy mající shodné nebo podobné vlastnosti v podstatných znacích, které jsou z hlediska vlastností jednotlivých nemovitostí určující. Prováděcí vyhláška č. 441/2013 Sb., oceňovací vyhláška (dále jen „oceňovací vyhláška“) v § 1a stanoví detailní postup, který musí znalec při ocenění dodržet. Podle tohoto ustanovení musí znalec postupovat v těchto po sobě jdoucích krocích:- Vytvořit soubor pro porovnání (čítající minimálně ceny za tři srovnatelné nemovitosti) - Provést srovnávací analýzu údajů (údajů o porovnávaných nemovitostech a údajů o oceňované nemovitosti) - Určit základní jednotku pro porovnání a určit parametry s významným podílem na výši ceny - Upravit sjednané ceny dle odlišnosti a odůvodnit odchylku způsobenou korekcí - Analyzovat a vyhodnotit srovnávací soubor upravených cen - Určit cenu obvyklou25 Ustanovení § 1a odst. 3 vyhlášky dále stanoví, že údaje použité pro určení obvyklé ceny musí být kontrolovatelné a postup jejich zpracování musí být z ocenění zřejmý a doložený. Postup, který znalec provedl, má povinnost ve znaleckém posudku zachytit. Tento požadavek je vtělen také do § 42 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, kde je uvedeno, že „znalecký posudek musí úplně a srozumitelně zachytit postup, kterým znalec zpracoval znalecký posudek, včetně použitých metod a odůvodnění jejich použití. Použitou metodou se rozumí též použitý postup.“26 Lze shrnout, že podstatou metody přímého porovnání je, že určení ceny vychází ze srovnání prodejních cen obdobného majetku realizovaných na běžném trhu v relevantním čase. Tento požadavek vtělený do § 2 odst. 2 ZOM je podstatou přímého porovnání, tedy má obecnou platnost vyplývající z povahy věci. Proto musí být uvedené základní podmínky zachovány při aplikaci metody porovnávací vždy, tedy i kdyby se znalec na ZOM neodvolal.27 Obviněný v posuzovaném případě oceňoval soubor nemovitostí s rozdílnou vlastnickou strukturou. Byť se v posudku odvolal na metodu porovnávací, ocenění provedl kombinací více metod, které nestandardním způsobem aplikoval a kombinoval, aniž by svůj postup vysvětlil a odůvodnil. Tím se odchýlil nejen od ZOM, na který se odvolal, ale také od postupů obecně uznávaných a používaných při oceňování.28 Při ocenění pozemků na LV , Anonymizováno, vůbec nepostupoval porovnávací metodou, nýbrž cenu určil ze základní jednotkové ceny , částka, /m2, aniž by uvedl, odkud tuto cenu převzal, nebo jak k ní došel. Tutéž cenu přitom použil jak pro pozemky v druhu určení orná půda, tak pro pozemky zastavěné cizí stavbou. Ačkoli je zřejmé, že se jedná o pozemky různého charakteru a určení, obviněný je bez vysvětlení ocenil stejnou jednotkovou cenou, kterou vzal neznámo odkud. Posudek je v této části zcela nepřezkoumatelný, neboť důvodnost použité jednotkové ceny nelze nijak ověřit.29 Při ocenění nemovitostí na LV , Anonymizováno, aplikoval metodu porovnávací, avšak nestandardním způsobem, neboť dvě nemovitosti stojící na pozemku jiného vlastníka a pozemek v druhu určení orná půda porovnával s rodinnými domy stojícími na vlastním pozemku a ve funkčním celku s přilehlým vlastním pozemkem. U všech použitých vzorků se jednalo o pozemek, jehož součástí je jedna stavba, přitom pozemek i stavba jsou ve vlastnictví stejného vlastníka. Prodeje jednoho domu se zahradou tedy použil pro ocenění dvou domů stojících na cizím pozemku. Byť druhý z domů je v katastru zapsán jako stavba bez čp/če – jiná stavba, z doložené fodokumentace a popisu ve znaleckém posudku na str. 5 vyplývá, že se jedná o samostatný dům, dle popisu rekreační objekt, celoročně obyvatelný, o velikosti 1+kk včetně sociálního zařízení, s venkovním zastřešeným posezením, stavba je nepodsklepená, tvořená přízemím se sedlovou střechou s krytinou značky Tondach a fasádou opatřenou dřevěným obkladem, podlahou pokrytou keramickou dlažbou, vytápění je řešené krbovými kamny, ohřev vody je prováděn el. boilerem, okna jsou zdvojená, na objekt navazuje zastřešené posezení s krbem. Tento samostatný dům o rozloze 50 m2 „ocenil“ tím způsobem, že jej zohlednil v koeficientu 1,2, jímž o 20 % navýšil jednotkové ceny použitých vzorků.30 Z uvedeného je zřejmé, že obviněný nestanovil cenu porovnáním srovnatelného majetku, ale při určení ceny vyšel z majetku, který je v podstatných cenotvorných parametrech odlišný. Tím porušil podstatu porovnávací metody, neboť porovnávám-li majetek, který je v podstatných cenotvorných faktorech neporovnatelný, nemohu dojít ke spravedlivé ceně.31 V neposlední řadě obviněný v závěru posudku prezentoval ceny, aniž by vysvětlil, jak k nim došel, a co představují. Bez vysvětlení se v posudku objevila částka , částka, prohlášená za cenu obvyklou nemovitostí na LV , Anonymizováno, . Lze se jen domnívat, že se jedná o rozdíl mezi hodnotou , částka, a , částka, . Myšlenkové úvahy, které by tento postup odůvodňovaly, zcela chybí. Jaký je vztah mezi cenou obvyklou ve výši , částka, uvedenou na str. 13 posudku a cenou obvyklou ve výši , částka, uvedenou na str. 14 posudku, není vysvětleno.32 Jak bylo uvedeno výše, podle § 28 odst. 5 ZnalZ mají znalci povinnost postupovat v souladu s obecně uznávanými standardy. Pokud postupují jinak, musí to náležitě odůvodnit, aby prokázali, že odchylka byla důvodná. Obviněný se, jak bylo uvedeno, postupoval při ocenění způsobem, který nejen nestandardní, a to jak ve vztahu k ZOM, tak ve vztahu k principům oceňování. Tento způsob výkonu znalecké činnosti nelze považovat za odborný ani pečlivý. Obviněný tím, že nepostupoval při výkonu znalecké činnosti s odbornou péčí, naplnil formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ.33 Jednání obviněného ohrozilo společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti způsobem nikoliv bagatelním, zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Jednání obviněného tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky.Uložení správního trestu34 Podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst.1 písm. b) uložit pokutu do 500 000 Kč.35 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze podnikatelské činnosti podnikající fyzické osoby.36 Přestupek, kterého se obviněný dopustil hodnotí správní orgán obecně jako závažný. Skutečnost, že i zákonodárce považoval tento přestupek za závažný, se odráží v maximální výši pokuty, kterou lze za tento přestupek uložit (500 000 Kč).37 Povaha a závažnost přestupku je dána významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen, způsobem spáchání přestupku, významem a rozsahem následku přestupku38 Chráněným zájmem (objektem přestupku) je v projednávané věci společenský zájem na spolehlivých výstupech znalecké činnosti, neboť tyto výstupy jsou podkladem rozhodování orgánů veřejné moci, případně soukromých subjektů. V projednávané věci měl být posudek použit jako podklad pro spravedlivé vypořádání spoluvlastníků, chráněným zájmem tedy bylo spolehlivé zjištění hodnoty majetku, který má být vypořádán.39 Následkem protiprávního jednání bylo ohrožení zájmu na spravedlivém vypořádání majetku mezi spoluvlastníky.40 Správní orgán v daném případě neshledal žádnou přitěžující ani polehčující okolnost.41 K povaze podnikatelské činnosti obviněného správní orgán uvádí, že je od , datum, profesionálním soudním znalcem v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti. Znaleckou činnost vykonává za účelem podnikání a k této činnosti mu bylo uděleno státem garantované oprávnění. Z evidence znaleckých úkonů vyplývá, že obviněný v roce 2024 vypracoval 159 posudků a v roce 2025 vypracoval 68 posudků. Ve své činnosti je tedy aktivní a měl by znát předpisy upravující znaleckou činnost a dodržovat povinnosti z nich vyplývající.42 Správní orgán má za to, že pokuta ve výši 15 000 Kč, která představuje 3 % maximální zákonné sazby a 33 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy stanovené Českým statistickým úřadem pro 3. čtvrtletí roku 2024 (45 412 Kč), tyto podmínky splňuje a je způsobilá splnit ve vztahu k obviněnému preventivní i represivní funkci, zároveň je též způsobilá splnit generálně preventivní funkci ve vztahu k ostatním dozorovaným subjektům.43 S ohledem na skutečnost, že výše uložené pokuty není s ohledem na ustálenou judikaturu soudů likvidační, správní orgán majetkové poměry obviněného nezjišťoval.Náklady správního řízení44 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 s. ř. a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 2 500 Kč.45 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byl obviněný uznán vinným, byla mu uložena povinnost nahradit paušální částkou 2 500 Kč náklady tohoto řízení.