1 C 111/2021 - 519

Rubrum

Okresní soud v Lounech rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Vyskočilové a soudců Bc. Moniky Portešové a Jaroslavy Sudíkové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 437 998 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 437 998 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 437 998 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 42 469 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované [titul] [jméno] [příjmení], advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhá po žalované zaplacení částky 437 998 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 9. 3. 2021 do zaplacení jako náhrady za ztížení společenského uplatnění, neboť v době výkonu práce u žalované v důsledku porušení povinností žalované došlo ke zhoršení zdravotního stavu a to zhoršení astma bronchiále, kterým v době nástupu do práce u žalované. Uvedla, že u žalované pracovala od [datum] do [datum]. V době od [datum] do [datum] u žalované vykonávala práci jako agenturní zaměstnanec a poté od [datum] pro ni pracovala na základě uzavřené pracovní smlouvy. U žalované vykonávala zpočátku práci operátorky ve výrobě a později práci v pracovní pozici team leader, tj. mistrová, a to na pracovištích označovaných jako hala 1 a hala 3. Před nástupem do práce byla vyšetřena poskytovatelem pracovnělékařských služeb [titul]. [jméno lékaře] se závěrem, že je schopná práci u žalované vykonávat. Práci u žalované vykonávala v prostředí, v němž se vyskytují izokyanáty a to v nadlimitních koncentracích. Při vstupní prohlídce v březnu 2015 se však lékař poskytující žalované pracovnělékařské služby nezabýval tím, že trpí astmatem a má pracovat v prostředí s izokyanáty. U žalobkyně byly i v dalších letech 2016 – 2018 prováděny periodické zdravotní prohlídky u poskytovatele pracovnělékařských služeb žalované a byla uznána zdravotně způsobilou pro práci u žalované. V době nástupu žalobkyně do práce u žalované bylo u ní astma bronchiále v klidu, avšak v době, kdy pozbyla způsobilost k výkonu práce u žalované, bylo lékařem hodnoceno jako persistující. Toto zhoršení je dle žalobkyně důsledkem toho, že práci pro žalovanou vykonávala v prostředí, v němž se vyskytovaly izokyanáty a žalobkyně tak s nimi přicházela do styku. Žalobkyně zhoršení svého zdravotního stavu dává do souvislosti s porušením povinností ze strany žalované jako zaměstnavatele a vytýká žalované, že porušila jako zaměstnavatel své povinnosti, tím, že při lékařské prohlídce před nástupem žalobkyně do práce, nepožadovala, aby se lékař poskytující pracovnělékařské služby vyjádřil k riziku vyplývajícímu pro žalobkyni, jako osobu trpící astmatem bronchiále, z práce v prostředí s izokyanáty; nechala žalobkyni vykonávat práce na pracovišti, kde se vyskytují izokyanáty, tj. nevhodně ji pracovně zařadila; nezajistila pro žalobkyni ochranné pomůcky vhodné při výkonu práce; neinformovala žalobkyni o tom, že se na pracovišti izokyanáty vyskytují; neinformovala žalobkyni o tom, že agresivní povaha izokyanátů může vyvolat, popř. zhoršit astma bronchiále; neinformovala žalobkyni o tom, že by si při práci měla chránit dýchací cesty; nevyžadovala, aby si žalobkyně při práci na hale 1 chránila při práci dýchací cesty; nezamezila žalobkyni ve výkonu práce na hale 1 bez náležitých ochranných pomůcek. Žalobkyně též zprvu nárok opírala o tvrzení, že pracovala v prostředí s nadlimitními koncentracemi izokyanátů, ale poté, co byl proveden důkaz výsledky měření koncentrace izokyanátů na pracovišti, uvedla, že od tohoto tvrzení upouští. Svá tvrzení v průběhu řízení doplnila o tvrzení, že žalovaná nesplnila své povinnosti vyplývající z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, neboť žalobkyně vykonávala práce při nichž byla v přímém kontaktu s izokyanáty a dle kategorizace prací žalované měla být od r. 2014 zařazena v jiné kategorii než v kategorii prací 2. Tyto práce dle tvrzení žalobkyně spočívaly v nanášení lepidla tavnou pistolí při opravách (reworkování) a obsluze strojů, které lepení prováděly. Měla tedy náležet mezi zvýšeně ohrožené zaměstnance a již tehdy u ní měly být prováděny lékařské prohlídky se zaměřením na to, zda je na izokyanáty citlivá a měly jí být poskytovány příslušné ochranné prostředky. V důsledku porušení právních povinností žalovanou došlo k zhoršení zdraví žalobkyně výkonem práce v prostředí s izokyanáty a žalobkyně pozbyla způsobilost pro práci u žalované. Ustálení zdravotního stavu žalobkyně nastalo k [datum] a znaleckým posudkem [titul]. [jméno lékaře] byla výše ztížení společenského uplatnění žalobkyně vyčíslena částkou 414 998 Kč Náklady na zpracování znaleckých posudků dosáhly částky 23 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení výzvou ze dne 5. 3. 2021, na kterou žalovaná adekvátně nereagovala a žalobkyně proto u soudu uplatnila nárok na zaplacení částky 437 998 Kč s přísl.

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala. Poukázala na to, že žalobkyně trpěla astmatem bronchiále již v době nástupu do práce u žalované a nejedná se u ní o nemoc z povolání. Za zhoršení astmatu žalobkyně žalovaná neodpovídá, neboť nikdy neporušila žádnou ze svých povinností zaměstnavatele. V pracovním prostředí u žalované se izokyanáty vyskytují, avšak žalobkyně nikdy nevykonávala práce, při kterých by přicházela do přímého kontaktu s izokyanáty a nevykonávala práci v prostředí s nadlimitními koncentracemi izokyanátů. Žalobkyně poukázala na to, že řádně plnila své povinnosti vyplývající z předpisů BOZP a to včetně provedení kategorizace prací a reagovala i na postupně měněné právní předpisy BOZP. Žalobkyně byla zařazena v 2. kategorii prací, neboť nikdy nepřicházela do přímého kontaktu s izokyanáty.

3. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobkyně u žalované pracovala v období od [datum] do [datum], kdy její pracovní poměr byl ukončen dohodou z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti žalobkyně k výkonu práce u žalované.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinami, které do spisu založili účastníci, výslechy svědků, výslechem žalobkyně, znaleckými posudky [titul]. [jméno lékaře] a výslechem tohoto znalce. Z úplného výpisu z OR [název soudu] oddíl C, vložka [číslo], bylo zjištěno, že žalovaná je obchodní firmou původně podnikající pod názvem [právnická osoba], [IČO] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Od [datum] je v obchodním rejstříku zapsána žalovaná pod obchodní firmou [právnická osoba].

5. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se jako agenturní pracovnice zavázala vykonávat práce pomocného dělníka výroby u žalované (tehdy [právnická osoba]) a to od [datum]. Z informace o srovnatelných pracovních a mzdových podmínkách z [datum] soud zjistil, že hrubá měsíční mzda pomocného dělníka činila 15 000 Kč a uvádí seznam rizikových faktorů pro pracovní zařazení. Dle pracovní smlouvy ze dne [datum] žalobkyně se zavázala od [datum] vykonávat u žalované práci operátora výroby. Dodatkem k pracovní smlouvě [číslo] ze dne [datum] došlo ke změně pracovního zařazení žalobkyně a ta nadále vykonávala práci směnového mistra výroby. Dle dodatku z [datum] bylo pracovní zařazení žalobkyně změněno z druhu práce mistr výroby na druh práce směnový koordinátor. Pracovní poměr žalobkyně u žalované byl ukončen dohodou o ukončení pracovního poměru z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti žalobkyně k výkonu práce u žalované ke dni [datum].

6. Z lékařského posudku [název nemocnice] v [obec], [název kliniky] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], č.j. [číslo posudku] [rok] [spisová značka] bylo zjištěno, že po komplexním posouzení zdravotního stavu žalobkyně nebylo její onemocnění a to bronchiální astma, uznáno jako nemoc z povolání podle kapitoly III, pol. 10 seznamu nemocí z povolání (příloha nařízení vlády č. 290/1995 Sb. o neuznání nemoci z povolání), neboť k manifestaci onemocnění došlo již před nástupem k žalované. Nemoc nesplňuje klinické podmínky pro uznání nemoci z povolání ve smyslu platných předpisů. Jedná se o onemocnění zhoršované pracovními podmínkami na pracovišti, nikoli o nově vzniklé onemocnění na pracovišti. Návrh žalobkyně na přezkoumání tohoto lékařského posudku byl zamítnut a lékařský posudek byl potvrzen rozhodnutím Magistrátu [anonymizováno] [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

7. Dle zprávy [titul]. [jméno] [příjmení] – plicní vyšetření ze dne [datum], došlo ke zhoršení astmatu u žalobkyně [datum], když trpěla dušností bez cyanózy. K [datum] konstatoval lékař zlepšení stavu. Dle zprávy [titul] [příjmení] ze dne [datum] a z [datum] konstatováno zlepšení, stav bez cyanosy a dušnosti. Na kontrolu dne [datum] se žalobkyně nedostavila. Dle zprávy [titul]. [příjmení] – plicní oddělení ze dne [datum] byla žalobkyni doporučeno odložení operace varixů po zkompenzování astmatu. Z ambulantní zprávy [titul]. [příjmení] ze dne [datum] vyplynulo, že u žalobkyně bylo v 11/ 2011 diagnostikováno astma bronchiále, potvrzené bronchoprovokačním testem [datum]. V září 2014 došlo k dekompenzaci astmatu, s tím, že [datum] byla žalobkyně bez dušnosti a cyanosy. Konstatována alergie na [typ léku]. Opětovně byla žalobkyně vyšetřena na plicním oddělení až [datum] na doporučení praktického lékaře z důvodu dekompenzace astma na nevhodném pracovišti. Žalobkyni byla doporučena změna pracovního zařazení. Z lékařské zprávy [titul]. [příjmení] ze dne [datum] vyplynulo, že žalobkyně byla vyšetřena pro potíže s kůží bérců, které dávala do souvislosti s vlivem práce. Dle lékařské zprávy [titul]. [příjmení] byla u žalobkyně provedena operace varixů [datum] a z této zprávy dále plyne, že žalobkyně dávala potíže s kůží na bércích do souvislosti s výkonem práce. Z lékařských zpráv [titul]. [příjmení] vyplynulo, že žalobkyně byla sledována v alergologické ambulanci a byla vyšetřena [datum] a [datum] pro astma bronchiále persistující, susp. pracovní expozice.

8. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne [datum] – vstupní - [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na žádost žalované lékař poskytující pracovně lékařské služby učinil posudkový závěr, že žalobkyně je zdravotně způsobilá pro pracovní zařazení operátor, druh práce operátor. Listina je opatřena podpisem žalobkyně a razítkem a podpisem lékaře. Listina obsahuje seznam rizikových faktorů, kdy pro práci operátora výroby všeobecně jsou uvedena rizika v kategorii 2 a to nepřijatelné pracovní polohy, psychická zátěž, noční práce, lokální svalová zátěž a hluk. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne [datum] – periodická [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na žádost žalované lékař poskytující pracovně lékařské služby učinil posudkový závěr, že žalobkyně je zdravotně způsobilá pro pracovní zařazení vedoucí směny ve výrobě. Listina je opatřena podpisem žalobkyně, razítkem a podpisem zaměstnavatele a razítkem a podpisem lékaře. Listina obsahuje seznam rizikových faktorů, kdy pro práci vedoucího směny ve výrobě je uvedeno riziko v kategorii 2 a to noční práce. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne [datum] – periodická [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na žádost žalované lékař poskytující pracovně lékařské služby učinil posudkový závěr, že žalobkyně je zdravotně způsobilá pro pracovní zařazení vedoucí směny ve výrobě. Listina je opatřena podpisem žalobkyně, razítkem a podpisem zaměstnavatele a razítkem a podpisem lékaře. Listina obsahuje seznam rizikových faktorů, kdy pro práci vedoucího směny ve výrobě je uvedeno – bez rizikových faktorů. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne [datum] – periodická [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na žádost žalované lékař poskytující pracovně lékařské služby učinil posudkový závěr, že žalobkyně je zdravotně způsobilá pro pracovní zařazení vedoucí směny ve výrobě. Listina je opatřena podpisem žalobkyně, razítkem a podpisem zaměstnavatele a razítkem a podpisem lékaře. Listina obsahuje seznam rizikových faktorů, kdy pro práci vedoucího směny ve výrobě je uvedeno riziko - možný kontakt s izokyanáty – kategorii 2 a je žádáno základní vyšetření, spirometrie a RTG hrudníku. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne [datum] – mimořádná - [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na žádost žalované lékař poskytující pracovně lékařské služby učinil posudkový závěr, že žalobkyně není zdravotně způsobilá pro pracovní zařazení vedoucí směny ve výrobě s tím, že pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost. Listina je opatřena razítkem a podpisem zaměstnavatele a razítkem a podpisem lékaře. Listina obsahuje seznam rizikových faktorů, kdy pro práci vedoucího směny ve výrobě je uveden mezi rizikovými faktory – [anonymizováno] (2).

9. Ze záznamů o provedeném školení [Smlouva o EHS] [rok] vyplynulo zjištění, že žalovaná prováděla školení v prevenci rizik, zahrnující též informace o chemických látkách, bezpečnostních listech, bezpečnostních pravidlech. Dle připojené prezence se školení účastnila i žalovaná. Dle dopisu [jméno] [příjmení] z [datum] se žalobkyně neúčastnila školení [spisová značka] pořádaného dne [datum rozhodnutí].

10. Z kritérií kategorizace prací soud zjistil, že práce operátora ve výrobě [anonymizována dvě slova], kterou žalobkyně vykonávala u žalované od [datum] – [datum] byla zařazena ve 2. kategorii, když rizikovými faktory byly hluk/vibrace, lokální svalová zátěž kat. 3; pracovní poloha kat. 2; psychická zátěž kat.

2. U práce, kterou žalobkyně vykonávala v době od [datum] – [datum] [anonymizována dvě slova] - [funkce] [anonymizována dvě slova] výroby byla rizikovým faktorem psychická zátěž kat. 2 a u práce, kterou žalobkyně vykonávala u žalované v době od [datum] – [datum] [funkce] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], byla psychická zátěž kat. 2 a od změny právních předpisů (vyhl. č. 79/2013 Sb.) účinné k [datum] psychická zátěž kat. 2; chemické látky kat.

2. Z návrhu na zařazení prací do kategorií z [datum] (č.l. 205 – 222) zjistil soud, že k práci vykonávané žalobkyní se vztahuje kategorizace práce směnového koordinátora, odpovídající jejímu pracovnímu zařazení v této době. Pokud jde o možný kontakt s chemickými látkami je uveden [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] (2) a navrženo je zařazení ve výsledné kategorii 2. Z popisu pracovních pozic (č.l. 228 – 260) vyplynulo zjištění, že pro pozici operátora výroby [anonymizována dvě slova], [spisová značka], Sekvence (na straně 61) byla navrhována kategorie 2 a pokud jde o chemické látky je uvedeno, že se nevyskytují.

11. Žádná konkrétní zjištění ve vztahu k projednávané věci nevyplynula z návrhu kategorizace prací [anonymizováno] [rok] (č.l. 223 – 224) a rovněž tak z návrhu kategorizace prací [anonymizováno] [rok] (jiný závod). Věci se nedotýká ani dopis ze [datum], kategorizace prací na č.l. 263-264 a popis pracovního místa operátora výroby na čl. 265 – 266 a protokol o kontrole [anonymizováno] [obec] [anonymizováno]. [příjmení] (č.l. 331 – 332) z [datum] a žádná skutková zjištění ve vztahu k meritu věci proto z těchto listin soud neučinil, kromě závěru, že žalovaná plnila svoji povinnost provést kategorizaci prací v reakci na změny pracovních podmínek a dodržování plnění povinností stanovených v § 37 zák. č. 258/2000 Sb. a vyhl. č. 432/2003 Sb. bylo u žalované kontrolováno i po skončení pracovního poměru žalobkyně. Žádná konkrétní skutková zjištění vztahující se k meritu věci neučinil soud ze záznamu teplotní křivky datované 30. jan., kdy z listiny vyplývá, že měření bylo provedeno v únoru a není z ní zřejmé v jakých prostorách bylo prováděno.

12. Pravidla pro přidělování osobních ochranných pracovních prostředků zaměstnancům žalované jako předpisy BOZP vydané žalovanou vyplývají z vnitřního předpisu č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] a z vnitřního předpisu [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum]. Podle těchto vnitřních předpisů tak mimo jiné platí, že„ má-li zaměstnanec provádět práci nebo činnost, pro kterou jsou předepsány OOPP, nesmí tuto práci nebo činnost zahájit bez jejich správného použití.“ Z předávacího protokolu pracovního oblečení vyplývá, že od [datum] je evidováno žalobkyní převzaté oblečení. Jeho popis a užití je obsažen v kartě OOPP, z níž vyplývá zjištění, že užití polomasky s výměnnými filtry na záchyt výparů chemických látek je předepsáno při výměně lepidla. Z dat z elektronického systému výdejního automatů osobních ochranných pracovních prostředků za rok 2017 a 2018 vyplývají záznamy o ochranných pomůckách vyzvednutých žalobkyní v době ledna 2017 do listopadu 2018. Pro práci v prostředí se zvýšeným výskytem diizokyanátů jsou v příloze [číslo] uvedeny ochranné pomůcky – polomaska s vyměnitelnými filtry. Dle popisu pracovního místa žalobkyně ze dne [datum] (production team leader) zodpovídala žalobkyně v oblasti BOZP za dodržování legislativních požadavků na svěřeném úseku, jejími podřízenými byli operátoři výroby a nadřízeným shift leader. [příjmení] jiné měla vykonávat práci operátora výroby dle aktuální potřeby, popř. další úkoly uložené nadřízeným. Listina je opatřena podpisem žalobkyně. Z popisu pracovního místa production shift leader vyplývá, že jde o práci zaměřenou na řízení team leaderů, v jejímž rámci zaměstnanec zodpovídá za dodržování legislativních požadavků a standardů zaměstnavatele na svém úseku, plánuje a řídí školení operátorů, podřízené kontroluje a řídí.

13. Žalovaná předložila přehled výskytu nemocí z povolání u žalované za období od r. 2013 do 2021, z něhož vyplývá, že pokud jde o bronchiální astma vyskytla se u žalované tato nemoc z povolání ve 20 případech, z toho v roce 2019 v 5 případech. Ve dvou případech došlo k výskytu alergické rýmy.

14. Ze souhlasu s projektem sledování vlivu expozice izokyanátů ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně souhlasila s tím, aby výzkumník [titul]. [jméno] [příjmení] [jméno] na pracovišti žalované sledovala vliv expozice izokyanátů v pracovním prostředí na zdraví.

15. Z protokolu o zkoušce č. [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [rok] z [datum] soud zjistil že měření látek [anonymizována dvě slova] (dále též diizokyanáty) bylo ve výrobní hale žalované s výsledky 0, [číslo] – 0,00362 mg (č.l. 402 – 403) Ekologickou laboratoří [anonymizováno]. Z protokolu o zkoušce č [číslo] [číslo] [rok] (č.l. 97-103) vyplývá, že u žalované bylo [datum] provedeno měření ve výrobní hale k stanovení chemických škodlivin v pracovním prostředí. Měřením byly zjištěny hodnoty [anonymizováno] (diizokyanát) ve všech případech pod přípustným expozičním limitem 0,05 mg a to na jednotlivých pracovištích v rozmezí 0, [číslo] 0,0169 mg. Dle informace o měření kvality pracovního prostředí byly výsledky měření komunikovány s Krajskou hygienickou stanicí a byl zpracován plán pro další zlepšení pracovního prostředí, s tím, že na pracovištích s lepidlem budou prováděny preventivní zdravotní prohlídky vč. rentgenu plic a spirometrie, bude dokončena nucená ventilace na slot a roll coater a přídavné odvětrání [odvětrání] na místě operátora a bude prováděno pravidelné čištění jednotlivých odtahů. Z protokolu o zkoušce č. [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne [datum] vyplývá, že měření bylo provedeno ve výrobní hale žalované – pracoviště [odvětrání], [anonymizováno] s výsledkem 0, [číslo] u odběrového místa 2. Z protokolu o zkoušce č. [číslo] [číslo] [rok] ze dne [datum] soud zjistil, že ve výrobní hale – pracoviště [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] bylo provedeno měření prašnosti a chemických škodlivin, přičemž z výsledků měření koncentrace izokyanátů vyplývá, že tyto látky se vyskytovaly na pracovišti [anonymizováno] v koncentraci 0,00053 mg a nepřekračovaly tak přípustný expoziční limit 0,05 mg. Z protokolu o zkoušce č. [číslo] [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne [datum] soud zjistil, že při měření ve výrobní hale dne [datum] byly naměřeny hodnoty škodlivin nepřesahující přípustné hygienické limity. Z protokolu o zkoušce [číslo] [anonymizována dvě slova] [rok] z [datum] vyplývají naměřené koncentrace diizokyanátů v rozmezí 0, [číslo] 0,02546 mg. Z protokolu o zkoušce [číslo] 2018 (č.l. 141-144) z [datum] bylo zjištěno, že naměřené hodnoty nepřesáhly přípustný expoziční limit pro 8 hod. pracovní dobu ani pro 11,25 hod. pracovní dobu a pohybovaly se 0,001 – 0,004 mg. Z protokolu č. vyplývá že při měření uskutečněném dne [datum] byly naměřeny hodnoty diizokyanátů v rozmezí 0,001- 0,012 mg. Z protokolu o zkoušce [číslo]. [anonymizováno] [rok] ze [datum] vyplývá naměřená koncentrace škodlivin – diizokyanátů v rozmezí 0, [číslo] 0,001312 mg. Z protokolu o orientačním měření č. [číslo] [anonymizováno] [rok] vyplývá, že dne [datum] byly na měřených pracovištích naměřeny nulové hodnoty diizokyanátů, měření se uskutečnilo na pracovišti vstupní kontroly [anonymizováno] a [anonymizováno]. Z protokolu o zkoušce č. [číslo] [anonymizována dvě slova] [rok] (č.l. 106 – 112) soud zjistil, že měření bylo provedeno [datum] v hale 1, 2 a 3 s výsledky v rozmezí 0, [číslo] – 0,03466 mg. Z protokolu o zkoušce č. [číslo] [anonymizována dvě slova] [rok] z [datum] vyplývají naměřené hodnoty diizokyanátů v rozmezí 0, [číslo] – 0,00027 mg. Dle protokolu [číslo] 2022 ze dne [datum] byly u žalované naměřeny hodnoty diizokyanátů v rozmezí 0, [číslo] - 0,0025 mg.

16. Z technického listu [anonymizováno] [číslo] (dále jen [anonymizováno]) vyplývá, že jde o reaktivní tavné laminovací lepidlo s velmi rychlým tuhnutím na bázi polyuretanu. Vytvrzuje vlhkostí vzduchu a tvoří elastomer, který nelze přetavit. Je charakterizováno jako polyuretanová reaktivní horká tavenina s širokým spektrem adheze a tepelnou odolností v rozmezí -40°C do 110 °C, krátkodobě až 130 °C. Je vhodný pro trvalé pevné lepení polárních polymerů jako ABS, PC, SMC a PVC a dřeva, pěnových textilií, lakované a základní oceli. Nepolární polymery lze také lepit po speciální předúpravě. Jde o hmotu určenou pro profesionální zkušené uživatele.

17. Z bezpečnostního listu [anonymizována dvě slova] [číslo] soud zjistil, že se jedná mazací tuk s charakteristickým zápachem určený pro profesionální uživatele a fotodokumentací byl doložen způsob balení této hmoty v nádobách po 25 kg.

18. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] vyplynulo zjištění, že jde o bývalou kolegyni žalobkyně, kterou zná jako svoji nadřízenou z práce u žalované. Svědkyně má k žalované má spíše negativní vztah, s ohledem na to, že ji po mateřské dovolené nezařadila do původní pracovní pozice a svědkyně proto pracovní poměr u žalované v r. 2022 ukončila. U žalované pracovala od roku 2014 a to zprvu jako operátor ve výrobě v provozu [provoz], a od r. 2015 od ledna byla přeřazena na halu 1, která je spojena s halou 2, kde pracovala společně s žalobkyní jako operátorka při montáži vnitřních výplní do dveří pro [anonymizováno]. Svědkyně poukazovala na to, že nebylo povoleno používat roušky, pokrývky hlavy apod., s tím, že k tomu není důvod. To trvalo v době od r. 2014 do r. 2017, pak se na halách objevily automaty na ochranné pomůcky. Z její výpovědi soud zjistil, že prostor, kde pracovala společně se žalobkyní na montáži výplní do dveří, byl propojen s předvýrobou, šlo vlastně o jednu halu. Z předvýroby se šířil prach a zápach z prací, při kterých docházelo k stlačování materiálu horkem a rovněž docházelo k šíření prachu z přípravy otvorů do koženky laserem. Dle svědkyně docházelo k nanášení lepidla štětci, ale později to bylo prováděno válcem. Svědkyně popsala, že měla z lepidla alergie a také dýchací problémy, které spojovala se svým stresovým astmatem. Svědkyně hodnotila pracovní podmínky u žalované jako nevyhovující pro zápach, vedro a nedostatečné větrání a to r. 2017. Teprve poté byly k dispozici ochranné pomůcky a probíhala školení BOZP. Dle svědkyně bylo lepení prováděno dvousložkovým silně čpějícím lepidlem, kterým se lepily plastové části a koženka a uvedla, že tímto lepidlem se vše potíralo a poté nahřívalo ručně nahřívací pistolí. Operace lepení a spojení zajišťovaly stroje, ale případné opravy a nahřívání byly dle svědkyně prováděny ručně. Zaměstnavatel neposkytoval žádné informace o izokyanátech na pracovišti a jejich možném úniku do prostoru. Na pracovišti probíhala měření, ale konkrétní výsledky nezná.

19. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] vyplynulo, že jde o zaměstnankyni žalované, která u ní pracuje od roku 2013. Svědkyně popsala práci operátora ve výrobě, kterou vykonávala po svém nástupu do práce a poukázala na to, že nikdy nevykonávala práci operátora na stroji na nanášení lepidla v přímém kontaktu s izokyanáty, a proto ani nepoužívala ochranné pomůcky. Při nástupu do práce podstoupila jednodenní školení v tréninkovém centru a BOZP. Pro práci na stroji na nanášení lepidla byli zaměstnanci vyškolení, každý měl jednoho zástupce a tito zaměstnanci používali dýchací masky s ventilem a rukavice. Pokud jde o ostatní zaměstnance, kteří přímo nepracovali u stroje, ti používali rukavice, oblečení, boty, žádnou ochranu dýchacích cest nepoužívali. Postupem času se ty stroje zakrytovaly, každý měl odtah, a to cca v r. 2015 nebo 2016 O izokyanátech se u žalované mluvilo, proto si asi po roce výkonu práce u žalované hledala, o jaké látky se jedná a zjistila, že má jít o látky rakovinotvorné, což vede svědkyni k tomu, že chodí na preventivní prohlídky. Školení BOZP probíhalo jednou ročně, zprvu jako hromadné, nyní školení provádí ke svým podřízeným přímo svědkyně. Operátory školí teamleadeři. Svědkyně upozorňuje podřízené, že kvůli izokyanátům je třeba absolvovat lékařské prohlídky a u těch profesí, kde je to předepsáno, chránit dýchací cesty ochrannými pomůckami, že jsou to rakovinotvorné látky. Z její výpovědi vyplynulo, že lepidlo se u žalované vždy nanášelo strojově a to i v předsériové výrobě. Respirátory se u žalované používají od roku 2015 nebo 2016, polomasky s filtrem používají operátoři u strojů, kde je to povinné a to od r. 2014. Větrání haly je automatické pro celou halu, zavírá se automaticky v případě deště. Dále má každý stroj svůj tubus pro odvětrávání.

20. Ve věci byla dále jako svědkyně vyslechnuta [titul] [jméno] [příjmení], z jejíž výpovědi vyplynulo, že u žalované pracuje od r. 2018 v pozici manažer bezpečnosti a hygieny práce a životního prostředí. Svědkyně potvrdila, že u žalované se pracuje s lepidly, která obsahují izokyanáty, konkrétně jde o lepidlo [typ lepidla], které se používá k lepení vrstvy koženky k plastu. Izokyanáty mohou vyvolávat alergie a astma, neboť jde o látku, na kterou jsou citlivé dýchací orgány. Od zahájení výroby se proto u žalované pravidelně provádějí měření koncentrace izokyanátů a v r. 2016 si sama žalovaná obstarala měřicí stroj a provádí i vlastní měření. Měřením bylo zjištěno, že koncentrace izokyanátů překračuje hygienické limity na pracovištích operátorů obsluhujících konkrétní stroje a to v prostorech, do kterých tito operátoři vstupují. Proto se zpracovala směrnice, na jejímž základě bylo nařízeno osobám vstupujícím do těchto strojů, tedy operátorům, údržbářům apod., aby používali polomasky s filtrem k ochraně dýchacích cest. Pokud jde o ostatní prostory, tam byly naměřeny pouze stopové koncentrace izokyanátů, proto nebylo třeba, aby se všichni pracovníci takto chránili. V té době se také posílilo odsávání u jednotlivých strojů, zvýšil se výkon stávajícího odsávání a v r. 2019 se instalovaly klapky, které zabraňují, aby se kontaminovaný vzduch vracel zpět do hal. Tato opatření byla velmi účinná a dle výsledků měření byly koncentrace pod hygienickými minimy na všech pracovištích, tedy i u lidí, kteří pracovali při obsluze strojů v přímém kontaktu s izokyanáty, proto došlo v r. 2020 ke změně kategorizace prací a i tito pracovníci byli zařazeni do kategorie II. Do r. 2018 se prováděly zdravotní prohlídky každoročně jen u těch zaměstnanců, kteří byli v přímém kontaktu s izokyanáty, pak to bylo nařízeno u všech pracovníků, tj. bez ohledu na to, zda u nich šlo o přímý kontakt s izokyanáty či nikoli. Svědkyně vysvětlila, že škodlivost izokyanátů byla zkoumána postupně, byly sice od počátku zařazeny na seznam škodlivých chemických látek, ale v průběhu doby se teprve přicházelo na to, jak škodí a jak se proti nim chránit. Izokyanáty jsou zcela bez zápachu a je proto i problém s výměnou ochranných pomůcek, protože zaměstnanci je z filtrů necítí. Během doby se tak měnily názory na potřebu ochranných pomůcek, ale i bezpečnostní listy, které vyhodnocují rizikovost právě této látky. V roce 2018 Ministerstvo zdravotnictví nařídilo prohlídky u pracovníků, kteří s nimi jsou v kontaktu, provádět každoročně. Už nemuselo jít o přímý kontakt, ale o každý pravidelný kontakt. Pokud jde o přímý kontakt, považuje se za něj práce v rozsahu 50 % fondu pracovní doby, po kterou je zaměstnanec s touto látkou v kontaktu. Žalobkyně pracovala u žalované od r. 2016 ve vedoucí pozici v práci kategorizované II., ale od r. 2018 z důvodu změny právních předpisů se u ní doplnil údaj o práci s izokyanáty, což pak mělo vliv na nároky na pravidelné zdravotní prohlídky. Vzhledem ke změně právních předpisů, vstupní lékařské prohlídky nyní zahrnují i krevní odběry a testy z moči, přičemž po 3 měsících se konkrétní osoba opětovně kontroluje, zda lékař nezjistí u ní známku senzibility, tedy citlivosti na pracovní prostředí, a to cíleně izokyanáty. Pokud jsou známky senzibility zjištěny, nemůže taková osoba dál pokračovat v práci v prostředí, kde se izokyanáty vyskytují. Izokyanáty mají u svého popisu přímo připojeno, že můžou vyvolávat astma, tedy ovlivňují dýchací cesty, proto jsou pracovníci zařazeni v kategorii II., jinak by u jiných chemických látek dle naměřené koncentrace náleželi do kategorie I. Z její výpovědi dále vyplynulo, že odvětrávání haly 1. je od počátku napojeno, stejně jako ostatní haly, na stálý měřící a regulační systém, který se nikdy nevypíná. Žalovaná sděluje zaměstnancům informace o izokyanátech a otázkách bezpečnosti BOZP, na školení, nástěnce, popř. s nimi projednává výsledky měření na konkrétních pracovištích. Pokud jde o vstupní a preventivní lékařské prohlídky, vyplynulo z výpovědi svědkyně, že žádanky obsahovaly obecné požadavky až do roku 2018 a izokyanáty jako rizikový faktor se v žádankách o vyšetření uvádějí u všech zaměstnanců od r. 2018.

21. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pracuje jako vedoucí výroby u žalované od [datum]. V té době žalobkyně působila na oddělení [anonymizováno] výroba dveřních panelů jako vedoucí směny na oddělení, které se nachází v sloučené hale – hale 1 a hale 2. Z jeho výpovědi vyplynulo, že v hale je prováděna práce s lepidlem [typ lepidla] [anonymizováno], které obsahuje izokyanát. Nanášení lepidla se provádí dvěma způsoby jednak za pomoci válců, které nahřáté lepidlo nanáší na slepované díly a dále roboticky nástřikem lepidla v uzavřené místnosti. V době působení svědka u žalované pracovala žalobkyně vedoucí zaměstnanec dohlížela na chod oddělení, neprováděla nanášení lepidla, to prováděli její podřízení. Dle svědka zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům ochranné pomůcky a seznamuje je i s riziky. Na úseku, kde pracovala žalobkyně jsou dle pracovních rizik předepsány ochranné pomůcky a to boty s pevnou špičkou, prac. oděv, rukavice a pro některé případy též ochranné brýle a to pokud vykonávaná pozice zaměstnance takový ochranný prostředek vyžaduje. Při prováděných měřeních nikdy nebyly naměřeny nadlimitní hodnoty izokyanátů. Z jeho výpovědi soud dále zjistil, že do přímého kontaktu s izokyanáty vstupuje cca 6 vyškolených pracovníků na směně a to těch, kteří přímo nanášejí lepidlo. Šíření izokyanátů do ovzduší v hale, je zamezováno vzduchotechnikou, která je neustále v provozu, a ovzduší je kontrolováno měřením externí firmou. Svědek vyloučil možnost nanášení lepidla SikaMelt ručně, neboť jde o tuhou tvrdou hmotu, kterou je třeba nahřát na 150 °C, a poté při chladnutí velmi rychle tuhne. Proto není možné lepidlo rovnoměrně ručně nanést na jednotlivé díly. Linka na nanášení SikaMeltu je umístěna v uzavřeném odděleném prostoru, k oddělení slouží plexisklo a PVC závěs a tento prostor má svůj samostatný odtah, tedy vzduchotechniku, která odvádí veškeré výpary z haly. Válce stroje nanášejí lepidlo na díly, které zaměstnanec vloží na pohyblivý pás. Díly se pak nechávají uschnout a zahřívají se znovu na jiném pracovišti v době, kdy jsou spojovány k sobě. To probíhá na další výrobní lince, která se nachází cca 5 metrů od popisované linky, ta už není oddělená od ostatních prostor haly, ale má také svoji vlastní vzduchotechniku. Tady už jenom dochází k tomu, že se díly spojují k sobě zahřátím a okamžitým zchladnutím. Pracovník, který vkládá díly na pásy, se nenachází v uzavřeném prostoru, kde se lepidlo nanáší, jeho pracoviště je ještě před tímto prostorem a je odděleno plexisklem. Pokud jde o zápach, na který žalobkyně poukazuje, nesouvisí s lepidlem [typ lepidla], které je v podstatě bez zápachu, ale s materiálem eccocore. Svědek vyloučil možnost nanášení lepidla SikaMelt tavnou pistolí neboť z technologických důvodů to není možné, nebylo by možno dosáhnout rovnoměrného pokrytí dílů koženkou, z důvodu vysokých teplot tání tohoto lepidla a jeho rychlého tuhnutí.

22. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] vyplynulo, že u žalované pracovala do roku 2019 a je bývalou kolegyní žalobkyně. Tu poznala v době, kdy obě pracovaly jako vedoucí ve výrobě na různých odděleních. Na oddělení, kde pracovala žalobkyně se vyráběly nějaké dveře a nanášelo se lepidlo, ale díly svědkyně nedokázala popsat, ani označit názvem, a poukázala na to, že žalobkyně zaskakovala u strojů, když někdo chyběl, ale konkrétní operaci si nevybavila. Pokud jde o konkrétní lepené díly, měla za to, že šlo o jemnou tkaninu, která se lepila s něčím tužším, blíže nebyla schopna pracovní operaci označit. Svědkyni dráždily výpary vznikající zahříváním lepidla při nalepování koženky na díly, a tato práce byla prováděna bez ochrany dýchacích cest. Svědkyně sama nikdy nepracovala na nanášení lepidla, pouze kontrolovala své podřízené. Poukázala na prach na pracovišti a zápach, který spojovala s lepidlem. Potvrdila, že se konala školení BOZP, ale co jim bylo sdělováno si svědkyně nepamatuje. Respirátory se začaly nabízet v r. 2017 nebo 2018. Respirátory začaly být nabízeny po stížnostech zaměstnanců na zápach a dýchací potíže na pracovišti. Sama odešla od žalované v důsledku dýchacích potíží.

23. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že je bývalou podřízenou žalobkyně a u žalované pracovala do roku 2019, kdy odešla ze zdravotních důvodů. Vykonávala práce na montáži dveří. Od počátku měla zdravotní potíže, dusila se a kašlala, a když se dozvěděla od závodního lékaře [titul]. [příjmení], že má počínající astma, u žalované skončila. Při nástupu jako agenturní zaměstnankyně nebyla na žádná rizika upozorněna a neproběhlo ani žádné proškolení. Na vstupní prohlídce byla u závodního lékaře [titul]. [příjmení], který jí výslovně řekl, že jí práci nedoporučuje pro dýchací problémy, ale svědkyně přesto chtěla u žalované pracovat. Byla na vstupním školení bezpečnosti práce a probíhala i průběžná školení BOZP, ale o izokyanátech se zde nemluvilo. Sama žalobkyně rovněž školení svých podřízených prováděla a o škodlivosti látek vyskytujících se na pracovišti mluvila. Ochranné pomůcky k ochraně dýchacích cest zprvu nebyly žádné, jen výjimečně zaměstnanci dostali respirátory, ale ani ty nepomáhaly proti zápachu. Pokud jde o náplň práce žalobkyně, ta se starala o výrobu, pohybovala se po hale, pomáhala s jednotlivými úkoly, sháněla ochranné pomůcky, žádala bezpečnostní pauzy, otevírání světlíků. Svědkyně měla za to, že vzduchotechnika se pouštěla, jenom když měla přijít kontrola.

24. Z výpovědi [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jde o lékařku [klinika] [anonymizováno 5 slov] v [obec], která žalobkyni vyšetřila v souvislosti s posouzením možné nemoci z povolání – astma bronchiále. Provedla lékařská vyšetření žalobkyně, tj. spirometrii, krevní odběry a alergologické vyšetření, přičemž bylo prokázáno, že astmatem žalobkyně trpí. Žalobkyně má alergii na více látek, konkrétně břízu, pelyněk, kočku, roztoče. U žalobkyně byl proveden krevní test na izokyanáty, který byl negativní; reexpoziční test prováděn nebyl, neboť u ní nebylo možno shledat, že jde o nemoc z povolání s ohledem na to, že astmatem trpěla už před nástupem k žalované. Reexpoziční testy nelze provést, pokud už je astma natolik zhoršené, že výsledek spirometrie nedosahuje 80 % náležité hodnoty konkrétního pacienta. Na výsledky reexpozičního testu může mít vliv i doba, po kterou se pacient zdržuje mimo pracovní prostředí, kdy při delší době se může stát, že na chemickou látku nezareaguje tak, jako v době, kdy v tomto prostředí pracoval setrvale. Dle předložené zdravotní dokumentace žalobkyně došlo v průběhu jejího zaměstnání u žalované k zhoršení astmatu, které ošetřující lékaři spojovali právě s výkonem práce u žalované. Příčinou zhoršení zdravotního stavu žalobkyně měly být pracovní podmínky nevhodné pro astmatika. Svědkyně se podílela na posuzování žádostí o uznání nemoci z povolání u zaměstnanců žalované ve více případech a podmínky u žalované zná, a podílela se na provádění reexpozičních testů, kterými se má prokázat souvislost mezi pracovním prostředím a jejich obtížemi. Svědkyně poukázala na to, že u žalované se pracuje s lepidly a konkrétně lepidlo SikaMelt obsahuje izokyanáty, což jsou nejčastěji se vyskytující škodlivé látky na pracovišti. Izokyanáty jsou škodlivé natolik, že v podstatě nezáleží na koncentraci na pracovišti, aby se staly alergenem. Samozřejmě čím je vyšší koncentrace, tím jsou rizika větší. Zákon nezakazuje, aby astmatici a alergici v prostředí s izokyanáty pracovali, ale tyto látky vyžadují zvýšenou opatrnost při sledování zdravotního stavu zaměstnanců. Svědkyně prováděla u žalované výzkum, při němž sledovala odezvu organismu na dané prostředí a výsledky biologických expozičních testů moči prokázaly zvýšenou hodnotu u některých markrů u pracovníků v halách oproti pracovníkům v kancelářích a rovněž tak v některých případech při měření spirometrie a vydechovaného oxidu dusnatého se prokázal u některých pracovníků zvýšený markr alergického zánětu, aniž by byla změna ve spirometrii. Svědkyně uvedla, že, s určitou mírou pravděpodobnosti, u žalobkyně dospěla k závěru, že jde o onemocnění zhoršované pracovními podmínkami na pracovišti, přičemž vycházela z toho, že žalobkyně u žalované pracovala již od dubna 2014. Pokud tento údaj není správný a žalobkyně nastoupila k žalované až v září 2014, pak k astmatickému záchvatu žalobkyně před nástupem do práce u žalované, mohlo dojít v důsledku jiných alergenů, např. pelyňku. S ohledem na to, že žalobkyně je citlivá na více alergenů, je třeba brát v úvahu i roční období, kdy došlo k astmatickým záchvatům a v podstatě vyvodit v jaké souvislosti, tedy jaký alergen záchvat způsobil. U žalobkyně to bylo v zimním období mimo pylovou sezonu, což tento alergen spíše vylučuje, pravděpodobným není ani alergen v podobě roztočů, s kterými se člověk setkává celoročně a pokud žalobkyně nemá kočku, tak zbývá alergen v podobě chemických látek, s nimiž se setkává v zaměstnání, tedy izokyanáty, popř. souhrn více vlivů, více alergenů. Jsou i jiné faktory, které mohou vyvolat astmatický záchvat, např. fyzická zátěž, vystavení jiným chemickým látkám a infekce. V pracovním prostředí u žalované nebyly shledány závady, pokud jde o dodržování bezpečnosti práce na pracovišti.

25. Ze znaleckého posudku [titul]. [jméno] [příjmení], [titul] a jeho výslechu před soudem bylo zjištěno, že jmenovaný je primářem plicního oddělení na [zdravotní ústav] [anonymizována dvě slova] a je znalcem v oboru stanovení nemateriální újmy a plicního lékařství. Na základě zadání žalobkyně zpracoval znalecký posudek [číslo] ze dne [datum], jehož závěry v celém rozsahu stvrdil. Tyto závěry vycházejí ze zdravotní dokumentace žalobkyně, která je součástí znaleckého posudku a vlastního klinického vyšetření. Jako příčinu zhoršení astmatu žalobkyně v r. 2017 označil práci v prostředí s výskytem izokyanátů na základě zjištění, že žalobkyně pracovala v prostředí s výskytem izokyanátů a na základě poznatků, že izokyanáty jsou látkami, které astma bronchiále vyvolávají a zhoršují. Vysvětlil, že při tomto závěru pracuje s pravděpodobností a pokud by mělo být s jistotou stanoveno, že k zhoršení astma bronchiále žalobkyně došlo právě v důsledku práce v prostředí s izokyanáty, musel by být proveden reexpoziční test. To by znamenalo, že žalobkyně by musela být vystavena vlivu izokyanátů, ale s tím jsou pro ni spojeny obtíže, které vedou k odmítání tohoto testu. Mohlo by dojít k akutnímu zhoršení stavu, je riziko dlouhodobého zhoršení potíží, tj. mohlo by trvat půl roku nebo rok, než by se žalobkyně dostala opět do stavu, v kterém je v současné době, kdy trpí malými obtížemi. Znalec poukázal na závěry lékaře z oboru prac. lékařství v rozhodnutí o neuznání nemoci z povolání, který konstatoval, že se jedná u žalobkyně o onemocnění zhoršované pracovními podmínkami na pracovišti. Z toho znalec dovozuje, že lékař z oboru pracovního lékařství se zabýval i ostatními vlivy, na možné zhoršení astmatu a dospěl k závěru, že to bylo právě prostředí na pracovišti, tedy izokyanáty, které u žalobkyně ke zhoršení astmatu vedly. O tento závěr se pak znalec též opíral při hodnocení zadaných otázek ve znal. posudku. Znalec dále poukázal na závěr praktického lékaře žalobkyně i pneumologa, který žalobkyni dlouhodobě sledoval. Zhoršení zdravotního stavu – astma bronchiále – je dle znalce patrno z lékařské zprávy ze dne [datum] a dále pak [datum], [datum], [datum]. Znalec uvedl, že pátrání po konkrétním spouštěči při léčbě nemá praktický smysl, až na výjimky, kdy sám pacient označuje za spouštěč určitou konkrétní látku, kontakt, např. s určitým nátěrem, ředidlem, břízou. jinak se dávají jenom léky tlumící alergickou reakci. Je-li zjištěn konkrétní izolovaný alergen lze terapii zaměřit na tento alergen. Pokud je pacient vystaven vlivu dráždivého prostředí, množství alergenů se může v podstatě zvětšit a nelze pak jednoznačně říci, jaký je vliv konkrétního alergenu při zhoršení obtíží. Je to důsledek dlouhodobého dráždění, kdy organismus přehnaně reaguje na řadu dráždivých vlivů. Znalec dále poukázal na to, že [titul]. [příjmení], jako poskytovatel pracovnělékařských služeb nereagoval adekvátně na zhoršení astma bronchiále, k němuž u žalobkyně došlo v prosinci 2017 a ač věděl o tom, že pracuje v prostředí s izokyanáty, učinil závěr, že žalobkyně je schopna této práce. V jeho zprávě z r. 2018 je uveden záznam o normálním spirometrickém nálezu, a proto lze mít zato, že se tento lékař zabýval tím, co se s plícemi žalobkyně děje. Pokud jde o výkon práce v prostředí s izokyanáty, jestliže se u pracovníka zhoršení astmatu projeví, je třeba jej okamžitě přeřadit z dráždivého prostředí. V případě vyřazení pracovníka trpícího zhoršením astmatu bronchiále z dráždivého prostředí lze očekávat zlepšení, méně častá zhoršení, a někdy až stabilizaci stavu. Znalec stvrdil též své závěry, pokud jde o znalecký posudek [číslo] ze dne [datum], kterým byla stanovena výše náhrady ztížení společenského uplatnění žalobkyně. Vysvětlil, že při stanovení náhrady vycházel z metodiky Nejvyššího soudu ČR a informací žalobkyně. Nejvýrazněji se u ní projevuje omezení ve vztahu k získání zaměstnání, neboť je vyloučena z práce v prašném prostředí, popř. v prostředí s izokyanáty. Oproti r. 2014 se u žalobkyně změnila charakteristika jejího astmatu na astma perzistující, které je třeba hodnotit jako závažnější, než stav před nástupem do práce u žalované. Je také omezena v dalších činnostech, není tak výkonná jako dříve, obtěžuje a omezuje ji dušnost a kašel. Je také nucena co roku navštěvovat pneumologickou ambulanci a pravidelně užívat léky. Má též kožní potíže a nemůže nosit bižuterii. Pokud by bylo vycházeno z jejího plného vyřazení ze všech činností, byla by náhrada v rozsahu cca 15 – 13 mil. Kč, ale vzhledem k menší intenzitě jejích obtíží, znalec dospěl k částce 414 998 Kč. Obtíže žalobkyně přetrvávají, s ohledem na užívané facilitátory, jen v oblasti prašných zařazení, ale v ostatních oblastech je kompenzována.

26. Ve věci byla jako účastnice řízení vyslechnuta žalobkyně a z její výpovědi soud zjistil, že je absolventkou střední chemické školy, ale pracovala jako operátorka. Před nástupem do práce k žalované pracovala ve [právnická osoba], na výrobě prachových filtrů, a již tam měla potíže s astmatem. Astmatem trpí od roku 2011, kdy spouštěčem byl kontakt s prachem při vyklízení půdy a dostala se tak do péče alergologa. Pak byla bez obtíží až do roku 2014. V září 2014 prodělala astmatický záchvat. Poté byla jako agenturní zaměstnankyně agenturou zařazena k žalované. U žalované zprvu vykonávala práce operátorky na lisovně a výstupní kontrolu. Po nějaké době pracovala na projektu označeném [anonymizováno] jako operátorka na hale 2. Na jednotlivých oddělení jako je [anonymizováno 5 slov], vyráběla jednotlivé díly dle projektů inženýrů, které pak svařovala dohromady pájkou. Přibližně rok pak v předsériové výrobě zajišťovala [anonymizováno], což spočívalo v tom, že díl a kůži vkládala do stroje za účelem slepení. Lepidlo na kůži nanášel stroj a lepidlem pokrytý díl žalobkyně přenášela a vkládala do svého stroje. Pak začala pracovat jako teamleader na montážní lince dveří, tedy při kompletaci dveří. Přibližně od roku 2017 nebo 2018 pracovala jako supervizor na [anonymizováno] na hale 2, tj. řídila celou směnu, dělala odvolávky apod. Jako teamleader musela u strojů zastupovat svoje lidi. Při práci na projektu [anonymizováno] pracovníci nanášeli lepidlo strojem na kůži. Povědomí o izokyanátech žalobkyně má až od r. 2018 od p. [příjmení], i když izokyanátech se ve fabrice povídalo v r. 2015 či 2016, ale zaměstnavatel ji nepoučil o vlivu izokyanátů na její zdraví a žalobkyně nevěděla o co se jedná. Teprve od doby, kdy k žalované začala jezdit klinika nemoci z povolání, začalo se to vyvěšovat v prostředí, kde je to nejvíce zatížené. Žádné ochranné pomůcky k ochraně dýchacích cest u žalované nedostávali, ty byly jen pro pracovníky v přímém kontaktu s izokyanáty cca od roku 2018. U strojů byly v té době karty s popisem rizik a ochranných pomůcek, ale ty žalobkyně nečetla. S lepidlem sikamelt nepracovala, to vždy instaloval nějaký seřizovač. V rámci projektu [anonymizováno] zakládala a odebírala plastové díly ze stroje [anonymizováno], který na ně nanášel lepidlo. Má za to, že s izokyanáty přicházela do styku na projektu [anonymizováno] při reworkování (opravách), neboť to spočívalo v tom, že se za pomoci pistole dolepovala koženka tam, kde na díle nedržela. Lepidlo se do pistole vkládalo v neoznačených válečcích a nanášelo se horké. I když se pak vše dělalo sériově strojově, pistole na reworky po nějakou dobu zůstala. [titul]. [příjmení] žalobkyně předala před nástupem do trvalého pracovního poměru výpis ze zdravotní dokumentace. Po zdravotní stránce se cítila v pořádku po celou dobu od září 2014. Někdy v r. 2017 když se vrátila na halu 2 začala cítit zdravotní obtíže, a to hlavně ztížené dýchání a ještě na [anonymizováno] prodělala astmatický záchvat, který však nijak neřešila. Byla sledována na plicním a dostávala foukačky a v r. 2018 byla upozorněna lékařem na to, že její pracoviště není pro její zdraví vhodné. Při některé z prohlídek se s [titul]. [příjmení] o astmatu bavila a ten se divil, že je zcela bez potíží, to mohlo být tak rok či dva po nástupu k žalované. Spirometrie byla prováděna při posledních 2 prohlídkách. Žalobkyně poukázala na to, že měla stále větší potíže, ale se zaměstnavatelem to neřešila, pouze [titul]. [příjmení] jí řekl, že astmatikům to déle trvá, než zareagují, že zdravý člověk by mohl dostat záchvat po týdnu. V prosinci 2019 onemocněla a byla nemocná 7 měsíců. Snažila se v té době používat i respirátory, ale nepomáhalo to, nemohla dýchat a užívala foukačku 2x denně. Tehdy se snažila si vyřídit nemoc z povolání. Závodní lékař ji už nepustil do práce u žalované a žalobkyně nyní pracuje v administrativě. Když pracovala jako [anonymizována tři slova], vadil jí tam prach a také kouř. K současnému stavu uvedla, že na práci v prachu užívá respirátor a stále užívá kortikoidy 2x denně. Zprvu měla alergii na prach, alergii na biseptol, bříza, roztoče, a nově i savo či aviváž. Je tak omezena i při výkonu domácích prací. Po zhoršení astmatu musí mít s sebou stále léky a soustavně je užívat. Dříve užívala léky jen při obtížích, ale od roku 2017 je užívá soustavně. Je omezena tím, že nemůže nic udýchat a musí používat léky. Její potíže se zhoršuji v provozu, v kanceláři potíže nemá. Je omezena v pohybu dechovou kapacitou a zdravotní stav ji omezuje v možnosti výběru zaměstnání. Je rychleji unavená, zadýchává se při sportu, nemůže dodýchnout. Také se nově zadýchává při chůzi do schodů. Po vyšetření u [titul]. [příjmení] přestala kouřit. V doplňujícím výslechu pak žalobkyně rozvedla a upřesnila svoji výpověď pokud jde o vykonávanou práci tak, že od 27.9.2014 do 31.3.2015 u žalované pracovala jako operátor ve výrobě při kompletaci výplně předních i zadních dveří. Přímý kontakt s izokyanáty spatřovala v pracovních úkonech, při nichž zakládala a odebírala díly do stroje, který prováděl laminaci. Šlo o stroj opatřený dveřmi a ona byla v průběhu pracovní operace venku. V době od [datum] do [datum] pracovala jako zaměstnanec v pozici operátora ve výrobě a vykonávala stejnou práci jako pod agenturou. Někdy v srpnu 2015 přešla na předsériovou výrobu projektu [anonymizováno]. Práce spočívala ve výrobě přední části dveří a kompletní výplně zadní části dveří, které se skládaly ze 3 - 4 dílů. Základní materiál„ deka“ se zahřál, vložil do stroje, který vyrobil potřebný díl. Ten se pak vložil do stroje, kde se do něj vstřikovaly plastové části, a žalobkyně provedla kontrolu po jeho výstupu ze stroje, přenesla ho na laminaci a vložila do stroje IMG, který měl v sobě role koženky a ten díl tou koženkou potahoval. I zde byla vně stroje. Také pracovala na presscoveringu, kde se díl vložil do stroje [anonymizováno], který nanesl na plast lepidlo, a ten pak odebrala a přendala do stroje na presscovering. Lepení prováděl a lepidlo nanášel stroj. Presscovering byl otevřený, neměl žádné dveře, které by bránily přístupu ke stroji, ale byla tam bezpečnostní závora. Pokud by došlo k překročení závory, stroj se vypnul. V této době pracovala i na opravách – reworkování - za použití stříkací pistole a tuby s lepidlem, která se vkládala do pistole. Lepidlo nemělo žádný popis. Dveře pak z vyrobených dílů kompletovali tak, že se díly zkompletovaly do sebe za pomoci svařovací pistolky a na závěr se vkládaly komponenty vnitřních dveří, kabely, žárovky. Od [datum] žalobkyně pracovala jako teamleader předsériové výroby projektu [anonymizováno] a zaučovala nové zaměstnance a také zaskakovala na jednotlivých strojích. Pohybovala se mezi nimi, kontrolovala práci, pomáhala s opravami, tedy s reworky, učila, jak to mají dělat. I po přechodu na sériovou výrobu pracovala jako teamleader, ale už jen na presscoveringu a měla pod sebou operátory, učila je reworkovat. V té době bylo lepidlo ve válečcích, které se rozehřívaly horkovzdušnou pistolí. Od [datum] pracovala jako koordinátor směny sériové výroby [anonymizováno]. [jméno] už nikoho nezaučovala, měla pod sebou teamleadery, ale mohlo se stát, že musela za teamleadera zaskočit. Měla pod sebou montážní linku, presscovering i rollcoulter a kontrolovala kvalitu práce. Pak už nijak pracovní pozici neměnila, pouze přestupovala jako koordinátor směny na jiný projekt na jaře 2018. Před skončením pracovního poměru byla 7 měsíců v pracovní neschopnosti v důsledku silného astmatického záchvatu a následně pozbyla zdravotní způsobilost pro práci u žalované.

27. Ze záznamu pracovních operací předloženém žalovanou na flash disku je patrný vzhled strojů průběh práce na jednotlivých strojích, kdy záběr [číslo] zachycuje stroj na prescovering, z něhož je zřejmé, že ručně probíhá jen vkládání přístřihů a vše ostatní dělá stroj. Na záběru [číslo] je zachycen [anonymizováno] robot provádějící nástřik lepidlem bez účasti lidské obsluhy. Na záběru [číslo] je [anonymizováno], který nanáší lepidlo prostřednictvím válců. Na záběru [číslo] je vidět i to, že lepidlo je dávkováno automaticky strojově bez účasti lidské obsluhy a záběr [číslo] zachycuje vkládání přístřihů na pás stroje.

28. Vzhled a zabezpečení strojů užívaných u žalované a to stroje na prescovering, [anonymizováno] a [anonymizováno] robot, soud zjistil z fotodokumentace, kterou žalovaná předložila. Z této fotodokumentace je patrno, že u strojů, na nichž dochází k nanášení lepidla [typ lepidla] je naistalováno vzduchotechnické zařízení a jsou odděleny od venkovního prostředí. Přístřihy jsou vkládány na dopravníkový pás, který vjíždí do zakrytované části oddělené od venkovního prostoru haly bez účasti lidské obsluhy.

29. Soud neprovedl navržený důkaz znaleckým posudkem [titul]. [příjmení] [číslo] ze dne [datum], když shledal, že jde o důkaz, předložený v rozporu se zásadou koncentrace, který se v zásadních odpovědích překrývá se znaleckým posudkem stejného znalce [číslo] ze dne [datum]. Žádné skutkové závěry nebylo možno učinit z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], když žalovaná s jejich obsahem nesouhlasila.

30. Dle ust. § 265 odst. 1 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce, je zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

31. Podle ust. odst. 1 § 248 zákoníku práce, zaměstnavatel je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění.

32. Podle ust. § 271c odst. 1 zákoníku práce ve znění účinném od 1. 9. 2015 se náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Dle odst. 2 vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

33. Z ust. § 102 zákoníku práce vyplývá, že dle odst. 1) je zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům; prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik (odst. 2); dle odst. 3 zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu; není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci (odst. 4); dle odst. 5 při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí a) omezování vzniku rizik, b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu, c) přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví, d) nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy, e) nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky, f) omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu, g) plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí, h) přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany, i) provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení, j) udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; dle odst. 6 zaměstnavatel je povinen přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí; při poskytování první pomoci spolupracuje s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Zaměstnavatel je povinen zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména poskytovatele zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen zajistit ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb jejich vyškolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti; zaměstnavatel je povinen přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek (odst. 7).

34. Dle ust. § 103 odst. 1 zaměstnavatel je mimo jiné povinen a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, b) informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena; kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis, c) zajistit, aby práce v případech stanovených zvláštním právním předpisem vykonávali pouze zaměstnanci, kteří se podrobili zvláštnímu očkování nebo mají doklad o odolnosti vůči nákaze, d) sdělit zaměstnancům, u kterého poskytovatele pracovnělékařských služeb jim budou poskytnuty pracovnělékařské služby a jakým druhům očkování a jakým pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, e) nahradit zaměstnanci, který se podrobí pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování podle písmene d), případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle § 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem, f) zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů), zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště, g) zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí; dle odst. 2 zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první je zaměstnavatel povinen zajistit při nástupu zaměstnance do práce, a dále a) při změně 1. pracovního zařazení, 2. druhu práce, b) při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů, c) v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci; dle odst. 3 zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno; v případech uvedených v odstavci 2 písm. c) musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu.

35. Ust. § 104 odst. 1 zákoníku práce stanoví že, není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie. Dle odst. 5 cit. ustanovení, osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním.

36. Dle § 2894, odstavec 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně jako podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

37. Podle § 2956 občanského zákoníku, vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první částí tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

38. Na základě provedených důkazů a nesporných tvrzení stran soud po skutkové stránce uzavřel, že žalobkyně vykonávala práci pro žalovanou v době [datum] do [datum] a to nejprve jako agenturní zaměstnankyně a od [datum] jako zaměstnanec v pracovním poměru. Žalobkyně pracovala u žalované jako operátor ve výrobě a později jako směnový mistr a směnový koordinátor. Práci vykonávala po celou dobu ve výrobním závodě žalované umístěném v průmyslové zóně [anonymizováno], okr. [obec]. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že na pracovišti žalované se vyskytují izokyanáty a provedenými důkazy bylo prokázáno, že jsou součástí používaného lepidla [typ lepidla]. Sporné mezi stranami nebylo ani to, že se jedná o látky se škodlivými účinky na zdraví a tento závěr má oporu i ve výpovědi [titul]. [příjmení], Ing. [příjmení] i znaleckému posudku [titul]. [příjmení]. Mezi účastníky nebylo sporným, že žalobkyně již při nástupu do práce u žalované trpěla astmatem bronchiále a současně bylo z lékařských zpráv [titul]. [příjmení] ze dne [datum] a [datum] prokázáno, že žalobkyně prodělala v září 2014 astmatický záchvat, pro který byla léčena infusemi se [anonymizováno] a [anonymizováno]. Bezprostředně po této dekompenzaci astmatu žalobkyně u žalované započala vykonávat práci operátorky ve výrobě a na další plánovanou kontrolu [datum] se k [titul]. [příjmení] nedostavila. U žalované od [datum] do [datum] pracovala jako operátor ve výrobě při kompletaci výplně předních i zadních dveří a v rámci tohoto pracovního zařazení zakládala a odebírala díly do stroje, který prováděl laminaci. Tyto pracovní operace byly prováděny mimo prostor stroje v prostoru haly, tedy vně stroje. V době od [datum] do [datum] pracovala jako zaměstnanec v pozici operátora ve výrobě a vykonávala stejnou práci. Od srpna 2015 žalobkyně pracovala na projektu [anonymizováno] v předsériové výrobě. Práce spočívala ve výrobě přední části dveří a výplně zadní části dveří. Ze základního materiálu se strojově vyráběly potřebné díly, do nichž se strojově vstřikovaly plastové části. Hotový díl žalobkyně zkontrolovala a poté vkládala do stroje [anonymizováno], který jej potáhl koženkou (laminace). Při této pracovní operaci se žalobkyně pohybovala vně stroje. Díly také vkládala do stroje [anonymizováno], který nanesl na díl lepidlo, díl vysunul a žalobkyně jej pak odebrala a přendala do stroje na presscovering. V přístupu ke stroji bránila bezpečnostní závora a pokud by došlo k překročení závory, stroj se vypnul. V této době pracovala i na opravách – reworkování - za použití stříkací pistole a tuby s lepidlem, která se vkládala do pistole. Dveře pak žalobkyně z vyrobených dílů kompletovala za pomoci svařovací pistolky a na závěr se vkládaly komponenty vnitřních dveří, kabely, žárovky. Od [datum] žalobkyně pracovala jako teamleader předsériové výroby projektu [anonymizováno] a zaučovala nové zaměstnance a také zaskakovala na jednotlivých strojích. Pohybovala se mezi nimi, kontrolovala práci, pomáhala s opravami, tedy s reworky. I po přechodu na sériovou výrobu pracovala jako teamleader, ale už jen na presscoveringu a měla pod sebou operátory, učila je reworkovat. Od [datum] pracovala jako koordinátor směny sériové výroby [anonymizováno] a v této pozici pod sebou měla montážní linku, presscovering i rollcoulter a kontrolovala kvalitu práce. Pak už pracovní pozici neměnila, pouze přestupovala jako koordinátor směny na jiný projekt na jaře 2018. Po celou dobu výkonu práce u žalované vykonávala žalobkyně práci zařazenou v kategorii 2 kategorizace prací provedené žalovanou. Z protokolů o měření škodlivin v ovzduší vzal soud za prokázané, že po celou dobu výkonu práce žalobkyně u žalované, žalovaná zajišťovala měření škodlivých látek v ovzduší, vyžadovala, aby se žalobkyně podrobovala zdravotním prohlídkám a to jak při nástupu do zaměstnání, tak i v jeho průběhu při změně pracovního zařazení a od roku 2018 vyžadovala, aby se žalobkyně podrobovala zdravotním prohlídkám v širším rozsahu včetně spirometrie. Žalovaná též činila opatření k zlepšení pracovního prostředí zejména instalací vzduchotechniky a odvětrávání haly i jednotlivých strojů, které prováděly nanášení lepidla SikaMelt a rovněž prováděla i předepsanou kategorizaci prací a tuto předkládala příslušným orgánům. Z předložených výsledků měření škodlivých látek v ovzduší na pracovištích žalované má soud za prokázané, že se v pracovním prostředí haly, kde žalobkyně práci vykonávala, nevyskytovaly nadlimitní koncentrace izokyanátů, když tento závěr vyplývá z výsledků opakovaných měření v průběhu roků 2013 – 2022 Soud neshledal, že by v průběhu pracovního poměru žalobkyně u žalované docházelo k nanášení lepidla štětcem, ani, že nebyla prováděna školení BOZP, jak uváděla sv. [příjmení] a lze mít za to, že svědkyně zaměnila nanášení lepidla s jinou pracovní operací, čemuž nasvědčuje i její tvrzení, že šlo o dvousložkové lepidlo, které si zaměstnanci míchali. Její výpověď je v tomto směru zcela osamocena a věrohodnost této výpovědi je snižována jejím negativním vztahem k žalované. I z její výpovědi je zřejmé, že v pracovním prostředí jí vadil zápach, stejně jako sv. [příjmení] a [příjmení]. Ten však nelze spojovat s lepidlem SikaMelt, když to je zcela bez zápachu, jak uvedl sv. [příjmení] i sv. Ing. [příjmení]. Pokud jde o provádění školení BOZP a povědomost o výskytu izokyanátů, vyplývá jak z výpovědi sv. [příjmení], tak i sv. [příjmení], že tato školení prováděna byla a sv. [příjmení] uvedla, že sama žalobkyně své podřízené školila a informovala i o škodlivých látkách na pracovišti. V tomto směru soud shledal rovněž přesvědčivou výpověď sv. [příjmení], která se soustředila na popis faktů, pokud jde o prováděná školení BOZP, uvedla, kdy a kým jsou prováděna i to jaký je jejich obsah. V prosinci 2017 byla žalobkyně na doporučení praktického lékaře vyšetřena [titul]. [příjmení] pro kašel a dušnost a byly jí předepsány léky, které následně užívala. Žalobkyni bylo lékařem [datum] (zpráva [titul]. [příjmení] ze dne [datum]) doporučeno změnit pracovní zařazení. V roce 2019 vydal [lékařské zařízení] [obec] [anonymizována tři slova] pod č.j. [číslo jednací] [rok] [spisová značka] lékařský posudek o neuznání nemoci z povolání u žalobkyně, který byl přezkoumán [stát. instituce] a návrh na přezkoumání byl zamítnut. Pracovní poměr žalobkyně u žalované trval do [datum] a byl ukončen dohodou z důvodu dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti žalobkyně k výkonu práce dle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce.

39. Soud nárok posoudil dle ust. § 265 zák. práce. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2738/2017 z 15. 5. 2018 plyne že:„ Podle ustanovení § 265 odst. 1 zák. práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu, která zaměstnanci vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, jestliže příčinou škody bylo porušení právních povinností nebo úmyslné jednání proti dobrým mravům. Okolnost, zda právní povinnosti porušil nebo úmyslně jednal proti dobrým mravům zaměstnavatel, zaměstnanec jednající jeho jménem nebo jiná osoba bez jakéhokoliv vztahu k zaměstnavateli, zde není významná; rozhodující je, že ke škodě došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Obecná odpovědnost zaměstnavatele za škodu podle ustanovení § 265 zák. práce není vyloučena ani v případě, že škoda spočívá v poškození zdraví zaměstnance. Domáhá-li se zaměstnanec vůči zaměstnavateli náhrady škody na zdraví vzniklé tím, že zaměstnavatel porušoval právní předpisy nebo úmyslně jednal proti dobrým mravům, přičemž nejde ani o pracovní úraz ani o nemoc z povolání, je třeba takový nárok posoudit podle ustanovení § 265 zák. práce. V takovém případě je třeba prokázat porušení právních povinností nebo úmyslné jednání proti dobrým mravům, které mělo za následek vznik škody zaměstnance na zdraví, a příčinnou souvislost mezi porušením právní povinnosti (jednáním proti dobrým mravům) a vznikem škody (srov. též rozsudek býv. Nejvyššího soudu ČSR ze dne 20. 8. 1971 sp. zn. 3 Cz 22/71, uveřejněný pod č. 12 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1972). V řízení o náhradu škody na zdraví podle ustanovení § 265 zák. práce má žalobce (poškozený zaměstnanec) procesní povinnost tvrdit (srov. § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.) a posléze i prokázat (srov. § 101 odst. 1 písm. b) a § 120 odst. 1 o. s. ř.) všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti za škodu.“ Soud se proto zabýval, zda na straně žalobkyně došlo ke vzniku uplatněné újmy zhoršením astma bronchiále v důsledku porušení právní povinnosti, popř. jednáním proti dobrým mravům, ze strany žalované a rovněž tím, zda se tak stalo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně v době nástupu do práce u žalované trpěla astmatem bronchiále„ v klidu“ a v době ukončení jejího pracovního poměru je její onemocnění charakterizováno jako zhoršené,„ persistující“. Na zdraví žalobkyně měly škodlivě působit izokyanáty, které se vyskytují v lepidle SikaMelt, které je u žalované užíváno. V řízení bylo prokázáno, že u žalované se tyto látky v nadlimitních koncentracích nevyskytovaly a zhoršení zdravotního stavu žalobkyně tedy nemohlo být důsledkem vystavení žalobkyně nadlimitním koncentracím izokyanátů, jak žalobkyně v žalobě tvrdila a v tomto směru porušení povinností žalované neshledal. Z předložených výsledků měření škodlivých látek v ovzduší na pracovištích žalované má soud za prokázané, že se v pracovním prostředí, v němž žalobkyně plnila své pracovní úkoly, nevyskytovaly nadlimitní koncentrace izokyanátů, když tento závěr vyplývá z výsledků opakovaných měření v průběhu let 2013 – 2022. Tato zjištění v průběhu řízení akceptovala i žalobkyně, když uvedla, že na svém tvrzení o nadlimitních koncentracích izokyanátů na pracovišti žalované netrvá. Z popisu pracovních operací, které žalobkyně vykonávala, poskytnutých žalovanou a zejména i z vlastní výpovědi žalobkyně, bylo prokázáno, že její práce spočívala v úkonech prováděných vně strojů provádějících nanášení lepidla ať už šlo o nanášení lepidla válci nebo roboticky, když vkládala díly na podávací pás stroje, který nanesl lepidlo a poté díly odebírala. Na základě těchto zjištění soud uzavřel, že žalobkyně u žalované nevykonávala práci v pracovním zařazení zaměstnance pracujícího v přímém kontaktu s izokyanáty. Na základě výsledků měření žalovaná pro pracovníky, kteří přicházejí do přímého kontaktu s izokyanáty, předepsala ochrannou pomůcku v podobě polomasky k ochraně dýchacích cest a tito byli zařazeni do 3. kategorie prací s vyššími nároky na zdravotní prohlídky. Rovněž tak bylo prokázáno, že nátěry dílů štětcem nebyly prováděny lepidlem SikaMelt, jak žalobkyně v průběhu řízení tvrdila, ale šlo o nátěry mazacím tukem [anonymizováno], který izokyanáty neobsahuje. Kromě toho poukazovala žalobkyně na to, že jako operátorka i později jako mistrová prováděla tzv. reworkování, tedy opravy špatně přilepené koženky. V tomto směru má soud za prokázané a ani žalovaná nečinila sporným, že tyto opravy byly prováděny lepidlem [typ lepidla], které operátoři nanášeli po nahřátí válečku lepidla na opravované místo. Při tomto pracovním úkonu byla naměřena hodnota izokyanátu dne 14. 1. 2014 ve výši 0,0092 mg, tedy pod přípustným limitem 0,05 mg. Z obsahu výpovědi žalobkyně je zřejmé, že šlo o jeden z celé řady pracovních úkonů, které zaměstnanci na pozici operátora ve výrobě vykonávali a ani tato pracovní operace nevede proto k závěru, že žalobkyně měla být zařazena mezi pracovníky v přímém kontaktu s izokyanáty, tj. pracovníky s vyššími nároky na zdravotní prohlídky. Předpokladem pro úspěšné uplatnění nároku žalobkyně bylo rovněž to, zda žalovaná porušila povinnost vyplývající z právních předpisů, jejímž důsledkem by byl vznik újmy na straně žalobkyně v podobě zhoršení zdravotního stavu. Z provedených důkazů učinil soud závěr, že se žalovaná stavem pracovního prostředí a pracovními riziky dlouhodobě soustavně zabývala. Bylo prokázáno, že od roku 2013 zajišťovala měření škodlivin vč. izokyanátů na pracovišti, prováděla kategorizaci prací, poskytovala zaměstnancům ochranné prostředky dle vnitřního předpisu, zaměstnanci se podrobovali prohlídkám u lékaře poskytujícího pracovně lékařské služby a je prokázáno i to, že žalovaná reagovala na změnu právních předpisů, k níž došlo v návaznosti na vývoj poznatků o vlivu izokyanátů na lidské zdraví při kategorizaci prací a s tím spojenými nároky na zdravotní péči o zaměstnance od počátku roku 2018. Pokud soud posuzoval náplň práce žalobkyně, tj. práce, které žalobkyně u žalované vykonávala dle popisu jednotlivých pracovních pozic žalobkyní zastávaných, shledal, že žalobkyně nikdy nevykonávala práci v přímém kontaktu s izokyanáty ve smyslu právních předpisů (tj. v rozsahu větším než 50% fondu pracovní doby) a nelze proto žalované vytýkat, že nevybavila žalobkyni pracovními pomůckami k ochraně dýchacích cest (polomaska), která byla vyžadována u pracovníků v přímém kontaktu s izokyanáty. Pokud žalobkyně nevykonávala práci, při které by byla ve smyslu právních předpisů v přímém kontaktu s izokyanáty, pak se žalovaná nemohla dopustit ani dalších žalobkyní vytýkaných pochybení. Nebyl důvod pro vybavení žalobkyně pomůckami předepsanými vnitřním předpisem žalované pro pracovníky v soustavném kontaktu s izokyanáty ani pro její zařazení do kategorie prací vyžadující tyto pomůcky, popř. pro bránění žalobkyni v práci bez ochranných pomůcek ani pro podrobování žalobkyně pravidelné spirometrii v rámci preventivních prohlídek předepsaných pro pracovníky vykonávající práci v přímém kontaktu s izokyanáty. Pokud v tomto směru došlo od ledna 2018 ke změně, které se žalobkyně dovolává a na kterou poukazuje, nelze přehlížet, že žalovaná zpřísnila požadavky na preventivní prohlídky v souladu se změnou právních předpisů, kdy od [datum] jsou právním předpisem kladeny další nároky na ochranu zdraví zaměstnanců v souvislosti s kontaktem s izokyanáty než v předchozím období. Pokud pak žalobkyně poukazovala na to, že nebyla žalovanou náležitě informována o výskytu izokyanátů a jejich účincích na lidské zdraví, je toto tvrzení vyvráceno tím, že na pracovišti bylo pravidelně prováděno měření, informace o rizicích byly dostupné na tabulkách u jednotlivých strojů, a tento závěr podporuje i listina nadepsaná jako nástroje prevence BOZP (č.l. 91), z níž lze uzavřít, že se žalovaná bezpečností práce zabývala a zaměstnancům i touto cestou informace předávala. Závěr o tom, že informace o izokyanátech byly dostupné, lze učinit i z výpovědi sv. [příjmení], která uvedla, že tuto informaci měla a reagovala na ni zvýšenou preventivní péčí o své zdraví. Kromě toho z výpovědi svědkyně [příjmení] soud zjistil, že sama žalobkyně jako školitelka v rámci ochrany BOZP své podřízené na izokyanáty a jejich škodlivost v obecné formě upozorňovala. To, že žalobkyně trpěla astmatem ji z práce u žalované nevylučovalo, jak vysvětlila [titul]. [příjmení], žalovaná obdržela vyhovující posudek lékaře poskytujícího pracovně lékařské služby a lze jí dát za pravdu i v tom, že informace poskytnuté pacientem lékaři jsou chráněny lékařským tajemstvím a nebylo prokázáno, že by měla o astmatu žalobkyně jakoukoli povědomost. Žalované proto nelze klást k tíži, že za této situace žalobkyni zaměstnala, přidělovala jí práci a chovala se k ní jako k osobě plně zdravotně způsobilé pro vykonávanou práci. V této souvislosti nelze přehlédnout ani to, že sama žalobkyně ani po zhoršení svého zdravotního stavu, stejně jako svědkyně [příjmení], se neřídila doporučením lékaře změnit pracovní zařazení. Žalobkyni nelze přisvědčit v tom, že by [titul]. [příjmení], jako lékař poskytující žalované pracovně lékařské služby, nebral v úvahu její zdravotní stav a ani to, že nebyl o výskytu izokyanátů u žalované informován, když přímo v lékařské zprávě z [datum] (str. 16 znaleckého posudku [titul]. [příjmení] [číslo] z [datum]), je uveden [anonymizováno]: izokyanát, tedy varování před izokyanáty. Z této zprávy je rovněž patrno, že lékař měl informace o alergenech, na něž je žalobkyně citlivá, neboť ve zprávě alergeny uvádí (plísně, kočka, roztoče). I z této listiny lze vyvodit, že žalovaná nikterak výskyt izokyanátů na pracovišti netajila a nezastírala a žalobkyně měla tyto posudky k dispozici. Žalovaná vyjadřovala pochybnosti o odpovědném přístupu žalobkyně k vlastnímu zdraví a lze jí přisvědčit v tom, že žalobkyně v tomto směru neprojevuje důslednost. Sama žalobkyně uvedla, že po vyšetření u [titul]. [příjmení] přestala kouřit a lze tak dovodit, že od kouření ji neodradilo ani zhoršení jejího zdravotního stavu v r. 2017. Na základě fotografie předložené žalovanou, pak připustila, že v kouření, činnosti zatěžující dýchací cesty, pokračuje i nadále, byť po omezenou dobu. Toto zjištění lze hodnotit jen jako výraz přístupu žalobkyně k vlastnímu zdraví, který by mohl mít význam, pokud by byly podmínky pro to, aby se soud zabýval spoluúčastí žalobkyně na vzniklé škodě. Kromě toho není najisto postaveno, zda ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně v r. 2017, vedla citlivost žalobkyně na izokyanáty na pracovišti žalované, když krevní testy v tomto směru souvislost neprokázaly a jde tak jen o předpoklad vyvozený ze zkušenosti s agresivní povahou této chemikálie. Dle vyjádření [titul]. [příjmení] i [titul]. [příjmení] jakékoli množství izokyanátu k zhoršení astmatu žalobkyně vést mohlo a i pokud jde o její ošetřující lékaře [titul]. [příjmení] a [příjmení], vyslovili předpoklad, že zhoršení může být vyvoláno nevhodným pracovním zařazením žalobkyně, tj. vlivem izokyanátů, nicméně jednoznačný závěr o tom, že zhoršení astmatu žalobkyně, které lékaři shledali v prosinci 2017, bylo důsledkem výskytu izokyanátů na pracovišti nevyplynul. I znalec [titul]. [příjmení] svůj závěr o tom, že zhoršení astmatu žalobkyně bylo důsledkem práce v prostředí s izokyanáty vyslovuje jako pravděpodobný, byť s vysokou mírou pravděpodobnosti. Pokud jde o závěry [titul]. [příjmení] i [titul]. [příjmení] o pravděpodobné příčině zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, nelze přehlížet, že astma se u žalobkyně projevilo v r. 2011 a poté žalobkyně prodělala zhoršení astmatu již před nástupem k žalované v září 2014; oba lékaři však při svých závěrech vycházeli ze zavádějící informace, že u žalované žalobkyně pracovala již od dubna 2014 a zhoršení astmatu ze září 2014 přičítali proto pracovnímu prostředí. Po zjištění nesprávnosti tohoto východiska shodně uvedli, že na jejich závěrech ohledně příčiny zhoršení zdravotního stavu se, s ohledem na poznatky o povaze izokyanátů, nic nemění. Nelze přehlížet, že žalobkyně trpí, a v době nástupu do práce u žalované již trpěla, alergiemi na řadu jiných látek a sama uvedla, že okruh těchto látek se stále rozšiřuje i v době, kdy několik roků nepracuje v prostředí s izokyanáty. K jednoznačnému závěru o příčině zhoršení astmatu žalobkyně by dle [titul]. [příjmení] mohly vést pouze reexpoziční testy, které žalobkyně podstoupit nehodlá a tyto odmítla. Soud má proto zato, že se žalobkyni nepodařilo prokázat příčinnou souvislost mezi zhoršením astmatu bronchiále a výkonem práce u žalované. Jak výše uvedeno, soud neshledal na straně žalované rovněž porušení povinnosti vyplývající z ust. § 101 - 105 zákoníku práce, tedy povinností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 101 zákoníku práce), prevenci rizik (§ 102 zákoníku práce), a shledal, že žalovaná neporušila povinnosti ukládané ustanovením § 103 zákoníku práce ani pokud jde o povinnost nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti (odst. 1 písm. a)). Rovněž tak bylo prokázáno, že žalovaná prováděla kategorizaci prací a o tomto žalobkyni informovala, plnila svoji povinnost zajišťovat školení BOZP včetně informací o pracovních rizicích, vč. informace o výskytu izokyanátů a soud proto uzavřel, že žalobkyni se nepodařilo prokázat porušení právní povinností ze strany žalované jako zaměstnavatele, které by mělo za následek újmu na straně žalobkyně, vyplývající z předpisů pracovního práva, popř. z úmyslného jednání žalované nebo jejího zaměstnance proti dobrým mravům. Opora pro odpovědnost žalované za újmu žalobkyně spočívající v zhoršení jejího astma bronchiále nevyplývá ani z předpisů práva občanského (ust. § 2900 popř. 2909 a násl. obč. zákoníku). Soudu proto nezbylo než žalobu žalobkyně zamítnout, aniž by se zabýval výší uplatněného nároku, když v řízení se žalobkyni nepodařilo prokázat, že ke zhoršení astma bronchiále u ní došlo v důsledku práce pro žalovanou a současně nebylo ani prokázáno, že by žalovaná porušila své povinnosti zaměstnavatele způsobem, který by měl za následek vznik újmy žalované.

40. Pokud jde o nárok na náhradu nákladů řízení, byla žalovaná v řízení plně úspěšná a uplatnila právo náhradu nákladů řízení. Vzhledem k charakteru nároku, který žalobkyně uplatnila, vycházel soud při stanovení odměny advokáta z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 vyh. č. 177/1996 Sb. o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, dále též advokátní tarif (a.t.). Náhrada nákladů řízení sestává z náhrady účelně vynaložených nákladů právního zastoupení a hotových výloh. Za 18 úkonů právní služby po 3 100 Kč náleží žalobkyni částka 55 800 Kč, na náhradě režijních výloh za 12 režijních paušálů po 300 Kč částka 3 600 Kč, na náhradě cestovného 9 192 Kč, na náhradě za ztrátu času na cestě 3 200 Kč a 21 % DPH činí 13 146 Kč. Vzhledem k povaze nároku, který žalobkyně uplatnila, vycházel soud při stanovení odměny advokáta z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 vyh. č. 177/1996 Sb. o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, dále též advokátní tarif (a.t.). Účelně vynaložený náklad řízení soud shledal v úkonech právní služby spočívajících v převzetí a příprava zastoupení (ust. § 11 odst. 1 písm. a) a.t.); písemné vyjádření k žalobě, včetně návrhů na dokazování ze dne [datum] (ust. § 11 odst. 1 písm. d) a.t.); zastupování při jednání soudu dne [datum] od 10:00 do 11:45 hod. (ust. § 11 odst. 1 písm. g) a.t.); doplnění tvrzení a důkazů žalované dne [datum] a ze dne [datum] v návaznosti na doplnění skutkových tvrzení žalobkyně (ust. § 11 odst. 1 písm. d) a.t.); zastupování při jednání soudu dne [datum] od 8:30 do 11:25 hod. 2 úkony (ust. § 11 odst. 1 písm. g) a.t.); zastupování při jednání dne [datum] od 8:30 – 12:00 hod. 2 úkony. (ust. § 11 odst. 1 písm. g) a.t.); zastupování při jednání soudu dne [datum] od 8:35 do 11:30 hod. 2 úkony (ust. § 11 odst. 1 písm. g) a.t.); zastupování při jednání soudu dne [datum] od 8:35 do 12:35 hod. 2 úkony (ust. § 11 odst. 1 písm. g) a.t.); zastupování při jednání soudu dne [datum] od 8:30 do 12:06 hod. 2 úkony (ust. § 11 odst. 1 písm. g) a.t.); zastupování při jednání před soudem dne [datum] od 8:30 do 10:30 hod. 1 úkon (ust. § 11 odst. 1 písm. g) a.t.); zastupování při jednání před soudem dne [datum] od 8:30 – 10:30 hod. 1 úkon (ust. § 11 odst. 1 písm. g) a.t.); vyjádření - důkazní návrh žalované ze dne [datum] (ust. § 11 odst. 1 písm. d) a.t.); vyjádření - důkazní návrh žalované ze dne [datum] (ust. § 11 odst. 1 písm. d) a.t.). Účelně vynaložené náklady řízení soud neshledal ve vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum] a ze dne [datum], která žalovaná učinila z vlastního rozhodnutí, aniž by k tomu byla soudem vyzývána. Pokud jde o postupná vyjádření žalované ze dne [datum] a [datum] nejevil se soudu zvolený postup žalované účelným. Bylo zcela namístě, aby se žalovaná vyjádřila k doplňovaným a upřesňovaným tvrzením žalobkyně při jednání dne [datum] a v následném písemném doplnění, ale soudu se nejeví jako účelné postupné doplňování vyjádření, když má za to, že žalované nic nebránilo, aby tak učinila jedním souhrnným podáním. Proto soud ve vztahu k těmto vyjádřením přiznal jednu odměnu advokáta. Žalovaná má též právo na náhradu režijních výloh dle ust. § 13 odst. 4 a.t. v paušální výši 300 Kč příslušející ke každému uskutečněnému úkonu. Náhrada režijních výloh náleží žalované za 12 rež. paušálů po 300 Kč, tedy v částce 3 600 Kč, když ve vztahu k jednáním delším než dvě hodiny přiznal soud paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za každé jednání, neboť tato náhrada přináleží za každý úkon právní služby. Za účast u jednání trvajícího déle než dvě hodiny sice přináleží advokátu odměna v dvojnásobné výši oproti odměně za jednání kratší dvou hodin, stále je jednání trvající déle než dvě hodiny jedním úkonem právní služby, ke kterému přináleží jedna paušální náhrada hotových výdajů (srov. rozhodnutí Městského soudu v Praze 39 Co 92/2019 ze dne 7. června 2019). Účelně vynaložený náklad řízení soud shledal i v cestovném zástupkyně žalované k jednání soudu ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] [značka automobilu] [registrační značka] [anonymizována dvě slova], jehož technický průkaz žalovaná předložila, z [obec] do [obec] a zpět (2 x 80 km) při kombinované spotřebě nafty motorové 5,6 l /100 km. Náhrada cestovného tak činí za cestu uskutečněnou dne [datum] částku 948 Kč, při náhradě opotřebení v částce 4,40 Kč/km, ceně PHM 33,10 Kč – § 1 písm. b), § 3 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb.; za cestu uskutečněnou dne [datum] částku 1 075 Kč při náhradě opotřebení v částce 4,70 Kč/km, ceně NM 36,10 Kč - § 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhl. č. 511/2021 Sb.; za cestu uskutečněnou dne [datum] částku 1 174 Kč při náhradě opotřebení v částce 4,70 Kč/km, ceně NM 47,10 Kč - § 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhl. č. 511/2021 Sb. ve znění vyhl. 116/2022 Sb.; za cestu uskutečněnou dne [datum] částku 1 174 Kč při náhradě opotřebení v částce 4,70 Kč/km, ceně NM 47,10 Kč - § 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhl. č. 511/2021 Sb. ve znění vyhl. 116/2022 Sb.; za cestu uskutečněnou dne [datum] částku 1 227 Kč při náhradě opotřebení v částce 5,20 Kč/km, ceně NM 44,10 Kč - § 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhl. č. 467/2022 Sb.; za cestu uskutečněnou dne [datum] částku 1 227 Kč při náhradě opotřebení v částce 5,20 Kč/km, ceně NM 44,10 Kč - § 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhl. č. 467/2022 Sb.; za cestu uskutečněnou dne [datum] částku 1 227 Kč při náhradě opotřebení v částce 5,20 Kč/km, ceně NM 44,10 Kč - § 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhl. č. 467/2022 Sb.; za cestu uskutečněnou dne [datum] částku 1 227 Kč při náhradě opotřebení v částce 5,20 Kč/km, ceně NM 44,10 Kč - § 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhl. č. 467/2022 Sb. Celkem tak náklady cestovné činí 9 192 Kč. Na náhradě za promeškaný čas na cestě náleží žalované náhrada ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu dle ust. § 14 odst. 3 a.t., celkem 3 200 Kč za 32 půlhodin. Žalovaná doložila, že její právní zástupce je plátcem DPH a náleží jí tak náhrada 21 % DPH v částce 13 146 Kč ze základu ve výši 71 792 Kč, celkem 84 938 Kč. Soud ve věci však shledal důvody zvláštního zřetele hodné, pro které žalobkyni povinnost náklady řízení zaplatit neuložil v plném rozsahu. Předně vycházel ze zjištění, že ze strany žalobkyně se nejednalo o uplatnění žaloby šikanózní, popř. o zjevné bezúspěšné nebo svévolné bránění práva, popř. cílené navyšování nákladů protistrany (viz nález sp. z. II. ÚS 2570/10 ze dne 28. 5. 2013). Žalobkyně k podání žaloby přistoupila poté, kdy se u zaměstnanců žalované vyskytla a ve více případech byla uznána nemoc z povolání spočívající ve vzniku astmatu v souvislosti s prací v prostředí s izokyanáty. Sama zhoršení svého astmatu rovněž dává do souvislosti s izokyanáty na pracovišti a to nikterak svévolně, neboť na vliv izokyanátů na lidské zdraví poukazovali i její ošetřující lékaři vč. znalce [titul]. [příjmení] a [titul]. [příjmení], kdy tyto okolnosti nesporně žalobkyni motivovaly k zahájení soudního sporu. V těchto okolnostech věci soud shledává důvody pro mimořádné využití ust. § 150 o.s.ř. a poté, co přihlédl i majetkovým poměrům žalované, jejímu příjmu z pracovního poměru, který je nesporně ovlivněn i jejím zdravotním stavem, neboť ji limituje v možnosti zaměstnání, se soudu jevilo jako nepřiměřeně tvrdé uložit žalobkyni povinnost k zaplacení plné náhrady nákladů řízení a využil svého práva a tuto náhradu moderoval v rozsahu 1/2. Shledal současně, že tato moderace nikterak neohrozí majetkovou situaci žalované, která je významnou výrobní společností v automobilovém průmyslu zaměstnávající stovky pracovníků. Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit účelně vynaložených nákladů žalované ve výši 42 469 Kč. Jejich zaplacení uložil soud žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).