0 OSZT 62/2024

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „ZnalZ“), k vedení řízení o přestupku podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících (dále jen „ZZT“), ve spojení se zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), rozhodlo takto:

I. Obviněná , Jméno obviněné, , se sídlem , Adresa obviněné, , IČO: , IČO, (dále jen „obviněná“),je vinnatím, že dne , datum, pro zadavatelku , jméno FO, , matku nezletilého , jméno FO, (dále jen „nezletilý“), vyhotovila znalecký posudek č. , Anonymizováno, , v němž posuzovala aktuální psychický stav nezletilého pro účely úpravy styku (dále jen „znalecký posudek“), přitom:i. vyslovila závěr, že přestože má otec o nezletilého zájem a chce se s ním stýkat, nenavázal s ním v raném dětství hlubší pevnou vazbu, a proto by nezletilý neměl být vystavován tlaku se s otcem jednou za čtrnáct dní na víkend stýkat, jak vyžaduje současná úprava poměrů mezi rodiči, a tento závěr vyslovila, ačkoliv nevyšetřila ani otce ani jeho vztah s nezletilým;ii. v sekci 4.2 Výsledky analýzy dat posuzovaného interpretovala výsledky projektivních metodKresba rodiny a Kresba začarované rodiny v přímém rozporu se zachycenými výsledky, které jsou součástí posudku,tedyporušila povinnost vykonávat znaleckou činnost nestranně a s odbornou péčí stanovenou v § 1 odst. 3 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech,čímž spáchalapřestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

II. Za přestupek specifikovaný ve výroku I. se obviněné podle § 39 odst. 2 písm. c) zákonač. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ukládá pokuta ve výši 20 000 Kč (slovy: dvacet tisíc korun českých),III. Obviněné se podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, a podle§ 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 2 500 Kč (slovy: dva tisíce pět set korun českých).

IV. Pokuta i částka náhrady nákladů jsou splatné ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní mocirozhodnutí na účet , jméno FO, , Anonymizováno, č. ú. , č. účtu, ,variabilní symbol , var. symbol, .

1. Osoba obviněné1 Z evidence vedené ministerstvem (SEZNAT) bylo zjištěno, že obviněná má oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru školství a kultura, odvětví psychologie, specializace problematika vztahů a rodiny. Je podnikající fyzickou osobou s přiděleným IČO , IČO, .

2. Průběh správního řízení2 Dne , datum, bylo Ministerstvu spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“ nebo „správní orgán“) doručeno podání , jméno FO, , bytem , adresa, (dále jen „oznamovatel“), v zastoupení , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky, se sídlem , adresa, , jenž je materiálně podnětem k zahájení řízení o přestupku, kterého se měla dopustit obviněná vypracováním znaleckého posudku č. , Anonymizováno, .3 Podání bylo doloženo těmito dokumenty:- znalecký posudek obviněné č. , Anonymizováno, ze dne , datum, ; - rozsudek , adresa, č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, ; - odborná zpráva , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, ;- usnesení , Anonymizováno, , adresa, č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, o zamítnutí předběžného opatření;- zpráva o spolupráci orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD“) městského úřadu , adresa, ze dne , datum, .4 Doručením oznámení o zahájení řízení bylo s obviněnou dne , datum, zahájeno přestupkové řízení. Obviněná byla poučena o svém právu nahlédnout do spisu, tohoto práva nevyužila.5 Přípisem ze dne , datum, byla obviněná vyrozuměna o tom, že v řízení byly shromážděny podklady pro rozhodnutí, a byla jí dána možnost se k těmto podkladům vyjádřit.6 Obviněná se vyjádřila k oznámení o zahájení řízení podáním ze dne , datum, a také k podkladům pro rozhodnutí přípisy ze dne 10. a , datum, Obsah jejích vyjádření je uveden níže.

3. Skutková zjištěníPředmět dokazování Znalecký posudek č. , Anonymizováno, Z nadepsaného posudku byly zjištěny následující skutečnosti:8 Zadavatelem posudku byla , jméno FO, , matka nezletilého. Znalecká úkol zadavatelka vymezila: „Posuďte vhodnost kontaktu s otcem , jméno FO, a nezletilým synem , jméno FO, , případně další doporučení.“9 Výsledkem znaleckého šetření byl závěr, že nezletilý si v raném dětství k otci nevybudoval hlubší vazbu a s pokračujícím časem dává více a více najevo, že se s otcem stýkat nechce. Stávající režim střídavé péče (víkend 1 × 14 dní, s přespáním) u něj zvyšuje úzkostnost. Doporučuje ve styku pokračovat, ale jen ve zkrácené verzi, např. na odpoledne, aby nezletilý věděl, že se bude vracet zpět do svého domova k mamince. Také doporučuje rodinnou terapii pro rodiče nezletilého, zaměřenou na sjednocení výchovného přístupu, a to konkrétně s cílem zlepšit přístup ze strany otce a harmonizovat negativní komunikaci mezi rodiči.10 Z posudku plyne, že otec nebyl při psychologickém vyšetření přítomen, dle jeho tvrzení nebyl ani informován o tom, že ke znaleckému zkoumání dochází.11 Z posudku plyne, že obviněná provedla pozorování interakce mezi nezletilým a matkou, která nezletilého na vyšetření doprovázela.12 Na straně 20 obviněná v sekci Podmínky správnosti závěru uvádí, že „[n]ebyly zaznamenány skutečnosti, které by snižovaly přesnost závěrů znaleckého posudku“. Jak bylo uvedeno výše, otec, o jehož kontaktu se synem se rozhodovalo, nebyl vyšetřen a veškeré písemné podklady posudku byly, dle obviněné vlastních slov, dodány zadavatelkou.13 Z posudku bylo dále zjištěno, že obviněná provedla s nezletilým test Kresba rodiny a test Kresba začarované rodiny. Nezletilého kresbu rodiny v posudku popsala slovy: „Vyobrazuje rodinné příslušníky jednoduchým způsobem, všechny stejně, bez výrazů obličeje.“ Tento popis odpovídá kopii obrázku v příloze posudku. O řádek dále vyhodnocuje, že obrázek nelze validně hodnotit z důvodu vyobrazení, zároveň tamtéž uvádí, že: „Nezletilý zřejmě ale otce úplně nezavrhuje, ale nemá s ním vybudovanou vazbu, pevný, harmonický, láskyplný vztah.“14 K průběhu testu začarované rodiny, který má také probíhat formou kresby, v posudku uvedla, že vzhledem k nevoli nezletilého provedla test s nezletilým alespoň verbálně. Nezletilý uvedl, že by matku začaroval do PC protože „je pořád na počítači (pracuje na počítači)“, zatímco otce by začaroval do mobilu protože „pořád do něj kouká“. Následuje opět „interpretace“ testu: „Nebylo zaznamenáno, že by nezletilý otce přímo zavrhoval. Bylo zaznamenáno, že nemá s otcem vybudovanou vazbu, pevný, harmonický, láskyplný vztah.“Zpráva OSPOD městského úřadu , adresa, ze dne , datum15 Ve zprávě o spolupráci orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) městského úřadu , adresa, adresované soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , se uvádí, že matka dne , datum, v závěru jednání předložila výše uvedený znalecký posudek a bylo jí sděleno, že: „to je příklad porušení rodičovské odpovědnosti, kdy otce o svém záměru nijak neinformovala a posudek proběhl zcela bez jeho účasti. Přestože jsou závěry znalkyně v první části téměř shodné i s postupem OSPOD, navrhujeme nepřipuštění tohoto důkazu, nebo alespoň jeho řádný přezkum, neboť znalkyně posudek vypracovala na zadání pouze jednoho z rodičů a druhý neměl možnost na něm participovat. Znalkyně se dále vůbec nezaměřuje na zcela negativistický postoj , jméno FO, vůči otci, a zda tento postoj nemůže být ovlivněn matkou“.Usnesení , Anonymizováno, v , adresa, č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, o zamítnutí předběžného opatření16 V usnesení okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , o zamítnutí návrhu zadavatelky (matky) na předběžné opatření, se na straně 2 dočteme, že obviněná „(…) vypracovala psychologickou zprávu a znalecký posudek, ale pouze na základě vyšetření nezletilého a informací od matky, bez součinnosti otce a nelze tedy hovořit o nestrannosti, správnosti, jednoznačnosti a hlavně bez dalšího použitelnosti závěrů, které z toho vyplývají.“Vyjádření obviněné17 Obviněná se v řízení vyjádřila celkem třikrát, a to přípisy ze dne , datum, , , datum, a , datum, . Tvrzení a argumentace obviněné se v jejích vyjádření opakuje, správní orgán níže shrnuje podstatu argumentace.18 Obviněná tvrdí, že účelem znaleckého posudku nebyla úprava styku, ale zjištění aktuálního psychického stavu nezletilého a formulace doporučení. V těch obviněná zdůrazňovala význam obou rodičů v životě nezletilého, včetně vhodnosti kontaktu s otcem, aby mohlo dojít k psychické stabilizaci nezletilého.19 Obviněná potvrzuje, že zadání posudku bylo formulováno matkou, nicméně tvrdí, že směřovalo k vyšetření psychického stavu nezletilého, a proto nebyl vyšetřen ani jeden z rodičů. Ačkoliv obviněná vnímala, že by bylo vhodné vyšetřit celou rodinu, nemohla tak vzhledem k zadání učinit, protože jako znalkyně musela respektovat zadanou otázky. Je přesvědčena, že postupovala lege artis.20 K projektivním kresebným metodám (Kresba rodiny a Kresba začarované rodiny) obviněná uvádí, že při jejich interpretaci postupovala řádně a ani otce nikterak neznevýhodnila, ani matku nijak nevyzdvihla. Upozorňuje, že projektivní metody měly pouze doplňkovou diagnostickou hodnotu a výsledky byly popsány v kontextu všech ostatních aplikovaných metod a odpovídají přiloženým kresbám.

4. Právní posouzeníNaplnění znaků přestupku21 Ministerstvo zkoumalo, zda zjištěný skutkový stav naplnil znaky přestupku. Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky).22 Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§ 22 zákona o odpovědnosti za přestupky). Odborná péče23 Podle 1 odst. 3 ZnalZ je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí. Zákon pojem odborná činnost nedefinuje. Zákonodárce dal úmyslně správnímu orgánu prostor pružně reagovat na různorodou a proměnlivou realitu, kterou nelze do detailu předvídat. Z obsahu tohoto neurčitého právního pojmu je nicméně zřejmé, že v sobě zahrnuje odbornost (vědět a umět) a pečlivost (jednat svědomitě bez přílišného riskování, ale i bez přehnané úzkosti). Zda byly tyto požadavky naplněny, je možné posoudit jen v souvislosti s konkrétní činností, kterou znalec vykonal. Nelze předem taxativně určit, co musí být pro dodržení odborné péče splněno, ale vždy je třeba uvažovat, co je odbornou péčí při konkrétní činnosti. V daném případě je tedy třeba uvažovat, co je dodržením odborné péče při vypracování posudku, jehož předmětem je psychologické vyšetření nezletilého.24 Ustanovení § 28 odst. 5 ZnalZ stanoví, že znalecký posudek musí být kromě odůvodněných případů zpracován v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. Dodržení odborné péče je tedy třeba posuzovat optikou těchto postupů a standardů.Nestrannost25 Nestrannost je (vedle odbornosti) jednou ze základních charakteristik znalecké činnosti. Účel znalecké činnosti vede k vypracování a předložení znaleckého posudku, který je v řízení před orgánem veřejné moci specifickým důkazním prostředkem. Zprostředkovává do soudního či jiného řízení znalost o odborné otázce skutkové povahy. Tato odborná znalost má být přinášena bez vztahu k předmětu projednávané věci i bez vazeb na subjekty, které se řízení účastní, aby nebyla nijak ovlivněna zájmy těchto subjektů řízení, znalce nebo jakýchkoli jiných subjektů. Protože úkolem soudů je zejména řešit spory o právo mezi soukromými osobami nebo těmito osobami a státem a jedním ze základních znaků soudu je jeho nestrannost, je i po znalcích, pokud do řízení v jeho důkazní fázi vstupují, požadován stejný standard nestrannosti jako po osobách soudních. To je součástí procesních pravidel, která slouží jako prostředek realizace práva stran v řízení na spravedlivý proces. Pojem nestrannosti znalce je proto třeba odvozovat od definice nestrannosti soudu. Ustanovení § 80 odst. 1 věta první SSZ uvádí, že „(s)oudce a přísedící je povinen vykonávat svědomitě svojí funkci a při výkonu funkce se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé a nestranné a spravedlivé rozhodování soudů.“ (Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, 1. vydání, 2021, L. Dörfl)26 Z výše citovaného komentáře ke ZnalZ je patrná zásadní role nestrannosti znalce při výkonu jeho činnosti, která je zároveň jejím základním atributem. Z citace dále vyplývá, že požadavky nestrannosti kladené na znalce jsou v mnoha ohledech blízké požadavkům kladeným na soudce. V demokratickém právním státě, ve kterém je ochranna zákonnosti svěřena moci soudní, si lze jen stěží představit sporné řízení, ve kterém soud rozhodne toliko po vyslyšení jedné strany a zasáhne do práv a povinností strany druhé.27 V posuzovaném případě obviněná v posudku vyslovila závěr o vztahu nezletilého k otci, přestože nevyšetřila ani otce ani jeho interakci se synem. Vyslovení znalecky-psychologický závěrů ve vztahu k osobě, kterou znalec nevyšetřil, ačkoliv ji vyšetřit mohl, je závažným porušením odborné péče znalce. V tomto lze v podrobnostech odkázat na odbornou literaturu. Jako příklad lze citovat z článku Opatrovnické znalecké posudky – doporučení, námitka a úskalí: „Znalec může správně posoudit situaci dítěte, jen pokud do svého vyšetření zahrne všechny osoby, které podílejí na péči o dítě (například nový partner jednoho z rodičů). […] Tzv. soukromé posudky v opatrovnických záležitostech, tedy posudky vyžádané jen jednou stranou sporu ztěžují objektivní zhodnocení situace dítěte a jeho rodičů. Tuto skutečnost by znalec měl ve svém vyjednávání o posudku reflektovat. […] Když ke zpracování tzv. soukromého posudku znalec přistoupí, měl by si znalec opatřit kompletní dokumentaci (ověřit míru její kompletnosti). […] Pokud znalec vypracovává soukromý posudek, může se v něm vyjádřit jen k osobě, kterou vyšetřoval. Osoby, s nimiž nebyl v přímém kontaktu, ať jde o dospělé nebo děti, nemá hodnotit.“ (Pavlát J, Matoušek O: Opatrovnické znalecké posudky – doporučení, námitka a úskalí, Česká a slovenská psychiatrie 2024, dostupné na www.cspsychiatr.cz).28 V posuzovaném případě obviněná vyhotovila znalecký posudek soukromý, tedy ne k žádosti orgánu veřejné moci, nýbrž k žádosti matky. I v takovém případě měla zákonnou povinnost postupovat nestraně, tedy maximálně objektivně zvažovat skutečnosti, které jdou ve prospěch i neprospěch zadavatelky posudku. Neboť jak bylo uvedeno výše, objektivity nelze dosáhnout, pokud znalec nepřihlédne ke všem relevantním skutečnostem, ke kterým přihlédnout měl a mohl.29 Tím, že se obviněná učinila závěr o vztahu nezletilého k otci, aniž by provedla náležité vyšetření, zásadním způsobem porušila nejen nestrannost, ale také odbornou péči. Tvrzení obviněné, že bylo jejím zadání vyšetřit pouze nezletilého, a tedy neměla důvod či dokonce nesměla vyšetřovat jeho rodiče, nemůže obstát. Jak bylo argumentováno výše, existuje odborná shoda na tom, že v obdobných případech je třeba vyšetřit jak dítě, tak oba rodiče. Kromě toho obviněná vztah matky s dítětem pozorovala a hodnotila, zatímco obdobnou metodu u otce nepoužila. Je tedy zjevné, že matce a otci neposkytla rovné podmínky. Konečně i ze zadání znaleckého posudku plyne, že měla za úkol vyšetřit „vhodnost kontaktu otce se synem“, nikoliv jen syna. Je těžko představitelné, aby znalec mohl posoudit vhodnost kontaktu rodiče s dítětem, aniž by jej patřičně vyšetřil.30 Taktéž nelze přijmout tvrzení obviněné, že byla vázána zadáním, které nemohla překročit. Znalec, nikoliv zadavatel, je odborník, který musí vědět, jaké metody v konkrétním případě může, má či musí použít. Je to tedy znalec, kdo musí určit, koho musí vyšetřit, aby mohl vyslovit závěr, nikoliv zadavatel. Ustanovení § 19 odst. 1 ZnalZ uvádí situace, ve kterých znalec musí odmítnout vypracování znaleckého posudku. Pokud je zadavatelem soukromá osoba, má volnost vypracování posudku odmítnout i z jakýchkoliv jiných důvodů. Pokud tedy obviněná došla k názoru, že k řádnému vypracování znaleckého posudku nemá veškeré podklady a cítila neochotu ze strany zadavatelky umožnit řádné vyšetření, nic ji nenutilo k tomu tuto zakázku přijímat. Obviněná však zadání přijala a posudek vypracovala bez vědomí a účasti otce. Vyslovila jednoznačné závěry o vztahu otce a nezletilého, aniž by otce vyšetřila, a dokonce tuto skutečnost neuvedla jako něco, co může snižovat přesnost jejích závěrů. Jak bylo uvedeno výše, takové jednání nelze považovat za nestranné, odborné ani pečlivé.31 Kromě výše uvedeného obviněná v posudku použila kresebné projektivní metody Kresba rodiny a Kresba začarované rodiny. Z těchto kreseb vyvodila závěry o vztahu nezletilého k otci, aniž by bylo zřejmé, o co svou interpretaci opřela. V prvním testu obviněný nakreslil oba rodiče stejně, obviněná přesto bez vysvětlení vyhodnotila, že nezletilý otce nezavrhuje, ale nemá k němu vybudovanou vazbu, pevný, harmonický, láskyplný vztah. Druhý test pak obviněná administrovala v rozporu s manuálem, konkrétně tak, že test, který měl být kresebný, provedla jako ústní. Výsledky, které byly opět srovnatelné (matka počítač, otec mobilní telefon), vyhodnotila v neprospěch otce, aniž by bylo zřejmé proč.32 Tvrzení obviněné, že šlo jen o doplňkové metody, nijak neospravedlňuje, že jedna z metod nebyla administrována tak, jak měla být (povídání namísto kresby), a obě metody byly interpretovány bez odůvodnění v neprospěch otce, přestože nezletilý dle výsledků hodnotil oba rodiče shodně či srovnatelně. Pokud za této situace testy interpretovala jinak než u matky, bylo její povinností to náležitě odůvodnit. Protože tak neučinila, jeví se její interpretace jako nepodložené a tendenční.Závěr33 Na základě výše uvedeného došlo ministerstvo k závěru, že obviněná jednáním uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí porušila povinnost jednat s odbornou péčí a nestranně, kterou jí ukládá § 1 odst. 3 ZnalZ, a tím naplnila formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ.34 Obviněná neuvedla žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že jednání, které je jí kladeno za vinu, není přestupkem. Jednání obviněné ohrozilo společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti způsobem nikoliv bagatelním, zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Jednání obviněné tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky.

5. Stanovení sankce35 Za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ lze podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ uložit pokutu do , částka, .36 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.37 Přestupek, kterého se obviněný dopustil, hodnotí správní orgán obecně jako závažný. Skutečnost, že i zákonodárce považoval tento přestupek za závažný, se odráží v maximální výši pokuty, kterou lze za tento přestupek uložit (500 000 Kč).38 Chráněným zájmem (objektem přestupku) je v projednávané věci společenský zájem na spolehlivých výstupech znalecké činnosti, neboť tyto výstupy jsou podkladem rozhodování orgánů veřejné moci, případně soukromých subjektů. V projednávané věci byl posudek použit jako podklad pro úpravu péče o dítě, chráněným zájmem tedy bylo spolehlivé zjištění duševního stavu posuzovaného dítěte.39 Následkem protiprávního jednání bylo ztížení rozhodování soudu a ohrožení nejlepšího zájmu dítěte.40 Za polehčující okolnost správní orgán považuje dosavadní bezúhonnost obviněné.41 K povaze podnikatelské činnosti obviněného správní orgán uvádí, že je od roku 2015 profesionální soudní znalkyní v odvětví psychologie. Znaleckou činnost vykonává za účelem podnikání a k této činnosti jí bylo uděleno státem garantované oprávnění. Obviněná by měla znát předpisy upravující znaleckou činnost a dodržovat povinnosti z nich vyplývající. Z evidence znaleckých úkonů vyplývá, že obviněná v roce 2023 vyhotovila 7 posudků, v roce 2024 celkem 48 posudků a doposud v roce 2025 celkem 26 posudků, přičemž má jeden další označený za nezpracovaný. Je tedy ve znalecké činnosti aktivní a tato činnost je zdrojem jejích příjmů. Tím spíše by obviněná měla znát předpisy, které tuto činnost upravují, a řádně je dodržovat.42 Správní orgán má za to, že pokuta ve výši 20 000 Kč, která představuje 4 % maximální zákonné sazby a zároveň 43 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy stanovené Českým statistickým úřadem pro rok 2024 (46 165 Kč), tyto podmínky splňuje a je způsobilá splnit ve vztahu k obviněné preventivní i represivní funkci, zároveň je též způsobilá splnit generálně preventivní funkci ve vztahu k ostatním dozorovaným subjektům.43 S ohledem na skutečnost, že výše uložené pokuty není s ohledem na ustálenou judikaturu soudů likvidační, správní orgán majetkové poměry obviněné nezjišťoval.

6. Náklady správního řízení44 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 správního řádu a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 2 500 Kč.