1 C 145/2023 - 165

Rubrum

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitým věcem pozemku parcela parcelní číslo st. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba č.e. [hodnota] - rodinná rekreace, parcele parcelní číslo [hodnota] zahrada, vše zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se zrušuje.

II. Pozemek parcela parcelní číslo st. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba č.e. [hodnota] – rodinná rekreace, parcele parcelní číslo [hodnota] zahrada, vše zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] se přikazují do vlastnictví žalobce [adresa].

III. Žalobce je povinen na vyrovnání podílu zaplatit žalovanému náhradu za nemovité věci uvedené ve výroku II. výrokové části rozsudku ve výši 220 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitým věcem pozemku parcela parcelní číslo [hodnota] – lesní pozemek, na kterém je budova [adresa], č.e. [hodnota], rodinná rekreace, LV č. [hodnota], parcela parcelní číslo [hodnota] – lesní pozemek, parcela parcelní číslo [hodnota] - lesní pozemek zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se zrušuje.

V. Pozemek parcela parcelní číslo [hodnota] – lesní pozemek, na kterém je budova [adresa], č.e. [hodnota], rodinná rekreace, LV č. [hodnota], parcela parcelní číslo [hodnota] – lesní pozemek, parcela parcelní číslo [hodnota] - lesní pozemek zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] se přikazují do vlastnictví žalobce [adresa].

VI. Žalobce je povinen na vyrovnání podílu zaplatit žalovanému náhradu za nemovité věci uvedené ve výroku V. výrokové části rozsudku ve výši 13 750 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VIII. Žalovaný je povinen zaplatit státu - České republice náhradu nákladů řízení ve výši 9 700 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Lounech.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech dne [datum] domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem a to pozemku parcela parcelní číslo st. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba č.e. [hodnota] - rodinná rekreace, parcele parcelní číslo [hodnota] zahrada, vše zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] a pozemku parcela parcelní číslo [hodnota] – lesní pozemek, na kterém je budova [adresa], č.e. [hodnota], rodinná rekreace, LV č. [hodnota], parcela parcelní číslo [hodnota] – lesní pozemek, parcela parcelní číslo [hodnota] - lesní pozemek zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Uvedl, že tyto nemovitosti má ve spoluvlastnictví s [Jméno žalovaného], nar. [Datum narození žalovaného] podílového spoluvlastnictví opřel o tvrzení, že se nemůže se spoluvlastníkem dohodnout na správě společné věci ani na případném vypořádání spoluvlastnictví. Na spoluvlastnickém podílu žalovaného nadto váznou exekuce pro jeho dluhy. Žalobce neužívá nemovitosti v k.ú. [adresa], ani nemovitosti v k.ú. [adresa]. Nemovitosti ve [adresa] užívat a tyto uvést do řádného stavu, neboť jsou zpustlé a zarostlé náletovými dřevinami. Pokud jde o nemovité věci v k.ú. [adresa], tyto žádá přikázat do vlastnictví, přestože jsou užívány vlastníkem stavby, která se na nich nachází, ale má za to, že jako výlučný vlastník bude schopen tento nesoulad vyřešit.

2. Žalovaný [jméno FO] se ve věci vyjádřil v rámci námitek ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [znalec] a své procesní stanovisko k způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví po zrušení podílového spoluvlastnictví nesdělil a rovněž tak neprojevil zájem o přikázání nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví.

3. Soud ve věci provedl dokazování výpisem z katastru nemovitostí výpisy z katastru nemovitostí LV [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa], LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa], korespondencí stran, znal. posudkem [znalec] z [datum] č. [hodnota], výslechem znalce [znalec], znaleckým posudkem [znalec] č. [hodnota] z [datum], výpisem vylustrovaných exekučních věcí žalovaného, kupní smlouvou ze dne [datum], znaleckým posudkem [tituly před jménem] [znalec] [hodnota] ze dne [datum] včetně výslechu znalkyně, výpisem z účtu žalobce, vyjádřením MěstÚ [adresa], vyjádřením Obce [adresa], inzeráty, elektronickou zprávou a výpisem z centrální evidence exekucí žalovaného.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí LV [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa] vedeného u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště [adresa], soud zjistil, že do podílového spoluvlastnictví účastníků náleží nemovité věci, a to parcela parcelní číslo [hodnota] – lesní pozemek, na kterém je budova [adresa], č.e. [hodnota], rodinná rekreace, zaps. na LV č. [hodnota], parcela parcelní číslo [hodnota] – lesní pozemek, parcela parcelní číslo [hodnota] - lesní pozemek každému ve vztahu k celku. V oddíle D LV č. [hodnota] je zapsán údaj o zahájení exekuce [tituly před jménem] [soudní exekutor] ve věci [sp.zn.] a exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí k okamžiku [datum] proti žalovanému jako povinnému.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], vedeného Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] bylo zjištěno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí parcela parcelní číslo st. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba č.e. [hodnota] - rodinná rekreace, parcela parcelní číslo [hodnota] zahrada, a to každý ve vztahu k celku nemovitých věcí. V oddíle D LV č. [hodnota] je zapsán údaj o zahájení exekuce [tituly před jménem] [soudní exekutor] ve věci [sp.zn.] a exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí k okamžiku [datum] proti žalovanému jako povinnému.

6. Dopisem zástupkyně žalobce ze dne [datum] navrhl žalobce žalovanému zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zapsaným na LV [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa] a současně i nemovitostem zapsaným na LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa], s tím, že má zájem stát se výlučným vlastníkem nemovitostí v k.ú. [adresa] a převést na žalovaného svůj podíl na nemovitostech v k.ú. [adresa], popř. vyplatit za spoluvlastnické podíly žalovaného náhradu finanční ve výši 300 000 Kč. Dopis je současně předžalobní výzvou.

7. Z elektronické komunikace zástupkyně žalobce se zástupcem žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný návrh žalobce odmítl s tím, že částku na nabízenou na vypořádání považuje za nedostatečnou, kdy pozemek, který by měl připadnout žalobci má násobně vyšší hodnotu. Součástí dopisu je návrh na společný prodej pozemků parcely č. [hodnota] a p.č. st. [hodnota] v k.ú. [adresa] s tím, že exekuce, které na nemovitostech váznou jsou řádně spláceny a bude navrhováno jejich zastavení. Žalovaný též uvedl, že částku 300 000 Kč je ochoten žalobci vyplatit, pokud by žalobce na této částce setrval. Dopisem ze dne [datum] vyzvala zástupkyně žalobce žalovaného k úhradě kompenzace za nadužívání nemovitostí v k.ú. [adresa] ve výši 3 000 Kč měsíčně za dobu od července 2022. Pokud by došlo ke směně je žalobce ochoten uhradit žalovanému 50 000 Kč, aby se vyhnul soudnímu sporu.

8. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce nabyl vlastnické právo k spoluvlastnickému podílu v rozsahu ve vztahu k celku předmětných nemovitostí kupní smlouvou ze dne [datum] za vzájemně sjednanou kupní cenu ve výši 300 000 Kč od prodávající [jméno FO].

9. Dle výpisu vylustrovaných věcí bylo proti žalovanému vedeno od r. 2013 u zdejšího soudu několik řízení, mimo jiné též řízení vedené exekutorem [tituly před jménem]. [soudní exekutor], [adresa] pod sp. zn. [sp.zn.] oprávněných [jméno FO] a [jméno FO]. Z výpisu z centrální evidence exekucí vyplynulo, že dne [datum] byla zahájena exekuce sp. zn. [sp.zn.] exekutora [soudní exekutor] pro dlužné a běžné výživné. Dne [datum] byla proti žalovanému zahájena exekuce pro 42 490,27 Kč vedená exekutorem [tituly před jménem] [soudní exekutor] pod sp. zn. [sp.zn.].

10. Ze znaleckého posudku znalce v oboru ekonomika, oceňování nemovitostí [znalec] z [datum] č. [hodnota] soud shledal, že znalec předmětný posudek zpracoval na základě zadání žalobce a stanovil obvyklou cenu nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] vedeného pro katastrální území [adresa], obec [adresa] částkou 121 000 Kč. Tento závěr opřel o porovnání této nemovitosti s obdobnými nemovitostmi nabízenými k prodeji v blízké lokalitě a to k.ú. [adresa]. Z příloh znaleckého posudku je patrno, že se jednalo o pozemek- trvalý travní porost - o výměře [hodnota] m2 v k.ú. [adresa] nabízený za částku 250 000 Kč v lednu 2022, dále rekreační pozemek o výměře [hodnota] m2 v k.ú. [adresa] nabízený za částku 359 910 Kč v dubnu 2022, nabídku z listopadu 2021 na pozemek o výměře [hodnota] m2 v k.ú. [adresa] za částku 157 100 Kč a nabídku prodeje rekreačního pozemku o výměře [hodnota] m2 v k.ú. [adresa] za částku 200 000 Kč. Ze znaleckého posudku znalce [znalec] z [datum] č. [hodnota] soud shledal, že znalec předmětný posudek zpracoval na základě zadání žalobce a stanovil obvyklou cenu nemovitostí zapsaných na č. [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [adresa] částkou 28 000 Kč. Tento závěr opřel o porovnání této nemovitosti s obdobnými nemovitostmi nabízenými k prodeji v k.ú. [adresa], a 2 nemovitostí v k.ú. [adresa]. Jednalo se o lesní pozemek o výměře [hodnota] m2 nabízený za částku 129 230 Kč v květnu 2023, k.ú. [adresa], kdy inzerát byl v době podání znaleckého posudku stále aktivní; lesní pozemek v k.ú. [adresa] o výměře [hodnota] m2 nabízený od června 2023 za částku 33 562 Kč, který byl v době podání posudku dosud aktivní; lesní pozemek v k.ú. [adresa] o výměře [hodnota] m2 nabízený v září 2021 za částku 27 903 Kč a lesní pozemek v k.ú. [adresa], nabízený v říjnu 2022 za částku 56 540 Kč. Při výslechu před soudem znalec své závěry stvrdil. Pokud jde o pozemek v k.ú. [adresa], tento je veden jako zahrada, ale jeho stav tomu v důsledku absence údržby neodpovídá. Přípojky vody a elektřiny znalec na místě neshledal, byť je mu známo, že v zahrádkářské osadě, jejíž je pozemek součástí, se rozvod vody a rozvod elektřiny nachází. Stavbu zahrádkářské chaty charakterizoval jako ruinu. Vyjadřoval se též k rozdělitelnosti pozemku, s tím, že toto je v zásadě vždy možné, problém spatřoval v existenci trosek zahradní chaty, které by bylo třeba odstranit. Pokud jde o nemovitosti v k.ú. [adresa], uvedl, že na těchto se nachází celá řada drobných staveb sloužících k obsluze stavby ve vlastnictví třetí osoby. jako jsou schody, krb, opěrné zdi a bazén. Pozemky jsou příkré a jsou přístupné jen obtížně přes pozemek jiného vlastníka. Tyto dle názoru znalce nejsou rozdělitelné. Při stanovení cen nemovitostí vycházel znalec z nabídek prodeje, kdy neměl k dispozici žádný uskutečněný prodej lesního pozemku. Vzhledem k časovému odstupu od jednotlivých porovnávaných prodejů, kdy se nadto jednalo o srovnání jen s nabídkami, nikoli s uskutečněnými prodeji a s ohledem na zaměření znalecké činnosti znalce [znalec], soud přistoupil k vyžádání nového znaleckého posudku.

11. Ze znaleckého posudku znalkyně v oboru ekonomika, oceňování nemovitostí a stavebnictví [tituly před jménem] [znalec] bylo zjištěno, že znalkyně ocenila nemovitosti zapsané na LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa] a stanovila cenu zjištěnou dle právního předpisu částkou 173 830 Kč a obvyklou cenu nemovitostí těchto nemovitostí stanovila částkou 440 000 Kč. K stanovení ceny obvyklé znalkyně přistoupila na základě porovnání s uskutečněnými prodeji pozemků a zahrádkářských chat v k.ú. [adresa] a to létech 2022, 2023 a 2024. Znalkyně porovnávací hodnotu stanovila porovnávací metodou dle kombinace skutečně realizovaných cen, kdy použité vzorky byly zvoleny především s ohledem na typ oceňované nemovité věci (samostatná zahrádkářská chata se zahradou). Fakticky realizované ceny byly zohledněny úpravou na cenovou hladinu k datu ocenění pomocí srovnávacích koeficientů. Pokud jde o nemovitosti zapsané na LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa] dospěla znalkyně k závěru o výši zjištěné ceny v částce 93 280 Kč. Cenu obvyklou stanovila částkou 27 500 Kč. Při výslechu před soudem pak znalkyně na svých závěrech setrvala a tyto podrobně vysvětlila a zodpověděla dotazy přítomných. Pokud jde o pozemek č. [hodnota] zahrada ve [adresa], shledala, že není rozdělitelný, neboť jde o pruh pozemku přístupný pouze z čelní strany z obecní cesty, kdy k rozdělení lze využít pouze část, na které se nenachází stavba zahradní chaty. Proto by rozdělení vyžádalo zřízení společného vjezdu pro vlastníky obou částí a nadto by vznikly poměrně úzké, špatně obhospodařovatelné pozemky. Toto řešení by si rovněž vyžádalo náklady v řádech desetitisíců korun na zřízení nového oplocení. Pokud jde o stav nemovitostí, tyto jsou zarostlé náletovými dřevinami, zjevně neobhospodařované a nevyužívané. Samotná chata je neobyvatelná, ve špatném technickém stavu, a vyžaduje vynaložení finančních prostředků na opravu nebo demolici. Pokud jde o nemovitosti zapsané na LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa], uzavřela, že jde o pozemky, které nejsou reálně rozdělitelné, neboť na jednom z nich se nachází chata ve vlastnictví jiného vlastníka, nadto se pozemky nacházejí v poměrně nepřístupném terénu, kdy přístup je možný jen po nezpevněné lesní cestě oddělené od veřejné komunikace závorou. Vlastníci nemovitostí tak mají přístup zajištěn zřejmě se souhlasem vlastníků jiných pozemků, neboť žádná dohledatelná veřejná cesta k těmto nemovitostem nevede. I proto je nereálné pokoušet se o rozdělení pozemků, když by k jednotlivým částem nebylo možno zajistit přístup a rovněž by bylo problematické zajistit rovnoměrnost rozdělení pro každého původního vlastníka. Nadto by jednotlivé části byly zhoršeně využitelné a nevhodnost dělení je podpořena i jeho nákladností. Znalkyně nesouhlasila s námitkou žalovaného, že by lesní pozemky na [adresa] měla ocenit jako dražší než skutečně jsou a poukázala na to, že měla k dispozici i konkrétní prodej lesního pozemku se stavbou (smlouva [hodnota] v k.ú. [adresa] – str. 24 posudku). Vyjádřila se i k námitce žalovaného, že i pozemek pod nemovitostí jiného vlastníka ([jméno FO]) v k.ú. [adresa] je v katastru zapsán jako pozemek lesní nikoli stavební a osvětlila, že v tomto směru vycházela z faktického stavu, když hodnotila zastavěný pozemek jako stavební, ale při stanovení jeho ceny obvyklé vycházela z částky 36 Kč za m2, jako u ostatních pozemků. V reakci na námitku žalovaného, že nebyl vyrozuměn, znalkyně předložila kopii vyrozumění o prohlídce oceňovaných nech nemovitostí na den [datum] a doklad o jeho odeslání do datové schránky žalovaného. Výhradu týkající se vybavenosti obce [adresa] znalkyně akceptovala, s tím, že tato nemá žádný dopad do stanovené ceny obvyklé, neboť se vybavenost obce a další kritéria týkající se daného místa odrážejí pouze v ceně zjištěné.

12. Z výpisu z účtu žalobce č.l. ú [č. účtu] ze dne [datum] soud zjistil, že zůstatek účtu činí 1 690 450,08 Kč.

13. Ze sdělení MěstÚ [adresa] ze dne 4 12. 2024 vyplývá, že pozemky zapsané na LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa] jsou vedeny v katastru nemovitostí a územním plánu jako pozemky lesní, kdy chata na pozemku p.č. [hodnota] existuje „ na dožití“. V případě zániku stavby nesmí být nahrazena a pozemek bude užíván jako les. Ze sdělení obce [adresa] ze dne [datum] vyplývá, že jde o vyjádření k znaleckému posudku [tituly před jménem] [znalec] a uvádí se, že obec [adresa] není vybavena kanalizací a vodní elektrárnou ani nemá vlastní vodovod. Lokalita, kde se nacházejí předmětné pozemky je vedena jako les a parkování zde není podporováno.

14. Z inzerátu z [datum] na webu SREALITY.cz se podává, že je nabízena polovina spoluvlastnického podílu pozemku v obci [adresa] o výměře [hodnota] m2, na níž se nachází stavba jiného vlastníka za částku 299 000 Kč s tím, že na pozemku stojí stavba jiného vlastníka a je zde voda, elektřina a septik. Z inzerátu na stejném webu z téhož data vyplývá nabídka prodeje spoluvlastnického podílu pozemku o výměře 1020 m2 a stavby ve špatném stavu za částku 299 000 Kč. Z inzerátu plyne, že stavba je ve špatném technickém stavu, pozemek zarostlý a oplocení zchátralé. Z informace z webu SREALITY.cz soud uzavřel, že žalobce je osobou zabývající se zprostředkováním prodeje, popř. pronájmu nemovitostí.

15. Shora popsaný skutkový stav posoudil soud po stránce právní. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 citovaného ustanovení může každý ze spoluvlastníků kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

16. Podle § 1141 odst. 1 občanského zákoníku se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se spoluvlastníci vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

17. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

18. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

19. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle shora citovaných právních ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Nejprve, pokud jde o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, z ustanovení § 1140 odst. 1 občanského zákoníku jasně plyne, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, pakliže o to sám nestojí. Pokud již není na straně spoluvlastníka vůle k dalšímu trvání spoluvlastnictví, může tento spoluvlastník kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví reálně rozdělit, případně o úplné zrušení spoluvlastnictví. Toto oddělení ze spoluvlastnictví, případně zrušení podílového spoluvlastnictví je samozřejmě možné učinit v souladu s § 1141 odst. 1 občanského zákoníku prostřednictvím dohody všech spoluvlastníků (kdy tento způsob by měl být preferován), avšak v případě, kdy dohoda stávajících spoluvlastníků není z jakéhokoliv důvodu možná, může o rozdělení podílového spoluvlastnictví rozhodnout dle § 1143 občanského zákoníku soud. V tomto světle proto soud shledal požadavek žalobkyně na zrušení podílového spoluvlastnictví za zcela legitimní, neboť má oporu ve shora citovaných ustanoveních. Soud se poté nejprve zabýval tím, zda je reálně možné oddělit žalobce ze spoluvlastnictví (neboť tuto variantu při řešení poměrů plynoucích z ukončení spoluvlastnictví zákon předjímá jako první), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není. Při oddělení ze spoluvlastnictví totiž musí být dle § 1140 odst. 2 občanského zákoníku dána možnost reálného rozdělení věci patřící do spoluvlastnictví, přičemž ze shromážděných důkazů, zejména znaleckého posudku [tituly před jménem] [znalec] soud uzavřel, že předmětné nemovité věci nelze pro jejich specifický charakter reálně rozdělit tak, aby každý mohl výlučně užívat ten spoluvlastnický podíl, který mu náleží a aby každý z případných nových vlastníků mohl využívat svou část nemovité věci způsobem odpovídajícím její povaze, resp. takový postup není dost dobře možný za situace, kdy by si takový postup vyžádal značné finanční náklady v řádech desítek tisíc korun a žádný z účastníků neprojevil ochotu takové náklady nést ze svého. Pakliže tedy není možné oddělit žalobce ze spoluvlastnictví, je možné uvažovat toliko o jeho zrušení. Občanský zákoník přitom v ustanovení § 1140 odst. 2 stanovuje určitá omezení, která brání spoluvlastníkům žádat o zrušení spoluvlastnictví, konkrétně se jedná o nemožnost žádat o zrušení spoluvlastnictví v nevhodnou dobu, případně tehdy, pokud by mělo dojít k újmě některého ze spoluvlastníků. Co se týče otázky, zda pro zrušení podílového spoluvlastnictví je či není vhodná doba, lze uvést, že žádný z účastníků skutečnost, že se jedná o nevhodnou dobu netvrdí, ani soudu pak není známo proč by zrušení spoluvlastnictví nemělo být z tohoto důvodu možné. Soud je pak přesvědčen, že zrušením podílového spoluvlastnictví nebude jednotlivým spoluvlastníkům způsobena žádná újma. Na základě výše uvedeného proto soud rozhodl k návrhu žalobce na zrušení podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem, když žalobce nechce ve spoluvlastnickém vztahu k věcem, které dlouhodobě neužívá, setrvat.

20. V souladu s ustanovením § 1143 občanského zákoníku pak musí soud při rozhodnutí o zrušení podílového spoluvlastnictví vždy rozhodnout i o způsobu jeho vypořádání. Vzhledem k tomu, že řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je řízením ve smyslu § 153 odst. 2 občanského soudního řádu, není soud vázán žalobním návrhem a pro konkrétní způsob vypořádání proto není třeba souhlasu všech jednotlivých účastníků řízení. Soud však musí při úvaze o způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví respektovat závazné pořadí dané ustanovením § 1144 a násl. občanského zákoníku, přičemž primárním způsobem vypořádání je rozdělení společné věci. Jak již bylo uvedeno výše, reálné (stavební) rozdělení společných věcí v k.ú. [adresa] by si vyžádalo náklady v řádech desetisíců korun a nadto by vedlo k vzniku obtížně obhospodařovatelných úzkých pozemků přístupných z veřejné komunikace jen společným vjezdem. Současně by došlo k disproporci, neboť jeden z vlastníků by nutně byl zatížen nezbytnou opravou (demolicí) zahradní chaty ve špatném technickém stavu. Rovněž tak se soudu nejeví jako možné rozdělit pozemky v k.ú. [adresa] na samostatné částí, kdy by nebylo možné nabyvatelům zajistit k těmto částem přístup po veřejné komunikaci a nadto se na nich nachází stavba chaty a další drobné stavby jiného vlastníka. Soud proto v případě nemovitostí v k.ú. [adresa] i nemovitostí v k.ú. [adresa] shledal, že jejich rozdělení není možné a zabýval se dalšími způsoby vypořádání.

21. O přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví projevil zájem žalobce, když žalovaný v průběhu řízení nevyjádřil svůj názor na způsob vypořádání spoluvlastnictví a i před zahájením řízení se soustředil zejména na vyjádření nesouhlasu s návrhy žalobce. Soud vzal z provedených důkazů za prokázané, že předmětné nemovitosti v k.ú. [adresa] jsou dlouhodobě neužívané (dle znalkyně [znalec] se jeví jako opuštěné), tj. tyto neužívá žádný z nich. Žalobce projevil zájem tyto osobně užívat, obhospodařovat a napravit jejich neutěšený stav, když současně poukázal na to, že vlastnictví k spoluvlastnickému podílu nabyl před poměrně krátkou dobou. Žalovaný v průběhu řízení o tyto neprojevil zájem a zejména nedoložil, že by byl schopen žalobci vypořádací podíl dle znaleckého posudku vyplatit. Soud proto tyto přikázal do výlučného vlastnictví žalobce a současně mu uložil povinnost vyplatit žalovanému na vypořádání podílu částku 220 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

22. Pokud jde o nemovitosti v k.ú. [adresa], vycházel soud ze zjištění, že tyto jsou užívány třetí osobou, a to vlastníkem stavby na pozemku č. p. [hodnota] – lesní pozemek, na kterém je budova [adresa], č.e. [hodnota], rodinná rekreace, zaps. na LV č. [hodnota]. Tomu nasvědčuje zjištění, vyplývající z fotodokumentace tvořící součást znaleckých posudků i vyjádření znalce [znalec], že na pozemcích se nacházejí další drobné stavby sloužící potřebám vlastníka stavby č.e. [hodnota], jako zídky, schody nebo bazén. Ani ve vztahu k těmto nemovitostem žalovaný v průběhu řízení způsob vypořádání nenavrhl, popř. nedoložil, že disponuje finančními prostředky potřebnými k úhradě vypořádacího podílu žalobce. Vzhledem k neúčasti žalovaného při jednání soudu, mu nebylo možno poskytnout ani případné poučení dle ust. § 118a o.s.ř. Soudu proto nezbylo než tyto přikázat do výlučného vlastnictví žalobce, byť je zřejmé, že je nereálné očekávat, že by tyto v budoucnu osobně využíval. Projevil však zájem o jejich nabytí do výlučného vlastnictví a rovněž prokázal, že disponuje finančními prostředky potřebnými k úhradě vypořádacího podílu žalovaného a soud proto jeho návrhu vyhověl a uložil mu povinnost zaplatit žalovanému na vypořádání podílu částku 13 750 Kč.

23. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustálenou judikaturou (srov. IV. ÚS 404/22) týkající se náhrady nákladů řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, tak, že se žádnému z účastníků řízení náhrada nákladů nepřiznává.

24. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobce složil ve prospěch nákladů na znalečné zálohu ve výši 10 000 Kč, žalovaný zálohu nesložil. V této věci hradil stát znalečné [tituly před jménem] [znalec] za zpracování znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] v celkové výši 17 000 Kč a to co do částky 8 500 Kč ze zálohy na znalečné složené žalobcem a hradil též náklady na znalečné [tituly před jménem] [znalec] vzniklé v souvislosti s výslechem znalkyně před soudem v celkové výši 2 400 Kč a to co do částky 1 200 Kč ze zálohy složené žalobcem. Ve zbývající částce 9 700 Kč nesl stát tyto náklady ze svého. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 9 700 Kč státu – České republice na účet Okresního soudu v Lounech ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení, když neshledal důvody pro stanovení jiné lhůty k plnění.

Poučení